Právo Duševního vlastnictví
Transkript
Právo duševního vlastnictví (prof. Telec) - výpisky z učebnice Přehled práva duševního vlastnictví 1: Lidskoprávní základy a licenční smlouva Většina duševních práv je zákonnými právy monopolními. Vycházejí z přirozeného monopolu tvůrce a povahou výtvoru jakožto výronu tvůrcovy jedinečné osobnosti. Nikdo nesmí své tvůrčí právo vykonávat proti dobrým mravům ani proti oprávněným zájmům svých bližních = generální příkaz mravnosti a ohledu na bližního = zlaté pravidlo českého soukromého práva. Soukromoprávní institut dobrých mravů neoddělitelně doplňuje všechen pozitivně právní řád duševního vlastnictví. Obecný soukromoprávní imperativ mravního jednání je legálně sankcionován: a) absolutní právní neplatností nemravného právního úkonu (ex tunc). b) Odpovědností za škodu způsobenou v důsledku neplatného právního úkonu neplatného pro nemravnost. c) Povinností vydat bezdůvodné obohacení, k němuž došlo v důsledku neplatného právního úkonu neplatného pro nemravnost. Výhrada dobrých mravů patří mezi právní a mravní základy práv průmyslového vlastnictví. Např. patent nesmí být vydán na vynález, jehož využití by se příčilo dobrým mravům nebo veřejnému pořádku. ( vynález zkázy). Stejně tak legální překážkou udělení ochranné známky jako ideálního statku svého druhu je rozpor přihlášeného označení s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem = absolutní zápisná překážka (označení vybízející k násilí atp.). Mezinárodní lidskoprávní řád a český autorský zákon Každý má právo požívat ochrany morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby( i cizinec). Stejně tak má i každý právo užívat plodů umění. Účelem tohoto práva je dosáhnout a rozvíjet harmonický vztah mezi uživateli a tvůrci. Každý má právo pokojně užívat svůj majetek(tedy i nehmotný). Lidská svoboda tvůrčí činnosti a vědeckého výzkumu. Kulturní lidské právo k výtvorům Český stát chrání tvůrčí práva následujícími obyčejnými zákony: a) právo autorské – zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon b) právo výkonných umělců– zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon c) právo patentové – z. č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, z.č.206/2000 sb.,o ochraně d) e) f) g) h) biotechnologických vynálezů, z.č. 93/1996 Sb. o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat právo užitně vzorové- z.č. 487/1992 Sb., o užitných vzorech právo průmyslově vzorové – z.č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, z. č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích právo topografií polovodičových výrobků – z.č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků právo odrůd rostlin- z.č.408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně z.č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozd. před. právo zlepšovatelské- 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích Subjektivní veřejné kulturní právo má na našem území každý( i cizinec). Ústavněprávní ochrana duševního vlastnictví je roztroušena do tří ustanovení: čl. 10,11,34 odst.1 LZPAS. Majetek – hmotný nebo nehmotný. Právo vlastnit majetek je ústavně zaručeno. 1 Ústavně zaručené právo vlastnit majetek stát provádí, pokud jde o majetek nehmotný, následujícími obyčejnými zákony: a) právo firemní- zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník b) právo známkové – 137/1995 Sb., o ochranných známkách c) právo označení původu a zeměpisných označení – 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele d) právo obchodního tajemství- zákon č. 513/1991 Sb.,obchodní zákoník Zbytková majetková práva k zbytkovému nehmotnému majetku: Např. právo k know - how, k důvěrné informaci, které nejsou obsahem obchodního tajemství, práva k různým nezapsaným označením (např. restaurace U Zastávky). Nezapsaností se rozumí jejich nezapsanost do veřejnoprávních rejstříků vedených Úřadem průmyslového vlastnictví. Výkon subjektivního veřejného práva podnikat nebo provozovat jinou hospodářskou činnost umožňuje hospodářsky zhodnocovat duševní právo. V hospodářské soutěži s bližními nejčastěji dochází k zhodnocování duševního vlastnictví. Hospodářská soutěž je regulována soutěžním právem, které má řadu styčných míst s právem duševka. Např. shodný systém právní odpovědnosti za protiprávní jednání. V obou případech je založen na zásadě objektivní soukromoprávní odpovědnosti. Pojmovým znakem není zavinění, tato odpovědnost ani nezná žádný liberační důvod. Licenční smlouva Český autorský zákon stanoví zvláštní úpravu smluvního práva ( § 46 a násl.). Jedná se o úpravu typové licenční a podlicenční smlouvy a licenční smlouvy nakladatelské (§ 56). Účelem tohoto stanovení je usnadnit licenční obchody při zachování osobnostního základu práva autorského a práva výkonných umělců. Kogentní normy zde nemají místo (zásada autonomie vůle), výjimkou je např. státní příkaz písemné formy výhradní licenční smlouvy podle AZ, která má abs.pr.účinky (působí erga omnes). Typová úprava licenční smlouvy je českým státem stanovena nejen v AZ, ale také v obch.Z. (§ 508 a násl.) je stanovena typová úprava licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví a některá zvláštní ustanovení o lic. smlouvách v jednotlivých průmyslověpr. zákonech => trojí roztříštěnost lic. smluvního pr. = nepřehlednost. Licenční smlouvy hrají prvořadou roli při obchodování s nehmotnými statky. Ideální předmět může být licencován opakovaně v tomtéž čase a na tomtéž místě pro více osob. Nedochází k jeho zcizení x převodní smlouvy, u kterých dochází ke zcizení duševního vl. Např. při převodech podniků, kdy se spolu s podnikem rovněž převádí např. právo firemní, které sleduje právní osud podniku. Dále ještě existují smlouvy zástavní, které jsou možné jenom tam, kde jde o ideální statek zcizitelný. Podobně to platí i o smlouvách leasingových. Mezinárodní organizace v duševním vl.: WTO – Světová obchodní organizace (Ženeva) WIPO- Světová organizace duševního vlastnictví (Ženeva) Licence(SP) = koncese (VP) Veřejnoprávní licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání podle rozhlasového či televizního práva veřejného = výsledek licenčního správního řízení x užití rozhlasového či televizního vysílání podle rozhlasového či televizního práva soukromého = výkon SP podle AZ. Existují tři druhy licencí v pr. duš.vl. Licence smluvní - udělované licenční smlouvou, zásadně úplatné (licence patentové nejv. roli) Licence zákonné – stanovené státem, kdy stát zákonem dovoluje komukoli určitým vymezeným způsobem užívat cizího duševní vl. i proti vůli jeho vlastníka. Bezúplatné zákonné licence – je jich většina (§ 31a násl. AZ), licence zpravodajská Úplatné zákonné licence Licence nucené – jsou úplatné a typické pro většinu práv průmyslových. V praxi ojediněle. V autorském pr. se vyskytuje pouze nucená licence překladatelská k zahraničním dílům. 2 Právně pojmové vymezení licenční smlouvy - Nedochází k převodu lic. předmětu. Poskytnutí licence má pouze povahu zřizovacího sp úkonu Poskytuje určité dispoziční majetkové oprávnění k licenc. Dílu. Tím poskytovatel sám sebe omezuje ve výkonu svého zákonného práva k užití díla Naprostá většina předmětů duš.vl. je vybavena oprávněním být prodána x nehm. Statky osobnostní. Oprávnění prodat stojí zcela stranou licenčních obchodů. Ideální statky osobnostní: Z pr. převodů ideálních statků jsou vyloučeny: A) stránky osobnosti (život, jméno, zdraví, čest, ať již jde o lidskou či právní osobnost) B) projevy osobní povahy( osobní deník, osobní dopis, osobní vzkaz na záznamníku, sms) A+B spadají do režimu všeobecných práv osobnostních C) umělecká nebo vědecká díla (cestopisný román) D) umělecké výkony ( přednes básně) E) technické výtvory ( design) Důvodem vyloučení je osobnostní podstata těchto statků. Nejde o majetek v sp smyslu. Stránky lidské osobnosti nelze ani licencovat. Umělecké a vědecké výtvory( divadelní hra) – majetková práva k nim lze zcizit pouze pro případ smrti Technické výtvory- převod majetkových práv k těmto výtvorům je možný jak inter vivos, tak morfia causa ( zcizení patentu na vynález). Legálně stanovené dispoziční zákazy nebo omezení se týkají některých nehm. práv na označení. V těchto případech je zakázán či omezen nejen převod, ale i licencování majetku: a) příkaz ztotožnění osoby b) zákaz klamání o totožnosti osoby Př. zákonné omezení převoditelnosti obchodní firmy( § 11 odst. 4 Obch.Z) Zapsaná zeměpisná označení a zapsaná označení původu mají zvláštní a ojedinělé pr. postavení Jsou to úředně kvalifikované veřejné statky nehmotné povahy s časově neomezenou ochranou.( spravuje je buď ÚPV nebo Evropská komise Nelze s nimi soukromoprávně nakládat. Pr. důvodem užívacího a požívacího pr. je bezúplatná zákonná licence. Aktivní věcnou legitimaci k ochraně práva má kdokoli nebo oprávněný uživatel, popř. poškozený. Tato ochrana slouží k ochraně spotřebitele před klamáním o původu zboží. Česká označení původu: Třeboňský kapr, Žatecký chmel, Znojemské okurky, Plzeňské pivo apod. Účel a předmět licenční smlouvy Hospodářský, kulturní a sociální účel. Předmět = majetkové dispoziční oprávnění. Poskytovateli nezaniká majetkové právo, pouze povinnost strpět zásah do svého práva na užití chráněného předmětu jinou osobou, a to v rozsahu stanoveným v licenční smlouvě. Smlouva frančízová = podtyp smlouvy licenční. Předmětem je hospodářsky a právně ucelený soubor nehmotných práv Právní podstata frančízy spočívá v licenčním využívání: a) celého souboru práv z průmyslového nebo jiného duševního vl. poskytovatele frančízy při nabyvatelově prodeji zboží nebo poskytování služeb za účelem odbytu určitých druhů zboží nebo služeb. Např. frančíza průmyslová ( výroba zboží) b) pouze některých práv z tohoto ideálního souboru tímto způsobem a k tomuto účelu. 