Uvod do studia, synopticka tabulka a synonymický katalog druhu

Uvod do studia, synopticka tabulka a synonymický katalog druhu

XX II.
tivod do stadia, synoptická tabulka a synollymicky
katalog drat rodu Psylla, palaearktick6 Oblast'.
Napsal Dr. Karel §de,
Ostrava — Michalkovice, Morava,.
S 2 dievoryty se 6 obrazci.
(Pfedlaeno dne 19. listopadu 1909.)
Pfitourna prace klade si za tikol fegeni
otazek tykajicich se
rodu Psylla palaearliticke oblasti a to
I. Vgeobeene oceneni
jich2 tfeba dbdti
stanoveni
rozdild druhovyrich.
IL Sestaveni znimyrch druhii palaearktieke oblasti v synoptickou
tabulku za Uelem ptehledu snazgiho ur&ni.
III. Vet a sestaveni druhii v synopticke tabulce uvedenych
synonymick, katalog.
Za podklad slouziiy mi rukopis a tabulky vgech druhd rodu
Psyli a, palaearkticke oblasti, pofizene jednak die kusu vlastnfch,
jecluak dle sbirky F. LoEwovy, chovajici velkou vetAinu typickyth
exemplar& nyni v c. k. Dvornim Museu ye Vidni, ktera se mi stale
ptistupnou laskavou ochotou kustoda t6ho2 muses p. A. HANDLIRSCHE
za ea mu dint° vyslovuji sera diky.
I. VAeobeene oceneni druhov*ch znalitl.
VSTpaet zevne morfologickSich znakti poticebnych k ur 6ovarti
name sestaveny FLOREM 61., MEYER—DUEREM 71., LOEWENT 61.-76.
Pojeti znalui a zpasob definice druhu vyjmenovanych autorfi stav6. se
vIak dues jig neudr2iteli4m pro fgeobecnY pokrok vedy a bylo tileba
Vestnik kr41. Ceske spol. nauk. Tiida II.
XXIi. Dr. Karel
''1.110:
hledati znakfi novych mikroskopem, kdyi stare, jedine lupou
zjigiovan6 se ukazaly nespolehlive videnYmi, a vithec nepostaeitelqmi
k pfesnemu adliseai. — Dale jest tfeba v soulad uv6sti starou, vetledabylou a povrchni nomenklaturu s novfmi poznatky vgeobeene hmyzi morfologie; to hlavn6 se t..Sie pojeti 2ilnatiny litidel,
lionce Via a jeho ptiveskil.
Ve svem dolejAim popisnem vzoru
(schema), die ktereho jsedi se pti studiu tidil, srovnarn nomenklaturu
moderni s pojmenovanim stargim, hlavral, LORWOV-hi, aby homologic
s rozdily lepe vysvitly, a oboje papist' aenaiti stejne ptistupnymi se
staly ; die zasad v teto praci uvddenycla popsal jsen.: jig nekolik druha
Psyll s obrazky, na nez zvidgte k \Tali snazglinu porozumeni a srovnni poukazuji. OuLe 04, 07, 07 his, 08, 09.)
Srovnavacf popisovd schema.
H 1 a v a.
Temeno jest plod* v zadu v tyle obyeijne
melee na 0.06 mm stejnoin6rne vykrojen6, neskyta samo o sobe svym
jednotvarnym vzhledem a pomerem rozniera 2adnYch rozdilovYth
znakft; pouEvame jen jeho defy ye stiedni age (v zadu od nejezaziho bodu, a2 do stfeclu neparoveho olia v pitedu), maid z valne
vet§iny 0. 20 mm, ku srovudni s delkou ku2e16 eelnich.
P dr ova
jednoducha oeka sedi v zadnich rozich temene, neparove
o k o na ptedufm lionci e.dry sttedni toto posiedni jest vidy videti
pri pobledu s kora a jeho sidlo jest nemenitelne, kciato jeduoduch6
pdrovA, zadni aka, nemusi prave v2dy sedeti v zadnich rozich (jak
jest obvyklyrni piipadem), a[e mohou byti posunuta celkem nee° do
pf.edu a do vniti-; tato ptipadnost jest vAak velmi ficika tak, ze od
dosud pro Uele differencidlne-diagnosticke m.noho oeekavati nelze, ale
ptece se musi zaznamenati
srovridni s druhy snarl v budoucuu
nalezenymi, —0 c i s I o 2re n e v postavenf a velikosti se nemeni.
T y k a d 1 a: jsou monotonue nitkovitd, desitilertenn6; velikosti jednotvariabilita
livYch 61zinkii jako rozdflii pouNti nelze, nebot
tomto snriku jest zna&16..; absolutth deka tykadel byla by dobqm
rozdilem, ale i to tob_ se z velk6 vetginy od 0.90 do 1- 30 mm,
ze rozdily nejsou tak velike, aby se k druhovemu odligent daly upotfebiti; mimo to i
variabilita jest znaaa, majici rozpeti
pri svrehu udatiO mite aft i 0.20 mm (t. j. 20-30°/,), erislo zajiste
vysokd jen u dvou nageh druhil_ jest v Mee tykadel infra obvyklosti pfekro6ena, a to jest Ps. alni L. a Foersteri FLoR, kde dosahuje
(Mika tykadel 3-4 mm
celkove deice zvifete 3.5 mm, sahaji
rvod do studia, synopticka to ns k a synonymick katalog druha rodu Psylla 3
telly tato a ku konci s1o2enych f 1. — Pololia tykadel za iva jest :
napi.aeni o fedu a ruirn4 obloukovite prohnuti nahoru, pfi tom
pozoruje se stalyr tiiesaq pohyb nahoru a (loin poloha posmrtna jest
stejuou • s -polohou za iv a.
Ku2ele'e- el n jsou ku2elovit6 lqstupky sedici pod jamkanii tykadel, jsou obyejner to dlouhe, jako
stiedni Kira temene, t. j. 0'20 nun, ale II-whoa bYti kratigf -, v nej
ich ptipaclech jsou delgi; delka jest take jejich nejstalejgini maker°,
no tak tvar a smer., mohou toti vice raene. divergovati, ast i nesymmetricky tali, 21 e jedeu ku2e1 jcle ptimo, drub pak znaerte
levo se uchyluje u jednoho a teho2 individua ; stejne se to ma
i S tvarem, i tu mezi jedinci takofka r z jednoho hnizda" najdeme
znaiSne iichylky bud jsou tu strany rovne; nebo vice Enen.6 vbo'ene
stargi autoti na tento znak jako down l stalk innoho clan, ale nuid
se zchi pro zjMellou zua6nou variabilitu m6ne cennym. —Klyp apodobu poloviny Lit.u§ky, obniceue uMm koncem do zadu,
s
neskyt6 2adnych differencialne diagnostielqrch
Thora
— Pro-, meso-, ruetathorax neposkytuji 2fidnych
1e2iq- ch druhoyych odchylek, na ktere bychom mohli ulidzati jalco na
bezpe6nYir znak, jsout ye stavbe a proporefch jedn.otlivych 'Aristf. (pro-,
meso-, metascutum, acrd -, pro- meso-, metapteron, runer lity, tray,
pleury atd.) zcela monotonni.
K dlo pi. edni: jest jednim z Indio organa Psyli, poskytujfeim hojne dobryrch, std1Sich a tucii2 bezpeench na ii} ptedev§fm
befeme ohied na rozm r y a tvar kind la delka
dla ariruje
zna6n6 indiyidualn6, a jest easto velmi ro it u -72 a d' tiT the druhu
pomer delky k gitceu jedindi jednoho ciruhu byva stay .7 cidk.0
k vrcholu ., kolisa mezi 1-3.5 mm; pHod
datue-li k deice ktiilla 0.5 mm, obdr2ime v riejvetgim mno2stvi piriad pi.esne delku el ho zvitete od pitedniho one ku konci slo2en_ych kikidel; Mika Midis, hyva nejvet§i
e Yedene polem Cu 1
kolmo na pfedni oliraj a rilefii obye'ejne 1 mm. — Co se tyere tvaru,
v§imame si, zda piedni okra] se zadnim jest rovnobe2n.jim, ovgena
mime p 1 vena pozorovka °braid ztetel jen na 66,st v pt u: od
poatiku zevni polovice
Sc, a po kon_ec kraje stigmalniho, v zadu:
na A2 a inclusive vniti.ni polo virtu kraje cell. Cur 1; east tuto
sttedni easti kfidla a oby6ejne. jest shodnii se stutedui ttetinou
cele day; east kfidla Udtud na yen jest lionec, east do vnitii visit ni
Mst, ktidla. — Vrchol ti is jest nejzazM boll periferie konce, Ead
polohu. velrni stAlou, nejeasteji v poloyine kraje cell. Rs, jen' v ri
kSich pilpadech inserci margintilni 111 1 + 2, (Ps., WO, nebo v kraji
XXII. Dr. Kareliule:
Oblouk, literY tvoti konec, jest jen
cell. M 1 + 2 (Ps. fusca).
kdy symmetricky ve svyrch polovinach, obyeejne jest jeho pfedni
polovina mnohem vice rozpjatd ne2 zadni, tedy geometricky vyjAdteno
ve0fm polomeru vyjadigeni tohoto poniera obou polooblouldi k sobe
jest dobrym stalyrn znakem. — &nee kitdla na§el jsem jen v jednom
y. — Nazvoslovt dosud
ptipade na vrcholu utaty. (viburni).
u2ivane pochazi od LOEWA a FLORA ; rozezudvaly se tyto 211ky : (LoEw
62) (obi% 3. ) ptedni kraj od a a2 do d naztval se costa, od d
cd radius; of petiolus cubiti; fg ramus anterior
postcosta;
pi)
eubiti; f h ramus posterior cubiti; Barra, hi, gip, gk, erste, zweite, dritte,
vierte Gabelzinke; pozdeji pfipojil LOEW 76 daMi nazvy, majici za ii6e1
detailneji oznadeni jedaotliqch 66sti costy a subcosty sense LoEw,
jet byly nyui pojrnertovgny cite jmen (LoEwovton) pfislugnyrch k nim
poli, tedy margo cell. discoicialis cubitalis atri., nebo pars discoidalis,
Pole jetinoeubitalis costae atd., obdobrie pars rad, subcostae atd.
ptedni basalni
tlivA, byla pojmenovana takto (abr. 3.) 1
bas. anterior), 2 = zadid basAlui (eell. base posterior), 3 = radialni
(cell. radialis), 4 = discoiddlni (cell. discoidalis), 5 = kubitalni
cubitalis), 6 prvni
(c611. marginalis
druhe krajni
cell. marginalia
= stigma, 9 = clavus.
Jest vgeobeene =Arno. ze COMSTOCK-NEEDEIAMOVI podafilo se
uvdsti dosud chaotickou 2ilnatinu kridel hmyzich na gyp jednotny
poznali, 2e 2ilky tvoti se podel pfivodnich tracheji v3iivujfeich larvove
srovnavacim studiem pfiAli ddle k poznatkum, ze prvotni po6et, vetveni a prilbeh vy2ivnych tracheji u 1Tech
byl jeden,
teprve phybigenetickhn roziigenim hmyzu nastaly zmeny i v prfibehu
vetveni i poati (redukce auebo i zmnOeni), dfm2 nabyla 2iluatina
dne;nitio raznatvareho vzhledu. Tracheisace kfidla die CONSTOCKOVA
schema dela se pfivocine deems kmeny; do picedniho mesothoralialniho
pfedui kmen trachealaf vnikal ze stigma puvodue mesothoralialniho (na prothoraxu se u innyzu stigma nezak1A.Aa vabec), ale
east°
prothorax se druliotn6 ptestehovavtfho, druhy ze stigma pfivodue metathoraktilruho, literd opet se asto stehuje na mesothorax
(matathorax pad nai&A nahradu v stigma I. abdoirtinalniho clanku
sem plieSleho); u nietithorakdiniho
vnikal °pet ptednf kmen
ze stigma (rAvodn0 metath{► rakadniho, zadni ze stigma I. bkigniho;
kmeny tyto b3ly povodlie samostatne vzdukice (dosed tomu jest tak
u Plecopter), ale
minlo
u Heinipter a
splynouti
na§em zviiiStiiim ptipade u Psyll) v trachea jedinou t. zv, trachea
basalts transversalis, ktera spojuje u lifidla pfedniho ode stigma
fivod do studia, synopticka, to inks synonymicky katalog drnliii rodu Psylla.
zadnilto stigma metathoralialni a prvni abdornithoraktilni, u
nAlni kmen piedu[ nazyrvgme costa-radidlni litnen zadni cubito-amilni;
2ilky krajni,
prvni skiddd se °pet 1. z kosty (costa), znana C,
jest nerozyetvena ; 2. subkosty (subcosta), znana Sc, Nita ptikrajni,
v Sel a Sc2, 3. radia (radius) znadia
jest na konci vidlicovite
R,
vtetenni, kteryr se d(5,• ii opt v pokrahlvdni vlastuilao radia,
znaelia RI, a selitor radia (sector radii) znaeka Rs, odno2 radia; Rs
deli se dale ye dye vetve, znaeky R2 + 3, R4 + 5 a tyto °pet kaida
ye dye vetve, znaely R2, R3, R4, 1?5, tak, ze dospiva k okraji koneenych pet vetvi pilyodne u kokene jedne v6tve radialni, toti2: RI,
R2, R3, R4, R2, 4. medie (media) znaaa 31, tilka stiedni, (Mid
se y dalAim slam liu kraji dvakrate dichotomicky; prvni rozsochy
oznaeuji se MI
2, 1V13 + 4, koneene etyry MI, 1112, 1113, 1114, je2
dospivaji jig svymi konci oliraje. Kmeut cubito-ancilni skladd se z 1.
kubitu (cubitus) zyta6ka Cu, zilka loketni, (Mid se dosti brio dichotomicky v Cul a Cu2, ktere se ui dale nedieli a koneene z 2. prvnf,
3. drupe a 4. tte vetve andini (analis), znaelia Al, A2, A3, silky
It-Thu: (1{1,1,1241mi pieklAdO_r. hibetni).
Pole oznaeuje COMSTOCK dle zilek tvoticich jeho ptedni
hranici.
Hentipter studovai COMSTOCK gn. Cicada a vzhiedem ku prayer
podauemn hypotetick6mu schema navel tyto pravidelne fixovane zmeny,
Wren pro tento rod nabyly speeificke hodnoty
costalni trachea velmi dlouha ; subcostalni rovn0 vyvinutd,
jednoducha; RI slabe
velini diouhd, ale na konci neroz§tepend,
vyvinutd a to jeke v nejniladgim stadiu, pozdeji inizt upine, R2, R3,
R4, R5, vyvinuty jen u mlacleho stadia, u dospele nymfy R4 a Rn
splYvaji v jedinou R4 -1- 5, jevi se tedy R celkove redukovart v trojvetvou zilltu R2, R3, a R4 + 5; media jest typicka, koneOne etyrvetva cubitus typickt, dvouYetivY; analis I. sply'va s cubitus na
znaenou yuldienost, analis IL a Hi, jsou u base spojeny rovna
oilehylkami ad primitivniho typu jsou zde dye zmeny
1, splynuti analis 1. s cubitem, 2. redukce R, a to jiz ye stavu larPonevadi neat nagim tikolem porovnavani 2ilek dospel6
Cicady s zilkami dospele Psylly (kter6 se znane li§i), ale pouze
homologisace zilek Psylly se schema ptivodnin), hypotetickYni, ve
smyslu ComsTocKovt, piikroeime limed k Da§im nalezilm na kildlovyth pochvdch dospelych larev a prave yylfhlYch dospelcti Psyllici;
ty pak dodateene mfdeme srovnati s pomery tracheisace
u larev
a mladych jedinch Ovid.
6
lei-
I I.. Dr. Karel 1. 1.1-1c
• U.: , dospele.„ larvy Aphalara ealthae L. jsem easel pom6ry tyto t~
transversalni bastilni trachea jest vyvillutd,;• costaini tr. jest velmi
kratka; md.'s•tr. subkosteilni dlouhf spole0y knien; radialni tr. vznikd
kousek za limenem cosfo-subkostetininet zeela • samostatne, a vetvi se
pouze jednou dichotomicky.; pH. tak redukovanem stavu nevi motno
-. 'Ceti lima& R obliterovaly a here se zaliterd z
vertelr
chovaly .,. k vuli -ujidnoduchosti. .ozna6ithe v'etiev pkedni za
zadni za Es; tato se. pti dosahnuti okraje kfidla obraci do zadu a
Media se znaene svym, jinak- zeela samostatnyan
splSrva s
od vzniku C5re a .R posunutina- se do zadu,
mistem vzniku
zaind asi v polovine. .delky transverstilni trachee, po krdtkam
behu pfiklada se- tOsn6
svOlo kmene plied dithotomickyra rozvayenim ke Cu, lefro2 noznaeeno jest
budouci svaienl. :tkehto 2ilek
deli se pouze jecinou dichotomicky v Ml + 2 a 113 +4, tyto vetve
se jig dale v 411, 11/12,- M3, a 21/4 lledeli; ova konce koneenych trachef, dosahuji
kraje a obraci se ku piredu, pil eem2, jak jiz praCobitos
+ 2.
krdtky
veno Ml ± 2 splyrvd s: Rs, M3
s
spoleellyr knien s Al, jde pfesne podel (pied nfin) ibudoueiho g. vu
klavaniho a nedeli se ;. closahuje ph kraji az konce Cu2. — Analis
Ind spoleeny kmen s Cu + Al, nedeli sP ji.2' v datgim prabehu dichotomicky a koncern svym dosahuje pxi samem kraji Cu,2, kde konei
t.62 A1. — Analis 3 jsein. nepostPeltli (Viz tabulku.)
U Ps. Foersteri, FLOR (prdv6 vylfhleho dospelee) a u Trioza
urticae (dospe]e larvy a prave vylihleho dospelee) navel jsem pomlery
sOjn6 onemi u dospele larvy Ash, calthae. (Viz tabulku.)
• U dospele star Psylly (viz tabula) s dobte vyschlymi liffdly a
kaki llacheizinie pomery tyto Ca Sc jsou nerozliMteine svateny v jednu
jedinou r2ilku costo-subcostu, C
Se ; tato Ana jest u v§ech druhti•
rocla Psylia vyvinutra jako silny, vice menu hnuty oblouk, tvott pf.edni
kraj vnittni poloviny kfidia, kona nahle na poeatku-stigma znatelnYrn
pterugenim v okraj i, na poeatku Avu plieneho (nodal furrow ComsTocK),
Kraj stigmalui ptedni jest tvofen pouhym
zde ovem neptitomneho.
ztlugtenina, kteN n_emd za podklad 2tidn6 trochee.
