Environmentálna kriminológia

19.11.2012
Kriminologické směry a školy I.
Igor N. Barilik
Katedra trestního práva Právnické fakulty UK
[email protected]
Kriminologie I., Právnická fakulta UK
22.10.2012
Kriminologické teorie
 Kriminologické teorie představují soustavy
vědeckých názorů na kriminalitu.
 Předmětem těchto teorií je zejména
 fenomenologie kriminality – popis toho, jak
zločinnost vypadá a funguje jako sociálně-patologický
jev, fenomén
 etiologie kriminality – zjišťování a výklad příčin
kriminality
 úvahy o možnostech prevence a kontroly
kriminality
1
19.11.2012
Kriminologické teorie/koncepce a školy
 Kriminologické teorie představují soustavy vědeckých názorů
na kriminalitu, definic, pojmů, výroků, ale i metodologických
přístupů
 Lze je podle jejich společných nebo rozdílných znaků třídit do
určitých skupin – teoretických směrech v kriminologii.
 Z jiného hlediska lze hovořit o tzv. kriminologických školách,
což jsou skupiny badatelů, kteří sdílejí určitá společná
metodologická východiska při zkoumání kriminality
Periodizace vývoje
1) Počátky vědeckého zájmu o kriminalitu v období osvícenství
– tzv. klasická škola
2) Vznik kriminologie jako vědního oboru – období rané
pozitivistické kriminologie (od 2. pol. 19. stol. do konce 1.
sv. války)
3) Období velkých systémů moderní kriminologie (cca. 30. až
70. léta 20. stol.)
4) Nejnovější, postmoderní období
2
19.11.2012
Klasifikace teorií
1) Podle toho, na jakou míru platnosti aspirují
 všeobecné, středního dosahu, vztahující se k dílčím
fenoménům
2) Podle metody zkoumání
 právně filozofické (spekulativní)
 pozitivistické (snaží se užívat exaktních metod)
3) Podle vědního oboru, o nějž se převážně opírají
 biologické, psychologické, sociologické
4) Podle příčin kriminality
 monokausální
 multifaktorové
Klasická škola
 Cesare Beccaria (1738-1794)
 O zločinech a trestech (Dei delitti e delle pene) (1764)
3
19.11.2012
O zločinech a trestech
 Osvícenské představy o fungování společnosti – idea společenské smlouvy
(Hobbes, Locke, Rousseau)
 Všichni lidé mají rozum a svobodnou vůli, možnost se svobodně rozhodovat –
indeterminismus
 Zároveň všichni lidé hledají své vlastní uspokojení, vlastní potěšení
 V této snaze se můžou dostat do konfliktu se zájmy celé společnosti, které jsou
vyjádřeny v zákonech (společenská smlouva)
 Protože se lidé rozhodují na základě rozumové úvahy a sledují vlastní uspokojení,
lze jejich jednání předvídat a lze je ovlivnit hrozbou trestu.
 Úkolem trestní justice je nalézt účinné tresty nebo hrozby – odstrašení x odplata
 Subsidiarita trestu, nevyhnutelnost, neodvratitelnost trestu x brutalita
 Důraz na individuální prevenci místo prevence generální
Klasická škola
 Jeremy Bentham (1748-1832)
 Introduction to Principles of Morals and Legislation (1789)
4
19.11.2012
Utilitarismus
 Principle of utility or of ‘the greatest happiness for the
greatest number of people’
 „Nature has placed mankind under the governance of two
sovereign masters, pain and pleasure. It is for them alone to
point out what we ought to do, as well as to determine what
we shall do“
 Zákony, trestní justice mají vést k utilitě – Konsekvencialismus
 „a mathematics of deterrence“ - „pain outweighs the gains“
 „human nature driven by the self-interest“
 odmítnuto následovníky napr. John Stuart Mill (je nutné též
