Sokolov

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
A. NÁZEV OBCE
Název části obce (ZSJ):
Sokolov
Mapa A: Území obce
Přehledová mapka
Kód části obce PRVK:
Název obce:
Kód obce (IČOB):
CZ041.3409.4107.0125.01
Sokolov
15222 (560286)
Číslo ORP3 (ČSÚ):
Název ORP3:
4107 (4107)
Sokolov
Kód OPOU2 ČSÚ:
41075
Název OPOU2::
Sokolov
Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ)
Kód části obce PRVK:
CZ041.3409.4107.0125.0
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Název části obce:
Sokolov
Kód části
obce PRVK:
IČOB obce
obce ÚIR:
40663
560286
Stránka 1 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
B. CHARAKTERISTIKA OBCE
B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V hornatém území severozápadních Čech, při soutoku řek Ohře a Svatavy, téměř uprostřed sokolovské pánve, leží
ve výšce 415 - 480 m.n.m. město Sokolov. Město je průmyslovým centrem nacházejícím se v lázeňském
trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně.
Město neslo až do roku 1948 název Falknov, 31. března 1948 bylo pak slavnostně přejmenován na Sokolov.
Katastrální území města dnes činí 2 277 ha. Do jeho správy spadají obce Hrušková a Vítkov, stejně tak i území již
zaniklých vsí Davidov, Lesík, Novina, Ovčárna, Podlesí a Týn. V roce 1946 došlo k výraznému úbytku obyvatel,
především jako následek vysídlení zhruba 80 % původních obyvatel německé národnosti. Od této doby až do
sedmdesátých let bylo území dosídlováno a v současné době má Sokolov téměř 25 000 obyvatel. Jejich průměrný
věk není vyšší jak 36 let.
Sokolov leží severně od silnice I. třídy I/6 (E48) Cheb-Karlovy Vary, která protíná celé Sokolovsko ve směru západvýchod. Silnice II. třídy II/208 s pokračováním II/210 Sokolov-Kraslice končí na hraničním přechodu Hraničná Klingental.
Městem protéká Ohře, na jeho území se do Ohře vlévá Rychnovský potok (poslední kilometr potoka je zatrubněn),
Svatava a Lobezský potok.
Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa
Karlovy Vary.
B.2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
Počet obyvatel:
Sokolov
Počet trvale bydlících obyvatel
2002
24 927
2005
25 070
2010
25 310
2015
24 700
12
12
12
12
24 939
25 082
25 322
24 712
2014
2020
2030
Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)
Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel
Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
Počet obyvatel
25 600
25 400
25 200
25 000
24 800
24 600
24 400
24 200
2002
2004
2006
počet trvale bydlících obyvatel
2008
2010
2012
počet obyvatel s ČOP
C. PODKLADY
Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizaci a čištění odpadních vod
Rozhodnutí o povolení k vypouštění vyčištěných odpadních vod
Technická dokumentace (geodetické zaměření, proj. dokumentace, maj. evidence)
Územní plán
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Stránka 2 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
D. VODOVODY
D.1
POTŘEBA VODY Z BILANCE
Základní parametry:
Ozn.:
Rok:
Jednotky:
Nz
obyvatel
2002
24927
Voda vyrobená celkem
VVR
tis.m3/r
1980
1960
2054
1103
Voda fakturovaná celkem
VFC
tis.m3/r
1554
1509
1560
1028,6
Počet všech zásobených obyvatel
2005
25070
2010
25310
2015
24483
Voda fakturovaná pro obyvatele
VFD
tis.m3/r
1166
1121
1172
767,6
Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva
Qs,d
l/(os.den)
128,2
122,5
126,9
85,9
Spec. potř. fakt. vody
Qs
l/(os.den)
170,8
164,9
168,9
115,1
Qs,v
l/(os.den)
217,6
214,2
222,3
123,4
Průměrná denní potřeba
Qp
m3/d
5424,7
5369,9
5627,4
3021,9
Max. denní potřeba
Qd
m3/d
6780,8
6712,3
7034,2
3777,4
Spec. potř. vody vyrobené
Obec: Sokolov
Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku
Legenda: Vodovody
Čerpací stanice
Úpravny vody
stávající
stávající
stávající
navrhované
navržená
navržená
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Vodojem věžový
Vodojem zemní
Studna, vrt
ATS
stávající
stávající
stávající
stávající
rekonstrukce
navržený
navržená
navržená
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Stránka 3 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel
Sokolov
Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
Počet obyvatel
26 000
25 500
25 000
24 500
24 000
23 500
2002
2004
2006
2008
počet zásobených trvale bydlících
2010
2012
2014
počet zásobených s ČOP
2020
2030
počet obyvatel celkem
Graf D1.2: Specifická potřeba vody
Sokolov
Specifická potřeba vody [l/os.r]
[l/os.r]
250
200
150
100
50
0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030
fakturované vody
vody vyrobené
fakturované vody obyvatelstva
Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby
Druh investice
[mil. Kč/r]:
Rok:
2003
0
2004
0
2005
0
2006
0
2007
0
2008
0
2009
0
2010
0
2011
1,74
2012
1,5
2013
2,43
2014
0
2015
0
rekon. řadů
0
0
0
0
0
0
0
0
0,69
8,2
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
0
0
0
0
0
2,43
9,7
2,43
0
0
nové investice
Sokolov
Graf D1.4: Vodovody - investice
Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
12,0
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
0,0
2004 2003 2005 2006 2007 2009 2008 2010 2011 2013 2014 2012 2015 2020 2025 2030
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 4 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
D.2
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod v Sokolově byl budován postupně s rozvojem města a s proměnami jeho okolí, zejména vlivem důlní
činnosti, průmyslu a bytové výstavby. Původními vodními zdroji vodovodu Sokolov bylo prameniště Sand u Svatavy a
prameniště Dolní Rychnov, z devadesátých let 19. století. Největší rozvoj města nastal po 2. světové válce od
padesátých let a s několika přestávkami rozvoj dosud pokračuje.
Okolo původní staré zástavby vyrostla sídliště s typickou panelovou bytovou zástavbou včetně technické a občanské
vybavenosti.
Rostoucí potřeba pitné vody byla řešena různými provizorii (např. úpravnou na Lobezském potoce s kapacitou 10 l/s,
která byla modernizovaná ještě v letech 1966-1967), ale také připojením vodovodu Sokolov na východní větev
Nebanického skupinového vodovodu do Chodova (na konci padesátých let 20. století).
Zdrojem pitné vody pro vodovod Sokolov je od roku 1970 Skupinový vodovod Horka, jeho řady IIIa a IV. Původní
východní větev NSV je v systému SVH řadem I a pro Sokolov zůstává jako rezerva pro případné nouzové
zásobování vodou.
Spotřeba vody v Sokolově po roce 1989 výrazně poklesla. Poklesla spotřeba vody u odběratelů a také se snížily ztrát
vody, zejména díky plánovitým rekonstrukcím vodovodních potrubí ve starších částech města a od roku 1998 také
díky dispečerskému řízení v systému SVH.
Vodovod tvoří tři tlaková pásma – horní (HTP), střední (STP) a dolní (DTP), která jsou řízena hladinami příslušných
vodojemů, a jedno mezipásmo, které je zásobováno přímo z řadu IV SVH.
Rozvodná vodovodní síť Sokolova je v dolním a středním tlakovém pásmu gravitační, v horním tlakovém pásmu je
posílení tlaku ČS Michal.
Sousední tlaková pásma jsou vzájemně propojena několika havarijními propoji.
Ze středního tlakového pásma jsou zásobovány městská část Stará Ovčárna a samostatná obec Těšovice.
V jednotlivých pásmech převládá okruhová síť, v okrajových částech DTP a STP je síť větevná. Vodovodní sítě ve
všech pásmech jsou vystrojeny požárními hydranty, z nichž některé mají funkci vzdušníků či kalníků.
