U Plynárny 06/2013 - Pražská plynárenská as

KŘÍŽOVKA
Kontakty
společností
Pražská plynárenská, a. s.
Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030
www.ppas.cz
Služby pro domácnosti
a maloodběratele
• Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1
Pondělí–čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek: 9.00–12.00 hodin
• U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle,
budova č. 37
Pondělí– čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek: 9.00–12.00 hodin
Zákaznická linka
Pracovní doba: Po–pátek: 7.00–19.00 hod.
Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222
www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Služby pro střední odběratele
a velkoodběratele
Pražská plynárenská, a. s.,
odbor prodeje VO a SO
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle,
budova č. 37
Tel.: 267 171 111 • e-mail: [email protected]
Spojení do Michle: Tramvaj číslo 6 a 11, autobus číslo 150, 188 a 196.
Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
POHOTOVOST PLYN
1239
Dceřiné společnosti
Pražská plynárenská Distribuce, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030
www.ppdistribuce.cz
Pražská plynárenská
Servis distribuce, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 1450/2a,
140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 245, 267 172 451
Fax: 267 174 245
e-mail: [email protected] • www.ppsd.cz
Informační služby – energetika, a. s.
U Plynárny 500/44,
145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903
e-mail: [email protected] • www.ise.cz
Prometheus, energetické služby, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500, 148 08 Praha 4-Michle
kancelář: Mendíků 9, 140 00 Praha 4
Tel.: 244 467 303, 244 467 578
e-mail: [email protected]
www.prometheusgas.cz
Pražská plynárenská
Správa majetku, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 397 • www.ppsm.cz
Pragoplyn, a. s.
Jungmannova 36/31
110 00 Praha 1-Nové Město
Tel.: 221 092 253 • Fax: 267 174 253
Měření dodávek plynu, a. s.
U Plynárny 500/44,
145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 255
Hvězdářský
přístroj
6 /2013
Připravuje © Zdenka Reisenauerová
4. díl
tajenky
Název
značky
poloměru
Nátěr
Slovenská
řeka
Plochá
střecha
Kočkovitá
šelma
Ukazovací
zájmeno
Český
herec
Vnitřní
tlak
v buňce
3. díl
tajenky
Název
Sdružení
podniků
Omamný
prostředek
Zkratka
tlaku
krve
Oddělení
nemocnice
Anglicky
»zbytečný«
Anglicky
»pes«
Skaut
Kobylka
Citoslovce
odporu
Senegalské
město
Mravokárce
Tkanina
přikládaná
na ránu
Dálkový
autobus
Javor
(botanicky)
Umělecké
trojice
Hloupá
žena
Dav
Bájný hrad
u Berounky
Sibiřský
veletok
Myslivečkova opera
Dědičná
změna
vlastnosti
Zpracovatel
masa
Věnované
předměty
Kterýžto
Ovocná
zahrada
1. díl
tajenky
Oddělení
textilky
2. díl
tajenky
Hodně
Domácky
Adrián
Značka
zápalek
Dvojice
Iniciály herce
Šimánka
Proutěná
nádoba
Starší typ
letadla
Hájová
bylina
Muž mluvící
idem
Náš herec
Medvídek
Prodejce
nábytku
Letadlo
Jaromír
Hanzlík
v Galerii
Smečky
Pracovní
schůze
Iniciály
Kiplinga
Chvějivý
zvuk
Římská 6
Stanice technické
Krátký
kabát
Desetina
tisíce
Otec
(knižně)
Předložka
Archaicky
oslovovat
Druh
krvavce
Třeštiti
Předchůdce
Dukly
kontroly
Pomůcka:
Acer, Ezio, oktant,
toten, turgor, vain
Redakce časopisu
U PLYNÁRNY
Sekretariát:
Jiří Váňa, tel.: 221 092 386,
e-mail: [email protected]. • www.ppas.cz
Adresa redakce:
Národní 37, 110 00 Praha 1
Vydavatel:
Pražská plynárenská, a. s.
Národní 37, 110 00 Praha 1
Registrace:
Ministerstvo kultury ČR E 21149
S
U
D
O
K
U
Tajenku křížovky a řešení sudoku
najdete na straně 11
Redakční rada:
Předseda: Ing. František Vašák, CSc.
Místopředseda: Bc. Miroslav Vránek
Redaktor a tajemník: Ing. Jan Žákovec
Členové: František Erben, Blanka Hlomová, Ing. Jana Hnízdilová, Rudolf Novák,
Bc. Lenka Poklopová, Ing. Marek Sukup,
Bc. Tereza Špačková, DIS.
Nabízíme
pomoc
postiženým
povodní
U Pražské
plynárenské
levnější plyn
o 11%
Vránové
Nezapisovat
Součást lodní výstroje
Anglicky
»olej«
Druh
pepře
Iniciály herečky
Mohamedův
rádce
Pádová
otázka
Iniciály
režiséra
Vadima
Plukovník
(zastarale)
Šípový
jed
Označení
mouky
Zármutek
(knižně)
Olympijská vítězka
DANA ZÁTOPKOVÁ:
Vitamíny rostly kolem nás!
