ModerNí KuchyNě z Pohledu ProvozNích NáKladů

Transkript

ModerNí KuchyNě z Pohledu ProvozNích NáKladů
gastrovybavení
Na úvod je třeba konstatovat, že provozní náklady zásadním způsobem ovlivňuje už
podnikatelský záměr a projekt restaurační, hotelové či jiné kuchyně. Pokud si totiž
podnikatel hodlá otevřít restauraci pro 30 míst s cenami za menu 50 Kč, a minutky
za 80 Kč nemůže si dovolit úspornou gastronomickou technologii. Bude nakupovat
nejlevnější zařízení na trhu – domácnostní, či poloprofesionální úrovně, která však mají
malou účinnost přeměny energie a malou provozní spolehlivost.
Moderní kuchyně
z pohledu provozních
nákladů
Při sestavování podnikatelského záměru, by měl investor mít
jasno o charakteru zařízení a také o kapacitách. Následuje další
důležitý krok a to je výběr kvalitního projektanta. S tímto úkolem
se všichni investoři velmi těžko potýkají, neboť je velmi málo těch
Komplexní řešení
a kvalita
projektantů, kteří mají tuto problematiku zvládnutou a zároveň
mají pro tuto činnost oprávnění. Pro projektování gastronomických provozů je nutné, aby projektant měl autorizaci v ČR dle
zákona 360/1992 Sb. na „Technologická zařízení staveb“.
Výběr kvalitního projektanta je u státních institucí degradován
soutěžemi dle zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, jež
se ve většině případů vypisují s jediným kritériem, a tím je nejnižší cena. Pak se stane, že vyhraje firma s nejnižší cenou, která
ale problematiku nezná a do projektu zakomponuje velké množství chyb, které prodraží investice a také provozní náklady. Je to
podobné, jako byste se chtěli dobře a kvalitně najíst a při výběru
restaurace a jídla by byla jediným kritériem cena.
Dalším úskalím, které ovlivní provozní náklady jsou instalované technologie. Prakticky každý projektant, i ten, který si říká
„nezávislý“, navrhuje do projektu konkrétní technologii od konkrétního výrobce. Dnes je na trhu gastronomického zařízení
spoustu výrobků, které výrobci nazývají úspornými a prosazují je
do každého projektu a do každé dodávky jako spásu, která uspoří
velké náklady a dokonce předkládají v seznamu strojů výpočty,
ve kterých se prokazují úspory v řádu desetitisíců až statisíců.
Skutečnost je poněkud jiná. Proto je na prvním místě koncepce
stravovacího provozu a následně kvalitní projekt, které zásadním způsobem ovlivní provozní náklady nikoliv jeden – i kdyby
úžasný – stroj.
Skladba nákladů na provoz kuchyně
Náklady na mzdy
Náklady na mzdy nelze jednoduše snižovat proto, že v kuchyních kde je zřizovatelem stát, nebo jiná obdobná instituce jsou
platy většinou stanoveny tarifními třídami a v řadě případů i počty
zaměstnanců (školy). V soukromém sektoru platí až na výjimky,
že kvalitní jídlo = kvalitní kuchař = vyšší mzdový náklad. Ve velkých
stravovacích zařízeních lze uspořit jen lepší organizací práce,
nebo nákupem surovin s vyšším stupněm zpracování, což zase
xx ( g as t rop lu s 4
zvyšuje náklady na nákup surovin. Z tohoto důvodu je tento
zdroj úspor méně zajímavý.
