CAST I

0
CAST I
SOUCASTI PABNI LOKOMOTIVY
Parni lokomortiva se skl6d6 ze tii hlar'tridh dasti; isou to:
A. parni kotel,
B. parni stroi,
C. pojezdnf spoclek, na nEmZ je kotel i parni stroj upevn6n.
A. Parni kotel (Piii. I)
f.
VEeobecnf' popis
parni kotel je uzavien6L n6doba, v niz se promdiuje voda v p6ru o tlaku
vySSim, neZ je tlak atmosf6rich/.
Kotel je nejdrileZitEjsi dAsti lokon'notivy, netrot k jejimu pohonu musi
doclat dostatedn6 mnoZstvi p{ry piedepsan6ho tlaku. Na jeho velikosti
a provedeli zAvisi vfkonnost lokomotivy. Piedchrldce dnelniho tvaru kotle
vidime u Steiphonso,novy Ra[<ety. Veliikost a provedeni jeho sou'dfi1s,ti se vSak
od t6 d,orby poclstatnd zmdnily. KoUe starsich ]okoinotiv jsou uloZeny nizko,
dimz je pii vdtiich kolech ormezen i ,prrim6r kotle. Kolem roku 1895 podaly
se koue u,klddat vyse a piesto, ze jejioh tEzist6 bylo vy.ssi, byl chod lokomotivy klidnf a Zeleznidni srrsek m6n6 trp61. Timto vy5sim ukladanim
se umoZnilo konstrukt6rrf,m zhotovovat kotle vdtliho prtrmdru, dili zv6tSit
jejich vj,hievnou pdochu. Lokornotivni kotel je vZdy omezen rozm6rov6 a
v6hov6, protoze i rozmEr loko'rnotivy se musi iidit obryssm pro stavbu
voziclel, a
jeji v6ha rozdElena na jednotliv6 dvojkoli nesmi plekrodit
do-
volen6 zatiieni vzhledem na Zeleznidni svrSek. Uv6Zime'li dast6 stiid6ni
stoup6ni a spadri Zeleznidnich trati, vidi,me, ze namit]nilnl kotle se rychle
stiida i v kr6tkych intervalech. Tomu musi vyhovovat neien konstrukce,
i pouzitf material a piitorn musi byt zachov6v6na
tak6 bezpednost.
ai73 kg/cm2,
70
lokomotiv
piettak,
star5ich
u
bfv6
sprdvnE
tlak,
Kotlov;y'
u novEjiich 74 aZ 20 kg,/cm'. Jinde byly postaveny i lokornotivy s tlakern
25, 40 i.60 kg/cmz, ale neosv6ddily se. UdrZovaci n6klady byly pfili5 vysok6
a poruchy zptrsobene netdsnosti velmi dast6. Snahou ie vsak dosihnout
pii stejn6 vaze kotle a dan6 jako,sti kotlov6ho materi6lu co neihospod6r'
ncjsiiro a nejlepSiho v:ikonu lokomotivy pii nejmensich udrzovacich na'
ale
kladech.
18
Volikost kotle, a tudiZ i jeho vfkon, se posuzuje podle jeho vfhievnd
plochy, kter'5 je soudtern v5ech kottrovfch plo,ch (st6n), na nichZ se odpa.
iuje voda. Rozezn6.v6.me v1i'hievno,u ptrochu kotle na stran6 kouiovlich plynrj
(ohn6), kter6 se piimo dotfkaji plameny a zplodiny hoieni, a r4ihievnou
plochu na stran6 vodni, kter6" je pokryta vodou. U 1okormotirmiho kotle
. & ., je
\ryhrevna plocha na v.odni stran6 vZdy o ndco v6tii a tak6 se s ni
vEtSinou podit6. Skhde se z piirn6 vfhiermd plochy, kterA se stfkd. piimo
s plameny: topeniSt6, varn6 foubky, Nicholson&v varnik a spalovaci ko.
mora, d61e z nepfirn6 vfhievn6 plochy, t. i. z plochy Zttrw!,ch a kouf,ovfch trubek, kter6 piejimaji teplo ocl kouiovfch plynri. Soudet piim6
a nepiim6 kouiov6 plochy d6v5 celkovou vfhievno,u plochu kotle.
Do t6to plochy se nepoditA ptrocha dfmnidni trubkovnice a piehiivadoqich
d16nkt, kter6 jsou jen u l,okomotiv na piehi6to,u piru.
Namli,hri,nim vfhievn6 plochy nazfvdme m.noZstvi p6ry v kg, odpaieg6
na 1 m2 vfhievn6 plochy za jednu hodinu. Odpati-li se v cel6m kotli
o celkov6 v;lhfevn6 ploEe n'm, G kg pitry za hodinu G kg/D, je nam6h5ni vfhievn6 plo,chy
n,:*
[<g/rn,h. Nern6-1i utrpdt kotel a m6-li
bft
paiivo dokonale spalov6no, Ize stupiovat nam6hdni kotle jen do urdit€
m[ry. U rychlikovly'ch l.oko,motiv eSD se dosahuje nam6,h6,ni 4b aZ 60
kglm':h. Je to vdt5i nam6h6ni v1y'hievn6 plochy v porovniini se stabilnimi kotly r8znjch soustav. Piechodn6 se d6 loko,m,otiwri kotel pietiiit
o 75 ai 20 Vo, na krdtkou dobu i vice. Pii zkuSebnich jizdhdn rbylo dorsa.
Zeno n nds namrihAni ai 87, jlnde aZ ].:40 kg/m2h.
Teplo potiebn6 k vfvinu p6ry ziskSv6me spalov6..nirn paliva na roStu
v topeni5ti. Plameny sdEluji teplo st6n6.m topeniSt6 jednak piim:im stykern
a s516nim a st6ny op6t vod6. V kotli piechdzi teplo do koutovfch plynfl,
jeZ rovn6Z odevzclAr,aji sv6 teplo vod6 -st6nami Z6rovfch a korufor4i-ch
trubek. Protoze nejridinn6jsi sd6lov6ni tepla je v topenisti, zvdtsuje se
u novodobfch trokomotiv plocha jeho st6n nejen vkld"dAnim varnfch trubek a varnikri, ale tak6 vytvor:enim spalovaci komory, U nAs prozatim
pou2lv6me jednoho, po piipad6 dvou varnikri a dvou varnlich trubek, jinde
maji tii i vice varnikrf (obr. 16).
Spalovaci komora vznikne posunutim trubkovnice topeniStd kupiedu,
dimZ se vlastnd prc,cllouZi topeniStd a zvEt5i jeho o;bsah. Tim se podp,oruje
i dokonal6 spAleni zplo,cliir hoieni. Ztrdcirne sice diist nepiim6 vfhievn6
plochy trubek, kter6 touto ripravou zl<racujeme, a]e jejich rldinnost je
mnohem menli neZ &dinnost ziskan6 spalovaci komory.
Z6sadou hospod6rn6ho spalovSni je, aby kot!ov6, ridinnost, t. j. pomEr
tepla, kter6 je ve spotiebovan6 p6ie, k teplu dordan6mu sp6lenfm palivem,
byia co nejv6t5i. Tato trdinnost zdvisi jed,nak na rozdilu mezi pod6tedni
teplotou spalovacich plynri v topeniSti a teplotou koufov;ieh plynri v d:im1e
l*
na konstrukci kotle a na pomdru plochy roStov6 k celkov6 vyri'e-'r€ ploie. U lokornotiv se voli celkovdL vfhievn6 plocha asi 45 aL 60kr6t
.,'6:ii neZ plocha roBtov6. NepiimA vlihievnS plocha je asi B aZ 72krdt
..-6:ii leZ piim5. Velikost vfhievn6 plochy musi bjt zvolena tak, aby ji
:olici plyny stadily odevzdat co nejvice sv6ho tepla diive, neZ do dou
do dj,mnice. Soudasnd v5ak musi b:it nejniZ3i teplota kouiovfch piyn& na
konci vfhievn6 plochy, t. j. u dfrnnidni tr,ubkovnice vy56i, ne"i je teplota
..'oC-v v kotli. Rozdil t6cn'to dvou teplot se nazlvit tepehef spdd a dim je
l rirdit6m mist6 vj-hievn6 plochy v6t5i, tim vice tepla v onorn mistd pie-
:i.'i. jednak
crAzi do vody.
V topeni5ti lokomotivy rnaii zplodiny hofeni teplotu 72A0 ai
1500 oC,
prrichodem trr,rbkami lse schlaz{rji a do dfmnice vstupuji s teplotou 250
aZ 4A0 oC. MoZno iici, 'ze v:ivin p6ry v topeni5ti je asi p6tkrAt v6t5i neZ
ve v61cov6m kotli. Proto se plocha topeni5tE, jak jiZ bylo uvedeno, zv6t5uje
r-arnfmi trr,rbkami, varniky a spalorraci kom,orou.
Vypodet konstrukeo kotle i materi6l p,ouZivanf p,ro jeho stavbu se iidi
z6konnj,mi piedpisy. U star5ich lokornotiv m6me jeSt6 topeniStd m6ddn5,
u novj,ch lokornotiv jsou topeniSt6 ze speci6lniho ocelov6ho plechu. Za
hranicemi piistoupili k v:irobd ,ocelovych torpeniBt jiZ mnohern diive. Kot'
lov6 plechy a trubky jso'u vZdy oce1or,6.
Z ce16h,o lcotle je nejvice nam6h6n materi6l topeniit6 n6sledkem vysok6
a piitom kolisav6 teploty. Tak6 prom6nliv6 zatiieni kotle veilce na ir6j
p&sobi. Materi6l musi vyhovovat tdmto podmink6.m:
1. musi bft dostatedn6 pevnf, aby nepocllehl prorndnliv6mu napdti ve
st6nAch topeniStd a podrZel trvale sv&j tvar,
2. musi b:it clobr:im vodidem tepla,
3. i pii l,ysohfch teplot6ch musi ;b:it jeEt6 dostatedn6 pevn9.
M6d je sice mnohern lepii vodid tepIa neZ ocel, kter6 klade znadnE vdtii
odpcr prostupu tepia neZ m6d; jeji pev,nost viak s teplotou rychleji klesd
neZ u .oceli.
Hodnoty tepeln6 vodivosti a pevnosti obou materi61fi pii rfizn6 teplotd
jscu patrny z tdchto tabulek:
Tabulka
Mdd
N{ateri6l
Tepelnd vodivcst
pii
20-200
0c
Ocel s 0,1 0/6 uhliku
1oo
oc
|
3oo
oc
|
pii
3
teplot5
600 oc
900 0c
32
29
J.
kca17'mh oC
40
Z tal:ulk)' pevnosti materiAlu vyply'vA, Ze u ocelov6ho topeniSt6 m&Zeme
u m6ddn6tro, protoZe pevnost ocelov6ho
plechu je na pf. pii 300 oC dvaap&lkr6t v6t5i neZ ;r.r rn6ddn6ho. Proto
pou-Zit mnoirem slab5iho plechu neZ
20
Tabullca 4
Pii teplot6 oC I 20 I
4L
44
47
Ocelovd
kotlov6
plechy
Pevnost
v tahu
Ocel na
100
kg/mmz
trubky
MEd m6kce
ZiharE
6035
45
24
t7
2L
35
28,5
47
44
46
52,5
5S,5
32,5
35
37,5
4l
]-7,5
20,5
22,5
24
26
47
28
32
42
24
16
20
1,4
11
32
(Pozndmk a : Tepeln6 vodivost ,. -ie po'eet--velkych kalorii -,i:tut - ' ktery
m pfi tepeln6m sp6du 1u
p.J5.de ,u hodinu st6nou;'pG;l m2" a'tlougtce
mezi ob6ma stranami st6ny.)
i
bfvaii postranice topenist6 u m6di 16 mm tlust6'
u oc€li stadi tloultka 10-11 mm. To m6 zvl65t vetk:i v:iznam u lokorno'
tivnlch kotlrl na tlaky 18 aZ 25 kg/am2' Tu je u mdddnfch topeniSt zapottEbi tolik rozp6rek, Le ie to nevyhocln6, iak pii v:irob6, tak pii tdrZb6'
iroto se pr,o tyto vy35i tlaky stav6ji jen ocelovd topeni5tE'
Horsi tepelnS vodivost oceli (viz tabulku) mfiZe mlt Skodlivy vliv na.
trvanlivost topenistf, zvl{Std pii rnistnim ,ochlazeni stSny topeni$t[- st5vr{.
se to na pi. vnik6"li studenli r,zduch dlouho otevienfmi topnymi dviiky
pii piiklidani, nebo kuceni ohn6, mezerami v palivu pii neirplnd pokryt6m
r.ostu, nero napSji-li se studenou vo,clou pfi zavien6m regul6Ltoru. U m6'
u
nasich lokornotiv
plochu,
d6n6ho topeniSt6 se takov( mistni,ochlazeni rychle rozd[li na v6t5i
plole.
