vánoce v eu - vrbicany.cz

Transkript

Vánoce v EU
SPECIÁL Newsletteru č. 6 , Europe Direct Most
Při vánočních oslavách si každá členská země Evropské unie ponechává své
tradice. Ne všude totiž naděluje dárky Ježíšek a nikde nemají na štědrovečerním
stole naše tradiční jídla jako je rybí polévka, smažený kapr, bramborový salát a
vánoční cukroví. Pojďte s námi nahlédnout do vánočních kuchyní zemí Evropské
unie: každý stát má totiž pro vánoční svátky své osobité dobroty a tradiční
recepty, které si můžete sami vyzkoušet.
Belgie
Belgické děti byly vychovány k víře ve Svatého Mikuláše, tedy Vánoce měly především
religiózní charakter, ale v současnosti se o Vánocích v Belgii objevuje i Santa Klaus svým
původem ze Spojených Států. V dřívějších dobách byly belgické Vánoce především rodinným
religiózním svátkem. Dárky se rozdávaly na Nový rok a děti věděly, že dárky jsou od jejich rodičů a ne
od Santa Clause.
Belgickým vánočním zvykem je, že všichni mladí i staří po rodinné oslavě 25. prosince jdou odpoledne
bruslit na zamrzlé kanály. Další tradicí, která se uchovala především v malých vesničkách, je tradice Tří
králů, kdy jsou ve vesnici vybráni tři dospělí muži, ti se převléknou za Tři krále a za zpěvu koled obchází
všechny domy. Za to jsou odměňováni drobnými dárky. Pro Belgii je typické, že celý národ si
pochutnává na vánočních trzích na vařených mořských šnecích a zapíjí je svařeným vínem. Naprostou
raritou proti jiným zemím jsou také vánoční jitrnice - vepřové, jatýrka, jablíčka, hrozinky, mandličky, a to
všechno v jednom. Výjimkou je i jakási vánočka ve tvaru děťátka Ježíška, prý podle receptury už z 9.
století.
Bulharsko
V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci Vánov mohou
nadělovat dárky hned dvakrát – 24. prosince a 6. ledna.
V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává Děda
Koleda. Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo
vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě
kroužků.
Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní
večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený Syn Boží, malý
Europe Direct Most, Vysoká škola finanční a správní, o. p. s.,
studijní středisko Most, Pionýrů 2806, 434 01 Most (CZ),
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
[email protected], www.most.europedirect.cz
1
Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou
pokrývku a na takto připravený „stůl“ rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen
rodiny pokrmu požehná a vánoční hostina může začít.
Česká republika
Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je
poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se
tak jako tak musely koupit.
Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu
sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před
Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům
péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a
mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní
večeře. Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka,
pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl
v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se stavěly betlémy.
Lidé se od rána postili, aby večer uviděli “zlaté prasátko”. S přicházejícím soumrakem děti stále častěji
vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k
slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na
uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila
na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v
dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si
podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze,
kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve
lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj,
nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl
hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru
zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali
koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.
Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili
jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů
a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6. ledna.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
2
O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umývadlo a pouštěly se v něm lodičky ze
skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově
děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla
půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma.
Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se
postupně všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili,
že je přítomen na bohoslužbě právě v tom jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí
hleděli do nového roku.
zdroj: Malá encyklopedie Vánoc, V. Vavřinová
Dánsko
Počátkem adventu se na dveřích domů a v domácnostech objevují první poslové blížících se
vánočních svátků - adventní věnce. V zemi Hanse Christiana Andersena se o Vánocích nikdy
dárky nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy velké
tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v
Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká.
V některých oblastech Dánska se dodržuje zvyk vítání "vánočního posla". Posel zaklepe na dveře a
každému dá speciální dárek: velikou kytici slaměnek, otep sena, obrovskou krabici nebo poštovní balíček
zabalený alespoň ve dvaceti vrstvách vánočního papíru. Překvapení je skryto uvnitř a obdarovaní se často
zapotí, než dárek najdou. Výběr se řídí vlastnostmi a zvyky příjemce. Dárek musí
být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu
obdarovaného.
Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným
zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným
mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou
mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane speciální dárek Julemand.
Estonsko
Vánoce (Jöulud) patří v Estonsku mezi největší svátky. Děti už od prvního adventní neděle
dávají velkou ponožku ke krbu nebo na okenní parapet.