R jest v prvlli
tigetine delky
nerozligitelne svaten se stejne clioubjm dilern
+ Cu, dale jest kousek
M a 0.4 v jednu iiiku ozna6ovanou
volny R, pak gtepf se v RI, Rs ; RI jde snalerem ke konci C Sc,
kde tvofi zadni hranici stigma; .v prilbehu poddl stigma jest., .buct.
zeela samostatn
vyvinut, nebo asto :ztrdei svou samostatost.
a to eastefre,. nebo zeela Um, 're. stigma mist° blanitym, st4va•
se lto2itym a slue.* se s RI i s pliednim . okrailem stigma k ne-.
1:Tvod do studia, synopticlui tabulka a synonymick:cr liatalog druhei roclu Psylla,
rozeznani takto vznikle koLt6 stigma byvá stejn6 Airk e a obdobnym stigma blanitSrm; od konce C
Sc jde 1?1 ddle nejprve
v dosti znatelne vzdalenosti oil pfedniho okraje, ale pak se tato pro
stora stale fiE, a jde vlastne v pfedniin kraji samena, nee dospeje
k luarginalitimu konci Rs, kde kon_61; iFka blaniteho stigma jest pak
definovand vzdalenosti prilbehu silky 1 d pfednilio, bez2iinatostigmdlniho okraje definitivni splynuti RI s pfednim okrajem nal6z6,
se u -vetAily drub
leko, a nad zadtkem zevni 6tvrtiny nebo
tiny Rs, of Infi2e se posunouti mnohem bilie, ha a k samemu zakdtku
8c) tak,
]nib kraje (konci
ti
neni ani blaniteh°, ani kotiteho stigma, ba ani ztlufteni, okraj stigmAini ± stigma ± Ri pak tvoil
jedinou tenkou 2i1ku jako n. pi'. u Ps. fusca; v tech ptipadech, kde
pepokroeilo splynuti tak daleko ceutripebilne, zfistavd hi nit stigma
kratke, jako na
u Psylla cytisi PUTON. - Rs jest
vyvinut a
tAva typicky nerozvetven; jde celkem rovnobeAne s pfednim okrajem
k oliraji konce ktidla, jeho saedni EAst jest mime do pfiedu
proimuta poille jell° rozmera ureujeme druhove promienlivou delku
Ri a stigma, niluvice,
tyto konei na pt, nad zaeatkem zevnf tfetiny, nebo nad polovinou delky Rs. — Media kdy2 opustila R+ MA- Cu
zfistAva jetre po kousek svafend s Cu, zna6ka M Cu (petiolus cu
bit?: autorum, Stiel), na6e2 teprv6 definitivne osamostatni a Atdpi se
V Ji + 2 a M3 + 4; dal iho tepent 1111 4- 2 v MI a 312, pak
.1113 +. 4 sr 1113 a 1114, jig neni; konce oboe konehYcli vetvi obraci se
ku p'fedu, prvni sply va s koncem Rs, druha jde tesne
k prvneji.
Pomerna 1:161ka M ± Cu a R u2ivd se za jeden z hlavnich_
naerne
dll mezi subf. Psyllinae, kde jest ITT+ O
R
a subf. A_phaktrinae a Liviinae, kde oba tyto oddily jsou stejne dlouhe,
nebo jest .3 1 ± G naene del§i ne2 R. — Cubitus v prve ttetine sve
m v _R 111- Cu, v od(161ky jest, jak ji praveno, svaten s
dilu nksledujicim. zna6ne kratgim v M± Cu, dal jest samostatny a
koneen6 typicky dichotomicky deleuY v Cul a 0u2; ob tyto konee:ne
vetve dosahuji a kraje a ohybaji se pod 61 neho kus do pfedu..
AnalisI jest velmi pane vyvinuta, jde prave p0c161 §1 vu klavdiniho,
kier3i konei v zadnim okraji kloubein podel traehee teto nevytvofuje
se nikdy 2kind iilka a u starich dospdcti se brzo ztraci. — Analis 2
ode a pobli2e zadniho okr} j akon,61 u konce va klautilniho
d
nerozvetvuje se vithec, p6c161 ni se tvoi.i u dospeicil silad Llka 1'Est
blanky mezi A2 (cell. A2) ohyba se k rovin Ff dla do1i a jest tak
ilzka asi jako stigma.
Praia 2ilnatiny pfednich
l rod
a bYva velmi pra-
XXII Dr. Karel ulc
videlny, jen zEdka naehazirne odchylky, ktere jsou budto abnormitami,
nebo claji se vylo2i_ti i ako reminiscence atavistick6, na
jako jest
jeAte dal§i rozkepeni 1171 ± 2, nebo M3 + 4 v MI a IV, respektive
v M3 a 1114.
Pomernou delku jednotlivYch 2ilek lze vziti v tivahu jen v nejtidgich piiipadech.
Zbarvenf 2ilek jest nekdy velmi typiekd a stale, jindy promenliv6;
nutno ho v2dy respektovati, ovgem s poukazanim na jeba hodnotu
litere specie ; zahste byvaji 2ilky jen blede, ale za to mite
vkly u
byti intensivne zbarven jejicEl kVA, hay nazyvame 2ebreuzi.
131 a n k a litidel jest bud jemneho nebo kediwiteho vzhledu.
Zbarvent jeji neni bud 2adnEi, a tai mluvime o sire blance, nebo jest
zaAoutla, zakoutena, a to plynule, nebo jen v jistyieli okrseich, nebo
lionkne objevuje se na ni paska, nebo ohranieene Manly, barvy
' . ernohnede ponitery typo se pf-i kadd specii podrobne vyli_uji, a
jsou pro stanoveni druhu veithi
nebot vynikaji jig i jako
snadno patrnen pri malem zvet§eni. — Velmi. MA/ail:1.3n znakeni jsou
male ostny, ureitYm, obyeejne velmi staly'm zpilsobem u jednotlivyth
druhfi rozlo'Z'en6; rozeznavame ostny a o s t n i t e p 1 o c h y p 0--vrehoy. é, umistene na vrchni Anne kticila, a spodino v e, umistene
na spoclui strane ki-fdla; roziolta obou nemusf, ale mrde se kryti
-ostny shoji obyldejne ye nvercich a kosoetvereich na 0.01-0.02 mm
od sebe; stoji-li husteji, na px. jen na 0-002 nim, jevi se ph cca 150
zvet§eni (REICHERT OC. IV., obj. 4) jiz jen jako drobne teekovAni
blanky.
Ostny jsou nejeasteji jemne, ostrO, zfidka knollikovit6
(fasciata, jako jedii4 pilpad) cheeme-li tvar jejich zkoumati, musime
kricllo pfeloilti, a pozorovati na ohybu ostny mohou vypitiovati jednotliva pole znpina, nebo vyneclidvaji jecinotlive partie z nich, jako na
pi% vnittni rob., nebo kout nejakeho pole; ostnite plochy mohou byti
tvarern =Oa nebo ptiblihe obdobn6 plocham poll, nebo zase se
nekterem miste napadne u21., nej6astejf nad vrcholem M a Cul ;
jinde vyneehAvaji pod&
k
jindy pfistupujf ostny tesne
to WM, to
Spodittov6 ostny maji
ostnoproste pruhy.
asi takove rozlogeni, jako ostny povrehove, nebo map nezavisie od
nich rozlohu i vetgii i inen§i; byvajf mengf a jsou zietelnej§1 az pry:
hlubgfm postaveni mikroskopu, k eemu2 pi-eeasto tifieba pou2iti systand
opticky siln e. jAich (REiCHERT 8a obj., hoc.) plocha lifidla se solleasne
ptitolunymi povrchoYYmi i spodinov3hni ostnitymi plochami jevf se pti
men§ina zvetgeni (obj. 4, oc. 2) dvojnAsob tak hust6 teaovank jako
plocha pouze s ostny povrehovjmi, a teprve analysou podrobnertigi,
Uvod do studia, synoptickd tabulka a synconymick
stab Urtihi rodn Psylai
ph vetgim zvet§eni mi.12enle pf:easto rozhodnouti, zda se jedng
pouze0 }juste teekovanou p!ochu, nebo je-li zjev hu_steho teekovani
optickou simnel o taipovrehoqch a spodinovyrch.
Jako zY16Atrif samostatnou odriidu spodinovych tnil rozeznaYdna
kraji obyeejne v cell.
stay margindln I, ktere jsou umist6ny
ne easto, jell u nekterYch
jsou v cell.
+ 2, a Cul
Rs,
jalio osnit6 *ay
RI; skupiny techto °Anil jsou budto tak
povrchove, nebo 112§1, obyeejue dosahuji poloviny vyyge cell. 1141 +2,
i, nekdy §ir8i fonna techto osLnii byva hrugkovit4,
nelidy jsou_
'V celku vet §i, ne2 °Anti povrebovych nebo spodinovych, zbarveni za
aste pro silnej§1 chitinisaci intensivnej§f nasedaji na Airoke bAsi a sm0tuji na yen.
Popis ostnitych ploch, telly rozestaveni tr fl, vyeerpdvdm zapina,
In individualni
ponevad2 natezti se v nem qborny, stt-4, celkem
-variabilite podlaiajlei znak drultovy (s vhimkou nekolika mg,10 &LIU,
kcie jest, iu i i u l
jako Ps. mali SCHMIEDBERGER, ViSei of
.Fiabilita znana).
Tvar a popis ronnera. jeduotlivych viastrach poll kfidia u kaLleho
druhu vlake pro nudnou jednotvarnost v tivahu nebereme.
„Udine
stigni a eini destnou vhimku a o tom jsme se dostateene rozepsali
pii kritice
zadnf ktidlo neposkytuje 2tidilYch druhovYieli rozdfiti.
Nohy neposkytuji zeela du ho praliticky upott-ebitelneho drulk lr rri v tvaru, ani Fzbarveni (posiedni
hoyelm rozdilu ani
s vhimkou Ps. alai, k i jest zevne u base vAech holeni vyznaend
•ernohneda slivrna).
Zadek krome konehyrch lnu dd a WI, o kterY-ch nejbliMich
podrobneji pojedndme, neposkytuje iddnYrch plastickych,
druhove odlikcrch
pouze zbarveni nekdy, a jen velmi ztidka,
mii2e 13rti dobrYin, ba napadnym znaliem (abdoninalis).
Clanek IX. t. zv.genitAluf segment
eScr Konee
jest do zadu nahoru otevi-en a vyta2ert v podobe phdy Mum; otvorem vynika. penis s vyvodem pohlavnim okraje elauku jsou v rovine
horizontalni na okraji zadam sedi kopula6n1 kl e §t
na pfednini
aupinovity eldnek X., srostly- s kroOkovitYm elankem XI., nesoucim
anus; proto e'ldnek X., XL is anusem Ii
\
1nkem
an a Inim riarkek XII. se u Hemipter ji ni embryonalne nezaklada,
vymizel t pine(HEymoNs).
Gegit dini se gm e nt jest ye v t in r#uhu konformni, nahofe
rt
10
XXII, Dr. Karel
uic
skoro rovny, do zadu dolii stejnomernYm obloukem omezenST, jen u
Ps. breviantennata jest dole v zadu vytaleny v kulovitST hrb.
Penis neposkytuje value druhove odliklyelt znalth a nepopisuie
se pinto zvlaae u kaide specie; sklartia se ze dvou tenkYch delgich
easti, jek jsou v polovine delky kloubovite spojeny a k sobe sklapnuty; jell otevf-en, mdie canto Sq7131: volnYm koncem, ptilepenyni
na kopulaeni kleRi vzbuzovati dojem nejakeho zoubku, mho vybe2ku teie.
zadnim kraji sternitu
o p u la ëni kleAtè jsou parovitO, sedi
IX. eignku, jednotliv0... vaev 14va 0.16 mm vysoka a 0.05 at 0'09 mon
v pi.e4
tenka, u bAse kloubnate pohyblivd, ptima, nebo
zad ohnutg, rovna, nebo obloukovite sane dovnitir. prohnutd, bud'
hladk6, nebo s pterfizne strojenymi lalokovitYtuti vYbeiky,
nejihid§ich pihipadech. tup6 (breviarttennata), nejeasteji ale s rfiznotvaryrui zuhei, jiehit forma jest velmi staid a pro kaLly drub velmi
vyznaend (jsout bud' ogre, nebo WO, kratee, nebo dlouze trojtihelnikovit6, 2abkoYite, diatovite, kopinate, do ptedu, nebo i do zadu
obracener); popisuji se pro kahlou specii jako znak specificky velmi
podrobne; dosud jich za timto tiEelern poulito nebylo; popis zaelna
obyeejn6 tak, jak se ndni kleae jevi piii pohledu se strany, pak
popisuje se ukoneent pti pohledu s hors, a konee'ne ndsleduje popis
pii pohledu ze zadu, pii 6em2 pads, na -Tau forma zevniho i vnittniho
obrysu, ktera se jevi zaeaste velmi cliarakteristickou.
Embryologicke.
genapophysy bemipter se zavyzkumy HETMONSOTY dokazaly,
kladaji jalio hrbolky ye Alfredo' care midi-11110 okraje sternitu IX.
eldnku, a die mineni teho2 autora nema tato krajina pra2adne homologic s okrskem, z Lind berou zaklad abdominalni koneetiny hmyzu,
uchled6 ani k tomu, 2re tyto krome I sternitu bfiguiho na sternitech
daMich (II—XI) u liemipter ye stavu larv6.Inim vabee, nepirichazeji,_
ba ani u embryi se nezakladaji; musime telly tyto zdsady, platn6 pro
vgechny hemiptery, za plane vziti i pro Psylly, ponevadi otAzka to
na larvaeh na§ich palaearktickych Psyll se pro splyuuti poslednich
v jefinu cast, kde segmentace
t. zv. telson, rozlugtiti
neda suad jest, nebo by byi k tomuto neelu pHhodnej§i material
z oblasti australske, kde die pozoroviiui FROGGATTOTirCil majf Psylly
i stadium pupove, ale obrazky a popisy dosud uvefejnene nejsou
takove, abyehom hezpeene die nieli usuzovati mohli, a me bohael
austrAlsky material dostupnym nebyl.
di An 61 n i segm
t (toti2 elanek X., s of m slou6elly XI. a
n'em anus) jevi se se strany jako prima §upina, za6aste do zadu
throd do studia, synoptickj. tabulka a, synonynnick katalog druhd rodu Psylla it
stionend a koncem svnl piikrfirajici konee ideal; jest formy velma
jednotvdrne, nejakych dfile2itYch, druhove rozdilqch na neposkytuje
a popisuje se k van_ tipinosti.
An u U did` ftelze ani dobte spattiti, neposkytuje pra2adn5i-ch
znakt die kteryrch bychom mohli na druhovou rozdfinost usuzovati,
na rozdil od anusu cc, jelw2 d4lka v jistych ptipadech byva napadna
znakne druhove. rozdfina...
(77, Konee têia utvAten jest ilvema 6asto velmi dlouhyrmi
1unoviVini 616inky (polovina Munu), z nielA doleni VIII. pfecichdzi
apparatu genitalnimu, a pr to jest jmeno\rail gen italn I m, hormeni X.
pojmenovauy a ad I n I m, ma* v sobe uzavieny anus a kolem neho
silneji chitinisovany kruh, s otvory voskollch 2Iaz,
d 1 ns ileteln6
slabeji chitinisovanYm pasena od vlastniho elanku X., liter (kruh
se 21azami) A-LIM pova2ovati za eldnek XI. — Anus jevi se jak
§rterbina smeru pireilozadniho, bez chlopni. (nadifitn_ich a podiiimich).
Anal ielanek lze rozdeliti na east basdini, in t ddil
kolem anusu a zoban, edst koneenou, ktera bYvd u sveho kotene vice'
merle nahle zti2ena, cot s Inpachem o i'uj m pFipohleda s hora
na napiehnutOm jedinci; ph pohledu se strany, zvlagte na praeparatu
glyeerinu montovanOn brva pted zobanem patrno vetk, nebo inengi
vzedmuti na hornfm obrysu, here jmenujeme hrbem; jinak
zoban
kY1, nebo-li horni obrys hlaciky, s iiadou jemnYch ostrych jasnYch.
ehloupkfi, nebo v i k 1i ptipadech v§elikYmi rfrostky opati-Penyc
(ostrymi jako zuby it u Ps. fusca, hrbolkovitpni u Ps. Foersteri);
konee zobana m osu bud rovnou, nebo mirn6 nahoru linutou it jedine* Ps. Hartigii jest kone&k ohnuty do16); vlastni koneeek jest bud'
stejnomerne zaokrouhlen35., nebo nalloPe nadrnutS*7 a dole rove (aini, •.
betulae), uebo z dola nahoru zaokrouhlen, o rovnem hornim okraji
tak, 2re povstavzi nahofe ostrY tihel (melanoneura); doluf oliraj zobanu
jest bud rovny, nebo dolfi vypoukly, u kotene zobanu na jell° pf'echodu mezi nom a egsti basalni jest of
merle hluboky vYkroj.
Ostny velnai dobre, drultove st6.16 hodnoty sedi na strane zobanu.
poktivajice ji bud celou, neho jen v dolni polovici, ii
nebo velmi
huste, zaanaji na ur6itou vzdalertost od konce nekdy lze pozorovati
ptechocine tvary, jako ostnite chlupy, uebo zastoupeni °Anti chlupy
ukazujici,,
vgecliny tyto rtiznotvare formy o twit jsou vlastne
pfemenen6 chlupy; obyeejne jsou diouze ku2elovite, na konci ostfe
to n, jindy p1och, §iroke, na konci z giroka. pekne zaokrouhlene
(Ps. buxi).
Piieraznyreh chlupd jest hojne; zcela v§ude najdeg
veneeek kolern anusu, vile kruhu voskovych 21áz, ze zeela malych.
12
XXII. Dr. Karel Sole:
kratkych chloupkil slo2e4; basalt cast ma chlupy dle druhil tu
krat,M, tu del i, tu fidgi, tu ilustgi; na stranith hrbu, nebo v misted),
kde IVva. (nevi-1i hrbu, mluvime o hrbigti), sedi obyeejne 5-6 dlouhych
velkochlupil (nebo-li pesikt1), znamenite v deice a Bile od ostatnich
odignych; 'facia podobnfeh, ale jig =Ahem mengich velliochlupti Wine se na strane zobanu prave pod kYriem.