Ndsledkern
menii
na
kdeZto u oaetroveho topenilt[ zrfstane omezeno
horll tepeln6 vodivosti m6 kai-d6 misto ,ocelov6ho topeniSt6 jinou teplotu.
Mezi tdmito misty nast6vdt. nr. pnuti, kter6 m5 dasem za ndslede'k trhliny,
v trubkor"nici a poil'
piipojena o,br6zky 1?, 1g a 7g zntzorfi,aii d6st vfsledkfi zlsklntich sledojedn6
r,6nim ieploty st6n topeni5t6, jeho rozpErek a stropnich tozpdt u
vybouleniny, net6snosti
]okomotivysm6d6n:imtopeni.Stdmaujedn6stopeniSt6mocelov:im.ob6
lokomotivy jezdily za stejnfch podminek se steinfm zatiLenim'
Jak je , alaexa*,] patrno, p'ohybuje se teplota m6dEn6 postranice mezi
oc
2A0 a2230 "C, ale u ocelov6ho topenist6 dosahuje teploty 280 aZ 360
200
a
(obr. 1?). U m6d6n6 tru;bkovnice a dveini.ce kolis6 teplota kolem
oC
(obr'
18)'
aC,
kdeZto u ocelov6 dos6-Ltrne 310 aZ 370
2\O
nekoz abou diagramri v,'plyve, Ze tepl,ota mEd6n6ho topenist6 celkem
(197,2 oC).
1is6 a 1i3i se nepatrnE od teploty nagyce46 Bary pfi 74kg1cm2
I
i
i
I
I
t
lE
ts-.
,1
U ocelov6ho topeni5t6 je teplota nejen mnohem vy55i, ale tak6 nC nEkterfch rnistech znadn6 kolis6.
Tento zjev, kterf vznik5. mnohem hor5i tepelnou vodivosti oceli proti
mddi, je tak6 moZno ,sledovat na dbr. 19. Je tu zndzorndn pokles teploty
napiid ocelovou p,o,stranici tlustou 11 mm, kterf je v6tBi neZ u postranice
mEddn6ho topeni5t6 t1ust6 16 mm.
Jak je z pfi,lohy I patrno, ,spojuji rozp6rky a stropni rozpEry st6ny
kotlov6 skiinE (6) s topeniSt6m (12). Vime, Ze kovy se teplem roztahuji.'
Ur,6Zime-li, Ze d6lkov6 r,oztaieni 1 m o,celi pii ohfdti z 0 na 400 oC
je 5,30.mm a u m6di 3,38 mm pii ohiAti z 0 na 200 oC vidime, Ze rozp6rky
jsou u oceiovych topeni5t vice nam5.h6ny na ohyb neZ u topeni5t m6dEnych.
ProtoZe ocelov6 topeni5t€ je citlivdj5i na v6tii rozdily teplot neZ m6d6n6,
je nutro u ocelov6ho topeni5t6 .db6t na to, aby se teplo;ta rndnila zvo\na
a stejnom6rn6.
Musime se vystiihat kaZd6ho piiliS rychl6ho ochlazeni nebo ohidti stdn
topeni5t6. Tak6 rnddErn6 ,topeni,StE trpi rychlim sniZeni,rn teploty kotle, na
piiklad pii nespr6rm6m nap6jeni, kdyZ se piivAdi ve1k6 mnoZstvi studen6
vody, klesne-li ndhle tlak, neudrZuje-li se stejno,mErnd wstva paliva na
ro5tu nebo p,o,nechaji-li se top'na dvif,ka pii pfiklidAni dlouho otevfena.
MElenim bylo'zji5t6no, Ze pii ortevieni topnlich dviiek byla teplota v topeni5ti aZ 74A0 oC. Po piiloZeni v6tSiho podtu l,opat klesla i na 700 oC.
Lokornotivni kotel patii mezi kofle s velkym vodnim prostorem, udriuje
proto strilli tiak i pii nepravideln6m odb6ru p6ry. NejniZ5i dovolenf stav
vodni hladiny v kotli se nazfvd vodorys. Nejvy55i misto, kam dosAhnou
koufov6 plyny a plameny, je Z6rorys. Je piedeps6no, Ze vodorys musi blit
aspoi 100 nam nad Zfuorysem. Kdyby voda klesla pod Z6rorys, nastalo by
nebezpedi vfbuchu kotle. V takov6m piipadd se oclkryje nejiliive strop
topeni5t6. ProtoZe jiZ neni ochlazovAn vodou, s.toup6 rychle jeho teplota
pevnost materi6lu tak,
a tim -' zviA5t6 u m6cl6n6ho topeni'Std
- k1es6.
Ze mtiZe dojit k vy;bouleni str.opu nebo k jeho
roztrZeni se v5emi ndsledky.
Illesneli vodni hladina pod Z6r,oiys, nesmi se jiZ zvy5ovat novfm
napejenim, nebot by se nad rozp6lenou st6nou topeni5t6 vytvoiila nejdiive tenk6 vrstva p5ry, kterri by brinila styku vody se st6nou. Po chvili
by se v5ak stdna tak dalece och'Iaclila, Ze by mezilehl6 parni wstva zrnizela
a eela hork6 stdna by piiSla ve styk s vodou. Tim okamZikem by nastal
tak'bouilivf vlfvin p6ry, Ze stoupnuti tlaku by nestadil oclstranit ani poji5tovaci ventil a rnohlo by dojit k roztrZeni kotle.
K Whi6ti uZ k rozZhaveni st6ny topeni5t6 mfiZe dojit i tehdy, nev6nuje-Ii
se pii vym:iviini kotle dostatednA p6de odstraflov6ni kotelniho kamene,
a to zv155t6 ve skiiioqd,m kotli. Kotelni k6men je Spatn:i vodid tepla a
zabrai.uje styku vody se stdnou, takZe,st6na neni ,oehlazov6:na a rozZhavuje
se. Dojde-li pak k n6hl6mu odprysknuti kotelniho kamene od stdny topeni5t6, vnikne t41n pychle vEda e mflZe nastat pludky ryvin p6ry. Y oshJaza
)
zen6m mistd pleehu nastane prudk6 smrst6ni tak velikou ,silou, ze v sousednim, dosud rozZhaven6m mist6 plechu vznikne trhlina, iejiZ rozsiieni
mflZe zpflsorbit vfbuch kofle.
Pfi 14 ks,/cm, pietlaku m6 voda v kotli teplo,tu 197,2 oC, to znamen6", Ze
v 1 kg t6to vody je utajeno 200 kcal. Klesne-li n6hle flak v mistE trhliny
na 1 kg,/cmz, odpovid5. t'o utajen6mu teptu vody 100 kcar, dili uvornl se
?00
10O : 100 kcal. M6-li rkotel obsah 6500 kg vody, uvolni se tim
- : 650000
6500.100
koal. Vyparn6 teplo vody, to je teplo v kcal, potieb,n6
k vypafeni 1 kg vocly p,ii stejn6rn flaku a stejn6 teplo,t6 p6.ry,
pii 100 oc je 538,9 kcal,zkg. vytvofi se tudiZ v dan6m okamziku
650 000
,SgS,9
:
1206,1
kg pAry. ProtoZe 1 kg p6ry m6
pii flaku 1 kg/cm,
objem
1,727 ms, zaujmulo by vyroben6 mnoZstvi p6ry 1206,1 .1,727 : ?.0g2,9847
mx,
Tak ohromn6 mnoZstvi p6ry nemtrZe okamZit6 uniknout poji5tovacim ven.
tilem a vzniklou trhlin'ou; v kofli stoup'ne tlak do veukZ wse a doch6zi
k roztrZeni vfbuchu kofle.
-
BdZn! .typ lokomotivniho t<otte na pfehf6tou p6.ru je zobrazen v pli.
Toze r, kde je soudasnE uvedeno i normarisovan6 nd.zv,oslovi jednoilivlich
d6sti.
obr. 16 zn6zorf,uje d6sti vlastniho moderniho koile, bez trubek, piehii.
vade, ro5tu a popelniku
Tii
hlawri ddsti lokomotivniho koile jsoul
skfiiov:f kotel,
v6Llcovf kotel,
dfmnice.
II. Skiifiovf kotel
Sktiiovf kotel (pIiloha I, ozn.5) se sklAdt ze clvou d6sti:
a) z topenist6 (ozn. 12) s ro5tem, na nEm,Z se spaiuje palivo,
b) z kotlov6 skIinE (ozn. 6).
Ob6 tyto dAsti jsou ve spodni dSsti spojeny noZnim r6mem (28).
a) T'openiStE m5. tvar podro,uh-r6 -ckfin6, iejirnz d,nem je rost. Je:ho
pledni stEna se nazj,vir trubkovniee topeni5t6. v ni jsori -zavticov€ny,
po pf[pad6 u 'oee]ovych topenist zavaieny, zittottl a kourove trubky.
Aby
bytro rnoZno trubky dobie uloZit a s trubkovnici t6sn6 spojit,
mri m6d6n6
truibkovnice v6tsi tloustku (20 az B0 mrn) nezli dorni East, piipo;ena
roztrr6rkami k pfeehodni stEn6 koflov6 skiinE, kde je ilou5tka 'tft1,, jako
u ostatnich st6n topeni5td. U oceloqich topeniSt bfv6 flou5tka truhkovnice
13 aZ 15 mm.
Rozm6ry trubkovniee, kter6 zdvisi piedevsim na vnitiaim prfimdru
kotle, maji znadn! vliv na vfkon kode, nebot jimi je omezen cerkovf
podet ZA.rovfch a koufov;ich trubek, kter6 je *oZno r, t
otti poCI" t. ,rr.
23
Zdrnicov6ho pliinu umistit. eim vice tru'bek, tim v6tSi je vfhievn6 plocha
kotIe.
Nejvfhodn6jBi je rozd6leni Z6rov;.ich iru'bek do svis$ch iad ,sit6, sloZen6 z rovnostrannlich trojtihelniktl, nebot umoZfluje, aby podet trubek
byI co nejvdt5i a aby b,urbliny pery snadndji vystup,ovaly k vodni hladind
(obr. 20). Zadni stdna topeniStd, v niZ je topnf otvor, se jmenuje dveinice
topeniSt6. Dveinici a trubkovnici spojuje jeclnodiln;7 p165t topeniit6, jenZ
tvoii postranice a strop topeniSt6. S trilb]<ovniei a dveiniei je p15,5t topeni5t6 bud svaien nebc snitovAn. Tlou5tka p165t6 a trubkowrice se iidi
nejvdt5im tlakem, pro kterf je kotel stavEn a bfv6 u topeni5t mdddnj-ch
15 aZ 20 mm, 11 torpeni5t .ccelov;7ch 9,5 aZ 72 mm.
U nov6j3ich lokomotiv jsou v topeniSti upraveny 2 aZ 3 varnd trubky
o prrimeru 76 mm, kter6 spojuji vodni prostory tak, Ze jednim koncem
jsou za[ist6ny ve spoclni d6sti tru'ttkovirice, dru.hfm koncem nad topnly'm
otvorem dvefnice (viz piil. I, ozn.22). Dosahuje se jirni zv6tSeni piirn6
1,lihievn6 plochy a lep5i cirkulace vody v kotli. Krom6 varnfch tr.ubek
bjwd v topeni,Sti je5t6 jeden nebo vice varreikri, po piipadE trubky i varniky spo1edn6. Obou t6.clnto zaiizeni se pouZivA vhodnd jako podp6r pro
klenuti v topeniSti.
b) KotlovA skiii je piizprisobena svj,rn tvarem topeniSti. Jeji d6sti
jsou:
Piechoclni st6na kotlov6 skiin6, tvoiici spojeni kotlov6 skiind s kotlem
vAlcovyrn. .Ilou5tku m6 stejnou jako spodni d6st trubkovnice topeniit6.
Dveinice kotlov6 skiin6, jeZ md topnf otvor stejn6 jako dveinice to.
peni5t6.
Jednodilnf (u novfoh lokomotiv) nebo tiidilnf pl65t (u trokomotiv starSiho provedeni) mA postranice o tlou5tce 75 ai 20 mm a strop pon6kud
siin6j5i. Strop u tiidiln6ho p15,5t6 je spojen s postranicemi pl63t6 stykolj.rni deskami se dv6rna fadami nlitri. S dveinici a piecho'itrni st6nou" je
spojen dvouiadovfm nf[ov6nim. Strop se voli proto siln6j5i, aby stropni
xnp&y, vyztuZujici strop topeni5t6 a strop kotlov6 skiin6, m61y v nEm dostatednf pcde:t z6.vitri. Plechy kotlov6 skiin6 jsou vesm6s z p15.vkov6 oceli
nejlepSi jakosti.
