Definice tříd CLC

Definice tříd CLC
Zpracováno podle „CORINE land cover technical guide – Addendum
2000“
Autor:
M. Bossard, J. Feranec a J. Otahel
Květen 2000
Project manager:
Chris Steenmans
Evropská agentura pro životní prostředí
(připraveno jako metodická pomůcka pro řešení projektu VaV/250/1/01 Aktualizace databáze CORINE Land Cover České republiky (I&CLC2000)
Český překlad:
M. Koželuh
2
Třída 1: Urbanizovaná území (ARTIFICIAL AREAS) ...................................................................................... 5
Třída 1.1 Obytné plochy (Urban fabric) .......................................................................................................... 5
Třída 1.2 Průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť (Industrial, commercial and transport units).... 5
Třída 1.3 Doly, skládky a staveniště (Mine, dump and construction sites) .................................................... 5
Třída 1.4 Plochy umělé, nezemědělské zeleně (Artificial non-agricultural vegetated areas) ........................ 5
111 Městská souvislá zástavba (Continuous urban fabric)................................................................................. 7
112 Městská nesouvislá zástavba (Discontinuous urban fabric) ........................................................................ 8
121 Průmyslové nebo obchodní zóny (Industrial or commercial units) ........................................................... 10
122 Silniční a železniční síť a přilehlé prostory (Road and rail networks and associated land) ...................... 12
123 Přístavní zóny (v ČR se nevyskytují) (Port areas) .................................................................................... 13
124 Letiště (Airports)........................................................................................................................................ 14
131 Těžba hornin (Mineral extraction sites) ..................................................................................................... 15
132 Skládky (Dump sites) ................................................................................................................................. 16
133 Staveniště (Construction sites) ................................................................................................................... 17
141 Plochy městské zeleně (Green urban areas).............................................................................................. 18
142 Zařízení pro sport a rekreaci (Sport and leisure facilities)......................................................................... 19
Třída 2: Zemědělské plochy (AGRICULTURAL AREAS) ............................................................................... 20
Třída 2.1 Orná půda (Arable land) ................................................................................................................ 20
Třída 2.2 Stálé kultury (Permanent crops) .................................................................................................... 20
Třída 2.3 Pastviny (Pastures) ......................................................................................................................... 20
Třída 2.4 Různorodé zemědělské plochy (Heterogeneous agricultural areas)............................................ 20
211 Orná půda mimo zavlažovaných ploch (Non-irrigated arable land) ......................................................... 21
212 Plochy stále zavlažované (v ČR se nevyskytují) (Permanently irrigated land)......................................... 24
213 Rýžová pole (v ČR se nevyskytují) (Rice fields)........................................................................................ 25
221 Vinice (Vineyards) ..................................................................................................................................... 26
222 Ovocné sady a keře (Fruit trees and berry plantations ) ............................................................................. 27
223 Olivové porosty (v ČR se nevyskytují) (Olive groves) .............................................................................. 29
231 Louky (Pastures)........................................................................................................................................ 30
241 Roční kultury přidané ke stálým kulturám (Annual crops associated with permanent crops)................... 33
242 Komplexní systémy kultur a parcel (Complex cultivation patterns) .......................................................... 34
243 Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace (Land principally occupied by agriculture, with
significant areas of natural vegetation) ............................................................................................................ 36
244 Území zemědělskolesnická (v ČR nepravděpodobné) (Agro-forestry areas) ............................................ 37
Třída 3: Lesy a polopřírodní oblasti (Forest and Semi-natural Areas) ........................................................... 38
Třída 3.1 Lesy (Forests) .................................................................................................................................. 38
Třída 3.2 Plochy s křovinnou a travnatou vegetací (Shrubs and/or herbaceous vegetation associations) 38
Třída 3.3 Otevřené plochy s malým zastoupením vegetace nebo bez vegetace (Open spaces with little or
no vegetation) ................................................................................................................................................... 38
311 Listnaté lesy (Broad-leaved forest) ............................................................................................................ 40
312 Jehličnaté lesy (Coniferous forest)............................................................................................................. 41
313 Smíšené lesy (Mixed forest) ....................................................................................................................... 42
321 Přírodní pastviny (Natural grassland) ....................................................................................................... 43
322 Slatiny a vřesoviště, křovinaté formace (Moors and heathland)................................................................ 46
323 Sklerofylní vegetace (v ČR se nevyskytují) (Sclerophyllous vegetation) ................................................. 48
324 Přechodová stadia lesa a křoviny (Transitional woodland shrub) ............................................................. 49
331 Pláže, duny, písky (v ČR silně nepravděpodobné) (Beaches, dunes and sand plains)............................... 52
332 Holé skály (Bare rock) ............................................................................................................................... 53
333 Oblasti s řídkou vegetací (Sparsely vegetated areas)................................................................................. 54
334 Vypálené oblasti (v ČR silně nepravděpodobné) (Burnt areas)................................................................ 55
335 Ledovce a věčný sníh (v ČR se nevyskytují) (Glaciers and perpetual snow)........................................... 56
Třída 4: Humidní území (WETLANDS)............................................................................................................ 57
Třída 4.1 Vnitrozemská humidní území (Inland wetlands)...................................................................... 57
Třída 4.2 Přímořská humidní území (Coastal wetland) ........................................................................... 57
411 Vnitrozemské bažiny (Inland marshes) ..................................................................................................... 58
412 Rašeliniště (Peatbogs)................................................................................................................................ 60
421 Přímořské bažiny (v ČR se nevyskytují) (Salt marshes)............................................................................ 62
422 Slané bažiny (v ČR se nevyskytují) (Salines) ............................................................................................ 63
423 Příbřežní zóny (v ČR se nevyskytují) (Intertidal flats) .............................................................................. 64
3
Třída 5: Vodní plochy (WATER BODIES) ....................................................................................................... 65
Třída 5.1 Pevninské vody (Inland waters) ..................................................................................................... 65
Třída 5.2 Mořské vody (Marine waters) ........................................................................................................ 65
511 Vodní toky a cesty (Water courses) ........................................................................................................... 66
512 Vodní plochy (Water bodies) ..................................................................................................................... 67
521 Laguny (v ČR se nevyskytují) (Coastal lagoons) ...................................................................................... 68
522 Ústí řek (v ČR se nevyskytují) (Estuaries) ................................................................................................ 69
523 Moře a oceány (v ČR se nevyskytují) (Sea and ocean) ............................................................................. 70
Odkazy ................................................................................................................................................................. 71
4
TŘÍDA 1: URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ (ARTIFICIAL AREAS)
Třída 1.1 Obytné plochy (Urban fabric)
Plochy převážně zaplněné obydlím a budovami používanými pro administrativu,veřejné služby nebo kolektivy
včetně s nimi souvisejícími plochami (propojené plochy, přístupy k silniční síti, parkovací plochy).
Třída 1.2 Průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť (Industrial,
commercial and transport units)
Plochy převážně zabrané průmyslovými výrobními aktivitami, obchodem, finančními aktivitami a službami,
dopravní infrastrukturou pro silniční a železniční sítě, zařízení letišť a říčních a mořských přístavů včetně s nimi
spojených ploch a přístupu k infrastruktuře. Třída zahrnuje také zařízení chovající hospodářská zvířata.
Třída 1.3 Doly, skládky a staveniště (Mine, dump and construction sites)
Umělé nepřírodní plochy obsazené težebními aktivitami, staveništi, člověkem vytvořenými skládkami a s nimi
souvisejícími plochami.
Třída 1.4 Plochy umělé, nezemědělské zeleně (Artificial non-agricultural
vegetated areas)
Plochy vytvořené dobrovolně pro účely rekreace. Zahrnuje zelené nebo rekreační městské parky a parky pro
využití volného času, pro sport a další zařízení pro volný čas.
Upřesnění
V případě, že jsou kultivované plochy smíšené se zastavěnou plochou jako mosaika, pak minimální práh, který
se uvažuje pro klasifikaci městské nesouvislé zástavby je 30 % (alespoň 30 % z malých parcel je městská
zástavba). V ostatních případech by měla být plocha klasifikována jako komplexní systémy kultur a parcel.
Následující obrázky ilustrují hustotu městské zástavby, která může být použita jako šablona pro odlišení:
• zemědělských ploch s osamocenými budovami a nesouvislou zástavbou,
• nesouvislé a souvislé zástavby.
5
1%
10 %
2%
5%
15 %
20 %
25 %
35 %
50%
70%
40 %
Obr.1 Znázornění různé hustoty zastavěné plochy.
6
111 Městská souvislá zástavba (Continuous urban fabric)
Většina plochy je pokryta budovami a dopravní infrastrukturou. Budovy, komunikace a umělé povrchy
pokrývají víc než 80% plochy. Vegetace (kromě stromořadí a pruhů zeleně podél ulic) a holá půda se
vyskytují pouze výjimečně.
Upřesnění:
Min. 80% z celkového povrchu je nepropustých (pro vodu).
Třída zahrnuje:
• centra měst a husté historické části, kde budovy tvoří souvislou a homogenní zástavbu
• veřejné služby, správní úřady a komerční a průmyslová zástavba s přilehlými plochami uvnitř souvislé
zástavby, pokud jejich plocha nepřekročí 25 ha
• prostory mezi nerostnými oblastmi
• parkoviště, betonové a asfaltové povrchy
• dopravní síť
• malá náměstí, pěší zóny, zahrady
• městská zeleň (parky a trávníky) s podílem plochy do 20%
• hřbitovy s vegetací i bez vegetace menší než 25 ha, uvnitř souvislé zástavby
Textura budov
Textura parkovišť
Textura městské zeleně
Textura ulic a silnic
Obr. 2 Generalizované vzorky třídy 111.