ZE SPOLEČNOSTI
POVODNĚ 2013
VÝSLEDKY VALNÉ
HROMADY PP
www.ppas.cz tel.: 840 555 333
POMÁHÁME POSTIŽENÝM POVODNÍ
Nabídka pro zákazníky
postižené povodněmi
Řádná valná hromada Pražské plynárenské, a. s., konaná dne 7. června 2013 schválila rozdělení čistého zisku za rok 2012 ve výši 672.963.368,04 Kč. Celkem 4.950.000,00 Kč bude převedeno do sociálního fondu, částka ve výši 633.559.080,00 korun se vyplatí jako dividenda. Na jednu akcii společnosti tak bude vyplaceno 440 Kč před zdaněním. Dividenda bude vyplacena akcionářům, kteří vlastnili akcie k rozhodnému dni 07. 06. 2013 a bude splatná do tří měsíců, tedy do 07. 09. 2013.
Valná hromada schválila zprávu představenstva o podnikatelské činnosti Pražské plynárenské, a. s., a o stavu jejího majetku za rok 2012 a řádnou a konsolidovanou účetní závěrku. Na valné hromadě byli přítomni akcionáři, kteří vlastnili akcie, jejichž jmenovitá hodnota činila 99,57% podílu na základním kapitálu společnosti.
Z tisku
Metro, 11. 6. 2013
Pražská plynárenská pro své zákazníky postižené letošními červnovými povodněmi nabízí slevu na plynové spotřebiče a za podmínek prodloužení smlouvy fi nanční spoluúčast při jejich výměně.
Bližší informace:
tel.: 221 092 174, 221 092 202
e-mail: [email protected]
POMÁHÁME
PRAŽSKÁ
PLYNÁRENSKÁ
PŘEDALA
19 TISÍC KORUN
DĚTSKÉMU
ODDĚLENÍ V ÚSTÍ
NAD LABEM
Garance slevy na tři roky.
Sleva je určena pro naše zákazníky za podmínek
uzavření dodatku
ke smlouvě o odběru plynu na tři roky.
LEVNĚJŠÍ PLYN
O 11 %
L
evnější plyn od Pražské plynárenské o 11 % se u odběratelů zemního plynu těší velkému zájmu. Důkazem je přes 22.000 podaných žádostí, které Pražská plynárenská přijala od 1. května letošního roku, tedy ode dne od kterého společnost výhodnější cenu plynu nabízí. Pražská plynárenská nabídla levnější plyn již před začátkem zimy, a to o 6,5 %. Nárok na levnější plyn o 11 % na tři roky mají všichni zákazníci Pražské plynárenské z kategorií Domácnost a Maloodběratel, kteří řádně plní své závazky. Podmínkou je pouze prodloužení smlouvy týkající se dodávky zemního plynu.  Kolik můžu ušetřit?
Majitel běžného rodinného domku tak může např. ročně ušetřit kolem 2500 Kč, v případě rodinného domu vícegeneračního se roční úspora může pohybovat kolem 3500 Kč.
 Jak získám levnější plyn?
Stačí vyplnit a podepsat příslušný formulář.
 Kde formulář najdu?
Formulář je k dispozici v obchodních kancelářích Pražské plynárenské, ve žlutých stojanech umístěných na všech pražských pobočkách České pošty a ke stažení je také na internetových stránkách společnosti www.ppas.cz.
Bohuslav Marek a Pavel Sajbot z Pražské plynárenské
předali šek primáři Jaroslavu Škvorovi
D
arovací šek v hodnotě 19 712 Kč převzali 17. června 2013 primář Dětské kliniky IPVZ Krajská zdravotní, Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Jaroslav Škvor a vedoucí lékař MUDr. Josef Liehn z rukou zástupců ústecké regionální obchodní kanceláře Pražské plynárenské, a. s. Finanční dar je výtěžkem z akce, kterou Pražská plynárenská, a. s., pořádala v rámci květnového Dne pro rodiny s dětmi v Ústí nad Labem. »Rádi bychom peníze investovali do něčeho, co zpříjemní pobyt rodičů a dětí, které jsou u nás hospitalizované«, řekl primář Jaroslav Škvor.
POVODEŇ ZASÁHLA
Domov Sue Ryder v Michli
D
omov Sue Ryder je nestátní neziskovou organizaci, která poskytuje sociální služby pro seniory – domov pro seniory, osobní asistenci a denní stacionář. Toto zařízení bylo silně zasaženo a poškozeno červnovou povodní. Rozvodněný Botič zaplavil v neděli 2. června zahradu, atrium a částečně i oddělení. Klienti domova byli evakuováni. Dočasný pobyt jim zajistil například Domov pro seniory v Jílovské ulici a další organizace.
Provoz domova byl zcela ochromen.