NoZni r6rn skiliov6h,o kofle (obr. f,l) je zpravidla vykov6n z oceli
nebo svaien z v61efl6ho materi6lu a m6 Siiku 50 ai: 105 mm a vfiku
70 aZ 100 mm podle velikosti kotie.
U novfch lokomotivnich fad ib:ivS noi,ni rbrn ?ldbkort, svaienf s topeni5tEm a s kotlovou skiini (o,br. 22).
Aby ob6h vody v kotii byl co nejlep5i, voli se Siika noZniho r6mu podle
konslrukce kotle co nejvdt5i. Z toho dfivodu nejsou takS rovn6 st6ny skii'
ior,6ho kotle rovnobdZnd se st6nami topeni5t6, nfbrZ yozbihaji se sm6rem
nahoru, takZe v mistech, kde p165t piedn€tzi ve vSlcovf tvar, je vz6jemnS
vzdAleeost ro-rnj'ch stdn 100 aZ 150 mm. NoZni r6m md vespod n6kovky
OA
s kluznicemi, iimiz koter spodiv6 na
hlavnim r6mu lokomotivy tak, ze toto
uloZeni dovoluje volnou ailataci t"pfe-n"
totfu.
Plechy skiif,ov6ho koile jsou .oytorrarry
dami nytfi. No,ni rAm s ro.iem *a p"r"ir" s noZnim r6mem dv6ma fa.
kuptedu,
aby otiesy za iizdy se prohoiiva:ici parivo Sikmou ,u;i;;;*
na rostu samovolnd posunovalo
sm6rem
k trubkovnici.
Posledni dobou svafuji se nejen topenist6,
ngbrz i kotlov6 skiin6, kter6
se s v6.lcoyjryp ko,em sn5?tuji; i tento
spoj bfvh. ji, ndkde svafovanf.
Ve
spodrf d6.sti skiiiov6ho koUe
r6mu, v mistech pom6rn6
$patn6 piistupn}Tch, se tvoii dasem
" 'v ocelov.m
plechu kotlov6 skiin.
znadn6 vlThlodky v podob. jamek
u ,r"as&, mer6 hlai.md v ,oh/bu, to jest
v rozich jsou dosti zna6n6. U l<ofl& , *Caerry*l topeni5ti
piispivaji ke
rzzniku vfhtodkfi t6Z.elektrolitick6
vlivy mezi zeTezem a m6di, kter6 s vo_
dou v kotli vvtvSieii jakfsi e."r. uielt
oaitick6ho dld.nku. A;by se tento
nezS'douci vriv o'mez,, vk15.da1 se
mezi nozni ram . pr""rrv ,tEio *eacrry
plech tlusty 2 mm, piednivajici
,a* ..i-o ?0 mm (obr. 21). Krorn. toho
se dos6hro timto m6d6nJ.rn plechem i
repl,ro
Iovou skfini. posledni ao,bou se tenio piicn tdsn6ni mezi r6.mem a kot.
wrecrrarra.
Tlopnf ,o,tvor vytv6fi se rbud Siroi<3;6-.j""inim
r6mem, kterf se za.nytuje
mezi
ob6 dveinice
,riZrrilro
(*r.
ryno"pfi*l;* snftovanim ob,o,u st6n poclle
zprisobu Webbova (o;br. ?lu],
2Bc). ervni'zfalof je vfhodndjBi, pon.vadZ
pfi
spojeni podle Webba nast6vd. v zit?enli
miste snytovan;ich piechfi Spatnf
ob6h vody a snadn,o se zde usazuje
f<otefni k6men, ktery pro nepiistupnost nelze d,o,bie odstranit. U novodoby"lrloto_otiv
s oceiovjm topeniStdm
je topnf otvor vytvofen svafenim ,i"r.
?]"t..
zgU.
ochranny r'rm z ohnivzdorn6 Iitiny chr,ni
dveinici pied p,o,Skozenim
pii
pfiklsdAni a ii5t6ni ohn6.
Strop topeniitE stavi se pondkud sklondny
nazad, aby se zmenSilo ne.
bezpedi, Ze se orbnaZi pii ji;d6ch
,paO"
e"
rlbr.
2$. NejniZ5i stav vordy
musi totiZ bit 100 mm nad nejvy.,Si
hr".ro,
kotle,
piich,zejici do styku
-pli
-,u
s ohndm nebo s topnj,rni plyny;
trJz
nad-piedni zvf5enou frranou t"p*iSit. -- ' sklon6n6m stropu 100 mm
srkmou dveinici se dos5.hne, 2v15,5t6 ,u
t6Zkfch rokomotiv, men*iho za.
tiZeni dvojkoii pod skiiioq;m totiem
l'r?*X# Ji::ii::
pondkud
i"lo
,urirto n6ho, pondvadZ jeho
L"pr"o,, *,,i2 "." ti,,, znateh!'r,r",,!i pri*a
JeZto je topeni.t6 nejridinn.jSi
vfhievnou pl0chou, je snaha stav.t je
co moZn6 nejv6t5i. Jeho r,ozm6ry jsou
v5ak o,mezeny. D6lka m&Ze blit nejvf.e 3 m' m6-Ii bgt zarudeno, arv prilra"ir"
pii-kladani;oi,iuvt.ury
-visf.,
ro.t rovnom6rn6 pokryt p_alivem.
Ju o*"r"rru powe ,obrysem pro
stavbu lokomotiv. Obavy, Ze chod toto*oiiry
bude pii vysoko poloZen6m
v6lcov6m kotli neklidnf,,se uk6zarv
,rrvt"e"n"i. u nov.j,sich lokornotiv
vyu'ivit se co ,nejvice vfiky dovolei6 li*i"
.rr.v.em, takze ko*ir, tt""i
vychttzi pii tormto ieseni piili5 nizf<V, pr,lcffuZuje
se dasto clo dymnice.
25
Sifka zavisi na poloze kotle a na uloZeni skliflov6ho kotle vzhledem k lokomotivnimu rSmu a dvojkolim (obr. 25). Piitorn mttZe bft skiiiov:i
kotel uloZen:
1. urrniti rimu, ohr. 25a,
2. nad rdmenr mezi koIY,
3. nad dvojkolimi, obr. 25b,
4. nad dvojkolimi se lirokym, pievislyrn topeniStEm, 'obr. 25c.
umistEni uvnitf r6mu se pouZivalo u star'5ieh lokomotiv s kotlem nizko
polozenim; piitom m&ze,bit topenistE neivyse 1020 mm 5irok6. Naproti
tornu u lokomotiv s kotlem vysoko poloZengm lze umistit skiifl,ovli kotel
je
nad dvojkoli a dosahnout Siiky topenii,t6 aZ 2000 mm. Toto uspoirid6ni
nebo
b6.
dvojkoli
je-li
jen
prflmEr
kol
u
spiaZen:ich
tehdy,
vSak rnoZn6,
hounfi poil skiiiov:im kotlem rnen5i neZ 1300 mm.
RozmEry torpenistE jsou omezeny i prrim6rern v6loov6ho kotle, na n6iz
se pfipojuje pl65t kotle sldiiov6ho.
Tvary skliiov6ho kotle
Dnes nejr.ozsiimEjsi a neiv:ihodnEisi ie skiifiovf kotel, jehoz horni
d6st tvaru poloviilcov6ho je plipojena piimo na kotel valcovli (piil. I)
a jehoZ topenistE mA strop hud rovnli nebo otbl:i' M6 znadno'u piimou
vfhievnou plochu a jeho spqieni s v6lcornim kotlem je pom6rnd jeclno'
duch6.
Misty se vyskytuie ieit6 skiiiovf kotel Belpairriv s rovnfm stropem
je velk6 prim6 plocha vfhfevna, zv€tsen:i
parni prostor a v6t5i odpaiovacl vodni hladina nez u skffiov6ho kotle
polov6lcov6ha t6ho? prfrrn6ru, kter6. um'oZliuie vfvin pomErnE such6 p6ry.
Newhodou rovneho stropu u skfiiov6ho kotle ie l6kladnEisi vyztuzeni
a n6kladn6 vfroba piechodni st6ny, kter6 ie bud jednodilna nebo dvoup165t6 (o;br. 26). Jeho piednosti
diln6.
U ndkterfch lokornotiv dSD pfivodu madarsk6ho se vyskytuje ie5tE
kotel Brotanrlv bbr. 7f). Tento sklif,ovli kotel se lisi podstatn6 od tvartf
a slozeni vSech kotltr ,ostatnich. Postranice isou vytvoieny z vodnich
trubek zavaloovanfch nahoie do lezat6ho kotle mensiho prfimdru. DoIe
isgu trubky zav6lcov6ny do dut6ho noZniho ram'u z lit6 oceli. RoVnEZ tak
dvi:faice je sestavena z vodnlch tru,bek. Misto piechodni stdny isou tlv6
komuni'kadni tro,uby, ieZ spojuji dut:i noZni rdm s v6lcov:im kotlem'
Prostor kolem topnfch dvifek, pod tru'bkormici torpeniSt[ a mezi vodnimi
trubkami je vyplnEn Sam,otovfm zdivem. Mezery mszi vodnimi trubkarni
jsou ut6sn6ny osinkem, z n6twz jsou i rnatrace mezi truitihami a obalo'
v:im Plechem.
Brotanrlv kotetr je tedy dastednE kotlern vodotrubnlim o znadn6 piim6
r4ihievn6 plose. Naproti tornu je jeho parni prostor porn6rnE maly. Je
bea rozp6rek a stropnich v!'ztuh. Vodnl trubky se vsak snadn6ji zan6Seji
26
I
I
MontaZ
kotelnim kamenem a proto musi kotel mit distii napijeci vo'dy'
vodnich trubek je velmi zfiLena.
Vyztuteni skfitror'6ho kotle
proto velk6
st6ny skiif,ov6ho kotle jsou v6tsinou rovn6 a nevydrZely by
dokonale
blit
musi
wztu'
p&sobi.
Proto
koue
vnitiku
z
nd
na
tlaky, leZ
pdrv na'
Zerri,' ittr se neprolomily' Stdny vAlcov6ho kotle jsou tlakem
matriny stejnom6rn6 a neni tieba ie vyztuzovat tak, jako stdny rovn6.
piil' L
Celkov6 vytztuieni skiifiovdho kotle je naznadeno na
Eorp6rky
KvyztuienirovnfchdSstipostranic,dveinic,spodnid6stitrubkovnice
to'peni5t
a pfechodni st6ny se pouZiv6. rozp6rek (ohr' 28)' U mdddnfch
(obr.
,obou
28
vpnavo).
koncich
na
zavitem
jsou m6d6n6 rozpErrki se
U ocelov:ich topeniSt jsou ocelov6 roztrlErky na obo'u koncich svafeny se
stdnami kotle (obr' 28 stfed).
prflmEr
Stiedni ddst rozp6rek se z6Lvitem je hladce osoustruzena na
j6draz6vitu"Nahladk6mdfikuseusazujem6n6kote]nihokamene
daly
a rozp6rxy jsou pii menSim priirnEru pruZn6j'5i' A'by se rozpdrky
v
obou
b]/t
musi
jeZ
avyztuaovat,
spoi,ovat
maii
st6n,
dvou
zatahivat c1o
jednorn konci
st6n6ch vyr.rt6n t6sny z6vit Jednlm zavitnikem a zdviL na
rozpdrkymusiibgtpokradovdnimzSvitunajejimdruh6mkonci.Poza.
taZenisem6d6n6roz'pErkyvtopeni5tianapl6Stiskiif,ov6hokotleroz.
