Kongresové noviny č.2 - 52. diabetologické dny Luhačovice
Transkript
Určeno pro odborníky ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. pořádané Českou diabetologickou společností ČLS JEP ve spolupráci se Slovenskou diabetologickou společností 14.–16. dubna 2016 kongresové noviny 2 15. dubna 2016 Dies diabetologicae... „Setkáváme se zde s tím, že uplynulý rok byl plný pozitivních událostí,“ uvedla včera při zahájení 52. diabetologických dnů předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc. Připomněla ale také dvě smutné zprávy z minulého roku. „Jsou jimi nečekaná úmrtí dvou členů České diabetologické společnosti, významných osobností, které jsme zde shodou okolností oceňovali v minulém roce. První z nich, profesor Jan Vavřinec, nepochybně největší osobnost české diabetologie v minulých letech, zemřel před několika týdny, a dále kolega, který na Diabetologických dnech v loňském roce přednesl Syllabovu přednášku, docent Petr Bouček.“ Poté prof. Pelikánová přivítala profesora Jaroslava Rybku jako „jednoho ze zakladatelů ČDS a člověka, který se zapsal do dějin československé diabetologie“. Jménem odborné společnosti mu pogratulovala k udělení Medaile za zásluhy v oblasti vědy, kterou na podzim loňského roku převzal z rukou prezidenta, i za obdržení ocenění udíleného Senátem Parlamentu ČR. Připomněla i dalšího dlouhodobého člena odborné společnosti, který se rovněž řadí k zakladatelům naší diabetologie – doktora Jindřicha Šimurdu, čerstvého devadesátníka, kterému jménem ČDS popřála spolu s kolegy už před zahájením kongresu. Své vystoupení pak prof. Pelikánová uzavřela přáním užitečně stráveného pobytu: „Ráda bych vám popřála krásné, veselé tři dny v Luhačovicích s tím, že odborný program naplní vaše očekávání. Možná jste si také všimli, že už od loňského roku – protože řady posluchačů se rozšiřují stále více o lékaře z terénu a praktické diabetology – jsme kromě vědeckých přednášek, které stále zůstávají základem našeho kongresu, zařadili i nezávislá sympozia, která se věnují těhotenství a diabetu, standardně problematice diabetické nohy a řízení motorových vozidel. Další novinkou od loňského roku je formát workshopů.“ Z dnešního programu Program na pátek BLOK 5. TECHNOLOGIE 8.30–10.00, sál Rondo předsedající: Z. Rušavý, M. Prázný BLOK 6. METABOLICKÝ SYNDROM 8.30–10.00, kinosál předsedající: M. Haluzík, J. Zemanová BLOK 7. VARIA 15.00–16.30, sál Rondo předsedající: Z. Šumník, E. Račická PLENÁRNÍ SCHŮZE ČDS 10.15–11.00, sál Rondo ZAHRANIČNÍ HOST 11.00–11.30, sál Rondo předsedající: J. Škrha, T. Pelikánová New trends in the treatment of Type 2 diabetes prof. Dr. Guntram Schernthaner (Vienna) ŘÍZENÁ DISKUSE U POSTERŮ 13.00–14.00 Prostor A (galerie): 28–34 TECHNOLOGIE moderují: J. Brož, J. Šoupal Prostor B (foyer u kinosálu): 35–42 VARIA moderují: B. Bendlová, P. Wohl SYMPOZIUM PODIATRICKÉ SEKCE ČDS 15.00–16.30, kinosál předsedající: R. Bém, S. Lacigová Protože Diabetologické dny jsou tradičně pořádány ve spolupráci se Slovenskou diabetologickou společností, slova se po prof. Pelikánové ujal i její předseda doc. MUDr. Emil Martinka, PhD. Připomněl založení stávající odborné akce před více než 50 lety, tehdy pod názvem Československé diabetologické dny, a ocenil pokračující spolupráci českých a slovenských diabetologů, kterým stále zůstává čestné místo i na poli organizace. „Jezdíme sem rádi, protože je tu dobře, vždycky je připraven vynikající program a máme možnost potkat se s přáteli. A čeho si velmi vážím, je možnost setkat se se zakladateli významných diabetologických škol, kteří ovlivnili vývoj diabetologie v Čechách i na Slovensku.“ Na závěr popřál docent Martinka všem přítomným zajímavé odborné i společenské zážitky a současně je pozval na slovenské Národní diabetologické dny, které se budou konat koncem května v Košicích. red Pracovní den sekce Nelékařských zdravotnických pracovníků při 52. diabetologických dnech v Luhačovicích 1. BLOK 8.30–12.55, Společenský dům Koordinátoři: Renáta Říhánková, Kateřina Čechová 2. BLOK Řízená diskuse k posterům 12.55–13.20, Společenský dům Řízená diskuse k posterům 14.20–16.05, Společenský dům Koordinátoři: Milada Koukalová, Jaroslava Kreuzbergová 2 kongresové noviny 2 52. diabetologické dny, Luhačovice Tváře dne Čestná členství ČDS ČLS JEP 2016 Česká diabetologická společnost uděluje čestná členství významným osobnostem od roku 1974. „Letos cenu dostávají dvě opravdové dámy, kterých si velice vážím – a kterých jsem si vážila, již když jsem na pole diabetologie vstupovala,“ uvedla prof. Pelikánová předávání letošních ocenění laureátkám. Prof. MUDr. Jindřiška Perušičová, DrSc. V roce 1968 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. V r. 1976 složila atestaci z vnitřního lékařství I. stupně, v r. 1981 atestaci z vnitřního lékařství II. stupně. V r. 1988 se stala kandidátkou lékařských věd, v r. 2001 doktorem lékařských věd. V r. 2003 byla jmenována profesorkou pro obor vnitřní lékařství. Téměř celý svůj dosavadní profesní život spojila prof. Perušičová s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Od roku 2005 dosud působí na Interní klinice 2. LF UK a FN Motol, Praha. Prof. Perušičová je známa jako editorka několika publikačních, resp. knižních řad – Trendy soudobé diabetologie, Diabetologie a Současná diabetologie. Je i zakladatelkou a vedoucí redakční rady internetového portálu eDiabetes. lékařství. V r. 1977 atestovala v oboru poruchy látkové výměny a výživy. Svou profesní dráhu spojila v letech 1967–1993 s Interním oddělením dnešní Baťovy nemocnice Zlín. Od r. 1993 až dosud se věnuje soukromé interní a diabetologické ordinaci. MUDr. Gregorová se jako blízká spolupracovnice prof. Rybky významně podílela na tvorbě a realizaci prvního diabetologického programu. V letech 1983–1988 působila ve funkci hlavního diabetologa ČR. red V letech 1985–2014 byla prof. Perušičová členkou výboru České diabetologické společnosti ČLS JEP, v němž prošla různými funkcemi – místopředsedkyně, předsedkyně, vědeckého sekretáře i pokladníka. MUDr. Anna Gregorová V roce 1965 absolvovala Lékařskou fakultu Palackého univerzity, Olomouc. Diabetologii se věnuje od roku 1967 kdy získala i atestaci I. stupně z interního Ovlivnění biologie beta buňky... ... a prevence diabetu – sen, utopie, či fikce? Tak nazval svou zvanou přednášku prof. MUDr. Michal Anděl, CSc. Rozhovor o ní najdete během dneška na stránkách congress-live.eu, otiskujeme jen krátkou ochutnávku – už proto, že prof. Anděl určitě do rubriky Tvář dne patří. „U pacientů s diabetem i prediabetem je důležité udržení normální glykémie a dosažení cílových hodnot krevních tuků – stejně jako krevního tlaku,“ říká v rozhovoru prof. Anděl. „To je běžná realita, kterou se snažíme již nyní pomocí klinicky daných cílů naplňovat. To, co jsem trochu nadneseně nazval snem a co je již spíše na obzoru než za obzorem, je podívat se na základě zna- lostí buněčné biologie na věc poněkud podrobněji. Nacházet v potravě třeba to, co je pro beta buňky škodlivé, co zvyšuje jejich apoptózu – a to jsou přede- vším nasycené mastné kyseliny a transmastné kyseliny. Samozřejmě to souvisí s mechanismy, jimiž k apoptóze beta buněk vede hyperglykémie , a také s mechanismy, které v důsledku působení tzv. reaktivních kyslíkových radikálů ovlivňují jejich život a také smrt. To, co jsem ale v přednášce chtěl ukázat především, je, že existuje mnoho dalších mechanismů, které souvisejí například s přítomností gama-aminomáselné kyseliny, nevíce k článku na: bo které jsou spojeny congress-live.eu s tvorbou cyklického adenosinmonofosfátu – tyto mechanismy ovlivňuje celá řada léků a jsou potenciálně využitelné.“ red pátek, 15. 4. 2016 Nenechte si ujít kongresové noviny 2 3 Blok 7 Varia • pátek 15.00–16.30 • sál Rondo předsedající: Doc. MUDr. Z. Šumník, MUDr. E. Račická To nejlepší z diabetologie Sekce Varia bývá leckdy neprávem podceňována z důvodu nedostatečného zacílení témat. Tato heterogenita je však zároveň předností, vždyť kde jinde se v rámci omezeného časového prostoru seznámíte s tím nejlepším, co za poslední rok vyprodukovaly české i slovenské diabetologické týmy. Do programu letošní páteční odpolední luhačovické sekce se letos podařilo vměstnat šest bezesporu zajímavých prací z různých oblastí diabetologie. Sekci zahájí paní doktorka Kurdiová z Bratislavy, která nás seznámí s možným vlivem afaminu, vitamin E vázajícího glykoproteinu produkovaného v játrech, který by mohl být slibným markerem rozvoje diabetu 2. typu. Druhým Nenechte si ujít řečníkem bude paní docentka Štěpánka Průhová z Pediatrické kliniky FN v Motole, která se dlouhodobě věnuje monogenním formám diabetu. Ty jsou bezpochyby častější, než se zdá při pohledu na epidemiologická data, většina z těchto pacientů je nesprávně vedena pod jedním z hlavních typů diabetu. Její letošní sdělení se týká první české rodiny s diabetem způsobeným mutací v genu cel. Fakt, že se jedná o čtvrtou dosud popsanou rodinu, ukazuje na skvělou práci její laboratoře. Naváže paní doktorka Andělová s přednáškou o méně častých neurologických chorobách, jako je stiff person syndrom, který charakterizuje svalová ztuhlost a cerebelární ataxie, které spojuje přítomnost protilátek proti glutamát-dekarboxyláze, asociovaná s autoimunitním diabetem u těchto nemocných. Dalším sdělením bude výlet do oblasti základního výzkumu. Pan doktor Kříž z IKEM nás seznámí s tím, zda a jak může rapamycin bránit vzniku jaterních cyst po transplantaci pankreatických ostrůvků u potkana. Doktor Pavel Škrha bude následně hovořit o funkci microRNA u karcinomu pankreatu u diabetických pacientů. Primární funkcí microRNA je regulace exprese genů, tyto molekuly mají velký potenciál zejména pro časnou diagnostiku širokého spektra chorob, včetně tumorů. Protože se ukazuje, že diabetes mellitus je obecným rizikovým faktorem nádorové transformace, bude tedy toto sdělení velmi zajímavé i pro klinické diabetology. Sekci zakončí přednáška paní doktorky Powell z 3. LF UK v Praze, která upozorní na významně kratší dobu přežití u osob s kolorektálním karcinomem současně léčených pro endokrinopatie. Diskuse o příčinách tohoto epidemiologického pozorování bude jistě stimulující. Doc. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D. Sympozium podiatrické sekce ČDS ČLS JEP Syndrom diabetické nohy • pátek 15.00–16.30 • Kinosál předsedající: MUDr. R. Bém, prof. A. Jirkovská Aktuálně z podiatrické sekce Vážení a milí přátelé, dovoluji si Vás pozvat na sympozium podiatrické sekce ČDS – Syndrom diabetické nohy, které se bude konat jako každý rok během pátečního odpoledne v Kinosále. V úvodu sympozia se ujme slova nestorka české podiatrie prof. Alexandra Jirkovská a seznámí nás s aktuálními informacemi z podiatrické sekce České diabetologické společnosti, např. i s tím, že nás v letošním roce čekají volby do výboru této sekce. V další části sdělení se bude věnovat aktualizacím v Mezinárodním konsensu, který byl představen na 7th International Symposium on the Diabetic Foot v Ha- agu v květnu 2015. O setkání zástupců jednotlivých podiatrických ambulancí, které se konalo krátce před koncem loňského roku, nás bude informovat dr. Piťhová. Během tohoto setkání byla projednávána celá řada témat, která trápí podiatrické ambulance v jednotlivých částech České republiky, např. vykazování kódů pro podiatrii, možnost předpisu odlehčovacích pomůcek apod. Společně byla také domluvena pravidla pro vnitřní a vnější audit v podiatrických ambulancích, se kterými budete během sympozia seznámeni. Poté bude následovat pravidelné „okénko“ aktualit v podiatrii, které budou prezentovány dr. Bémem a dr. Piťhovou. Letos budou zaměřeny na novinky v lokální terapii – aplikaci plazmy obohacené o trombocyty a léčbu ran pomocí nízko teplotní plazmy jako fyzikální metody. Dr. Piťhová se pak zaměří na nové vyšetřovací metody mikrocirkulace, což je oblast stále velmi aktuální. Jako stěžejní přednášku jsme v letošním roce vybrali sdělení na téma chirurgické, a to problematiku nášlapných pahýlů, kterého se ujmou skvělí odborníci – dr. Sixta, dr. Navrátil a dr. Táborská. Amputační výkony bohužel stále vyplňují významné místo v podiatrické péči, přičemž vhodná úroveň a správné provedení těchto výkonů může pacientům velmi ovlivnit kvalitu života. Také v letošním roce nebudou chybět dvě vybrané kazuistiky z certifikovaného kursu pro sestry v podiatrii, které budou prezentovány sestrami Klubalovou a Treterovou. Doufám, že vás tento pečlivě sestavený program zaujme a povzbudí v další práci s pacienty se syndromem diabetické nohy. MUDr. Robert Bém 4 kongresové noviny 2 52. diabetologické dny, Luhačovice Diabetologie je stále těsněji propojena s kardiologií a obezitologií O vědeckém rozměru současné diabetologie jsme hovořili s prof. MUDr. Martinem Haluzíkem, DrSc. Které vědecké objevy či publikace v diabetologii vás v posledním roce nejvíce zaujaly? V klinické diabetologii nejvíce výsledky kardiovaskulárních studií s empagliflozinem, kde došlo ke snížení kardiovaskulárních komplikací, a dále oznámení o podobně pozitivním vlivu liraglutidu ve studii LEADER. Na této studii jsme participovali, o to více jsem zvědav na plnou prezentaci výsledků na kongresu ADA. Z výsledků preklinických pak objev tzv. FAHFA, esterů mastných kyselin s rozvětveným řetězcem, produkovaných mimo jiné v tukové tkáni a zlepšujících zánět a inzulínovou senzitivitu. Zdá se, že tyto látky by mohly mít potenciální uplatnění v léčbě diabetu i aterosklerózy. Které směry či oblasti výzkumu jsou v současné době nejaktuálnější v české diabetologii? Dovolím si říci, co by mělo být nejaktuálnější – registry pacientů s diabetem. Ty se nám však stále bohužel nedaří vytvořit. Přitom by velmi pomohly jak výzkumně, tak i při vyjednávání s plátci. Dokážete porovnat vývoj množství, kvality a tematického zaměření vědeckých prací prezentovaných v Luhačovicích letos a například před 10 lety? Pozoruji velmi pozitivní posun směrem k větší kvalitě zejména v oblasti preklinického a patofyziologického výzkumu. Vyrůstá velmi silná a kvalitní mladá generace, která dokáže získat kvalitní výsledky a dobře je prezentovat, a to nejen v Luhačovicích, ale i na nejlepších zahraničních kongresech. Jaká témata vědeckých prací bychom neměli letos přehlédnout v Luhačovicích a které práce zejména mladých vědců byste doporučil neopominout? Velmi doporučuji tradiční blok Patofyziologie v kinosále a také posterové sekce. Tam je nejvíce času i prostoru vý- sledky důkladně prodiskutovat. Jinak je ale výběr opět velmi široký a nepochybuji, že si vybere každý. Sám jsem velmi zvědav na práci o vlivu metforminu na funkci myokardu u pacientů se srdečním selháním (Stoláriková a kolektiv). Ještě jsem neviděl seznam posterů, ale tam vždy také bývá mnoho zajímavého. Žhavým tématem současné diabetologie je bariatrická chirurgie. Jaké aktuální vědecké poznatky v této oblasti by měl diabetolog zaregistrovat? Především bychom všichni měli mít na paměti, že pro mnohé pacienty je bariatrie nejlepším dlouhodobým řešením jejich obezity i diabetu. Stále více také pronikáme i k mechanismům působení jednotlivých operací. Těším se, že vše důkladně s kolegy prodiskutujeme během bariatrického workshopu, který ve čtvrtek pořádáme spolu s prof. Friedem a Dr. Slabou. V současné době je stále významnější mezioborový výzkum v diabetologii. Kterých oblastí se nejvíce týká a jak je diabetologický výzkum propojen například s kardiologií, obezitologií, neurologií či pneumologií? Především s kardiologií je diabetologie propojena stále těsněji – koneckonců začínají například studie sledující vliv gliflozinů u srdečního selhání u nediabetiků, bude prezentována zmiňovaná práce o vlivu metforminu na srdeční funkce atd. Propojení s obezitologií je také stále těsnější a zdá se, že některá antidiabetika se nakonec dobře uplatní i jako antiobezitika, podobně jako bariatrie léči nejen obezitu, ale také diabetes. Na Diabetologických dnech v Luhačovicích je prezentována řada původních vědeckých prací, z nichž některé se objevují i na zahraničních kongresech. Ve kterých oblastech je český výzkum v diabetologii napřed před světem a kde naopak nejvíce zaostáváme? Jakkoliv netrpím přílišnou skromností, nemyslím si, že bychom svět někde přímo předstihovali. Naše špičkové oblasti se dají dobře zmapovat podle toho, komu se poštěstí prezentovat výsledky ve formě přednášky na velkých mezinárodních kongresech. Namátkou práce skupiny doc. Cinka o střevním viromu a diabetu, práce Dr. Kahleové a dalších pátek, 15. 4. 2016 kolegů z IKEM o vlivu různých typů diet na kompenzaci diabetu, některé patofyziologické práce o změnách v tukové tkáni a hormonálních změnách po bariatrii atp. Nemáme bohužel příliš mnoho kvalitních klinicky zaměřených studií a díky absenci registrů pacientů jsou i naše informace o kvalitě kompenzace a výskytu různých komplikací u diabetiků dosti omezené. Tam bych viděl asi největší rezervy. Jaký přínos má základní výzkum pro vývoj klinické praxe v diabetologii? Do budoucna jistě velký, ale není vždy jednoduché výsledky prezentovat tak, aby zaujaly i terénní klinické diabetology. Nicméně například vývoj nových léků musí vždy začínat kvalitním preklinickým výzkumem. kongresové noviny 2 Kde jsou v současné české lékařské vědě největší mezery a nedostatky? Co podle vás nejvíce chybí dnešním vědcům? Myslím, že stále ještě není optimální jak celková výše financí, tak způsob jejich rozdělování. Přece jen je český rybník poměrně malý a granty si tak navzájem posuzuje a o rozdělování peněz rozhoduje poměrně úzká skupina lidí. Někdy jsou tak granty přidělovány „podle jména“ někomu, kdo je vědecky a publikačně již dávno za zenitem. Pro vědce je podle mého soudu nejdůležitější zaujetí pro věc, zkušenosti ze zahraničních stáží a schopnost dobře prezentovat výsledky v angličtině. V neposlední řadě je zásadní také podpora a velkorysost vedoucích 5 pracovníků. V našich krajích bohužel není výjimkou, že ti, kterým se daří, mohou být někdy svými nadřízenými – vědecky mnohdy podstatně méně kvalitními – brzděni, aby je nepřerostli. To je myslím nešvar, který může významně jak otrávit ty, kterých se to týká, tak i demotivovat ostatní kolegy v okolí. Naštěstí máme i celou řadu vedoucích pracovníků s vizí, jejichž cílem je opravdu vybudovat co nejlepší pracoviště a ne se pouze udržet co nejdéle ve vedoucích funkcích. Celkově jsem však optimista. Myslím si, že s nástupem lidí se zahraničními zkušenostmi, kteří se v zahraničí naučili, jak má vypadat kvalitní vědecká práce, a mají za sebou perfektní publikace, i tento nešvar