Obr. 3 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech z Bratislavy (Slovensko) a Atén (Řecko).
7
112 Městská nesouvislá zástavba (Discontinuous urban fabric)
Většina plochy je pokryta budovami. Budovy, komunikace a umělé povrchy se vyskytují spolu s povrchy
pokrytými vegetací a holou půdou, které se vyskytují v nezanedbatelné míře. Patří sem i sídliště.
Upřesnění:
30%-80% z celkového povrchu je nepropustých (pro vodu)
Třída zahrnuje:
• nízkopodlažní obytná zástavba, rezidenční vilové čtvrti se zahradami a dvory
• rozptýlená zástavba obytných domů, samoty, malé vesnice rozčleněné mnoha plochami zeleně (zahrady,
trávníky)
• velké bloky obytných domů s významným podílem zeleně, parkovacích ploch a hřišť
• dopravní síť
• sportoviště s plochou menší než 25 ha uvnitř nesouvislé zástavby
• budovy se vzdělávací, zdravotnickou a výrobní funkcí a obchodní plochy s výměrou menší než 25 ha uvnitř
této třídy
• hřbitovy s vegetací i bez vegetace menší než 25 ha, spojené s touto třídou
• plochy komunálních (veřejných) služeb menší než 25 ha
• víkendové objekty, rekreační chaty, pokud jsou přičleněny k obytné zástavbě a mají patrnou infrastrukturu
(objekty, uliční síť)
• osamělé vesnice podél silnic a podzemní obydlí viditelné na družicovém snímku
Do třídy není zahrnuto:
• chatové kolonie, využívané pouze k rekreaci, je to třída 142
• prázdninové vesničky s bungalovy a specifickou strukturou (komunikace, vybavenost), patří do třídy 142
• rozptýlené osídlení v přírodních a zemědělských oblastech, kryjící méně než 30% celkové plochy, patří do
třídy 242 nebo 243
• skleníky, třída 211
Textura budov
Textura zahrad
Textura městské zeleně
Textura ulic a silnic
Obr. 4 Generalizovaný vzorek třídy 112.
Obr. 5 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu vesnice Lísková (Slovensko).
8
Zvláštnost třídy 112: Sídliště
Plochy s obytnými mnohaposchoďovými domy tvořící zástavbu zejména na okrajích měst, s typicky
jednotvárným vzhledem.
Třída zahrnuje:
• vícepatrové bytové domy
• ulice, náměstí
• dopravní síť
• parkoviště
• okrasnou zeleň (trávníky, květinové záhony, skupiny keřů a stromů)
Textura budov
Textura městské zeleně
Textura ulic a silnic
Obr. 6 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 112.
Obr. 7 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy 112 na příkladu sídliště Petržalka – Bratislava
(Slovensko).
9
121 Průmyslové nebo obchodní zóny (Industrial or commercial units)
Většina plochy jsou zóny s umělým povrchem (cementovým, asfaltovým nebo stabilizovaným) bez
vegetace. Budovy a vegetace se vyskytuje v omezené míře. Zahrnují se sem i zemědělské komplexy.
Třída zahrnuje:
• výzkumná a vývojová zařízení
• bezpečnostní a represní objekty (hasičské stanice, vězeňská zařízení)
• veřejně prospěšná zařízení (domovy důchodců, sanatoria, sirotčince)
• hřebčíny, zařízení zemědělské výroby (družstva, farmy, kravíny a vepříny, přičleněné budovy obytné a
užitkové)
• výstavní areály a veletrhy
• jaderné elektrárny, areály dislokace vojsk, zkušební dráhy, testovací areály, čističky odpadních vod, vodní
elektrárny, transformátory
• velká nákupní centra
• nemocnice, lázně
• univerzity, školy
• parkoviště
• opuštěné průmyslové a přidružené areály s dosud stojícími budovami
• retenční hráze a přehrady s plochou větší než 25 ha
• telekomunikační síť (retranslační stanice, dalekohledy, radarové stanice)
Do třídy není zahrnuto:
• těžební průmysl (třída 131)
• ropné terminály v přístavech (třída 123)
• skládky, odkaliště (třída 132)
• loděnice a přístavní skladiště (třída 123)
• areály velkoobchodních (skladovacích) zařízení (třída 11x)
• církevní objekty: kláštery apod. (třída 142).
Textury průmyslových a komerčních budov
Textura skladovacích ploch a parkovišť
Textura silnic
Textura městské zeleně
Obr. 8 Generalizovaný vzorek třídy 121.
Obr. 9 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu závodu pro výrobu hliníku ve Žiaru nad Hronom
(Slovensko) a elektrárny ve Francii.
10
Zvláštnost třídy 121: Zemědělské farmy
Areály s budovami bez obytné funkce, vnitroareálové proluky, stáje, garáže, dílny, odstavné a skladovací
plochy, často také nevyužívané pozemky s ruderální vegetací, části farmy. Farmy jsou často umístěny na
okraji nebo v těsné blízkosti venkovských zemědělských sídel. Koncentrace zemědělských budov do areálů
různé velikosti souvisí s kolektivizací zemědělství. Areály menší než 25 ha patří do třídy 112.
Třída zahrnuje:
• budovy, vnitřní prostranství a dvory pro hospodářská zvířata
• garáže, dílny, výrobní budovy, odstavné plochy pro zemědělskou techniku
• zpevněné a nezpevněné skladovací plochy a skladiště
• ladem ležící zaplevelenou půdu
Textura průmyslových a komerčních budov
Textura skladovacích ploch
Textura odstavných ploch
Textura ladem ležící zaplevelené půdy
Textura izolované zeleně
Obr. 10 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 121.
Obr. 11 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu zemědělského družstva v Lískové (Slovensko).
11
122 Silniční a železniční síť a přilehlé prostory (Road and rail networks and
associated land)
Silnice, železnice včetně připojených ploch (nádraží, náspy, příkopy). Minimální šířka: 100 m.
Třída zahrnuje:
• dopravní síť - cesty, železniční tratě, lanové dráhy, min. šířka 100m
• odpočívadla, čerpací stanice, odstavná (kamionová) parkoviště, areály údržby a oprav komunikací a tratí
• objekty velkých křižovatek s rozlohou přes 25 ha
• tramvajová síť
• lanovková doprava
Do třídy není zahrnuto:
• silnice a železnice ve výstavbě
• vnitřní (vnitrozávodová, vnitroměstská?) dopravní síť (klasifikovaná podle příslušné obklopující třídy)
Textura železnice
Textura skladů a budov pro služby
Textura budov v zastávkách
Textura silnice
Textura parkovišť
Textura podélné zeleně
Obr. 12 Generalizovaný vzorek třídy 122.
Obr. 13 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu silnice a železnice v údolí Hronu (Slovensko) a
křižovatky ve Vilniusu (Litva).
12
123 Přístavní zóny (Port areas)
Infrastruktura přístavů, včetně hrází, doků a přístavišť
Třída zahrnuje:
• komerční a vojenské přístavy
• loděnice
• přístaviště jachet, sportovní a rekreační přístavy
• infrastruktura lodní dopravy
• mořské, říční a jezerní přístav
• stanoviště lodí, doky
• olejové terminály
• pozemky cest, železnic a parkovacích ploch uvnitř přístavů
• přilehlé vodní plochy, pokud jsou menší než 25 ha
Do třídy není zahrnuto:
• průmyslové a komerční plochy větší než 25 ha, které jsou spojené s aktivitami přístavu (třída 121)
Infrastruktura přístavních zón včetně nábřeží, námořních skladišť a přístavů pro vodní sporty.
Textura vodních ploch
Textura hrází
Textura infrastruktury přístavu (budovy)
Textura skladovacích a nakládacích ploch
Obr. 14 Generalizovaný vzorek třídy 123.
Obr. 15 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu přístavu v Bratislavě (Slovensko) a Klajpeda (Litva).
13
124 Letiště (Airports)
Plochy letišť. Zahrnuje přistávací dráhy, budovy a přilehlé plochy.
Upřesnění:
Tato třída zahrnuje přidružené plochy (hlavně trvalé travní porosty)
Třída zahrnuje:
• vzletové a přistávací dráhy (betonové, travnaté) civilních, vojenských a sportovních letišť spolu s
nezpevněnými drahami a zařízením
• terminály, hangáry, obslužné a skladovací budovy a prostranství
• pilotní školy civilního letectví
• parkovací a odstavné plochy
• přilehlé travnaté plochy, rozptýlené stromy a keře uvnitř ochranné zóny letiště
• malá sportovní letiště s nezpevněnými drahami, používaná pro potřeby zemědělství a lesnictví (chemické
postřiky)
Do třídy není zahrnuto:
• malá sportovní letiště zatravněná (třída 142)
• opuštěná letiště (je to třída 321)
Textura startovacích a přistávacích drah
Textura obslužných budov
Textura hangárů a skladů
Textura parkovišť
Textura připojených ploch a izolované zeleně
Obr. 16 Generalizovaný vzorek třídy 124.
Obr. 17 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu letiště ve Vilniusu (Litva).