Náklady na nákup surovin
Při nákupu surovin je nutné velmi dobře plánovat a pak je
možné v této oblasti uspořit. Teoreticky, pokud bychom dobře plánovali, nepotřebujeme sklady, tedy nemáme umrtvené
finanční prostředky v zásobách a neplýtváme náklady na skladování. Je to obecné konstatování, ale platí. Například pokud
nakupujeme mražené hranolky a skladujeme je dva týdny,
máme vyšší náklady na skladování, vyšší energetickou spotřebu při fritování než kdybychom nakoupili zchlazené hranolky
a spotřebovali je do dvou dnů. Navíc, pokud fritujeme stejnou
dávku hranolek nutně na kvalitní fritování mtažených hranolek
potřebujeme fritézu s větším obsahem oleje a příkonem.Tedy
pokud jsou srovnatelné ceny chlazených a mražených surovin a vhodná četnost zásobování, dávat přednost chlazeným
surovinám.
S náklady na nákup surovin souvisí také náklady na zpracování surovin. Mohu nakupovat například zeleninu v surovém
stavu a pak škrábat brambory a kořenovou zeleninu, pak ji
krouhat atd. a nebo nakupovat brambory oškrábané a kořenovou zeleninu zpracovanou.
Je to otázka poměru ceny surové zeleniny a zpracované
zeleniny a prostor a mzdových nákladů na zpracování zeleniny. V přípravnách pak produktivita práce závisí na vybavenosti stroji a strojky v přípravnách těsta, zeleniny a masa.
Poznamenáváme, že volba stroje ovlivní náklady a zde je třeba
počítat s tím, že udávaný výkon například u krouhače zeleniny
200 kg/hod. je v reálu 20–30 %. Spotřeba energie a doba
práce těchto strojů netvoří významnou položku na spotřebu
energie v kuchyni. I laikovi však musí být jasné, že pokud je
v blízkosti velkovýrobce např. zeleninových polotovarů (loupané brambory, krouhaná mrkev atp.) s výrobou v řádu několik
tun denně, bude jeho náklad zaručeně nižší. Jediným negativním vlivem jsou dopravní náklady a přiměřený zisk výrobce.
Náklady na skladování surovin
Pokud je projektován nový stravovací provoz, je nutné stanovit průměrnou dobu skladování suchých, chlazených a mražených potravin. Podobnou kalkulaci si můžeme udělat i pro
stávající provoz.
Víme, že na výrobu jedné porce potřebujeme cca 0,6 kg
surovin. Při stanovení velikosti skladů pak určíme průměrnou dobu skladování suchých potravin např. deset dnů
a víme, že suchých potravin je polovina z celkového množství je 0,3 kg/1 pokrm. Pak nám jasně vyjde pro stravovací
provoz např. s výrobou 300 porcí kapacita suchého skladu
300 x 0,3 x 10 = 900 kg.Pokud máme k dispozici regály se
čtyřmi policemi s nosností 100 kg, víme že toto množství
uložíme do tří kusů regálů se čtyřmi policemi. Můžeme ještě provést korekci, protože některá balení surovin neumožní
plné vytížení police a proto se v praxi počítá s 50 % vytížením.
Z toho plyne, že sklad suchých potravin pro kuchyň s výrobou
300 porcí pokrmů denně musí mít pět regálů se čtyřmi policemi 1000 x 500 x 1800 mm.
Velmi podobně je možné stanovit potřebné kapacity chladicích a mrazicích prostor. Spotřebu energie při skladování chlazených a mražených surovin ovlivňují tyto základní
faktory:
)MFEºTF
ãÔåçáØå“×â“ãåâÙØæÜâáWßák“
ÞèÖÛìácŸ“áWåè‘Ü鎓â×Õâåákޓ
áԓàìçkŸ“ãâ×WéÔÝkÖk“ÝØá“
×âÞâáÔßb“éŽæßØ×Þì
/BtMBTF
ÂîbàÖ•âØÝ•èã
¢•ãäëY•ʸ•èdçÞڕÌÞãéÚçÝÖáéÚç£
ÉÚãéä•âîØm•èéçäߕäÙèéçÖãm•
ëڅàÚçd•ïօåÞãeãm••ãÖ傣•äٕ
çéeãàî•ãÚ×ä•èàëçãî•äٕäëäØÚ£•
ÃÖëmؕïÖãÚØÝY•èàáÚãàê•Þ•
ãYÙä×m•ïY‚Þëe•bÞèéd£•
www.my-dream-machine.biz
’ ËîÝçÖßéڕßÚÙãê•ï•§ª•âîbÚà•è㏖
romaco
•Zda v provozu používáme převážně
mražené či chlazené suroviny
•Zda používáme boxy, skříně či truhly
•V jakých podmínkách pracují
kompresory chladicích a mrazicích
zařízení.