postupně zmizí. kip Anketa DM2 a řidičské průkazy K zajištění bezpečnosti provozu byla v rámci Evropské unie vydána nová pravidla pro řízení motorových vozidel diabetiky. Zahrnují doporučení, podle kterých by více než jedna epizoda těžké hypoglykémie během 12 měsíců měla vést ke ztrátě řidičského průkazu. Dovedete si představit důsledné uplatňování tohoto doporučení v praxi a myslíte si, že by vedlo ke zkreslení informací o úrovni kompenzace diabetu v České republice? MUDr. Jana Psottová V případě, že by byl pacient z důvodu těžké hypoglykémie hospitalizován, pak jistě o řidičský průkaz přijde (ohlašovací povinnost každého lékaře, propouštěcí lékařskou zprávu obdrží pacientův praktický lékař, takže pokud by případ nenahlásil žádný z lékařů, tak praktický lékař jistě ano). Zcela jednoznačně to povede u pacientů k obavám z hypoglykémií a k obavám ze ztráty řidičského oprávnění. Pacienti se budou snažit předejít hypoglykémiím, což zcela jistě bude mít vliv na zhoršení kompenzace diabetu. Pro mne osobně je někdy velmi těžké napsat z áporné vyjádření, protože pacienti jsou často zcela závislí na dopravě autem a mnohdy ostatní členové rodiny pak nemají nikoho, kdo by je odvezl. Znám to sama z vlastní zkušenosti, když jsem byla po operaci nohy pro komplikovanou frakturu a byla jsem byla zcela závislá na synovi a přátelích. MUDr. Jan Brož Tento bod směrnice, byť ho rámcově lze považovat za příkrý vůči řadě pacientů, má rámcové opodstatnění vycházející z několika studií, které z pohledu dopravních nehod identifikovaly jako nejrizikovější právě řidiče - pacienty s opakovanými těžkými hypoglykémiemi. Jeho uplatňování bohužel samozřejmě navýší administrativu praktických lékařů, diabetologů i části státní zprávy. To, že ve svém důsledku povede k zatajování těžkých hypoglykémií částí pacientů lze předpokládat a je prokázáno několika studiemi včetně jedné naší. I na základě těchto studií probíhá v současné době jednání na úrovni Evropské komise, jehož cílem je určitá změna současné normy, která by měla negativní dopady současné úpravy zmírnit. MUDr. Lenka Syč-Kriváňová Každá minca má dve strany. Rovnako aj súvislosť prísneho uplatňovanie nových pravidiel o spôsobilosti diabetika k riadeniu motorového vozidla. Na jednej strane je bezpečnosť diabetika a ostatných účastníkov cestnej premávky, kde je striktné a nekompromisné uplatnenie pravidiel určite nevyhnutné, na strane druhej zas fakt, že riadenie motorového vozidla je častokrát neoddeliteľnou súčasťou každodenného života bežných ľudia, diabetikov nevynímajúc. Ba čo viac, riadenie motorového vozidla je pre mnohých súčasťou pracovno-právneho pomeru. Lekár, ktorý podá návrh na prešetrenie spôsobilosti, môže tak potenciálne pripraviť diabetika prinajmenšom o schopnosť riadenia motorového vozidla pre vlastné účely, v horšom prípade aj o prácu. Osobne si myslím, že striktne nastavené pravidla povedú k zamlčaniu množstva epizód hypoglykémii, zo strachu straty vodičského oprávnenia. Zdanlivo tak diabetes v ČR a jeho kompenzácia či úspešnosť liečby, charakterizovaná okrem iného absenciou hypoglykémii, budú optimálne. Realita bude však iná. Myslím si, že o súvislosti riadenia motorového vozidla s diabetom sa v diabetologických ambulanciách málo hovorí. Osveta v danej problematike je určite na mieste. red 6 kongresové noviny 2 Zaznamenali jsme 52. diabetologické dny, Luhačovice Blok 1 Komplikace I • čtvrtek Jak nejlépe porozumět komplikacím diabetu? Adipokiny u diabetiků 2. typu a cévní poškození V prvním bloku výzkumných sdělení zazněly výsledky práce doc. MUDr. Davida Karáska, Ph.D., a kol. z III. interní kliniky nefrologické, revmatologické a endokrinologické LF UP a FN Olomouc. Autor se zaměřil na vztah vybraných adipokinů k ukazatelům cévního poškození u více než padesátky pacientů s diabetem 2. typu. Tato pilotní studie ukázala, že diabetici měli ve srovnání se zdravými kontrolami signifikantně vyšší koncentrace adipocytárního faktoru vázajícího mastné kyseliny (A-FABP) a nižší hodnoty adiponektinu, což jsou ukazatele mající určitý vztah k cévnímu poškození. „Odborná literatura a naše dřívější vyšetřování osob s metabolickým syndromem a smíšenou dyslipidémií nás vedou k předpokladu, že tuková tkáň a leukocyty jsou zdrojem prozánětlivých a proaterogenních faktorů. Nejvíce se zřejmě uplatňuje právě adipocytární faktor vázající mastné kyseliny. Navozuje poškození endotelu, jež se nějakým způsobem detekuje a následně vede ke zvýšené produkci fibroblastového růstového faktoru FGF 21. FGF 21 pak vede k produkci metabolicky pozitivních faktorů, které mohou způsobit vznik cévních komplikací,“ popsal výsledky studie doc. Karásek. Tato malá práce dokládá, že tuková tkáň je aktivní činitel, který dokáže produkovat řadu působků s negativním působením na kardiovaskulární systém. Diabetici jsou více ohroženi osteoporózou, zvláště pokud jim byl diabetes diagnostikován před 15. rokem věku Až 30 % pacientů, kteří čekají na kombinovanou transplantaci ledviny a pankreatu, nebo ji absolvovali, má osteoporózu. Tito pacienti jsou současně nejvíce ohroženi rizikem fraktur: násobí se zde negativní účinky přítomnosti diabetu 1. typu, chronické renální insuficience a imunosupresivní léčby po transplantaci. Jak působí samotný diabetes 1. typu na kostní metabolismus? Jedná se o několik mechanismů, zdůrazněme například nedostatečný anabolický účinek inzulinu na osteoblasty, toxický vliv hyperglykémie na osteo- blasty nebo kumulaci pozdních produktů glykace v kostní matrix, která pak negativně ovlivňuje kvalitu kostní hmoty. Uplatňuje se i polyurie vedoucí ke ztrátám vápníku a hořčíku. Důsledkem je nižší kostní novotvorba, nižší kostní hustota, vyšší riziko fraktur a pádů. „Kostní hmotu ovlivňuje již renální insuficence ve stadiu CKD 2,“ poznamenala MUDr. Simona Kratochvílová z Centra diabetologie pražského IKEM, která s kolegy provedla retrospektivní analýzu kostního metabolismu u 111 pacientů poprvé zařazených v letech 2011 až 2014 na čekací listinu kombinované transplantace ledviny a slinivky břišní. Naprostá většina nemocných měla diabetes 1. typu trvající v průměru 25 let a byla ve věku mezi 40 a 50 lety, jejich BMI se pohybovalo kolem 24, glykovaný hemoglobin byl v průměru 73 mmol/mol a glomerulární filtrace 0,24 ml/s. Asi 40 pacientů bylo dialyzováno a ostatní měli renální insuficienci ve stadiu CKD 3–4. Vstupní vyšetření ukázala, že až 47 % pacientů mělo hypofosfatémii, 32 % hypokalcémii a více než 60 % mělo hodnotu parathormonu pod nebo nad normou. Celkem 28 % osob vstupně neužívalo žádnou medikaci, která by pozitivně ovlivňovala kostní metabolismus, a pouze šest osob bralo Vigantol. Jak zdůraznila MUDr. Kratochvílová, větší část pacientů měla subnormální koncentrace prekursoru vitaminu D a 24 % osob dokonce vykazovalo deficit. Nejnižší kostní denzita byla zjištěna u proximálních femurů, podstatně lepší byly výsledky u distálního předloktí. Až 22 % diabetiků mělo aspoň v jedné zkoumané lokalitě již přítomnou osteoporózu, 50 % mělo aspoň v jedné měřené lokalitě osteopenii a pouze čtvrtina pacientů měla všechny sledované tělesné lokality v normě. „Bohužel polovina z této čtvrtiny osob se pohybovala v dolním pásmu normy,“ konstatovala přednášející a dodala, že výskyt osteoporózy, osteopenie i normálního stavu byl překvapivě srovnatelný mezi muži a ženami. Již dialyzovaní pacienti měli ve 40 % ospeoporózu a ve 40 % osteopenii. Autoři studie rovněž odhalili pozitivní korelace mezi BMI a kostní hustotou a poměrně překvapivě též korelace mezi kostní hustotou a věkem, a to zejména u žen. Ko- relace mezi kostní denzitou a dobou trvání diabetu vyšla u žen opět pozitivně, hraniční korelace byla zjištěna mezi dobou nástupu diabetu a kostní hustotou. „Zajímalo nás proč, proto jsme rozdělili pacienty na ty, kteří byli diagnostikováni před 15. rokem věku, a ty, kteří byli diagnostikováni později. U osob diagnostikovaných do 15. roku věku byly zjištěny podstatně horší nálezy co se týče kostní denzity, a to jak v oblasti lumbální páteře, tak v oblasti proximálních femurů,“ popsala MUDr. Kratochvílová. „Lze shrnout, že v našem souboru neplatila negativní korelace mezi kostní hustotou a věkem, jako je tomu u běžné populace. Zdá se, že diagnóza diabetu v dětství a dospívání negativně ovlivní dosažení maximální možné kostní hmoty pro celý zbytek života. A naopak, čím později dojde k manifestaci diabetu, tím větší procento kostní hmoty zůstane zachováno až do vyššího věku. Celkově jsme v naší práci prokázali závažné postižení kostní denzity u velkého počtu mladých diabetiků 1. typu, kteří vstupují do transplantačního programu. Doporučujeme proto, aby byl kostní metabolismus sledován již od iniciálních fází diabetické nefropatie a odchylky byly včas léčeny,“ uzavřela MUDr. Kratochvílová. Jak dlouho přežít na dialýze? Jíst, jíst a jíst MUDr. Petr Táborský z dialyzačního střediska Fresenius Medical Care v Praze představil v Luhačovicích výsledky velmi zajímavé práce, která měla za cíl prozkoumat, zda tělesné složení ovlivňuje přežívání nemocných s chronickým onemocněním ledvin (CKD) a zda se výsledky zjištěné pomocí bioimpedanční spektroskopie (BIS) liší mezi diabetiky a pacienty bez diabetu. Připomeňme, že BIS umožňuje neinvazivní monitorování tělesného složení. Výsledkem je poměrná hodnota zastoupení aktivní tělesné hmoty, tělesného tuku a převodnění. Sledováno bylo skoro 1000 pacientů léčených mezi lety 2010 až 2014, třetina z nich byli diabetici. „Naše analýza ukázala, že nejdéle přežívají pacienti s vysokým podílem svalové hmoty a nižším podílem tukové tkáně. Tento efekt je výrazný především u nediabetiků. U diabetiků je si- pátek, 15. 