Poeet
jich tear, shusteni respektive rozpVieni a rozsazeni viibec tvoil
dobrou a stalou druhovou hodnotu a take se pomery tyto podrobn6
Rozmery uvddim vidy tyto : u analniho Muhl:
vAude popisuji.
(Ian horniho obrysu, pomernou delku zobanu k cell deice elAnku,
hasalni cacti a vzddlenost poatku ostnu od konce; dam anus-u.
GenitAlni 6 1 a n e k (VIII.) vykazuje asi obdothad ponAry
jako 61aueli X. ; i to muse byti na, spodnim obrysu hrb, i tu jest
zoban vice mene vytOen, i chlupy i ostny jsou pfitomny, obyeejne
stejne hodnoty a stejnych zasad s °Any a ehlupy segmentu X.
Rozmery uvadira tyto : delky horniho, dolulho, spodnfho obrysu.
Velmi dilleEtym jest astroji klad6lkove; die vyrzkurnti HEYMONSOVITH
zaklaciaji se u hemipter kladelka jako vychlipky, duplikatury koini
test& u stfedni Cary sternitu 61ankft VIII. a IX. ; any vychlipky 61Anku
IL deli se jeAte druhotne tak, ie resultuji koneOne 3 pry gonapophys,
z
way VII. a vnittni elanku IX. davaji vznik vnitimniruu a vekejAimu Ora klacielkovych bodel (bodctl, osin,
externus, interims),
zevni par pak
elanku ddva ptIvod tak zvanyrm pochvini klad61kovyin (Scheidelilappeni aussere Legescheiden), _kterd jsou apine
analogick6 °nem u kobylek.
P o c h v y kla délkovë jsou nejzevnej§1, giroke u kotene, uasedaji prave v ahlu, kterY tvolii dolni
obrys andlniho a horni obrys genitalniho 61aukti, jsou nekdy kratke.,
sotva konec andlniho zobanu dosahujicf, jindy znaene delig, do zadu
obfeejue zffiene, na konci zaokroublene,
ufate; jejich povrch
mine byti u base naertan, v dalgim pokraeovani tiplu6 nebo netipine
krou2kovane ryhovan, nebo v zadni tfietine podelne zbrdzden; podrobn3
popis se vWde podAva. —Zevni kla €161k o sklada se z tela, ktere
jest ploche, diouhe, oby6ejne stejne Airolc6, na piednim konci s vYbaky
pro iipony svalov6, na zadnim konci zfdene a dime ohnute; telo sklacia
se z nadlittl, ktere byva# jeinue kosoetvercovane a podlial, obyeejne beiankovite (cirrus) naertaneho ; Wedeln se taIne silnejgi lists, kterti mine
byti jea6 sesilend liaeialiou; konec jest obyejn6 nahle ziWen, nadligti
i podligti tu mizf, ligta jde k liornimu okraji chitinisujic, zapina a dal
se n6m jevi jig konec vlastni bez nadliAti a, podli6t1, stejnonArne
chitinisovanSt, tizky, nahoru obloukovit6 ohnuty, s konakem zaoble-
linvod do studia, synopticka tabulka a synonymicky. at to druh8 rodu
jen v fidkYch ptipadech najdeme
nym, dole se zejkem nebo bez
ocl tohoto nWastej§tho a prtimerneho typu odchylne tvary line, na pt.
tear d3?kovity, celistve chitinisovany, o rovne ose, na lionci bez zejku
é
(Ps. Delarbrei), nebo tvary jib prfirnernmu typu poclobnej6i o
nadligti a podliki, ale o nezHenem konei, (jako Ps. alni, betulae).
V n i tit ni klad 61 k o sklada se ze dvou bodel, v pfedu tenkYch
diouhych (tato cast sloai za tiponiRe svalove), v zadu zakoneujicich
kusem troj tihelnikovitYm nebo dlouze seka6kovityrtn, pfivodne parovitSrm,
ale nynf na litbetnf strane srostiSim, dolfi stieellovite zejicim; tvar
kladelek jest druhove za6ast6 velmi odli§ncm, ale jako specifickk
znak druhovy velmi stdly, vy-znakny, skoro
inclividutilni variaMille nepodlehajici.
zbarve n. f Psyll neni nikdy spolehliqm a stAlym znakem,
ponevaa jest individualne velmi promenlive, a to i pxi koneen,em
vybarveni, jinak, ze i toto posledni velmi dlouho trvd a velkou stupnici
barevnYch pfeehothl prodelavit.
Velikost uclavame ad pkedniho konee tela ku Rona slo2enych
variabilita jeji jest znaend., (-5 byvaji zpravidla
kfidel;
absolutni e'fsla delek jednotlivSrch druhu kolisaji mezi
men§f na
1:75 mm do 4-50 MM.
rostlina (vyvojiAte) by'vd canto dobrym
pomocnYm voditlien) pici urCi,ovani, ponevaa larvy Psyll jsou vet§inou
monofagnf, anebo alespoit paurofagni, nikdy pantofagui; znAmost
vSiLvne rostliny jest zvlagte vyrliodrid, kdy2 na jednd rostline najdenie
soucasne eelou kolonii closp6leti s larvami, cot poskytuje jistotu,
2e dospelei neptelali na nalezike odjinuti, jak se atsto stavd a pak
k omyldm vede ivnou rostlinu, nebo i kratee vyvojike toho ktereho
druhu uvadim i v synoptickem piiehledu
ka2dem druhui seznam
rostlin s poukazem na vyskytujici se na nich druhy Psyll podal
LoEw 1888.
Z p CI sob 2ivota ivo to pis) nAm pravi, zda ten ktery drub
pi-ezimu;e nebo nepfezimuje
mechu, rostlinnYch ocipadeich, nebo.
za korou), a i toto jest velmi dobrou pomilekou Sri ureovani; tak si
na pt, velmi snadno usnadnime praci, lccly2 pri jarnitn sberu na jehlienatYch stromeeli, obyeejnem to fito6ikti _Psyll, pokud jejich 1472ivna.
rostlina dosed raNti nepoeala
vynriezime fgechny druhy, ktere
neptezimuji jako dospelei, ny'bri prieekavajf zimu ye stavu
(Ps, buxi), nebo nekdast6ji jako vajieka, na pi-, Ps. mali, ultni, stenolabis, alni, Foersteri, fusca atd.
Lary y jam svou formou pro ureite druhy velmi charakteri-
tir
14
XXII. Dr. Karel uIc
sticke, ale te2 jsou piipady, kdy dva rtizfre druhy maji la.rvy docela
stejne; popsana jest jich celkem mengina, a to jegte ne tak podrobne,
abychom mohli 6niti u2 nyni bezpeene konkluse die dosavadnich
zndmosti.
PP ibuznost jednotlivSrch druhix mezi sebou, a rozdeleni jich
na, skupirjy, po ptipad6 na subgenera, neda se dosud bezpe6ne provesti a radeji chci poseekati, ne2 publikovati pfed6asne rozdeleni,
ktere by neobstAlo pied pozdejgfmi v3:izkumy; dle nyneAtch nagich
zuamosti Ize souditi, '2e se najde jests =oho druhil, je2 mnohe, dries
zthinliver daleko od sebe stogy id druhy sb1121; mnoho lie
v pi Rine
objasneni pithuznosti druhove oeekayati od podrobne (ov§em velmi
podrobne) zualosti larev, co2 jest otdzkou budoucuosti.
Zda se, 21 e
2441-14 znak Mina o sobe nebude pro cely rod jako d6iftka lie poutriti,
ale budeme rozczntivati n6kolik skupin s nelolika hiedisek; fly
zaeaste na pf. bud znaky j'071, nebo zase den znaky
zeela orili§nou
cestou vriroje, nez6..yisle jedny od druhyrch nady i u
druhd. — Nak Yrbove Psylly pokusil jsem se po strance ptibuznosti
analysovati v pracii ve W. ant. Ztg. 09. vydane. — Sestavenf drulift
synopticke tabuice neodpovfda pfirozenemu seskupeni die pilbuznosti druhove.
emepisneroz
n i uyadim v terto praci gri synopticke
tabulce den pro Zane Ceske (pokud ode ptichizeji). RozAffieni po
ostatnieb zemich evropskych uvedeno jest pii synonytnickem katalogu
N. B. Bodatek misto ti v o d u. Studiu a ureroydni Psyll
musi piedchazeti piiprava, pracparaee materidlu, bohu2e1 i_c,asto dosti
peprna a nesnadna.
Ani bych Ylastne neradil,
by kola teprve
na Psyllach se uoil praeparaci hmyzu a se uvadel do entomologie,
ziskal bych tim tomuto odvertvi zoologie prilis radio pestitelL Proto
mohu sve pokyny adresovati tam, kteii ji2 nejakd znalosti studiem
pibistupnej§leh robin a radu nabyli.
Studium Psyll ma
na fttnej§im materiAlu jecinolio
ilruhu.
prvu oven] seznamime se s ropy za tim tieelem zvolime
nejptistupnej§i a nejhojnej§i formy Livii tako z poedtku najde 1
Rhinocolit aceris L. ize velmi snadno naiezti na Meucci:1 a babylidell
6ervnu a eervenci ye velke'm mnobtvi vgu.de (nejlepe sbirati ji,
jako lAcclicly Psylly do oby6ejneho dekniku oklepavanim a chytati
do male eprouvettky s plochyrm dnem, zazAtkovat vatovou zatkou;
smrtfeich tekutin netreba, Psylly samy hynou velmi brzo, seis e ne2
je domfi ptineseme! Ptegilce usmrti kapka henzinu, nebo lepe oetov6ho
aetheru kapnut6, na vnidni 'strain zatky v okana2iku.).
Aphalara
throd do studia, synopticka tabula a synonymickST katalog druhtl rode Psylla. 15
mithae L. ,jest v kaMen:L prvnim jarnim sb6ru na koniferich, jak jen
tepleji sluni6ko vysvitne; ovgem kdy2 ui zaine kv6sti blatouch a ra§it
_Polygonum, stauje se na tyto na Polygonum amphibium najdeare ji
po cell 16to hojne. Psyllopsis fraxinicola FSTIt najde se na kadem
6ervuu a 6ervenci na listech i na kmeni pobihajicf, pfe6asto
jasanu
Psylla hodi se k poeateenema studiu
vlastuiho
kopule.
u ryas z jara na hrugitheh (jak za6nou ragiti) obeend vend, karminova
Psylla pyrisuga FopiRsTER, pak myna z jara na trnkdch a i vesticach
ktidla) Psylla pruni ScopoLi;
hojna mala sien.ov6 Zr!iervenohn6d5,
FORSTER (,jinn se
(Trvenci na jiltnech zeela jiste najdeg Psylla
jilmech nevyviji), na hlohu pak sv'etle zelenoilutou Ps. malt:
SCHMIEDBERGER, kterd i na jabloni hojne se vyskytuje; na ()Mich lepkaNich vgude °been(' jsou rovne2 v (ikervenci dva druliy: Ps. alni L.,
a Foersteri Fr,oR snadno od sebe rozeznatelu6 (viz tahulku y. Teprve
po sestudovani Ochto Aesti druhil, ktere Tithe nenalezti, doporu6ovai
bych stadium Psyll vrbovyTch, jako nesnadn6j§ich; doufiim vgak, ze
i tato skupina stala se pfistupn6j§1 mou studii o tondo piedinetu
kterou poukazuji.
Druby °stabil doplag snaze jig
(SuLo 09. ),
sbiranim na jejich Evnych rostlina.a. — -Necloporueuji iiikdy urcovati
z padtku jen ze dvou, tft liusti, ale Nlioly die nrno2stvi vet§iho, ktere
nerd nesriadno u vYge uvedenych clruLu nasbirati, ponevaU plichazeji
Tdcly pospolite ve velkem mno2stvi. —Rock Arytaina
nal s genistae
LATR.) jest na: Spartium sop. a Cytisus austriacus velmi hojnSf drub.
------ Rod Trioza, drub waffle L. jest velmi hojay po cele 16to i z jara
Tabulku k ureenf rodil Psyll najdeg
na Urtica dioica a urens.
zatim u LOEWA : Zur Systematik der Psylloden, Ver. d. zool. bot.
Ges. Wien. 79.
Praeparovat Psylly smime jen na niklove minucie zapiehnute
z due bezove std.
do stfedu brudi a s temi je montovat na
Stag, kdyz niklovou minucii rorttihneme na poloviuu, ha jest jeji
rufAerne zvlice
polovieni dela celkern v tom ohledu
lepe z dole a s 'lora prohlkinouti i vet§fm zvetAenim, arti2 by pH tom
ptedni upravime tak, aby jich
idlouhd jehla pfekaela. —
podelnA osa stela kolmo na ptedozadni osu tela ; Soto starie se lehee
zabocluutim dvou dal§ich jehel na zadni okra] do polohy uvedenych
na kfidlech zadnich nezale21, ale jest dobfe, kdy2 se dostanou
pod litidla ptedni, ne2 aby zustala ptimknuta k tklu, (oby6ejnd
mrtvolna poloha), poneva0 pak
pohledu na konec tela se strany
pteka2eji.
Tykadla upravovati netteba, to zustavaji i po smrti
napfaiend ku picedu.
Samief konec t6la ph napiehnutych jedincich
16
XXII. Dr, Karel ule:
Samei on tea potitebuje peelive apravy7
upravovati neni tieba.
na nem pti ureovani mnoho; po uprave
zabodueme na
pravou stranu zvitete, vedle zadku. jehlu (01 minucie), aby se Om
netoeilo, a s lev trany vsuneme mezi kolmo stoilci analui elanek
u t.inrodsuneme
a kleAte celou minucii ostrYni koncem p
obreejne tesne na sebe pfitiskle oba tyto ptivesky a oddalime je jig
tioukkou minucie dostate(me; minucie dr2i oby6ejne jig sama elastieitou oboil pfivesliti, ktere maji tendenci psi normainf poloze na sebe
nalehati, nedrM-1i, tedy ji mime slilonime, a ostrym koncem n:Celce
zaboddvdme do (lue; minucie k napnuti siou2fei izej i
nekolik
(2—Z)) hodin ocistraniti, po to jemue Psylly jl
fistavajf Fpoloze,
kterou jsme jim dali.
Jemnou strukturu kfidel a dille2iteho konce *la ?? nelze
studovati jinak, nee na praeparatech mikroskopickYch.
montujeme tak,
je gteteekem (s mime' navili6enou ostrou gpiekou)
°dim-Dime rnfrnym tlakem, a klademe na sliliekopn l u1, by pfiAla
vrchni stranou nahoru; po to navlb6ime je silnYm alkoholem, ai se
vkchen vzduch z nich vstfieb, na to dokud ORO alkohol nevyprchal,
lutpneme glycerinu a ui-ir2ujeme je AteteMiem ponotene, aby nevypiavaly
a znovu vzduch nenalapaly, piikryvdme krycim
radeji vetAina
a zalOviime kraje smesi kalafuny s voskem (v teple rozpust obojiho
polovici v porculanovem malem hrneeku, a rnej ptipraveno k
kterou rozpouitime a nandime rozpalenou iriosaznou lopatkou
okenkem, ja.k jsem jii popsal v navodu ku sbirdnf lrr n, vydandm
Oe-lou entornologickouspolelenosti v Praze, mildadem vlastnim.
se musi p' al montovaiiim v praeparat v1 t
Zadni konec tela
aby byl prfisvitnyth;
malo materialu, nebo jediny'kus, nakreslime si dtive andlni 1 enitalni'ilAinek se strany a s horn,
zaznarnenAme zharveni a rozmery; cheeme-li uchovati hi vu, tyliadla.
a snarl i jeiln
idti, in situ, ulomfme opotrae jen zadek °stroll
jehlou ihuedza thoraxem, cot se leilko zdaH, vlioclirne jej do zkutnavky
s trochou 2001° louhu a opats*ne za sttil6ho tilepanf vyvaiaime, ai
vtechny soubstiky mimo chitin zmyrilelnatime (pozor na lout], snadno
vybuchava a pr' Sri, na oei a Aaty
nyni vylevame obsali na porce
lanovou misti6ku, li.uh odsTrarilme a ptecimeet vypiratee vodou, ptenAAfme na skRko podlo2iii do kapky glyeerinu, ptikryvame krycim
(dosadivige nebu vyssiive glycerin die potteby), nake2 s'Jora
uvedeqm zpiisobetu zardnieujerne a skliOco Dined pfislane vypini-nou
naleiikou opatiiime.
Name-li klisp si i kusil vice, tak beteme
k
kusy cele, Hilda zbavi ne, zvithlta oily m6ne vybarvene, a
.
Uvod Rio studia, synoptickti. tabulka tLsyllonyrnickSr katalog drulifi rodu Psylla
17
vyvailimei nektere (31 .
BS-rva dobi.e montovati kresliti v§echny
iskame mnoho na pie
praeparaty s jedne strany a to 1ev6, f
hiedu pri srovntivanf.
IL Synoptieka talmika druhil radii Psylla
pa1aearlitick6 oblasti.
1. 12. Banka lin:11a pod e[ 0u2 s eernohnedou ohranieenott skvrnou,
neb slivrnoiqm zakonfenfin
eern3.'rmi, pfesne ohrainieenYmi,
2. 5. lionec lifidla s
c t c.n i ouvislYmi slurnami, nebo pdskou:
to na povrcint Iii 1 1 poktivajf vAechna pole tesne
3. 4.
k
podel it
neni ostnoprostych
ostny stojf velmi haste u sebe, konee ktidla se souvislou
enernolinedou, nekdy potrhanou paskou. Tykadla krat§i
Ku2ele aelni jen z polovice del] ternene. — (7) : zadni polovina n lnih i genitainiho eidnku ndhle zUena v gfdlovitY
zadni (loll! 'ast genit. 61finku protahla v kuzoban. —
lov4 hrb, iilegte. se Warty stejnomerne
vrehol jeji
zaoblenY, s holm ukon'&kie jen jednoduchYm setnutim
se stran be zubcfi.
Pfezimuji dospelei. — Vyviji se Da jes
fabech. D011ia mm.
1. breviantennata FLOR 6L
4. 3. yodel ilek jsou zfetelne ostnoproste pruhy
konec
s plynulou (obyeejne), eernohnedou, nepravidelLe
ohrani6enou Airokou paskou, jdouci
konce cell. Rs ai do
ptedni poloviny cell. Cul pfedni kraj kildla se zadnim skoro
v cele deice stejne girok6.
rovnobetr4, jest tidy
K_u2ele erelni zdeli temene.