14
131 Těžba hornin (Mineral extraction sites)
Povrchová těžba hornin (pískovny, kamenolomy) nebo jiných nerostů (povrchové doly) včetně těžby
štěrku pod vodou s výjimkou říční těžby.
Upřesnění:
Třída zahrnuje zaplavené štěrkovny a pískovny s povrchem menším než 25 ha a dočasné důlní jímky (odkaliště)
Třída zahrnuje:
• povrchové doly často s haldami vytěženého materiálu (štěrk, písek, kámen, hlína) nebo rudných či
nerudných surovin (železná a manganová ruda, magnezit, lignit, hnědé uhlí, kaolin, atd.)
• infrastruktura budov a zařízení k těžbě a základnímu zpracování vytěžených surovin
• dopravní síť důlních areálů
• odstavné plochy
• vodní plochy (menší než 25 ha) obvykle doprovázející povrchovou těžbu štěrku, písku atd.
• solné doly
• těžba písku v rámci pobřežních dun
• vnitrozemská slaniska
• ropná pole s čerpadly
• těžba zemního plynu
Do třídy není zahrnuto:
• využívaná rašeliniště (třída 412)
• skládky hlušiny (výsypky, struska) (třída 132)
• pobřežní slaniska (třída 422)
• houštím a křovinami zarostlé areály (třída 332)
• rekultivované doly změněné na rekreační areály (třída 142)
Textury povrchové těžby hornin a stavebních materiálů
Textura vodní plochy
Textura odstavných ploch
Textura obslužných budov
Obr. 18 Generalizovaný vzorek třídy 131.
Obr. 19 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu hnědouhelného dolu v Mostu (Česká republika) a lomu
v Litvě.
15
132 Skládky (Dump sites)
Skládky a haldy po těžbě, průmyslové činnosti, komunální odpad.
Upřesnění:
Třída zahrnuje skládky surovin a tekutých odpadů
Třída zahrnuje:
• skládky komunálního odpadu
• skládky průmyslového odpadu
• skládky odpadu z čističek odpadních vod
• odkalovací nádrže
• ochranné valy a hráze
• vegetační ochranné pásy okolo skládek
• budovy a dopravní síť s parkovišti patřící ke skládkám
• haldy bez vegetace
Do třídy není zahrnuto:
• odčeřovací nádrže biologické úpravy vod s pěstováním rostlin (třída 121)
• rekultivované skládky změněné na rekreační areály (třída 142)
• zarostlé haldy (třída 3xx)
Textura skládky pevného odpadu
Textura skládky tekutého odpadu
Textura podélné zeleně
Obr. 20 Generalizovaný vzorek třídy 132.
Obr. 21 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu skládek obecního a průmyslového odpadu na
Slovensku.
16
133 Staveniště (Construction sites)
Stavební plochy, výkopy, upravované plochy.
Třída zahrnuje:
• staveniště občanské a průmyslové zástavby, silniční a železniční sítě, přehrad atd.
Do třídy není zahrnuto:
• dokončené dopravní stavby větší než 25 ha
Textura budov během výstavby
Obr. 22 Generalizovaný vzorek třídy 133.
Obr. 23 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu domů a technických objektů během výstavby na
Slovensku a v Litvě.
17
141 Plochy městské zeleně (Green urban areas)
Městská zeleň zahrnutá v městské zástavbě včetně parků a hřbitovů s vegetací.
Upřesnění:
Třída zahrnuje hřbitovy s významným podílem zeleně.
Plochy městské zeleně jsou všechny porostlé plochy větší než 25 ha, situované buď uvnitř nebo na okraji
městské zástavby. Zeleň s alejemi a cestami v areálech využívaných pro rekreační účely.
Třída zahrnuje:
• parky s vodními plochami, trávníky a záhony ve městech a obcích
• okrasné (ornamentální) zahrady
• botanické a zoologické zahrady v sídlech nebo na jejich okraji
• náměstí
• mezery mezi městskými bloky
• hřbitovy s vegetací uvnitř sídel
• zelené plochy užívané pro rekreaci, i když to není jejich hlavní účel (např. les v městské zástavbě
Do třídy není zahrnuto:
• městské zahrady (třída 242)
• porostlé hřbitovy mimo sídla (třída 142)
• holé (bez vegetace) hřbitovy uvnitř sídla (třída 11x)
Textury městské zeleně
Textura chodníků
Textura rekreačních a obslužných objektů
Obr. 24 Generalizovaný vzorek třídy 141.
Obr. 25 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu náměstí Svobody v Bratislavě (Slovensko).
18
142 Zařízení pro sport a rekreaci (Sport and leisure facilities)
Campingové plochy, sportoviště, rekreačních plochy, golfová hřiště, dostihové dráhy, atd. včetně
udržovaných parků nezačleněných do městské zástavby.
Třída zahrnuje:
• sportoviště (fotbalové stadiony s přilehlou infrastrukturou, hokejové haly, plavecké stadiony, tenisové kurty,
cyklostadiony, atletické haly, atd.) uvnitř i vně sídel
• sportovní střelnice
• hřbitovy s vegetací mimo sídla
• kempingové plochy
• chatové kolonie mimo sídla, dočasně obývané
• zoologické a boatnické zahrady mimo sídla
• odkrytá archeologická naleziště
• golfová hřiště
• dostihové areály
• lyžařské areály (mimo běžecké tratě)
• auto-moto závodní okruhy
• lesoparky na okrajích měst
• malá sportovní letiště s travnatým povrchem
Do třídy není zahrnuto:
• automobilové okruhy uvnitř průmyslocých areálů používané jako testovací dráhy (třída 121)
• parkoviště karavanů pro komerční aktivity (třída 121)
• pláže (331)
• kempové plochy v lese bez speciálních úprav (asi divoké) (třída31x)
• hřebčíny (třída 121)
Textury sportovních a obslužných zařízení
Textura vodní plochy
Textura závodiště
Textura parkovišť
Obr. 26 Generalizovaný vzorek třídy 142.
Obr. 27 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu sportoviště v Bratislavě (Slovensko).
19
TŘÍDA 2: ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY (AGRICULTURAL AREAS)
Třída 2.1 Orná půda (Arable land)
Pozemky v systému pravidelného střídání plodin využívané pro každoroční sklizeň plodin a neobdělávané
pozemky, které jsou nebo nejsou zavlažovány. Jsou zahrnuty zatopené pozemky jako jsou rýžoviště a jiné
zaplavované plodiny.
Třída 2.2 Stálé kultury (Permanent crops)
Všechny pozemky zabrané stálými plodinami, které nejsou v systému pravidelného střídání plodin. Zahrnuje
dřevovité plodiny standardních kultur pro produkci ovoce (ovocné sady, olivové, kaštanové a ořechové háje),
křovinaté sady (vinice) a některé zvláštní nízké plantáže, živé ploty a popínavé rostliny.
Třída 2.3 Pastviny (Pastures)
Pozemky, které jsou permanentně používány (alespoň 5 let) pro produkci suchého krmiva. Zahrnuje přírodní
nebo zaseté druhy bylin, nezušlechťované nebo lehce zušlechťované louky a louky, které jsou spásané nebo
sklízené pomocí zemědělské techniky.
Třída 2.4 Různorodé zemědělské plochy (Heterogeneous agricultural areas)
Plochy každoroční sklizně spojené se stálými plodinami na stejném pozemku, jednoleté plodiny pěstované pod
lesním porostem, plochy jednoletých plodin, louky a/nebo stálé plodiny, které spolu sousedí, krajina, v které jsou
plodiny a pastviny smíšené s přírodní vegetací nebo přírodními plochami.
20
211 Orná půda mimo zavlažovaných ploch (Non-irrigated arable land)
Obilniny, luštěniny na polích, pícniny, řádkové kultury a úhory včetně květinových kultur, lesních
(lesních školek) a zeleninových (zelinářských) kultur na polích pod skleníky a plastickými hmotami dále
rostliny léčivé, aromatické a koření. Nejsou zahrnuty stálé louky.
Upřesnění:
Třída zahrnuje květinářské, ovocnářské (školky) a zelinářské šlechtitelské plochy. Zhrnuje i další jednoleté
plodiny s plochou více než 75% z celku, pěstované střídavým způsobem. Součástí této třídy jsou parcely orné
půdy s výměrou až sta hektarů.
Třída zahrnuje:
• víceleté plodiny (chřest a čekanka)
• zaplavované plodiny v nivách řek
• víceleté plodiny (jahody)
• dočasně ladem ležící půda (v systému střídání plodin)
• odvodněná orná půda (by měla být mapována jako 211 namísto 212)
• fragmenty zemědělské půdy vzniklé v procesu pěstování a sklizně plodin
• zaplevelené plochy
• jednoleté průmyslové plodiny (len, konopí, olejniny)
• tabák
• cukrová třtina
• květiny v polní kultuře
• užitkové kvetoucí rostliny - levandule
• školky ovocných stromů a keřů
• rozptýlená (většinou liniová) vegetace
• opuštěná zavlažovaná pole s ještě viditelným systémem kanálů
Do třídy není zahrnuto:
• městské zahrady (třída 242)
• země ležící ladem více než 3 roky (třída 231 nebo 32x)
• chmelnice (třída 222)
• rýžová pole (třída 213)
• lesní školky pro nekomerční účely uvnitř lesa (třída 31x)
• ovocné stromy a keře ve sklenících (třída 222)
• porosty košíkářské vrby (třída 222)
• růžové sady (třída 222)
• školky vinné révy (třída 221)
Textury zemědělských jednoletých plodin
Textura skleníků a foliovníků
Textura izolované zeleně
Obr. 28 Generalizovaný vzorek třídy 211.