4. 2016 kongresové noviny 2 tuace složitější, relativně nízký podíl svalové tkáně je částečně kompenzován vyšším procentem tukové tkáně,“ komentoval výsledky MUDr. Táborský. „Pro praxi bych shrnul, že diabetici na dialýze by neměli být vedeni k redukční dietě a ztrátě tělesné hmotnosti právě proto, že dobrý stav výživy a vyšší tělesná hmotnost pomáhá déle přežívat na dialýze.“ U dialyzovaných pacientů je zřetelná tzv. reverzní epidemiologie, což se projevuje i v dalších parametrech, jako je krevní tlak nebo koncentrace cholesterolu. „Lze říci, že Zaznamenali jsme čím vyšší krevní tlak a cholesterol nemocní mají, tím lépe pro jejich prognózu. Vysoký krevní tlak a cholesterol poškozují organismus v horizontu desetiletí, zatímco pacienti na dialýze mající kratší životní prognózu z vyšších hodnot v tomto kratším časovém úseku profitují,“ vysvětlil MUDr. Táborský. Podotkl, že pacienti na dialýze jsou často motivováni k nejrůznějším dietám, jako je diabetická nebo nízkobílkovinná, a také stále přežívá názor, že dialyzovaný pacient je kriticky ohrožen vysokou koncentrací draslíku v krvi. Podle 7 přednášejícího to ale v moderní medicíně není úplně pravda, kvalitní dialýza toto riziko snižuje na minimum a pacient si tak může dovolit rozumný přísun ovoce i dalších potravin obsahujících více draslíku. „Pacientům tedy říkáme, ať jedí cokoli podle chuti, a teprve podle laboratorních výsledků jim eventuelně modifikujeme dietu. Především platí, že dialyzovaní včetně diabetiků by měli jíst hodně. Jen ten, kdo je dobře živený, na dialýze dlouho přežívá a má mnohem lepší prognózu,“ uzavřel MUDr. Táborský. čil Blok 2 Komplikace II • čtvrtek Subklinická ateroskleróza u diabetiček 1. typu – hledání rizikových faktorů MUDr. Pavlína Piťhová z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol představila studii, provedenou na souboru 223 žen s diabetem prvního typu (DM1), která se pokusila prokázat vztah obezity a inzulinové rezistence. Jak autorka uvedla, DM je řazen mezi vaskulární onemocnění a obecně je známo, že očekávaná délka života u diabetiků je o pět až deset let kratší než u nediabetické populace. Hlavní příčinou je předčasná manifestace srdečně cévních onemocnění. Až 44 % diabetiků 1. typu zemře v důsledku ICHS. U osob pod 40 let věku je dokonce toto riziko 10x větší než v nediabetické populaci. V povědomí diabetologů zůstává, že za všechno u DM1 může hyperglykémie, a proto se lékaři ve své praxi orientují spíše na prevenci mikrovaskulárních komplikací a ovlivňování hyperglykémie. Doktorka Piťhová se ve své přednášce pokusila odpovědět na otázku, zda opravdu za všechno může jen hypoglykémie. V literatuře existují zmínky o tom, že v rozvoji aterosklerózy hraje významnou roli inzulinová rezistence (IR). IR vede k poruše endoteliální funkce, která je nezávislým prediktorem budoucího srdečně cévního onemocnění a u DM1 stoupá kardiovaskulární riziko už v adolescentním období a IR se stupňuje s přírůstkem váhy a aplikace inzulinu. IR předpovídá rozsah aterosklerózy a kardiovaskulární příhody, nezávisle na ostatních rizikových faktorech, včetně glykémie a hladiny lipidů. S rozvojem IR koreluje akumulace tuku v centrální oblasti těla, tzn. důležitý je zejména obvod pasu a je známo, že redukce hmotnosti a dodržování zdravého životního stylu vede ke zvýšení kapacity antioxidačních systémů, snížení IR. Tolik literatura. Jak je tomu ale v klinické praxi? V návaznosti na předchozí práce byla provedena vyšetřovací analýza u skupiny pacientek s DM1, u které byla vedle základní anamnézy včetně rizikových faktorů pro aterosklerózu provedena řada biochemických vyšetření, měření antropometrických parametrů a byly zjišťovány známky preklinické aterosklerózy měřením tloušťky intimomediální vrstvy (IMT) kyfotických a femorálních tepen. Autorka poté podrobněji prezentovala uspořádání studie, jejíž výsledky ukázaly, že zesílení IMT na kyfotické tepně pozitivně korelovalo s věkem, obsahem tělesného tuku, hodnotou tlakové amplitudy, anamnézou a léčbou dyslipidémie, hodnotou systolického krevního tlaku, obvodem pasu a BMI a negativně naopak s menopauzou a vyšší eGDR (estimated glukose disposal rate – nižší hodnoty odrážejí inzulinovou rezistenci). Pacientky, které měly zesílenou karotickou IMT, se významně lišily v hodnotách těchto parametrů a naopak se nelišily v parametrech lipidového spektra a metabolické kompenzace. Jak autorka dále uvedla, snahou bylo nalézt konkrétní rizikové hodnoty daných parametrů, které odrážejí zvýšené riziko rozvoje subklinické aterosklerózy. IR bude pravděpodobně hrát významnou roli a zdá se, že právě ona je tím faktorem, který akceleruje vliv kumulativní expozice hyperglykémii a významně zhoršuje osud pacientů s DM1. V literatuře také bývá koincidence DM1 a IR často označována jako „double diabetes“, protože samozřejmě v patogenezi IR budou hrát roli genetické faktory a faktory vyplývající ze životního stylu, které mohou být v populaci DM1 přítomny naprosto stejně a ve stejné frekvenci jako v populaci DM2. Závěrem pak shrnula získaná fakta: „Inzulinová rezistence je významným faktorem, který vede k rozvoji subklinické aterosklerózy diabetiček 1. typu. Rizika významně rostou s rostoucí hodnotou obvodu pasu a obsahu tukové tkáně v těle a součástí léčby by měly být i nefarmakologické metody, jako je zdravá životospráva a dostatek pohybu.“ Pozvánka na dnešek O tom, že řada pacientů se díky své nemoci diskvalifikuje z dostatku pohybu a že vůbec nedodržují zdravou životosprávu, si můžete přijít poslechnout více zítra dopoledne v další práci z motolského pracoviště, kterou přednese docentka Štechová. jas 8 kongresové noviny 2 Zaznamenali jsme 52. diabetologické dny, Luhačovice Blok 2 Komplikace II • čtvrtek Dlahování končetin po operačních výkonech u pacientů s diabetickou nohou – nová nadějná metoda Skupina lékařů z Centra diabetologie IKEM, Praha, představila novou metodu, vhodnou pro pacienty, kteří prodělali amputační nebo resekční výkony pro syndrom diabetické nohy (SDN). Tito pacienti vyžadují po dobu hojení a remodelace tkání zajištění důsledného odlehčení končetiny. Přednášející MUDr. Robert Bém upozornil na to, že sériově vyráběné pomůcky jsou méně efektivní, proto jednou z cest jsou speciálně zhotovené kontaktní dlahy, které nyní na pracovišti v IKEM vyrábějí pro pacienty v časné fázi, už 2. nebo 3. pooperační den. Jsou vyráběny z polymerizujících pryskyřic, filcového, lepicího a punčochovitého materiálu. Podle typu a lokalizace výkonu jsou to pretibiální, dorzální L-TCC nebo U-dlahy. K výhodám patří rychlost vý- Zaznamenali jsme roby těchto dlah (20–30 minut), z nevýhod je to například komplikace tromboembolické nemoci, nejsou také určeny k chůzi a k jejich zhotovení je třeba vyškolit odborníky. Podle sdělení MUDr. Béma je aplikace kontaktních dlah bezpečná, vede ke zkrácení doby hojení přibližně o 5 týdnů a ke snížení počtu reamputací (více než trojnásobně), zejména u výkonů prováděných v oblasti metatarzů. Po rozšíření souboru, na kterém byly poprvé dlahy používány a hodnocena jejich výtěžnost (zatím se jednalo o 43 nemocných hospitalizovaných pro SDN), by pracovníci IKEM rádi postoupili dál a pokusili se navrhnout, aby tato pomůcka byla hrazena například v rámci nového kódu a byla tak dostupná pro pacienty, kteří toto ošetření potřebují. V rámci diskuse padl také dotaz na to, zda je kontraindikací ICHDK, ve sledovaném souboru byl výskyt této komplikace v 80 %, za kontraindikaci ji tedy podle slov MUDr. Béma považovat nelze. Není to kontaktní fixace, která obepíná celou nohu. Vše je stále pod kontrolou a vlastně ani edém není překážkou použití těchto dlah. Prof. MUDr. Alexandra Jirkovská doplnila, že „důležité je především naučit se metodiku, která není složitá, zvládají ji i sestry pod dozorem lékaře. Chystají se workshopy na toto téma které bychom rádi nabídli přes pediatrickou sekci pracovištím, která by se chtěla touto metodou zabývat, a byli bychom rádi, kdyby se rozšířila co nejdříve ještě dříve, než budeme mít k dispozici otestovaných 100 pacientů“. jas Blok 3 Léčba diabetu • čtvrtek V léčbě diabetu nás čekají velké věci „Včerejší blok Léčba diabetu, kterému jsem mohl s MUDr. Adamíkovou spolupředsedat, zahrnul osm originálních prací, které představují mix klinických, epidemiologických a experimentálních témat. Každá z nich je kvalitní, zasluhuje si pozornost a hlubší rozbor, proto doporučuji prohlédnout si jejich abstrakta, protože naznačují, jakým směrem se bude léčba diabetu v budoucnu ubírat,“ říká pro Kongresové noviny prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA. On sám v průběhu bloku prezentoval práci o vlivu předléčení hydrochlorothiazidem na snížení mortality pacientů s diabetem ve věku 70–79 let, u nichž je iniciována terapie inzulinem – a to vše ukázáno na reálných datech. „Díky vstřícnosti VZP dostali diabetologové do ruky anonymizovaná data pojištěnců