3 Hospodářská výhoda = nabyvatel frančízy nevybudovává svůj podnik „na zelené louce“, ale smluvně využívá již na trhu zavedené duševní právo,např. jednotný celkový vnější vzhled prodejny, jednotný stejnokroj prodavačů. (Frančíza s názvem McDonalds, Yves Rocher) Pravidelnou náležitostí franšízových smluv je také poskytování odborného školení a technické pomoci. Smíšení licence s činností: licenční smlouva obsahuje též prvky smlouvy o dílo Smíšení licence se sdružením: např. smlouvy o sdružení ve výzkumu a vývoji, obsahují ujednání o přístupových právech v rámci ideálního vývoje výzkumu. Jedná se o výjimku, kdy se nejedná o dohodu narušující hospodářskou soutěž. Zvláštním případem společností případných = konsorcií, které nejsou pr. osobami, jsou patentová sdružení a sdružení know-how. V jejich jádru stojí hospodářský a průmyslověprávní monopol. Bývají uzavírána mezi majiteli patentů nebo mezi majiteli nepatentovaných know-how či mezi licenčními uživateli těchto předmětů. Při jejich uzavírání je však zapotřebí se vystříhat zakázaného soutěžního jednání, jinak by se totiž mohlo jednat o ohrožení obecného soutěžního dobra, nekalou soutěž či dohodu narušující hospodářskou soutěž nebo omezující dohodu o poskytnutí nebo o převodu práv z průmyslového nebo jiného duševního vl. Sdružení výrobců nebo zpracovatelů zboží na určitém území, místě, či určité zemi ve smyslu ochrany označení původu nebo zeměpisných označení. Vedle volných sdružení může jít i o PO. Smluvní licence ani licence výhradní podle AZ nepodléhají zápisu do žádného veřejnoprávního rejstříku(účinné vůči třetím osobám bez ohledu na zápis) = rozdíl mezi většinou smluvních licencí průmyslověprávních, které zápisnému režimu podléhají (např. patentní smluvní licence – patentový rejstřík, mezi stranami je účinná bez ohledu na zápis, vůči třetím osobám až zápisem do věcného rejstříku – projev zásady ochrany dobré víry třetího). § 509 odst.1 ObchZ představuje výjimečně kogentní normu, jinak jsou všechna ostatní ustanovení o typové licenční smlouvě k předmětům průmysl. vl. dispozitivním předpisem. Prameny licenčních smluvních typů: 1)Autorský zákon 2) Zákon o ochraně hospodářské soutěže (č. 143/2001 Sb.) 3) zákon č. 97/163Sb.,o mezinárodním právu soukromém a procesním 4) podpůrně OZ Třídění licenčních smluv: a) výhradní (exkluzivní) b) nevýhradních (jednoduchých) A) licenční smlouvu k předmětům průmyslového vlastnictví (§508 a násl. ObchZ) B) licenční smlouvu k předmětům jiného duševního vlastnictví BA) obecná licenční smlouva k předmětům jiného duševního vlastnictví BB) zvláštní licenční smlouva nakladatelská Licenční smlouvy individuální: na jedné straně( obvykle nabyvatelské) stojí jedna osoba Např. licenční smlouva mezi kolektivním správcem autorských práv k hudebním dílům a jednotlivým pořadatelem plesu. Licenční smlouva kolektivní: vznikají při kolektivní správě práv Uzavírány mezi kolektivním správcem práv( tzn. spolky OSA,Integram apod.) a právnickou osobou, která sdružuje uživatele ( např. zájmové sdružení PO) Kolektivnost zde vyplývá z četnosti majitelů práv a četnosti uživatelů ideálních statků. Obě strany mezi sebou jednají na základě nepřímého zastoupení, kdy obě právní osoby mezi sebou jednají vlastním jménem na účet svých nepřímo zastoupených. Členové nabývající PO, která sdružuje uživatele, jsou z kolek. lic.smlouvy oprávněni a povinni vůči kolektivnímu správci přímo, aniž by však sami uzavřeli tuto smlouvu. Licenční smlouvy hromadné: 4 Hromadnost je zde dána nikoli četností osob, ale hromadností předmětů, které smějí být licenčně užity Tyto obvykle vznikají v souvislosti s rozhlasovým a televizním vysíláním hudebních děl nebo při veřejném provozování hudebních děl ze zvukových záznamů (diskotéka, juke boxes) Zásady licenčních smluv podle AZ: Univerzální právní principy: a) princip odpovědnosti b) princip svobodné vůle c) princip dobrých mravů d) princip dobré víry Pr. principy mají trojí právní význam: normativní ( normativní závaznost pr.zásad a principů) výkladový právně politický ( při tvorbě práva) Právní zásady jsou aplikací principů na jednotlivé pr. oblasti. a) obecné právní zásady – soukromoprávní - veřejnoprávní b) zvláštní zásady právně odvětvové a u nich jednotlivé podzásady Nemravný výkon licenčních práv nebo jejich výkon, který se příčí oprávněným osobním či majetkovým zájmům bližních, je výslovně zakázán. Nemravná lic. smlouva absolutně neplatná (§39 OZ). Plnění z ní bezdůvodné obohacení( §451 odst. 2) Zvláštní zásady ovládající lic.pr. podle AZ: 1) jednotnost typové licenční úpravy pro všechna práva stanovená AZ. 2) Zásadní úplatnost licence – lze se od ní svobodnou vůli odchýlit a licenci poskytnou bezúplatně. Vyjadřuje závislost licenční odměny na nabyvatelových výnosech z využití licence 3) Povinnost využívání licence §46 Odst.3 4) Účelovost a obvyklost licence §49 odst. 2 písm. a §50 odst. 2 a 3 písm. b) a c) 5) Osobní vázanost licence §48 v případě úmrtí nabyvatele nepřechází na dědice 6) Ochrana hospodářsky slabšího §46 odst. 2 a 3, § 49 odst. 6 § 50 odst. 3 7) Ochrana podniku § 48 odst. 2 8) Ochrana investice 9) Zákaz změn licencovaného díla § 51 – ospravedlnitelné výjimky = signál časového znamení u rozhlasového vysílání skladby 10) Zákaz znehodnocení licencovaného předmětu § 11 Odst. 3 a § 70 odst. 4 Strany licenční smlouvy: Poskytovatel (autor, licenciant) a nabyvatel (licenciář) U způsobu kontraktace platí princip svobodné vůle, kupříkladu u veřejných nabídek licencí k užití počítačových programů kýmkoli.V rámci tohoto principu je uzavírání licenčních smluv podstavně rozvedeno obecnými soukromoprávními kontraktačními pravidly (§43 a násl. OZ) Mediace kolektivních nebo hromadných lic. smluv. Uzavírání licenčních smluv kol. nebo hrom. , jestliže se tak děje při uplatňování kolektivní správy práv za přispění zprostředkovatele, kterého jmenuje Ministerstvo kultury z řad nezávislých odborníků. Dohoda o osobě zprostředkovatele je však věcí stran. Jejím účelem je usnadnění kontraktace. Má přispět ke sladění majetkových zájmů obou smluvních stran a k dosažení vzájemného souladu. Platí legální domněnka přijetí zprostředkovatelova návrhu na uzavření smlouvy stranami, jestliže žádná strana proti němu nevznese námitky v zákonné 30i denní lhůtě. NÁLEŽITOSTI LICENČNÍCH SMLUV Formální náležitosti U smluvního licenčního práva platí zásada neformálnosti ( mohou si ji upravit ). 5 Výjimka: 1)formálnost výhradní licence a 2) kolektivní nebo hromadné licence. Ad 1) ze zákona pro ně vyplývají absolutní účinky ( erga omnes) – důvodem je ochrana dobré víry třetího, jeho práv a oprávněných zájmů, které by jí mohly být dotčeny. Rovněž má usnadnit prokázání aktivní věcné legitimace výhradního licencionáře( v případě jeho právní obrany) Státní příkaz písemné smlouvy výhradní licenční smlouvy může být splněn použitím smluvního formuláře ( u lic. nakl. smluv na vydání díla ve vědeckém časopisu). Ad 2) Stát výjimku shledal v tom, že z nich vzniká licenční oprávnění přímo třetím osobám – členům nabyvatelské smluvní strany ( nicméně u hromadných tento důvod chybí). Stejně tak i obch.Z. setrvává u formálnosti lic. smluv k předmětům průmysl. vl. (§508ods.2) i zvláštní zákony průmysloěprávní přikazují písemnou formu z důvodu zapisovatelnosti licencí do příslušných veřejnoprávních rejstříků. Nedostatek písemné formy smlouvy znamená absolutní právní neplatnost smlouvy (§40 občZ), ale plnění z takové smlouvy není bezdůvodným obohacením (§455 odst.1 ObčZ) Obsahové náležitosti: 1. Podstatné náležitosti podle AZ: a) způsob užití (jednotlivé způsoby legálně definovány (§13 a násl.). Užití lic. předmětu: v jeho původní, přetvořené či jinak změněné podobě. Podle způsobu užití zákon rozlišuje: aa) licenci neomezenou, tzn. udělenou ke všem způsobům užití, které jsou v době uzavření smlouvy známy. ab) licenci omezenou na jednotlivý způsob užití (k vystavení odborného díla apod.) b) rozsah užití ba) neomezený – takovou licenci lze využívat celosvětově po celou zákonnou dobu trvání majetkových práv a v libovolném množství. bb) omezený – určen místem, časem, množstvím nebo okruhem spotřebitelů nebo zuženým účelem aj. c) odměna za licenci nebo ujednání o bezplatnosti licence ( výjimka ze zásady o úplatnosti lic. smluv) Chybí-li některý z podst. znaků, nejedná se o lic. smlouvu, ale může platit jako smlouvy atypická. U dohody o budoucí smlouvě licenční musí být rovněž obsaženy podst. náležitosti bud.lic.sml. (§50a ObčZ). V opačném případě jde o smlouvu inominátní. 2. Pravidelné náležitosti Zpravidla bývají v lic. smlouvě = dohoda o lhůtě, způsob a místo platby lic. odměny. Nejsou-li, pak platí občZ. 3. Nahodilé náležitosti Např. udělení práva podlicencí, odkládací či rozvazovací podmínka, příkaz((ten je samostatným soukromoprávním institutem – vznik, změna, zánik lic. smlouvy na něj není vázán). Vyvratitelná zákonná domněnka ve vztahu k účelu smlouvy – nedostatek dohody o způsobu užití je nahrazen vyvratitelnou legální domněnkou poskytnutí licence k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak je to nutné k dosažení účelu smlouvy. Účel smlouvy v ní nemusí být sjednán, postačuje, že z ní vyplývá. Vyvratitelná zákonná domněnka omezeného rozsahu užití ideálního statku – jestliže smlouvy neobsahuje ujednání o způsobu a rozsahu užití a nevyplývá to ani z jejího účelu. 