Pražská plynárenská, a. s., okamžitě zareagovala na naléhavou prosbou o fi nanční pomoc. Poskytnuté fi nanční prostředky napomohly tomu, aby se klienti vrátili co nejdříve zpátky do svého domova a život v domově se vrátil do každodenních »kolejí«.
bh
Postižená plynárenská zařízení
 Jak mohu formulář odevzdat?
• V jedné ze dvou obchodních kanceláří – Jungmannova 31 (Palác Adria), Praha 1, nebo U Plynárny 500, Praha 4.
• Zaslat poštou na adresu: Pražská plynárenská, a. s., Národní 37, 110 00 Praha 1.
• Na kterékoli pražské pobočce České pošty u vyznačeného okénka.
Slevu 11 % Pražská plynárenská poskytuje z neregulované, tzv. komoditní složky ceny zemního plynu.
ona
2
U PLYNÁRNY • 3
OSLAVA
ZÁKAZNICKÁ KARTA PRAŽSKÉ PLYNÁRENSKÉ, a. s.
Připravila Ivana Kocmanová
PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ USPOŘÁDALA
»NÁMOŘNICKÝ DEN DĚTÍ«
PORADKYNĚ PRO VÝŽIVU A POHYB
Den dětí Pražské plynárenské v Aqupalace Čestlice byl dnem soutěží a zábavy pro rodiny zaměstnanců i širokou veřejnost, který umožnil netradiční vyžití v největším akvaparku v České republice.
T
ento den se nesl v námořnickém duchu, účastníky vítaly krásné hostesky s havajskými věnci kolem krku. Zábavný program se odehrával v různých koutech rozlehlého akvaparku, o moderování programu a hudební doprovod se postarali zkušení »námořníci«. V rámci celé akce si děti mohly nechat namalovat obrázky na obličeje v koutku na face painting, vyrobit si havajský věnec, nechat se potetovat, soutěžit o různé ceny, které věnovala Pražská plynárenská. Nechyběly soutěže i pro dospělé, ti tančili indiánský tanec Limbo a vyzkoušeli adrenalinový aquazorbing. Program doplňovalo v pravidelných intervalech oblíbené vlnobití v centrálním bazénu.
Bubenická show Barrel Battery, jejíž neopakovatelné rytmy se během dne rozezněly hned dvakrát, strhla pozornost všech věkových kategorií, a tak byla skvělým doplněním programu.
Nepříznivé počasí, vytrvalý déšť a chlad letošního jara naší akci vysloveně prospěl, neboť teplota vzduchu v akvaparku byla 32 °C a teplota vody 30 °C. Tomu odpovídala i mimořádná návštěvnost Aquapalace Čestlice. Přišlo více než 2300 osob všech věkových kategorií. Pražská plynárenská připravila návštěvníkům pestrý den, ve kterém umožnila pobavit se a odpočinout si v atraktivních prostorách známého akvaparku.
Co dodat na závěr? Všem děkujeme za účast a těšíme se na shledanou příští rok na nejlepší oslavě Dne dětí.
Tým OSP
PODOBRAZ(Y) V GALERII SMEČKY
Text a foto Jan Žákovec
JAROMÍR HANZLÍK
Na červnové setkání do pravidelného cyklu PODOBRAZ(Y) v Galerii
Smečky přijal pozvání herec Jaromír Hanzlík.
J
aromíra Hanzlíka není třeba představovat. Stačí jen připomenout fi lmy Romance pro křídlovku, Slasti otce vlasti, Léto s kovbojem, Postřižiny, Slavnosti sněženek…, nebo televizní seriály Taková normální rodinka, Sanitka, Cirkus Humberto či vzpomínkové Úsměvy. Jaromír Hanzlík, rodák z Českého Těšína, pokračoval v rodinné tradici, jeho otec působil na operetních scénách. Rodina se brzy přestěhovala do Prahy a Jaromír vyrůstal na Malé Straně, dodnes jej pojí velké přátelství s Petrem Štěpánkem, který zde také vyrůstal. V 18 letech se bez ofi ciálního studia herectví stal členem souboru Divadla na Vinohradech, kde vytvořil řadu významných rolí. V 70. letech patřil k nejpopulárnějším hercům mladší generace. V 90. omezil svoji uměleckou činnost a mimo občasné fi lmové a televizní role se věnuje mimodivadelním aktivitám. Herec stárne s grácií. Opálený, šedé vlasy a vousy mu přidaly na charismatu. Rozhovor s Jaromírem Hanzlíkem uvedeme v některém z příštích čísel našeho časopisu. •
UPOZORNĚNÍ • Galerie Smečky je po dobu letních měsíců červenec až srpen uzavřena. Další výstavu připravujeme na září 2013.
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin.
Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně i držitelé Zákaznické karty PP, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun.
Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail: [email protected], www.galeriesmecky.cz
4
Jak ovlivňuje strava náš život, schopnost fungovat, soustředit se a zvládat běžné denní úkony, to jsou témata, kterými se zabývá
poradkyně pro výživu a pohyb. Čím dál více
se hovoří o nemocech spojených se špatným
stravováním, nevhodným výběrem potravin
a asi každý z nás občas řeší i váhu těla. A tak
přinášíme našim čtenářům informace o tom,
že zdravě jíst neznamená držet drastickou dietu a pokud si nevíme rady, je tady možnost
využít nabízených služeb Bc. Elišky Hrmové,
která je výživovou poradkyní a také partnerem v projektu Zákaznická karta.