,ritrji ,," plnou nizko,u hlavu. VraZenim ocelov6ho trnu do d6r, navrtanfch
do rozpErek na obou jeiich koncich, rozezene se materi6l rozpErek, takze
se upevni a utdsni jejich spojeni se st6nami, kter6 vyztttLuii'
misto ocelovfch
Jii pied druhou ,sv6tovou v6lko;u zadal,o se pou2ivat
.asazeni, kter6 se se st6'
bez
a
z1vittt
bez
rozpdrek
z6vitem
se
rozp6iek
namisvaiuji.V:ihodatakov:ichocelor4ichrozp6re}ibez.zitvituje,Zese
vyrabdji z materialu (tydi), wv6lcova'nfch pfersarE na zddan'! prtrmdr a
nemusi bft pfed zalai;enim opraoovAny (o'br' 29 vpravo)'
VnEjSiprflmdrm6d6nlichro@p6rektiihornichvodorovnfchladvpoje zeslaben na
stranicich je 28 mm, prirm6r ostatni'ch je 25 mm, diik
22 mm at, 20 mm. ocelov6 rozp6rky, jsou.li se z6vitem, maji prtlm6r
23 mm. ocelov6 rozp6rky bu z6vittt, neisou.li klo,ubov6, maii prfimEr
aZ 18 mm, bez osazeni a ibez opracov6'ni'
U m6d6n9oh r,ozpErek je 10 z5lvitri na 1,,,
u ocelovidh 72 ziwnfr' na 7,,.
se voli stejn6 a pokud
jeiich
vzdSLlenost,
w6jemn6
Rozted rozpdrek, t. i.
pii neiv[t$im
rozpdrek
nameheni
aby
mm'
110
9O
aZ
moi/no v rozrndrech
(3-4
kg'lmm')'
ilaku v kotli 'bytro co nejmenr5i
ProtoZesem€dloztahujeteplemviceneZZelezo,rcnpin|sern6dEn6
dSsti
top""isto vice nez ieleznd rkotlov6 skfii. Rfizn6 roztahovanl obou
pienf,Sl
je.li
se
d1ouh6,
topeni,St6
patrn6,
s*riRoveno kotle, jeZ je zv165tE
27
na rozpdrky, takle jsou znadnd namfih6ny na ohyb. Toto nam6h5.ni je
tim vdt5i, dim jsou rozpErky, leZici ve svisl1y'ch iad6ch, od stieclu stEny
vzd6len6j5i a dirn jsou rozpErky, IeZlci ve vodoro"wrlich iadAch vzdS.len6j5i
od noZniho r6.mu. Trpi tudiZ ne;ivice horni vodorovn6 iady rozpErek v postrannich st6n6ch. P'roto ,se zhotovuji silnEj5i.
Pietrhne-li se n6kter6 rozp6rka, rv6t5i se namdh6ni rozpdrek
nich, doch6Lzi snadno k lomrfm dal,Slch rozpdrek a
soused-
k vybouleni kotlov6 st6
ny. Je proto d&1eZit6, aby pietrZerLd rozp6rka byia vZdy co nejdiive vy.
mdn6na.
Aby se nalomern6 nebo pfetrZen6 roztrlErky v provozu snadno a vdas
zjistily, jsou rozp6rky s obo,u koncrll navrtiny do hloutrky o 10 aZ 15 mm
v6t5i, neZ je d6lka jejich z6.vitu. Zlorneni rozpdrky nast6vd zpravidla ve
diiku pobliZ zdvitu. P6ra neb,o voda, vystupujici z otvoru v rozp6rce, u,po.
zoriuje na jeji nalorneni nebo pietrZeni.
Aby se l6mdni rozp6rek co rnoZn6. p,iedeStro, pouZiv6 se v rnistech skii.
iov6ho kotle, kde jsou rorp6rky zvl6St6 namih5ny, rozpdrek kloubovjch,
kter6 se 16pe piizp&,sou'uji v-zSjemn6mu roztahovS,ni a poh/bu st6n tope.
niStd a koUov6 skiin6 (obr. 28 vlevo, obr. 29 vlevo).
Stropni rozpEry
Na ,strop topeni,Std pr3sobi zna&'g tlak. Na piiklad pii pietlaku p5.ry
!5 kg/cm2 dini tlak na plochu 200 X 100cm : 20000 cm2, 15 X 20000 :
: 300 000 kg, diti 300 tun. Z toho vyp,11iv6, Ze strop topeni5t6 musi bft
pevn6 v5ztuZen, ,a,by se noprdh,nul nebo dokonce neprolomil. VlztuZuje
se rstroprnimri rozpdrarni s (obr. 30), jeZ rnaji ,stejnli vyznarn jako rozrp6rky
v ,ostatnich st6n6ch. Jsou zkr,otoveny z pl6vkov6 oceli o prfrmdru 22 al,
26 mm a zataLeny do stropnich st6n. Oba konce str.opni rozpdry jsou nyni
roznftovAny a temovAny, zatirm co diive b;ivala v topeni5ti s ohledem na
opalov6ni matice. Rozted rozp6r byva rcO aZ 110 mm. U ,ocelovfch topeni5t
se roz.p6ry do stropnich plechrl t&, zavaiuj| podobn6 jako rozp6rky; po.
tom v5ak nemaji zitvit a jsou dist6 ta1eny, takZe ,se jich pouZiv6. bez
owicovttni (o,br. 29).
Nestejn6 r,oztahov6ni str'op.u topeniStd a stropu skiiiov6ho koUe, zjewrd
v jejich piedni d6sti, by zp&sobilo pfi pevngeh rozpdrdch Skodliv6 nam5"h5.ni trubkovnice, zvlSStE ve voCorovnem jejirn oh/bu. Proto jsou
dv5 rp,iedni iady rozp6r e, I qpraveny pohyblivE pomoci stro,pnich delisti o
(obr. 30). Stropni delist je dvojit5., tvaru srpu, a opirA se jednim kon.
cern b o ob,rubu trulb.kovnlce, druhjrrn koncern o jsedlovou podloZku c, jeZ
spodiv6 na matici d rpevn6 stropni ro4p6ry ve tieti iaC6. Kr6tk6 pohybliv6
stro'pni rozpEry v rprvni a dnuh6 iadd e, I rse orpir,aji maticemi .se sedlovjnrri
podloZkami o stropni delist.
piedevSi.m
Takto je strop torpeni5t6 permE vyztuZen
omezello jeho roztahovAni teplem,. jeZ 'by
28.
i
ve sv6 piedni d6sti, aniZ je
linak pfi pwnych
rozp6r6.ch
zpfisobitro bud
li.mi,ni.T3p6.t ne,tro, pfi jejich nepodd.ajnosti, n6lomy
st€n.
To plati pro topeni'st. mddEa6, t<de-studinitit ,oit^nio.u
11 o ,i""
neZ 50 % v6tii, neZ u topeni.f ocerovfch. p.osledni
dobou vynechS.vaji se
proto u ocsrovych topeni5t vjztuhy snpov6ho
tvaru
d,ou piednich iad sfropnich roz.p6r se dosazuli str.opnia *i#"rr.ra."rry"i,
rozll.ry v d6rkacrr
norm6lnich jako ostatni stropni rozp6ry.
stropni rozpEry se zS.vitem ,ra:aeme je5t6 jen ,u
topenist mSddnfch.
u topeni.t ocerovfch
t o-ol stropnich rozpEr s kcvrovou skiini
lwaji
a
s topeni.t6m svaieny' u-u6t5ieh kot.i ,twaji
horni konce stropnich rozp.r
kloubov6 uloZeny (obr. 29).
Pitdn6 a pod6trn6 rozp6ry a ptrechovd vfztuhy
koflov6 sktind
Piidn6 ::ozpdrv m'(obr.
f0) vratuzuji stdny skii,n6 nad stropem topeni,Etd.
Json to ocelov6 tyde o'prrlmdru
35 ai 4s rrin, kter6 proch6zeji rnezi strop-
nimi rozp6rami ve r,zddlenosti 800 az 3r0 mm ,od
se,be. iram, kcle se piidn6
ro4pdry za3roubuji do stfur skiin6, zesirl'ug'e
se plech l<oflov6 sx<iin6 pf,inytovanfmi pfirubami, aby zitttty t6mily v dostatedn6
d6lce.
u- n'ovdj.ich kotlfr jsgu j1z pridn6 rozp.ry
bez z*vitu a svafuji se s kot-lovfm
plechem. u rnejnov6jsich rotorrrotiv
se piid,6 rozp.ry vrirbec vy_
nech6vaji.
Itrorni d6'st dvefnice kot10v6 skiin. vyztuzuji
vjztuhy p1echov6. Jsou to
plechy, kter6 jsou hucr p.ornori
utrelnitfi prinytorrarry k
skiiiov6ho ko,e, nebo pfivaieny fez
stropniroi rozpErami (pifl. f, ozn. 5g).
rineini,f<ri
.
dveinici a
p16.sti
Vyztuhy proch6zeji mezi
Euiky
Trubkovnice topenist. je v horni ddsti vyztuzen
a zitr,ovlmi a koufovS?rni
trubkami, v dolni dSsti rozp6rkami. e6st irubkormiee
pod nejspodn.j.imi
Zar'ovgmi trubkarni vyztuiuje a tru,bkormici
s
v6lcovym kouem z.irovei
spojuje 6 az 9 rudek- Diive blivaly rudky piinly'tov6ny (dbr.
31); v nov.j.i
dobd se
pfivaiuji
(o,br. B2).
Rudky musi rbft siln6 a z'tovefi dostatedn.
dlouh6, aby byly
protoze rnusi sredovat svisl6 pohyby
trubkorrnice, aniz
prruZn6,
se'zto*;i.
Zf,rovt a kouiovd tn:bky
ztmovi'mi truhkami- se jednak zvdt5uje od.paiovaci plocha,
aby o,crparov,ni vody by,Io rychr6 a vydatn6, jed:rak se jirni navzdjem
vyztuzuje
trubkovnice topeni5t6 a--dfmnice. lL teay snaha pouZit
co
nejv6tSiho
podtu trubek, aby se dos'hlo co m,oznd.
neSvctri nepiim6 vj,hievn6 plochy.
Pii velk6m podtu trubek o mar6m prrrm.ru
by sice byra tato plooha
ve1k6, ale trubky s rnallim sv6,1im prrif"r.r'
by kladly v6t.i ordpor pro_
chdzejicim zplodindm hoieni. Tah potfebnli
k rychl6m,u spalov6ni paliva
29
by se zhorSil a trubky by se snadno uop6valy popeiem a sazeini. KromE
toho by se takov6 trubky o slablich stdn&ch sna'd,no pro,hfibaly, coZ by
bylo na 0kor vyztuZeni obou trubkovnic. PouZiv6 se pr,oto qihradn6 tru'
bek beze Svri o rozmErech 51 X 2,5 rnm pro kotle s malotruibnfm a velko
trubnlftm piehiivadem, ie-li lzdAlenost mezi trubkovnicerni menEi nd
5000 mm, a o rozmdrech il x 2,5 mm a57 x 2,75 rnrn jen s velkotrubnim
piehfivadern, je.li vzddlenost rnezi trubkorrnicerni vEtSi neZ 5000 mm
(obr. 33).
U loko,m,otirmich kothl, kter6 maJi topeniEtd rn6d6nA a [<ter6 jsou napdjeny piev6ZnE twdou vodo,u, z n72 se usazuje mnoho kotelniho kamene,
pcruZivalo se diive Ziir'wych trubek s m6d6nfmi n6stavky, kter6 byvaly
asi 1?5 mm d1o,uh6 a v tlkosu s trubkami na trT do sp6ieny. Nyni jsou
nahrazorz6ny trubkami ocel,ovfrni z jednoho kusu.
Koflov6 trubky jsou na koinci u d:imnicov6 trubkovnice rozSiieny, na
konci u trubkonmice topeniSt6 ztrleny, aby je bylo moZno pli oprav6ch,
kdyZ jsou oibaleny kotelnim kamenem, sn6ze vyjmout.
Kouiov6 trubky jsou rovndZ bezeSv6. Maji rozrn6r 76 x 3 rnm u kotlt
s malotrubnfm piehfivadem. Pro kotle s velkotrubnfm pfehfivadem a
vzclilenosti mezi tru;bkovnicemi do 5000 rrxm se pouZivd ko'uiovfch kubek
o rozmdru 133 x 4 mm, pies 5000 mm maJi rozrn6r 152 X 5,5 mrn.
Star5i zprisob upevnEni kotlovfch trubek do trubkovnic je zavrilcov6ni
jejieh koncfi do trubkormic a lemovini piednivajlcich koncfl, kter6 musi
bft jeSt6 pro tdsnost temovSny. NoW zprisob upevndni se liSi od ptvodniho tlm, Ze po letnov6nl konctr do 45o a vice se trubky zav6lcuji
a takto rozehnan6 konce truibek se svali s trubkovnicemi (obr.33).
Olovntky
Olovniky jsou Zelezn6 Srouby s konicktim z6vitem a s olovEnfm j6drem,
kter6 jsou zaBr,o,ubov6ny do,otvorfi te stropu topeniStd, a to jeden v jeho
piedni, druhf v zadni d6sti (obr.34). U o,cetrov:ich topeni,St zesiluie se
v ,mistech o'Iovnikrl strop na 13 aZ 75 mrn, aby t6sn6ni bylo dokonalei5i.