Skladování chlazených surovin je méně
nákladné než skladování mražených surovin. Je to proto, že u chlazených surovin
neřešíme rozmrazování, jehož průvodním
jevem je ztráta hmotnosti, např. u masa
6–10 %. Rozmrazování se z hygienického hlediska musí provádět v chladicích
skříních nebo v rozmrazovači a to opět
vyžaduje energii. Pokud lze zmraženou
surovinu tepelně zpracovat bez rozmrazování, vyžaduje to opět větší energii, než
u chlazené suroviny.
Další možností úspor při skladování je
maximální využití skladovacího prostoru.
Často se navrhují pro skladování chladicí a mrazicí boxy do provozoven s menší
výrobou jak 1000 porcí denně. V prvé
řadě je nutno respektovat požadavky hygienických předpisů na oddělené skladování surovin. Dále je důležitým kritériem
pro provozní náklady využití chlazeného
a mraženého prostoru. Každý litr prostoru v boxu nebo skříni nás stojí pořizovací
a provozní náklady. Je třeba si uvědomit,
že reálná využitelnost vnitřního objemu
boxu je 15–20 %.To je proto, že v boxu
musí být vytvořena ulička pro příchod
obsluhy, dále je zde umístěn výparník.
Pokud ukládáme v boxu suroviny do regálu, pak využití prostoru regálu není rovněž
100%. Prostor chladicí a mrazicí skříně
je běžně využitelný na 50 %. Dalším častým nedostatkem je použití mrazicích truhel. Je to vlastně mrazicí skříň „na ležato“, to znamená, že potřebuje až třikrát
více podlahové plochy než skříň. Pokud
se jedná o nově budovaný stravovací
provoz, je třeba si uvědomit že 1 m2 stojí
více jak 20 000 Kč. Tedy mrazicí truhla
je levnější než skříň, ale ve stavbě (tedy
potřebné rezervované ploše) nás to přijde o 30 000 Kč navíc. Ukládání a hledání
surovin ve skříni je navíc nesrovnatelně
snazší. Při nákupu chladicích a mrazicích
skříní je třeba důkladně zvažovat jejich
technické parametry. V jednom renomovaném časopise se radí, kde ušetřit
v kuchyni a mimo jiné se praví, že je nutné
kontrolovat těsnění a často odmražovat.
Souhlasit lze jen s první polovinou věty.
Ke druhé části věty je nutné říct, nakupujte zásadně skříně s automatickým
odmražováním a rozhodujte se pouze
zda toto automatické odmražování určuje
pevně časový spínač, nebo se odmražování spouští na základě překročení limitní
tloušťky námrazy.
zich
Důležitým prvkem, který ovlivňuje spotřebu energie u chladicích a mrazicích
zařízení je okolní teplota, při které pracuje kompresor chladicího agregátu. Běžně
jsou konstruovány tyto stroje na teplotu
okolního prostředí do +25 °C (domácnostní a poloprofesionální zařízení),
+32 °C (profesionální zařízení), případně
do +42 °C u zařízení se speciální úpravou
tropic (což samozřejmě navyšuje cenu
skříně). Pokud je teplota +32 °C překročena, kompresory jsou přetěžovány (časté
spínání) roste výrazně spotřeba energie
a snižuje se výrazně životnost kompresoru.Tento problém je nutné u menších
provozoven řešit odvětráním skladu chlazených a mražených potravin, u větších
zařízení pak je možno kompresory umístit
mimo vlastní sklad.