N
aše zdraví je to nejdůležitější, co bychom si měli neustále hýčkat. Mnohdy se stává, že až když onemocníme, teprve se chceme léčit. Je důležité myslet na prevenci včas a nehledat pomoc, když už nám pomoci není. Ochranná strava a pohyb je pro nás základ, a tudíž by se měly stát naším celoživotním zvykem. Zdravě se stravovat je to nejmenší, co pro sebe můžeme udělat, avšak rozhodně není v úmyslu nikoho děsit představou, že bude chroupat po celý život jen mrkev! Zdravě se stravovat znamená totiž přijímat všechny základní složky stravy, kterými jsou komplexní sacharidy, bílkoviny, tuky, minerální látky i vitaminy, a to v optimální míře. V dnešním světě shonu, stresu a nezdravého způsobu života, je přeci o to důležitější soustředit se na to co jíme. Naše tělo není popelnice, abychom mohli bez rozumu zkonzumovat všechno, co nám nabízí dnešní přehlcený trh. Je nutné se také umět orientovat ve složení výrobků na daných etiketách, protože ne vždy to, co se tváří na pohled jako zcela neškodné, je zdravé a dobré.
Mnoho lidí při drastických dietách ztrácí pouze svalovou hmotu a vodu. Mnohdy i na pohled štíhlý člověk může trpět skrytou obezitou. Proto v rámci redukčního režimu je dobré nekontrolovat jen aktuální váhu v kg, ale také hlídat si, zda při svém hubnutí ztrácíte opravdu tuk a ne svalovou hmotu. Při správně zvoleném jídelníčku nedochází k rapidním ztrátám svaloviny, ale shozené centimetry či kila jsou právě z požadovaného tuku.
Jak pracuje správná výživová poradkyně? Dnešní trh je zahlcen specialisty na výživu, bez ohledu na to, zda mají v daném oboru zkušenosti a vzdělání. Výživový poradce při sestavování jídelníčků vychází vždy z aktuálních naměřených hodnot složení těla, analyzuje stávající způsob stravování. Na základě zjištěného bazálního metabolismu a aktuálního příjmu energie a živin, sestaví výživový plán. Výživový plán vždy sestavuje individuálně pro každého člověka s přihlédnutím na možná dietní omezení. Vybírá také vhodná jídla, která jsou běžně dostupná a které máte rádi a přesto po nich budete hubnout. Nebudeme vám nutit předražené zázračné pilulky nebo koktejly na zaručené hubnutí. Vždyť ke své ideální váze a zdravému životnímu stylu se musíte projíst☺.
Výživová poradkyně Bc. Eliška Hrmová nabízí:
• komplexní programy zdravého hubnutí
• hubnutí běžnými potravinami
• osobní jídelníček vytvořený přímo na míru klienta
• redukční jídelní plán s ohledem na dietetická omezení
• individuální konzultace
• zhodnocení stravních návyků a doporučení
• bioimpedanční měření
• nabírání váhy
• léčebná výživa
• dětská výživa
• poruchy příjmu potravy
vyhodnocuji a na základě zjištěných informací teprve sestavuji výživový plán. Změna stravování se tak stává trvalou a nedochází k jojo efektu. Se mnou změníte své jídelní návyky natrvalo.
Individuální výživové plány jsou pro klienty, kteří se rozhodli natrvalo změnit své stravovací návyky. Pod mým odborným vedením pak dosáhneme změny postavy a zdraví. Společně hledáme strategii k dosažení požadovaného cíle. Plány jsou šity přímo na míru pro každého, tj. aby vyhovovaly požadavkům a možnostem klienta. Beru ohled na zjištěné údaje od každého člověka individuálně, jeho bazální metabolismus, dosavadní příjem energie, příjem živin a chuťové požadavky. To vše Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické
karty PP, a. s.: Sleva 20 % na služby výživového poradenství
Rychlá dieta není dlouhodobým řešením nadváhy, proto společně pracujeme na změně životního stylu a pozitivním přístupu ke stravování.
Potřebujete jen nabrat svalovou hmotu, či o ni při hubnutí nechcete přijít a nevíte jak na to? Ráda vám pomohu.
Pracuji s klienty, kteří si chtějí upravit váhu a celkově pečovat o své zdraví.
Více info na www.e-stravoukezdravi.cz
Kontakty: Bc. Eliška Hrmová
FUT 4 SLIM
Pražská 295, Benešov u Prahy
GSM: 607 940 420
e-mail: [email protected]
www.e-stravoukezdravi.cz
•
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s Poradkyní
pro výživu a pohyb na straně 11.
Jeden vylosovaný výherce získá konzultace s výživovou poradkyní
v rozsahu 45 minut v ceně 450 Kč.