počítat se svědomím)
Ohlas v nové době
 Teorie racionální volby (Ronald Clark, Derek Cornish)
 Ekonomická teorie zločinu (Gary Becker)
 Pravicové trestně-politické koncepce (od 80. let 20. stol.)
5
19.11.2012
Vznik kriminologie jako vědy
Pojem „kriminologie“
Raffaele Garofallo (1885) Criminologia
Paul Topinard (1887) fr. criminologie
Rané pozitivistické období
 Rozvoj exaktních věd během 19. stol.
 Forenzní vědy – soudní lékařství, psychiatrie, antropologie
 Kriminalistické disciplíny, metody identifikace pachatelů
 Rozvoj metodologie přírodních věd (vědecký experiment,
sběr dat)
 Statistika a kartografie: Adolphe Quetelet
 Dědičnost, vývojová teorie: Charles Darwin, Francis Galton
6
19.11.2012
Pozitivní metoda v spol. vědách
 Auguste Comte
 Zakladatel sociologie a pozitivistické doktriny
 I ke zkoumání společenských jevů je třeba užít metod
přírodních, exaktních věd
 Sbírání měřitelných faktů a jejich vyhodnocování
 Zaměřuje se na materiálně zjistitelné determinanty lidského
chování
Nové směry v kriminologii
 Antropologické (Cesare Lombroso)
 Psychologické (Sigmund Freud)
 Sociologické (Alexandre Lacassagne)
 „Každá společnost má právě takové zločince, jaké si zaslouží“
 Odmítnutí biologického determinismu
 Zdůraznění vlivu sociálního prostředí
7
19.11.2012
Sociologické směry
 Teorie anomie (Émile Durkheim, Robert Merton)
 Socializační teorie (sociálního učení, diferenciálních
kontaktů atd.)
 Sociálně strukturální – enviromentalistické teorie
(Chicagská škola, teorie kulturního konfliktu)
 Teorie kontroly (reintegrativního zahanbení, kontrolní
rovnováhy)
 Kritické a konfliktualistické teorie
Environment = prostředí
 Vztah mezi pachatelem a prostředím, ve kterém páchá
trestnou činnost
 Chicagská škola
 Park & Burgess, 1925
 Urban ecology = ekologie zločinu
 Shaw & McKay, 1942
 Teorie sociální disorganizace
 Zločin je normální reakce normálních lidí na nenormální
životné podmínky
 Robert Sampson, 1997
 Collective Efficacy = společný zájem členů komunity na
dosahování společných cílů (ochrana před zločinem)
8
19.11.2012
Kriminologie po 2. sv. válce
 Zkoumá příčiny kriminality (zločinnosti)
 Vysvětluje, jak biologické a psychologické vlastnosti,
zkušenosti a sociální vztahy vytvářejí pachatele
 Důraz na terapii (rehabilitative justice)
 Vzdálené příčiny (např. dětství pachatele)
 Může vést ke zevšeobecnění a zaujatosti
 „papírové“ předpoklady
 Náročné pro praktické preventivní opatření
 Málo konkrétní (zlepšit sociální prostředí a výchovu dětí)
 Finančně náročné
 Nejistý a těžce měřitelný výsledek
Environmentální kriminologie
 Pozornost na zločin, ne pachatele
 „Zločinné události musí být chápany jako syntéza pachatelů,
jejich obětí anebo cílů a zákonů účinných v konkrétním
prostředí, a to v určitém čase a na určitém místě.“
(Brantingham & Brantingham, 1991)
 Víc zločinů se děje tam, kde je to jednodušší
 Je snazší měnit situace, než lidi
 Úloha environmentálního přístupu v boji s kriminalitou není
léčit pachatele, ale efektivně předcházet zločinu
9
19.11.2012
Tři východiska env. kriminologie
 Zločinné chování je z velké míry ovlivněné momentálním
prostředím, ve kterém se vyskytuje
 Prostředí není pasivní kulisa zločinu
 Rozložení zločinů v místě a čase není náhodné. Víc zločinů se
stane tam, kde je na to víc příležitostí