A päkapikk (päkk - kus dlaně pod palcem, pikk - dlouhý) neboli trpaslík stále sleduje, jak se dítě chová.
Je-li hodné, tak každé ráno v oné ponožce něco je - bonbon, čokoláda, žvýkačka, menší hračka. A je-li
prázdná, tak dítě rychle vzpomíná, kde den před tím zlobilo.
Nejvýznamnější den je 24. prosinec - ryze rodinný, ulice měst málem vymřou. Jedinou výjimkou je
návštěva kostela, hlavně večer. To je vlastně jediný okamžik v roce, kdy jsou kostely plné.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
3
Svého času byla na venkově velkým rituálem jízda na saních s pěkným koněm. Pro děti to byl zážitek na
celý život. Nyní žije na venkově už málo lidí a když jedou, tak autem. Koně už nejsou.
Když přijedou zpět domů, tak usednou ke slavnostnímu stolu. Podávají se obyčejná jídla - jelítka,
brambory a vepřové - vše pečené. K tomu kyselé zelí velmi pomalu vařené s tlustým vepřovým a v
poměru 50:50 s čerstvým zelím. Otec rodiny postaví na stůl pivo (kdysi vlastní výroby, dnes obyčejně už
jen z pivovaru), jen zřídkakdy trochu vodky, pro děti jsou kali (nápoj podobný pivu, ale bez alkoholu,
něco jak ruský kvas) anebo nějaký džus, obyčejně domácí výroby z lesních jahod. Na stole jsou brusinky,
salát z marinovaných tykví, z hub, slaných okurek atd.
Dárky v Estonsku nosí Jöuluvan neboli Vánoční děda. Táhne s sebou velký vak všemožných dárků pro
hodné děti i hodné dospělé, což mu pomáhají dovézt trpaslíci a sobi z dalekého Severu, kteří obyčejně
vyčkávají venku. Dárky dostávají jen skutečně hodné děti, které před tím musí něco zazpívat, zatančit,
nebo odříkat básničku.
Po nadílce se pokračuje jednak v hodování, ale také všemožnými hrami, legrací, prohlížením a
srovnáváním dárků a podobně. Často až daleko za půlnoc.
Finsko
Ve Finsku rozdává radost bělovousý dědeček Velký Ukko a pomáhají mu pidimužící, kteří prý
zlobivé děti odnášejí do svého ledového království. Ukka poznáte podle vysoké červené čepice a
laskavého pohledu v jeho moudrých očích. Finové, jako my, prožívají vánoční generální úklid. Na Štědrý
den ráno se jí rýžová kaše a pije švestkový džus. Často se také na Štědrý den chodí na hřbitov zapálit
svíčku svým drahým zesnulým. Před návštěvou Santy se většinou jde rodina ještě na chvíli „ohřát“ do
sauny.
Francie
Pro vánoční svátky ve Francii je typický bíle oblečený Papa Noël (Otec Vánoc), který dárky
přináší 24.prosince večer. Především v Paříži, ale také v dalších městech, se stále ještě mnohde
zachovává zvyk, že po rozdání dárků dospělí členové rodiny spěchají na večeři do dobrých restaurací.
Doma zůstávají pouze dříve narození a děti. Vánoční večeře nezapře vyhlášenou francouzskou kuchyni a
mívá až dvanáct chodů (ústřice, hlemýždě, bílé klobásy, nadívaného krocana a další pochoutky včetně
velkého výběru sýrů). Francouzi mají ve zvyku v předvečer 25.prosince navštěvovat všechny příbuzné a
známé a oslavovat na večírcích.
Irsko
Irové na Štědrý večer dávají do oken svíčky, aby posvítili na cestu Svaté rodině a dalším
chudým poutníkům. Po štědrovečerní večeři lidé na stůl umísťují chléb a mléko pro Josefa,
Marii a malého Ježíška a dveře domu zůstávají nedovřené. To vše jako symbol pohostinnosti.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
4
Itálie
V italských městech nepanuje štědrovečerní nálada, jakou známe od nás, protože ulice kypí
zdánlivě běžným životem. Hlubokým zážitkem je však půlnoční mše ve Vatikánu v proslulém
chrámu sv. Petra. Svátky začínají až obědem na Boží hod po slavném papežově
požehnání Urbi et Orbi. Na slavnostním stole je zpravidla pečené jehně nebo
krocan. Ze sladkostí nechybí datle či fíky s různými náplněmi a také místní podoba
vánočky nazvaná panettone.