Olovniky zhotovuji se bud se iestihranem nebo se dtyihranem. U olormikfr
oeelovfch se doporuduje dtyfhran.
Pokud je strop topeniSt6 pokryt dostatednou vrstvou vody, ne'dos6.hne
teplota olovniku tavici teptroty. Jakrnile se v5ak olov6n6 j6dro poklesem
vodni hlatliny obnaZi, olovo se noztavi a vytede. Otvorem takto vznikllim
pronikne voda a p6ra ihneil do topeniStd a hasi ohefl. Strojni deta je
tim upozorn6na na hrozici vyht6ti kotle a na nebEzpeii jeho Wibuchu.
Klenuti v topeni3ti
K.a7ldd I'okomotivni topeni5t6 m5 klenuti ze Samotovfch ohnivzdornfch
cihel, t<ter6 Je zlizena v pfedni d6sti topeniSt6 mezi ro5tem a stropem.
Je se5ikmeno sm6rerrn kupfedu pod Zirnice a sahS podle potfeby do po30
loviny, po piipadE pies polovinu topenistE. Klenba se opir6 na plasti to'
penist6 uud o ityihrann6 Srouby nebo o rlhlov6 ieleza, vpfedu piil6h6
na trubkovnici ('obr. 35)'
novEjsich a v:ikonn6jsich lokornotirrrlch fad, kcle v topeniSti jsou var'
(pfil, I,
n6 tru,bky a varniky, tvofi jejich piednfl polovina nosniky klenuti
47).
obr.
ozn 79,
I[ozZhaven6 klenuti podporuje vlivem s6lav6ho tepla v:hrin plynrl z Cerst'
vE nahozen6ho uhli i jeiich rrzplanuti a nuti topn6 plyny, jeZ se vWijeji
u
na piedni d6sti ro,stu pfed vstupem dro Zarovfch tru'bek, k delsi cestE.
plyny se tak l6pe prornisi se vzduchem a spalov6ni ie dokonalejsl. KromE
toho chrSni klenutl trubkovnici a L6rov6 trubky pied piimfm tdinkem
plamene a svfm zdrem zabraiuie, aby se rychle neochladily studen9rn
vzduchem, jenZ vnik6 il,o topeni5t6 pii otevieni topnfch dvifek'
Var46 trubky, varnlky (thermosyfony) a spalovacl komora
piimou rvfhievnou plochu lze pii zac]rlwitnT velikosti a tvaru topeni5t6
zv6tSit vlJZeni'rn 2 aZ 3 varnfch trubek, nebo kornbinaci varn:ich trubek
a varnikfl.,varn6 trubky (piil. I, wn. D; A v obr. 4?), isou ocelove o vn6j'
Sim pr&mdru ?6 mrn, tvaru podlouht6ho ,,Si', jejichZ zadni konce jsou
svaieny s topenistEm nad dvifkov:im'otvorem, piedni konce se zadni trubkovnici pod dolnimi Z6rnicemi. Aby varn6 trubky mohly byt distEny' jsou
na protilehl:ich st6n6ch obou koncrl varnyeh trubek vfmWky (piil' I
ozn.7L).
Misto stiedni varn6 trubky dosazuJe se mnohdy varnik (thermosyfon).
(B v obr. 47), ieil?
Je to ,pod1ouhl6 vodni kapsa tva,r,u svi,sl6tro troithelniku
st6ny kapsy isou
Svis]6
je
torpenist6.
pfivafena
ke
str,opu
plocha
d6,s,t
horni
vtztuaeny ocelovlimi rozpErkarni. Na ,spodku piechazi plocha d6st v trou'
bu, ktera je pfivafena
k
trubkovnici topenist6 pod nejspodn6isimi z6rni-
cemi. varn6 trubky a varniky nejen zvdtsurji piimou vfhfevnou plochu
o 75 aL 20 Vo, ale krornE toho zpfisobuji rldinn6jsi pro'ud6ni vody, a tim
i rychleisi tvofeni P6rY.
prodlouZeno
u v6tiich a vykonn6jsich lokornotivnich iad rbfv6 topeni'stE
(c
47). Ttm
orbr.
v
a
vice
mm
a2
600
400
o
kotle
v6lcov6ho
smErem do
vznikl6 spalovaei komora ,u,mozfiuje dokonaleisi spalov6nl, ne'bot d6lka
plamene se tim prodluZuje. Soudasn6 se tirn zvdtsuje piim6 v9htevn6 plo'
cha topenistl.. Yyztuzeri spatrovaci kornory je znazornEno na obrazu 36.
Topn6 dvifka
Tqpng .otvor ve skiifiov6m kotli je bud kruhov:i, ohd6lnikovf s oblfmi
rohy- nebo eliptickg' Tomu Je pfizprlsoben i tvar topn;ich dviiek' Podle
zprliolu otvir6ni rozeznsvame dvitka otodni kolem svisl6 osy, dvoudilna
oviita posuvn6, dviika dovniti sklopna a dviika s pneumatickirn oMra'
nim.
31
Normd.lni dvii'ka s rnilZkotl
Na nej;starsich lokorno,tiv6ch jsou je5t6 tato jednoduch6 dviika tvaru
l.:ruhov6ho (,obr. 3?) s miizl<ou a steind miizkovanym ioupatkem. To se
dA pomoci rudni pAdky a vfstiedniku posunout tak, a;by se otv'ory v rntii'
ce piivad6t c1o topenistd piidavnli vzduch, jehoz je tieba k dobr6mu spa10t,6n1 kouiovych plyntr, kter6 se hojn6 vyvijeji po piil0zeni uhli na roSt.
Po dosaZeni Ziv6ho plamene nutno oviem miiZku vZdy op6t uzatliit.
Dvilka sklopn6 dovniti
Tato dviika (,obr. 38) jsou otodna kolem vodorovn6 osy pii sv6 horni
stran6 a otviraji se dovnitf topeni,itd sm6rem nahoru, takZe nepiekAZi
pii piiklSd6ni nebo pii di5t6ni ,ohnd. Pii nahodii6rn pietlaku v topenisti,
na piiklad pii prasknuli ii*nice neibo piehiivadov6ho d16nku, se dviika
piirazi na. dviikovj, r6Lm. Ahy se snadno otvirala a zavirala, iso'u vyv6'
iena protizit'vaZirn.
s pneumatiehfrn otvird,nirn
ulehdila a zdrovei zkr6tila doba otevfeni
Topn6 dviika
top'
Aby se pr6ce topidova
nych dviiek, kdy jimi proudi do topenlstd nadbytek skodliv6ho studen6ho
\zduchu, otviraji se topn6r dviika u velhieh Iokomotiv servonnotorem. Ddje
se to pistem tlakov6ho v61ce, do n6hoz se vpousti stladeny vzducir z lrllavniho vziluchojemu brzdovEYrc zaiizeni rozvodnlim irstrojim, ovld'danfm noZnim slapadlem. Pro kazd6 piiloZeni tropatou se topnS dviiha s15pnutim
na slapadlo oteviou a pov,olenim ihned zase zavfou, Dviika jsou tak6
zaiizena na rudni obsluhu,
otviraji se bud dovniti' topenist6 nebo jsou zevni dvojditna
se
kiidlovit6 ('sousta:za Butierfly,
dviika jsou zevniti
piechem proti s,p6ieni.
.r*u
,
ff::
a otviraj!
orbr. 39).
;;;*
RoSt uzavira torpenist6 zespodu. u neistar.Sich lckomotiv ie vytvoien
z roStnic se zahnutjryni ko'n-^ci (otrr.40), kladenych ve sm6ru osy topeniSt6
na piidn6 poilkladnice rostnic. Po.dkladnice rostnic b$vaji z ploch6ho zeleza a jscu piiiroubov6ny k n.oZnimu rb-mu ibud piimo, po piipad6 u dtrcrihych topeniSt prostieilnictvim zdv6srl (,piil. I, om'. 82).
U lokomotiv eSD se v6tsinou pouiirzS. rostnic z v61oovan6 oceli. Ro5t.
nice se kladou na p,o,clklaclnice bud vo1n6 ved'le se,be, ne'bo se spojuji vZdy
tii rostnice v pevng svazek, pii dernz se ro*tnice snftuii tak, ze mezi.
lehlymi trojohelnikovfmi vloZkami se udrz,"rji slejn6 mezery mezi rostnicemi (obr.41 ). U n6ktergch Lokomotiv jsou rostnice litinov6, a to bud
jednoduch6, nebo dvo$it6 (o;br. 42).
32
Aby se palivo na ror3tu do,bie spalovalo, musi byt roSt nejen dostatednd
velkf, ale musi v cel6 sv6' ploSe dovolovat rcvnom6rnf prtichod dostatedn6mu mnoZstvi derstv6ho vzduchu, jenZ je nutnf pro spalov6ni paliva
a vnik5. pod ro,Et popelnikem. Mezera mezi jecinotiivimi roStnicerni nesmi
bft piiliS ve1k6, aby palivo neprop'adaI,o nespAlen6 d-o popelnikLr. Tato
rnezera iini 72 a/. 2O mm a voli se tim menBi, dim drobn6j5iho a m6n6
sp6kav6ho uhli se k topeni uZiv6.
Prfiiez ro5tnic je ve spodli d6sti zii,en!, aby vznikly mezery dohi se
rozSiiujici a byio usnadndno propadAvdni popele a diStdni roStu. D6lka
ro5tnic je zdLvisli na d6lce topeni5t6. Pii krAtklTch topeniStich o d61ce do
1500 mm se uZivA noBtnic ned6lenfch, pii del5ich topeni5tich ro5tnic kr5.tk;fch. RoSt je mirn6 sklon6n kupiedu, aby se palivo za jizdy setiS.salo a
dokonale prohoielo.
U lokomotiv s delEim topeni5t6m je piedni (u nov6j,Sich lokomo'tiv stied-
za(izeno jako skl6p6ci, aby se usnadnilo odstraflov6ni popele a Skv6ry clo popelniku (obr. 43). Pro toto pole se uZiv6. roitnic litinov;ich opatienych na obou koncich d6rami, jimiZ jsou nasazeny na noside
vytvoien6 jako hfebeny, aby se pii sklSp6ni nesesouvaly. Noside spodivaji
na ramenech upevn6nych na hiideli, kterou je moZno pohybovat ze stroj.
vtrdcovsk6 budky bud rudni klikou a Sroubovfm vietenem, nebo pAkou,
ni) pole ro6tov6
R.oSt Hulson
Na nejnov6j5ich lokomotivach eSD je rc,5t sloZen z masivnich litllch
roStnic komrirkovfch. Tento r'oSt znadky lIulson (,o,br. 44) se sk16d6 z pohyblivlich svazkrl. ro3tnic uloZenlich otodn6 v ro3tor,6m r6mu. V kaZcl6rn
svazku ro,Stnic jsou na ro5tnicov6m nosidi nar,ledeny jednotliv6 ro5tnice,
v nichZ jsou vzduchov6 kan61y. Noside maji na sv5?ch koncich depy, kolem
nichZ se svazky ro5tnic mohou p,ootodit bud jen rnirn6, aby bylo rnoino
natiist palivo, nebo se mohon naklonit aZ o 45" dopiedu nebo dozadu.
Otvory, kter6 takto vznikno,u mezi svazky ro,Stnic, dovoluji vyiistit snadno
cel9 roit. RoSt Hulson nepotiebuje proio jinfch zalizeni na shazovSni
ohn6.
Celf ro5t je rozd6len na ndkolik poii (oftrr. 47), jejichZ ro5tnicov6 svazky
se sklApdji sou'dasnd t6h1y piipevn6nlTmi vespod na trarnenech ro3tnico.rfch. nosidrf,. T6hla se pohybuji pS.kami ze stanoviStd topide. RoSt umoZiuje di,Stdni ohn6 i za jizdy, a to tak, Ze se disti ohefi postupn6 na jednoflivj-ch polich ro5tu. Struska, spadlA do popelniku, ;s€ rollsi postiikat vodou.
Ud.rZovAni ro5tu je snadn6, jelikoZ je moZno pohodln6 vymdnit ro5tnice
navleden6 na nosidlch. Mezery mezi jednotliv:fmi svazky'a" rAmem jsou
mnohem ,men5i nei u roStu tydov6ho, kde dini
a vice. Proto je rnoZn6 na tor-nto ro5tu spalovat i drobndjBi
nlrli. Ol:raz 45 znfnorituje v iezu dv6 vedle sebe leZici ro5tnice Hulson.
Birok6 6
ai 8 mm, tr.tdiZ
d-,-ojnAsobek
3-KO120
JO
Popelnik
.