V rámci projektu výstavby inženýrských sítí „Sokolov - IS - ul. Husitská - Vítězná „ byly postaveny nové vodovodní
řady pro výstavbu rodinných domů. Současně byly provedeny rekonstrukce vodovodů v přilehlých ulicích tzv. lokality
Husitských tradic. Uliční řady jsou provedeny z PVC trub DN 80, DN 100, DN 150 v celkové délce 1,95 km .
V roce 2008 byl pro nové bytové domy na sídlišti Vítězná v ulici Atletická postaven nový vodovodní řad z materiálu
PE 100 SDR 17 d63mm.
V celé lokalitě Šenvert (Vyhlídka) byla v časovém období let 2002 - 2010 v členění po jednotlivých etapách
postupně provedena kompletní rekonstrukce vodovodní sítě.
D.3
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Navrhuje se pokračovat v další etapě zasíťování lokality Husitských tradic pro výstavbu rodinných domů a
podnikatelských aktivit. Rozsah se předpokládá cca 1,12 km DN 100 mm.
Dále navrhujeme vycementovat 1,66 km OC DN 250 mm a 0,98 km OC DN 300 mm a to z důvodu náhrady
eternitových rozvodů.
D.4
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele
cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro
zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Stránka 5 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
E. KANALIZACE A ČOV
E.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Rok:
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Počet všech obyv. napoj. na kanal.
Nk
obyvatel
2002
24927
2005
25070
2010
25322
2015
24495
Počet obyv. napojených na ČOV
Ncov
obyvatel
24927
25070
25322
24495
Spec. produkce odp. vod obyv.
Qov
l/(os.den)
128
124
127
110
Produkce odpadních vod
Mov
m3/den
4258,9
4140,9
4290,6
3801,4
Obec: Sokolov
Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory
Legenda: Kanalizace
ČOV
Čerpací stanice
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Aglomerace
hranice
aglomerací
kanalizace
Stránka 6 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci
Sokolov
Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci
26 000
Počet obyvatel
25 500
25 000
24 500
24 000
23 500
2002
2004
2006
2008
počet napojených trvale bydlících
2010
2012
2014
počet napojených s ČOP
2020
2030
počet obyvatel celkem
Graf E1.2: Produkce odpadních vod
Sokolov
Denní produkce [m3/den]
140
120
100
80
60
40
20
0
4 600,0
4 400,0
4 200,0
4 000,0
3 800,0
3 600,0
3 400,0
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
20
20
20
25
20
30
Specifická produkce
[l/(os.den)]
Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]
specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo
produkce odpadních vod
Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby
Druh investice
[mil. Kč/r]:
Rok:
2003
0
2004
0
2005
4
2006
4
2007
0
2008
1,82
2009
0
2010
0
2011
0
2012
0
2013
0
2014
0
2015
0
rek.stok.sítě
0
0
0
0
0
2,19
0
0
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
4
4
0
4,01
0
0
0
0
0
0
0
nové investice
Graf E1.4: Kanalizace - investice
Sokolov
Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
2003 2004 2005 2011 2012 2006 2007 2008 2009 2010 2013 2014 2015 2020 2025 2030
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 7 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
E.2
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizační síť v Sokolově je koncipována jako jednotný, soustavný kanalizační systém, zakončený biologickou
čistírnou odpadních vod, která je lokalizována do prostoru ohraničeném severně inundační hrází podél řeky Ohře,
východně obcí Těšovice, jižně Tovární ulicí a západně areálem chemických závodů Eastman Sokolov a.s.. Odpadní
splaškové vody, které mají charakter vod komunálních a dešťových, jsou do tohoto prostoru svedeny mechanicky
třemi páteřními sběrači. Označení těchto sběračů je „A“, „B“ a „C“.