Karta plná slev a výhod
Pražská plynárenská svým zákazníkům vydává zdarma
Zákaznickou kartu. Jejím prostřednictvím je možné čerpat výhody
a slevy u více než devadesáti poskytovatelů,
třeba až 12 % u cestovních kanceláří.
Kartu lze využívat i na sportovištích, v kinech, divadlech, restauracích nebo při nákupu zboží a služeb.
Podrobný přehled partnerů a více informací najdete na: www.ppas.cz/akce-a-bonusy/zakaznicka-karta-prazske-plynarenske-as
U PLYNÁRNY • 5
ROZHOVOR
Text: Pavel Hrabica • Foto: autor a archiv D. Zátopkové
Olympijská vítězka
Dana Zátopková (rozená Ingrová)
Narodila se 19. září 1922 ve Fryštátu
(Karviné), ve stejný den se v Kopřivnici
narodil i její budoucí manžel Emil. V roce
1932 se rodina postupně přestěhovala
do Olomouce a posléze do Uherského
Hradiště, kde byl tatínek velitelem pluku.
Zpočátku se věnovala házené (byla mistryní
republiky 1949). V roce 1948 skončila
7. na OH v Londýně již v oštěpu, po
olympiádě se stala paní Zátopkovou. V roce
1952 na OH ve Finsku získala zlatou medaili
za hod oštěpem, v roce 1960 byla v Římě
druhá. Mistryní Evropy byla v letech
1954 a 1958.
DANA ZÁTOPKOVÁ:
Vitamíny rostly kolem nás!
»Běhala jsem do dvaaosmdesáti,« říká jednadevadesátiletá olympijská
vítězka a mistryně světa v hodu oštěpem Dana Zátopková. »Ale spíš to
byl indiánský běh, chvíli klus, chvíli chůze. Na kole jsem jezdívala do nějakých pětaosmdesáti,« přiznává. Při pomyšlení, že dnešní desetileté
děti nezvládnou kotrmelec, nezbývá než před stále elegantní sportovkyní hluboce smeknout. Sešli jsme se s paní Zátopkovou shodou okolností v památný den, 9. května.
K
dyž 2. světová válka začala, bylo
vám sedmnáct, to je jedno z nejhezčích období pro mladého člověka? Jak jste ho prožívala?
Za války to snadné nebylo, ale je
výhodou mládí, že si i ve špatných časech hledá cesty, jak vnímat také jiné věci, jak vidět spíš
to hezčí. Bez toho se přežít nedá. Nám stačilo, že tatínek byl dva a půl roku v koncentráku. Sebrali ho jako bývalého vojáka a legionáře, ale hlavně za to, že je údajně bratr generála Sergěje Ingra. Ten byl za války ministrem
obrany československé vlády v Londýně. Jenže
můj tatínek Antonín a Sergěj Ingr bratři nebyli. Přes nějaké dědečky byli spříznění, dokonce pocházeli pár kilometrů od sebe, tatínek
z Vacenovic, Sergěj z Vracova, chodili do jedné školy, oba byli v ruském zajetí, oba se dokonce společně vraceli po 1. světové válce přes
Francii s legiemi do Československa, oba byli
důstojníky československé armády, ale Sergěj
6
Ingr můj strýc nebyl. Ale to Němce nezajímalo. Protože se však životní cesty a osudy mého tatínka a generála Ingra neustále protínaly, po návratu z války se dohodli, že si budou
vzájemně kmotry svých dětí. A kmotr je na Slovácku automaticky člen rodiny. Náš tatínek byl
kmotrem jeho dvou dětí a Sergěj Ingr kmotrem
mým a mých dvou bratrů.
 To muselo být těžké pro vás i pro maminku.
Přitom to nebylo tatínkovo první odloučení
od rodiny. Brali se s maminkou koncem května, nebo začátkem června 1914, za pár týdnů
pak vypukla světová válka, tatínek narukoval
do armády a šel na východní frontu. Dostal tam
hned v listopadu při bojích v Bělorusku kulku
rovnou do prsou, kousek od srdce. Jeho kamarádi ze Slovácka, kteří pak přijeli z fronty zpět,
řekli mamince, že to nemohl přežít, protože byla navíc noc, minus šestnáct. Mamka myslela,
že je vdova. Naštěstí ho sebrali Rusové, vyléčil
se a skončil v zajateckém táboře v Oděse. Tam
později přijeli dělat nábor dobrovolníků do srbské armády. Tatínek si řekl, že než sedět v táboře, je lepší bojovat proti Rakousku. Stal se
z něho kapitán srbské armády. V Srbsku ho objevili naši, když se formovaly legie ve Francii.
Domů se vrátil až po válce. Pak ještě rok nebo
dva dělal vojenského kurýra mezi Prahou a Paříží. Takže my děti jsme se rodily až potom…
 Vy jste aktivně sportovala už během 2.
světové války. Potraviny byly na lístky a bylo jich málo. Nescházela vám pořádná strava a vitamíny?