Tradici klasických velebných vánočních mužů, dědů a dědečků, známých z většiny
států Evropy v Itálii narušuje jediná žena. Není nikterak pohledná a už vůbec ne
mladá. Říkají jí Befana a dárky roznáší až 7. ledna.
Lucembursko
Schéi Chrëschtdeeg je pozdrav, kterým se lidé zdraví v Lucembursku a dal by se přeložit jako
"hezké vánoční svátky". Koncem listopadu můžete v ulicích potkat Mikuláše, kterému se v
Lucembursku říká Kleeschen a 6. prosince obdarovává děti různými drobnými dárky. V předvánočním
čase se ulice osvětlují a zdobí svítícími vánočními stromy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem,
speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes.
V Lucembursku jsou Vánoce také rodinným a religiózním svátkem (dárky roznáší Ježíšek a ne Santa
Klaus); rodina se schází k typickému zimnímu jídlu, kterým je černý puding s mačkanými bramborami a
jablečnou omáčkou.
Maďarsko
V Maďarsku jsou Vánoce nejen církevním, ale i národním svátkem, neboť svatý Štěpán je
jmenovcem maďarského Otce vlasti. Je již dlouholetou tradicí, že koláč upečený o první
adventní neděli musí do Tří králů vydržet ležet na okraji stolu. Zrnka obilí vložená začátkem adventu pod
ubrus mají vyjádřit vděčnost hospodáře přírodě za její dary a zajistit bohatou úrodu do dalšího roku.
Německo
Německem na Štědrý den prochází Christkind neboli Ježíšek, ale zejména v severních
oblastech obchází tradiční Weihnachtsman, který má zrzavé vousy i vlasy, dlouhý plášť a
kapuci.
Německá vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb (pečená štika, candát na roštu, plněný kapr,.).
Oblíbená je konšelská mísa, ať již teplá nebo studená, na níž jsou plátky vepřové pečeně, uzeného masa,
pečené kachny nebo husy, pečené krůty a kusy smetanových klobás. Nechybí ani tradiční jablečný závin,
do kterého se přidávají i kompotované třešně. Lahůdkou na závěr večeře je ovocný salát s příchutí
šampaňského nebo likéru.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
5
Na německých vánočních stolech nechybí ani cukroví - zhruba od 18. století se peče vaječné cukroví,
které má různé názvy. Nejčastěji se mu říká "marcipán chudých" nebo "Springle".
Rýnský Spekulantius
700 g hladké a 100 g hrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 200 g másla, 100 g medu, 0,5 dl smetany,
2 žloutky, 1 lžičky soli, 1 balíček prášku do pečiva, 1 lžičkajemně umletého perníkového koření: 24 g
skořice, 4 g hřebíčku, 3 g kardamonu, 10 g vanilky, 5 g badyánu.
Důkladně umícháme cukr s máslem, postupně přidáme ostatní suroviny a koření a dobře vypracujeme.
Tuhé těsto vyválíme na tenký plát. Vykrajujeme různé vánoční tvary a upečeme v mírně vyhřáté troubě
do růžova.
Nizozemsko
Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze
Španělska několik dní před 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v dokách je velkou
slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí a jejich rodičů. Sinterklaas
přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci objíždí se svým pomocníkem Černým
Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky. Ve východní části
Nizozemska se během Adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy.
Polsko
V Polsku nesmí chybět bohatá tabule o 12 chodech a večeře musí začínat lámáním posvěcené
oplatky. Na stole se kromě kapra objevuje i sleď v oleji a také boršč a makový
koláč.
Portugalsko
Portugalci mají svůj svátek zvaný consoda, který se slaví na Štědrý den ráno.
Na stůl prostírají talíře pro duše mrtvých a servírují jim jídlo. Věří, že tento
skutek jim v příštím roce přinese štěstí. Oslavy Vánoc jsou spojeny se silným
náboženským založením Portugalců.