6 Konstruována je ve prospěch potenciálně hospodářsky slabšího poskytovatele licence. Zákon vychází z předpokladu, že nabyvatel je odborníkem(ví co, jak přesně chce). V opačném případě platí výhoda pro 2. stranu. Pak platí územní omezení licence pro ČR, časové omezení na dobu obvyklou(max 1 rok) a množstevní omezení na množství obvyklé. Stejně tak odměna je za poskytnutí licence obvyklá. Stát klade důraz na účel a obvyklost! Neobvykle neznamená zakázané, je však třeba to projevit navenek. Vyvratitelná zákonná domněnka nevýhradnosti licence – řeší střet mezi předchozí nevýhradní licencí a následnou výhradní licencí, poskytnutou třetímu, a to ve prospěch dispozitivního zachování předchozí nevýhradní licence. Výjimka z výjimky: Licenční smlouva nakladatelská je dispozitivně pojata jako licence výhradní, ale vydání díla v periodické publikaci (noviny) je licencí nevýhradní (§56 odst.2) Povinnost využití licence - §46odst.3, ochrana zájmů poskytovatele. Tuto zásadu lze svobodnou vůlí stran opustit. Jestliže však nabyvatel svoji povinnost využít licenci nesplní řádně a včas (dílo nevydá, neodvysílá) má poskytovatel právo od smlouvy odstoupit. Nárok na smluvenou odměnu mu přitom zůstává zachován (§53 odst. 7) Postoupení licence (obchodování s licencí) – a) s písemným souhlasem poskytovatele – zákon výslovně upravuje obchodování s licencí, kdy dochází ke změně osob nabyvatele (§48 odst. 2). Nabyvatel smí postoupit licenci třetí osobě jen s písemným souhlasem poskytovatele = projev zásady osobní vázanosti licence. Rozsah postoupení licence: 1) celé = všech práv a povinností, které ji tvoří. 2) částečném = pouze části licence Postupitel má legální informační povinnost vůči poskytovateli licence, nicméně platnost postoupení licence není vázána na této povinnosti. b) postoupení licence s podnikem – výjimka z požadavku souhlasu s postoupením licence = děje se tak ve prospěch zásady ochrany podniku, jehož součástí je licence. Licence sleduje právní osud podniku, k němuž patří( stejně tak exekuce podniku, prodej podniku v konkurzu apod.) Postoupení licence v sobě zahrnuje taktéž převzetí povinnosti k jejímu využití. Př. Muž prodá rádiovou stanici příteli. Ten tedy přebírá všechny soukr.pr. licence, ne však veřejnoprávní licenci k provozování rozhlasového vysílání, která je individuálním správním aktem! Podlicence: Zde nedochází ke změně v osobě nabyvatele licence při udělení podlicence. Ten zůstává na svém místě a v rozsahu svého odvozeného oprávnění zřizuje podlicenční právo třetí osobě. Zákon výslovně stanovuje, že formou podlicence lze poskytnout: A) všechna licenční oprávnění nebo B) některá licenční oprávnění ( § 48 odst.1) 1. Kontrolní právo poskytovatele Poskytovatel má legální kontrolní právo vůči nabyvateli tehdy, je-li výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z využití licence (§49 odst.4) – účelem je posílit právní postavení slabšího. Rozsah kontrolního oprávnění je účelově vztažen na nabyvatelovy účetní doklady a jinou související dokumentaci. Zákon stanoví ochranu důvěrných informací. Kontrolní právo mají zákonem přiznáno též kolektivní správci práv, kteří jednají vlastním jménem ve prospěch majitelů, které zastupují nepřímo ( § 100 odst.4) S výnosovou odměnou je spjata nabyvatelova legální povinnost vyúčtovávat poskytovateli tuto odměnu min. 1x za rok ( § 49 odst. 5) Poskytovatelovo právo odstoupit od licenční smlouvy AZ zná 2 případy: a) odstoupení z důvodu nečinnosti nabyvatele (§53) b) odstoupení u důvodu změny přesvědčení autora (§54) – spjat s dílem dosud nezveřejněným, jsou zde sledovány ideální zájmy autora. Poskytovatel může od lic.sml. odstoupit, zejména pokud nahradí škodu nabyvateli tím vzniklou. 7 Výpověď licenční smlouvy: AZ nemá zvláštní ustanovení o výpovědi licenční smlouvy, proto platí vzájemná dohoda stran, je-li o tom uzavřena. Podle AZ se v případě licenčních smluv vždy jedná o smlouvy na dobu určitou. Vyplývá to z toho, že doba trvání příslušných majetkových práv je zákonem vždy omezena na určitou dobu. Po jejím uplynutí se nehmotný statek dostává do volné a bezplatné sféry ( např. 70 let po smrti autora). Zánik licence v souvislosti s právním nástupnictvím Jestliže byl nabyvatel licence fyzickou osobou, např. nakladatelem, a umřel, pak licence zaniká. Poté nastupuje §55 odst. 2. Jestliže byl nabyvatel licence právnickou osobou, pak licenční práva a povinnosti přecházejí na právního nástupce nabyvatele, jenž byl fyzickou osobou. Licence v takovém případě nezaniká, ledaže lic.sml. takový přechod vylučuje (§55 odst.1) Aktivní věcná legitimace výhradního licencionáře (právní ochrana výhradní licence). Nabyvatel výhradní licence má akt.věc.leg. domáhat se určitých, zákonem přiznaných hmotněprávních nároků: a) informační b) zakazovací neboli zdržovací c) odstraňovací neboli obnovovací d) zveřejňovaní ve vztahu ke zveřejnění rozsudku na náklady 2. strany e) na vydání bezdůvodného obohacení v dvojnásobné výši obvyklé odměny (§41) Tyto nároky jsou nabyvateli licence přiznány jako nároky výlučné. Nabyvatel tak jedná namísto poskytovatele licence, neboť účelem je ochrana licence, byť se jedná pouze o právo odvozené. Aktivní věcná legitimace poskytovatele pro ostatní nároky zůstává nedotčena. Podobně to též platí pro akt.věc.leg. a) zaměstnavatele u děl zaměstnaneckých b) objednatele pokud jej zákona smyšleně považuje za zaměstnavatele c) kolektivního správce práv Kolektivní správa licencionářovy výhradní licence Do legální okruhu osob, jejichž majetková práva lze kolektivně spravovat podle AZ patří i výhradní licencionář, pokud má výhradní licenci pro celou dobu trvání majetkových práv alespoň pro území ČR a s právem podlicencí( §95 odst. 2 písm. c) Takovým licencionářem může být např. výrobce audiovizuálního díla, např. filmový producent ( srovnej §63 odst.3 písm. a) a §64 odst. 1 písm. b). Nebo rovněž hudební nakladatel, který získal od skladatele výhradní licenci k rozmnožování a rozšiřování hudebního díla v patřičném rozsahu. Předmětem kolektivní správy práv je v takovém případě zastupování hudebního nakladatele při výkonu jeho licenčního oprávnění udělovat třetím osobám úplatné podlicence, a to k tiskovému nebo elektronickému rozšiřování a rozmnožování skladatelových děl, např. vydáváním partitur nebo klavírních výtahů. Domněnka spravování autorských práv k hudebním dílům (live music) Tato domněnka spočívá v následujícím: jestliže provozovatel živé hudební produkce (plesu), řádně a včas ( nejméně 10 dnů předem) neoznámí příslušnému kolektivnímu správci práv program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, které hodlá živě provozovat, nastanou ex lege právní důsledky legální domněnky o tom, že na produkci budou hrána pouze díla autorů, pro které kolektivní správce spravuje jejich právo na živé provozování hudebních děl (§100 odst.6). Kdyby tedy provozovatel zamýšlel provozovat hudební díla, která jsou již autorskoprávně volná (klasická díla vážné hudby), měl by ve vlastním zájmu o tom včas podat oznámení kolektivnímu správci práv. Zákonné zastoupení a fiktivní zákonné zastoupení Kolektivní správa práv podle AZ je založena prvořadě na nepřímém smluvním zastoupení. 8 Výjimka: taxativní příklady(§96 odst.1), kdy se jedná o majetková práva povinně spravovaná, která z praktických důvodů nelze spravovat jednotlivě, nýbrž pouze kolektivně prostřednictvím příslušného správce = nepřímé zákonné zastoupení (§96 odst.2). Jiný případ u licenčních smluv hromadných a fiktivního zákonného zastoupení i těch majitelů práv, kteří nejsou zastoupeni smluvně (§101 odst.9). Např. platí smyšlenka, že licence k provozování nebo k rozhlasovému či televiznímu vysílání je smluvně poskytnuta nejen k těm ideálním statkům, které spadají do kolektivní správy práv, ale i ke všem, ale i ke všem ostatním, aniž by majitelé byli kolektivním správcem smluvně zastoupeni. Pro tento případ se smluvně nezastupovaní majitelé práv považují za zastupované ze zákona = legální rozšíření okruhu osob. Je však zachováno právo smluvně nezastupovaného majitele práv, aby svou svobodnou vůlí vyloučil účinky cizí hromadné licenční smlouvy pro svou osobu a pro své ideální předměty. Adresátem vylučovacího projevu vůle musí být obě strany hromadné licenční smlouvy, tzn. jak kolektivní správce, tak i uživatel. (§101 odst. 9 věta druhá). Pro vylučovací projev není státem přikázaná forma. Fiktivní provozovatel hudebních děl (pořadatel) Legální smyšlenka AZ = ustanovení o fiktivním pořadateli veřejných hudebních produkcí. Těmito produkcemi se rozumí nedivadelní provozování hudebních děl s textem nebo bez textu či uměleckého výkonu. Např. koncerty, plesy, diskotéky, kdy nejde o živé provozování hudebních děl, ale o provozování ze záznamu prostřednictvím přístrojů (§100 odst.5) Smyšlenka spočívá v tom, že stát považuje za provozovatele veřejné hudební produkce provozovatele provozovny, kde se produkce koná, ale ve skutečnosti žádným provozovatelem hudebních děl není – pokud ovšem nesdělí kolektivním správci práv údaje, které jsou nutné k určení totožnosti skutečného pořadatele. Tedy pokud hostinský poskytne hospu nějaké kapele a vůbec neví, o koho se vlastně jedná a nepošle o této akci zprávu kolektivnímu správci práv, pak může tento správce požadovat své peněžní nároky vůči hostinskému. Mediace a Arbitráž České právo duševního vlastnictví zná výslovnou mediační úpravu pouze pro zprostředkování uzavírání kolektivních nebo hromadných licenčních smluv podle AZ. Veškeré majetkové spory, které vznikají z porušení licenčních smluv, jsou v Česku arbitrovatelné v rozhodčím(arbitrážním) řízení. Aplikuje