Tykadia 1.30 mm.
neni
: Kie§te niHf, velmi §iroka, se strany na konci
znama. —
z piedu do zadu zaokrouhlena, s hora ukoneuje kratliym,
prostfed vyilloubenYna zubeem, zevni obrys ze zadu vysoce
Zpilsob Nvota a quojovg rostlina nejsou
trojahelnikovity.
znamy. D41lia 2-5-3 mm.
2. limbata M—D 71.
konec kfidla s plynulou (obyi_FTjne), tizkou nepravideln ohmni&nou paskou, idouci od fist]: Rs k vrcholu Cul ; kolem
koncti M1+2, M2+3, Cul, a podel eels Cud, pa eerne
18
XXII. Dr. Karel ale
ohrani6ene skvra, kfidlo na zaedtku zevni ttetiny nejAirgf.
Tykadla 1 mm. -- Ku2ele eelnf zriaene kratAi temene.
analni 616,nek dlouhy, zoban ponenahlu vyta2en-Sr', — d: kleke
se strany ptimd, fakA, konee need do pi.edll a dovnitt ohnut,
ulion6uje s hors Airoliym, ostrou
do ptedu obracen3n
ITY2ivna rostlina a 2ivotopis nenf MAI M.
zubeem.
Delka
2.3— 2•6 mm.
3. pulchella LOEW 77.
5. 2. konec ktidla bez priesne ohrani6enStch slim a pasek
6. 7. bianlia v okrsku marginalnich ostna. v cell. Rs, M, Ml–P2,
Cul, zakouiena:
skvrna podel Cu2 jest zakouieni neptesne ohranieene, Rs jest
ye sve stfecini elsti Milne do piedu prohnut, ostnit6 ploehy
nad vrcholy M a Cu jsou ye sve souvislosti porueny, v cell.
C+Se jen mala nepravideina, stiedova ostnitd plocha, td,2
Tykadla 1.3 mm.
NT cell. Rs Ire vnitfui poloviner mizi.
Ku2ele 6elni o cosi kratAi temene. — 9: analni segment ma
zoban potnalu vytae14, kratky.
kle§te se strany nizkd,
btichatd, koneeek krdtce zUen a do zadu ohnut, ukoneuje
Airokyin dovnitt rovne utatym zubeetn, o ptednim ostr6m a
zad-nim zaoblenern roliu; zevni obrys jest ze zadu kruhovity.
Vyviji se na Crataegus oxyacantha.
Ptezimuie jakor
clospelec.
Delka 2.5 MM.
Cechy.
4. crataegi
SCHRANK.
7. 6. Blanks v okrsku marginalnich °Anil cira
8. 9. skvrna podel Cul dole Airgl, trojtibelnikovita:
§piaa klavu zakoui.etia, pole pokryta jen povrchovpni ostny,
1Tucie pravidelne, iroke ostnoproste pruhy spodillovych ostnii
jako
neni. — Tykadla 1 mm. — Ku2ele eelni tak
9: anus velmi dloultyr, horni obrys analniho elanku
tenieno.
sane vpoukV, neni hrbu, zoban pri pohledu se strany
: klate se strany prima, dosti girokd, s hors
tenky. —
ukoneuje idealise kopinatym, ptimo do priedu obracenyim
Pf-ezimuji dospelci.
Zivnd rostlina lietli zniima.
zubeem.
Delka 2.5 mm.
5. albipes FLoR, bi
9. 8. skvrna pod61 Cul celkern stejne Airolcd:
10. IL Apieka klavu neni zalioufenA:
veclina pole pokryta povrchovymi astray; cell.
t'vod do stud* synopticka tabulka synonymick)' katalog clruh(1 rodu Psylla
mien0 to jegte se spodinovYini vAude ostnoproste pruhy praKu2ele erelni asi Men
Tykadia 1 min.
videlne vyvinuty.
: an. 61anek shora (Bu e kifriovit, zoban se
temene.
stranv plynule vytalen)'r, rovn$7, hrb skorerii neznatelq,
cr klegte se strawy ptima, nabote dvojzubd, dole v zadu
s limeovitym rozalteuirn, s hora vetev se ztHuje a keine' trojlihelnikovithrt, nasediSrm zubeni, do zadu obrAcenym; ze zadu
jest dolni Mst giro ce lalokovite do vnitf rozitena, hunt ti ,
stejnomerne ku stiedni. LIT ohnuta. — Vyviji se na vrbach.
Delka 2-2-25 mm.
Oechy.
PPezimuji dospelei.
6. Duda' Sou. 04.
- 11. 10. §pike klavu jest zakoutena
ke kraji a RI_ tesne, ostnite
o to F cell. 111 jdou
plochy pii krajich setnuty nejsou, nad vreholem M neni
padn6 mileni a kI
tistupuif
tesn6; cela cell.
to
C+Sc ostnita, neznaene zakoufeni podel Cu2 (narn k popisu jedime biede,nevybarvene). Tykadla 1mm. —Ku2ele (7!elni zd011
temene. — : an. 61dnek k1in it
rni obrys rovny, hrbu
neni; anus kratic3?'.
d klegte du2inovite. huuta., k vreholu
konee ufatf, v ptedu i v zadu rortifeny- v lalok, z prosttedku vynika tent ) v),Irbeiek, na konci do vnit utatY, v pfedu
ostry, Vzadu zaokrouhienSi; u base v zadu elik bochnikovitSr •lalok. — 2ije na Salix ineana. — Pfezimuji (asi) do3-5mm.
spelcia
7. iteophila LOEW 16.
12. 1. blanka podel Cu?, eird, bete slivrn zakodeni:
13. 14. vrehol oblouku konce lifidla prave v inserei Rs:
blartkak i l kdoviteho vzhiedut nazelenala, nailoutla. — Tykadla 1+30 mm.
: an. i gen.
Ktdele eelni zdeli temene.
dfinek velmi dlouby', zoban plynule vytahly, v dolni polovici ptehuste na konci zaoblenyrui ostny pokryq,koneeek §pleat, z dola
d k1egt6
nahoru zaokrouhlerky zevni k1 d 1 o bez zejku.
na konci Airoce zaokrouhk horni ttetine se mime
lend; s hora jest zadmi kraj'giroce zakrouhlenY, pitedni vyZije ii MAUS
hiha v S-ovite inlay 6ervikovitY ubee.
Delka
sernpervirens. — Pfezimuji larvy za gtipiriami poupat.
mm.
Cechy.
8. Buxi
ad inserce Its dale do zadu
14. 13. vrchoi
2*
20
XXII.
Dr. Karel flic:
15. 20. vrehol kfidla v kraji cell. 1\11 + 2, a. to bud u inserce Ml + 2,
nebo v jeho stfeciu:
16. 17. nenf blaniteho stigma, nenf R1, tato s ptednim okrajem stig
mdinfm svatena nerozeznatelne v uzounk6 ko2Fovite stigma 2i1koviteho hl du :
kildlo y vnitini tiretine znakne tizkO, v zevni znaene
iroke, 2ilky
konce Rs a Cut s eernohneOmi 2ebry.
Tykadla
Ku2ele eelni o cosi delAf temene,
zoban gen. i an. elanku nahle odsazeny-,
(0.30 mm.).
Aidloviteho vzhiedu, 141 posledniiio s pilovitymi uby. ` kleke se strany
konee nen rozkiten, ukuneuje shora dvojzubeern.
Zije na Alums incana DC. —
Pfezimuji vaji6ka,
1:161ka 3 4
Cechy
. fusca FoERsTER 48.
17. 16, zi.iftelne blanite stigma, Pd jestvuje
18. 19. on kFidla itetelne utat, vrehol v polovine uterti, t. j. v insemi Ail +
blanka zeela 611,
blede, jich iebra nezbarvena.
Tykadla 1.5 mm.
Ku2ele 6e1ni o etvrtinu delAt te9: andlni segment 0.85 mm. diouh bona obrys
mene.
vpoukV, zoban plynule vytal*, se pibatyrini ostny na stranazi] a bladkSTm kylem — anus 0.33 mm.
kleAte rf ma.
V celem prubehu stejne §iroka, shora zakonalje l l it
iaand i'oh jest zaohleny, ptedni kratee
tovitym zubcem,
ostke utaieny; obrys l tize zadu jest dole §irAi 0.
Barva vi Fetejest jen zelenalutava, neni na neon ternny'ch
bavev. — Zi.je na Viburnum lantana. — Pfezimuji Yajieka.
Delka a 3.3 Mill
10. viburni LOEW 76.
19. 18. konec ktidla pane zaokroublen, vrchol v 11Sti Ml -F 2
blanka zvidge v zevnf polovici znatelne zakouiena, i podel
svu Maya
2ilky s jemnymi eervenav3'rmi iebry.
Tykadla 1 mm.
: analni
6elni zdeli temene,
segment s mirnyin hrbem, zoban poviovne vyta2en, konee mime
nalkoru hnut, konee.ek z dola nahoru zaokrouhlen; anus jen
0.12mm. —
v celem prtIbehu stejne giroka,
kle§t6velrni
zalioneuje dlatovitym zubeem, s kratee ostry'm pfedufin a zaokrouhlenym zadnim rohem, zadni zevni obrys stejnomerne 0.
tIvod do studia, synoptickg tabulka asynonymickSr katalog
roan Psylia 21
Barva eerveuohnedava.
2ije na Leduin palustre.
votopis neni znam.
Ddica 2-25 mm.
II. ledi FLon 61.
20. 15. vrchol if 1v kraji cell. Rs, a to oby'eejn6 v o] in jeho,
rozhodne vgak v2dy peed insereiN11 + 2:
21. 26, gent do 1i ostnii v cell. R1, Rs a M
22. 23, neni povreliQqch °stria vilbec:
dl y ti. edni easti stejn6 s'iroke, nerozgituje se k zevni
ttetin6; stigma konei pied vreholem Rs, M jest t' t,
if deice
l-1- 2 shotinti, Cu kratAt jak tetiva Cul;
krajovych koneich poll. a podel §vu klavu Elmouhy.
Tykadla 1 mm.
Kuiele eelni jen z polovice delky temene.
horni obrys an. 6Ianku vpoutq, bez hrbu
zoban dlouze klinovitY pomalu vyta2eq ; anus 0.15 mm.,
: klete se k ufatOmu vreholu necoiif,s hora ukoneTuji
vYkrojem zaujimajicfm celou
klegte, jejl2 pfedni roh jest
vytaien v o tr+ d iiedu zahnutY zubee, zadni jest pak jen
Zivotopis neni zridm.
proste ostr). — Zije na Glyeirrhize.
Delka 2-5 mm.
12. glycirrhizae BEcHER- LoEw 80
23. 22. ostay jen v cell. C +Se a Cu.
24. 25. stilly zaujitnajlei podelne stfedy poll, jsou velmi syte tak,
zakoutenaPik lavu proti nil") nijak neodrai:
Tykadla Imm.
Iul
Ino etvrtinu delky kratgi temeue.
a: Zoban gen.16,riku jest nahle u kotene zteen a se gran
obejmut lalokovitymi roz§ifeninami hornitto okraje gen. elanku
anus velmi dlonhy.
kle§te se strany tizkd, pelinA do
ptedu srpovite hnuta, konef. shora vidlicovitYm rozgtkpem
Barva
6ernohnedd.
ze zadu jest obrys Ideal 1Yrovity`.
1,0 na iniugkach.
Rezimuji dospelci.
Delka 2. 5 mm.
eechy.
13 pyri autorum
25. 24. sting jako u ptedegle, ale svetlejgi tak, e terrain, skvrna
klavu znaeneode} 1
tykadla 1 mm. — 10.12ele eeluf
li temene.
Zoban kratee
plynule vyta2eny, s rovnYm
kS- m kYlem, neohjatST gen. elankem — Anus dlotilly.
d: kleSte se Arany
bahratzt, a na samem konci
09
Dr. Rare! &Ile:
zdiena a to rale v zubec do ptedu obracen, kterSi se
jevi shora rozeklanYm ve (NI; 2evni obrys ze zadu jest kruh.
Deal,
Nevime na eem 2ije.
ivotopis nevi maul.
mm.
14. bidens 4 1:1Lo 07.
26. 21. cell. RI, Rs, a Ai pokryty ostny
27. 40, nenf ostnoprosVeh pruhil podel iilek (alespoil ne podel zevEach 2/3 Rs a M), ostny pfistupuji k temto zeela ti6sue:
28. 31. stigma blanitd, male, sotva zaatelne, konei jit pied zaeatkem
stfiedni ttetriny Rs :
29. 30. povrehove astray male, jemne, konec ktidia z Airoka zaokrouhlen,
rozgtep M1 -+- 2 a M3 + 4 daleko pkedjpolovici Rs
stigma mizive male, cell. Rs a M eels spodinovYmi ostny pokryte,
blanka v zevnich dvou tfetinach stejnomerne linedava naMIK
Ku2ele Eelni sotva z poloviee
Tykadla I mm.
day temene.
zoban se strany velmi tence vytaenyr,
hornf obrys unittniho kladelka v piaedni polovin6
kleAte uzka, koneeek do
zevni klacielko bez zejku.
zadu ohnut, ulion6uje s bora v pfeciu nepatrnym knoflikovitym
zubcem, zadni roh ukon6ent giroce zaokroulilen. — Zije na
Zivotopis tient main. --Sarothamnus scoparius L. (asi?)
2 mm.
15. spartlicola SIrlia 07.
30. 29. povrchovO ostny velke, knofifkovit6, konec kkidl a stejnomerne
zdien, roz§tep iVll + 2 a M3 + 4 prave pod polovici delky Rs
stigma iiratU, ale znatelue, jen
cacti cell. Rs, a M kryty
spoilinovYmi ostny, blanka hnedavd, sttedy pall svertleP. -- Tykadla jen 0. 70 mm dlouha. Kuiele eelni lirdtk6, 0.12 mm.
zoban ponenahlu vytaien, kone6ek zaoblen, vniticni kladelko
pitedui polovine nalloru vypouk10, zevni kladAlko se zejkem.
d: kle§te se strany nizlia, k vrcholu se sirs, na konci jest
utata, zadni roh vyta2en a kklovite slo2en pa deice s Nora
konec rovne
strand se (:ttyi.mi no2ovitYrmi zubei
na
a zadni roh nad to vytaen v slimy diouhST kopinaq zubee
ze zadu
zubee vznikl podelia3h-n sloienim zaciniho
Delram. — 2ije na Spirea sp.
Zivotopis nevi znam.
lia 2 . 5 mm.
6. fasciata LOEW 80.
31. 28. stigma blanit6, dosti irolie a dlouhe, konidi 2a polovici delly Rs
Ovod do studia, syrkopticka tabulka a synonymicky katalog druhrl rodii Psylla
23
32. 33. blanka stejnomerne vinove, zalgloutil
— ye vnitiinich dhlech eel'. RA, Rs a M, stejne podel R
M + Cu jsou nepatrnd, kratko, ostnoprost6 pruhy; 2ilky jsou
blade. -- '
dl I mm.
eeloi zdeli temene.
-.: zoban pozvolna vytaienY, na horny m obrysu an. 61Maku
znatelnyr hrb.
kieAte. se strany tizka, stejnomerrne
vysolido s born zakoneuje kraticym dlatovitym ube ,
jehoi zadni roh jest zaobien, pi-edni kratee §pi6atSir-, obrys
ze zaolu, nahoru neeo zili2ene O. — Nevi se na eem 2ije. -21votopis neni main.
Della 2*25 mm.
17. intermedia LGEW 87.
33. 32. blanks nestejnornerne zakouiend, misty jsou stilly, misty
plochy a pruhy svetlejgi
34. 35. stilly dill se pod6lnych stledd poll, neplistupuj[ k
sting zachovd.vaji asi tear poll, mini ve vnittnfeh polovinach
R1 a Rs pak v ce16 cell. C Se, az na vnitrni roh. Tykadla
1•25 mm.
Ku2ele eelni zdelf temeue. — c",): an. danek ma
horni obrys dole prohnutl, konee'ek zaobleny ; s hora dlouze
klfuovitSr ; zoban pomalu vyta2enSTI,
klegte tizka, se
strany skoro etyrald, a zaoblenfth rozich, z ptedu rollu vynika vodorovny prstovitV v3,baek, ktery se jevi pri pohledu
s hora tenkYm a do vnitt prohnutym ; zadnf obrys nizke giroke 0. — Nevi se na cem 2ije.
Zivotopis neni zndm.
D6Ilia 2 mm.
18. Flori PUTON 71.
35. 34. sting pi-istupujf
t6sne 1 ilk
36. 37. u 1
1nfzdc511 temene
jen 1mm dlouM, konee stejnomarne
dr2i se vnianich Usti poll, ostny poll stop velmi haste u sebe
blank
taki
acia jako haste te&ovand.
Tykadla
0+80mi, — Ku l ee]ni zdell temene.
analni elanek
s hors,
zoban. ponenallu vyta2en-9', born! obrys elAnku
skoro rovny, ostny zobanu_ na urcholu. giroce zaobleue.
klegte se strany tvaru dovniti. ohnute poloobriae, na konci
zaoblena, u bdse v zadu llaseda lalok obrysu Airo6inoveho,
ostny posazeny; shorn ukoauje kratkym do
ptedu t l 1 m ubeem, jeholi zadni roll jest pravotihly%
Zije na vrbe, Salix rosmarinifolia.
BUM ivotopis neni
znam. 1.75-2 mm.
,
24
XXII. Dr. Karel
19. parvipennis Low 77.
37. 36. ku2ele emlui zna6ne krat§i sttedni podelne &iry temene
38. 39. ostny poll stoji ptehuste u sehe (no. 0. 002 mm), ze Meiji dojew,
husteho teelovdni; 111 svatuje se s koiityrm stigma v jedno
Tyliadla 1 mm.
analai segment velrai dloul4 (1 mm),
u kotene "tale v ceshora klinovitY, zoban se strany
losti dolii ohnuty, koneeek nen ztlugtely, zaoblen-ST. , dolni obrys
zobanu gen. 61611u vodorovny, horni shora don do zadu
kleke tenka,
smetujief; zevni kladellio bez zejku.
vysoka, east° seschnutim na konci zna6ne zkroueend, ukon6uje dventa kratiVrni ku2elovitYmi zubei, mezi nimi2 jest °Ail
na blizach.
1
zalez (uozor na 6ast6 zliroucent seschnutim !). 2ije
Della 2'-25 mm.
2ivotopis neni podrobne znam.
Cechy.