s diabetem. Můžeme je tedy nyní analyzovat z řady různých hledisek, některé výsledky jsme již i publikovali. Je to zárodek budoucího registru pacientů s diabetem v ČR,“ říká prof. Kvapil. „A také nám umožňují zodpovědět jisté otázky, které si klademe zejména v souvislosti s některými velkými klinickými studiemi. Například v loňském roce se v souvislosti se studií EMPA-REG Outcome objevila úvaha o potenciálním vlivu diuretik na přežívání pacientů a na snížení rizika srdečního selhání. Je to celkem logická úvaha, tak jsme si stanovili hypotézu, že pacienti, kteří jsou léčeni thiazidovými diuretiky, mají nižší riziko úmrtí, pokud mají iniciovanou léčbu inzulinem. Udělali jsme podrobnou analýzu dat pocházejících od 10 000 pacientů v databázi VZP. Ukázalo se, že některé podskupiny nemocných, zejména ve vyšším věku, které dostaly inzulin a předtím měly v léčbě hydrochlorothiazid, mají skutečně nižší riziko úmrtí. Je to předběžná analýza, čekáme na data za rok 2015, abychom mohli udělat analýzu řádnou, která zohlední i další rizikové faktory. Ale výsledek je to už teď zajímavý. V ostatních věkových skupinách jsou zřetelné trendy stejným směrem, ale není pro ně statistická významnost. Podporuje to jakousi představu o tom, že u řady pacientů s delším trváním diabetu existuje subklinické srdeční selhávání, nebo na druhé straně to nepřímo potvrzuje existenci tzv. kardiomyopatie.“ A jaká tedy bude léčba diabetu v blízké budoucnosti? „Hlavně úplně jiná,“ je přesvědčen prof. Kvapil. „My pracujeme stále se vzorci, které nás naučili naši učitelé i které jsme si nastudovali a vytvořili sami. V okamžiku, kdy přicházejí nové léčebné modality, se celá situace mění. Na jedné straně vytváříme novou populaci pacientů proléčenou novými léky, která se určitě klinicky chová jinak, a na druhé straně v praxi teprve hledáme tu správnou pozici pro nové léky, které mají každý určitě jiné vlastnosti. A to jsme teprve na samém začátku. Nedávno jsem nahlédl, co mají různé velké společnosti ve svých pipelines, a musím říci, že nás čekají velké věci...“ jak pátek, 15. 4. 2016 kongresové noviny 2 9 Běh a pochod proti diabetu 2016 Běh a pochod proti diabetu již řadu let zpestřuje páteční odpoledne Diabetologických dnů v Luhačovicích. Původ akce leží v samozřejmé úvaze, že ke zdravému životnímu stylu a fyzické aktivitě motivuje nejlépe ten, kdo sám žije zdravě a pro koho není pohyb noční můrou. V neposlední řadě je běh a pochod příležitostí, jak přitáhnout pozornost laické veřejnosti k problematice diabetu a důležitosti primární prevence. Letošní ročník se poprvé koná pod názvem Memoriál Petra Boučka, aby připomínal osobnost doc. MUDr. Petra Boučka, Ph.D., významného diabetologa, který předčasně zemřel v červenci loňského roku. Počet zhruba sto šedesáti běžců a chodců registrovaných předem on-line Z firemních sympozií ukazuje, že akce má stále větší popularitu. Mimořádný zájem o běh překvapil i samotné organizátory: došla žlutá závodnická trička. Vzápětí ale ujistili, že nikdo z on-line registrovaných o tričko nezůstane ochuzen, bude mu dodatečně zasláno poštou. Přijďte tedy v pátek odpoledne ke KD Elektra a od 17.00 vyběhněte na tříkilometrový okruh centrem lázeňské zóny Luhačovic, nebo akci pojměte jako svižnou zdravotní procházku s kolegy a přáteli. A dobrá rada na závěr: nenechte se na startu vyděsit zkušenými běžci, na kterých je vidět, že „to“ dají za 12 minut. Běh proti diabetu je pro všechny a má být radostí z pohybu (a možná si připíšete i nějaký ten osobní rekord…). čil AstraZeneca • čtvrtek Inovace v terapii diabetu 2. typu od A do Z Společnost Astra Zeneca se může pochlubit širokým portfoliem moderní antidiabetické léčby: na trh uvedla první gliflozin a svého zástupce má také mezi gliptiny a agonisty GLP–1 receptoru. I proto v titulku svého letošního sympozia uvedla: „Každý rok přinášíme inovace v léčbě diabetu.” Jak uvedl prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., který přednesl první sděle- ní o saxagliptinu, u nových antidiabetik lékaře v době sbírání prvních zkušeností zajímalo především to, jak jsou tyto léky bezpečné a jak dobře jsou snášené pacienty. Praxe ukázala, že bezpečné jsou a výskyt nežádoucích účinků je nízký. „V diabetologii máme mnoho nových léků, ale zdůraznil bych, že faktor, který rozhoduje o výši glykovaného hemoglobinu u pacientů v iniciál- ních fázích diabetu, je postprandiální glykémie. A tu dokážou fyziologickým způsobem ovlivňovat právě inhibitory DPP–IV,” poznamenal prof. Haluzík a dodal, že hypoglykémie jako zásadní nežádoucí účinek se jak známo u gliptinů prakticky nevyskytuje. Dalším známým a praxí prověřeným benefitem gliptinů je neutrální vliv na hmotnost (některé studie konzistentně poukazu- 10 kongresové noviny 2 jí dokonce na mírný pokles hmotnosti). Prof. Haluzík se pochopitelně dotkl i velkých morbiditně mortalitních studií SAVOR, EXAMINE a T ECOS se saxagliptinem, alogliptinem a sitagliptinem (dle pořadí), které byly událostí loňského roku a které ještě dlouho budou analyzovány a interpretovány. Primárním kompozitním cílem všech zmíněných studií byly KV mortalita, nefatální infarkt myokardu a nefatální cévní mozková příhoda u osob léčených buď standardně a placebem, nebo pomocí inhibitorů DPP–IV. „Výsledky v tomto ohledu dopadly u všech tří studií podobně a my můžeme říci, že zkoumané inhibitory DPP–IV jsou kardiovaskulárně bezpečné,” konstatoval prof. Haluzík. Studie SAVOR nicméně rozpoutala pochybnosti o tom, zda saxagliptin nemůže stát za vyšším výskytem hospitalizací pro srdeční selhání. Tato otázka zůstává podle prof. Haluzíka stále otevřená. I proto byla provedena retrospektivní studie (Fu A.Z. a kol., 2016), která pomocí dat z amerických zdravotnických databází od více než 300 tisíc pacientů srovnávala riziko srdečního selhání jednak mezi pacienty léčenými deriváty sulfonylurey a pacienty léčenými inhibitory DPP–IV, jednak mezi pacienty léčenými saxagliptinem a sitagliptinem (jak známo, sitaglitin je podle studie T ECOS kardiovaskulárně bezpečný, a to i z pohledu rizika srdečního selhání). Silnou stránkou studie byla velká srovnatelnost bazálních charakteristik pacientů, a výsledky jsou tudíž validní. Ukázalo se, že z pohledu primárního kompozitního cíle (KV mortalita, nefatální infarkt myokardu a nefatální cévní mozková příhoda) byl saxagliptin zcela srovnatelný se sitagliptinem, ale co je skutečně zajímavé, oba gliptiny se nelišily ani ve výskytu srdečního selhání. „V současnosti tedy můžeme gliptiny považovat za bezpečnou léčbu diabetu. Jejich výhodou je dobrá snášenlivost a minimum nežádoucích účinků. Nepochybně lze tyto léky bezpečně podat i starším pacientům a pacientům s renálním selháním. Otázka srdečního selhání si nicméně zasluhuje další výzkum a výsledky je třeba porovnávat s výsledky observačních studií,” uzavřel prof. Haluzík. Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D., se ve své přednášce snažila odkrýt kouzlo jednoduchosti spojené s léčbou dapagliflozinem, prvním zástupcem skupiny inhibitorů SGLT–2. Právě s touto skupinou léků je v současnosti 52. diabetologické dny, Luhačovice spojováno mnoho očekávání díky jejím komplexním metabolickým účinkům. Jak doc. Šmahelová shrnula, gliflozin je jeden lék na ovlivnění řady problémů: glykémie a glykovaného hemoglobinu, hypertenze, hyperlipidémie a obezity. Probíhají rovněž diskuse o celé řadě přímých a nepřímých účincích gliflozinů na renální funkce. Ani glifloziny nejsou zatíženy rizikem hypoglykémie a lze je účinně kombinovat jak s metforminem, tak s inzulinem. „Máme už k dispozici čtyřletá data o účinnosti a bezpečnosti dapagliflozinu a ta ukazují, že hypoglykemizující účinek trvá po celou dobu a setrvalá je i redukce hmotnosti,” poznamenala doc. Šmahelová a dodala, že při kombinaci dapagliflozinu s inzulinem lze dosáhnout i redukce dávek inzulinu. V současnosti probíhá prospektivní mortalitně morbiditní studie DECLARE-TIMI 58, která má za cíl ověřit KV bezpečnost dapagliflozinu u velké skupiny vysoce rizikových diabetiků. „Studie zatím trvá necelé tři roky, ale metaanalýzy dosavadních dat, které máme k dispozici, naznačují příznivý trend,” zdůraznila doc. Šmahelová. MUDr. Eva Račická hovořila o novince roku 2015 – fixní kombinaci dapagliflozinu s metforminem, která umožňuje dvojí zásah jedním tahem a je na trhu k dispozici se dvěma různými dávkami metforminu. Česká diabetologická společnost vydala na počátku tohoto roku nové doporučené postupy pro léčbu diabetu 2. typu, které zohledňují nejnovější poznatky a do popředí léčebných možností staví moderní antidiabetika. V druhé linii po metforminu se ocitá celá řada nových skupin léků, čistě proto, že dosud nejsou k dispozici žádná data, která by umožnila některé ze skupiny favorizovat. „V doporučeních se nicméně jasně uvádí, že při výběru by mělo být zohledňováno především kritérium bezpečnosti. Jinými slovy, zvolený lék by neměl zvyšovat riziko hypoglykémií ani významně zvyšovat tělesnou hmotnost,“ řekla MUDr. Račická. Dodala, že intenzifikace léčby lékem z jiné skupiny s komplementárním účinkem by neměla být dlouho odkládána. Zkracuje se tak doba, po kterou je pacient zbytečně v hyperglykémii, kombinační léčba navíc umožňuje léčit nižšími dávkami a pokud je fixní, samozřejmě také zlepšuje adherenci