se zde obecná legální úprava rozhodčího řízení. Stálý a obecný rozhodčí soud zřízený zákonem pro tyto spory je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který sídlí v Praze. Může je rozhodovat i rozhodce ad hoc. Arbitráž je založena na zásadě osobní důvěry v rozhodce. Majetkový spor lze v arbitrážních řízeních rozhodnout podle nepsaných a státem nestanovených zásad spravedlnosti – ekvity. Zásady spravedlnosti jsou platným hmotným českým právem, jehož použití vyplývá ze zákona jakožto aplikační možnost. K tomu, aby mohl rozhodce rozhodovat podle těchto zásad spravedlnosti, musí být pověřen souhlasně všemi stranami sporu. Pokud k tomu dojde, pak rozhodce vylučuje aplikaci AZ, Obchoz, ObčZ….ap. Aplikuje totiž jiný právní pramen. Není ale osvobozen od výkladu a použití ústavního práva, které je vyšší právní síly. Jak mediace, tak i arbitráž jsou alternativami k soudnímu řešení civilních sporů. Po stránce procesní čili práva formálního rozhodce používá nejen předpisy arbitrážní, ale vedle nich též občanský soudní řád. Vztah licenční smlouvy ke smlouvě o dílo Pokud je umělecké nebo vědecké dílo vytvořeno na objednávku pak autorský zákon stanoví, že objednatel může toto dílo užít pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo(§61 odst.1). Jinak se řídí tento vztah ObčZ popř. Obchz. Stát zde sleduje ochranu objednatelovy investice. K užití díla nad rámec účelu vyplývající ze smlouvy o dílo je objednatel oprávněn až na základě licenční smlouvy o dílo, který by potenciálně mohl zhotoviteli způsobit újmu. Pozn. Počítačové programy, databáze, kartografická díla – pokud byla vytvořena na objednávku, pak platí právní smyšlenka, že jde o díla zaměstnanecká, aniž o ně ve skutečnosti jde(§58 odst.7 a §59 odst. 2). Licenční smlouva a právo na ochranu hospodářské soutěže. 9 Zákaz dohod narušujících hospodářskou soutěž s nakládáním duševním vlastnictvím. Licenčním jednáním může být naplněna tato zvláštní skutková podstata, která spočívá v omezení nabyvatele licence způsobem, který již přesahuje rozsah legální ochrany práva z duševního vlastnictví. Neřádným uzavřením licenčním smlouvy lze narušit hosp. soutěž a tím se dopustit deliktu. Dohoda narušující hospodářskou soutěž v sobě zahrnuje nejen smlouvu soukromoprávním významu, ale zahrnuje též rozhodnutí sdružení soutěžitelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které může vést k narušení hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně z těchto dohod učinil výjimky: obecná výjimka ze zákazu určitých dohod o frančíze, o výzkumu a vývoji a o poskytování technologií. Licenční smlouva s cizím prvkem Zásada svobodné volby právního řádu U závazkových práv se zahraničním prvkem si mohou smluvní strany svobodně zvolit právo třetího státu, jímž se má jejich licenční vztah řídit. Zásada volby práva je v českém cizineckém právu omezena výhradou veřejného pořádku, která zahrnuje takové zásady českého práva a českého státního zřízení, na nichž je nutno trvat = pozitivněprávní význam právních zásad. Nedojde-li k volbě práva, pak platí legální postup podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Není-li jí, pak podle kolizních ustanovení českého cizineckého práva soukromého. Zásada rozumného uspořádání licenčně smluvního vztahu. Nemáme zvláštní kolizní úpravu pro určení právního řádu u licenčních smluv s cizím prvkem. Tato smlouva je řazena do poměrně široké třídy jiných smluv, které jsou v kolizních ustanoveních inominátní. Z hlediska kolizního je tedy licenční smlouva kontraktem inominátním. Vychází se přitom ze zásady rozumného uspořádání mezilidského vztahu a která vyjadřuje zdravý rozum. V rámci této zásady platí obecný hraniční určovatel podle práva bydliště nebo sídla stran, nebo podle práva místa uzavření licenční smlouvy, jestliže byly obě strany současně přítomny. Tento postup ale zákon stanoví pouze jako postup pravidelný. Proto nelze zcela pominout ani jiné hraniční určovatele, které lze uplatnit právě i licenčních smluv. Například půjde o právo místa, kde mají nastat účinky licenční smlouvy. Např. o právo státu, na jehož území mají být rozšiřovány tiskové rozmnoženiny díla. U výhradní licence pro celý svět, platí právo státu, v němž má poskytovatel licence bydliště nebo sídlo. To platí jen podpůrně, jestliže mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak. Taková mez. smlouva má přednost před českým předpisem cizineckého práva soukromého. Zásada svobodné volby pravomoci soudu Pro případ sporů s cizím prvkem platí tato zásada. Při této dohodě o pravomoci soudu, která musí být písemná, je nutné zvážit, zda rozhodnutí takovéhoto soudu bude vykonatelné na základě mez. smluv nebo vnitrost. předpisů ve státě, kde má k exekuci dojít. Dohodou smluvních stran však nelze měnit věcnou příslušnost soudu. Taktéž platí zákaz volby použití procesněprávních předpisů. Použití procesněprávních předpisů již samo o sobě vyplývá ze zvolené pravomoci soudu. 10 Přehled práva duševního vlastnictví 2: Česká právní ochrana Přehled české zákonné úpravy práva duš.vl. Všeobecně: Úřad průmyslového vlastnictví v Praze vykonává státní správu prům.vl. – je to národní zápisný úřad. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně, správní úřad podřízený ministerstvu zemědělství – vykonává státná správu k odrůdám rostlin Proti rozhodnutím ve věcech průmyslového vlastnictví lze podat správní žalobu. V prvním stupni je příslušný Městský soud v Praze. Kasační stížnost lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Patentoví zástupci – poskytují odbornou pomoc a zastupují ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví. Jsou oprávněni zastupovat zejména v řízeních před Úřadem průmyslového vlastnictví a také před jinými správními úřady či civilními soudy. Profese patentových zástupců je organizována Komorou patentových zástupců České republiky v Brně.M á právní povahu veřejnoprávní korporace profesní samosprávy. Veřejnoprávní oprávnění k odborné činnosti patentového zástupce vzniká jen tomu, kdo je zapsán do veřejnoprávního rejstříku patentových zástupců vedeného komorou. V řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví platí pro zahraniční osoby povinné procesní zastoupení advokátem nebo patentovým zástupcem, oprávněným působit na našem území. Právo duševního vlastnictví je systematicky rozlišováno na: a) práva k výtvorům – vztahující se na výtvory jak umělecké, tak vědecké či technické povahy: právo autorské, právo výkonných umělců, právo patentové a vzorové, právo k topor. polovodič. Výrobků, právo k odrůdám rostlin b) práva k hospodářským výkonům – právo výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, práva rozhlasových a televizních vysílatelů, zvláštní majetková práva k databázi, práva na označení, práva k obchodnímu tajemství a know – how. Kritériem tohoto třídění je , zda se jedná o výsledek lidské tvořivosti, spjatý s lidskou vlastností, nebo o pouhý hospodářský výkon. V hraničních případech dochází i k vzájemnému souběhu obou těchto výsledků a tedy i k souběhu práv duš. vl. Např graf. ochr. Známka- jejím obsahem je grafické dílo umělecké. Autorské právo: Zachyceno v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. Autorský zákon je vybudován na prvcích dualistického pojetí AZ : soubor výlučných práv osobnostních a výlučných práv majetkových. Předmětem autorského práva jsou autorská díla, tedy díla literární, vědecká a umělecká. Stanoveno kogentně, stejně jako u všech práv statusových, osobních i věcných. Pojmové znaky autorských děl: §2 odst.1 a) výsledek tvůrčí duševní činnosti autora. Nikoli činnost, mechanická, technická, činnost založená na org. či investičních možnostech. Vytvoření díla není právním úkonem, ale tzv. jinou subj. pr. skutečností. b) povahová vlastnost díla být objektivně vnímáno jako výsledek tvůrčí kategorie umění, a v něm zvláště umění literárního anebo tvůrčí kategorie vědy. Aprávem je tedy chráněn pouze takový výsledek tvůrčí činnosti, jenž vyplývá z činnosti: 1) literární tvůrčí 2) jiné umělecké(divadelní, hudební, výtvarné, architektonické, choreografické, filmové, fotografické) 3) vědecké tvůrčí činnosti Tímto znakem se odlišují díla od ostatních výsledků tvůrčí duševní činnosti jako jsou technická řešení ( chráněná patenty a užitnými vzory), vzhled (průmyslovými vzory), šlechtitelská řešení(právy k odrůdám rostlin) c) vyjádření díla v jakékoli smysly vnímatelné objektivní podobě 11 České autorské právo je založeno na zásadě bezformálnosti- vzniká okamžikem vytvoření díla a ex lege. Není tedy vyžadován zápis děl či jejich evidování pro přiznání autorskoprávní ochrany. d) jedinečnost výsledku tvůrčí duševní činnosti – spočívá v nejosobitějším ztvárnění výtvoru na základě autorova svobodného výběru z tvůrčích možností. Jedinečnost díla odpovídá pojmu neopakovatelnost díla. Není možné, aby autorskoprávní ochrany požívala dvě totožná díla. AZ přiznává ochranu i výtvorům, které splňují pouze kvalitativně nižší stupeň individuality tvorby, a to kritérium jejich původnosti §2 odst.2. Tato výjimka se vztahuje pouze na taxativně vymezené druhy děl, a to: - počítačové programy - fotografická díla ( vyňaty jsou nepůvodní fotografie, např. fotokopie, kdy vůbec nejde o výtvor ve smyslu autorského práva). - databáze Pro uvedené druhy děl se ochrana stává slabší, protože teoreticky mohou existovat dva totožné výtvory požívající ochrany autorskoprávní. e) nevyloučení z rozsahu ochrany – je nutné rozlišovat 2 kategorie výtvorů: 1) výtvory nezpůsobilé autorskoprávní ochrany(§2odst.6) – objev, metody, princip, myšlenka, statistický