Aby s roStu nevypadAva.l ZhaW poflel na trat, kde by mohl zapS.lit
praice a diev6n6 dAsti mostrl nebo znedi5tovat St6rkov5 loie' a aby se
mohlo regulovat mnoZstvi vzduchu potiebndho pro spabvani paliva, je
pod skiifloWm kotlem ziizen poipelnik. Je snytov6n nebo u novdjiich lokomotiv d6stedn6 svaien ze i,eleznyeh plechfl a piipevndn na noZni rALm
(obr. 35). V jeho piedni a zadnT stdn6, n6kdy i v postrannich st6n6ch
jsou upraveny otodn6 klapky, iejichZ piivirinfun nebo otevirainirn se re'
guluje piistup vzduchu pod ro5t. Klapkami se pohybuje p6kovfm pievodem ze strojvridcovsk6 budky. .Ie-Ii tieba Ziv6iSiho ohn6, oteviraii se klapky, odpovidajlci sm6ru jizdy, kdeZto v opadn6m piipad6 se piiviraii. Aby
otevienfrni klapkarni nevypadaval Zhavli popel na trat, jsou otvory v popelniku uzavieny ,sitem z dr6t6n6ho pletiva v ieTezn€m r6,m'u. U n6kterfch lokomotiv maji popelniky klapky na vyprazdiovani a diStdni tak6
ve dn6 a u v6tSich lokornotiv jest6 klapky postranni. U nejnovdjiich loko'
rnotiv jsou popel,niky zaiizeny tak (ohr. 46, 47), Ze mail dv6 nebc vice
kapes se str,mimi bodnimi stdnami, takZe kapsy se rychle a itpln6 vy'
pr6zclni otvory ve dn6, uzavienfmi oklopninni litinovlimi dny. Tato dna
se oteviraji azaviraji p6kov:im pievodem bud z budl<y, nebo piimo z ven'
ku po stran6 popelniku.
Stdny popelniku jsou z piechu ,o'tlouStce 6 rnm, dno z plechu aZ 10 mm,
protoZe slab3i plechy by se 'brzo propAlily a snadno by pr'orezav61y. Nei'
nov6jSi popelniky maji ocelolitin,ov6. 'okiopnA dna. Popelnik musi bft Odel'
nE d6len, aby jeho rozebr6ni a vfmdna po5kozenfeh plechrl ;byly s,nadn6.
Na noZni rAm je piipevn6n bud Srou,by nebo svorniky a kliny. St6ny po'
pelniku i zarten6 klapky musi v5ude dobie t6snit, aby se zabr6nilo ne'
0deln6mu vnikAni vzduchu
K ha5eni Zhav6ho
a vypadAvAni Zhavlich distic.
a chlazeni st6n jsou v popelniku
p,opele
uloZeny
clirkovan6 truhky, do nichZ se po'dle potieby piiv6"di pod tlakem voda
pies rozdElovad vstiiktt ,od napaiede.
Mechanickf piiktadad
uhli (obr.
47)
Mechanickf piikladad uhli pro parni lokomotivy dopravuje paiivo ot6'
denim Sneku ve zvl6Et6 upravenych komorAch z tendru aZ na lokomotivu,
ke dviikii.m topeniSt6 (viz obraz 48 uspoi6rd6ni u lok. f . 475'l) ' Odttld
je uh-li,stejnorn6rn6 rozhazovdto,po cel6m roStu'proucly p5,ry. Cel6 zalizemi
se skla.da ze inekov6ho transporta'ru, rozv5Ld6ciho a poh6n6ciho ristroji.
Snekovf transport6r je veden z tendru aZ ke kotli, kde je umistdno rozv6d6ci ristroji. Poh6n6ci r.istroji, parni stroj, je umistEn na teildru (viz
obraz 49 usp,oi6drlni u tendru f. 932.3), nebo na lokomotiv6.
Ke dnu uheln6 nldrte tendru je piipevndn Zlab (1), do nEhoZ pad6 uhli
otvorem nad Zlabem. Otvor je zaktyt posouvatelnymi Eoup6tky.
Ve Zlabu se voln6,ot6di Snek z lit6 oceli, kter1i tladi uhli na drtid (2),
34
piipevndrr:i vpiedu Zlabu, kde se nejv€tSi kusy uhli rozdrtl na menSi. Snek
je pohAn6n par:rim strojem prostiednictvim pievo'dov6 skiin6, pfipevn6n6
vzadu na Zlab. P,ohon se d6je dvojdilnlim zasouvatelnj'm dtyihrannfm
trubkovfm hiidelem (3), spojenyrn s par:nim str'ojem a pievodovou skiini
kloubov:imi sp,ojkami. Kl.oubov6 spojky a hnaci hfidel v pievodov6 skfini
jsou mazAny z tiiv:itokov6 maznice.
PievoclovS skiii je {rpln6 uzaviend a md dva p6ry ozuben:ich kol, rotujicich v oleji (4). Vpiedu piechazi Zlab v ozubenf klou'b, na n6jZ je zamontovA.na stiedni SnekovA kornora (5), zasouvatelnd uloZen6 do druh6
komory, zakonden6 rormdZ kutrovlim kl,ourbem. Kornory jsou dElen6, aby
byl s'nadnlf piistup ke Snekovfm kloubrlm. Uvniti kornor se ot6di stiedni
Snek (6), spojen:i se S,nekem Zlabu kiiZovfm klo'ubem a na druh6 strand
s vftladnfm Snekem Bnekovou sp,ojkou a dvdma kiiZovfmi klouby.
Vytladnf Snek se .ot6di ve vftladn6 komoie (7), namo'ntovan6 na dveinici kotle a dopravuje uhli na rozv6d6ci desku (8), kde je pr<5udy p6ry
piiv6d6n:imi z tryskov6 skiin6 stejno'rn6rnE rozhazovfino p,o cel6m roEtu.
Spr6vn6 r,ozd6lenl uhli na ro,stu je zaji5t6no iideln6 umistEn:imi nSlitky
na rozvaddci desce, regulovatelnfmi dviiky vyUadn6 kornory a vhodn6
usmdrn6nfmi proudy p6ry. Tlak pery v trysk6eh je iizen tiemi ventily
rozvaddde p6ry, kterf je pi,ipevn6n na kotli ve stro$v&rdcovsk6 budce.
Levj'rn ventilern se iidi lev6 d6st tryskov6 skiin6, stiednirn stiedni d6st
a pravim ddst prav6. KrornE tdchto tii ventilti m5, rozvaddd jeden ventil
na iizeni rychlo,sti parniho strorje, piipevndali rovnob6Zn6 k ven'tilu na
spcuSt6ni stroje. Aby se txysky neucpaly, jsou kuZely piisluSn;ich tfl
ventilfi na iizeni trysek a ventilu pro pfivod p6ry ke trysk6rn opatieny
malgmi otvory, takZe jimi i pii uzavienych ventilech pr,oudi mal6 mnoZstvi p6ry. Pro tpln6 uzavieni trysek se musi u,zaviit ventil pro piivod
p6ry k nozvadddi. Cel6 zaiizeni mflZe ,bft p'oh6n6no bud parou sytou, nebo
piehf6tou. P6ra se piiv6di potrubim bud ,od rozvSd6ci hlavy, nebo od piehiivaie.
Piehi6t6 p6ry se m&Ze uZivat }en u lokomotiv, kter6 rnaji regulAtor
za piehiivadovymi d16nky. Je-li parni stroj (10) umist6n na tendru, pfiv6di se k ndrnu p6ra ,ord rozvad6de parni kloubovou spojko,u mezi lokomo.
tivou a tendrem. Na spojce je v nejniZ5im mist6 zarnontovAn sairnodinnli
odvodf,ovaci ventil. U piikladadri, kile je par-ni stroj umist6n na lokomotiv6, tato sp,ojka ,odpad6. Pied vstupem p6ry do parniho. stroje prochAzi
pdra reversnirn Soup6tkem, na kter6m je namontovA,n reversni ventil.
Tento ventil znernoZiuje stoupnu,tl tlaku pary v potrubi a parnim stroji
nad. 7 kg/cm2. Reve:sni ,Soup6tko rrnoZiuje zpFtnt chod eel6ho zairzeni
v piipad6, Ze by se uvolnil Snek. Fii chodu pro piikl6d6ni, t. j. pfi poloze
pistu S,oupAtka v horni poloze, prochlzi pira kolem plstru Soup6tka a
vstupuje do v6lcri parniho stroje. Vyfukov6 potrubi je pfipojeno na dolni
dSst Soup6tka. Fii zp6tn6m chodu, kdy pist 5oup6,tka je v dolni poloze,
se zm6ni otvory pro piivod p6,ry na ofuory vyfukov6 a vffukwS p6ra
35
unike watnirn pistem Boup6tka ,op6t do dolni dd,sti soup,tka. Zm6na po.
lohy pistu soup6tka se d6je vho,cln6 umist6nou rudni p5lno,u. parni
stroj
piikladade (10) je Teiaty, dvouv6lcovy, plnotlaklir s v6lcovymi
Eoup6tky
a klikami na 90o.
Pracuje s maximS.lnim ttakem pery 7 kg/(:Inz a jeho ot6dky jsou
m6ni
ieln6 v mezich 50 az 100 za mi,nutu. vBechny pchyblivd soudAsti jsou
uz.avieny ve skfini a pohybuji se v oreji. parni stroj je rnaz|"nmazacim
lisem
se tiemi vtitoky. Dva vftoky jsou zavedeny do mazacich uz6v6rfl
orva,
umistdnfch na v6lcich parniho stroje a jeden v5?tok d,o uz6v6r.u
Olva na
reversnim 50up6tku, takze p6ra je rnazdna pied vstupem do 50up6tkov6
komory.
Pohon mazaciho lisu je mechanicky od zaiomen5ho hiidele parniho
stroje. Piislusn6 tlakorndry, piiper.mdn6 na koui ve
strojvridcovsk6 budce, ud6vaji poulocniku strojvedouciho pracovni tlak p6ry v parnim stroji, tlak
p6ry v tryskAch a tlak p6ry v kotli.
Ndkter6 zdvady, kter6 zavifluji Epatn6 srpalovdni v topenisti, kterirn
vsak
moZno dastEjii kontrolou snadno piedejit, jsou:
dfmnice je net6sn6, vzduchov6 klapky popeiniku js,ou uzavieny,
nebo
ucp6.ny, kle,ba je ve Spatn6m stavu, po piipadd pfiiiS matfa.
Ndkdy je
to zavin6no t6Z net6snosti rozpErek, piehiivade, nebo znedistdnjrn vj.fu_
kem,
Pokles pSry v kotli mlfZe ,b1y't zprisoben tak6 zastavenim nebo
zmensenim piisunu uhli do topeniEt6. v6tBinou je to zavinEno uvaznutim
v6t_
siho kamene, kusu zeleza netro dieva ve snekri piikradade. K jeho
n6ni stadi zpravidla n6kolikrat opakovand. rm6.a sm6r.u o,tadeni uvolsneku,
takZe piek6zka se 'bud w6ti do tendru, nebo je dopraverna
d,o topenirtd.
profukovad il1,rowgch
a kouiovj.ch trub
Mour, saze a popitet<, kter6 se usazuji v z[rovfcha kouiovfch trubk6.ch,
zpomalnji piechoil tepla z kouiovfch plynri do vody. Nem6n6 skodtiv6
je vytvoieni hnizd pii vstupu do trutrek, piipadnd rip1n6 jejich
ucp6ni.
el5t6ni trubek v depu po skondeni jizdy nebo na jejim podatku neni
dostatedn6, I kdfZ jsou na p,od6tku jizdy trubky dist6, jsou znedi.t.ny jiZ
po pom6rnE kritk6 jizd6; je tedy nutn6 i di5t6ni tru,rek za jizdy. pfitorn
je m6n6 piYijemn6 rudni tiBt6ni nahraZeno distdnim
mechanick5im pii-
strojem zvanltm profukovad (obr. 50).
u novych l'ol<om'otiv (r. 556.0, 49g.1) mA profukovad toto uspoiad6ni:
Na prav6 i na 1ev6 stra;n6 skiiri.ov6rro ko,tle v piedu pied budkou je pii
Sroubovano tdleso profu"kovade -2. Do ndho je vlozen. 1i,tinov6 vedeni g,
v ndm7 se pohybuje pist 8, ktery m6. 4 pisni knouiky 74. Na konec pistu
sm6iujici do topenist6 je na5rorabovii,na hubice 6 z autovfrlcov6 litiny,
ktera. je pojist6na p,ojistkou r3 a dvdma,srrorrlby 36. Na d"ruh6m konci pistu
jsou dtyii otvory, kter6 zakrfvd vedeni pro,fullovade. za ,orvory je
do pistu
Jtf,
vevaieno dno 4, do kter6ho je zasroubov6rno vieteno 5. Na vietenu ie pru'
lina 11, kterS tladi pist do nejkrajndjsi polohy, takze huibice 6 je schovSna
v trubce, kter6 je vevaiena do pI65tE topeniStd a p16Bt6 skiiiov6ho kotle.