Sběrač „A“ - je, od vypínací a odlehčovací komory před ČOV, veden jižně, v souběhu s Tovární ulicí, až ke konci
parkoviště u nové vrátnice fy. Eastman Sokolov a.s.. Dále přechází na jižní stranu komunikace a další trasa prochází
částečně v komunikačním tělese Tovární ulice a částečně její jižní krajnicí až po konec oplocení fy. Eastman
Sokolov a.s., kde přechází na severní stranu komunikace a zde je, ve svahu mezi Tovární a Dělnickou ulicí spojná
šachta, do které je připojen kmenová stoka „B“ a výtlak z čerpací stanice dolního pásma (dále ČSt DP) na sběrači
„A“.
Kmenová stoka „A“ dále od ČSt DP pokračuje Dělnickou ulicí ke křižovatce s ulicí Truhlářskou, kterou pak pokračuje
okolo garáží Mezdosu do ulice K. H. Máchy, dále mezi hřištěm a domy čp. 1336 a 1337 do prostoru mezi garážemi
až na příjezdovou komunikaci ke garážím, v prodloužení ulice Pionýrů.
Další trasa prochází ulicí Pionýrů, přes křižovatku s ulicí Jednoty a před mostem přes Lobezský potok přechází na
levý břeh potoka. Zde jde po nábřeží a přechází přes Rokycanovu ulici, v souběhu s ní jde na Růžové náměstí,
v zeleném pásu před Finančním úřadem se lomí směrem k OD Výběr, který obchází zadem na Lidické nábřeží, po
kterém prochází v celé jeho délce. Dál pak křižuje Staré náměstí do Hálkovy ulice, odtud pak, mezi objektem OD a
restaurace a domy čp. 120, 131 a 138, k ulici Komenského, kterou prochází ke křižovatce s Husitskou, kde je na
něm poslední šachta cca 20m v prodloužení k Sokolovským strojírnám.
Celý sběrač je proveden ze železobetonových VIA trub a byl budován ve dvou částech.
První část pochází z přelomu 60. a 70. let a byla realizována s výstavbou centrální městské ČOV. Jedná se o úsek
od ČOV k ulici K. H. Máchy. Touto investicí se podchytily nečištěné výusti z ulice K. H. Máchy do bývalého dolu
Bohemie a výusť do řeky Ohře v prostoru dnešní ČOV
Druhá část byla realizována, jako podmiňující investice výstavby bytových domy v rámci stavby Staré náměstí. Touto
investicí byly podchyceny veškeré nečištěné výusti v okolí Starého náměstí.
Na sběrač „A“ je napojena soustava uličních stok, které gravitačně odvodňují oblast, která je ohraničena jižně ulicemi
K. H. Borovského, Purkyňovou, Brněnskou a parkem, západně ulicemi Chebskou, Komenského a Hálkovou, severně
řekou Ohře a severovýchodně lesoparkem v prostoru bývalého dolu Bohemie.
Do ulice M. Gorkého je napojen výtlak z čerpací stanice v Nádražní ulici, do které je, soustavou sběrače „AI“,
svedeno povodí ulic Nádražní, U divadla a Svatopluka Čecha. Podchody pod kolejemi ČD je sem svedena celá
odkanalizovaná oblast Šenvertu, kde je na Kraslické ulici další čerpací stanice, která zajišťuje odvedení splašků
z konce Kraslické ulice za zářezem pro důlní železnici.
Sběrač „B“ - vychází ze spojné šachty se sběračem „A“, která je mezi Tovární a Dělnickou ulicí, dále přechází na
jižní stranu Tovární ulice a v její krajnici prochází až do křižovatka s ulicí K. H. Borovského, kterou křižuje do parku u
Akrylu. Dále pokračuje hluboko uložená ražená štola pod patou svahu, na kterém je situována nemocnice, pod
zahradou MŠ v Purkyňově ulici na ulici Brněnskou. Tuto ulici prochází v celé její délce a velké spády jsou zde
vyrovnávány skluzy v revizních šachtách. Pokračování sběrače je přes Slovenskou ulici do zeleného trojúhelníku u
ulice Boženy Němcové, ve kterém je dešťový oddělovač (dále DO).