Rakousko
Rakouské Vánoce začínají vlastně už 1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka v adventním
kalendáři. V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány
prvních adventních trhů. Voní to tam punčem, klobásami, pečenými kaštany a svařeným vínem. V prvním
prosincovém týdnu, kdy se také na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící, si Rakušané - ostatně
jako další kulturně spřízněné národy - opatřují podle prastarého zvyku na svatou Barboru snítky třešní s
nalitými poupaty. V Dolních Rakousech dostává takovou snítku každý člen rodiny a dívky věří, že čím
více jejich barborka kvete, tím dříve se vdají. Adventní věnce nechybějí u žádného vchodu do domu nebo
bytu. O adventu je také nejvyšší čas na pečení tradičních rakouských vánoček, štol, protože tyto sladké,
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
6
vůbec velmi nedietní výtvory, se musejí nechat řádně uležet. V předvečer svatého Mikuláše se v ulicích
rakouských měst i na vesnicích stále ještě ozývá výhružné řinčení čertovských řetězů a děti po odříkání
básničky dostanou nadílku. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem jsou ryby a drůbež v rozmanitých
úpravách. I v rakouských domovech se po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky.
Řecko
Řekové jsou velice nábožensky založený národ a od toho se také odvíjí oslava vánočních svátků.
Důležitým patronem Řeků je Svatý Mikuláš, který má ochraňovat námořníky od rozbouřeného
moře.
Na Štědrý večer obchází děti na vesnici všechny domy a zpívají vánoční koledy - tzv. kalanda. Za to
dostávají malé sladké odměny.
Dárky se rozdávají až 1. ledna, na den sv. Basileje, který je obdobou Santa Clause. Na tento den se koná
také slavnost "obnova vod", během které se všechny džbány na vodu v domě vyprázdní a naplní se
svatobasilejskou vodou. Tento rituál je doprovázen obětí naiadám, bohyním pramenů a fontán. Vánoční
oslavy končí 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.
Slovensko
Vánoce jsou obdobím, kdy se Slováci nejvíce obracejí k tradicím a ke svým kořenům. "Vánoční
oplatky patří ke štědrovečernímu obřadu jako typické jídlo, kterým v některých rodinách večeře
začíná, jinde končí," řekla etnoložka Katarína Koštialová, podle které tradice oplatek přetrvala dodnes ve
všech regionech Slovenska.
Sváteční večeře
Bohatě prostřené štědrovečerní tabule vždy patřily k vánočním svátkům, a to i v chudých oblastech, které
si "dopřály" jen jednou za rok. V mnohých příbytcích ještě i dnes voní tradiční vánoční zelná polévka,
takzvaná kapustnica. Ta se v různých regionech připravovala na mnoha způsobů; někde se smetanou,
jinde s houbami nebo i se sušenými švestkami. Kde nemají zelí rádi, tam se vaří luštěnina.
Na stolech nechybí ani moučná jídla - pirohy nebo vánoční koláče z kynutého těsta; to vše s mákem nebo
ořechy. Ty totiž symbolizují hojnost. A také to, co je sice malé, ale je toho hodně.
Stromek a dárky
V současnosti se symbolem Vánoc stal pro Slováky vánoční stromek s ozdobami. Ten ale podle
etnoložky patří k novodobým tradicím, i když ani v příbytcích předků nemohly chybět zelené větvičky,
které visely ze stropu. Ozdoby byly však mnohem jednodušší - jehličí zdobily ořechy, jablíčka nebo
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
7
slaměné ozdoby. Ty se těší svému "znovuzrození" i nyní, kdy se jako "moderní zboží" dají opět koupit v
obchodech.
Také tradice obdarovávání se váže k minulosti. Tato část svátků asi nejvíce podlehla komercializaci, tak
typické pro naší dobu. V minulosti se obdarovávali koledníci například nějakým jablíčkem nebo
cukrovím.
O Vánocích se vždy myslelo na ty druhé - na blízké, na koledníky, na zesnulé předky, na žebráky, na
pastýře nebo na zvířata. A k tomu se váží i různé zvyky. Dodnes například některé hospodyňky prostírají
jeden talíř navíc, kdyby šel náhodou kolem pocestný, kdyby zaklepal na dveře žebrák nebo jako
symbolickou památku na předky. Mnohem intenzivněji vnímají lidé o Vánocích také své blízké a rodinu.
Zatímco v minulosti byly svátky téměř společenskou událostí, během níž se lidé scházeli, nyní jsou spíš
rodinnou záležitostí. Rodinu spojuje nejen Štědrý večer ale také přípravy na něj. Ty dostaly v současnosti
zcela jinou podobu. Kromě pečení a úklidu, na které je hlavně v městech čím dál méně času, se lidé honí
za dárky a propadají nákupní horečce.zesnulé předky, na žebráky, na pastýře nebo na zvířata.