 Pochopení významu prostředí pro zločinné chování je
zásadní pro prevenci a kontrolu kriminality
10
19.11.2012
Teorie env. kriminologie
 Teorie racionálního výběru (Rational choice theory)
 Teorie běžných činností (Routine activities theory)
 Teorie struktury trestné činnosti (Crime pattern theory)
Teorie racionálního výběru
(Rational choice theory)
Derek Cornish
& Ron Clarke
1986
11
19.11.2012
Základní otázky
 Jak se pachatelé rozhodují?
 Co je při tom ovlivňuje?
 Jsou zločinná rozhodnutí odlišná od jiných?
 Jsou výsledkem racionálního anebo patologického
uvažování?
 Jak můžeme ovlivnit jejich rozhodnutí?
Základní otázky
 Jaká je základní příčina zločinu?
 Motivace + Příležitost
12
19.11.2012
Sebevraždy oxidem uhelnatým
 Anglie a Wales
 1963 – 1975
 V domácnostech se přešlo ze
svítiplynu na zemní plyn
 Snížení obsahu CO v plynu
 Pokles sebevražd otrávením
z 2630 na 2 za rok
13
19.11.2012
Sebevraždy oxidem uhelnatým
 Pokles sebevražd
z 5298 na 3944 za rok
 Význam vhodné příležitosti
 I vysoko motivované chování
je situačně podmíněné
 Clarke & Mayhew (1988). The British Gas Suicide Story and Its
Criminological Implications.
Význam příležitostí
 Existoval by zločin, kdyby k němu nebyla příležitost?
 Dá se to samé říct o jiných příčinách?
 Např. existoval by zločin, kdyby nebyla chudoba?
 Podle env. školy je nejdůležitější a nejuniverzálnější
příčinou zločinu příležitost
14
19.11.2012
Východiska teorie
 Jednání pachatele je účelové
 J. Bentham (18 st.) – utilitarizmus > požitek < utrpení
 Rozhodnutí pachatele jsou racionální
 „Rozhodovací proces u pachatele vykazuje určitý stupeň
racionality“
Cornish & Clarke (1985). Modeling Offenders’ Decisions.
 Balancování výhod a rizik (cost/risk-benefit analysis)
 Racionalita pachatele je omezená určitými subj. a obj.
okolnostmi (bounded rationality)
Východiska teorie
 Rozhodovací proces se odvíjí od konkrétního zločinu
(decision-making is crime specific)
 Rozhodnutí se týkají účasti a události
 Účast na zločinu: iniciace, habituace, upuštění
 Zločinná událost: počátek, průběh, zakončení
15
19.11.2012
Racionalita
 Důvodu trestné činnosti (ends)
 Způsobu trestné činnosti (means)
 Pachatelé jsou racionální ve způsobu páchaní, nemusí však
být racionální v důvodu
 Zaměřit se na otázku JAK?, ne PROČ?
Rozhodovací proces
 Rozhodnutí o účasti
 Iniciace – vlivy na rozhodnutí spáchat zločin
 Habituace – rozhodování při pokračování
 Upuštění – okolnosti vedoucí k zanechání tr. činnosti
 Rozhodnutí o události
 Počátek – příprava, příchod na místo, výběr cíle
 Průběh – zahájení útoku, dokonání skutku
 Zakončení – zahlazení stop, opuštění místa
16
19.11.2012
Přesunutí zločinu (displacement)
 Geografické
 Časové
 Taktické (změna modu operadi)
 Druh zločinu
 Změna v pachatelích
 Změna v obětech / cílech
x
 Difuze výhod (diffusion of benefits)
 = rozšíření výhod i do oblastí, kde nedošlo k intervenci
Kritika
 Zločinci se chovají méně racionálně, než se někdy tvrdí
 Teorie hovoří o subjektivně limitované racionalitě – ne o racionalitě z
pohledu nezávislého pozorovatele
 Je nedostatek důkazů o plánování (uvažování) důkazem o nedostatku
plánování (rozvahy)?
 Některé zločiny jsou iracionální
 Majetková, ekonomická kriminalita – racionální
 Násilná, sexuální kriminalita, „binge drinking“ – „iracionální“
 Potřebné počítat se širokým spektrem pohnutek