Na venkově to bylo za války o něco snazší
s jídlem. Nejdřív jsme bydleli v Uherském Hradišti, pak jsme se kvůli tátovi museli vystěhovat do Buchlovic. Ve škole jsme jídelnu neměli, na obědy jsme tehdy chodívali všichni domů,
a co máma uvařila, to jsme snědli. Mladé tělo
si to tehdy tak nepřipouštělo. A na vesnici, jak
víte, pořád kolem dokola něco roste. Hrušky,
švestky, jablka, to byly naše vitamíny.
 Proti dnešnímu vědeckému stravování
špičkových sportovců to za časů vaší sportovní kariéry musel být určitě obrovský rozdíl. Nějaké výživové poradce jste asi neměla.
Sama jsem dobře věděla, že si před závodem
nemohu dát knedlíky, že bych měla těžký žaludek. Já se ale dnešnímu způsobu, jakým se
sportovci stravují, nedivím a nijak to nezavr-
huji. Výkony jsou vyšprajcované do takové výšky, že je třeba přemýšlet do detailů o stravování a v životosprávě. Můj nejlepší výkon byl 56
metrů. Dřevěným oštěpem na škvárové dráze,
která ujížděla pod nohama. Podívejte se, kde
je ženský rekord v oštěpu dnes. To jsou nesrovnatelné podmínky.
 Jak se řešil ve vašich časech zimní trénink?
To víte, že jet někam na Kanárské ostrovy,
nebo do jižní Afriky, jako dnes, to bylo nemyslitelné a ani to nikoho nenapadlo. Já byla ráda, že jsem v zimě mohla házet alespoň něčím,
třeba granátem.
 Přeskočím o hodně let dopředu. Přes čtyřicet let žijete v pražské Tróji. Jak jste se tady ocitla?
Do Troje jsme se nastěhovali až v roce 1970.
Dlouho jsme s manželem bydleli v centru Prahy, dostal jako olympijský vítěz a světový rekordman byt v ulici U půjčovny. Takové krátké a úzké ulici nedaleko Hlavního nádraží. Já
jsem se toho hrozila, byla jsem zvyklá na vesnici, mít přírodu kolem sebe, jít si kam zatrénovat. Tady jsme bydleli v prvním patře, kolikrát
jsme ani nevěděli, jestli je zataženo, nebo svítí slunce, vždycky jsme se museli vyklonit z okna, abychom viděli nahoru přes římsu. Ale časem jsem si zvykla, zvlášť když jsme pořád někam jezdili, měli jsme hned za rohem nádraží,
všechno bylo blízko.
 Na trénování to ale v ulici kousek od Václaváku nebylo, že?
Emil občas chodíval běhat do parku u nádraží, jinak se trénovalo na Strahově, nebo se jezdívalo na soustředění do Houšťky u Mladé Boleslavi, později do známého střediska v Nymburku. Známí do nás pořád hučeli, ať si alespoň
koupíme nějakou chatu. To nebylo nic pro Ťopka, že se prý nebude víkend co víkend balit, něco natírat a udržovat, nádeničit na chatě a pak
zase v neděli do Prahy. Jenže jednou jsme se
šli projít do Troje, byl zrovna květen jako dnes,
všechno kvetlo, bylo to tu nádherné. Trója nebyla v šedesátých letech ani zdaleka tak zastavěná, jako dnes, byla to periferie Prahy. Tak
jsme se pak šli zeptat, jestli by tu nebyla nějaká parcela na prodej.
 A byla?
Dokonce dvě vedle sebe. Obě zarostlé jako
džungle, na jedné z nich zahradnická bouda.
To se nám líbilo, ani manžel nebyl proti. Že je
to blízko, můžeme sem jezdit i po práci a dávat
to dohromady. A že můžeme klidně přespávat
v té boudě. Vůbec jsme neplánovali, že si někdy postavíme dům. Dokonce jsme známým nabízeli, že si tu každý může vysadit nějaký svůj
strom, nebo kytku. Ty stromy tam jsou dodnes,
některé dokonce od zahraničních přátel, každý
má své jméno po dárci. A co je nejzajímavější, pan Brejcha, který nám parcely prodal, měl
vnuka, který si vzal Nikolu Tomečkovou, výbornou českou oštěpařku, juniorskou mistryni Evropy. Mimochodem, rodačku ze Zlína. V roce
2004 byla na olympiádě v Athénách čtvrtá. Vidíte, jak se lidské osudy spojují.
 Když jste se rozhodli pro dům, to ještě stavební firmy nebyly, museli jste si určitě poradit sami.
Emil vyrostl u Bati, uměl všechno. Naučila
jsem se zednické práce a další profese. Bydlela jsem v domě ještě pár let po Ťopkově smrti, žil tu se mnou synovec. Ale pak se oženil
a přestěhoval se, takže jsem dům prodala. Měla jsem štěstí, pár minut chůze odtud zrovna
stavěli obytný areál, našla jsem si tu malý byt
a nemusela jsem z Troje pryč. Za rohem mám
obchod, co víc potřebuji?