Na komec vretene 5 je nasazeura tpaka 72, .o'd, rli? vede tShlo do kr,udky. Na
tA,hle je vyiez, ilo nl]noi zapud.S kolik, je'nZ je ,piichycen rn'a budce. Vf'
iez je zhotoven tari<, Ze kolik do n6ho zapaclne jen tehly, je-Ii t6hlo a tedy
i pdka JP v Pied"ni krajni Potroze.
v horni dasti t61esa profukovade I je piiruba, na kterou je pfisroubovana piitrodni trubka p6ry. Na 1ev6 strand rozv6cl6ci hlavy je ventil s oznadenim ,,Profukovad,,, jimZ se piivadi p6ra o kotiov6m tlaku k ob6ma profukovadftm.
Tlak p6ry na dno pistu 4 piemriZe silu pruZiny 71, a titn se vysune
,s nasroubovanou hulbici 6 sm6rem dovniti, t. j. do topeni'5t6. Pies'
pist
s hubici je jiz vysunut, profukovad dosud nepro'fukuie; teprve
to, ze
kdyz zatannerrle za t6hlo pohonu profukovade v budce 'srn6rem dozadu,
ot6di se tim pist 3 ve vedeni 2 a kaniJJy v pistu 3 se ot6di nad kan6ly ve
vedeni tak, az se zadnou piekr:ivat. Tlm vnik6 pSra dovniti pistu 3 a dale
hubici 6 do ,Lopeni5i6. Pohybovanim tahla p,ohonu profukovade vpied a
vzad. .ot6di se st5Lle pist i hubice 6, takze p6ra profukuie vsechny zftrov6.
pist 3 i
i kouiovd trubky.
Po profouknuti truibek se nech6r t6hlo pohonu profukovade ve stieclni
poloze a u,zavie se ventii na rozv€iiddci hlavd. Tirn ldesrne tl,ak na dno
pistu 4 a pruzina 71 vraci pist 3 smdrem vn6, t. j. z topenistE. Httbice 6
se schov6 do tru;bky zavaien6 v kottrov6 skiini a p165ti topeniStE a nemflZe
se spalovat. Potorn se tahlo pohon'u pro,fukovade zasune do piedni krajni
polohy, aZ kolik zapadne d,o vflezu v tdhle pohonu.
HI. VSlcovf kotel
Ke skiiiiov6mu kotli je piipojen kotel vilcovf (obr' 16)' kterf vpiedu
v dj"mnici. Jsou v n6m uloZeny kouiov6 a Ldrovd tru'bky, a proto
tvoii nejvdtsi d6st vfhiem6 plochy lokomotivniho kotle. Je tvoien dv6ma
nebo tiemi plechovfmi prstenci, t. zv. kouovfmi krouZky, skrouZenymi
z oceloveho kotlov6ho pleehu, o pevnosti v tahu 36-44 kg/ml.l]2, taZnosti
nejm6n6 25 %. V za:nrani(i se k tomu pouTiva legovan6 oceli manganov6
o pevno'sti 40-50 kg/mrrl2, taZnosti nejm6nd 20 9/c.
Tlonstka plechu se ildi tlakem, na kterf je kotel stav6n, jeho prfimErem a jakosti po'uZit6ho plechu, kter:i md uou5tku 76 aZ 25 mm' Aby
podet krouzkl byl co nejmensi, pouLivfi se co moznS nejEirsich plechfi,
kter6 musi b:7t v6lcovdny kolmo k ose vdLlce, to jest ve sm6ru sv6 d61ky'
protoze valcovny mohou v6lcovat plechy jen do ur:dit6 nejvEtii siiky, je
tim i d6na neiv6trii d6lka krouZk0..
Diive se konce skro'uZenlich krouZktr piiloZily k sob6 na tupo a tento
piechirzi
,)r
7
st)'k se asi v d61ce 300 ai 500 mm od ob,ou krajrl svaiil a pak pomoci dvou
st1'kor-jch desek snftoval. vnitini stykovd. deska ,byla na obou stran6.ch
o j*lnu iadu n1i'tfi Sirsi neZ stykova deska vndj5i (obr. 51). Jinde se ndkdy
i::itini stykov6 desky zub,ovit6 vykrajovaly, cni bylo or,sem dosti n6.klad:6 (obr. 52).
Takto zhoto..zen6 kr,ouZky se ,avzAjem spojily op6t nftovd,nim, a to bud
se do sebe vsunuiy a spojily piepl6"tovAnim a jednoiad;im neib,o dvouia.
d1foi n1i'tov5.nim (obr. 53), nebo se navzdjem spojily stykovou deskou
z vn6jii strany (obr. 54). Jak je z o,bou6br[zk& patflr,o, jsonr pod61n6 Svy
u dvou souseclnich Svri vystiidany. Jsou vdtsinou na b.ocich kofle, nikoti
nahoie. u dnesnieh modernich koflri se krouzky nejen svafuji v cel6 d6lce
sv6ho po.d6ln6ho ,styku, ale i mezi sebou ve styku pfidn6rn, knrhov6m (obr.
55). V6lcov;7 kotel na obrSzku 16 je celf svafovanf, ale ke skiiflov6mu
"kotli je piipojen dv6ma iadami
n1tri. Kotlov6 nftov6.ni musi byt pevn6 a
tdsn6, nepropustn6.
Piedni d6.st vAlcov6ho kotle je uzaviena trubkovnici dlimnice. Ta je
vylisovana ze siln6ho ocelov6h,o plechu a opatiena vyztuzujicim lemem.
u nftovanSTch koilfi je zasunuta do piedniho koilov6ho krouZku (obr. 56)
a s nirn snytovdna, netro je k n6rmu to,lit<o rpiilcEen.a a spojeni je provedeno
{thelnikem (obr. 57). Trubkovnice dfmnice je podobnE jako dveinice skiiiiov6ho kotle vyztuZena plechovymi vyztuhami. vdicovf kotel s6m nepotiebuje Zidn6ho vyztuzeni, rprotoZe kruhovyi prfiiez je ze vsech tvarfl nejttizsi.
P a r'o j e m. udelem parojemu je shrorn6.Zdit pokud mozno suchou pdLru
v mistd, odkud by se odvedla pies uzaviraci tistroji, t. zv. reguldtor, do
parnich vitlcit. z parojemu se odv6di tak6 p6ra pro rflzn| pomocn6 zaii
zeni, o kterfch se zmiiujeme na jin6,m mist6.
Parojem je plechovS bai, umistdna nahoie na vd.1cov6m l<otli co mozno
daleko od ,skiif,ov6ho kotle, kde je vjvin pary nejbouiiivdisi. proto se
kdysi zhotovoval posledni koilovl/ krouzek, kter"! navazoval na skiifiovf
kote], konick6ho tvaru, aby se zv6tsil parni prostor nad mistem nejvdtsiho
varu. v5iroba kuzelov6ho krouiku vsak byla obtiznd a c1rah6. pii t6to 0prav6 osa kuzelov6ho krouzku mirnd stoupala tak, ze sp,odni dd.st krouZku
b;r1a vodorowr6, dili cel6 dno valcovdho kotle ,by1o horizontAlni. u modernich vdloovych koil& se naopak dno kofle u posledniho krouzku skliini
l< piechodov6 stdn6, aby se vytvoiil d,o,statednSi prostor pro rspalovaci komoI.r. Zde se l6pe 'strhuje ko;te1ni keul rk ,odkalovadi, I<,ter57 je umlstdn na
pr=ecircdni st6n6,
U starfch lokom.otiv s nizkfm kottem ,byl parojem znadn6 vysoky,
o r-elkem obsahu. U dneS,nich, vell<ych a vysoko po-IoZe,nfch koil{r je
r-j-ika parojomlr omezena obrysem pro sta.,rbu lokomotiv. v cizin6 se lokomorirl' stav6ji i bez parojemu.
\- kotlo-,,€m krouZku, na n€mi je parojem piinlitov6n, je v;iiez (obr. 5g),
piin6i-en! prfim6ru parojemu, ktery se nazgvtt prfilez parojemu-. protoze
se iinto otr,'orem znadnd zmen'SLi nosnf prtriez tohoto krouZku, zesiluje
&3
,s
se plech kolem otvoru pfinftovanou vyztuhou z oceli ,obd6lntkov6ho prriiesu nebo plechovfm mezikruZim (oibr. 59). Je to vtztuixrf knouZek priIezu parojemu.
U starSich typ& lokornotiv rbyly dva parojemy, spojen6 navz6jem troubou; ,n6kter6 typy rn6ly nad kotlem zvlS5tni v6lcovou nddrZ (obr. 60). Nov6j5i lo,komotivy maji v piednim parojemu piivod napAjeci vody s jejim
Cistidem.
e istid napdjeci vody md anadnf vyznm pro tldrZbu ko,tle.
Jeho rlkolem je zbavit nap6jeci vodu piedev5im pfechodn6 bikarbon6.tov6
twdosti, a to v mist6, z n6hoZ se drl vylouden:i kal (uhliditany ve vodE
rozpuSt6nych ,soll) snadno od,stranit. DEje se'tak pii vstupu napdjeci vody
d'o nejhoiejSiho pro,storu parojemu, kde se voda rsetk6v6 s parou v co nejv6t5i plo,Se, a to rozpraSovf,nim nebo kask6dovi,tfm piepadAv6nirn (obr. 61).
Pfitom se voda ohfeje na 1300 ai.150 oC a cloch6zi k vyludov6ni ko,telniho
kameme.
Vzniklf kotelni kdmen se usazu,je na plbchSeh distide, kterf ie nutno
v pravidelnfch mezidobich zbavit usazenirn, aby distid nepozbyl sv6ho tdelu.
Tato mezidobi jsou z6visld na trrrclosti vody.
Pod vlastnim distidem, ji,chZ je mnoho druhrl, je umistdn Zlab, kterli
zirchycuje r,ozstiiknutou vodu a sv6di ji s volnfm kalern splavem kol
kouiovfch truibek 'clohi, aby pr'udk:fm, mistnim ochlazenirn tybo tru,bky
netrpEly a nezaniSely se kotelnirn kamenem. Kal se shr,omaZduje v kalojemu na spodku v6lcov6ho kotle, odkud rse vlpou5ti odkalovadem (obr. 61,
piil. I, ozn.44).
Na obr. 62 je nejnov6j5i l<onstrukce rozstiikovade distide napSjeci vody.
T6leso rozstfikovade je rozv6tveno ve dva vfvody sm6iujici proti sob6.
lJorni z nieh m5 zitttdrn.j, Snou:b, kterlim se mohou vydistit oba vfvody
od ursazern6ho vodniho laarnene. Pro,urcty vody vyt6{kajiai z ohou Wvodrl nraxilleji na,sebe a rozstiikuji se vdjiiovitE. Aby studen6 voda nestiikala na
hork6 stdny parojemu a nevznikaly na nich nSsledkem mistniho ochlazov6ni trhliny, jsou gb6 tdlesa rozstiikovade obklopena plechovfm krytem.
Vla*stni parojenn- je ze tii dilfi: z t6lesa paroiernu, z vika parojeniu a
z tl,adn6ho knuhu. Viko d,osed6 na tElerso paroje,mu zabnotr5enortt plochou, bez
dal5iho t6sn6ni, a je k n6mu piitaZeno iad,ou z€wrtnfcl'r Sroubfi. TEleso je
z ocetrolitiny a je ke kotlov6mu krouZku piivaiemo V svare,m. Viko parojernu je z kottrov6ho plechu. Piivaienlimi kruhy se viko zvedd pii mont6Zi
a demontaZi
Obr. 63 zniuorfluje star5i distid vody soustavy VoilSek-St6p6n a obr. 64
n,ovdj5i, hoj,n6 pouZivano,u soustavu r'or5tovou, utvoienou n6kolika r'rstvami rlhelnikrl lzS.jemnE na sorbd kolmo leZi'cich a smdrem nahoru otevienfch. U starSich lokom,otirr se piiv6tl6la nap6ieci voda do boku kotle,
v btizkosti dfmnice. V t6chto mistech je totiZ nejmen5i rozdll teploty vstupujici napSjeci vody a vo,cly v kotli. Tim rrznikS. tak6 menBi tepeln6 pnu.tt
v
kotlov6.m plechu.
co
r*a ndkolika naiich loko,mo,tiv6ch bylo pouzito distide vody ing. vesel6ho.
ic samostatny vod'orovnl/ kotlik, umist6nf na valcov6m koili, do n6hoZ
se pr=ivddi z obou stran napdrjeci voda a pada tu pies n6kolik vyjimatelnfch
plechovyeh mis. Kotlik je hrdlem spojen s valoovjrn koilem,
iimz jednak
iede voda na spiav, iednak vstupuje soudasnd pdLra do kottiku. usazeny
kal se odstraiuje odkalovacimi ventily po ob,ou strand"ch ii.stide, v jeho
nejniZiim mistE.