graf 2) výtvory, které mohou být způsobilé autorskoprávní ochrany, nicméně z důvodu zejména veřejného zájmu jsou zákonem vyloučeny z autorskoprávní ochrany, jako např.: úřední díla §3 písm.a) výtvory tradiční lidové kultury, není-li jméno autora obecně známo, tato výluka se však nevztahuje na díla anonymní či pseudonymní §3 písm. b), byť zde jméno autora taktéž nemusí být obecně známo politický projev či řeč pronesená při úředním jednání Autorským právem jsou rovněž chráněny výsledky tvůrčí duševní činnosti spočívající v : - tvůrčím zpracování již existujícího díla - překladu díla do jiného jazyka - tvůrčím uspořádání prvků do souboru (databáze) pokud výsledek těchto činností splňuje pojmové znaky díla (definice databáze - §2 odst.5) Zásadně platí, že nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, se nenabývá oprávnění k výkonu práva dílo užít a naopak §9 odst.3. Výjimky z této zásady § 9 odst. 5, § 38 odst.3, § 39. Autorství: Az vychází z pojetí pravdivosti autorství- originárním majitelem autorského práva může být pouze fyzická osoba, která dílo vytvořila - §5 odst.1 Vyvratitelná domněnka, že autorem je osoba, jejíž pravé jméno je uvedeno obvyklým způsobem na díle či u díla nebo je uvedeno v rejstříku ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem § 6. Spoluautorství § 8 – Spoluautorské dílo je takové, a) které vzniklo společnou tvůrčí činností jedn. spoluaut. b) které je dílem jediným c) jehož spoluautorské příspěvky nejsou schopné samostatného užití d) při jehož vzniku se nejedná u dotčených osob o pouhé poskytnutí rady či pomoci netvůrčí povahy. Při rozhodování o nakládání s dílem se mezi spoluautory uplatňuje zásada jednomyslnosti. U právních úkonů týkajících se sploluautorského díla jsou oprávnění a povinní všichni spoluautoři společně a nerozdílně. Obsah autorského práva - je soubor osobnostních a majetkových práv autorských Osobnostní práva jsou: § 11 a) právo dílo zveřejnit 12 b) právo osobovat si autorství c) právo určit, zda a jakým způsobem má být autorství uvedeno při zveřejnění (tzn. právo na uvedení - pravého jména, pseudonymu či anonymního zveřejnění §7) d) právo na nedotknutelnost díla, tzn. právo autora udělit svolení k jakémukoli zásahu do díla zákaz užívání díla způsobem snižujícím jeho hodnotu právo na autorský dohled nad užíváním díla způsobem nesnižujícím jeho hodnotu Tato práva jsou nepřevoditelná a autor se jich nemůže vzdát. Jeho smrtí zanikají. Majetková autorská práva: a) právo dílo užít, b) právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla - §24 c) právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu - §25 Právem dílo užít se rozumí výlučné právo autora dílo zpřístupňovat či jinak předkládat jiným osobám. Součástí tohoto práva je možnost autora udělit oprávnění jiné osobě k výkonu tohoto práva. Součástí práva užít jsou: a) tzv. mechanická práva – tj. práva související s fixací díla na hmotný nosič a následným nakládáním s tímto nosičem. - právo na rozmnožování díla §13 - právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin díla §14 – tj. převodem, dovozem či vývozem apod. Při prvním oprávněném převodu vlastnického práva k originálu či rozmnoženině díla na území ČR je právo na rozšiřování tohoto originálu či rozmn. vyčerpáno a nabyvatel tohoto originálu je oprávněn je dále volně na území jednotného trhu ( po vstupu do EU) rozšiřovat. - právo na pronájem originálu či rozmnoženiny § 15, nekonzumuje se - právo na půjčování originálu či rozmnoženiny § 16, -II- právo na vystavování originálu či rozmn. §17 b) práva na sdělování díla veřejnosti – 1) tzv. práva provozovací - právo na živé provozování díla §19 odst. 1 právo na přenos živého provozování §19 odst. 1 právo na provozování díla ze záznamu § 20 odst. 2 právo na provoz rozhlasového a televizního vysílání § 23 2) tzv. práva vysílací právo na vysílání díla rozhlasem nebo televizí § 21 - právo na přenos rozhlasového nebo televizního vysílání § 22 3) práva digitálního zpřístupňování – zejména prostřednictvím počítačových či obdobných sítí – Internet, LAN §18 odst. 2 c) právo synchronizační a právo odvozené tvorby: - právo na zařazení díla do díla souborného - právo na užití díla zařazeného do díla souborného - právo dílo spojit s jiným dílem - právo dílo užít ve spojení s jiným dílem - právo zpracovat, přeložit či pozměnit dílo - právo užít dílo ve zpracované, přeložené či pozměněné podobě Majetková práva existují ještě 70 let po smrti autora § 27. Jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí. Majetková autorská práva nelze dát ani do zástavy. § 26 13 Smluvní právo – založeno na zásadě nepřevoditelnosti autorských práv, a to i práv majetkových. To se týká zcizení mezi živými. Majetková práva lze zcizit pro případ smrti. V ostatních případech je autor či jeho dědic oprávněn poskytnout jiné osobě oprávnění k užití chráněného díla. § 46 odst. 1 Druhy licenčních vztahů – výhradní licence výlučné – autor nesmí poskytnout tutéž licenci třetí osobě a je i sám povinen se zdržet výkonu práva dílo užít způsobem, ke kterému licenci udělil. Její účinky fakticky odpovídají absolutnímu právnímu vztahu autorství, ikdyž se jedná o relativní pr. vztah. Zvláštním druhem této licence je nakladatelská smlouva § 56 - výhradní licence omezené - autor nesmí poskytnout tutéž licenci třetí osobě, ale není povinen se zdržet výkonu práva dílo užít způsobem, ke kterému licenci udělil. - nevýhradní licence - § 47 odst. 1 – platí vyvr. domněnka nevýhradnosti licence Nezbytné součásti autorskoprávní licence: a) určení díla b) projev vůle poskytnout nabyvateli licence oprávnění k výkonu c) odměna – pokud chybí, je její výše stanovena jako obvyklá § 49, pokud strany smlouvu uzavřely jako úplatnou i bez určení její výše Obvyklé součásti autorskoprávní licence – ujednání o výhradnosti licence - ujednání o licencovaných způsobech užití - ujednání o množstevním omezení licence - ujednání o teritoriálním omezení licence - ujednání o časovém omezení licence Právo podlicence či postoupení licence třetí osobě je vždy vázáno na souhlas poskytovatele licence § 48 Zákonná omezení autorského práva 1. volná užití § 30 - užití pro osobní potřebu FO, které nesleduje dosažení přímého či nepřímého obchodního či jiného hospodářského prospěchu, tím se rozumí zhotovení záznamu 2. zákonné licence bezúplatné § 30 až §39, vyjma § 37 a) rozmnožovací licence na papír (copy shop) b) licence k užití díla předvedením či opravou zákazníkovi c) citační licence d) propagační licence u výstavy uměleckých děl a jejich prodeje e) licence k užití díla umístěním na veřejném prostranství f) úřední a zpravodajská licence g) licence k užití díla při občanských a náboženských obřadech, úředních akcí nebo školních představení h) licence pro zdravotně postižené i) licence pro dočasné rozmnoženiny j) licence pro fotografickou podobiznu k) licence pro nepodstatné vedlejší užití díla l) licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým m) licence pro sociální zařízení n) licence výstavní 3. zákonné licence úplatné § 37 a) knihovní licence b) částečné licence rozmnožovací Ochrana investice do vytvoření díla AZ chrání i zájmy investora, děje se tak formou tzv. zákonných kvazilicencí a) zaměstnanecké dílo- § 58 Jestliže majitel vytvořil dílo na základě splnění povinností vyplývajících z jeho pracovního vztahu, vykonává zaměstnavatel veškerá majetková práva k dílu. Autorovi zůstává tzv. holé autorství. Autor má právo na 14 dodatečnou odměnu přiměřenou, jestliže jeho mzda je ve výrazném nepoměru vzhledem k zisku z práv k využití práv k zaměstnaneckému dílu. b) kolektivní dílo - § 59 Pojmové znaky: - na tvorbě díla se podílelo více autorů - dílo bylo vytvářeno z podnětu a pod vedením FO nebo PO - dílo je uváděno na veřejnosti pod jménem této osoby - příspěvky zahrnuté do díla nejsou schopny samostatného soužití Kolektivní díla vytvořená na základě pracovního příkazu zaměstnavatele => kolek. dílo je i dílem zaměstnaneckým Kolektivní díla vytvořená na objednávku – fikce, že objednavatel je zaměstnavatel => i tato díla považována za díla zaměstnanecká c) školní dílo - § 60 dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních či studijních povinností vyplývající z jeho právního vztahu ke škole. Školskému zařízení svědčí zákonná bezúplatná licence k užití díla pro nevýdělečné užití pro vnitřní potřebu. Např. půjčování disertačních prací. Ne však habilitační či disertační práce. d) díla na objednávku a díla soutěžní - § 61 Takováto díla je objednatel oprávněn užívat dílo k účelům vyplývajícím ze smlouvy bez uzavření licenční smlouvy Zvláštní ochrana počítačových programů Chráněn jako dílo literární - § 65, chráněny však nejsou myšlenky a principy, na kterých je jakákoliv prvek poč. programu založen(mohou být chráněny patentovým právem) Od ochrany literárních děl se ochrana poč. děl liší v: - chráněny jsou již takové programy, které splňují požadavek původnosti (§2 odst2) oproti požadavku jedinečnosti u lit. děl - jsou povolena taková užití programu, která jsou nezbytná pro jeho řádné užívání a propojení s programem jiným § 66 odst. 1, písm. a) a d) - za podmínek uvedených v zákoně je výslovně povoleno zpětné studium myšlenek a principů, a kterých je program založen § 66 odst. 1, písm. c) - nelze je rozmnožovat pro osobní potřebu- je povoleno pouze zhotovení záložní rozmnoženiny § 30 a § 66 odst. 1, písm.b) - poč. programy vytvořené na objednávku se považují za zaměstnanecká díla § 58 odst. 7, na počítačové programy se nevztahuje knihovnická licence podle § 38 Zvláštní ochrana audiovizuálních děl ( filmová, televizní díla, definice § 62) Zvláštním druhem díla souborného. Jeho podstata tkví v tvůrčím zpracování a zařazení děl audiovizuálně užitých(scénář, kostýmy, choreografie apod.) Za autora audiovizuálního díla je považován režisér § 63. Doba trvání ochrany je však stanovena na sedmdesát let od smrti poslední z osob uvedených v § 27 odst. 5 Platí zde zákonná vyvratitelná domněnka, že autoři udělili výrobci prvotního záznamu (producent) díla souhlas se zařazením vlastních děl do audiovizuálního díla a se zachycením na prvotní záznam. Taktéž § 63 a § 64. Práva s autorským právem související a) b) c) d) práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu § 67 a násl. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu § 75 a násl. právo výrobce zvukově-obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu § 79 a násl. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání 15 e) právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu §87 ve spojení s § 25 Pouze práva výkonných umělců představují tvůrčí práva a jsou povahy jak majetkové, tak osobnostní. Jako jediná jsou nepřevoditelná inter viros. Výrobcem zvukového či zvukově-obrazového záznamu, resp. televizním či rozhlasovým vysílatelem je vždy osoba, která na svou odpovědnost pořídí zvukový či zvukově-obrazový záznam, resp. televizní či rozhlasové vysílání, nebo z jejíhož podnětu tak učiní jiná osoba. V případě těchto práv je uplatněna zásada převoditelnosti, a to z důvodu, že jde o běžný majetek. Právo databázové § 88 a násl., není řazeno mezi práva související, ale pro příbuznost předmětu byla jeho úprava zahrnuta do AZ. Kolektivní správa práv Na území ČR působí 5 kolektivních správců- OSA, INTEGRAM, Dilia, Gestor, OOA-S - liší se věcnou působností Podstatou kolektivní správy práv je kolektivní uplatňování a ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětu těchto práv veřejnosti § 95. Zastupování majitelů práv se děje na základě nepřímého zastoupení, kdy jedná svým jménem, ale na účet majitele práva. Činnost kolektivního správce spočívá zejména v: a) zastupování nositelů práv na základě smluvního ujednání či ze zákona. b) uzavírání smluv, kterými se poskytuje oprávnění k výkonu spravovaného práva c) vybírání autorských odměn pro nositele práv od uživatelů předmětů ochrany d) evidování užití spravovaných předmětů ochrany e) rozdělování a vyplácení odměn vybraných od uživatelů předmětů ochrany Oprávnění být kolektivním správcem se uděluje ve správním řízení a kol. správce je pod dozorem Ministerstva kultury. Kolektivní správa je budována na administrativním monopolu. Pro tentýž druh majetkových práv a pro tentýž druh děl může kolektivní správu vykonávat pouze jediný kolektivní správce. Kolektivní správa je založena na zásadě rovnosti a přiměřenosti ve vztahu k uživatelům i zastupovaným. AZ stanoví taxativní výčet majetkových práv, které podléhají povinné kolektivní správě. Např §24 právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla nebo § 25 právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu. Smluvním pilířem kolektivní správy práv jsou hromadné, resp. kolektivní licenční smlouvy uzavírané mezi kolektivními správci a uživateli. §101. Významnou kontraktační roli může sehrát Mediátor = nezávislý odborník jmenovaný Ministerstvem kultury a zapsán do veřejně přístupného seznamu zprostředkovatelů- mají být nápomocni při jednání smluvních stran. Patenty - české patentové právo je založeno na novelizovaném zákonu o vynálezech a zlepšovacích návrzích(zák.č.527/1990 Sb.) na rozdíl od autorského se státní přiznání patentu váže na správní úkon u ÚPV, kde mohou všechny osoby mající bydliště nebo sídlo v ČR podávat mezinárodní přihlášky vynálezů či evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů. smyslem patentového práva je ochrana vynálezecké tvůrčí činnosti jeho předmět je monopolní ochrana vynálezu Předpoklad patentovatelnosti vynálezu: a) vyjádření vynálezu v objektivně vnímatelné podobě ve smyslu technického řešení problému. Co není vynálezem - §3 odst.1 z. vyn. 16 b) novost, která spočívá v tom, že řešení není součásti stavu techniky §5 z.vyn. => světová novost, jež působí absolutně a objektivně c) jedná se o výsledek vynálezecké činnosti, tzn. že vynález pro odborníka objektivně nevyplývá ze stavu d) e) techniky §6z.vyn. průmyslová využitelnost vynálezu, tzn. že vynález může být opakovaně využíván při hospodářské činnosti a to vždy se stejným technickým výsledkem §7 z.vyn. není vyloučen z patentovatelnosti §4 z.vyn. Patentovaný je tedy jak určitý výrobní postup, tak výrobek samotný! Zásadním okamžikem je podání přihlášky návrhu ÚPV. Od tohoto okamžiku svědčí přihlašovateli právo přednosti na udělení patentu §27 z.vyn. Právo na patent potom přísluší zásadně přihlašovateli se starší právem přednosti. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k jeho využívání jiným osobám nebo na ně patent převést §11 z. vyn. Před ÚPV je vedeno nejen přihlašovací řízení §24 a násl., ale i určovací řízení §67 z.vyn., řízení o zrušení patentu §23 z.vyn. a řízení o nucené licenci §20 z.vyn. Pozn. Je třeba odlišovat určovací řízení vedené před ÚPV, který určí, zda předmět v žádosti popsaný spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na vynález, od řízení o určení, zda tu právo je, či není, vedené v civilním soudním řízení.ÚPV tedy nerozhoduje o tom, komu práva z patentu svědčí, o užívacích právech k patentu apod. ÚPV má povahu odborného znalce. Patent je převoditelný. Smlouvy o převodu patentu i licenční smlouvy nabývají účinnosti vůči třetím osobám dnem jejich zápisu do patentového rejstříku u ÚPV a musí být vždy písemné. Licenční smlouva ke všem předmětům průmyslového vlastnictví je upravena jako smluvní typ v ObchZ. Právo k patentu trvá max. 20 let od podání přihlášky. Udržování patentu v platnosti je zpoplatněno. Pokud majitel patentu vynález vůbec nevyužívá nebo jej využívá nedostatečně, může ÚPV udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu – nucenou licenci, která může být rovněž udělena, jestliže existují důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu. Udělení nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence §20 z.vyn. UŽITNÉ VZORY Zákon o užitných vzorech – zák.č. 478/1992 Sb. Příbuzné s patentovým právem v tom smyslu, že chráněné předměty jsou rovněž výtvory průmyslově-technické povahy a mohou být předmětem obchodních vztahů. Podmínky, za kterých je možné tyto výtvory zapsat do veřejného rejstříku - §1 z.už. Zásadní rozdíly oproti patentové úpravě jsou tři: 1) nižší kritérium vyžadované vynálezecké úrovně. Pro zapsání užitného vzoru postačuje, že technické řešení přesahuje pouhý rámec odborné dovednosti §1z. už. 2) Lze zde chránit pouze technická řešení prostorově vytvořitelná (tj. výrobky nebo zařízení, chem. látky, slitiny, léčiva atd.), nikoli však způsoby výroby nebo pracovní činnosti 3) Procesněprávním rozdílem je skutečnost, že při zápisném řízení o užitných vzorech se zkoumají pouze formální podmínky zápisu §11z.už. Materiální podmínky včetně novosti užitného vzoru pak úřad zkoumá až v eventuálním řízení výmazovém. Tímto proc. systémem lze dospět k ochraně rychleji než v právu patentovém. Formální zápis. už.vz. do rejstříku je však oproti patentu méně spolehlivou právní ochranou. Max. doba platnosti práva k užitnému vzoru je 10 let. Pozn. V řízení o zápis užitného vzoru úřad nezkoumá, zda existuje starší užitný vzor na totéž technické řešení. Mohou být tedy zapsány dva užitné vzory na stejné technické řešení zároveň. 17 PRŮMYSLOVÉ VZORY Vztahuje se především na estetické výtvory, tj. na plošný nebo prostorový vzhled výrobku či jeho části, spočívajících zejména ve znacích linií, obrysu, barev, tvaru, struktury nebo materiálu výrobku samotného či jeho zdobení (§2 zák.č. 207/2000 Sb.)Vznik práv k pr. vzoru je opět vázán na zápis u ÚPV. Materiální podmínkou ochrany pr. vzorů je požadavek jejich novosti, tj. aby průmyslový vzor nebyl před podáním přihlášky zpřístupněn veřejnosti. 2.podmínka – musí vykazovat individuální povahu. V případě součástek složeného výrobku se vyžaduje jejich viditelnost při běžném užívání výrobku. Obsahem pr. vzoru běžně bývá chráněné autorské dílo, navíc je možné, aby byl tento výtvor zapsán jako ochranná známka. K jednomu nehmotnému statku potom vzniká trojí ochrana. Např. láhev Coca-Cola – vytvořena jako autorské dílo, jako obal výrobku může být chráněna prům. vzorem a zároveň je i ochrannou známkou. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá max. 25 let od podání přihlášky pr. vzoru. TOPOGRAFIE POLOVODIČOVÝCH VÝROBKŮ Uděluje se bez průzkumu na základě zápisu do rejstříku topografických polovodičových výrobků. Zapsat lze jen takovou topografii, která je výtvorem a není všeobecně známa v polovodičovém průmyslu. Doba ochrany výlučných práv je 10 let od jejího prvního obchodního využití či zápisu. Jejich rejstřík vede ÚPV. ODRŮDOVÉ PRÁVO Upravuje z.č. 408/2000 Sb. Ochranná práva mohou být udělena pouze k odrůdě, která splňuje podmínky: - novosti - odlišnosti - uniformity - stálosti Držitelem těchto práv je šlechtitel (FO i PO), jemuž byla ochranná práva udělena. Ochranná práva k rostlinné odrůdě jsou mu přiznána na základě správního řízení před Ústředním, kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně. Šlechtitel získá šlechtitelské osvědčení, které mu zajišťuje práva na výlučné využívání chráněné odrůdy. Ochranná práva trvají 25 let od udělení ochrany. OCHRANNÉ ZNÁMKY Zák.