21
Obr. 29 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu orné půdy v západní části Slovenska.
22
Zvláštnost třídy 211: Půda ležící ladem
Orná půda nevyužívaná 1-3 roky. Identifikace těchto půd vyžaduje údaje z terénního průzkumu a
statistická data o využití půdy z příslušného regionu.
Třída zahrnuje:
• opuštěná zemědělská půda
• orná půda s plodinami (viz výše)
• rozptýlená (hlavně liniová) zeleň
Textury zemědělských plodin
Textur nevyužívané zemědělské půdy
Obr. 30 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 211.
Obr. 31 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy 211 na příkladu nevyužité půdy v Lotyšsku.
23
212 Plochy stále zavlažované (v ČR se nevyskytují) (Permanently irrigated land)
Kultury permanentně a periodicky zavlažované díky stálé infrastruktuře (zavlažovací kanály, drenážní
síť). Velká část těchto kultur nemůže být pěstována bez umělého přívodu vody. Příležitostně zavlažované
plochy nejsou zahrnuty.
Textura zavlažovací kanálů
Textura zemědělských plodin
Obr. 32 Generalizovaný vzorek třídy 212.
Obr. 33 Typická ukázka zmíněné třídy stále zavlažovaných ploch na příkladu z Řecka.
24
213 Rýžová pole (v ČR se nevyskytují) (Rice fields)
Plochy přizpůsobené pěstování rýže. Rovinná území se zavlažovacími kanály. Plochy pravidelně pokryté
vodou.
Textura zavlažovací kanálů
Textura rýžových polí
Obr. 34 Generalizovaný vzorek třídy 213.
Obr. 35 Typická ukázka zmíněné třídy rýžového pole na příkladu z Portugalska.
25
221 Vinice (Vineyards)
Plochy s pěstováním vinné révy.
Upřesnění:
Areály vinic jsou zařazeny do třídy 221 pokud plocha samotných vinic přesahuje 50% a vinice jsou typickou a
charakteristickou formou využití půdy pro danou oblast.
Třída zahrnuje:
• školky vinné révy uvnitř vinařské oblasti
• produkční vinice
• vinice pro konzumní hrozny a rozinky
• různorodé (složené) obdělávané plochy, kde plocha vinic představuje min. 50%
Do třídy není zahrnuto:
• směs vinic s ornou půdou příp. loukami v rámci jednotlivých parcel (třída 241)
• vinice (jednotlivé parcely 25 ha) ve směsi s ornou půdou a/nebo loukami promíchané s plochami přírodních
vinic a pokrývající méně než 40% výměry (třída 243)
Textura vinic
Textura sadů
Textura zemědělské plodiny
Textura izolované zeleně
Obr. 36 Generalizovaný vzorek třídy 221.
Obr. 37 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu vinic v blízkosti Modré (Slovensko).
26
222 Ovocné sady a keře (Fruit trees and berry plantations )
Pozemky na nichž se pěstuje ovoce (stromy i keře): monokultury nebo směsi více ovocných druhů, ovocné
stromy na travou porostlých plochách. Patří sem i chmelnice, plochy kaštanovníků a ořešáků.
Upřesnění:
Třída zahrnuje porosty kaštanovníků a ořešáku pouze v případě, že jsou určené k produkci plodů.
Třída zahrnuje:
• chmelnice
• plantáže drobného ovoce (rybíz, angrešty, atd.)
• porosty košíkářských vrb
• ovocné stromy pod skleníky
• opuštěné ovocné sady se zachovaným charakteristickým uspořádáním (řady stromů)
• ovocné sady jabloní, hrušní, švestek, meruněk, atd.
• sady ořešných plodů - ořechy, kaštany, mandle, lísky, pistácie, atd.
• permanentní růžové sady
• vinice kombinované s ovocnými stromy na stejné parcele, když rozloha vinic je minimálně 40% z celkové
plochy
• tropické ovocné stromy: avokádo, banány, atd.
• citrusové sady
• ovocné stromy uvnitř ovocných plantáží
• vytrvalé průmyslové plodiny - kávovník, kakaovník, čajovník, moruše
• opuštěné sady s ještě zřetelnou pěstební strukturou (špalíry, popínadla)
• rozptýlená zeleň
Do třídy není zahrnuto:
• jahodníkové porosty (třída 211)
• olivovníky (třída 223)
• vinice (třída 221)
• ovocné školky (třída 211)
• porosty rohovníku - svatojánský chléb (třída 311)
• kaštanové a ořešákové porosty určené k produkci dřeva (třída 311)
• opuštěné sady se zaniklou pravidelnou strukturou (třída 324)
• sady na trvale zavlažovaných půdách (třída 212)
• víceleté plodiny např. chřest (třída 211)
Textura ovocných stromů
Textura plantáží drobného ovoce
Textura izolované zeleně
Obr. 38 Generalizovaný vzorek třídy 222.
Obr. 39 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu jabloňového sadu v blízkosti Čachtic (Slovensko).
27
Zvláštnost třídy 222: Chmelnice
Plochy orné půdy s pěstováním chmele na speciálních vysokých podpůrných konstrukcích.
Textura chmelnic
Obr. 40 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 222.
Obr. 41 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu chmelnic v západní části Slovenska.
28
223 Olivové porosty (v ČR se nevyskytují) (Olive groves)
Plochy s pěstováním oliv.
Textura olivových porostů
Textura vinné révy
Textura izolované zeleně
Obr. 42 Generalizovaný vzorek třídy 223.
Obr. 43 Typická ukázka olivových porostů na příkladu z Řecka.
29
231 Louky (Pastures)
Plochy hustě pokryté flórou, zejména travami; nejsou zahrnuty trávy pěstované v rámci střídavého
osevního postupu. Především pastviny, jejichž pícniny mohou být sklízeny mechanizovaně. Jsou zahrnuty
stálé, umělé i dočasné louky a živé ploty.
Upřesnění
Spásané dobytkem.
Pastviny mohou být charakterizovány jako travnaté plochy s farmářskou strukturou: ploty, přístřešky, ohrady,
napajedla, a s projevy pravidelné zemědělské činnosti: sečení trávy, sušení sena, hnojení.
Třída zahrnuje:
• dočasné a umělé pastviny bez střídavého osevního postupu s trvalým travním porostem (po 5-ti letech od
orby) typické druhové skladby (Taraxacum officinale, atd.)
• opuštěná orná půda nevyužívaná v systému střídavého hospodaření (po 3 letech) používaná pouze jako
pastvina
• pastviny mohou obsahovat kousky zorněné půdy do 25% celkové plochy
• vlhké louky s dominantními travinami. (Ostřice, rákosí, bodláčí, sítiny kryjí méně než 25% plochy)
• rozptýlené stromy a keře (10-20% povrchu)
Do třídy není zahrnuto:
• vojenská travnatá cvičiště (třída 321)
• zasolené louky v přílivových oblastech (třída 423)
• trávníky v rekreačních a sportovních areálech (třída 142)
• produktivní přirozené alpinské louky daleko od obydlí (třída 321)
• plochy píce (jetel, vojtěška, lucerna) (třída 211)
• zpustlé louky, kde dřevinná vegetace kryje min. 25% povrchu (třída 322/324)
• silně zamokřené louky s podílem hydrofylní vegetace min. 25% (třída 411)
• bylinné pokryvy tvořené rostlinami nevhodnými a nechutnými pro dobytek jako je Molinia sp. a
Brachypodium sp. (třída 321)
Textura pastvin
Textura izolovaných stromů a keřů (10-20% povrchu)
Obr. 44 Generalizovaný vzorek třídy 231.
Obr. 45 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu pastviny v centrální části Slovenska.
30
Zvláštnost třídy 231: Louky na zpustlé půdě
Travnaté porosty vzniklé na orné půdě nevyužívané více než 3 roky. Je možné identifikovat na základě
dat z pozemního průzkumu.
Třída zahrnuje:
• travnaté plochy vzniklé sukcesí - zarůstáním orné půdy přirozenou vegetací
• sporadicky se vyskytující plochy křovin a mlází
Textury nevyužívané orné půdy (více než 3 roky)
Textura izolovaných keřů
Obr. 46 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 231.
Obr. 47 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu pastviny na nevyužité půdě v Lotyšsku.
31
Zvláštnost třídy 231: Louky s dřevinnou vegetací
Louky s rozptýlenými keři a stromy zaujímajícími do 50% celkové plochy. Tyto louky jsou typické
bohatstvím flóry.
Třída zahrnuje:
• plochy travin, částečně kryté korunami stromů
• plochy rozptýlených stromů a keřů
Textura pastvin
Textura izolovaných stromů a keřů (40-50% povrchu)
Obr. 48 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 231.
Obr. 49 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu louky s dřevinnou vegetací ve VirtsuLaelatu (Estonsko).
32
241 Roční kultury přidané ke stálým kulturám (Annual crops associated with
permanent crops)
Dočasné kultury (orná půda nebo louky) spolu se stálými kulturami na stejném pozemku.
Upřesnění:
Trvalé kultury jsou prostřídány s ornou půdou a loukami nebo lemují okraje parcel. podíl dočasných kultur je
větší než 50%.