Tento DO je konstruován jako kapacitní s obloukovou přelivnou hranou a úsekem kapacitního potrubí v profilu DN
300 mm. Odlehčovací stoka je vedena přes komoru staré oddělovací komory v ulici B. Němcové a využívá původní
odlehčovací stoky DN 800 mm, která je vedena přes park kolmo na recipient, kterým je Lobezský potok. Její
vyústění je na pravém břehu potoka níž po toku pod mostem v ulici Jeronýmově.
Za odlehčením je na sběrač „B“ napojen sběrač „BI“, před odlehčením je napojena stoka ze Slovenské ulice, která
odvodňuje celý svah kopce nad nemocnicí.
Sběrač „B“ dále pokračuje v tělese vozovky ulice B. Němcové až nad III. ZŠ, zde přechází přes školní zahradu do
prostoru bývalé pohotovostní úpravy vody Lobezský potok. Odtud sleduje souběžně potok k DO.
DO je opět konstruován jako kapacitní s obloukovou přelivnou hranou a úsekem kapacitního potrubí v profilu DN 300
mm. Odlehčovací stoka je vedena do Lobezského potoka, výustní objekt je konstruován jako sdružený s výustí
důlních vod ze starých důlních děl.
Trasa sběrače „B“ dále pokračuje šikmo, mezi panelovými domy čp. 1949-1950 a 1951-1952, do Slovenské ulice,
kterou přechází a jde pod chodníkem, parkovištěm a zelenými pásy podél ní. Křižuje ulici Poláčkovu Seifertovu a
následně i ulici Závodu míru. V zeleném trojúhelníku u napojení Lipové ulice na ulici závodu míru je napojena stoka
z Lipové ulice, která odvodňuje i oblast Staré Ovčárny.
Sběrač „B“ je, v posledním úseku veden v zelených pásech, východně od ulice Závodu míru, do křižovatky s ulicí
Jelínkovou kde, napojením uliční stoky, končí.
Sběrač „B“ odvodňuje celou jižní část města. Severně je povodí ohraničeno ulicemi Brněnskou a Borovského, dále
hranice prochází přes vrch Hart, jde ulicí Hejrovského a podél ulice Křižíkovy. Východně hranici tvoří ulice Závodu
míru a Lipová, přes kterou je napojena shybkou s odlehčením oblast Staré Ovčárny. Část odpadních vod v této
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Stránka 8 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
lokalitě je svedena do čerpací stanice Stará Ovčárna a jsou přečerpány do gravitačního systému. Jihozápadně je,
prostřednictvím sběrače „B I“, napojena oblast sídliště Vítězná.
Sběrač „BI“ vychází z ulice Boženy Němcové, shybkou pod Lobezským potokem jde do ulice Jeronýmovy. Hned na
levém břehu Lobezsého potoka je dešťový oddělovač (kapacitní s obloukovou přelivnou hranou) před shybkou. Dále
prochází Chelčického ulicí, kde pokračuje štolovaným úsekem na nábřeží Lobezského potoka a dále k Domu dětí a
mládeže. Povodí tvoří oblast sídliště Vítězná.
Sběrač „C“ odvodňuje prostor sídlišť Michal, M. Majerové a část území okolo Sokolovské. Sběrač začíná dešťovým
oddělovačem před ČOV, je veden přes Tovární ulici a jeho trasa je vedena nejprve v souběhu s Tovární ulicí, dál se
stáčí jihozápadně, téměř po spádnici proti kopci, do prostoru sídliště 100 BJ. Mičurinova ulice. Velké výškové rozdíly
jsou řešeny soustavou spadišť, která jsou hustě umístěna po celé délce svahu.
Dále sběrač křižuje ulice Mičurinovu a K. H. Borovského a svou štolovanou částí dále pokračuje do sídliště M.