č. 441/2003 Sb. Ochrannou známkou může být jakékoli označení schopné grafického znázornění, zejména slova, barvy, kresby, písmena, číslice, obal či tvar výrobku, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků a služeb jiné osoby. Již neplatí omezující podmínka, podle níž může být přihlašovatelem ochranné známky pouze osoba podnikající v příslušném předmětu činnosti, pro který je ochranná známka přihlašována. Důvody, pro které zákon označení ze zápisu vylučuje: a) absolutní, tzn. veřejnoprávní (§4 cit. zák.) – rozlišovací nezpůsobilost, pouhá opisnost, rozpor s veřejným pořádkem a dobrými mravy, klamavost, zneužití náboženských symbolik i to, že známka nebyla vydána v dobré víře. b) relativní, tzn. soukromoprávní (§7 cit. zák.) – spočívají v zásahu do subjektivního práva jiné osoby. Např. právo přednosti jiné osoby ke stejné ochr. známce (tj. národní známce, mezinárodní známce s účinky pro ČR, komunitární známce a všeobecně známé, dále zásah do práv k nezapsanému označení či obchodní firmě jiné osoby Tyto zápisné překážky ÚPV nezkoumá ex lege, ale až na podnět dotyčné osoby v námitkovém či výmazovém řízení. Ochranná doba ochr. známky trvá 10 let a na žádost jejího majitele se vždy opět prodlouží na dalších 10 let. 18 Ochr. známka je zapsána do rejstříku ochranných známek. O zápisu rozhoduje ÚPV v přihlašovacím řízení, jehož součástí je tříměsíční lhůta pro podání eventuálních námitek proti zápisu, trvající 3 měsíce od zveřejnění zapis. označení ve věstníku ÚPV. Po uplynutí této lhůty námitka lze námitky proti výmazu uplatňovat až ve výmazovém řízení. Městský soud v Praze je v ČR příslušný k prvostupňovému rozhodování o ochranných známkách Společenství. Obchodní firma Právo k obch. firmě upraveno v Obchoz. Vztahuje se pouze na podnikatele zapsané v obch. rejstříku vedeném krajskými soudy. Jména a názvy ostatních podnikatelů (advokátů), nejsou firemním právem chráněny, na jejich ochranu lze však využít pravidla o nekalé soutěži. Obchodní firmou FO je vždy její jméno a příjmení, popřípadě odlišující dodatek. U PO je to zase její název zapsaný do obchodního rejstříku. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s obch. firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. Obchodní firma je vázána k podniku. Převod obchodní firmy bez současného převodu firmy je zakázán. Označení jsou rovněž chráněna vedle firemního práva právem proti nekalé soutěži. Označení původu a zeměpisná označení Vztahují se pouze na charakteristiku původu zboží, nikoli však služeb či obchodu. Tato označení se užívají hlavně k označení zboží pocházejícího z určitého území, jestliže kvalita či vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory (§2 zák.č. 452/2001 Sb.) Nutnou podmínkou je, aby výroba nebo zpracování takovéhoto zboží probíhala ve vymezeném území. Platí pro ně zápisný princip. O zápis takovéhoto označení může požádat sdružení výrobců nebo zpracovatelů. Takto zapsaná označení mají povahu veřejných statků. Zapsané označení je oprávněn používat každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou a či vlastnostmi na vymezeném území, a to na základě bezúplatné zákonné licence. Nelze na ně poskytnout smluvní ani nucenou licenci. Obchodní a osobní tajemství Obchodní tajemství spadá pod tzv. jiné majetkové hodnoty, kterým zákon přiznává vlastnost být předmětem právních vztahů. Je upraveno v Obchoz. Představuje součást práv náležejících k podniku. Jsou to obchodní, výrobní a technické skutečnosti související s podnikem, které mají reálnou nebo alespoň potenciální mater. či nemater. hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné a mají být podle vůle podnikatele utajeny. Podnikatel má výlučné právo s tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití + podmínky. Toto právo k obchodnímu tajemství je právem výlučným a časově neomezeným. Právní ochrana jako při nekalé soutěži. Osobní tajemství vázne na osobě svého majitele, nikoli na podniku. Know – how Výslovná ochrana není v českém právu zakotvena. Lze jej chránit právy průmyslového vlastnictví. Je předmětem práva jako tzv. jiná majetková hodnota (§118 ObčZ) Je to nehmotný předmět vyjádřený v objektivně vnímatelné podobě, je tvořeno poznatky, zkušenostmi a vědomostmi z různých oblastí společenského života. Má cenu, kterou lze vyjádřit, a je využitelné třetími osobami. Nepožívá ochrany absolutní povahy erga omnes, ale jeho ochranu lze zajišťovat pouze v rámci smluvních závazků inter partes => třetí osoby nejsou touto ochranou vázány. Pokud know – how naplňuje znaky obchodního tajemství, jedná se o obsah obchodního tajemství. Neoprávněné užívání know – how může naplnit znaky jednání v nekalé soutěži. Důvěrné informace 19 Jejich právní ochrana je obsažena v ObchZ § 271 Jestliže si strany při jednání o uzavření smlouvy poskytnou informace označené jako důvěrné, nesmí je strana, které byly tyto informace poskytnuty, prozradit třetí osobě a ani je použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby a to bez ohledu na to, zda dojde k uzavření smlouvy či ne. Ochrana důvěrných informací je zajišťována právem nekalé soutěže §44 ObchZ = generální klauzule zákazu nekalé soutěže. Zlepšovací návrhy Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích za ně považuje technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat. Zlepšovací návrhy nepodléhají zápisnému principu. Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliže se návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele. Vědecké objevy Toto právo zůstává mimo zvláštní zákonnou ochranu. Mají sloužit všeobecnému dobru, a proto spadají do veřejné sféry. Mohou tvořit obsah obchodního tajemství, důvěrné informace nebo být obsahem zlepšovatelského návrhu. Vědecký objev taktéž bývá často literárně popsán ve vědeckém díle. Předmětem autorského práva je však vědecké dílo, v němž je objev vědecky ztvárněn. Osobněprávní ochrana objevitelství, která spočívá v osobování si objevitelství včetně označení objevitelství všeobecnými právy osobnostními podle ObčZ § 11 a násl. Není vyloučena ochrana objevitelství právem proti nekalé soutěži. PROSTŘEDKY PRÁVNÍ OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ NA ČESKÉM ÚZEMÍ Soukromoprávní ochrana A) Negatorní nárok – nárok na zdržení se určité hospodářské či jiné činnosti. Předpokladem je, že s rušením práva bude započato nebo že se bude opakovat B) Odstranění následků nebo zničení zboží – restituční nárok = nárok na odstranění protiprávních následků. Tento nárok je splněn nejen stažením výrobků z obchodování, ale též jejich zničením. C) Informace o původu výrobku – informační nárok, který se týká výrobku a informací o jeho uvádění na trh. D) Morální nebo peněžité zadostiučinění – morální zadostiučinění vesměs směřuje k veřejné omluvě, např. v odborném tisku. Peněžité zadostiučinění – jeho předpokladem je prokázání vzniku nemajetkové újmy, která není škodou na věci ani ušlým ziskem, anebo alespoň prokázání její hrozby(objekt.odpov.) E) Náhrada skutečné škody a ušlého zisku – v případě odpovědnosti za škodu se hradí skutečná škoda a ušlý zisk. Pro vznik této odpovědnosti je vyžadováno zavinění. Přednostní způsob náhrady škody představuje relutární náhrada. Místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku paušalizovaného, a to ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání licence v době neoprávněného nakládání s dílem. F) Nároky na vydání bezdůvodného obohacení – přichází v úvahu vedle poskytnutí zadostiučinění a vedle náhrady škody. Jestliže bezdůvodně obohacený nebyl v dobré víře, je povinen vydat nejen bezdůvodné obohacení, které by se rovnalo ceně smluvní licence, ale též veškeré užitky § 458 odst.2 ObčZ. Užitek představuje např. čistý zisk z neoprávněného využívání patentovaného výrobního postupu. Zvláštní úpravu bezdůvodného obohacení obsahuje AZ pro oblast práva autorského, práv souvisejících a práva pořizovatele databáze § 40 odst.3 AZ. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s chráněným předmětem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí zásadně dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem => blíží se pojetí sankčnímu. 20 G) Určovací rozsudek – soudní rozhodnutí o tom, že určité zboží je z hlediska duš.vl. padělkem nebo nedovolenou napodobeninou. Soud jej vydá pouze tehdy, jestliže žalobce prokáže naléhavý právní zájem na vydání tohoto rozsudku. H) Zveřejnění rozhodnutí – a) b) c) soukromé zveřejnění skutkového děje nebo stavu věci – mimosoudní cesta nápravy zveřejněním skutkového děje nebo stavu věci na vlastní náklady postiženého v odborném tisku. veřejná omluva zveřejnění rozsudku na náklady druhé strany – hovoří o něm výslovně jen ObchZ a AZ u práva proti nekalé soutěži. Trestní ochrana soudní Součástí trestního řízení může být řízení adhezní = připojené řízení o náhradě škody – umožňuje poškozenému domoci se svých majetkových nároků již v trestním řízení. 1) trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících a práv k databázi §152 trestního zákona Zahrnuje taková jednání, která neoprávněně zasahují do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově.obrazovému záznamu, rozhlasovému či televiznímu vysílání a databázi. Vedle trestných činů dokonaných trestní zákon postihuje i pokus o trestný čin. Jedná se o blanketní právní normu, kdy trestní zákon odkazuje na normu z jiného odvětví než trestního práva. Tento trestný čin je činem úmyslným – přímý či nepřímý. Nepřímý úmysl – např. rozšiřování pirátských rozmnoženin chráněných děl, pokud pachatel tyto rozmnoženiny sám získal za neodůvodněně a nepřiměřeně nízkou cenu. Za tento trestný čin lze uložit zejména trest odnětí svobody max. 5 let nebo peněžitý trest max 5 mil. Kč. Pro poškozenou osobu je významná možnost uložení trestu propadnutí věci, která sloužila ke spáchání trestného činu nebo k tomu byla určena. Je možné jej uložit jako doplňkový trest zákazu činnosti, např.zákaz obchodování se zbožím určitého druhu v případě prodeje nelegálních nahrávek. 