Srovnání využití podlahové plochy pro umístění
regálů – jednostranné uspořádání 29 %,
oboustranné uspořádání 40 %. Platí pro sklady
i chladicí boxy
Bližší informace k akci naleznete
na www.retigo.cz a nebo kontaktujte
obchodní zástupce firmy RETIGO s.r.o.
I
T
S
O
N
C
U
U
B
E
S
E
T
z řady RETIGO Blue Vision.
• ZDARMA Vám přivezeme a nainstalujeme Váš nový stroj.
• Získáte slevu až 50.000 Kč z kupní
ceny.
• ZDARMA Vám poskytneme školení
odborným kuchařem.
Ě
zlikvidujeme Váš starý stroj.
• Vy si vyberete nový konvektomat
N
• ZDARMA Vám odvezeme a ekologicky
K
• Připravíte starý stroj k odvozu.
D
O
Co to pro Vás znamená?
T
Náklady na tepelné
zpracování surovin
Náklady na tepelné zpracování surovin
jsou z hlediska spotřeby energie v kuchyni nejvýznamnější. V prvé řadě je ovlivňuje
optimální skladba varných technologií.
Tedy jejich typy, počty a kapacita. U hromadného vaření (firemní stravování, školy, nemocnice domovy seniorů) je nutné
zpracovat „Virtuální vaření“, které ukáže
časy tepelné úpravy, využití dané varné
technologie i spotřeby energie. Analýzou
této metody lze zjistit i další důležité parametry pro kuchyň v souvislosti s náklady.
Obecně u hromadné výroby platí, že mají
být nasazovány multifunkční zařízení (konvektomat, multifunkční pánve), které mají
nižší spotřebu energie, nižší ztrátu hmotnosti a kratší dobu tepelného zpracování než klasická technologie (kotle, pánve, sporáky a stoličky). Je však potřeba
postupovat koncepčně. V současnosti je
vidět tlak prodejců na instalaci multifunkčních a tlakových pánví do provozů a děje
se to tak, že například školní kuchyň navržená projektantem pro výrobu 500 obědů zahrnuje dva klasické kotle, jednu
Auto Vám sice nevyměníme,
ale starý konvektomat ANO.
O
Využití chladicí skříně 67 % skladovací plochy
ŠROTOVNÉ
AŽ 50 000 Kč
D
Využití chladicího boxu v ideální konfiguraci
35,7 % podlahové plochy
klasickou pánev, jeden konvektomat, třítroubou pec TP 30 a jednu multifunkční
pánev tlakovou, která je jakýsi moderní
doplněk, protože se to „nosí.“ Pokud si
provedeme rozbor metodou Virtuálního
vaření zjistíme, že využijeme buď multifunkční tlakovou pánev a nebo klasickou
a ne obě. Pokud je konvektomat v kombinaci s třítroubou pecí, vaříme neekonomicky, neboť v třítroubé peci lze zpracovat hlavně maso (se ztrátou hmotnosti
30–35 %) a v konvektomatu budeme
vařit hlavně přílohy (knedlíky, brambory
a rýži). Z takové kombinace je malý efekt,
neboť konvektomat má ztrátu hmotnosti
masa cca 15 %, a tuto výhodu nevyužijeme. Pokud si analyzujeme jídelní lístek
školní kuchyně, zjistíme, že vaření v tlaku,
které je velmi úsporné (úspora energie
a času cca 50 %), je možné jedenkrát
týdně. Pokud chceme kuchyň pojmout
moderně a volit relativně drahou technologii, musíme tyto náklady vyvážit minimalizací počtů zařízení. Výše popsanou
kuchyň je možné provozovat se čtyřmi
varnými zařízeními, a to dvě multifunkční pánve a dva konvektomaty, doplněnou
udržovacími vozíky. Pánve budou používány jako kotle i pánev. Pak se uspoří na prostoru varny, investicích do vzduchotechniky, provozních nákladech na tepelnou
úpravu a na provoz VZT.