Třída zahrnuje:
• plochy dočasných kultur překryté (zastíněné) ovocnými stromy, olivovníky nebo vinnou révou
• plochy dočasných kultur lemované špalíry ovocných stromů nebo vinné révy
• směs parcel s trvalými a dočasnými kulturami menší než 25 ha, obklopená plochou dočasných kultur, kde
žádná z těchto plodin nepřesahuje 75%
Do třídy není zahrnuto:
• trvalé kultury spolu s ovocnými stromy (třída 22x)
• dočasné kultury spolu s lesem (třída 244)
• přírodní louky s trvalými kulturami (třída 324)
• sečené louky se stromy (třída 231)
Textura trvalé zemědělské plodiny
Textura jednoletých zemědělských plodin
Textura izolované zeleně
Obr. 50 Generalizovaný vzorek třídy 241.
Obr. 51 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu olivovníků spojených s ornou půdou na příkladu
z Tuniska.
33
242 Komplexní systémy kultur a parcel (Complex cultivation patterns)
Mozaika různých dočasných kultur, luk a stálých kultur umístěných vedle sebe včetně zahrad v
rozptýlené zástavbě (chaty a sporadicky zastavěné plochy).
Upřesnění:
Třída zahrnuje mozaiku malých ploch dočasných a stálých kultur, městské trávníky, ladem ležící půdu, případně
s rozptýlenými domy nebo zahradami.
Třída zahrnuje:
• smíšené parcely trvalých kultur (ovocné stromy, drobné ovoce, vinice a olivové háje)
• mezery přirozených (neumělých) povrchů v nesouvislé městské zástavbě menší než 25 ha
• komplexní systémy kultur a parcel s rozptýlenými domy, kde zastavěné parcely kryjí méně než 30 % plochy
• prázdninové vesničky bez zřetelné infrastruktury a cestní sítě
• zahrádky a zahrádkářské kolonie
• pastviny
Do třídy není zahrnuto:
• zahradnictví (třída 211)
• školky (třída 211)
• navzdory velkému rozdrobení pozemky, kde více než 75% plochy je obhospodařováno systémem střídání
plodin (třída 211)
• komplexní systémy kultur a parcel s rozptýlenými domy, kde zastavěné parcely kryjí více než 30 % plochy
(třída 112)
Textury jednolatých plodin
Textury stálých plodin
Textura pastviny
Obr. 52 Generalizovaný vzorek třídy 242.
Obr. 53 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu komplexního systémy kultur a parcel v cenrální části
Slovenska.
34
Zvláštnost třídy 242: Komplexní systémy kultur a parcel s rozptýlenými domy
Střídání malých ploch orné půdy (menší než 25 ha) s dočasnými nebo trvalými kulturami s rozptýlenými
zahradními boudami (chatami, domky) nebo s rozptýlenými domy. Jsou obvykle situovány v blízkosti
městských nebo venkovských sídel a jsou určeny k produkci ovoce a zeleniny pro vlastní spotřebu
(záhumenky a zahrádkářské kolonie).
Třída zahrnuje:
• parcely orné půdy menší než 25 ha s jednoletými plodinami a zeleninou
• pozemky trvalých kultur (menší než 25 ha), ovocné stromy, drobné keřové ovoce, vinice
• pastviny
• zahradní chaty nebo rozptýlené domy
Textury zemědělských jednoletých plodin a zeleniny
Textura stálých kultur
Textura pastvin
Textura zahradních chatek nebo izolovaných domů
Obr. 54 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 242.
Obr. 55 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu komplexního systémy kultur a parcel s
rozptýlenými zahradními chatkami v západní části Slovenska.
35
243 Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace (Land principally
occupied by agriculture, with significant areas of natural vegetation)
Plochy převážně zemědělské přerušované přirozenou vegetací.
Upřesnění:
Třída zahrnuje území se zemědělskou produkcí a plochy přírodního nebo polopřírodního původu (včetně
mokřadů a vodních ploch, neúrodné plochy).
Třída zahrnuje:
• plochy orné půdy menší než 25 ha
• plochy sadů, vinic a ovocných keřů menší než 25 ha
• plochy zbytků přirozených lesů, skupiny stromů a keřů menší než 25 ha
• malé vodní plochy
• sporadicky se vyskytující obydlí, statky a farmy
• stromořadí určená k produkci lanýžů
• zelinářské plochy s vodními kanály
• zemědělské plochy s kupami kamení
Do třídy není zahrnuto:
• zemědělská půda spolu s malými pozemky s ovocnými stromy nebo olivovníky bez přírodní vegetace (třída
242)
• malé ostrůvky třídy 243 vytvořené při mapování lesních jednotek menších než 25 ha s „obalem“ zemědělské
půdy, aby bylo dosaženo plochy 25 ha
• plochy, kde pokrytí zemědělskou půdou je větší než 75% (třída 21x, 22x nebo 23x)
• plochy, kde převažují polopřírodní areály (více než 75%) (třídy 3xx)
Textury jednoletých zemědělských plodin
Textura sadů
Textura pastvin
Textura izolované zeleně
Textura vodních ploch
Obr. 56 Generalizovaný vzorek třídy 243.
Obr. 57 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu orné půdy promíchané s přírodní vegetací v centrální
části Slovenska.
36
244 Území zemědělskolesnická (v ČR nepravděpodobné) (Agro-forestry areas)
Dočasné kultury nebo pastviny pod lesním pokryvem složeným z různých druhů lesů.
Upřesnění:
Třída zahrnuje dočasné kultury nebo zatravněné pozemky a ladem ležící půdu kryjící méně než 50% plochy.
Třída zahrnuje:
• pruhy lesa proložené pruhy ovocných stromů nebo olivovníků, přičemž žádný nepřevažuje
• rohovník (svatojánský chleba) kryjící zemědělské pozemky
• zemědělská půda krytá palmami (ve Středomoří)
Textura druhů lesa
Textury jednoletých a stálých zemědělských plodin
Obr. 58 Generalizovaný vzorek třídy 244.
Obr. 59 Typická ukázka zmíněné třídy zemědělskolesnické plochy na příkladu z Portugalska.
37
TŘÍDA 3: LESY A POLOPŘÍRODNÍ OBLASTI (FOREST AND SEMINATURAL AREAS)
Třída 3.1 Lesy (Forests)
Plochy, které zabírají lesy a lesíky s vegetační skladbou skládající se z původních nebo exotických jehličnatých
a/nebo listnatých stromů. Mohou být využity pro těžbu dřeva nebo pro produkci jiných lesních produktů. Stromy
v lese jsou za normálních klimatických podmínek vyšší než 5 m a s nejméně 30 % korunovým pokryvem.
V případě mladých porostů je jejich minimální počet pro zaznamenání 500 stromků na hektar.
Hodnota minimální práh 30 % pro to, aby byla plocha zaznamenána, je znázorněn na třech následujících
ilustračních obrázcích. Obr. 60 A,C souvisí s náhodným rozdělením pokrytí, obr. B ilustruje pravidelné
rozmístění.
30 %
A
B
Obr. 60 Náhodné rozdělení pokrytí stromy v lese (A, C) a pravidelné rozdělení (B).
C
POZNÁMKY
LCTU aplikovala dvě různá pravidla, jedno pro země 15 členských států a druhé pro země programu Phare. V
rámci zemí EU jsou využívány lesní hospodářské plány a legislativa týkající se lesů. Proto byly mýtiny a mladé
porosty zařazeny do CLC třídy 31x. Kvůli absenci právních závazků týkajících se lesů a z nich vycházejících
speciálních požadavků všechny země programu Phare, zapojené do CORINE Land Cover, nepoužily toto
pravidlo. V jejich případech byly mýtiny, porosty mladého lesa a lesní školky uvnitř lesa klasifikovány jako
CLC třída 324. Pro aktualizaci CLC databáze je doporučeno, aby byly mýtiny, porosty mladého lesa a lesní
školky zahrnuty do třídy 324, pokud jsou fyziognomicky rozlišitelné na družicovém snímku.
Třída 3.2 Plochy s křovinnou a travnatou vegetací (Shrubs and/or herbaceous
vegetation associations)
•
•
•
Křovinaté porosty mírného podnebného pásma s atlantickými a alpskými pláněmi, subalpínské komunity s
křovinami a bylinami vyššího vzrůstu, opětovně vysázené listanté stromy, živé ploty, zakrslé jehličnany.
Středozemní a sub-středozemní stále zelené sklerofilní keře a křoví (maquis, garrigue, mattoral, phrygana
sensu lato), znovu vysázení a stádia poškození listantých stále zelených lesů.
Suché teplomilné pastviny v nížinách, pahorkatinách a horských oblastech. Neúrodné atlantské a subatlantské pastviny s houštinami na kyselých půdách; pastviny na odvápněných píscích; alpínské a subalpínské louky. Vlhké louky a komunity bylin vyššího vzrůstu; nížinné a horské mezofilní pastviny a louky
pro sklizeň sena.