 Když porovnáte dřívější sportovní náčiní a to dnešní, asi je to, jak se říká, nebe
a dudy, ne?
Nemyslete, že jsem sportovala v nějakých
obyčejných teniskách. Když jsem začala házet
oštěpem, už jsem měla tretry s hřebíky v patách pro lepší odhoz. A po válce, kdy sport stále více vstupoval na jeviště, už firmy zjistily, že
sport je výborná možnost, jak jej využít pro propagaci. Takže se snažily sportovce využít, předcházet si je. Byla jsem jednou svědkem debaty
mezi manželem a Adi Dasslerem, zakladatelem
Adidasu. Ťopek byl u Bati vyučený švec, prošel všemi stupni až na chemickou průmyslovku, takže si úžasně porozuměli. Manžel sám běhal v tretrách, které mu speciálně ušili ve Zlíně, z jemné kozinky, velmi lehké.
 Co vaše náčiní, oštěpy?
Až do římské olympiády v roce 1960 se házelo dřevěnými oštěpy. Různě se sice měnil profil,
špička, těžiště, aby lépe plachtily. Byly z jednoho kusu, nebo lepené, jednou tlustší, podruhé
tenčí. Právě v Římě se poprvé objevily kovové
oštěpy z Velké Británie. Tenoučké, ale špatně
se zabodávaly do země. Na což doplatila anglická oštěpařka Plattová. Kovové oštěpy měly plochou dráhu letu, což ale vyžadovalo tolerantní
rozhodčí. Tehdy platilo, že se oštěp musí zapíchnout, nestačilo, že jen sklouzl a zanechal stopu. Pak se pravidla změnila, že se musel oštěp
dotknout země nejdřív špičkou, už nemusel být
zapíchnutý. Rozhodčí potom klečeli se špičkou
nosu u trávníku a sledovali dopady. Jenže to bylo až později a Angličanka sice v Římě hodila
kolem 55 metrů a mohla vyhrát, jenže rozhodčí
pokus neuznali, že se oštěp nezapíchl. O čtyři
roky později v Tokiu už měli kovový oštěp všichni, muži i ženy. To už je nevyráběli jen Angličané, ale i Švédové a Američané.
 Dnes jde o obrovské peníze, nejen na hřišti, za vašich dob to bylo ještě mírné. Jaká byla atmosféra při velkých závodech mezi soupeřkami? Dokázali jste se normálně bavit?
Oštěp je disciplína, kde jste sama za sebe.
Tam vás nemůže nikdo vystřídat, když se vám
nedaří. Na velké povídání to není. Ono se taky
říká, že se člověk »vykecal z formy«. Takže se
pozdravíte, ale vybavování, dlouhé řeči, nějaké veselí »jak se máš« a podobně, to nešlo ani
tehdy. Vždycky jsem se ponořila jakoby do sebe, soustředila na to, kvůli čemu tam jsem.
•
U PLYNÁRNY • 7
VÝROČÍ
Z HISTORIE POUŽITÍ PLYNU VE SPALOVACÍCH MOTORECH
Jan Žákovec • Foto archiv Plynárenského muzea
Převedením posledních odběrných zařízení ze svítiplynu na zemní plyn v obytném domě v Žatecké ulici č. 10
v Praze 1 byla 17. června 1988 ukončena záměna svítiplynu zemním plynem v Praze.
V
60. letech minulého století začaly trendy světového
vývoje plynárenství jednoznačně směřovat k přechodu na přírodní zemní plyn. To znamenalo ukončení
výroby, rozvodu a využívání do té doby uměle vyráběného plynu – svítiplynu.
Do Prahy byl poprvé přiveden zemní plyn v roce 1958 z ložisek na jižní Moravě. Uzavřením mezistátní dohody o přepravě sovětského zemního plynu do SRN, Rakouska a bývalé NDR
přes území naší republiky v roce 1970 byly vytvořeny základní podmínky pro další rozvoj našeho plynárenství a pro přímé
využívaní zemního plynu. V roce 1973 přijala vláda usnesení
o převodu plynárenské soustavy na zemní plyn do roku 2000.
S ohledem na význam hlavního města Prahy a s přihlédnutím
k životnímu prostředí bylo rozhodnuto o urychleném zahájení
záměny svítiplynu zemním plynem a jejím dokončením v roce
1990. Termín zahájení byl stanoven na rok 1974.
Nositelem úkolu realizovat program záměny svítiplynu zemním plynem v hlavním městě Praze se staly Středočeské plynárny Praha. Záměna plynu byla organizačně, technicky, finančně a materiálově velmi náročnou akcí. Úspěšný průběh záměny plynu si vyžádal rozsáhlé úpravy a rekonstrukce plynovodní
sítě, přestavbu regulačních stanic a vlastní přestavbu či výměnu plynových spotřebičů. Záměna plynu v Praze byla ukončena
v roce 1988, dva roky před stanoveným termínem. Od té doby
je odběratelům dodáván pouze zemní plyn. Na zemní plyn bylo v Praze převedeno téměř 330 tisíc odběratelů, u kterých bylo nutné provést přestavbu 573 tisíc spotřebičů a výměnu 102
tisíc spotřebičů. Realizací programu záměny se podařilo výrazně zvýšit přepravní kapacitu pražské distribuční plynovodní sítě a vytvořit podmínky pro další rozvoj spotřeby zemního plynu
v Praze, zejména v jejím historickém centru. K tomuto rozvoji
v devadesátých letech skutečně došlo. Nastoupila nová modernější, ekologičtější a bezpečnější éra pražského plynárenství.