Velmi důležité jsou kapacity zařízení
a zpracovávaný objem suroviny. Například
měrná spotřeba energie na výrobu 1 l
polévky je vyšší, když 50 l polévky připravujeme ve 150 l kotli, než když 50 l polévky
připravujeme v 60 l kotli. Totéž platí o pánvích, konvektomatch a fritézách. Je to proto, že každé zařízení má poměrně velkou
kovovou hmotu, kterou je potřeba nejdříve zahřát a pak teprve dodáváme energii
do zpracovávané suroviny. U kotlů je to
dvouplášť duplikátoru a obsah vody v duplikátoru, kterou musíme uvést do varu. Je
jasné že hmota 150 l kotle je víc jak dvakrát větší než hmota 60 l kotle.Tedy „startovací“ náklady jsou 2,5krát větší. Pokud si
uvědomíme že 150 l kotel má cca 20 kW
a proces nahřívání trvá cca 15 až 20
minut, je to rozdíl okolo 2 kWh denně.
Tato obecné pravidla jsou mnohem
důležitější než volba konkrétního typu
například konvektomatu. Jednotlivé stroje
od různých výrobců se od sebe liší spíše
koncepcí (bojlerový, nástřikový), než výraznou úsporou. Výrobci a prodejci zdůrazňují spíše detaily jako zasouvací dveře,
barevnou obrazovku atd. což na spotřebu
energie má malý vliv, takže jsou z tohoto
pohledu konvektomaty hodně podobné.
Akce platí do 30. 9. 2009
Společnost RETIGO s.r.o. si vyhrazuje právo
akci předčasně ukončit.
RETIGO s.r.o.
Láň 2310, PS 43, 756 64
Rožnov pod Radhoštěm
tel.: +420 571 665 511
fax: +420 571 665 554,
e-mail: [email protected]
www.retigo.cz
DM gastro
Stejně to platí i u jiných varných zařízení. Dnes je velmi „moderní“ nasazení indukčních varných zařízení. Při snaze prodat tato
zařízení se uvádějí často údaje, které nejsou pravdivé.
Řada výrobců a prodejců zdůrazňuje některé přednosti svých
výrobků tak vehementně až se odborník diví. Například údaj, že
úspora elektrické energie u indukčního sporáku je až 85 %, je
nereálný. Za podstatně serióznější považujeme jiné měření, které
provedla renomovaná značka na různých typech sporáků. Zde se
uvádí u sporáků stejné třídy tyto srovnávací údaje účinnosti:
Elektrický
Plynový
Indukční
Sporák – start
42 %
56,7 %
70 %
Sporák – zahřátý
70 %
56,7 %
70 %
Poznamenáváme, že účinnost vyjadřuje podíl spotřebované
energie převedené do teploty vody. Ze srovnání je vidět jednu
skutečnost a sice to,že pokud pracuje sporák elektrický s častými přestávkami je výhodné pořídit indukční sporák, pokud sporák
běží větší část směny je výhodnější sporák např. elektrický tálový, který má menší pořizovací náklady. Další skutečnost je ta, že
indukce je velmi rychlá a u některých surovin to může dokonce
vadit.Tedy dnes je velmi moderní indukční technologie, ale ne pro
každou kuchyň je výhodná.
Tímto úryvkem chceme naznačit, že pokud stroj vykazuje úspory objektivně a prokazatelně (například konvektomat nižším úbytkem hmotnosti při tepelném zpracování, nižší spotřebou energie
a vody a také tím že tepelné zpracování trvá kratší dobu) je nutné
při srovnávání volit typ přibližně stejné výbavy, například nesrovnávat konvektomaty s boilerem a nástřikové, programovatelné
a neprogramovatelné atd.
Náklady na mytí stolního a provozního nádobí
Na úvod poznamenáváme, že v ČR není mytí nádobí nijak legislativně definováno. V Evropě se proces mytí řídí DIN 10 510. To
zjednodušeně znamená, že vlastní mytí trvá cca 100 sekund
a myje se vodou teplou cca 55 °C a oplach trvá 14–20 sekund
při teplotě 83 °C.