Třída 3.3 Otevřené plochy s malým zastoupením vegetace nebo bez
vegetace (Open spaces with little or no vegetation)
Přírodní plochy pokryté malým množstvím vegetace nebo žádnou vegetací, včetně teplomilných formací na
pískovcových nebo sklanatých podkladech rozmístěné na vápenatých nebo křemičitých půdách často narušených
erozí, stepní porosty, trvalé stepi jako louky, mezo- a termo-středozemní suchomilné rostliny, většinou otevřené,
nízkotravní trvalé pastviny, alfa stepi, porostlé nebo řídce porostlé oblasti na skalách s velkým sklonem,
38
suťoviště, útesy, skály, vápencové chodníky s komunitami rostlin zachycujících se na jejich trasách, věčný sníh a
led, vnitrozemské a pobřežní písečné duny a vypálené oblasti.
39
311 Listnaté lesy (Broad-leaved forest)
Vegetační formace složené převážně ze stromů, křovin a houštin, kde dominují listnaté druhy lesů.
Do třídy není zahrnuto:
• spálené oblasti uvnitř lesa (třída 32x nebo 334)
• opadavé jehličnany - modřínové porosty (třída 312)
• dřevinné porosty z listnatých stromů s výškou méně než 5 m (třída 322)
• plochy s vegetací, kde podíl korun listnatých stromů činí méně než 25% (třída 324)
• lesní školky uvnitř listnatých lesů (třída 324)
• holiny - vytěžené plochy (třída 324)
• lesní školky mimo lesa (třída 211)
• parky (třída 141)
Textura listnatého lesa
Textura keřů
Textura pastvin a ploch bez stromů
Obr. 61 Generalizovaný vzorek třídy 311.
Obr. 62 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu listnatého lesa v Rouge (Estonsko).
40
312 Jehličnaté lesy (Coniferous forest)
Vegetační formace složené převážně ze stromů, křovin a houštin, kde dominují jehličnaté druhy lesů.
Do třídy není zahrnuto:
• porosty kosodřeviny (třída 322)
• tvrdolisté dřeviny (třída 311)
• porosty s korunovým zápojem jehličnatých stromů menším než 30% (třída 324, 231, 321)
• lesní školky uvnitř jehličnatých porostů (třída 324)
• holiny - plochy po těžbě (třída 324)
Textura jehličnatého lesa
Textura pastviny a ploch bez stromů
Textura keřů
Obr. 63 Generalizovaný vzorek třídy 312.
Obr. 64 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech jehličnatého lesa v Tahevě (Estonsko) a Vysokých
Tatrách (Slovensko).
41
313 Smíšené lesy (Mixed forest)
Vegetační formace složené převážně ze stromů, křovin a houštin, v nichž nedominují ani listnáče, ani
jehličnany.
Do třídy není zahrnuto:
• mladé výsadby (třída 324)
• lesní školky uvnitř smíšených lesů (třída 324)
• holiny - plochy po těžbě (třída 324)
• vypálené oblasti uvnitř smíšených lesů (třída 334)
• smíšené porosty s výškou stromů méně než 5 m (třída 322)
• smíšené porosty s korunovým zápojem menším než 30% (třída 324, 231, 321)
Textura listnatého lesa
Textura jehličnatého lesa
Textura pastvin a ploch bez stromů
Obr. 65 Generalizovaný vzorek třídy 313.
Obr. 66 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech smíšeného lesa (vytvořeného střídáním jednotlivých
stromů a skupin stromů) ve Štiavnických vrších (Slovensko).
42
321 Přírodní pastviny (Natural grassland)
Pastviny s nízkým výnosem; často jsou situované ve zvlněném území. Často obsahují skalnaté povrchy,
trnité porosty a houštiny.
Upřesnění:
Přírodní louky a pastviny jsou plochy s bylinnou vegetací (max. výška 1,5 m s převažujícími travinami), která
pokrývá min. 75% zarostlého povrchu a vyvíjejí se s minimálními lidskými zásahy (bez sečení, hnojení atd.);
jsou to travnaté plochy v chráněných územích, v krase, na vojenských cvičištích, dále plochy křovinatých
formací s roztroušenými stromy.
Třída zahrnuje:
• zasolené a zamokřené louky na slaných půdách
• vlhké louky s bodláky, ostřicí, sítinou a rákosím na více než 25% plochy
• přírodní pastviny se stromy a keři na méně než 25% plochy
• produktivní alpínské louky daleko od obydlí a hospodářských aktivit
• vojenská cvičiště
• pastviny, které mohou být spásány, bez hospodářských zásahů (sečení, hnojení, atd., vyjma vypalování)
• louky s roční produkcí píce méně než 1500 jednotek/ha
• louky a pastviny s nevhodnými druhy trav pro dobytek jako Molinia spp. a Brachypodium spp.
• zpustlé pastviny, kde dřevinná vegetace kryje méně než 75% plochy
• louky a pastviny na vápnitých půdách s vysokým podílem vápnomilných druhů, na vápencích, křídových
útesech a v krase
• pastviny se skalními výchozy nepřesahujícími 25% povrchu
Do třídy není zahrnuto:
• písečné duny (třída 331)
• zamokřené louky a pastviny (třída 411)
• ladem ležící zemědělská půda (třída 211)
Textura přírodních pastvin
Textura izolovaných stromů a keřů
Obr. 67 Generalizovaný vzorek třídy 321.
Obr. 68 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu přírodní pastviny v záplavovém území řeky Moravy
(Slovensko).
43
Zvláštnost třídy 321: Alpínské louky
Travnaté formace ve vysokohorských polohách nad stromovou čárou. Většinou se vyskytují v Alpách,
v Karpatském oblouku, atd.
Třída zahrnuje:
• přirozené louky
• skalnaté útvary
• kosodřevina
Textura přírodních pastvin
Textura skalnatých útvarů
Textura kosodřeviny
Obr. 69 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 321.
Obr. 70 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu alpínské louky ve Vysokých Tatrách
(Slovensko).
44
Zvláštnost třídy 321: Travnaté formace v inundačních územích řek a pobřežních planinách (v ČR
nepravděpodobné)
Třída zahrnuje:
• přirozené louky
• vodní plochy
• skupiny keřů a rozptýlené stromy
Textur přírodních pastvin
Textura vodních ploch
Textura rozptýlených stromů a keřů
Obr. 71 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 321.
Obr. 72 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladech dolní a horní pobřežní pastviny (Rumpo
and Vaemla, Estonia).
45
322 Slatiny a vřesoviště, křovinaté formace (Moors and heathland)
Nízké a uzavřené vegetační formace složené převážně z křovin, nízkých keřů a travin (vřes, ostružiník,
kručinka, hlodáš, čilimník, atd.).
Upřesnění:
Třída zahrnuje křovitou vegetaci mírného pásu (klimaxové vývojové stadium) včetně zakrslých lesních porostů
vysokých max. 3m v klimaxovém stadiu
Třída zahrnuje:
• porosty kosodřeviny nad horní hranicí lesa v alpínském pásmu nebo na dně rozsáhlých depresí při teplotní
inverzi
• různé odrůdy vřesovišť a slatin, dělených podle botanických kritérií
Do třídy není zahrnuto:
• nízká maquis (sklerofylní středomořská křovinná vegetace) (třída 323)
• vřesoviště v procesu znovu zalesnění, kde stromy kryjí více než 30% povrchu (třída 324)
Textura křovin, nízkých keřů a travin
Textura pastvin a ploch bez stromů
Obr. 73 Generalizovaný vzorek třídy 322.
Obr. 74 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech vřesové pláně (Määvli, Estonsko) a jalovce (Rumpo,
Estonsko).
46
Zvláštnost třídy 322: Porosty kleče (kosodřeviny)
Křovinaté formace kompaktního rázu s výškou do 2 až 2,5 m. Kleč se vyskytuje na rozsáhlých plochách v
horách (Alpy, Karpaty). Často je umělě vysazována v pobřežních dunách na ochranu proti větrné erozi
(Litva). Pokud se vyskytují tvrdolisté (Juniperus oxycedrus) a vřesovištní (Buxus spp. nebo Ostrya
carpinifolia) druhy bez zřetelné dominance (každý druh zaujímá cca 50% plochy), prioritní bude
tvrdolistá (sklerofylní) vegetace a celá plocha bude zařazena do třídy 323.
Třída zahrnuje:
• porosty kleče
• skalní útvary
• sporadické louky
• sporadické skupiny stromů
Textura kleče
Textura skalních útvarů
Textura přírodních pastvin
Textura izolovaných stromů
Obr. 75 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 322.
Obr. 76 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu kleče (Vysoké Tatry, Slovensko).
47
323 Sklerofylní vegetace (v ČR se nevyskytují) (Sclerophyllous vegetation)
Tvrdolistá křovinná vegetace vyskytující se ve Středomoří zahrnující maquis (husté formace křovin na
kyselých křemitých územích) a garrigue (nespojitá formace křovin na vápencových plošinách).
Textura tvrdolistá křovinná vegetace
Textura několika izolovaných stromů
Textura písčitých skal a půdy bez vegetace
Obr. 77 Generalizovaný vzorek třídy 323.
Obr. 78 Typická ukázka zmíněné třídy sklerofylní vegetace (maquis skladající se z Quercus coccifera) na
příkladech z FYROM. Třetí snímek ilustruje spojení porostu Juniperus oxycedrus s Ostrya
carpinifolia nebo Buxus spp., aniž by dominoval některý z nich, proto bude oblast zařazena do
třídy 323.
48
324 Přechodová stadia lesa a křoviny (Transitional woodland shrub)
Křovinná vegetace, travnatá vegetace s rozptýlenými stromy, nebo vymýcený les. Mohou představovat
plochy degradace lesa nebo regenerace vegetace lesem.