20. Hartigii FlioR 6139. 38. ostny poli stoji na 0. 01-0°02 non od sehe, tvoti zteteln6
averce a kosoetverce, stigma jest blanit6, R1 vbily zachovan
eervenohnede sting dr2i se podel 2itek a nechavaji stiedy
Tykadlo
poli svetlejgi v cell. C Sc ostnoprost pruhy.
0•80 mm.
: analni i',1anek shora klinoviqr, zoban ponenahlu vyta2enY, horni obrys celkem vypouk1); zoban gen.
danku ostte vytaleny a nahoru ohnutyr, zevni kladellio se
zejletn.
kleke celkein ni2Ai, se strany pfedni obrys
do ptedu vypouliV, zadni rovny, k vreholu 2uceny, konei
ostrfn) do pPeda obracenym trojuhelnikovitpri zubcem.
ije as trnkach a gvestisach.
Pfeziniuje jako dospelee.
Nib, mm.
21. pruni SCOPOLI.
40. 27, podel
alespon podel M a Rs jsou ostnoproste pruhy,
tu uNi tu
k vyjmeostny nikdy neplistupuji tesne
novankm
41. 42. ostny povrchove stoji pteliu.ste na (0. 002 mm) u sere tak, 2e
blanka uypada jako pfehuste teekovand:
ostnoprost6 pruhy nady {yodel Cu, 0u2) naznaeen6, jindy
neni po nich stopy ; leffclio zcela bled, nent stink, ani temKu2ele eelni
neigtho zbarveni
Tykadla 1 nun,
zdelf temene.
Q: analui eldnek s hora klinovitf, zoban
: kleUe se Arany`
pomalu vytaieny, hrb sotva znatelny.
pfimd,
shora zakoneuje fildtovitYin
k vreholu aco
Uvod do stadia, synoptickti tabulka a synonymicky katalog
rodu Psylla
25
ptedu ostrYm, v zadu zaoblenym zubeem.
Zbarvent:
nenapadnO svetle ze1en4, litho svetleilut6. Zije na jfve
nepi.ezimuje. Mica 2'25 mnia — Cechy.
22. stenolabis Law 76.
42. 41. ostny poll staji na 0.02 mm ad sebe (alespoil ye sti.edu cell.
Rs) tvotice zuatelne ctverce a kosonverce:
43. 64. blanks
vAtale zcela cira, s vyminkou jedineho stigma,
ktere mute bSrIi zakodene
44. 49. ptedni kraj stigmalni s
apine svafen v Ico2ovit6 neblanite
stigma, ktere jen nady (u alai) md ma16, nestale a nepravidelue okenko:
45. 46. ce1A-, cell. C Sc vypinena ostny i ostatni pole pokryty jimi
ztipin_a :
2ilky stfedni ifetiny kigidla s temne tharvenymi gebry.
Tykadla 1 . 70 mm. — Kuiele eelni zdeli temene.
zoban an. 61anku povlovue vyta2eny, ostny jeho strap na
vreholu zakulacen6, znatelnY hrh, zevni, kladelko bez zejku,
dt: kle§te
vnitiini klad6lko trojtihelniliovit6 sekdekovite.
ni2k, se strany giroka, nahoire zaokrouhlena, shore se ponenahlu Li a zakon6uje kr0.114m, v prostted vyhloubenYin
Zivotopis nevi
zubeem.
2ije na Alnus viridis DC.
Delka 3 mm.
61.
23. *Ina
Sc tvoti jen nepatrnou abortivni stikedovou
47. 45. ostny v cell. C
skupinku:
47. 48. zebra 2ilek vgechna vAude, qznaene erriohnedzi...
kfidlo pfedni 4•25 mm, pfedni polovina cell. RI_ pokryta
spodinovymi ostny, vnitrni tisetina cell. Rs ostnoprost6H
Tykadla 3 mm.
Ku2ele eelni zd611 temene,
an.
eldnek s hora velmi dlouhyT, zoban tvorf polovinu cell delky,
jest nahle u sveho kofene zfi2en, a i dal pals steine due
gidlov4, kryty ostnitYmi chlupy
zcela nepattiny zoban
andini jako gen., zevni kladelko bez zejku, vnitfni dlouze
klegte se strany vysokg,
no2ovit6.
konec 121covit6
shora ukoauje dvema kratkymi zubci, mezi
ninaic jest u3o1k6 vyhloubeni.
Zije na olAich.
Neptezimuje.
Cechy.
4.5 mm.
26
Mei
XXIL Dr. Karel u1:
24. alai L., autorum
48. 47. zebra 2ilek zcela bled6:
ktidlo pitedni 3 mm, zevni polovina cell. R1 pokryrvg
spodinovymi ostuy vnittni ti-etina cell. Rs pokryta ostny.
jest vyvinut jen v samotinkem zgatku stigma (asi
jedna sestina cele day tohoto), pak nahle ukon6en.
Ku2eie &lid zdeli temene, —
Tykadla 1.20 mm.
konec
tela jako u aini,
konec tela a klegth jako u alni,
Zije na Betula albs, — 2ivotopis neni znam.
Mica 3.5 mm.
25. betutae FLOE, 61 7
49. 44. pi-ednf kraj stip-Lahti a RI jsou samostatne vyvinuty, mezi
nimi blanite stigma, kterd konN daleko za polovici Rs, jen
ildkyrch pilpadech nad polovici Rs:
50. 53, ostny v cell. RI neplistupuji ku kraji, ale vynechavaji zde
ostnoprostY pruh:
51. 52. °Amite plochy v cell. R1 , Rs, M, rozlehle, clobice vyvinut6:
v cell. Rs, M, All + 2, Sul, jsou plochv ostnit6 se strap
silne setnuty; skupiny margindlni o nen u211 ostnitych ploch
povrchovych.
Tykadla 0.90 ntm.
KOele eeliii o nepoanalm: elanek: horni obrys bey
temene. —
hrbu, rovny, spike vpouklyr, shora klinovitYr, zoban povlovne
vyta2enSi, zevni Idadelko se zejkem.
neni znam. —
Nevi se, na 6em 2ije.
Zivotopis neni znam.
Delka 2.5 mm.
26. pieta FOERSTER 48 def. em.
52. 51. ostnith plochy v cell. RI, Rs, Al, abortivni, velmi nepatrne,
v cell. R
Cu vilbec schtizeji
Tykadla 1 mm.
&Ira o jednu etvrtinu krat§i
temene (0. 15 0.20). — (,?: an. elanek shora diouze elf nnvity,
se strany s nepatrny'm hrbem, koneeek zdola nahoru zaokrouhlen, Arany zobaDu v doleni polovine kryta ostrymi
ostny, zevni kladelko se zejkem. — d nemohu popsati bilie
Zivotopis
pro nedostatek rnaterialu. — Zije na myrte.
rieni
Dello, 2- 75 mm.
27. myrti FUTON 76.
53. 50. ostny v cell. 11 1 picistupuji tersne
ku kraji:
54. 57. cell. C
Sc ostnoprostd, jen v zevnim ram maid °Anita,
skupinka, ostnitg, plocha v cell. Rs bud' nad vrcholem M
livod do stadia, synopticka tabuilka, a
synonymickSr katalog druhri rodu Psylia
27
pfieru§ena, nebo v jejim vnititim rohu nazi vfibee; ziiky belave,
nikdy zeela eernohne'de:
55. 56, ostnit6 plochy v cell. R 1 a Rs ye vnittni polovine poll se
stale Of
na jeden osten, obrys tae ive vuiticni polovine
cell. M jen pfibliine s brat:lief pole (iiikami) soubeiny'
a ronohem dtive konbci:
Tykadla 1.90 mm.
Ku2ele (dhelni zdell temene (0.23 mm).
— 9: an. segment shora krdtce klinovity, na konci zaokrouhleny, se strany, hlaun6 doleni polovina zobanu ostte
vyta2enymi chloupky pokryti, zevni pochvy utat6; zevni
kladelko se zejkem, oba koneea.6 eldriky znaeue chlupate.
kleAter se strany stejne giroka, dzki, na lionci zaokrouhlena_'.,
shora ukodeuje dosti dlouhSrm 2abkovitYirn, osttim a vyta2enou
pidKou do ptedu obracenym zubcem ; ze zadu zevni obrys
Zije na jilmech.
etyrhranne 0, vnitibni dote ostrY bisquit.
Nepi-ezimuje.
Cechy.
lieilia 4.25 mm.
28. ulmi FOERSTER 48.
56. 55. obrys ostnitych ploch celkem vAude stejnobeiny# se 2ilkami, z ostnitYch ploeh pfieruena pouze ona nad vrcholem M.
Tykadla 1.20 mm. — Kuzele 6elni zdeli temene (0°23 mm).
—
jako u ulmi, jen zoban se strany uHi a del§i, pak
cell strana jeho pokryta xiclkymi °sae vyta2e4mi ostny.
klegte se strany Prim , stejne igiroka, konec se ilk
a zalijba.P. nejprve dovnitir- do zadu, pak do pfedu a konei
ostqm trojuhelnikovitym do predu obracenym zubeem.
Delka
Neptezimuje.
Zije na jablouich, hlohu a jefabu.
4 mm.
Cechy,
29. mall
SCHMIEDBERGER 36.
57. 54. cell. S -F Cc pokryta ostny
58. 61. cell. C --H Sc a R1, cele pokryty spodinovymi ostny talk,
na prvni
kontrastuji proti ostatnim polim s ostny jeo
povrchovSr.mi, vets[ hustotou °Anil ; ostnite plochy se stran
u krajii setnuty nejsou:
59. 60. konee A2 i u nevybarvenych jedincii bledy#:
Zilky v zevni polovine
jsou hned6, s jemnymi 6ernohnedyrmi 2ebry.
Tykadla 1 mm. — Ku2ele 6elni
temeue L0.20 mm). — ?: an. segment shora klinovity, zoban
dlouhy, pomalu vytatenY, horni obrys hladkYr, rovny, zevni
kladelko se zejkem na doluim obrysu.
kleAte se strany
28
XXII. Dr, Karel
vypouidd, naltofe z §iroka zaokrouit1eu6, s nepilma,
patruyra zaobleqin zubeem v adu, zadui kraj v dolnich dvou
Zije na vrbach.
tirietinach liincovit6 rozAften.
Pfezimuje.
lieIli a 2 3 mm.
Oechy.
30. nigrita ZETT. 28.
60. 59. knne a Itsvidy u nvbuvn .hjdinfieerny
2ilky u vybarvenYch jedincti v zevni polovine
cele
eernohuede tak, 2re 2ebra nemohou odrUeti.
Tykaxila
1 . 20 mm.
Ku2ele eelni zdeli temene (0.20 mm.) — 11
konee tela jako u nigrita.
Mate se Aran fima, ye
sttedni easti nejugi, on v pfedu i vzadu rozWen
z prostiied pak mezi rii t vynika dovnits tenkd vetvieka,
koneici trojtihelnikovitym zubcem, vzadu dole naseda latok
obrysu lastury hilebenatky, a pied tinito zeela realS7 vyrostek
trojaelnikovity.
ij n yrbach. Nezimuje. Delka
2.5-3 mm.
Oechy.
31. saliceti FOERSTER LOEW
61. 58. cell. CH–Sc neni ui 1(celd) pokryta spodinovymi ostny (jen
U melanoneury vypinuji tyto Hidce zevnf rob), plochy ostrtite
jsou U rajiizcela ztetelne se strap setnuty
62. 63. pole RI. cele pokryto spodinovylni ostny, a. na zeela maly'
kruhovy use dole, prdv6padzevni tfietinou Rs
marginilni skupiny jsou uigf, ploch ostufi povrehovSich, ki.fdlo
cele stejne
stigma karminovO.
Tykadla 1 mm.
Ku2ele eelni zdelf temene.
an segment klinoviq
hrb malY, zoban UOf fl girokY, potnalu vyta2enSi., ostny
ostrO. —
klegte ze str n pri m stejne girokA, Da vi* hole
zn u v rtky, do ptedu obraceny vyb&ek, s hora ndhle
se stUuje a konei ostrym, teniqui, kratkym, do picedu mime
ohnutYm zubcem. — 2ije na hruace.
Ptezitnuje.
4 mm,
jest jedna z nejv6tMch.
Cechy.
32. pyrisuga FOERSTER 48.
63. 62. pole RI Opine bez spodinovYich costal, jeer v zevram rohu
maid marg, skupinka:
marg. skupiny ostml jsou tak §iroke, jako plochy °stud povrchovych, kfidlo ye vnitimi tretine ztetelne
nee v tfetin6 zevni.
Tykadla 1 mm. — Ku2ele eelni zdelf temene,
— 9: an. segment shora klinovity, se strany zoban u katene
tvoci do studio., synopticlid tabullia a synonyinick3 katal_og drtl1LI rodu Psylla 29
nejutAi, koneeek nee° ztlu§telSrl a zaokrouhlenir, neni itrbu'
horns obrys nad kotenem zobauu prolaklY, astray na strattach
zobanu ostat. —
telo kleAte se strany
nizke, konel
nahofe v zadu i v pivedu tenkSrm del§itn vythenem tak,
Pfezimuje,
neni nepodobno zouvdku. — 2ije na jabloni.
vybarvuje se velmi pozde a pornalu a2 v pozdnim jate.
Delka 2.5 mm.—Cechy.
33. pyrastri LOEw 71.
T. Sem path take ft i, jejf2 hlavu (s tykadly a kOely) a
kfidla jsem naigel tipine shotind s pgrastri.
F cell. R1 jest maid skupina marg,inaint a pak malti skupina
d1
spodinovfth °Anil v jejtm Ynitinfm rohu; skupinv
marg. stejne iro11, s powchoqmi ostiniqmi plochami; kfidlo
ye vniti.ni of vin nejui61, n n u f ne2 v tfetine zevni.
Tykadla
— Ku2ele eelni do poloviee delky nahle
zfaene, pak skoro yaleovite, jen o nee° kratgi temene 0.17:
0.20 um). -- I?: an. 'Iatiek shora dlouze
zoban
pomalu vyta2eny, koneeek z dola naboru zaobleny, horrif jeho
ostrodhly., ostny na stranach zobanu dlouhe, na kale'
iroce zaoblene, hrb plynuly, "Ike znatelq; zevni kladelko
se zejkern.
': kle§te vysoka,
zadu u base nee()
roz§iiiena, na konci s obou tran stejnomerne ziliena; shora
ostrym, do ptedu ohnuse konec zu2iije a ukoneuje
qm zubeem (kleUe bYvaji u nevybarvenYch jetliner' seschnutim
znaefue pokrouceny, cup mil2e zavdati priteinu k nmohym
omyltim). i2ije na h1ohu
Ptezimuje, jara jest na koniferach jedna z nejhojnejgieh. — Delka 3.5 rum. — Oechy.
34. melanoneura FOERSTER
64. 43. blanka kfidla vice merle, ale znatelne bud 2lutave zbarven{i.
nebo huedave zakoutend, nebo koneene jen s hnedou skvniou
na konei g. vu klavalniho
65. 438. Stigma ko2ovite, solidui, neni ani na samem poeatku z Mai
blanite, dosti giroke, alespon trikrdte tak giroke, jako Rs;
ptedni kraj stigmalut i R1 s ko21 stigma v jeden uerozeznatelnY celek svafeny
66. 67. pfecluf podelua polovina cell. RI, kryta spodiuoidmi ostuy
marginalni skupina v cell. Rs dosahuje yyge rozgtepu MI +2,
3 + 4; zebra v zevni polovine litidla jsou 6ernohnedd,
blanks v zevnich tietindch jednotlivjch poll olirova, zbarveni
30
XXII. Dr. hatel ;.;itt1c
1/4
jde tesne az k tilkami
Tykadla 3 mm.
Kidele eelni
s polovice delky temene.
zoban u kofelle
znien,
tenkST, na kylu s Fadou hrbolktl, zevni pochvy dlouh6, valeovit6,
krodkovan0,1 ryhovane, zevni kladelko fez zejku. —
kleAte
se strany
na konci roz§ifella, shora kortebia Mist
podlouhle 12Icovite rozgifena, ukoneuie dyema krtitkyrui zubci,
mezi nimig jest milky vpiroj.
2ije ye stile spoleenosti
s alni na
— Neihezitnuje ye stavu dospelem, ale vaCechy.
jfeka, na podzim snesena.
Nilka 4 mm.
35. Foersteri FLOR 61
137. 66, zevni pikiena polovina cell. Ri krytd, spodinovymi ostny:
marg. skupina v cell. Rs nizka, dosahaje jen vrehole iVI1 + 2,
zilky viihee rtemaji zbarvem'rch ieber, blallka yWde stejnomern6 yinove 21u.td, jen ye vnittni tfetine svetl0i.
Tykadla 1-80 mm. — Kdele 6ellli jen o cosi krat§i temene (0.18 0. 20 mm), —
analni 61aneic dlouze klinovity.
zoban dlonhY, poviovne yytaenjr, s hladliSrm kDern, a mirnOn
hrbem, zevni klacielko se zejkem, —
klegte se strany
ygude stejtte krokd, shora se lie konci Of, a
zakoneuje dvema kratk-simi zubci, mezi riimi2 jest milky vytez.
Nenf zllamo, na eem
2ivotopis neni znam.
Delka
3. 5 mm,
36. colorata LOEWY 88.
68. 65. stigma alespott kousek z po6dtku blanite:
69. 74. blanite stigma velmi kratk6, konci peed polovici (161ky Rs:
70. 71. stigma zfetelne, kon6i nad zaeatkem stfedni tietiny Rs:
IT cell. Rs nepfistupuji ostny a2 ku kraji, ale nechdvaji zde
Tykadla
mm.
ostnoprostY pruh.
Ku2ele 6elni kratike,
0. 13 mm. --- : analni Mink giroce Uncivil*, zoban pomalu.
vyta2euST, Geld stralla jelio pfeauste pokryta ostny, zevni
kladelko dlouze
gpieka shora i zdola melee vybrana,
kladelko na hornim obrysu se dvema mohutnymi trojiihe]nficovitk Yystupujieimi zubci.
kleAte se strany pkima
vysoka, 6im ddle k yrcholu tim vice se zdiurici, s hora
utata, zakoneuje v pfedu krdtkou pi6kou, v zadu rohem
zaokroublenYm; ze zadu jest yiditellly* limcovityr lalok, nasedajici pod nejliofiejgf '6tvrtinou.
Zije nejspi§e na Cytisus
Dello, 2.75 mm.
spinosus Lam.
Zivotopis neni zudm.
1-1020Vite,
TYvod do studia,, sxnoptickti tabulka a syllonymick, ]catalog druhft rodu Psylla
31
37. cytisi FUTON 75.