Strojní mytí stolního nádobí je nejenom hygienicky mnohem
lepší, ale i z hlediska nákladů výhodnější. Pro srovnání uvádíme
příklad poklopové myčky s mytím 100 košů, kdy spotřeba vody
na jeden hluboký talíř je 0,35 l, na plytký 0,23 l.Tak nízké spotřeby
vody nelze při kvalitním ručním mytí a oplachu dosáhnout. Navíc
nelze dosáhnout oplachu vodou teplou nad 83 °C (TUV má teplotu 45–55 °C) a tím i srovnatelného oschnutí.
Pokud provozovatel považuje čistotu nádobí za důležitou,
a chce se aspoň přiblížit k postupům dle DIN 10 510 měl by si
nechat v prvé řadě provést kapacitní výpočet mytí podle zadání.
Toto zadání musí zahrnovat:
•Dobu výdeje případně špičkový počet strávníků za jednu
hodinu (je to často dáno počtem míst v jídelně či restauraci)
•Skladbu nádobí s uvedením rozměrů.
plynový sporák
indukce
Snímek infrakamery zachycující ztrátové teplo plynového a indukčního sporáku
Ukázka zkrácení času přípravy (nižší náklad na energii) při vaření v přetlaku
Na základě těchto údajů je nutné provést kapacitní výpočet a podle požadovaného výkonu počtu košů za hodinu zvolit velikost a typ myčky. Zde je nutné upozornit,
že prakticky všichni výrobci uvádějí výkon
myčky dvakrát větší než je výkon pro mytí
nádobí, které přijde do styku s jídlem (vše
mimo podnosů). Nejčastěji se vyskytující
poklopová myčka umyje 250 sad za tři
hodiny. Pokud je požadovaný vyšší výkon
musí se volit jiné řešení. U poklopové myčky je důležitý příkon. Pokud má myčka příkon nižší jak 10 kW,tak se u tohoto typu
mohou skrývat problémy, které znamenají
nekvalitní mytí.
Výrobci dnes uvádějí na trh celou škálu typů myček a předhánějí se v detailech
a výhodách, tak jako u jiných strojů, ale
nejdůležitější je odborný kapacitní výpočet
a pak teprve volba typu myčky od konkrétního výrobce. Okruh kvalitních výrobců,
má poměrně kvalitativně vyrovnané stroje srovnatelných kapacit a liší se spíše
nepodstatnými detaily, které jsou prezentovány jako zásadní. Důležité je, jak myčka
dodržuje teplotu mytí a oplachu.
Jako příklad přemrštěného vykazování úspor myčky uvádíme konkrétní projekt jedné školní kuchyně, kde
projektant uvádí pro navrženou myčku
úsporu takto:
•Zpětné získávání tepla z odpadních par
vně myčky – nižší celkový příkon
•Nižší náklady na energie, lepší klima
v místnosti – odpadá nutnost digestoře
•Úspora energie na jeden mycí cyklus
0,12 kWh, počet denních cyklů 135,
počet dnů v roce 365
•Celková úspora za 10 let 236 520 Kč.
Uvádíme rozbor rozporů v kalkulaci
úspor:
•Chybí základní informace o tom, vůči
jakému typu myčky je vykazována
úspora 0,12 kWh
•Počet cyklů při 250 strávnících není
135, ale 100 jak uvádí tabulka níže
•Počet dnů v roce je sice 365, ale
ve škole se vaří pouze 200 dnů v roce,
tedy opět chyba
•Lepší klima v místnosti, odpadá
digestoř. Průměrně znalý projektant ví,
že při mytí nádobí v poklopové myčce
vzniká nejvíce vlhkosti a tepla ne nad
vlastní myčkou, ale nad výstupním
stolem z myčky, kde leží trvale po celou
dobu mytí koše s vlhkými a horkými
talíři (myčka se otvírá jednou za dvě
minuty na pět sekund). Proto se
digestoře nad myčky neinstalují a nad
výstupní stůl stačí potrubí s vhodně
umístěnými a nadimenzovanými
vyústkami na odsávání
•Reálně možnou úsporu tedy spočítáme
0,12 x 100 x 200 x 10 x 4 =
96 000 Kč, tudíž nikoliv 236 520 Kč,
jak uvádí projektant za předpokladu,
že je pravda, že se spoří 0,12 kWh
na jeden cyklus.