k léčbě. Kombinace metforminu s dapagliflozinem byla hodnocena v klinických stu- diích. Potvrdila se významná redukce glykémie i hmotnosti ve srovnání s monoterapií jednotlivými komponentami. Riziko hypoglykémií při kombinační léčbě bylo ve studiích nízké, u žádného pacienta se nevyskytla závažná hypoglykémie. Jiná studie se zabývala fixní kombinací metforminu s dapagliflozinem u pacientů s delším trváním diabetu, u nichž selhala monoterapie metforminem. Přidání dapagliflozinu v dávce 10 mg denně opět vedlo k významnému poklesu glykémie, hmotnosti i obvodu pasu. Jak připomněla MUDr. Račická, až 60 % ztracené tělesné hmotnosti tvořila tuková tkáň. Zajímavé výsledky pro klinickou praxi přinesla i studie zabývající se tím, zda má rozdělení jedné denní dávky dapagliflozinu (10 mg) na dvě menší denní dávky (5 a 5 mg) vliv na kompenzaci diabetu. Ukázalo se, že nikoli. Rozdělení dávky nemělo vliv ani na glykosurii a nebylo spojeno s dalšími nežádoucími účinky. Z mechanismu působení agonistů GLP–1 vyplývá, že léčba pomocí těchto léků je maximálně efektivní u pacientů se zachovanou sekrecí inzulinu. „Uvádí se, že koncentrace C-peptidu nalačno by měla být vyšší než 300 pikomolů na litr a stimulovaná by měla být dvakrát vyšší,” uvedl MUDr. Jan Šoupal. „Jak je známo, agonisty GLP–1 receptoru lze rozdělit podle délky trvání účinku na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Exenatid podávaný 1x týdně je v současnosti jediný dlouhodobý analog, který je v České republice možné pacientům podávat. Agonisty GLP–1 receptoru lze ale rovněž rozdělit na non–prandiální a postprandiální. V zásadě všechny studie se shodují na tom, že non–prandiální agonisté jsou účinnější ve snižování glykovaného hemoglobinu. Ve srovnání s postprandiálními agonisty mají nižší účinek na postprandiální glykémii, přesto je u nich tento efekt ještě stále dobře vyjádřen. I to je důvod, proč jsou non– prandiální agonisté v poslední době preferovanou skupinou,” řekl MUDr. Šoupal. Poté doplnil, že v kompenzaci diabetu jsou agonisté GLP–1 receptoru účinnější než gliptiny a bazální analog glargin. A jaký pacient je ideálním kandidátem pro léčbu agonisty GLP–1 receptoru? Podle MUDr. Šoupala je typickým příkladem starší pacient s metabolickým syndromem se zachovalou sekrecí inzulinu, který je nedostatečně kompenzovaný na léčbě perorálními antidiabetiky. čil DVOJÍ ZÁSAH JEDNÍM TAHEM komplementární mechanismus účinku – snížení inzulinové rezistence a odstranění nadbytečné glukózy2 výrazné a dlouhodobé snížení HbA1C s aditivním snížením tělesné hmotnosti a krevního tlaku2 Zkrácená informace o léčivém přípravku XIGDUO® 5 mg/850 mg nebo 5 mg/1000 mg potahované tablety Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Kvalitativní a kvantitativní složení: Dapagliflozinum 5 mg a metforminum hydrochloridum 850 mg nebo 1000 mg v potahované tabletě. Terapeutické indikace: Spolu s dietními a režimovými opatřeními ke kontrole glykémie u dospělých pacientů od 18 let s DM 2, kteří nejsou adekvátně kompenzováni maximální tolerovanou dávkou samotného metforminu anebo metforminu v kombinaci s dalšími léčivými přípravky snižujícími hladinu glukózy, včetně inzulinu, u pacientů, u kterých není glykémie adekvátně upravena metforminem samotným nebo v kombinaci s těmito léčivými přípravky a dále u pacientů, kteří jsou již léčeni kombinací dapagliflozin a metformin v jednotlivých tabletách. Dávkování a způsob podání: jedna tableta dvakrát denně. Dávka metforminu by měla být stejná nebo co nejvíce podobná, jako dávka dosud užívaná. Kontraindikace: Přípravek Xigduo je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku; diabetickou ketoacidózou, diabetickým předkomatózním stavem; středně závažným a závažným poškozením ledvin; akutními stavy, které mohou potenciálně zhoršit funkci ledvin; akutním nebo chronickým onemocněním, které může vyvolat tkáňovou hypoxii; poškozením jater; akutní intoxikací alkoholem, alkoholismem; v průběhu těhotenství a kojení. Podrobnější informace viz Souhrn údajů o přípravku. Zvláštní populace: Zahajování léčby u pacientů ve věku 75 let a starších se v důsledku omezených terapeutických zkušeností nedoporučuje. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Doporučuje se monitorovat funkce ledvin před zahájením podávání dapagliflozinu, obsaženém v přípravku Xigduo a dále alespoň jednou za rok (bližší informace viz SPC). Nedoporučuje se podávat dapagliflozin pacientům, kterým jsou podávána kličková diuretika nebo pacientům s objemovou deplecí. Opatrnosti je zapotřebí u pacientů, u kterých může pokles krevního tlaku vyvolaný dapagliflozinem představovat riziko. Jako preventivní opatření se nedoporučuje podávat dapagliflozin pacientům souběžně léčeným pioglitazonem. Doporučuje se věnovat zvýšenou pozornost pacientům s již zvýšeným hematokritem. Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale závažná metabolická komplikace v důsledku kumulace metforminu, složky Xigduo. V případě výskytu jakéhokoliv typu acidózy je třeba podávání přípravku Xigduo ihned přerušit a zahájit vhodná korektivní opatření. Přípravek Xigduo je třeba vysadit 48 hodin před elektivním chirurgickým zákrokem za použití celkové, subarachnoidální nebo epidurální anestezie. Přípravek Xigduo by neměl být nasazen dříve než 48 hodin po zákroku a pouze po ověření normální funkce ledvin. Xigduo se musí vysadit před nebo v době vyšetření pomocí kontrastních látek s obsahem jódu a znovu nasadit 48 hodin po vyšetření a pouze po ověření normální funkce ledvin. Doporučuje se monitorovat případné kožní poruchy. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Dapagliflozin - může zvyšovat diuretický účinek thiazidů a kličkových diuretik a může zvyšovat riziko dehydratace a hypotenze. Pokud je dapagliflozin podáván v kombinaci s insulinem nebo insulinovými sekretagogy, je vhodné zvážit snížení dávky těchto přípravků, aby se snížilo riziko hypoglykémie. Metformin - pití alkoholu by mělo být vyloučeno. Doporučuje se pečlivé monitorování glykemické kontroly, pokud se souběžně podávají kationtové léčivé přípravky, které se eliminují renální tubulární sekrecí. Je třeba provádět častější kontroly krevní glukózy při léčbě glukokortikoidy, diuretiky a beta-2-agonisty. Těhotenství a kojení: Xigduo se nesmí podávat v průběhu těhotenství ani kojení. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Pacienti by měli být upozorněni na riziko hypoglykémie, pokud je dapagliflozin podáván souběžně s deriváty sulfonylmočoviny nebo s insulinem. Nežádoucí účinky (NÚ): S přípravkem Xigduo nebyly provedeny žádné terapeutické klinické studie, ale byla prokázána bioekvivalence přípravku Xigduo s dapagliflozinem a metforminem podávanými současně.Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem byla hypoglykémie. Kombinovaná léčba se sulfonylmočovinou a přidání k insulinu vykazovala vyšší frekvenci hypoglykémie. Často hlášenými nežádoucími účinky byly dále infekce pohlavních orgánů (vulvovaginitida, balanitida) a močových cest, závrať, dysurie, polyurie, gastrointestinální poruchy, bolest zad, zvýšený hematokrit, snížená renální clearance kreatininu, dyslipidémie. U pacientů nad 65 let bylo hlášeno více nežádoucích účinků, vztahujících se k poškození ledvin nebo selhání ledvin anebo k objemové depleci, ve srovnání s placebem. Zvláštní opatření pro uchovávání: Nevyžaduje. Druh obalu a velikost balení: PVC/PCTFE/Alu blistr.60 potahovaných tablet v neperforovaných blistrech. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: AstraZeneca AB, SE-151 85 Södertälje, Švédsko. Registrační čísla: EU/1/13/900/004, EU/1/13/900/010. Datum revize textu: 1. 12. 2014. © AstraZeneca 2015. Registrovaná ochranná známka XIGDUO je majetkem AstraZeneca plc. Referenční číslo dokumentu: 01122014API_v2 Reference: 1. www.sukl.cz. 2. Souhrn údajů o přípravku Xigduo. 3. Olšovský J. Farmakoterapie 2015; 11: 22–25. 