Je
O{Iludovade vody
V trubkov6m loko,mo,tivnim kotli je velmi bouilivli.v;fvin pd.ry, kter6 str_
huje jemn6 kapidky vody do parojemu. Aby se para zbavila t6to vlhkosti,
prochA:zi pies od.ltldovad vody, rurmistdny ve rspodrni d6sti prarojernu.
Jednoduchy oClurdovad vody (obir 65) je dirkovany p,ls,srh, nra llcter6rn se
zachycuje voda, kderZto rpArra rpinoch6zi dirtkami.
LepSi je odludovad labyrintovf (obr. 58), u kterdho proch6zi p6ra n[z-
k]y'm plechovfm vAleerl 'a nar'6zi
dimZ se zbavuje d5.sti vody.
na
p,1n6
dno
o,b,r6cen6 kr"urhov6
misy
b,
Zm6n6n;/m smErem prou.ddni se odluduje daldi voda, takZe pies spoclni
okraj misy piech6zi pAra jiZ pom6rn6 such6.
Vgmywky, vy:rnfvaci irouby
K
napS.jeni l,o,komotivnich
a
vika,
kotlfi se pouZiv6. vody v torn stavu, jak ji
zisk.l.vame z piir,odnich zdroj&. Tat'o voda obsahuje jednak r&zn6 rozpustdn6 soli drase1n6, socnat6, hoiednat6, kiemidit6, v6penat6, i.e7ezit6 atd.,
nak
iecl.
i
nedistoty ve stavu. rozptylen6m: uhliditan vSpenaty, siran vipenaty.
(sAdra), kyslidnik hoiednatv a j. pfi piem6n6 vorly v paru vyluduji
se
v kotli kotelni kamen a ka1, kter6 se u,sazuji na st6n6ch kotle, na ilrovych
a kouiovych trubkach a na rozpdrkAch. Koielni k6men je spatnli vodid
tepla a ztdiuje proto i ve slabfch vrstvach prostup tepla st6nami topenistd
a trubek. Kouio,v6 plyny proto nernohou odevzdat sv6 tepio vod6 a odchS.zeji do komina nevyuzity, iimi vznikd znaind tepelna ztrdta iili ztrlta
paliva. A naopak voda nemriTe v kotli odnimat teplo st6ndm topeniEt6,
kter6 jsou pokryty isolujici vrstvou kotelniho kamene, takZe se nadm6rnE
vyhieji a
doch6,zi
ke skodlivgm zjevrim, .o nichz bylo jiz pojed,6no
ve
vieohecn6m popise lokomotivniho kotie. Nechiazen6 trubky se si1n6 pro.
dluzuji a tladi na tru,bkovnici dymnice, kter6. se tim m&Ze poikodit (,,polSt6iovani" trubkovnice), neb.o deformovat. proto se dnes zavddi u naii.ch
drah zmdkdrov6ni nap6jecf v,ody. Do vodni n6c1ri,e tendru se po kazd6m
doplndni vo'dy vhodi urdit6. d6vi<a zmdkdovadla, i<ter6 zprisobi urychlen6
sraZeni chemickfch 15.tek, obsazenych ve vod6. Tyto sraZeni,ny se u.sazuji
jako bahnity kal na dnE kot1e, odkud se pomdrn6 snadno odstraf,uji od.
kalor'6nim. Proto se mtrZe mezid,obi mezi dvdma vymyvAnimi prodlou.Zit.
Podminko,u je da'st6 'odkalov6ni, arby se zabri"nilo relrrystarisac,i usazenin.
40
Aby se rnohl ko'tel uvniti i6dnE wdistit, zbavit usazernin a kalu, jsou
na vhodnfch mlstech upraveny vym:ivaci otvo;ry, uzavlen6 vymj'vacimi
Srouby nebo viky (vfmyvky); v noZnim r6mu je n6kolik katrovfch Sroubti
(obr..66).
Vymyrraci Srouby q (obr. 66, 6?) jsou na'dveinici, pl65ti, piechodni st6n6
sk.iifiov6ho kotle a dfmnicov6 'trubkovnici. Sroub je kuZelovitli, se ityihranern na dotahov6ni. StEna je zesilena kruhovo'u piirubou. Kalov6
Srouby u v. nohnirn rSrnu k vypoustEni kalu pied vy'mly'vinim kotle jsou
podobn6 vlrnfvacim 5roubfim, ale maji men5i rozm6ry (obr. 21).
Vfmyvky s piidkami lti'rneny) se zaved.Iy misto vyT nfvacich Sroubri,
jsou bezpedn6j5i neZ Srourby a umoZf,uji lepsi ,odist€ni vnitiku
kotle. OvAin6 vidko je ut6sn6no olov6nfm t6snicim krouZkem a m5 diik
se z6vitem, kter:i proch6Lzi piidkou. Retizek na diiku zaiiEtuie, aby pfi
otevir6ni nespadlo vidko do koue (obr' 68)'
Vfmwky se v posledni do,b6 disluji pro piipad, Ze by se ietizek utrhl'
Yyrazi se na nd dislo lokomotivy, vyznadujici umistEni vtfmyv'ky na
kotti, a to podle vfkresu. Na vfmyvku se vyrazi pisrnen'o N nebo D,
coi- zn.flnenS natr,ofe ne'bo d,ole. Soudasnd se vyrazi dislice vlznadujioi
umist6ni vfmyvky na kotli souhlasnE i na plech koue nacl vymfvaci otvor
tak, aby pii na'montovan6m 'o'balu byta dislice viditelnd.
O,br. 69 a 70 n6m ukazuji normali,sovan6 Wmyvky, pouffvan6 u lokornotiv posJednich dodSrvek podle esN KV (.deskostrovensk6 norma kole'
jovlich voziclel).
Na o,br. 69 je ov6Ln6 vyrnyvka varnfch trubek 60 x ?5 podle eSN
p.ondvadz
r<Y
345.02.
Misto olov6nfch t6snicich krouZkri se p,ouziv6 t6sn6ni osinkovrSho
v p163ti z mSddnr5ho neb,o z m6kk6ho ieTezn|ho plechu.
vfmyvky o prrim6r-.u 90 mm (obr. 70) isou nyni takllL normalisov6ny
jak tvarem, tak materiSlem (eSN KV 345.05). Jsou upraveny v horni
skiiflov6ho a vSlcov6ho kotle a ipo'd distidem vody (otbr. 66 l)'
tJzwiraci so'r.rd6sti je 'ttl dodka, dol6hajici na sedlo 'piiruby, piitlado'
van6r kruhovym vikem a 6r'oubY.
Velk6 biisni vfmyvky ('ohr. ?1) j.sou urnistEny na biise v6lcov6ho
kotle. ,Pro,vecleni je pordobn6, av3ak prtrmEr je 130 mm (oibr. 66u).
U novfch kotltr lol-aomo,tiv eSD je na bii5e v6loov6ho kotle rrnisto
velk6 vymyvky kal,oi6m s Friedmannovfm odkalovacim Soupi,tkem na
vypoustdni kalu pod tlake,m. Timto soupatkem se nahrazuje vypoustEci
kohout, kter:f je u lo,kom,otiv umist6n na nejnizsim mist6 piechoclni
stdny skiif,ov6ho koue, m noZniho rAmu (ohr. 72).
jlsou
Oillkatrovaci ,io,up6tko (,obr. ?3) rse ,sk16ld6 ze dvou d;itsli 1 ,a 2, jeZ
dr4,sti
po'rnoci un6ilrotru ,s,pojeny s,rourby. HiitierL ? ruv6dt do rpohybu S'ourp6tlco 6
Sede 5 ,a tim Sorupatko 'bud uzavira nelbo 'otevir6 'pr&cho'd. Hiidel 7 olttdi
4\
se !i.-{--'r .!-. na*rErz€mo*r na dtyihram ,hfide]e. K qipustrr6mu koleniu je
;:--:e-'-rena odpadni trubka, kter6 svddri proud kaln6 vody co nejnize p,od
i.:::e1. aby se nevylrlavila loZiska a neznedi5tovala lokomotiva.
\-zhledem k zav6d6n6mu zm6kdov6ni napAjeci vody je nutno tak6
dastEji odkalovat, a to i za'jizdy na vhodnych miste.ch, kde neni nikdo
ohrozov6n. K tornu se pouZiv6 pneumatickfch odkalovac& otviranfch
i zavir"an)nch ze strojvridcovsrk6 budrky trojcestnja:n kohorutem. uzaviraci
sila 2000 kg zaruduje t6snost, takZe nehr.ozi nebezpedi, ie by ventil neuzaviel od.kal,ovad.
Trojcestnjrn ventilem (abr. 74) pouSti se vzduc.- o ilaku g kglcms
z hlavniho vzduchojjernu ipod iplst ,va.lce J pneurnatickdho ndh,onu odkalovade (obr.75). Pohyb pistru se piendrsi tfirnenem g a p6[<ou 3 na nosnik
pnuZiny l, kterly' rstladuje qrrruZinu f a ,soudarsn6 otvird. ventil 6, kterf
ie
spojen s pSkovym syst6mem. Tlakem ,pery v kofli vyrazi z odkarovade
proud vody, ktery strhuje seb,ou kal z okoli odkatrovade. otodi-li se p6kou
trojcestn6ho kohoutu do druh6 polohy, pieru5i se piivod r.zduchu ,od
kompresoru a uvoliuje cesta pouzit6mu vzduchu z vdioe odkatrovade I
do voJn6ho proistoru. v trorn ,o[<,a,rnziku ;neni jiZ p,nuzina f nadlehdovdna
a ttradi plnou rsilou'na vadkr-i ?, kterrA je t6Z qpojena rs vemtilem 6 a ,opirA
se o klad]<y 8. Timto zp&so,berm je rpiernarsen ilak pruziny rnno'hoind:s,oibn6
zv6t5en1y' na uzaviraci ventil 6, kterf ie taZen ,silou 2000 kg na sedlo g.
Timto velkfm tlakem se rozdr)i pii uzavieni pffpac1n6 nedistoty (ko,telni
kdrnen, kal) nebo se i piestiihnou drAty aZ do prrim6ru 4 mm, kter6
vnikly mezi ventil a sedlo.
Nenitri fl<ornpresor n,a &clkornotiv6 v dirnnosti, rnrize se ordka,lorvat rtdnim
n6honem 10 otSdenirn svornlku Sro,ubu 17 cloprava-. Tohot,o nd.ihoniu rnorzno
pouiit pii vyp,ou5tdni l,okomotivniho kofle.
Pro vSechny piipady m6 jeit6 tento odkalovad nouzov,lr uziwErov!
ventil 79, kterf se Sroiubovjrn vfetenern iB piitiskne k bronzov6mu
-qed1u 74, 'a tlm uzavie piivdl vody z,kotle. po zahaieni ventilir.r na sedlo
mtZe se sejmout vlastni ,odkatrovad, kterli je piipojen k ventilu dtyimi
Srouby, aniZ se musi lokomotiva odstavovat z provozu.
t6Z
Pon6vadz odkalovan6 voda vyt6kii. do voln6ho pro,storu velkou rych.
losti a je hork5, musi se upei,rrit na vftokovou trrdbku spoci6lni tlumid.
Tento tlumid ov5ern nesmi brzdit v:itok kalov6 vody.
Obr. 76 znhzorhuje schematicky fez takovfm tlumidem. Ryohlost vyt6kajici vody je v n6m srdZena nEkolikero,u zmEnou sm6ru.
Proioze rudnirn n6honern 70 nelze oteviit ventit 6 na pln1f. prttodny
prt-iez, a tim se vypo,u5t6ni vody z ko'tIe pr,odluZuje, byly pneumatiek6
o'dkalovade dodateidn6 doplnEiny arS.starvkern 15, umoZf,ujicim rych16 vypou5t6ni vody p'o sejmuti pievle,irn6 rnatice -16 s doikou i?. Tato iorirl<a
je pr.oti ztr6td zajiStdna ietizkern a dosedA na secllo -28.
42