2) Trestný čin porušování průmyslových práv § 151 trestního zákona Osoba, která se dopustí neoprávněného zásahu do práv k chráněnému vynálezu , užitnému vzoru, průmyslovému vzoru a topografii polovodičových výrobků. Jde pouze o některá, tzv. tvůrčí průmyslová práva. Ochranné známky a označení původu výrobků jsou chráněny odlišnou skutkovou podstatou. Práva k odrůdám rostlin a práva k zlepšovacím návrhům nejsou trestněprávně chráněna vůbec. Jedná se opět úmyslný trestný čin, za který lze uložit max. 2 roky odnětí svobody, peněžitý trest, tresty doplňkové - propadnutí věci a trest zákazu činnosti. U průmyslového vzoru je možný jednočinný souběh s trestným činem zásahu do autorského práva. 3) Trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu §150 tr.z. Zahrnuje práva na označení, i užití označení podobného. Je to trestné jednání, které spočívá v dovozu, vývozu či uvedení do oběhu zboží či služeb označených ochrannou známkou, neoprávněné užívání obchodní firmy či uvádění do oběhu výrobků opatřených chráněným označením původu. U ochr.. známek je možný jednočinný souběh s trestným činem zásahu do autorského práva. Opět úmyslný trestný čin. Tresty stejné jako v předchozím př. 4) Trestný čin nekalé soutěže § 149 tr. z. Zejména se jedná o práva k obchodnímu tajemství, know – how, zlepšovacímu návrhu a důvěrným informacím.Tohoto jednání se může dopustit pouze osoba, která je soutěžitelem poškozeného. Musí jít o jednání, které je v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo poškozuje dobrou pověst nebo ohrožuje chod či rozboj podniku soutěžitele. Opět úmyslný trestný čin, zákaz odnětí svobody až 1 rok, peněžitý trest, trest propadnutí věci, trest doplňkový - trest zákazu činnosti. 21 Trestní ochrana správní Přestupkové řízení, postačí nedbalost. U PO se hovoří o jiném správním deliktu v případě jednání odpovídající přestupku. Není postihována příprava apod. 1) Správní delikty podle AZ Správní právo trestní je formulováno v § 105a a násl. Skutková podstata správního deliktu spočívá v neoprávněném užití chráněného předmětu nebo v neoprávněném zásahu do práva autorského či v neplnění oznamovací povinnosti, pokud jde o právo na odměnu při opětovném prodeji originálu uměleckého díla. V prvním stupni je projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl delikt spáchán. Lze za něj uložit pokutu. 2) Přestupek porušování průmyslových práv § 33 odst.1 písm.a) přestupkového zákona Kdo neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv. Lze za něj uložit pokutu. 3) Přestupek neoprávněného užívání obchodní firmy nebo zaměnitelného označení § 33 odst.1 písm.b) přestupkového zákona Neoprávněné užívání obchodní firmy nebo zaměnitelného označení, aniž by muselo být zapsáno. Trestněprávní ochrana správní se tak vztahuje i na určitá nezapsaná označení. Oproti trestní ochraně soudní je v tomto směru širší Další práva jako práva know – how, obch. tajemství či důvěrné informace nejsou přestupkovým zákonem chráněna. Možnost ochrany těchto práv je podřazovat zásah do těchto práv pod skutkovou podstatu přestupku neoprávněného užívání majetku. Ochrana podnikatelského prostředí Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění pozastavit či zrušit, pokud podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovení rozhodnutím o udělení koncese či právními předpisy. Za závažné porušování povinností se považuje také porušování práv k duševnímu vlastnictví. Ochrana zahraničního obchodu Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušující některá práva duševního vlastnictví Administrativně-procesní předpis, který upravuje postup orgánů v souvislosti s potíráním pirátského zahraničního obchodu. Předmětem tohoto předpisu nejsou sama práva duševního vlastnictví, ale zboží, na kterém tato práva váznou. 1) Padělky- zboží včetně obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné či zaměnitelné se zapsanou ochrannou známkou, obal, na němž je umístěno toto označení, nástroj speciálně určený k výrobě ochranné známky, zboží porušující práva majitele patentu. 2) Nedovolená napodobenina – zboží včetně obalu, které bylo vyrobeno bez souhlasu majitele patentu, autorského práva, práv souvisejících a práva k databázi, práva k zapsanému průmyslovému vzoru a práva k užitnému vzoru. Za nedovolenou napodobeninu se považuje i nástroj určený k výrobě nedovolené rozmnoženiny. Tento zákon se tedy nevztahuje na všechny výrobky, kterými jejich původci zasahují do práv duš.vl. Nevztahuje se např. na výrobky neoprávněně označené označením původu nebo zeměpisným označením, výrobky vyrobené bez souhlasu majitele práv k topografii polovodičového výrobku atd. Postiženo může být jednoznačně pouze takové vadné zboží, které překračuje hranice s účelem jeho obchodování a nikoli pro soukromé užití. Tento zákon lze rovněž použít pouze v případě, kdy zboží překračuje hranice a je vedeno celní řízení. 22 3) Žádost o přijetí opatření na hranicích k zabránění porušování práv – Celní opatření v souvislosti s uvedeným porušením práv lze provést pouze na návrh majitele práv či jiné oprávněné osoby, která musí ještě složit peněžní částku jako jistotu. Ta pak v případě, že se nejedná o napodobeniny nebo padělky propadá státu a to za účelem náhrady škody způsobené osobám, vůči nimž řízení směřovalo a náhradu nákladů řízení. Pokud je návrh oprávněný, celní orgán zboží zajistí. Poté je oprávněná osoba povinna určovací žalobou zahájit soudní řízení, ve kterém soud s konečnou platností rozhodne, zda jde o padělky či napodobeniny nebo nikoli. 4) Zničení zboží nebo jeho vyřazení z obchodování – v případě soudního rozhodnutí, že zboží je padělek nebo napodobenina, nesmí celní orgán zmíněné zboží propustit. Oprávněná osoba může podat návrh na zničení zboží pod celním dohledem na náklady vlastníka zboží, popř. návrh na vyřazení tohoto zboží z obchodování bez jakéhokoliv nároku na náhradu škody, pokud nebylo rozhodnuto o zabrání či propadnutí věci. O těchto návrzích pak rozhoduje celní orgán, jehož rozhodnutí je završením celého řízení. Ochrana duševního vlastnictví prostřednictvím spotřebitelského práva – zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Účelem tohoto zákona je ochrana práv spotřebitelů. Osobám, které nevykonávají podnikatelskou činnost, z tohoto zákona povinnosti nevznikají. V rámci ochrany spotřebitele je zakázáno klamavé jednání, spočívající zejména v uvádění nepravdivých, nedoložených, neúplných či nepřesných, nejasných, dvojmyslných či přehnaných údajů nebo v zamlčování údajů o skutečných vlastnostech výrobků či služeb. Vztahuje se především na poskytování služeb, ne pouze na obchodování s výrobky, jak tomu je u zákona č.191/1999 Sb.Navíc je ochrana poskytována i právu obchodní firmy či označení původu výrobků. Dozorovým orgánem je Česká obchodní inspekce se sídlem v Praze a živnostenské úřady. Na úseku zemědělských, potravinářských, kosmetických, tabákových a dalších výrobků vykonává správu Státní zemědělská a potravinářská inspekce se sídlem v Brně. Dozorový orgán může v případě bezprostředního ohrožení majetku pozastavit prodej výrobků či poskytování služeb nebo uzavřít prodejnu. Znovu otevřena může být až po odpadnutí závady a jen s písemným souhlasem dozorového orgánu. Za porušení tohoto zákona je možné uložit pokutu. Nekalá soutěž – jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Jednáním v nekalé soutěži je pak jakékoli neoprávněné užívání duš.vl., pokud toto jednání může přivodit újmu jiným soutěžitelům. Např. klamavé označení výrobku či služeb, paratizování, vyvolání nebezpečí záměny. 23
Podobné dokumenty
Minulý týden s velkým rámusem padl server megaupload, tento
bylo nutno stanovit, aby takovéto celního zásahy mezinárodně obchodně nebránily nakládání s
obchodním zbožím, které hromadně obíhá po celém světě.
Pravda, padělkem se v právu duševního vlastnictví ...
MEDIA CLUB, s.r.o., se sídlem: Praha 8 – Karlín, Palác Karlín
pro zařazení spotu do vysílánístanovenými příslušným Vysílatelem (dále „Technické podmínky“). Nedodáli Objednatel upravený nebo náhradní spot před jeho plánovaným termínem vysíláním, má Media Club
...
zuwins - Interpro
11 hodin. Lze ji zkrátit na 10 hodin, bude-li toto zkrácení nahrazeno během 10 kalendářní dnů odpovídajícím
prodloužením jiné denní nebo týdenní doby odpočinku. Není-li možné zkrátit pracovní dobu ...
Pravidla soutěže “Desperados Facebook soutěž" Pořadatel soutěže
zejména
všemi
způsoby
dle
ustanovení
§12
odst.
1
a
4autorského
zákona),
včetně
práva
takové
autorské
dílo
kdykoliv
v
průběhu
soutěže
neb...
Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“
4.1.3 Vznik licenční smlouvy podle AutZ....................................................................................32
4.1.4 Bezúplatnost licence............................................
Číslo 2/2007 - Město Jesenice
(3) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad
podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných
k podnikání, mohou na základě smlouvy s ob...
ryby, které možná neznáte
SILNÍ BEZ NÁSILÍ Projekt na podporu pozitivního sociálního klimatu mezi dětmi
ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH Veletržní expozice
KALENDÁŘ VELETRHŮ A VÝSTAV 2011/12