Upřesnění:
Území přirozeného vývoje lesních formací (mladé listnaté a jehličnaté lesy s bylinnou vegetací a rozptýlenými
solitérními stromy) např. na opuštěných loukách a pastvinách nebo po různých kalamitách, rovněž i různá
degenerativní stadia lesa v důsledku průmyslových imisí, atd.
Třída zahrnuje:
• pionýrská nebo rozpadová stadia listnatého stálezeleného lesa s křovinatou vrstvou dubů (Quercus suber,
ilex, rotundifolia), olivovníky, rohovníky nebo borovicemi, které pokrývají méně než 30% povrchu
• zemědělská půda (třída 2xx) v procesu rekolonizace (nástupu) lesa, který kryje více než 30% povrchu
(rozptýlené stromy nebo malé kousky lesa)
• opuštěné ovocné plantáže a sady
• holiny
• mladé výsadby
• lesní školky uvnitř lesa
• přírodní pastviny s malými lesíky (menšími než 25 ha) a rozptýlenými stromy, kryjícími více než 30%
povrchu
• vykácené nebo obnovované plochy se zalesněním během prvních 5-8 let po výsadbě
• vpálené lesní porosty, které nevykazují na snímku černé odstíny a přesto jsou ještě zřetelné
• les těžce poškozený větrem, sněhem nebo kyselými dešti a jinými polutanty s podílem mrtvých stromů přes
50%
• okrajová pásma rašelinišť s keřovou a stromovou vegetací, kryjící více než 50% plochy
• skaliska s rozptýlenými stromy, které kryjí méně než 10% povrchu
Do třídy není zahrnuto:
• přechodová stádia lesa, kdy korunový zápoj je minimálně 50% a výčetní tloušťka minimálně 10 cm (třída
311)
• opuštěné olivové háje (třída 323)
• zemědělská půda (2xx) s lesní vegetací na méně než 50% plochy (třída 243)
• klimaxová stádia lesa s výškou stromů méně než 4 m a porosty kleče (třída 322)
• dřevinné formace s korunovým pokryvem více než 30% (třída 311)
Textura regenerace nebo poškození lesa
Textura travin
Obr. 79 Generalizovaný vzorek třídy 324.
Obr. 80 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech stadia poškození lesa (zničený les) v Jizerských
horách (Česká Republika), přírodní vývoj lesních formací (Kysucká vrchovina, Slovensko) a
zničení lesa ve Slovinsku.
49
Zvláštnost třídy 324: Lesní holiny
Tyto plochy sestávají z pravidelných pásů, vzniklých střídáním vysazených nebo přirozených pruhů
mladého lesa se zbytky starého lesa. Mladá stádia se liší svým projevem v závislosti na jejich fyziognomii
(výška stromů a korunový zápoj) v okamžiku snímkování.
Třída zahrnuje:
• pěstované nebo přirozené mladé porosty po těžbě
Textura mladých přirozených nebo vysazených skupin strom po těžbě
Obr. 81 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 324.
Obr. 82 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu holiny (Kysucká vrchovina, Slovensko).
50
Zvláštnost třídy 324: Zarostlé močály, bažiny a přechodové bažiny
Tyto křovinno-bylinné formace s rozptýlenými stromy lemují okraje rašeliništˇa slatí.
Třída zahrnuje:
•
keře a bylinná vegetace s rozptýlenými stromy (Betula pubescens, Alnus glutinosa, Picea abies, Pinus
silvestris, Salix spp.).
Textura zarostlých močálů, bažin a přechodových bažin
Textura travin
Obr. 83 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 324.
Obr. 84 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu zarostlého močálu, bažiny a přechodové
bažiny (Palase, Avaste a Alam-pedja NR, Estonsko).
51
331 Pláže, duny, písky (v ČR silně nepravděpodobné) (Beaches, dunes and sand
plains)
Pláže, duny a rozsáhlé písčité nebo oblázkovité plochy v pobřežním nebo vnitrozemském prostředí.
Textura pláží a břehů řek
Textura řídké travní vegetace
Obr. 85 Generalizovaný vzorek třídy 331.
Obr. 86 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech písečného řečištĕ řeky Moravy (Slovensko) a
pobřežních dun v Lotyšsku.
52
332 Holé skály (Bare rock)
Sutě, útesy, skály, skalní výchozy.
Třída zahrnuje:
• opuštěné povrchové doly bez vegetace
• řídce porostlé areály, kde 75% povrchu tvoří skály
• skály s osypy, sutěmi a svahovinami
• nezarostlé břehové zóny
• místa a produkty recentního vulkanizmu, vulkanický popel, strusková a lávová pole
• nezarostlé skalnaté pobřežní zóny
Textura útesových formací a svahových kuželů
Textura pastvin
Obr. 87 Generalizovaný vzorek třídy 324.
Obr. 88 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu útesových formací ve Vysokých Tatrách (Slovensko).
53
333 Oblasti s řídkou vegetací (Sparsely vegetated areas)
Zahrnuje stepi, tundry a "badlands". Rozptýlená vegetace ve vysokých polohách.
Upřesnění:
Rozptýlená vegetace je složena z bylinné, polodřevinné (zakrslé) a dřevinné složky.
Třída zahrnuje:
• řídce zarostlé a nestabilní skalnaté, balvanité a suťové plochy na svazích s vegetačním pokryvem mezi 15 až
50%
• polopouště s tvrdými travinami a vegetací (pelyněk, Stipa apod.), s pokryvem mezi 15 až 50%
• vegetace břehových zón a kamenných lavic
• holé (nazarostlé) půdy v areálech vojenských cvičišť
• krasové oblasti s bylinnou a dřevinnou vegetací
Do třídy není zahrnuto:
• větrem obnažené části písečných dun (třída 331)
• oblasti s vystupujícím skalním podkladem na více než 85% plochy (třída 332)
• oblasti s vegetačním krytem na více než 50% povrchu (třída 321)
• hustý pokryv Stipa ssp. (třída 321)
Textura krasového reliéfu
Textura skalnatých svahů planin a útesů
Textura svahového kužele
Textura keřů
Textura travin
Obr. 89 Generalizovaný vzorek třídy 333.
Obr. 90 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu svahového kužele ve Vysokých Tatrách (Slovensko).
54
334 Vypálené oblasti (v ČR silně nepravděpodobné) (Burnt areas)
Území postižené požáry. Zuhelnatělé materiály jsou ještě zachovány.
Textura stromů
Textura spálených stromů
Obr. 91 Generalizovaný vzorek třídy 334.
Obr. 92 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu vypálených lesních oblastí na Slovensku, v Litvě a
Portugalsku.
55
335 Ledovce a věčný sníh (v ČR se nevyskytují) (Glaciers and perpetual snow)
Povrchy pokryté ledovci nebo věčným sněhem.
Textura ledovců a věčného sněhu
332
332
Textura holých skal
332
332
Obr. 93 Generalizovaný vzorek třídy 334.
Obr. 94 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu ledovců ve Slovinsku
56
TŘÍDA 4: HUMIDNÍ ÚZEMÍ (WETLANDS)
Třída 4.1 Vnitrozemská humidní území (Inland wetlands)
Plochy zaplavované nebo vystavené záplavám čerstvou, brakickou (poloslanou) nebo stojící vodou během větší
části roku se specifickým vegetačním pokryvem složeným z nízkých keřů, polodřevovitých nebo bylinných
druhů. Zahrnuje břehovou vegetaci jezer, řek, potoků, močálů a eutrofních bažin, vegetaci přechodných bažin,
nestabilních močálů a pramenů, vysoce oligotrofní a silně kyselé komunity skládajících se hlavně z rašeliníků
rostoucích na rašelině a čerpajících vlhkost z výše položených bažin a velkoplošných močálů.
Třída 4.2 Přímořská humidní území (Coastal wetland)
Plochy, které jsou zaplavované vysokým přílivem v jisté fázi ročního přílivového cyklu. Zahrnuje slané louky,
typy slaných močálovitých travnatých luk, přechodné nebo jiné komunity, vegetace, která zarůstá oblasti
s různou slaností a vlhkostí, písky a bahno ponořené částečně během každého přílivu postrádající vaskulární
rostliny, aktivní nebo nedávno opuštěné nádrže na získávání soli odpařováním.
57
411 Vnitrozemské bažiny (Inland marshes)
Sníženiny obvykle zaplavené v zimě a běžně saturované vodou ve všech sezónách.
Upřesnění:
Třída zahrnuje bezlesá území sníženin opakovaně zaplavovaná stagnující nebo cirkulující vodou. Jsou kryty
specifickými formami bylinné a dřevinné vegetace.
Třída zahrnuje:
• mokřiny a přechodná rašeliniště bez rašeliny nebo na rašelinovém podkladě (vrstva rašeliny je tenší než 30
cm se specifickými formami vegetace - rákosí, ..., atd., často s olšemi a vrbami a jinými vodními rostlinami
• mokřadní vegetace na okrajích vyvýšených rašelinišť
• břehová vegetace jako rákosí, ostřice, bažinná společenstva, vytrhané rákosí
• plovoucí rostlinstvo
• vnitrozemská slaniska (slané močály)
Do třídy není zahrnuto:
• zamokřené louky (voda mezi 10 a 30 cm) (třída 231)
• rýžová pole (třída 213)
• volná hladina vody v mokřinách (třída 512)
• slaniska (třída 421)
• zasolené louky v přílivové zóně (třída 421)
• suché nádrže (poldry) se systémem odvodňovacích kanálů s vlhkomilnou vegetací (třída 2xx)
• lužní lesy s korunovým zápojem přes 30% (třída 31x)
• dnová (hlubinná, ponořená) vodní vegetace (třída 512)
Textura vodních ploch
Textura hydrofilní rostlinné vegetace
Textura izolovaných stromů a keřů
Obr. 95 Generalizovaný vzorek třídy 411.