71. 70. Wardle stigma zeela maid, jen okenkovit6, dale jest Rs
mien s pfednfra krajem stigma fipine, a to v lizke 2ilkovite stigma:
ma 73. cell. C±Sc bez spodinovych ostnii, marg, skupina v cell. Rs
jde skoro a2 k vrcholu M.
Tykadla. 1.40 mm.
KOrele eeint krat§i temene.
Q:
61aneli s hora klinovity, zoban se strany u kotene §irokYr,
jinak pomalu vytaienyr, konec mirne nahorti ohnut, doleni
polovina zobanu huste ostte vyta'2equii ostny posazend, 141
zevai kladelko dSlicovite, bez zejku, vfibec zcela
hladke, o rovue ose.
kleAte se strany: horni polovina
rad podobu kosy osttim do ptedu obriicene, v zadu u base
lalokovit6 roz§ffeni, v piiedu nem nad polovici vYAky many
vy6nivajfel zoubek; s Dora konel prive popsanym kokosovitym atvarem, ze zadu jest zevni obrys vasoviq, dole la.lok
zvIdgte zretelny. — Nevi se, na 6em zije.
Zivotopis neni
znam. Delka 3-5 mm.
38. Delarbrei PUTON 73.
72. 73. cell. CH-Se se spodinovyrmi ostny, marg. skupina v cell. marg.
nizkti, dosaltuje jen vrchole M1+2:
Tykadla 1.4 mm.
Ku2'ele &int asi z polovice delky temene (OP07 :0. 17 ma).
an. ridnek s hora kratee
klinoviqr, zoban ponialu vyta2enY, koneeek
§pHaV,
spge
ohnuty, hrb znateing, doleni polovina zobanu
Eke ostny pokryta, vnittai kladelko dlotize dykovite, hornf
jeho stra na rovnd, osa konce dykoviteho zevniho kladelka
if eau naboru ohnuta, pas s otvory 21az kolern anusu v zadu
otevfeny.
d: kle§te se strany vysoka., k vreholu stale
se zUujief, konejek zteteln6 do zadu ohnut, shora lionec
neco roz§ften, v zadu zaokroahlen, v ptedu malym tu_pym
zaoblenYm zubcem opatten; ze zadu dole znatelne lalokovite
rozgitent, nahote Wee konce.
2ije na Spartium scopaDelka 2 mm.
rium.
Zivotopis neni zudm.
.
394 spartii GuEnni, LOEW.
nad zadtkem
74. 69. stigma bianit6, dloulte dosti Mrok6, kona
zevni ttetiny Rs; RI v celem prilbehu vyvinut, neni svaten
s blanou stigmainf
75. 84, sting v polish, alespon v cell. Rs a M neptistupuji az k
39
XXII, Dr. Karel t 1c
vynpelidvajice tu ostnoproste pruhy a jsou (stilly)
kara
a jen. tak §irok6, jako ostnite povrehove plochy, nebo
76. 77, pouze okruh marginalia& °stun' zakouiren
s eetinohnedyimi iebry, vgude dobte barvenymi,
ostnite povrebovd pray jsou nad vrcholi Rs, M a Cut
Tykadla
znaen6 zu2eny, ostnoproste pruhy zna6ne
?: an. segment
mm.
Kuk'ele
z deli temene.
shora dlouze klinovity, se strany zoban povlovne vyta2en, hrb
dloukfy plynuV, koneeek zdola nahora zaoblen, horns rob
jeho ostrotihly, jako u melanoneura, astnu hojne na dolni
polovilA zobanu, na misted nejuilich maji zaoblene vreholy,
: kleAte se strany
zevnf kladelko se zeikeme
§iroka, Aupinovita, k vrcholu zUena, na konci zaokrouhlend
zaclu dole neco lalokovite rozMten6, ukoneuje dvenaa
NalekratIqmi zuhci, mezi nimi2 jest inelky vykroj.
Zivotopis nenf znam
zena byla na Rhamnus cathartics.
Delka 4 mm.
rhamnicola SCOTT 76.
77. 76. zakouiceni se gth daleko mina okruh osta margindlnich:
78. 79. zakoufiene plochy -ukM ostnitjch plod
a asi te2e, rozlohy jako u pyri (ale u pyri neni naimo skupin
marginal. 2ddnych ostuitYcit ploch v cell. R1_, _Rs a M).
9: an.
Tykadla 1
Ku2ele eelni zdeli temene.
segment klinoviq, zoban povlovne vytalenY; anus velmi
kle'Ste se strany tvaru lahvicovitelio, horni
dlouhY.
povlovne saenA, east zakoneuje kratkY.m, °Aqui, tizkym,
do predu obrdcenYm zubcem.
Zbarveni v celku eernohnede.
2ije na liru§kach.
otopis
2iv
neni znAma —
Delka 3 mm.
40.
simulans FOERSTER 48.
79. 7& zakouircen6 plochy stejne tiroke s rozlohou ostnt
80. 81. ostny ve vnittnim ulilu cell, Rs mini
Tykadla 2 mm.
stejne jest tomb talc i nad vrcholem Cul.
Ku2Pele
deli temene (0'31:0'25 mm) do polovice
delky nahle sii2ene, pak protahle, skoro valcovite. — 9: an.
segment klinovity, zoban pomalu vyta2eny, zevni pochvy na
konci utatd, anus kratkyr.
kle§0 se strany
stejne Airolcd, jen samotny koneek jest kratce zdien, s hora
tivod do stadia, sylloptickLi tabulka a synonymicloir katalog drub& rodu Psylla
33
zakoneuje kratkym diatovitYm zubcem, jehoi pPedni roh jest
°stile vytahny, zadni pak zaokrouhlen3i; obrys klegti ze zadu
Zbarveni v Gelku 21utojest s hora dolii sploWele 0.
zelene.
Delhi 3 mm.
2ije
Neptezimuje.
jmell.
42. vise' Crum 35.
vnitinim trout6 cell. Rs nemizi:
81. 80. ostny
82, 83. zadeki vybarvenY. ch jedincii 2ive kanarkove 21uV, nebo
jasnO zeleny:
temeno mini oye 6ervene,
sienove, stiny zevnf
poloviny kfidla pekne vino.ve 21ute, jdou tesna
ku krajilm
it i polovina cell Cd-Sc nekryta ostny, margin. skupiny
u2§1 ploch ostnit,ch.
Tykaala 1.20 mm.
KOele eelni
zdeli temene, 0 . 20 mm.
c: an erInk eernolinecW, iiT
klete !Alma, 1.12116.., jen Vzadu dole nee°
lionei krdtkfm 2abkovitym, do pigedu obracenym zubcem.
2ije na yrbe kogiliaiiske.
Nepigezimuje.
Delka
3.5 mu]. — Cechy.
43. abdominalis MD. i;r1_,0 09.
83, 82. vybarvene zvite se zadkem C
. ernohnedyna
stfny v- polich Ikejdou ag ku krajfim, ale vynechavajf u nick
fizounk-Yr sTalSTI proulteic , margin. skupiny tak
ja_ko
an. eldnek dlouze klinovity.
ostnite plochy.
konec nahle zUeny, v zadu pod nim lalok,
klegte
shora ulioneuje trojtibelnikoqm zubeem, jeho2 ptedni roh
jest pravoilh10 zadni ostrou14.
Zije na yrbach.
Pfeziniuje.
Della 4 mm.
44. Klapaleki
09.
84. To. stiny v palish jdou az k Lilkam, nevynechavajt podel 2ilek
prahti svetlekgich, alespoii ne vAude
eernohneda;
•85. 88. spicks klavu zakoufena
:
86. K. ostn_y v cell. Ri nejdou az ku kraji a
y cell. Rs, M, a IV11+2, Cul, ostnite plochy se strap setnuty
ostnita plocha napadne
(na
nejsou, nad vrcholem
v cell.
jedeu osten) a ye vnittnim rohu nepiistupuje
CH-Se zaujima jen pod6lnyr steed pole, ostnoproste pruhy
Ku'2ele eelni o ti.etinu
dosti sirvke. — Tykadla 0.80 mm.
an. segment klinovity, zobaa
krat§i temene 0. 12: 0.1 mm).
krdtky, anus velmi dlouhy, tieMi jak -Retina ceieho horniho
3
34
XXii. Dr. Karel
cf. : Male pilulA, celkeni nizlid, se strany lahviobrysu,
covita, spodek bafiat, vrch al2enY, zakoneuje s hora do
kulata zaoblenyna koncem, neni zubee.
2ij na hru§kach.
Della 2nam.
Pfezimuje.
45. pyrieola FOERSTER 48.
87. 86. stn V ell. RA Awl ku kraji:
ostnite plochy v cell. Es a Cul se strati setnuty, nad vrcholeni neni zUeui, zakoufeni cinf §mouhovity. dojem, zaujimti
zevnf poloviau cell. RI, a zevni ttetinu cell. Rs, v oboe pak
it centralneji mizi ; cell. M zatcouisenA, mezi vrcholern
rezgtepera M1+2 M3+4, dale jde ‘Inoullovityr pruh tesne
Tykadla
— Ku2ele eelni
poll M+Cu, Cu a. CO.
r;.): analuti i gen. inlanek jako
dtvrtinu lcratM temene.
pyri, viz tub!
pyri. — d
zcela jako
Zije ria
Pi.ezitnuje. —1:161ka 2'00 min.
hruke ye spoleenosti s pyri.
46. pyrarboris n. sp.
88. tc:15. gpiverka klavut nenf zakodena:
nesah6. a2 ku F j ale vynechava
89. 90. ostnitd plocha v
ostinoprost* pruh:
ye Wain cell. C+Sc jest jeu abortivni sticedova skupinka,
jinde §iroke, nepravideln6
to rot pruhy, v cell. Rs ak
l ch u raju se tran setnuty. — TyCul jsou ostnit
ereini kratS. i temene (0-13 Ob2OL
kadia 1. 60 mm.
elanek u kontene silo 6 nadmutST, pod all LiSeM nahle
zti2e4, dáM ke lionci se stejnomerne tenef, se strany horn'
p u l , zoban u kotene nejuMi, v ceiku velmi tenky,
obr
rovny s blaAlkynk tYlem, na konci stejnomernè zakrouhlen.
piima zakon6uje shora, ostrgm
d: klegte' se strany
do pied u vytah13Frai jedrinduchYrn zubeem; ze zadu
of
in na Rhamnus nlaternus L. —
obrys stejnomerne 0. —
Zivotopis blf2e neni zudm. Delka 2.5 ram.
F
48.
47. alaterni .1:OERSTED.
1
90, 89. ostnitzi plocha v cell. Ri saha tesne
ku kraji:
91. 92. ostny pfistupuji
vgech polich tesne
k it m, neni
ostnoprostych pruha, despoil ne poll zevni ttetiny Rs.
M1+2, M3+4 a Cul:
— Rs, M, M1+2, J 3+ 4, Cu, Cul, Cut zcela eernohnedA,
Uvod do studio!, synoptickti tabulka a synonymicki katalog druhil Foch' Psylla
35
stejnoluerne zaokrouhlen.
Tykadia 1 mm,
konee
(2 analni Clanek
lnlzdeli temene, t. j. O'20 nim.
Ku l
dlouze klinovitYr, se straor zoban povioun6 vyta2,en3 , jeho tc.:(71
: k1egt6 se strany podobnd polo vine
vela rov4, blacikyr.
rohliku. ohrticenelio §pieliou do zadu, shora u_konhije velrni
fence vytaitenY konec ostqm, do piedu vyt,a2en)7m zubceni,
zadni rob jest pravoutilY.
Nevfm, na 6e-tn
Dam 2'70 nim.
Ziyotopis nenf znam.
48. Paimeni
REUTER 82
9`2. 91; podel Nek jsou os.tnoprost6 prdly
93. 94. ostny. ye vnittnint Route cell. Rs mizi, ostnitli plocha v cell.
jen stfedni podOnou plochu
Sc zauj
v
z.alioui.eni Wanly dr2I se ponejvice it
of polovine
10.1(11a a kraje, sttedy poll zfistkvajf nezakouPene, ebra nejsou
bareynd, marg. skupiny jsou u i *eh ostniqch, tyto u
Tykadla 1.30 mm.
Ku2ele delni
se tran setnuty.
0.30 rt . — (;): an. i:Aanek u anusu silne nadmuV, pak se k
tenkemu konci t jHo rn u nj e, hrb se strany mate lily,
liongek zaokrouhleny, ostny na zobanu velmi hust, na konci
pelin6 zaokrouhlen4, zevni kladelko hez zejku.
: lile§te
vysoka, ilzka tenld,
ci her zaobletlym utertim, pfedni
too jest kratce ostry, zadni zaokrouhleny; ze zadu zevni
obrys kle§te jest vysok0 0. — Zivotopis neilf zndm.
2irie
Hippophae rhamnoides L. — 4.5 mni.
94.
95.
96.
97.
49. phaeoptera LoEvir
93. ostny jciou a2 do vnittniho koutu cell.
to v cell.
+ S zaujimaji vice nee sttedni podeAnou plochu pole
96. vrchol ktidla v usti Mi ± i lecii (repetice, viz tutu v pfedu
19. 18.).
polovine kraje cell. Rs:
95. \Traci].
98. pod el Rs a M svetlejM. pruhy, jinak zakouteni §InioullovitO
ostnoproste. pruhy tine, cell ern ‘,Jude pravide'n6, plochy ostnite u r' ,j se stran setnuty nejsou, marg. skupiny jich
Sc cela povrchovyrini to pokryta.'., spodinove ostny zaTykadla
Om* L1 1tof 'Ast asi do poloviny cell. Rs.
Ino nee() krat§i temene (0.15 : 0.20 nun),
nun.
uI
neni
do of vi wale sfarene, park valcovite vyta2ene.
klegte se Wally dole §lrM, v zadu mine lamama.
lokovite rozgifena, horni past dend a do zadu Imuta, vrchol
36
X XII. Dr. Karel
1.11c:
gikmo s hora v pteciu, do zadu dolt1 utuuV, shora ulioneuje
ostqm krAtiqm, Aikmo do piedu a dovllitt obracenfun zubcem,
zadu zaokroublenym, zevni zadni obrys O-ovitY, Inhofe
vnittni
s horni kliekou girgi, dollli
nee°
nasledkem lalokoyitdho roz§ifenf vllitiniho dolniho okraje.
Chytil jsem ji na bti2e v Krkono§ich o prazdnindch.
Gelkove zbarveni hiava a hrud kluto2ivotopis nenf znam.
eervenohnede, zadek huedaq (asi nezcela vybarvend).
Cechy.
Deka 3.00 MM.
50. corcontum n. sp.
98. 97. Midi° stejnomerne zabarvene, nerd zvidgte svetlejgich a
temnej§ich mist (gmouh, v zevni polovine
99. 100. blanlia intensivlle eervenolinedd, jen vlliti'llf ttetina kfidla
t1 1, Midi° u
diouhe
T hacll I .1M.
zdeli temene 016 mmi)
allalni segment cliouze klinoviq, se strany horni obrys
rovq, bez hrbu, k 1 obanu h1
': kle§te (aka
tenka, obru6ovite dovniti prohnuta, ukorarmje shora no,
zadnim rohu 2abkovitym, ostrou Apiekou do ptedu °brace=
r4lin zubeem, pF rii roh ukoneni jest roz§11-en a zaokronhien. — 2ije na ji h,
Delia 3-5 mm.
Pkezimuje.
Oechy.
51. elegantula ZETT 40
100. 99. blanka svale nailoatla, nebo edolineilave zakoutend
101. 102. ostllite !achy jsou se stran setnuty
marg. skupiny ostnu tak giroky, jako ostnite plochy, ostnoproste pruhy vkide stejne Airoke, jen Sri 11 pruh u2A1 a
ty2 nad zevni etvrtinou Rs zllatelne roz0.'en ; ye vnitrni
tfeticie cell. C Sc ostny
Tykadia 1.70 mm. —
Ku2ele eelni zdelf temene (0 . 20 mm).
9: anAlni segment
sliora dlouze klinovitYr, se strany horn! obrys skoro rovny,
hrb mAlo znatelnY, koneeek zduf-elfr, zaokrouhlenyt, zevni
kladelko nand zejku, ostny zobanu krtitke, s tupou zaobleaou gpiekou, velmi haste pokryvaji celou stranu tehot
ztipina. —
sharp
kleW se strany obrueovitA,
ukokuje zubcem o pi-ednim ostrem a zadnfm zaokrouhlenem, rohu zadni zevnf
obrys vdokonale kruhoviti.
Zije na Hippophae rhamnoides.
Zivotopis 'lent znam.
Delka 3.75 mm.
T:Tvod do studia, synopticka tabulka a synonymicky liatalog
rodu Psylla 37
52. hippophaes FoEftsTER 48
marg. skupiny jako u pfedede, ale ostnoproste pruby u2g1,
sr cell. R1 nad zevni • Uvrtinou neni roz§lieni, za to v cell.
la cell. C -f Sc pokryta
Rs ptistupuji ostny tesnea
ostny. — Tykadla 0.90 mm. — Kuiele 6elni o nee° kratgi
andini segment dlouze klinovity,
temene (0-17 0"20). ..
znatelny hrb, koneek z dola nahoru
se strany
to zobanu siziaovite, zevni kladelko se
zaokrouhlen,
zejkeni.
d: kle§te se strany
tizka, zakon6uje shora
ptimYni, prstovitYm qbeikem, S'iluno do pt du
zadni zevni obrys jest tvaru 0,
Nevime na &in
ije.
Zivotopis neni znisi.
Delks # mm.
53. Loewii SCOTT 76
102. 101. ostnite plochy u krajd se stran setnuty nejsou:
margin6.Ini
upiny jsou u iostnitYch pinch, ostnoprostd
pruh
lliem Ni- ucte stejnomeruill, vyvinuty, do ti i o
jen
veliiti nirn rohu cell. C + Sc ostny mizi, nad zevni tvrtillou fis neni rozgifeni ostnoprosteho pruhu.
Tykadla
1•10 mm.
Sul
lni jsou o nee° kraf§i temene (0415
0- 20). — i analuf eldnek dlouze klinovitST, se strapy hrb
povlovn, zoban liu kolleau stejnomerne zu2enST,. tent°
stejnomern6 zaobleny, ostny zobanu ostre, dlouze vyta2ene,
pokrftaji celkem fidee &Jou stranu teho2.
klate
se stranyu k , nevysoka, shora ukonakje kratkym zubcem,
jeho2 pitedni roh jest ostrym, zadni zaokrouhlenym, zevni
zadni olarys kleAte jest O-ovitY.