Majerové k severnímu rohu areálu ČSAD. Hluboko uložená štola kopíruje venkovní líc severozápadního oplocení
areálu do osy ulice Křižíkovy, kde se lomí k jihu a prochází areálem VIII. ZŠ. Křížením s ulicí Závodu míru končí
štolovaná část a dál je trasy vedena přes parkoviště nad Bunkrem do trávníku na jihozápadním svahu pod druhou
řadu bytovek v ulici Švabinského. Trasa sběrače kopíruje vrstevnici až pod objekt bývalého agitačního střediska, kde
se stáčí východním směrem do zahrady bývalé MŠ, přes kterou prochází a končí v ulici Slavíčkově.
Na sběrač „C“ navazuje v Mičurinově ulici sběrač „CI“, který prochází v souběhu s ulicí K. H. Borovského, dále ulicí
Mánesovou d Slavíčkovy a odvodňuje severní část sídliště Michal a sídliště M. Majerové.
Povodí sběrače „C“ zahrnuje sídliště Michal a sídliště M. Majerové, ulici Mičurinovu a Těšovickou dále pak ulici
Křižíkovu a část ulic Sokolovská, Hejrovského a K. H. Borovského. Do samostatné kanalizační větve, která
odkanalizuje dům „U štětky“ je napojen výtlak splaškových vod od obchodního domu Kaufland.
Před ČOV je napojena větev z Tovární ulice od Těšovic. Do této stoky jsou zaústěny výtlačné řada z čerpacích
stanic Těšovice a Královské Poříčí.
Kanalizační síť je zakončena centrální městskou čistírnou odpadních vod, na kterou jsou přivedeny bezdeštné
splašky z celého odvodňovaného území Sokolova a také čerpány i bezdeštné splašky z Královského Poříčí z části
Těšovic.
Čistírna odpadních vod byla poprvé uvedena do trvalého provozu v roce 1976. V říjnu roku 2000 byla provedena na
ČOV intenzifikace.
ČOV Sokolov je mechanicko-biologická s mezofilní stabilizací kalu.
Objekty ČOV mají následující technologické složení:
- hrubé předčištění
strojně stírané česle - 2 ks česlí (Fontána, DORR)
lis shrabků
provzdušňovaný lapák písku - užitný objem 421 m3
separátor písku
- mechanicko –biologická linka
usazovací nádrž objem 1469 m3
dmychárna – 3 ks rotačních dmychadel Robuschi, typ ROBOX LRB 120/4 P
aktivace objem 5550 m3 dělená na nitrifikační a denitrifikační zóny
dešťová zdrž objem 1300 m3
dosazovací nádrže – 2x kruhová - objem 2x 760 m3
- 2x podélná - objem 2x 1296 m3
- čerpání produktů čištění
strojovna
povodňová čerpací stanice velkých vod
- kalové a plynové hospodářství
vyhnívací nádrž – objem 1250 m3
ČS kalů
plynová kompresorovna
plynojem – objem 230 m3, tlak 1,5 kPa
regulační stanice zemního plynu
- zahušťování kalu
zahušťovací nádrž – objem 150 m3
uskladňovací nádrže – 3 ks - objem 3x 800 m3
čerpání kalu
Biologicky vyčištěná voda z dosazovacích nádrží odtéká přes objekty měření do recipientu. Odtok je buď gravitační
nebo, v případě vysokého stavu hladiny v recipientu, se čerpá šnekovými čerpadly (povodňová čerpací stanice).
Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se vyskytují v obci producenti, kteří produkují větší množství
tuků – ZŠ, MŠ, restaurace, apod..
V roce 2008 byl pro nové bytové domy na sídlišti Vítězná v ulici Atletická postavena nové stoky DN 200,DN 250 z
trub PP ULTRA RIB2.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Stránka 9 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)
V rámci projektu výstavby inženýrských sítí „Sokolov - IS - ul. Husitská - Vítězná „ byly postaveny nové kanalizační
stoky pro výstavbu rodinných domů. Současně byly provedeny rekonstrukce kanalizace v přilehlých ulicích tzv.
lokality Husitských tradic. Jednotlivé kanalizační větve jsou provedeny z kameninového potrubí DN 600, DN 400, DN
300 v celkové délce 1,68 km .