Dále je třeba konstatovat, že tato konkrétní kuchyň má navržené zařízení VZT,
které zahrnuje rekuperaci, takže teplo
odcházející z otevřené myčky je odsáváno
a v rekuperátoru je teplo předáváno přívodnímu vzduchu. Tedy dvojí rekuperace je
zbytečná.
Z uvedené ilustrace je vidět, že připlatit
si za myčku s rekuperací se možná vyplatí
hotelu s celoročním provozem,a to ještě
v případě, že kuchyň nemá VZT s rekuperací, ale ne školní jídelně, která má VZT
s rekuperací.
Tímto příkladem jsme chtěli dát najevo,
že existuje řada moderních a úsporných
zařízení, která však mají efekt tehdy, když
jsou navrženy na danou kapacitu kuchyně,
zapadají do celkové koncepce a využívají
se maximálně možně. Pokud jsou navrženy nevhodně, může být efekt z nasazení
moderní technologie záporný.
Často se vyskytuje také názor, že pokud
budou všechna varná zařízení na plyn, tak
bude úsporný provoz kuchyně. Tento názor
má několik slabých míst.
V prvé řadě mají plynová zařízení horší
účinnost přeměny energie a tedy spotřebují více energie.Je to tím že mají horší
účinnost (50 až 70 %) a horší možnost
regulace než elektrické zařízení. Další
nevýhodou je nutnost nadimenzovat zařízení pro nucené větrání cca o 30 % více, to
znamená větší investiční a provozní náklady na vzduchotechniku.
Velkým problémem plynových varných
zařízení je omezení celkového instalovaného příkonu s ohledem na kubaturu varny.
Podle TPG 704 01 (ČSN EN 1775 obdobná norma platí v celé EU). Pokud nemáme
nucené větrání a větráme pouze okny, je
maximální povolený limit 0,2 kW/m3 varny. Pokud máme instalováno nucené větrání (nestačí pouze odsávání, ale VZT musí
mít jak odvodní větev, tak přívodní větev)
pak je povolený limit 0,4 kW/m3 varny. Pro
ilustraci, plynový sporák o příkonu 24 kW
potřebuje prostor 120 m3 (při světlé výšce
3 m, to je plocha 40 m2) přirozeně větrané varny a 60 m3 (při světlé výšce 3 m, to
je plocha 20 m2).Toto omezení má logiku,
neboť chrání pracovníky kuchyně. Pokud
je limit překročen, hromadí se v prostoru
kuchyně CO2 a CO. Tyto plyny ohrožují zdraví pracovnků kuchyně.
Zpracoval Ing. Jiří Válek starší,
ředitel společnosti MAVA spol. s r.o.
X ( g a s t ro p l u s 4

Podobné dokumenty

PDF(CZ)

PDF(CZ) ɃØÖÛáì“ íáÔ`Þì“ Ô“ áWíéì“ ãåâ×èÞ獓 Ýæâè“ âÕÖÛâ×ákàܓ íáÔ`ÞÔàܓ ÝØÝÜÖۓ ãåWéâãßÔçáŽÖۓ éßÔæçákލ¡“ ¹Üåàԓ Áź“ ãâçéåíèÝØŸ“ ‘Ø“ çØáçⓠãåâ×èÞç“æãßuèÝØ“æçÔáâé쓸áØåÚì“ÆçÔå“ãåâ“Ûâæãâ×Wåáâæç“æ“ØßØÞçåÜ...

Více