Obr. 96 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech vnitrozemských bažin v záplavovém oblasti řeky
Moravy (Slovensko) a vysoké rákosové vegetace delty Dunaje (Rumunsko).
58
Zvláštnost třídy 411: Mokřiny a přechodná rašeliniště bez stromů někdy s vrstvou rašeliny tlustší než 30
cm
Jsou lokalizovány ve vnitrozemských pánvích s odtokem, v zaplavovaných říčních údolích, v pramenných
oblastech a na okrajích vyvýšených rašelinišť. Povrch je plochý nebo vypouklý s terénními mikrotvary hrby a trsy trávy.
Třída zahrnuje:
• areály hydrofilní bylinné vegetace (Cares spp., Comarum palustres, ....)
Textura hydrofilní rostlinné vegetace
Obr. 97 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 411.
Obr. 98 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladech nezalesněné slatiny a močálu (Lahemaa
NP and Tuhu NR, Estonsko).
59
412 Rašeliniště (Peatbogs)
Vlhká spongiózní území, jejichž půda je v podstatě tvořena mechem a rozloženou rostlinnou hmotou.
Využívaná nebo nevyužívaná rašeliniště.
Třída zahrnuje:
• rašeliniště
• plochy těžby rašeliny
Do třídy není zahrnuto:
• vodní „oka“ větší než 25 ha: větší vodní plochy v centrech vyvýšených rašelinišť (třída 512)
• přechodná rašeliniště na rašelinných půdách (tloušťka rašeliny méně než 30 cm) (třída 324)
• zalesněná rašeliniště (třída 31x)
• odvodněná rašeliniště (třída 411)
• opuštěná území s těžbou rašeliny (třída 32x)
• vyvýšená místa zakrytých rašelinišť bez akumulace rašeliny s dominantními travinami (třída 321)
312
Textura rostlinné a polodřevovité vegetace
Textura vodních ploch
Textura izolovaných stromů a keřů
Obr. 99 Generalizovaný vzorek třídy 412.
Obr. 100 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech přírodního otevřeného močálu, přírodního
otevřeného močálu s jezírky a přírodního močálu se zakrslými keři (Marimetsa, Nätsi-Võlla and
Laukasoo, Estonsko).
60
Zvláštnost třídy 412: Těžená rašeliniště
Území s těžbou rašeliny.
Třída zahrnuje:
• plochy odkryté rašeliny
• plochy těžby rašeliny
Textura odkryté rašeliny
Textura těžené rašeliny
Obr. 101 Generalizovaný vzorek zvláštnosti třídy 412.
Obr. 102 Typická ukázka zmíněné zvláštnosti třídy na příkladu těžené rašeliny v Lotyšsku.
61
421 Přímořské bažiny (v ČR se nevyskytují) (Salt marshes)
Nízko položená území s vegetací situované nad horní hranici moře, avšak ohrožovaná záplavou mořské
vody. Často postupně se zanášející a stále méně porostlé slanomilnými rostlinami.
Textura slanomilné vegetace
Textura poloslané nebo slané vody
Textura slané půdy bez vegetace
Obr. 103 Generalizovaný vzorek třídy 421.
Obr. 104 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladech slaných bažin Rumpo (Estonsko) a ve Francii.
62
422 Slané bažiny (v ČR se nevyskytují) (Salines)
Zasolená území aktivní nebo mizející. Části přímořských bažin využívaných pro výrobu soli
odpařováním. Jsou jasně odlišitelné charakterem svých ploch a systémem hrází.
Textura slané vody
Textura zařízení pro odpařování soli
Textura průmyslových budov
Textura travního porostu
Obr. 105 Generalizovaný vzorek třídy 422.
Obr. 106 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu slané bažiny z Francie.
63
423 Příbřežní zóny (v ČR se nevyskytují) (Intertidal flats)
Bahna, písky nebo skály většinou bez vegetace nacházející se mezi horní a spodní úrovní vod.
Textura bahna a písku
Textura mořské vody
Obr. 107 Generalizovaný vzorek třídy 423.
Obr. 108 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu příbřežní zóny z Belgie.
64
TŘÍDA 5: VODNÍ PLOCHY (WATER BODIES)
Třída 5.1 Pevninské vody (Inland waters)
Jezera, rybníky a tůně přírodního původu obsagující sladkou (tj. ne slanou) vodu a tekoucí vody vytvořené
řekami a potoky. Člověkem vytvořené sladkovodní vodní plochy včetně rezervoárů a kanálů.
Třída 5.2 Mořské vody (Marine waters)
Oceánské vody a vody pevninských šelfů, zálivy a úzké kanály včetně mořských jezer, fjordů, úžin a ústí řek.
Slané nebo brakické (poloslané) pobřežní vody často formované v mořských zátokách usazováním a
přehrazováním moře pískem a bahnitými břehy.
65
511 Vodní toky a cesty (Water courses)
Vodní toky přirozené nebo umělé, které slouží jako plavební dráhy pro vodní dopravu včetně kanálů.
Minimální šířka: 100 m.
Třída zahrnuje:
• písečné a štěrkové lavice podél toků menší než 25 ha
• technicky upravené (kanalizované) vodní toky
Do třídy není zahrnuto:
• vodní plochy spojené s vodními toky a plavebními kanály (třída 512)
• hydroelektrárny na vodních tocích, větší než 25 ha (třída 121)
Textura vodních ploch a kanálů
Obr. 109 Generalizovaný vzorek třídy 511.
Obr. 110 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu řeky Dunaj (Slovensko).
66
512 Vodní plochy (Water bodies)
Přirozené nebo umělé vodní plochy.
Třída zahrnuje:
• hlubinná plovoucí vodní vegetaci s druhy Nuphar spp., Nymphaea spp., Potomageton spp. a Lemna spp.
• plochy jezer ve vnitrozemí
• vodní plochy pro pěstování ryb
Do třídy není zahrnuto:
• povrchová vodní vegetace charakteristická pro stojaté vody (Typha latifolia, Carex riparia, Glyceriamaxima,
Sparganium erectum a Phragmites communis) (třída 411)
• tekuté odpady (třída 132).
Textura vodních ploch
Obr. 111 Generalizovaný vzorek třídy 512.
Obr. 112 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu infrastruktury přehrady v Auvergne (Francie).
67
521 Laguny (v ČR se nevyskytují) (Coastal lagoons)
Slané nebo brakické vodní plochy oddělené od moře kosami apod. Tyto vodní plochy mohou být spojeny s
mořem úzkými průlivy buď stálými nebo přechodnými.
Textura slaných nebo brakických vodních ploch
Obr. 113 Generalizovaný vzorek třídy 521.
Obr. 114 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu pobřežní laguny (Baltské moře, Litva).
68
522 Ústí řek (v ČR se nevyskytují) (Estuaries)
Ústí řek, podrobená vlivu mořské vody.
Textura plochy ústí řeky
Obr. 115 Generalizovaný vzorek třídy 522.
Obr. 116 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu ústí řeky (Francouzská Brittany).
69
523 Moře a oceány (v ČR se nevyskytují) (Sea and ocean)
Území za čarou nejnižšího odlivu.
Textura mořské vody
Obr. 117 Generalizovaný vzorek třídy 523.
Obr. 118 Typická ukázka zmíněné třídy na příkladu Baltského moře (Litva).
70
ODKAZY
BOSSARD M., STEENMANS CH. (1996). CORINE land cover. Addendum to the technical guide (first
draft).
FERANEC J., OŤAHEĽ J., PRAVDA J. (1995). Proposal for a methodology and nomenclature scale
1:50 000. Final report. Contract No 94-0893. Bratislava (Institute of Geography, SAS).
FERANEC J., OŤAHEĽ J., PRAVDA J. (1996). Land cover of Slovakia identified by the CORINE land
cover method. Geographia Slovaca, 11. Bratislava (Institute of Geography, SAS).
Feranec, J., Otahel, J., Cebecauer, T., Suri, M. (1999) Catalogue of national particularities of CORINE
land cover classes. Technical Report. EEA Phare Topic Link on Land Cover. Bratislava
(Institute of Geography, SAS).
HEYMANN Y., STEENMANS CH., CROISILLE G., BOSSARD M. (1994). CORINE land cover.
Technical guide. Luxembourg (Office for Official Publications of European Communities).
Autoři by rádi vyjádřili své díky těmto kolegům a kolegyním: K. Aavikso, A. Mainer, V. Sagris, L.
Jeeser, J. Paal, V. Andermann, V. Eltermann, E. Puurmann (Estonsko), D. Zdenkova (Česká republika),
H. Baranovs (Lotyšsko), R. Kaulakys (Litva) za poskytnutí charakteristik a fotografií jejich národních
zvláštností v pokrytí země (land cover).
Autoři: M. Bossard, Ch. Steemans, J. Feranec, J. Otahel
Technická výpomoc: T. Cebecauer, M. Suri
71