4. Adamíková A. Remedia 2015; 25: 247–250 Přípravek Xigduo® je v ČR částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Přečtěte si pozorně úplnou informaci o přípravku, kterou naleznete na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) http://ema.europa.eu nebo na adrese zástupce držitele rozhodnutí o registraci v ČR: AstraZeneca Czech Republic s. r. o., budova Aviatica http://www.aviatica.cz/cs/ Praha 5-Jinonice, 150 00, tel.: 420 222 807 111, www.astrazeneca.cz POUZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST. EFOB0010CZ042016 první fixní kombinace inhibitoru SGLT2 s metforminem 1–4 12 kongresové noviny 2 Z firemních sympozií 52. diabetologické dny, Luhačovice MSD • čtvrtek Máme Silné Důkazy Paní profesorka MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc., v úvodu sympozia společnosti MSD připomněla heslo letošního jubilejního desátého sympozia, které zní: Máme Silné Důkazy. Spolu se třemi dalšími významnými odborníky v diabetologii a interní medicíně pohovořila o komplexní léčbě diabetu z hlediska prevence mikro- a makrovaskulárních komplikací. Upozornila na nové doporučené postupy České diabetologické společnosti, které aktualizují současný přístup k intenzivní léčbě diabetu 2. typu. Významný český internista a kardiolog prof. MUDr. Richard Češka, CSc., hovořil na téma léčby diabetické dyslipidémie. Představil výsledky studie IMPROVE-IT, a to nejen ty velmi známé, ale také jiné způsoby analýzy dat, které přinesly nové pohledy na efektivitu ezetimibu v kombinaci se statinem. Není třeba připomínat, že diabetes zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, zejména ICHS a CMP. Z negativních účinků lze vinit zejména diabetickou dyslipidémii, která je charakterizována nízkým HDL cholesterolem, vysokými triglyceridy, ale také malými denzními LDL částicemi. I když LDL cholesterol nemusí být příliš zvýšený, kardiovaskulární riziko je zvýšené velmi výrazně. Hypolipidemika mají u diabetiků 2. typu velmi silná data, nejvíce dat je k dispozici pro statiny. U nich vědecká evidence začala již klasickou studií 4S, která prokázala snížení celkové a kardiovaskulární mortality a morbidity. Studie CARDS se zaměřila pouze na léčbu diabetiků a prokázala snížení KV rizika o 37 %. Statiny obecně snižují riziko KV onemocnění, klesá i celková mortalita. Data jsou dostupná i pro fibráty, což dokazuje například ACCORD trial. Není pochyb o tom, že by diabetik 2. typu měl v každém případě dostávat statin. Do kombinace ke statinu je podle výsledků studie IMPROVE-IT vhodný inhibitor absorpce cholesterolu ezetimib. Až do doby publikace této studie neměl ezetimib tvrdá data. IMPROVE-IT však prokázala celkový pokles KV rizika o 6–7 % u celkové populace, u pacientů s diabetem to bylo dokonce o 14 %. Z kombinační léčby ezetimibem a statinem tak nejvíce profitovali diabeti- ci. Analýza podskupiny „on treatment“ pacientů ukázala, že z 18 144 lidí zařazených do studie si 438 nevzalo ani jednu tabletu léku, který měli přiřazen. I MPROVE-IT prokázala snížení KV rizika o necelých 7 % u celé skupiny a u pacientů na léčbě dokonce o 8 %. Někteří se ptají, zda toto snížení není příliš málo. Ve studii IMPROVE-IT se pacienti dostali na hodnotu LDL cholesterolu 1,4 mmol/l. Redukce KV příhod nebyla tak velká jako ve studii 4S. Tam se ovšem jednalo o pacienty v sekundární prevenci, kteří nebyli v placebové větvi léčeni statinem a nebyli tak dokonale předléčeni, jako jsou pacienti nyní. Přesto se ve studii IMPROVE-IT ukázala významná redukce KV příhod. V České republice však v ordinacích diabetologů užívá ezetimib pouze 1–2 % nemocných. „Měli bychom vzít v potaz tyto silné důkazy pro ezetimib a využívat jej v kombinační terapii dyslipidémie častěji,” radil prof. Češka. Studie IMPROVE-IT změnila LDL hypotézu v LDL princip, neboť se ukázalo, že za statisticky významným poklesem KV příhod byl právě pokles LDL cholesterolu. „Já si myslím, že je čas na změnu,” uzavřel prof. Češka. Prof. Pelikánová dodala, že nikdo nečekal, že u populace vysoce proléčených pacientů budou výsledky studie IMPROVE-IT tak pozitivní. Prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D., se vrátil zpět k antidiabetické terapii a uvažoval nad optimálním lékem do kombinace s metforminem. Prioritou léčby diabetu je především bezpečnost, ale podle poslední vědecké evidence je důležitá i ochrana beta buněk. Koncept glykemické paměti, který byl původně objeven na diabeticích 1. typu ve studii DCCT-EDIC, hovoří jednoznačně pro význam kontroly glykémie. Podle známého diabetologa Edwina Galea přicházejí v úvahu dvě hypotézy: menší vnímavost endotelu k toxickému působení glykémie po několika letech trvání diabetu či nižší kumulativní toxické působení glykémie v intenzivně léčené skupině. Jako antidiabetikum 2. volby do kombinace s metforminem by neměla být využívána sulfonylurea. Je evidentní, že deriváty sulfonylurey poškozují funkci beta buněk a po 4–5 letech ztrácejí z důvodu jejich vyčerpání svou účinnost. Sulfonylurea je dle amerických AACE doporučení tzv. lékem s vykřičníkem, zejména z důvodu rizika hypoglykémie. Senzorové studie ukázaly, že hypoglykémie vůbec není vzácným jevem a zejména u starších diabetiků 2. typu je hypoglykémie těžké rozpoznat. U těchto pacientů nejsou deriváty sulfonylurey vhodnou druhou volbou. Oproti tomu důkazy pro bezpečnost a efektivitu terapie gliptiny, a to i u starších osob s diabetem, jsou jasné a silné. „Druhým lékem po metforminu by dle mého názoru měl být gliptin, zejména u mladších zdravých osob s vlastní sekrecí, v renální insuficienci, a u starších rizikových osob s diabetem,“ doporučil prof. Rušavý. Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, se zamyslel nad otázkou, proč zrovna sitagliptin. Sitagliptin je na trhu již 10 let. V roce 2007, kdy byl na půdě Luhačovic na MSD sympoziu, ještě nebyly známy výsledky posledních klinických studií a prof. Kvapil se tehdy zabýval fyziologií a patofyziologií agonistů GLP-1 receptoru. V roce 2009 přišla na svět revoluce v podobě fixní kombinace sitagliptinu s metforminem. „Januvia změnila českou diabetologii. Všichni jsme začali uvažovat jinak,“ uvedl prof. Kvapil. S příchodem fixní kombinace začaly být aktuální otázky compliance a adherence pacienta k léčbě. V roce 2010 měl sitagliptin již práce, které ukazovaly jeho efektivitu a bezpečnost v kombinaci s inzuliny. Díky studii TECOS publikované v loňském roce sitagliptin opět prokázal, že je léčba gliptiny bezpečná. V roce 2015 to byl pro gliptiny zcela zásadní důkaz, který upevnil jejich místo v antidiabetické terapii. „A proč sitagliptin? No proto,” uzavřel sympozium prof. Kvapil a vyjádřil naději, že se v budoucnu podaří uvolnit preskripční omezení pro gliptiny týkající se hladiny glykovaného hemoglobinu, kde je v současné době stanovena hranice kompenzace 60 mmol/mol, přestože je evidentní, že by z kombinační léčby metforminem a gliptinem mohli mít benefit i diabetici s nižším glykovaným hemoglobinem. kip Riskantní, podobně jako ignorovat jeho vysoký LDL-cholesterol! PRO PACIENTY S ISCHEMICKOU CHOROBOU SRDEČNÍ EZETROL v kombinaci se statinem je indikován ke snížení KV rizika u pacientů s anamnézou akutního koronárního syndromu.1 Reference: 1. SPC Ezetrol. Zkrácená informace o léčivém přípravku Ezetrol® 10 mg tablety (10 mg ezetimibu v jedné tabletě) Indikace: Prevence kardiovaskulárních příhod – Ezetrol je indikován ke snížení rizika kardiovaskulárních příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a s anamnézou akutního koronárního syndromu, a to je-li přidán k už probíhající léčbě statinem nebo je-li jeho užívání zahájeno zároveň se statinem. Primární hypercholesterolémie – spolu se statinem jako přídatná terapie k dietě u pacientů bez dostatečné odpovědi na léčbu samotným statinem. V monoterapii jako přídatná terapie k dietě u pacientů, kde není podávání statinu vhodné nebo není tolerováno. Homozygotní familiární hypercholesterolémie – spolu se statinem jako přídatná terapie k dietě. Homozygotní sitosterolemie (fytosterolemie) – jako přídatná terapie k dietě. Dávkování a způsob podání: 10 mg jednou denně. Ezetrol by měl být podáván buď alespoň 2 hodiny před, nebo nejdříve 4 hodiny po podání sekvestrantů žlučových kyselin. Bezpečnost a účinnost ezetimibu u dětí do 17 let nebyla dosud stanovena. U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo s mírnou poruchou funkce jater není nutno dávku nijak upravovat. Léčba přípravkem Ezetrol se nedoporučuje u pacientů se středně závažnou nebo závažnou jaterní dysfunkcí. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Těhotenství a kojení. Aktivní jaterní onemocnění nebo nevysvětlené přetrvávající zvýšení sérových transamináz. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: V kontrolovaných studiích společného podávání přípravku Ezetrol se statinem bylo opakovaně pozorováno zvýšení transamináz. Pokud se Ezetrol podává současně se statinem, je nutno provést při zahájení terapie jaterní testy a řídit se doporučeními pro daný statin. Po uvedení přípravku Ezetrol na trh byly popsány případy myopatie a rhabdomyolýzy. Většina pacientů, u nichž došlo k rozvoji rhabdomyolýzy, užívala spolu s přípravkem Ezetrol i statin. Pokud existuje podezření na myopatii, je nutno Ezetrol, všechny statiny a veškeré jiné léky, u kterých existuje podezření na riziko rhabdomyolýzy, okamžitě vysadit. Všechny pacienty, u nichž se zahajuje léčba přípravkem Ezetrol, je nutno upozornit na riziko myopatie. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Pokud jsou užívány cyklosporiny, je třeba dbát opatrnosti při zahájení podávání přípravku Ezetrol. Pokud se přípravek Ezetrol přidá k warfarinu, jiným kumarinovým antikoagulanciím nebo fluindionu, je nutno sledovat INR. Současné podávání kolestyraminu snížilo průměrnou AUC celkového ezetimibu přibližně o 55 %. Současné podávání fenofibrátu nebo gemfibrozilu mírně zvýšilo celkové koncentrace ezetimibu. Současné podávání přípravku Ezetrol s jinými fibráty nebylo studováno. Nežádoucí účinky: Nežádoucí účinky byly obvykle mírné a přechodné. Celková incidence uváděných nežádoucích účinků byla u přípravku Ezetrol podobná jako u placeba. Mezi nežádoucími účinky, hlášenými jako časté, byly bolest břicha, průjem, flatulence, únava, při podávání přípravku Ezetrol současně se statinem dále zvýšení ALT/AST, bolest hlavy, myalgie. Zkušenosti po uvedení na trh: trombocytopenie; přecitlivělost, včetně vyrážky, kopřivky, anafylaxe a angioedému; deprese; dyspnoe; závrať; parestezie; pankreatitida; zácpa; hepatitida; cholelitiáza; cholecystitida; myalgie; myopatie/rhabdomyolýza; astenie; erythema multiforme. Zvláštní opatření pro uchovávání: Neuchovávejte při teplotě nad 30 ºC, chraňte před vlhkostí. Druh obalu a velikost balení: Protlačovací blistry 30x 10 mg a 98x 10 mg tbl. Držitel rozhodnutí o registraci: Merck Sharp & Dohme B.V., Waarderweg 39, 2031 BN Haarlem, Nizozemsko. Registrační čísla: 31/267/03-C. Poslední revize textu: 4. 