Španělsko
Ve Španělsku přicházejí tři králové, kteří sice slaví svůj svátek až v lednu, ale nadělují o
Štědrém dnu. Děti jim jdou ulicemi v ústrety s rozsvícenými lampiony.
Turróns
250 g mandlí, 250 g jemného cukru krupice, 3 žloutky, 1/2 bílku a olej.
Mandle spaříme, oloupeme, vysušíme, necháme zchladnout a jemně umeleme. Přidáme cukr, také
rozšlehané žloutky a dobře promícháme. Z poloviny bílku ušleháme tuhý sníh, který přidáme k mandlové
směsi a opatrně promícháme. Plech vyložíme alobalovou fólií, potřeme olejem, v síle asi 5 mm na ni
rozetřeme mandlovou směs a přikryjeme dalším alobalem potřeným olejem. Zatížíme dřevěnou destičkou
se závažím a necháme 3 dny v chladu stát. Turróns nakrájíme na 6 cm dlouhé a 5 mm široké proužky.
Švédsko
Ve Švédsku obchází domy stařeček Jultomten v doprovodu skřítků a trpaslíků. K vánočním
tradicím však ve Švédsku patří více než kdekoli na světě oslava svátku svaté Lucie, která
připadá na 13. prosinec. Mladé dívky se už od nepaměti oblékaly do bílých splývavých šatů a na hlavu si
dávaly věnec s hořícími svíčkami. Při večeři obsluhovaly u stolu své rodiče, aby jim tak vyjádřily dík za
jejich pozornost a péči.
Švédská vánoční kaše
250 g rýže, 1 lžíce másla, 1 lžíce cukru, 1 l mléka nebo smetany, 2 dl vody, 1 lžička soli, nastrouhaný
muškátový oříšek, trochu mleté skořice, 1 spařená a oloupaná mandle.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
8
Rýži dobře propereme, zalijeme vařící vodou, přidáme polovinu uvedeného množství másla a vaříme, až
se všechna voda vyvaří. Zalijeme vařícím mlékem nebo smetanou, osolíme, ochutíme muškátovým
oříškem a uvaříme hustou kaši, kterou dochutíme zbytkem másla a posypeme skořicí s cukrem. Podle
staré tradice se do vánoční kaše dává jedna spařená a oloupaná mandle a kdo ji najde ve svém talíři, ten se
určitě v příštím roce vdá nebo ožení.
Velká Británie
Původně bylo vánoční veselí v ostrovní říši jedním velkým karnevalem. Puritáni Vánoce
okleštili o lidovou veselici a proměnili je ve svátky rodiny za zavřenými dveřmi, ale tradiční
zvyky pálení vánočního polena, zdobení příbytků větvičkami cesmíny a jmelí, přípravy tučné husy,
vykrmeného krocana a vánočního pudingu se jim vymýtit nepodařilo. Vánoce ve Velké Británii začínaly
prvním adventním dnem a končily o svátku Tří králů, kdy anglická královna na paměť jejich daru
obětovala na oltář královské kaple v paláci Saint-James zlato, kadidlo a myrhu, které od ní slavnostně
přijal londýnský anglikánský biskup. Hlavní vánoční svátek připadá na 25. prosince.
O Vánocích nenavštěvuje děti ve Velké Británii Ježíšek, ale sv. Mikuláš. Znají ho tu pod jménem Santa
Claus a důkladně se na jeho příchod připravují. Do krbu nebo za okno zavěsí punčochu, aby jim do ní
mohl v noci z 24. na 25. prosinec nadělit drobné dárky a cukroví. Zvyk strojení vánočních stromečků se
do Anglie rozšířil z kontinentu a byl přijat spolu s protestantskou vírou. K vánočnímu stromu se ve Velké
Británii váže krásná legenda. Podle ní v horách přebývá dobrácký a štědrý vládce Vánoc. Vchod do jeho
jeskyně hlídají trpaslíci. Je jich třiašedesát. Když nastanou Vánoce, vykřikne třiašedesátý trpaslík před
vchodem do jeskyně: "Vánoce!" a trpaslíci vyběhnou do lesů kácet jedle. Stromky slavnostně ozdobí a v
žádném domě potom nemůže chybět vánoční stromeček.