17
19.11.2012
Kritika – Cultural criminology
 “Not only do binge drinkers only realize they have reached the
point of declining marginal utility after they have passed it, but
the whole premise behind the activity is to ‘unashamedly defy
the normal injunction to think and actrationally’. Unless, of
course, one actually believes that people systematically and
rationally set themselves the task of projectile vomiting in the
street, falling asleep in doorways, or verbally abusing perfect
strangers!”
Hayward (2007). Situational Crime Prevention and its Discontents:
Rational Choice Theory versus the ‘Culture of Now’, p. 238.
Kritika - odpověď
 “Hayward finds an increase in binge drinking odd and says we
need to look ‘at what has happened from a cultural perspective’
(p. 238), but offers no further explanation. The explanation for an
increase in binge drinking would most likely be found primarily in
the laws of supply and demand: How could it not increase in the
face of huge falls in the price of alcohol plus huge increases in
availability from supermarkets and new bars?”
 “Hayward also asserts binge drinking must be irrational …, which
falls under a lack of understanding of the non-monetary rewards
of drinking and intoxicated behaviour (peer pressure, kudos, war
stories, etc.“
Farrell (2010). Situational Crime Prevention and Its Discontents:
Rational Choice and Harm Reduction versus ‘Cultural
Criminology’, pp. 56, 61.
18
19.11.2012
Teorie běžných činností
(Routine Activities Theory)
Marcus Felson
1979
Základní otázky
 Jaké jsou bezprostřední podmínky vedoucí ke zločinu?
 Jak je můžeme měnit?
 Reflexe vysokého nárůstu kriminality po 2. sv. válce naproti
tomu, že společnost se ekonomicky rozvíjela a lidé bohatli
 Důvody?
19
19.11.2012
Východiska
 Struktury zločinu jsou ovlivněny denní rutinou a životním stylem
jedinců
 Pachatel může „věnovat“ trestné činnosti jen zlomek svého času,
musí dělat i jiné věci
 Zločin nastane, když se naskytne příležitost během
nekriminálních běžných denních aktivit
Trojúhelník zločinu (M. Felson)
Motivovaný
pachatel
ZLOČIN
Vhodný
cíl
Nepřítomnost ochránce
20
19.11.2012
Trojúhelník problému (J. Eck)
Manažer
Ochránce
Místo
Cíl
PROBLÉM
Pachatel
Krotitel
Manažeři:
Prof. Brumbál a
McGonagallová
Případová studie
Ochráncové:
Hermiona
Ron
Cíl:
Harry Potter
Místo:
Bradavice
Pachatel: Ten-kterého-no-nesmieme-vysloviť
Krotiteľ: ŽIADNY
21
19.11.2012
Teorie struktury trestné činnosti
(Crime Pattern Theory)
Patricia & Paul
Brantingham
1981
Základní otázky
 Jak pachatelé hledají své cíle?
 Jak je můžeme udržet od jejich cílů?
22
19.11.2012
Struktura zločinu
 Struktura (pattern) – vzájemné propojení objektů, pravidel a
procesů
 Strukturu mají:
 Zločiny
 Rozhodnutí páchat zločin
 Procesy páchaní trestné činnosti
 Zločiny tedy nejsou náhodné nebo uniformní, ale strukturované
Pravidla
 Opakované aktivity se rutinizují (stejně jako trestná činnost),
vytvářejí se struktury chování
 Agregací struktur chování jednotlivců umíme vytvořit typickou
šablonu (template) určitého chování
 Opakovaným úspěchem se šablona utvrzuje a posilňuje, po
vícerých neúspěších se mění
23
19.11.2012
Pravidla
 Jedinci vykonávají množství denních rutinních aktivit ve známém
prostředí
 Pachatelé mají časově-prostorové rutiny jako každý jiný, zločiny