2. 2016. Dříve než přípravek předepíšete, seznamte se, prosím, s úplným souhrnem údajů o přípravku. Tento přípravek je vázán na lékařský předpis a je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. POUZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST. © Copyright Merck Sharp & Dohme s.r.o., 2016. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, Česká republika Tel.: +420 233 010 111, e-mail: [email protected], www.msd.cz 03-2017-CARD-1176632-0000 14 kongresové noviny 2 Z firemních sympozií 52. diabetologické dny, Luhačovice Novo Nordisk • středa Nový režim X Dostanou-li se lékař a pacient do fáze diabetu, kdy je potřeba intenzifikovat inzulinový režim, je základem pacienta správně edukovat a nastavit mu adekvátní dávky inzulinu. Ale intenzifikace léčby, která může být pro pacienta i lékaře zdánlivě jednoduchá, je v každodenním životě často velmi omezující. O výsledku léčby tak nemusí rozhodovat technologie či medicína, kterou máme k dispozici, ale spíše to, jak pacient tyto naše zásahy přijme za své. „Podmínkou výsledku je to, jakým způsobem pacient přijímá svůj režim a svou roli v léčbě diabetu, zejména při intenzifikaci inzulinového režimu. Významnou roli hrají překážky, které před pacienta klade změna léčebného režimu, zejména nasazení inzulinu,“ uvedl sympozium prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA. Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., zdůraznil vliv adherence pacientů na výsledky léčby diabetu 2. typu. Adherence je pojem charakterizující, jak pacienti užívají medikaci, kterou jim lékař předepíše. Adherenci komplikuje ještě perzistence, která definuje, jak dlouho vydrží pacient mít dobrou adherenci k léčbě. Je známo, že adherence pacientů s diabetem není optimální a není zcela jednoduché ji ovlivnit. Je potřeba si uvědomit, že kromě antidiabetik bere pacient ještě léky na vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a medikaci na další komorbidity. Kromě toho má řadu režimových omezení a doporučení, která musí dodržovat, aby splnil vše, co po něm lékaři chtějí. Až 25 % pacientů si neumí správně aplikovat inzulin. Část pacientů si jej navíc neaplikuje tak, jak má – buď na aplikaci úplně zapomenou, nebo si jej aplikují v jinou dobu či si aplikují nesprávné množství. Dobrá adherence zlepšuje kompenzaci diabetu a špatná ji naopak zhoršuje. Je možné logicky předpokládat, že pacient, který neužívá svou medikaci, také nedodržuje svůj léčebný režim a oba tyto problémy se projeví na zhoršení jeho kompenzace. Co můžeme udělat pro pacienty pro zlepšení jejich adherence? Elegantní změnou je zjednodušit jejich léčebný režim a zbavit je některých častých obav z léčby inzulinem. Častou bariérou adherence k inzulino- terapii jsou také obavy z nežádoucích účinků — ze zvýšení tělesné hmotnosti a z hypoglykémie. Pacient si dnes dokáže najít řadu informací na internetu a do ambulance může již přijít plný vlastních představ o léčbě a obav z jejích rizik. Ze studií je známo, že čím méně denních dávek léku pacient užívá, tím lepší má adherenci. Platí to pro inzulin i pro perorální antidiabetika. Zeptáme-li se pacientů s diabetem, co pro ně představuje největší zátěž a čeho se obávají, celkem logicky se nabízí inzulin aplikovaný v intenzifikovaném režimu. Data ze studie UKPDS ukázala, že na léčbě humánním inzulinem a deriváty sulfonylurey hmotnost pacientů postupně výrazně stoupala. Potvrdily to i pozdější studie s intenzifikovanou léčbou, jako byly například studie ACCORD či VADT, v nichž pacienti na intenzifikované inzulinové terapii poměrně významně přibírali na váze. Není tak překvapivé, že se pacienti zvyšování hmotnosti bojí. Závěrem lze shrnout, že adherence pacientů s diabetem 2. typu k léčbě není ideální, a jednou z elegantních možností, jak ji zvýšit, je usnadnit diabetikovi režim použitím fixních kombinací léků. Prof. Kvapil dodal, že fixní kombinace léků byly dlouho jakýmsi otloukánkem medicíny, než se ukázalo, že adherence pacienta je základním limitem úspěšnosti jeho léčby. Podle prof. MUDr. Jana Škrhy, DrSc., MBA, je diabetologie vzrušující obor. Za posledních 35 let se česká diabetologie velmi významně posunula vpřed v otázce léčebných možností i terapeutického rozhodování. Na pacienta s diabetem by mělo být pohlíženo komplexně, nikoliv pouze po stránce diabetologické. Do léčebného rozhodování se promítají věk pacienta, jeho přidružená onemocnění a životní perspektivy. Tyto body se promítají do současných doporučení, a to jak EASD, tak ADA. Je na místě si klást otázku, jaké místo má diabetes v životě našeho pacienta, a stanovovat individuální cíle. Diabetes není uniformní a jednoduchá nemoc, každý pacient je zcela jiný a potřebuje jinou léčbu. Lékař zde není od toho, aby léčil diabetes, ale aby léčil pacienta. Je třeba se zajímat i o pacientův krevní tlak, lipidy, tělesnou hmotnost a v kontextu přidružených onemocnění či akutního stavu k diabetikovi zaujmout léčebné stanovisko. Doporučení pro léčbu diabetu se od 90. let soustavně vyvíjejí. Dnes se vstupuje s terapií metforminem hned při diagnóze diabetu. I první či druhá linie léčby se však v současné době rozvrstvuje a obohacuje o nové léky, u nichž je prokázána bezpečnost a účinnost v léčbě diabetu. Léčbu je třeba intenzifikovat podle toho, v jaké fázi pacient s diabetem je. Podobný je i přístup světových doporučení, například ADA/EASD guidelines pro léčbu diabetu 2. typu, které jdou cestou intenzifikace monoterapie, kombinační léčby a inzulinoterapie. Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D., představila novou možnost intenzifikace terapie diabetu 2. typu, která neohrožuje pacienta sníženou adherencí k léčbě. Tou možností je Xultophy, kombinovaný přípravek dlouhodobě působícího inzulinového analoga degludek a agonisty receptoru GLP-1 liraglutidu. Je to první fixní kombinace tohoto charakteru, která se dostává do léčebného portfolia. Kombinuje se zde účinek analoga degludek na zvýšení bazální inzulinémie a liraglutidu na optimální povzbuzení inzulinové sekrece z beta buněk bez rizika hypoglykémie. Kompenzace glykémie tak může být po celý den optimálně udržena a dochází k poklesu lačné i postprandiální glykémie. Fixní kombinace navíc umožňuje i pozvolnou titraci, což vytváří příznivý bezpečnostní profil s minimálním rizikem hypoglykémie. V neposlední řadě, režim dávkování je velmi jednoduchý. Některé klinické studie s Xultophy stále ještě probíhají, jiné již byly ukončeny. Studie Dual 5 a Dual 2 srovnávaly režim fixní kombinace Xultophy s režimem bazálního inzulinu. V případě Dual 2 byl komparátorem inzulin degludek a ve studii Dual 5 to byl glargine. V ČR v současné době probíhá zatím nedokončená klinická studie porovnávající režim Xultophy 1× denně s intenzifikovaným inzulinovým režimem a na její výsledky se netrpělivě čeká. kip www.dm2t.cz VAŠE ORIENTACE V DIABETU 2. TYPU ony t e j S fe pila a v f. K pro ucelené informace o diabetu 2. typu, jeho diagnostice a léčbě aktuality KAŽDÝ DEN odborné články, komentáře, výsledky klinických studií, kalendář akcí kazuistiky, zpravodajství z domácích a zahraničních kongresů prestižní redakční rada pod vedením prof. MUDr. Milana Kvapila, CSc. pro pacienty samostatný web www.zivotacukrovka.cz Inzerce Zveme vás na odbornou konferenci OSCILUJÍCÍ HRANICE KOMPLIKACÍ DIABETU 24. května 2016 PRAHA — BRNO — PLZEŇ Detailní informace a registrace na: www.meritis.cz/diakonference2016 Pořádá: Odborná záštita: Generální partneři: Interní klinika 2. LF UK a FN Motol s podporou Akademie postgraduálního vzdělávání v medicíně Partneři:
Podobné dokumenty
Moderní vojsko pro 21. století Moderní vojsko pro 21. století
Došlo k zásadnímu posunu od předchozí situace, kterou nejlépe charakterizoval analytik RAND Corporation Brian Jenkins již v polovině 70. let minulého
století výrokem, že „teroristé chtějí mnoho dív...
formát PDF - Lázně Luhačovice
mohu říct, pokud jde o nemocnice, že
nám to nijak podstatně hospitalizaci
neomezilo, když musel pacient zaplatit
50 Sk za 1 den hospitalizace. Nedá se
říct, že by pacienti byli méně hospitalizovaní...
stáhnout soubor
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Kongresové noviny č.0 - 52. diabetologické dny Luhačovice
v 8 monografiích, zapojuje se do řešení grantových projektů a klinického výzkumu. Podílí se na pregraduální výuce vnitřního lékařství
a na postgraduálním vzdělávání, kde se
zaměřuje na léčbu diabet...
osteochondróza
posilovat svalový korset. Zdraví to nepřidá, ale invalidu
to z člověka udělá zaručeně!
Pojďme se na tuto otázku podívat z čistě lidského
hlediska. Předepsali by tito lékaři preparát nebo podobnou l...
Je církev pro silné, nebo pro slabochy?
skutečně hodní lidé (ne ti, co umějí hodné dobře
zahrát) mívají těžký život.
50. DIAdny - Galén Symposion
D. Haluzíková, Š. Slabá, M. Fried, Š. Svačina, M. Haluzík /Praha/
16.15 – 16.30 Kvalita života, míra depresivity a jídelní zvyklosti před
a po bariatrické operaci
T. Hrachovinová, J. Herlesová, J. ...