Puding vánoční
Tradičním vánočním jídlem je ve Velké Británii vánoční puding (Christmas pudding), na kterém si o
Vánocích od nepaměti pochutnávaly mlsné jazýčky anglických panovníků i chudáků z londýnského
předměstí. Můžete si ho připravit i vy, tady je recept:
80 dkg hovězího loje, 45 dkg zkaramelizovaného cukru, 12 dkg citrónové kůry, 12 dkg kandovaného
ovoce, 1 kávová lžička muškátového ořechu, 45 dkg strouhané housky, 22,5 dkg prosévané mouky, 45
dkg vajec (vážíme ve skořápce), 1 sklenice (na bílé víno) koňaku, 1/2 litru mléka
Do dobře ušlehaných vajec zpracujte přísady, přidejte mléko a vše dobře umíchejte. Celé nechte stát 18
hodin v chladu, přidejte koňak a těsto potom vlijte do dobře tukem vymazané pudingové formy a vařte v
páře 8 hodin. Udané množství stačí na přípravu pudingu pro 20 až 28 osob. Vánoční puding vydrží při
dobrém uskladnění rok i déle.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
9
Vánoční zajímavosti
Česká nej:
nejdelší papírový řetěz v Čechách vytvořili v r. 2005 v Karviné. Měřil 16 kilometrů a 905 metrů
nejmenší betlém vytvořila paní Jarmila Brhlíková. Je vymodelovaný z perníkového těsta a vešel se do
pistáciové skořápky
největší betlém naopak postavil řezbář pan Jiří Halouzka.Skládá se z 50ti figur v životní velikosti.
Měřítkem je postava sv. Josefa, který stojí v jesličkách a má 2 metry na výšku. Na každou figuru padl
jeden celý strom. Na jednu z figur dokonce stromy dva, a to na slona, který měl 1,5 t.
nejmenší ozdobně zabalený dárek vytvořila Radka Křivánková. Jednalo se o miniaturní australský
opál o rozměrech 1 x 1 mm. Ona na něj dokázala vyrobit krabičku o rozměrech 4 x 3 x 1 mm a
dokonce jej zabalila do hedvábného papíru a ozdobných stužek
největší česká vánoční svíčka měří 301 cm a má průměr 15 cm. Můžete ji vidět v Muzeu rekordů a
kuriozit.
Vánoční pohlednice
Za jejich vznik vděčíme jednomu pohodlnému anglickému obchodníkovi. Jmenoval se Henry Cole a už
ho velice unavovalo každoroční vypisování blahopřejných vánočních dopisů Jeho nechuť k psaní mu
vnukla geniální nápad. V roce 1843 navštívil malíře Johna Caiicota Horsleye, jehož ručně kolorovaný
obrázek natištěný na papíře se stal hitem anglických Vánoc roku 1843. Pro začátek si jich sir Cole nechal
vytisknout rovnou tisíc kusů. Rozeslal jich 400 a zbytek ještě úspěšně prodal.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
10
Víte že:
Dva největší vánoční stromy v Evropě bylo možno obdivovat ve dvou městech:
Varšavě a Lisabonu. Svou výškou 72 metrů byly vysoké jako dům o 20 poschodích.
Ozdobeny byly 2 miliony světel, nikdo proto nemohl tušit, že se za nimi skrývá lešení.
Montáž lešenářských věží trvala v obou případech dva týdny.
Největší sbírku vykrajovátek a formiček na vánoční cukroví vlastní Wanda
Borowiková z Krakova. Kolekce obsahuje 2000 exemplářů z 11 zemí. Mezi
nejzajímavější patří tvořítka Spejbla a Hurvínka, vyrobená v Rakousku. U nás se
stejnému koníčku upsal sběratel Kamil Čečura z Kroměříže.
Nejdelší papírový řetěz v Čechách vytvořili v r. 2005 v Karviné. Měřil 16 km a 905 metrů.
Nejmenší betlém vytvořila paní Jarmila Brhlíková. Je vymodelovaný z perníkového těsta a vešel se do
pistáciové skořápky.
Nejmenší ozdobně zabalený dárek vytvořila Radka Křivánková. Jednalo se o miniaturní australský opál
o roměrech 1x1mm. Ona na něj dokázala vyrobit krabičku o rozměrech 4x3x1mm a dokonce jen zabalila
do hedvábného papíru a ozdobných stužek.