páchají většinou ve známém prostředí
 Potenciální oběti mají též své struktury chování
 Zločin nastane, když se překříží struktura pachatele a oběti v
prostoru a čase
Umístnění struktur do prostředí
 Uzly (nodes)
 Místa, kde se jedinec běžně zdržuje
 Cesty (paths)
 Spojují uzly
 Prostor aktivity (activity space)
 Uzly a cesty
 Známý prostor (awareness space)
 Prostor aktivity a prostor, který okolo něho jedinec vizuálně zná,
anebo o kterém má zprostředkované poznatky (např. od
spolupachatele, Googlemaps...)
24
19.11.2012
25
19.11.2012
Koncentrace zločinu v prostředí
 Místa generující zločin (crime generators)
 Množství lidí vykonávajících nekriminální činnost poskytuje
příležitost pro zločin
 Např. železniční stanice, nákupní centra
 Místa přitahující zločin (crime attractors)
 Samotná místa svou povahou poskytují příležitosti pro zločin,
tím přitahují pachatele
 Např. noční kluby, Red Light Districts (Ve Smečkách)
 Místa umožňující zločin (crime enablers)
 Slabě chráněná místa poskytují příležitost pro zločin
 Např. nestřežené parkoviště
26
19.11.2012
27
19.11.2012
Implikace teorie
 Je možné dopředu odhadnout čas a místo zločinu
 Zločinci páchají zločin v místech, která znají – journey to crime
28
19.11.2012
Implikace teorie
 Je možné dopředu odhadnout čas a místo zločinu
 Zločinci páchají zločin v místech, která znají – journey to crime
Teorie env. kriminologie obecně
 Žádná není dokonalá ani úplná, aplikují se komplexně
 Pro uplatnění teorie v konkrétním případě potřebujeme
dostatek důkazů
 Vždy je potřebné zvážit alternativy (je možné jiné vysvětlení?)
 Teorie jsou nevyhnutné pro analýzu struktury zločinu a
preventivní činnosti
29
19.11.2012
Využití v praxi
 Situační prevence zločinu
(Situational Crime Prevention)
 Policejní činnost orientovaná na řešení problémů
(Problem-Oriented Policing)
 Zpravodajsky zaměřená policejní činnost
(Intelligence-Led Policing)
 Prevence prostřednictvím designu životního prostředí
(Crime Prevention Through Environmental Design – CPTED)
 Prevence prostřednictvím designu spotřebních produktů
Situační prevence zločinu
(Situational Crime Prevention)
Ronald Clarke
1980
30
19.11.2012
Úloha situační prevence
 Zločin je výsledkem interakce
 Dispozice (motivace)
 Situace (příležitosti)
 Kriminálně disponovaný jedinec se bude vyhýbat
nepříznivým situacím
 Úloha: vytvářet nepříznivé situace (okolnosti) pro zločin
Postup situační prevence
 Zaměření na specifický typ zločinu
 Šikana na konkrétní škole ANO / kriminalita mládeže NE
 Zaměření na situační příčiny zločinu
 Úspěšnější než ovlivňovat vzdálené příčiny
 Zkoumat, JAK je zločin páchaný, ne PROČ
 Přehodnotit vícero možných přístupů
 Action research – výzkum souběžně s intervencí
31
19.11.2012
Techniky situační prevence
 Zvýšit námahu
 Např. kontrola na vstupu do budovy
 Zvýšit rizika
 Např. noční osvětlení ulice
 Snížit výnosy
 Např. zabudované autorádio
 Snížit provokace
 Např. oddělená místa pro fotbalové fanoušky
 Odstranit ospravedlnění
 Např. cedulka „Nákup bez placení je trestným činem!“
Policejní činnost orientovaná
na řešení problémů
(Problem-Oriented Policing)
Herman Goldstein
1979
32
19.11.2012
Policejní činnost v USA 1940-70
 Výhradně tři činnosti
 Náhodné hlídkování
 Pohotovostní zásahy
 Následné kriminální vyšetřování
 Tradiční metody se ukazují jako nedostatečné