V celé lokalitě Šenvert (Vyhlídka) byla v časovém období let 2002 - 2010 v členění po jednotlivých etapách
postupně provedena kompletní rekonstrukce kanalizačních stok.
E.3
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
V současné době je zpracovávána dokumentace na další etapu výstavby nebo výměny kanalizačních stok.
Pokračuje se v další etapě zasíťování lokality Husitských tradic pro výstavbu rodinných domů a podnikatelských
aktivit. Rozsah investic a rekonstrukcí se předpokládá cca 0,79 km stok DN 250 mm a 0,53 km DN 300 mm.
Z důvodu havarijního stavu ČS se doporučuje kompletní rekonstrukce ČS dolního pásma veřejné kanalizace v
Sokolově, která přečerpává odpadní vody z tohoto pásma na gravitační přítok na ČOV Sokolov. Současně se
plánuje změna intenzifikace ČOV Sokolov (objektů biologického čištění a kalového hospodářství).
1) Rekonstrukce čerpací stanice odpadních vod – dolní pásmo:
Doporučuje se provedení rekonstrukce havarijního stavu čerpací stanice dolního pásma
kanalizace v ulici Dělnická. Čerpací stanice slouží k přečerpávání odpadních vod ze spodního gravitačního pásma
města DN 1500 do gravitačního odtoku DN 1500 na ČOV Sokolov. Budovu ČS tvoří železobetonový skelet, který je
na základě znaleckého statického posudku v havarijním stavu a hrozí zřícení. V případě dlouhodobého vyřazení ČS
z provozu hrozí zatopení sklepů připojených nemovitostí, současně velké zatížení místního vodního toku –
Lobezského potoka a následně řeky Ohře odlehčovanými odpadními vodami.
Město Sokolov má vypracován projet, který řeší celkovou přestavbu objektu včetně modernizace strojního vybavení
čerpací stanice.
Technické řešení:
Rekonstrukce ČS bude realizována formou výstavby nového objektu čerpací stanice situovaného v těsné blízkosti
objektu stávající ČS. Nový objekt je navržen jako podzemní betonová jímka, v části půdorysu zastropená se zakrytím
technologických zařízení lehkým ocelovým pláštěm. Opláštění objektu je navrženo z ocelových panelů, zastřešení je
navrženo jako dvouplášťový systém tepelnou izolací. Objekt nebude temperován. Součástí rekonstrukce je
kompletní dodávka nového technologického zařízení. Součástí rekonstrukce je demolice stávajícího objektu ČS,
terénní a sadové úpravy, nová komunikace a zpevněné plochy uvnitř areálu ČS, osvětlení, vystrojení trafostanice,
náhradní zdroj, oplocení, zabezpečení objektu ČS a související trubní a kabelové rozvody.
Max. čerpané množství 2 030 l/s.
Rozpočtové náklady dle projektu: 27 000 tis.Kč
2) Intenzifikace ČOV Sokolov:
Hlavním cílem je naplnění legislativních požadavků na kvalitu vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV.
Město Sokolov má vyhotovenou projektovou dokumentaci pro stavební řízení.
Záměrem investora je realizovat intenzifikaci a stavební úpravy stávajících objektů a technologických zařízení
provozních souborů. Hlavní úpravy jsou zaměřeny na objekty biologického čištění, kalového a plynového
hospodářství. Změnami projde soubor hrubého a mechanického předčištění, kde budou vyměněna, doplněna a
repasována stávající technologická zařízení. Nově jsou navrženy technologické celky dávkování externího substrátu,
hygienizace kalu, energetické využití kalu - kogenerace.
Návrhová kapacita intenzifikace ČOV 33 000 EO.
Rozpočtové náklady dle projektu: 170 000 tis.Kč
AKTUALIZACE - poznámky:
Datum
aktualizace:
Popis:
8.8.2013
aktuální stav 2013
15.10.2009
Aktualizace 2007
20.8.2004
PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 21.1.2016
Stránka 10 z 10