Největší česká vánoční svíčka měří 301cm a má průměr 15cm. Můžete ji vidět v Muzeu rekordů a
kuriozit.
Největší půst o vánocích 1987 zažila paní Brigitte Pierrová, která strávila týden v obchodním domě
Lorda and Taylor ve Washingtonu. Tato trochu zapomnětlivá jednasedmdesátiletá dáma se v něm
zamotala 21. prosince a našli ji až v pondělí 28. prosince večer. Seděla na zadním schodišti a policisty
požádala o šálek čaje. Po převezení do nemocnice se všichni divili, jak mohla vydržet sedm dní bez jídla
a tekutin.
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
11
Asi nejznámější koledou rozšířenou po celém světě je TICHÁ NOC. Existuje mnoho verzí o vzniku této
koledy. Podle jedné z nich se krátce před vánočními svátky roku 1818 v kostele sv. Mikuláše v
hornorakouském městečku Obernsdorf porouchaly varhany a bylo zřejmé, že se je do Štědrého dne
nepodaří opravit.”Jaká to bude bez varhan půlnoční” zoufal si pomocník tamního faráře Joseph Franz
Mohr. Na něm bylo aby vymyslel náhradní hudební program, který by zaujal místní farníky.24.prosince
1818 text dodaný J.F.Mohrem zhudebnil varhaník kostela Franz Xaver Gruber a večer tedy poprvé
zazněla Tichá noc ještě pod názvem Píseň z nebes.
Vesničané ji zprvu nepřijali příliš vlídně. Byli zvyklí na zvuk varhan a "Tichá noc" byla s doprovodem
kytary. Na Tichou noc se začalo zapomínat. Po nějakém čase se Tichá noc dostala do Ameriky, kde se
stala nedílnou součástí tamních vánoc.
Still the night -AJ
Stille Nacht - NJ
Sainte nuit - FJ
Still the night, Holy the night,
Sleeps the world, hid from sight,
Mary and Joseph in stable bare,
Watch o'er the child, beloved and
fair,
/: Sleep in heavenly peace. :/
1. Stille Nacht! Heil'ge Nacht!
Alles schläft; einsam wacht
Nur das traute hoch heilige Paar.
Holder Knab' im lockigten Haar,
|: Schlafe in himmlischer Ruh! :|
Ô nuit de paix, Sainte nuit
Dans le ciel L'astre luit
Dans les champs tout repose en paix
Mais soudain dans l'air pur et frais
Le brillant coeur des anges
Aux bergers apparaît
Shepherds first saw the light,
Heard resounding clear and strong,
Far and near, the Angels song,
/: Christ the Redeemer is here. :/
Son of God, love's pure light,
Love is smiling from thy face,
Strikes for us now the hour of grace,
/: Saviour since thou art born. :/
Gottes Sohn, o wie lacht
Lieb' aus deinem göttlichen Mund,
Da uns schlägt die rettende Stund'.
|: Jesus in deiner Geburt! :|
Die der Welt Heil gebracht,
Aus des Himmels goldenen Höhn,
Uns der Gnaden Fülle läßt sehn,
|: Jesum in Menschengestalt! :|
Wo sich heut alle Macht
Väterlicher Liebe ergoß,
Und als Bruder huldvoll umschloß
|: Jesus die Völker der Welt! :|
Lange schon uns bedacht,
Als der Herr vom Grimme befreit
In der Väter urgrauer Zeit
|: Aller Welt Schonung verhieß! :|
Ô nuit de foi, Sainte nuit
Les bergers sont instruits
Confiants dans la voix des cieux
Ils s'en vont adorer leur Dieu
Et Jésus, en échange
Leur sourit radieux
Ô nuit d'amour, Sainte nuit
Dans l'étable, aucun bruit
Sur la paille, est couché l'enfant
Que la Vierge endort en chantant
Il repose en ses langes
Son Jésus ravissant
Ô nuit d'espoir, Sainte nuit
L'espérance a reluit
Le Sauveur de la terre est né
C'est à nous que Dieu l'a donné
Célébrons ses louanges
Gloire au Verbe incarné
Hirten erst kundgemacht
Durch der Engel Alleluja,
Tönt es laut bei Ferne und Nah:
|: "Jesus der Retter ist da!" :|
Tel: (+420) 476 707 722, 602 555 115 ,
12

vánoce v eu - vrbicany.cz

Transkript

Podobné dokumenty