Zije na Rhododendron
ferrugineum.
Delia 3 min.
Zivotopis neni znam.
54. rhododendri PUTON 71.
N.B. Synopticke tabulky druhti rodu Psylla mdme v literatute
dye, jednu od FLORA 613 dr1111011 od METRER-DUERA 71, na tehdejgi
i jig nepostaaijici;
dohu pedive sestavene, ale dues
sestavovita sve tabulky Weal jsem pFi sestavovitni. protikladu ku snadno
zjistitelnym znakilm, a jen kde teat° nebylo, musel jsere se uchyliti
k rozdiltim drobnejgirn; ph tom jsem si vAinrial d nakii
spoletnYcli, tedy lilavne id 1.
Sestaveni urCk,ovacf tabulky u Psyll
jest mnohem te2g1 nee u jinYch rodin hmyzich, ou d e de nzui
ktere jingle plynou sestavovateli ze stAlosti zbarveni,
sine zitici
tavhe tykadel, hrudi, noh a dku,j u Psyll neposkyrozdila
tuji skoro iadnyeh druhouSich
jak uvedeno bylo v oceneni
jich druhoqch
XXII. Dr. Kara
_
III. Synonym-MO katalog druhfi rodu Psylla
-palaearktieke obiasti.
1. breciantennata non 1861.
terminalis M.D 1871._
iimbata M-D 1871.
3. pulchella LoEiNT 77.
4. crataegi SCHRANK 1804.
Bohemia, Austria, Hungaria, Helvetia, Gallia:
Helvetia, Gallia.
Asia minor, Tauria, Corfu, Tirolia.
Bohemia, Europa.
cosiatopnuctate FOERSTER 46.
ferrlighlea FOERSTER 48.
almulicornis BOLIEM_AN 1851.
triozoides LETHIERRY 74.
puncticosta THOMSON 78.
quercus THOMSON 78.
5. albipes FLoR 61.
6_ Dudi UL 04.
salicicola p. p. LOEVir 76.
ornata p. p M-D 71.
7. •iteophila Lorgr 76.
S. buzi L. 1767.
9. usea
FOERSTER 48.
perspicillata FLOR 61.
fuseula THomsuN 78,
10. viburni LoEw 1876.
11. ledi
FL0R 61.
lutes THomsoN 78.
12. glycirrhivie BECEER-LO Ew SO.
Reuteri Lor 8•2.
13. pyri L. 1767. autorum.
14. bidens guLe 07.
15. spartiicola guLe 07.
16. faciata LoEw 80.
Austria, Germania, Helvetia, Gallia,
Bohemia, Au aria, Hungaria, Helvetia, Germania (Saxonia), Russia (LivoDia).
Austria, Russia (Finlandia).
Bohemia, tota Europa.
Bohemia, Europa.
Austria, Hungaria, Helvetia.
Scandinavia, Russia (Feunia), Si
beria, Asia.
Russia meridionalis , Caucasus,
Turkestan.
Bohemia, tota Europa.
.
Gallia.
Russia meridionalis, Turkestan.
sarmatica Low 82.
17. intermedi( LOEW 88.
18. 141w-i PuToN 71.
insignis FLoR 61, nee FOERSTER 48.
19. parvipennis
LOEW 77.
saliceti FLUli tit, nee FOERSTER 48.
microptera THOMSON 78.
20. Harttgii FLOR 61.
sylvicola LETHIERRY 74.
pruni ScoPoLi 1763.
fltniipennis FOERSTER
Austria (Elyria).
Russia (Fennia, Livonia).
Gallia, Germania, Scandinavia,
Russia (Fennia, Livonia).
Bohemia, tota Europa.
Bohemia, tota Europa.
Uvod do stadia, synopticka tabulka a synonymiclq katalog druhil rodu Psylla. 39
22. stenolabis LOEW 77.
Bohemia, tota Europa.
insignis FOERSTER 48.
ambigua FOERSTER 48.
FLOR 61.
nee betulae FLOR 61.
anneilata THOMSON 78.
ambigua p. p. LOEW 82.
alpina FOERSTER 48.
alui L. 1767.
Austria, Helvetia, Gallia.
Bohemia, tota Europa.
fuscinervis FOR TER 48.
var. lutea
09.
var. Heydeni FOR5IER 4S,
25. betulae L. 1767 autorum
? Zetterstedti THomsoN 78.
26. pieta FOERSTER 48.
27. myrti PUTON
28. ulna FOERSTER 4S.
bicolor M-D.
Germania, Helvetia, Britannia,
Scandinavia, Rossia (Fennia).
Algeria.
Bohemia, tot Europa.
71.
29. -inali SCHMIEDBERGER 36.
Bohemia, tota Europa.
peregriva FORSTER 48.
carpini FOERSTER 48.
aeruginea FOERSTER 48.
crataegicola FOERSTER.
dubia FOERSTER 48.
rubida M.D. 71.
claripennis M-D. 71.
viridissima SCOTT 76.
30. nigrita ZETT. 28.
Bohemia, tota Europa,
pulchra ZETT. 48.
pin ti FLOR 61.
similis M-D. 7L
mata p. p M-D. 71.
pined LOEW 77.
nee nigrita PauTER 77.
31. saliceti FOERSTER 48, LOEW 77. Bohemia, tota Europa.
salicicola FOERSTER 48.
rufula 1-40ERSTER 48.
subgranulata FOERSTER 48.
salicicola FLOR 61.
nee saliceri. FLOR 61.
salicieola LOEW 76 p. p.
32. pyrisuga FOERSTER 48.
pyri SCHMIEDBERGER 36.
austriaca FLOR 61.
rutila, III-ID. 71.
71.
rufitarsis
Bohemia, tota Europa.
XXii.
40
Dr. Karel Sule:
Bohemia, Austria, Gallia, Helvetia,
Rossia, (Livonia, Fennia).
33. pyrastri LOEW 71.
costalis non 61.
nobilis M.-D. 71.
? minis LOEW 79
chlorostigma LoEw 86.
34. melanoneura F0ERSTER
48.
crataegi FOERSITR 48.
pityophiia FOERSTER 48.
oxyacanthae M--D. 71.
M-D. 71.
35. Foersteri FEAR 61.
alni 48.
36. eolorata LoEw 88.
37. cytisi
PCTON 73.
38, Delarbrei PUT oN 73i
39. spartii GurERIN 43.
rhainnicola SCOTT 76.
1. simulans FOERSTER 48.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
argyrostigna FOERSTER 48.
pyri SCOTT 76.
visci CURTIS 40.
ixophila LOEW 62.
euchlora LOEW 81.
abciontinalis M-D. 71, Sumo 09.
ambigua..
p LOEIV 82.
Klapcileki SuLe 09.
salicicola p. p. LQEW 76.
elegantula p. p. M- D. 71.
ornata p. p. M-D. 71
pyr rbori SuL 09.
pyri p. p. autorum:
pyricola FOERSTER 48.
apiophila FOERSTER 48.
not to FOERSTER 48.
pyri JURTLS 40.
alaterni FoRsTER 48.
flavopurietata FL OR 61.
Painieni LOEW REUTER 82.
nigrita RELJTER 76.
49. phaeoptera LOEW
).
Bohemia, tota Europa.
Bohemia, tota Europa.
Illyria.
Gallia meridionalis, Hispania, Corsica, Italia, Dalmatia, Algeria.
Gallia, Hispania.
Germania, Britannia, Gallia, Hispania.
Hun aria. Britannia, Scandinavia,
Rossia (Fertnia).
Austria, Hungaria, Germania, Britannia, Gallia, Italia.
Bohemia, Austria, Hungaria., Gallia
Britannia.
Bohemia, Austria, Helvetia.
Austria, Hungaria, Britannia.
Bohemia, Austria.
Bohemia, tats. Europa.
Gallia meridionalis, Italia.
Rossia septe utrionalis, Fe nni a ,
Lapponia), Siberia.
Austria, Helvetia, Gallia, Rossia
. (Fen n i a).
Uvod do stadia, synopticka tabulka a synonymicklj. katalog drat\ rodu Psylla. 41
50. careontuin
51. elegantula
SItTIAC
ZETT 40.
ornate p. p. Mill 71.
52. hippopitaes
FOERSTER 48.
53. Loewii SCOTT 76.
54. rhododendri PUTON 71.
Bohemia.
Bohemia, Austria, Hungaria, Het.
vetia, Rossia (Lapponia).
Austria, Germania, Britannia, Gallia, Rossia (Fennia).
Britannia.
Austria, Helvetia.
55. bruniteipennis EDWARDS 96.
56. concinna EDWARDS 96.
57. coriacea HORVATH 95.
58. ? frontalis RUDOV.
59. ? fuscipes HARTIG.
60. ? geniculata RuDov.
Britannia.
Britannia.
Hungaria.
Germania.
Germania.
61. hexastigma
Ammuria, Japponia.
Austria.
Sicilia.
HORVATH.
? humuli SCHRANE.
iiicina DESTEFANI PERES 02.
? marginalis 11,A,Rino.
nasuta HORVATH 04.
? nigricornis RUDOY.
? obliqua THomsoN.
? olivacea RuDov.
? rubra GEOFFROY.
? salicis L.
? simplex HARTIG.
72. sorbi L.
73. ? sulfurea lluDov.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
74. suturalis HORVATH.
15. ? quercus L.
76. venata EDWARDS 96.
77. ? virictis HARTIG.
?
Germania.
Germania.
Turkestan.
Germania.
Scandinavia.
Germania.
Gallia.
Scandinavia.
Germania.
Scandinavia.
Germania.
Croatia.
Scandinavia.
Britannia.
Germania.
nomen mutual
B. Prvni synonymickSi, katalogovY Ilea circa l& rodu Psylla
palaearkticke oblasti sestavil PITo 7 v druhem vydani sveho znam6ho katalogu evropskYch plogtic; katalog tento obsahuje jen vyL'et
tnameho do toho eau materialu, celkem nekriticky, jak to ani jinak
die tehdejAiho stavu literatury nebylo mo2no; teprve systematicky-mi
pracemi LOEWOV1III ziskala se potfebna kt'itick bdse k posouzeni
sang
hodnoty jednotlivych druhfi a jich popish tak, o82 mohl
XXII. Dr. Karel
42
LOEW uveiiejniti ]catalog novy, yylutzujici pekuou 1-adu synonym, jako
ovoce nathahave, dvacetilete pracei ngsleclujici a posledni vythini l at
PUTONOVA 99, pfejimaji a respektuji
1 dley Lotwovi
Tot e2 Cali SCOTT -ve svem vyetu Psyll anglickych a nejnoveji MANIN
podrobnem: Verzeichnis der Dalaearktisclien Hemipteren 07.
• oislicfch pak jevi se ndm postup na§f midmost' o pal. Psyllach
pfehledne takto
FOERSTER 48 rozeznaval 39 clruhti, z tolio popsal sAm jako n.
sp. 32 drulul a 7 jich
starch od suSich pkedelifidet, in 1.
mot no
LINNE; z tech Argech si uhdjilo druhovou
do (hies 19,
ostatni jsou syrjonyma.
FLOR 61 popisu.je pouze ciruhy Livonska, a she': cesty ides Rakousko do Marseill; rozeznaval 29
v tom j h 1 n. sp.;
z With plati (Ines asi polovice, ostatni jsou synonyma nebo pochybend
Alm:ER-Duni 71 vypoeitAvd Psylly gvgcarske, celliem 51; naleza
vgechny druhy FOERSTEROFT, t. j. 39, a popisuje novych svYirch 12
r* h; z poslednich obstal pouze jediny : abdonsinalisl
&DOW 75, pr ac mimo yedeckou diskussi stojici. Jeho IL sp.
jsou nomina nuda.
Tuoms0N-ova 78 price o Psylidch guMskych jest die jednosvordu
inai2 pine souhlasim, mimo verdeneho lisudku m e
diskussi f Jeho n. sp. jsou rovna nomina nuda.
REUTER 89 zna, 20 druliti '§veilskych, z tech platf. dues asi 17.
LOEW 82 uvtidi celkem 113 hesel,
rich2 uzntiv,i,
za dobre
druhy, 61 za synonyma, mimo toho jegte 1 hesel jako nomina nuda
s ?, 0 kterych neinti2e nic ureiteho kici; z posiednich mnohe ani
Psylly nebudou.
SCOTT 82 uvei'ejnuj s cionPsyll anglick3:Tch rozeznava 22
druhfi, z tech fines plat 19; synonymika a nomenklatura, jest pkejata
LOEW,A,
HORVATEI
85 zuj. 21 druliii uherskych, z tech by platilo dries
asi 19.
D uDA 92n.
h 19 druhfi, z tech jsem po revisi jeho sbirky
fro moll] tiznati jea lo.
Purrws 99 ihr tietim a poslednin) vydani sv6ho Katalogu u di
celkeni 118 hese', z toho 85 dobryieli rut
mimo to jeter navic
hesel jako nomina nuda.
OMAN IN 07 znii 1;1 druhti a 13 hesel jako itomina nuda.
Fvod ilo stadia, synoptiekti, tabuika a synonymicky katalog drulifi rothi Psylla. 43
ptitianne prati jseiu slaledal 130 hese', z toll° 54 dobrych
drulifi (NT tom tnuou popsanycli 6 novych), 76 synonym, S jmen. jet'
jsem nemohl zataditi, ponievae neb-ylo pfile2Pitosti zkoumati typy za
Uelem zjigtenf sqch zuaku, ktere autoti netatideji; .]sou to: brunneipennis ED WARDS 96, concina EDWARDS 96, coriacea I-loin-Ant 95,
hexastigma lionvkrri, ilicina• DESTEFANI PERES 02, nasuta HoRvAnt,
sutaralis HoRvATH, venata EDWARDS 96, inimo to 14 iloillinta
srovuani s katalogem LOEW-OVSTM., kteq piTee byl
? oznaeenych.
zakladern v8era jeho misledovninm, u6nii jsem vzhledem k pojeti
17 lieslech a to pouze jeho synonytua pokitithim
druhu celketn zmenu
jeho dobre specie :
nn tic LOEW 82 jest de facto faseiata LoEw- SO
Reuteri LOEW SO jest d. 1. glyeirrhizae BEC_KER 64
costalis FLOR 61 jest d. 1. pyrastri Lomv 76
chlorostigma LOEW 86 jest d. f. pyrastri Low 76
euchlora LOEW S I jest d. I', visci BUMS
FLOB, 61 jest d. 1. stenolabis LOEW
affinis LOEW jest ? pyrastri LoEw 76
salieicola FOERSTER 4S jest salieeti FOERSTER LOEW 48
ambigua FOERSTER 48 jest stenolabis LoEw 77
Ze synonym_ LoEw-ovYch zase naopak pokladgm za tiobrO samostatne druhy:
abdominctlis M D 71 jest doploena moil 09.
stenolabis Loptv 77 jest dopinena ninon 09.
LOEWE.31 byly °be stanovenv
druliu ambigua, FoERsTER 48.
Jako nove druhy jsou muou popsdny a zaiazeny:
Duclai guLc 4
bidens 1:71.4c 66
spat- i of
tL
7
Klapcileki SLc 09
pyrarboris 11. sp. popsarta v teto state
corcontum fl. sp. popsana
teto staid.
XXII. Dr. Nara Sule:
44
Literatura.
Ann. Soc. Ent. Fr. 1847. (Clethropsylla Psylla alni.)
EMI) LAJOS, Une excursion sur le Pop-Ivan, II. (Rovart. lapok — Entomologicke
AMYOT,
]isty 1885).
li..ROLE', Adatok Trenesen megye Flemiptera faanajaloz (Zpravy piirodovedeckeho spolku v Train e 1880.)
BuRmEisTER, Handbuch 1832.
CARPENTIER-DUBOIS, Materiaux pour la faune des Hemitres de l' Oise (Methoires
de la Societe Linneenne du Nord de la France. 1892.)
COMSTOCK-NEEDHAM, The wings of insects (The American Naturalist. 1897).
Curins, British Entomology. XII. 1835.
D ALLA-TORRE 1 . W., Beitrage zur Arthropodenfauna Tirols I. (Bericht 4. riaturw.
medic. Ver. Innsbruck. 1882.7
DE STEFAN' - PEREZ) Psylla ilicina,(Nuovo Giorn. botan. italiano. 1902).
DUDA L., Hmyz potokfidiSr v Cechacli. i, i .Catalogus insectorum faunae bohemicae. (Praha. 1892).
EDWARDS, The Herniptera Homoptera of the British Islands. (London 1894.)
FABRI CELTS, InTriehOta.
FLOR ausTAv, Die Rlynchoten Liviands (Dorpat 1861.)
FLOR GUSTAV, Zur Eenntnis der Rhynchoten (Bull. Soc. Imper. Nat. Moscou
BRANCZIK
1861.)
Uebersicht der Gattungen and Arten in der Familie der Psylloden. (Verb. d. nat. Veri d. pr. Rheinlands und Westf. 1I48.)
FRAUENFELD Cr, Beitrage zur Insekten-Metamorphose. (Vern. d. z. b. Ges. Wien
FOERSTER ARNOLD,
1861.)
FEAuENFELD G- ., Zoologische Miscellen III. ibidem 1864.
FRAUENFELD a, Zoldish e Miscellen X. ibidem 1866,
FRAUENFELD G., Ueber einige in uedtirol, Judicarien and Kaernten beobaclitete
Metamorphosen, ibidem 1869.
GEER De, Geschiehte der inseliten. 1780,
GE:ftIN-laNEViLLE, Iconographie du *Ike animal de Cuvier. (Paris 1829 43).
HANDLIR SCH A., Die fossilen Insekten. (Leipzig 1908.)
HARTI&, Versuela einer Einteilung der Plianzen]ause (Pbytophtires BURN.) null
der Fluegelbildung. (. Germar. Zeitschrift. Ent. 1841.)
HEELER C. und DALLA -TORRE, Ueber die Verbreitung der Tierwelt im Tiroler Hochgebirge, Rhynchota. (Sitztingsberichte der k. Aliademie der Wissenschaften
Wien, 1882.)
EloavITH (itzA,
magyarorszagi Psyllidakrel. Mat. es ter. kOzlemem. ma
r.
tad. akademia. Budapest 1885.)
Elop.vATH G., Psylla hexastigma (Termesz, Ffizetek 1899.) [suturalis (Croatia)].