Veřejnost očekává od policie víc než boj se zločinem
Vysoká míra diskrece příslušníků
Policie nezávisí jen na justičním systému
Cíle, které si policie stanovila, jsou rozličné, navíc si často
protiřečí
Zaměření policie na problémy
 Problém: „Skupina incidentů vyskytujících se v komunitě,
které jsou navzájem podobné v jednom anebo vícero
znacích, a na které se zaměřuje pozornost policie a
veřejnosti.“
Scott et. al. (2008). Problem-oriented policing and environmental
criminology. In: Wortley & Mazerolle. Environmental Criminology and
Crime Analysis.
33
19.11.2012
POP

Policejní metoda, význačná těmito znaky:
1. Zaměření na skupinu podobných problémů
2.
3.
4.
5.
6.
„Mikroskopické“ prozkoumání problémů
Objevení nové a efektivnější strategie
Preventivní charakter
Není výhradně závislá na justičním systému
Spolupráce s jinými veřejnými orgány, komunitou,
soukromým sektorem
7. Implementace nové strategie
8. Důsledné vyhodnocení následků a efektivity
9. Prezentace a publikace výsledků
10. Budovaní vědomostní databáze a profesionalizace
SARA

Scanning – Snímání
 Objevení a identifikace problému, sběr dát

Analysis – Analýza
 Podrobná analýza dát, vytvoření možných postupů

Response – Reakce
 Volba a aplikace nejefektivnějšího postupu

Assessment – Vyhodnocení
 Vyhodnocení účinků aplikovaného postupu
34
19.11.2012
POP – Proces SARA
SCANNING
ANALYSIS
ASSESSMENT
RESPONSE
Prevence prostřednictvímm designu
životního prostředí
(Crime Prevention Through
Environmental Design – CPTED)
C. Ray Jeffery
1971
Oscar Newmann
1972
35
19.11.2012
Východiska a principy

Metoda CPTED zkoumá vliv rozložení fyzického prostředí na
jeho ochranu před kriminalitou v daném místě

CPTED je o interakci lidí a prostředí, o správném
managementu místa

Umožňuje obyvatelům strážit své okolí

Nabízí manažerům strategie pro regulaci chování na
veřejných místech

Použití zdravého rozumu, intuice, hodnocení výsledků
36
19.11.2012
Základní pojmy

Obranný prostor (Defensible space)

Posílení cílů (Target hardening)

Kontrola přístupu (Access control)

Formální dohled (Formal/Organised surveillance)

Neformální dohled (Informal/Natural surveillance)

Program aktivit (Activity programme)

Teritorialita (Teritoriality)
Obranný prostor

Původní výzkum O. Newmana

Vliv fyzického designu prostředí na:
 Subjektivní vnímání teritoriální kontroly
 Možnosti a kapacity dohledu

Rozdělení teritoria:
 Soukromé
 Polosoukromé
 Poloveřejné
 Veřejné
37
19.11.2012
Možné využití

Bytová a domová výstavba

Veřejné prostranství a parky

Průmyslové komplexy

Hromadná doprava a stanice

Vězení

Obchodní centra

Nemocnice

Sportovní stadióny

...
38
19.11.2012
39
19.11.2012
Kritika?
 Teoretická „povrchnost“
 „Fortress society“
 Etické otázky
 Lidské práva a základní svobody
 ...
Kulturní kriminologie
 Studium zločinu v kontextu kultury
 „approach emphasizes the subjective, affective, embodied,
aesthetic, material, performative, textual, symbolic and visual
relations of space“
 Kultura a emoce - grafitti
 Virtuální a akustické prostory
40
19.11.2012
Děkuji za pozornost
otázky/názory: [email protected]
41