HORVATH G., insecta heptopotamica. (finales Musei Nationalis Hungarici 1904).
iPsylla nasuta.]
iilnatine
KLAPiLEK FILANTIENI
u poivatek (Plecoptera) (Pfiroda, r. IV.)
tvod do studia, synopticki, tabulka a synoaymickSr katalog druhti, rode Psyla...15
LETHIERRY
Catalogue des HeinipUlres du department du Nord. 2 ed. (Lille
1874).
Fauna Suecica, HoImifte 1761.
LINNC Synopsis Naturae, editio XII. Holmiae 1767.
LOEW FRANZ; Beitraege zur Kenntnis der Rhyuchoten. (Verb. d, Z. b. Ges. -Wien
LINNE,
1862.)
LOEW FRANZ, Zur Biologie mid Charakteristik der PsyRoden nebst Beschreibung
zweier neuer Species der Gattung Psylla. (Ver. d. z. b. Ges. Wien 1876.)
LOEW FRANZ, Beitraege zur Kenntnis der Psylloden. (Ver. 41, z. b. Ges. Wien
1877.)
Lotw FRurz, Zur Systematik der Psylloden. (Ver. d. z. b. Ges, Wien. 1878.)
LOEW FRANz, Mittheilungen ueber Ps linden. (Verh. d. z. Ges. Wien 1879.)
LOEW FRANz, Turkestanische Psy&den. (Verb,. d. z. b. Ges. Wien 1880.)
LOEW F l t Beitraege zur Biologie and Synonymic der Psylloden. (Vert d. z.
b. Ges. Wien 1881.)
LOEW FRAN; Beschreibubg von zehn neuen Psylloden Arten. (Verb. d. . b. Ges.
Wien 1881,E
LOEW FRAN; Revision der palaearktischen Psylloden inHiusicht auf Systematik
uod Synonymie. (Verh. d. z. b. Ges. Wien 1882k)
LOEW FRANZ, Katalog der Psylliden des palaearktischen Faunerigebietes. (Wiener
ent. Zeitung 1882.)
OE-cv FRANZ, Eine nerve Psylla Art. (Wiener exits Zeitung 1882.)
LOEW FRAN; Beitraege zur Kenutnis der Jugendstadien der Psylloden (Ver. di
z. b. Ges. Wien 1884.)
LOEW FHANE, Neue Beitraege zur Kenntnis der Psylliden (Verb. d. z. b. Ges.
Wien 1886.)
LOEW FRANZ, Uebersicht der Psylliden von Oesterreich-Ungarn mit Einschluss
von Bosnien and Herzegovina, nebst Beschreibung neuer Allen (Verb.
z. b. Ges. Wien 188&)
Low PAS, Rhynchota, Schnabelkirfer des G-ebietes von Hernstein
Niederoesterreich and der weiteren Umgebung. In Beck's „Fauna von Elernstein
in Niederoesterreich" Wien 1886.)
MEYER-DuER, Die P.sylloden. (Mittheilungen der Schweiz. ant. Ges. Schauffbausen
1871.)
NAssoNo; N. N., Kurs entomologii. I, „Naruinyje pokrovy nasekomycha. (VarAava,
190L)
agANIN B., Verzeichnis der palaearktischen Hernipteren, mit be orderer Berueclisichtigung Direr Vertething im rasgischen Reiche.
(Beilage zum ,Anna.
sire du Ku
Zoologique de l'Academie Imperiale des Science&' St. Petersbourg 1906.)
PUTON, Pet. Nouvelles entom. (Ann. S. E. France, 1871.) Psylla Ithododendri,
Flori.
PuToN, eodem 73, Psylla Delarbrei.
Purim, (Ann. S. E. France. 1876). [Psylia myrti, cytisi.]
PUTON A., Catalogue des Hemipteres. (Caen 1899.)
REUTER M.) O., Heteropterorum novorum species aliquot descripsit (Notiser ur
Sidiskap. pro Flora et Faima feria. 1876.)
REUTER M. 0" CatalOgt1S Psyllodearum in Fennia, hactenus lectarum. (1877.)
XXII Dr. Karel &Ile
46
0., Till kiinnedomen om sveriges REcylioder_ (Ent. Tidskrift. StockREUTER
holm 1880.)
RUDOW, Zur Kenntnis tier Psylloden Norddeutsehlands. (Program"' der Reaischule
in Neustadt-liMerwnlae, 1875.)
SC0P0L11 EiltOMOlOgia carniolica (Nrinclobonne 1763.)
SCOTT JON, Monograph of the British species belonging to the Herniptera-Homoptera, family Psyllidea, together with the description of a genus which
may be expected to occure in Britain. (Transactions Ent. Soc. London.
1_676.)
SCOTT JoiriN, The British Psyllina with corrections in the Synonytuy. (Ent. M.
1882j
Jos., Beitraege zur Obstbaumzucht and zur Geschichte der den
Obstbaurnen schaedlichen InsekterL (Linz 1836.)
ScHRAtac Enumeratin Insectorum Au striae. (1781)
SCEERANK! Fauna Boica. (Nuernbfirg 1801.)
Su Le KAREL, Popis no-v6 thery Psylla Dudai. (ansopis eeske entomologick6 spoleenosti. Praha 1904.)
T:LC KAREL, Revise Psyll shirky Dudovy I. a IL i t. rNsopis eesli6 entornologicke spolednosti, Praha., 1905 a 1906.)
KAREL, Nove zvesti o Psyliach. (Casopis eeske ent. spolehlosti. 31.aha 1907.)
SULC KAREL, PfispeTky ku pozuani Psyll. [Beitraege nr I(enntnis der Psylloden]
(Rozpravy Ceske Akadeulie Nouk, Praha, 19117)
nriic KAREL. Zrir Kenntnis iind Synonymic der weidenbewohneaden Psylla-Arten.
(Wiener ent. Zeitung 1909)
THomsoN, Opusula entomologica (Lund. 180.
l l r. 1878.)
WITLkeziL E., Zur Anatomie der Psyllitlen. (1885. Zeitschr. f. Zoo!. Bd. XLII.)
ZETTERSTED; Fauna insectorum lapponica. (ITammone 1828.)
-ZETTEIESTE13T, Insecta Lappoilica descripta_ (Lipsiae 1e40.)
SCHMIEDERRGE11.
•
Vysvetleni obraz.ca.
•
I
I 11.. . ...—•-.p. •
.
li
4-an00 T I atit i 1. ..."11
.
'..' .
'.
.
r• ' .
II
•
1
IL
"
1
_
411
•
.
r j
s
r
I
I
•
II
N
. 11 ;Ed
_•
r
"I lye
l 4
• 11 -.1
.1 -
4
,
al,
.11. I.
I-
,
.
...I
. . IP
I
:
F;•
I ...•
1
i .1
ACII.
..-
• .
- -r . ,
a
P:
•
_
.•
1
. r
> '
al
r
I1
■ i1
i
if
ir I
21.r
-
4..... .
iii
II, .7.
p1
I
;
I
I
....: ; .
P
-
z.
irysvetieni obrazefi.
Hypotetickfr typ tracheisace pfedniho kfidla hmyziho die CohtsTocKA a
EEDITAMA; C = costa, ;2ilka krajni ; Se = subeosta, silky pfikrajni;
Set, vetve
subcosty; 11= radius
vietenni; Rs =radius sector, °doa' radia; R1L, R2
R3, RI, R5, 111 + 2, R3 + 4, oznaeenf jecittotliqeh vetvi radix; M = media, Ina
tfedni; MI, 312, M3, M4, Mt ± 2, M3 + 4, ozuaereni jednotlivych v6tvi medic;
Cu =eubitus, ilk loketni; Cut, Cu2, oznaZeni jednotlivYch v&tvi enbitil; Al,
trachea
A2, A3, analis prvni, druhd, ffeti 2i1ka analui (fitui) ; Tr. tr. bas.
transversa 'malls; Std = stigma prothoraliairti; Sal .= stigma metathorakilni.
2. Er/11a Foersteri FLoR, prfibeh fraiche' v piednim kfidie grave vylibleho
OznaEeni jako u obrazku pir.etichoziho.
dospeice.
Psy7.1a melanoneura FOERSTER, preibeh
u =Oa vybarpigedniho
venal° a vysehleho dospelce.
C Se= costa + subeosta, atd. ozna6eni iJek
jako u piedchozieli podle C1JmsT0K-NEEDHABLAL. — Oznaeeni podle LoEwitt.: abd
costa; iklr= post costa; aech subcosta cd = radius of eubitus, Stiel des Cu-
•
- - •
bitus; fg =ratans anterior cubiii, (ansserer fist des cubitus); fh ramus posterior cubiti (innerer Ast des cubitus)
= erste, hi = zweite, gk = dritte, gi
vierte Gabelzinlie. t = vordere Hasalzelle (aacea) 2=hintereBasalzelle (nefinnn);.
erste Bandzelle
3 =Radiaizelle; 4 = Disoidalzelle; 5
Cubitalzelle ; 6
zweite Randzelle ; 8
—
Randmal, Fluegelmal, Pterostigma; 9 = Clavus. —
kraj piedniho pole basalniho (Rand der vorderen Basalzelle), pars bagalis costae;
bd = pars radialis costae; di= pars discoidalis, costae; ki = pars cubitali costae;
pal= margo cell. margina;is primae; ki = margo cell. marg. secunda1; ae = pars
asap , ec pars discoidalis, eb.= pars radians sub costae.
Sut, sutura
a
(toto posleilni oznaoeni die ComsTocaA),
4_ Trioza ureicae L., prfibeh trachei pied ni b.o kildla a dospel6 larvy; ozna6erti jako u fig. 1.
5. Trioza tolicae L., prftbeh trachei piedniho ki id1a u pritve vylihlelio do
space, OznaZeni jako a fig. 1.
6. Aphaiara ccathae L., prfilieb trachei pfednato khdla u tiospele Jug;
oznaken.i jako u fig. 1. ; Cepli. trachea do blavy jdouci; ped. II. pedaiis IL.
pint ooh.
SITZUNGSBERIGHTE
4
DER KGL, BHA.
O
GESELLSCHAFT DER WISSENSCHAFTEN,
MATHEMATISCHNATURWISSENSCHAFTLICHE CLASSE
4
I
1909.
TKRALovsKE 6ESKt SPOLENOSTI
TPIDA
MATHEMATICKO-POODOVEDECKAT
4
0
:
IIM1■
1111■PI■lbk
KR.kLov sK ii:
C ESIck S P O LE e NO S TI N AU K.
'ERMA IVRTHEMATTKO-PRiRODOVERECKk
ROONIK 1909.
OBSAIIIIJE
24 ROZPRAIFT1
S
12
TAIIIILKAMI A
15 BRAM
V TEM.
PRAZE 1910.
likKLADEM KRALOVS0 C.L.ESiCk SPOLF6NOSTI NALIK
T KOMISI U FR. kivNisi,iP2.
SITZUNGSBERIGITE
DER
O N1GL. BO
K HRISCHE4
GESELLSCHAFT ER WISSENSCHAFTEN
ll
Ii
•
?Ii\'n-IU1krrISC -1-NATURWISSENSGI-ii\HLIEFIE CLASS,
•
JA
-SANG 1909.
ENVIALT 24 AUFSATZLI Ala 12 TAii'mlig uND 15 TErriqouREN.
•
PRAG 19 10.
VERLA6 DER KCJNIGL. BO HM, GESELLSCHAFT DER WISSDISCHAFFEN
L KOMMISSION -BEI Fn.
t6r3?
/007*
Seznam pitdna§ek
sezenich tfidy mathematicko-piirodovedecke.
Due 8. ledna.
PRo F. DR. FR N KoliLER Geodetick(:i sta.no ceni zemillisnych soldadnic praiske
line 22, bidna
nalezu monosomu u ssavea.
variabiiite u Palaemoneta z Monfalcone u Ter:Att.
T. BRO2EK :
2.
ekolik poznatnek. o cirr kulArilich cissoidjch jaI Ji Ii t
3. Dr. rada Du. Ks
koito kiivkach patitiewdelit
u
PIN)F. Dn. ANT. Fitie : Oilwildezech rudist.C1 v pasuiu
Stapbylinitlech
5.
F. 11201BousEti:
i.
PROF. DR.
VEJDOV SKIP( :
1)n' 5. ituora.
Ine_fetti
t. Nov. 1)n. Fit. Nuk: Kritick):T piehled dusavatinith
k anatomii a histologii Nematoulorph.
Dne 19. finora.
DR FR. VE.Juoviiir: 0 redukei rytoplasnly pri speruliogenesi
2. PIP
(1:EJKA: Nov rod Enellytraeid6 Repati,igai6ter z ostrovii
Dile 5, bkezna.
\YALU: Experiment a theorie v ch ii.
1. PituF.
un
l i ii ea cru vstairtioi
i- .4,
E. Pitiiut.iniA:
7
din
P1+•
tin
.
0
LIF3 RAttir
r4ifft,i/ y()!-t.r,
tiorAIN1
Eigt k ) flit
tbersicht der Vortiiige
in Deli NMI] der 111ABIllelSalinISS2ITSCIletil iiiigil NM.
Den S. Januar.
Die geodetische Bestinnnung der geographischen KoorPROF. DR. FR .
diliaten der Prager $ternwarte.
Den 22. Jarnuat%
I. PROF. R. F. VEJDOVSKi: Das Auffinden des Monosoms bei den Mannualien,
2. R. ART. BRU21:11:: eber dieVariabilitat des Pailaemonetes aus Monialcorte bei Triest.
3. llofrat DE. K. ZAIERADNiK: EiDige Bemerkung- en tibPr circulare Cissoiden als
Fusspunktskurven,
FILLO: ther eincn thitlisteniund in der Cranitzone bei
4. PRoy. att..
b. FL RAMHOUSEK: frber bulgarische Staphylinidelt.
Den 5. Februar.
I'll. Nu nn : Kritibehe Obersicht der bisherigen Triainmiai ionsmeEsuugen
in der timgebung von Prig.
J. vABE iK #Beitrilge zur Anal:link! und 1116tologie der Nematomorpha.
I. PROF.
Den 19. Februar.
Cr)
I
2.
VE.thovsKi: tYber die Reduktiou von Cytoplastna. bei der SperPituv. Du,
matogenesis.
atz6 (ten lieun
B. CrJKAL: Line neue Gattung der nellytL'a
itle
sibirischen Inseln.
Den 5. Harz.
1, R.or..
WALn: Experiment and Theorie in der Chemier
E. PROCHAZKA: fiber Line re Ao tin+ p - A,
Ap p — O.
Seznarit pfednagek,
VI
one 19. bivezna.
AD. OF ANN a
FR..
&Al iK
telluridech v aplitover 211e iiZdechovic.
1)tie 13. (lama.
t. R.. FlAc: Studie o sirniku tnanganatem.
valounech v kanierroulielnYch f! rich.
2 PROF. DR. AD. 110FMANN
3. M. SEIFERT: Buues.toninin radiatuni, Studie anatorilicki.
One 14. kvetna.
t. Nov. Dn Fn.NuE;L: Pozndlnky
Abheovi:i lheorii optieWho zobrazovtini.
rozkladu minia.
2. Doc. Dn. J. ni_LHAUER:
kaiiwno• a
0 talc zvainem krubovdin uhli ve
3. Dv. rada, AD El Willi A
Ii6douheill376.
4. J. V. 2ELizKo: Piedbeina zprdva o nekteqch uovytch Pteropodech st:t it
palaeozoika stiednich eech.
Dn 11. eei'vua.
F. Novi-yr_tar: Kriticky pfehled triaingulaci v obvodu
line 9- eervencth.
_VI,.
STANEK
vysui;:eni late k p011 etherem.
1)nek 22. tijna.
bezjaden4ch jediucith bezjailen4ch C:Astech Arnoet. Doc. Da. .N r. ;'71014e
jadra a protoplasm y.
by proteus. Pifspevek k 'lance o
2. Por. 1 xti.E31. MENcL: Jzidro a jetto Rieni it Micrococcus odiracelts, Sareina
S. lutea.
rosea
Mite 5. listopadu.
P11012. PR. V. JANDA Regencra&ii
dije a kHenoveCi. I1. llegenerace u vth2ek.
One 19. listopadn.
Uvod do studift, synopticka tabulka a synonymickS, katalog druha
1. DR. K.
rodtt Psylla palaearktieke oblasti.
kruhn. •
spiaaeuSreh
Theoric
.2. Dn. J.
lie. 3. prosinee.
PROF. DR.
L. ELAKuvsKI;-:
l vyskytovani se iittvelatitt vapeuatelw u nater5•ch
O
Verzeichnis der Vortrage.
VII
Den 19. Illarz.
An.
HOFMANN,
&
:
Ober Telluride in einern Aplitgange bei Zduchovic.
Den 30. April.
H. HAC: Studien ilber das prSchwefelmangan.
2. Nov. DR. AD, HoFmANN : Uher das GeschiPbe in den Steinkohleniffitzen,
3. M. SEIFERT Bunostomum radiaturn. Eine anatomische StudiP.
Den 14. Mai.
1. Pi or. DR. Fit. NuAr. :
Bemerkungen ziir Abbeschen Theorie der bildlielien
Darstellung.
2. Doz. DR. j. MILBAuEn: Ober die Zerserzung von Minium,
3. Hofrat A D. HOFMANN : Ober die socc Ancrenkohle in den Stein mid Braunkohlenflotzen.
Vorliiutiger Bericht fiber einige, mere l lteropoden des AltAren
4. J. V,
Palaeozoikums Mittelhamens,
Den 11. Juni.
now. 141a NovoTx: liritische Obersicht der Mangulationen in der Unigebung
von Prag.
Den 9. Jun.
Ai
TA SK :
'Ober das Trooknea der Substanzen fluter Ether.
Den 22. Oktober.
I. Doz. lin. ANT. :,iror,c1: Ober kernlose Individuen tend kernlose Fragmente der
Amoeba protens. Beitrag znr Lehre von der Tatigkeit von Kern und Plasma.
2. Doz. DR. FAY. IF.NCL : Kern rind Kernteilung bei Micrococeus ochre s, Scythia
rosea and S. intea.
Den 5. November.
PROF. DR. V. JANDA : RegeneralionsvorOnge
bei (len Arthropoden. II Regeneration
bei den Libelluliden.
Den 19. November.
Einleitung in das Studium, synoptische Tabelle un d synony1. Dn. X.
rnischer Katalog der Arten der Gattung Psylla der palaearktischen Region.
Theorie dreier gepaarter oseillierender Kreise.
2. D. S.
Den 3. Dezember:
PROP.
Dit. L. ClEr..AKovski: Ner das Vorkommen YOU oxalsaurem Kalif bei einigen
Mymomyceten.