V celé tehdejší ČSSR byla na zemní plyn postupně převáděna
všechna města a obce, od roku 1969 až do roku 1996. V březnu 1996 byl definitivně odstaven z provozu vysokotlaký výrobní zdroj svítiplynu Střední Čechy I v Praze Měcholupech a tím
byla také po téměř 149 letech definitivně ukončena éra výroby
svítiplynu na území Prahy.
Přestavby/výměny plynových spotřebičů v letech 1974–1988
Kusů spotřebičů:
70 000
přestavěných
vyměněných
60 000
Tankovací stanice
1. část – stanice nízkotlaké
50 000
40 000
30 000
20 000
Obr. 1 – O
sobní automobily s plynovými vaky
na střeše (Norsko za 1. světové války)
10 000
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
PŘED 25 LETY
SKONČILA V PRAZE
ZÁMĚNA SVÍTIPLYNU
ZEMNÍM PLYNEM
Obr. 2 – A
utobus na pohon nestlačeným svítiplynem
(Skotsko za 1. světové války)
Obr. 3 – Osobní automobil Citroën s plynovým vakem
na střeše, Francie, 30. léta 20. století

Budeme moci stavět stroje schopné pohánět lodi rychleji, než celé čety veslařů a řiditelné jen jedním mužem, budeme moci hnát vozy neobyčejnou rychlostí
bez pomoci tažných zvířat a budeme moci stavět stroje, které pomocí křídel umožní nám létat jako ptáci
Roger Bacon (1214–1294)
P
rvní automobily s plynovými motory, stavěné na počátku druhé poloviny 19.
století, byly vlastně jednotlivými experimentálními výrobky svých autorů. Pohonný plyn
si plnili do automobilových nádrží
8


Přestavby plynových spotřebičů na zemní plyn
(zásobníků) z různých zdrojů sami
konstruktéři. Automobily poháněné plynem měly jen malý akční rádius, protože na vozidlech nebylo
možno umístit dostatečně kapacitní zásobníky plynu. Proto postupným rozvojem výroby a provozu
automobilů bylo používání plynu
jako pohonné hmoty nahrazováno
pohonnými hmotami kapalnými,
které v menším objemu poskytovaly větší množství latentní energie.
Ke konci 19. století kapalná paliva - benzin, nafta a petrolej - nad
plynem zcela zvítězily a zdálo se,
že plyn má v oblasti pohonu motorových vozidel navždy odzvoněno.
Nebylo však tomu tak.
O návrat plynových motorů
do motorových vozidel se postaral nedostatek kapalných pohonných hmot za první i druhé světové
války. Evropané začali připevňovat
Předpokládám, že výbušného motoru bude možno
s úspěchem použít nejen pro pohon lodí, ale i silničních vozidel...
Jean Joseph Etienne Lenoir (1822–1900)
na osobní i nákladní auta a autobusy gumové balony (obr. 1–2),
které plnili svítiplynem z nejbližšího plynového nízkotlakého potrubí plynárenské sítě. Tak, prakticky bez jakékoliv přestavby motoru, získávali možnost opatřit si
Obr. 4 – Městský autobus na NTL svítiplyn.
1 – pružný vak s plynem, 2 – ochranný plášť,
3 – ventilace, 4 – plnicí ventil, 5 – přívod plynu do motoru
Dočasné rozdělení svítiplynového plynovodu
na okrsky při záměně plynu
Text Rudolf Novák • Foto archiv autora
a autobusů si vyžádalo zřizování
tankovacích stanic, které umožňovaly měřit množství tankovaného plynu a realizovat tak distribuci pohonného plynu v řádném platebním styku (obr. 5). Nízkotlaké
tankovací stanice byly velmi jedno-
Obr. 5 – Tankovací stanice městského autobusu na NTL
svítiplyn. 6 – plynoměr, 7 – hadice, 8 – přívod plynu
do vaku, 9 – tlakoměr, 10 – přívod plynu do motoru,
11 – lanko, 12 – protizávaží a ukazatel stavu
náhradní palivo k provozu svého
vozidla. Pozitivní zkušenosti učiněné s plynovými motory ve vypjatém válečném období pak přispěly k tomu, že se plyn k pohonu vozidel uplatňoval široce i v období
meziválečném i když v tomto období se znovu více používaly pohonné hmoty kapalné. Pohon automobilů nestlačeným svítiplynem opět
přišel ke slovu především za druhé světové války. K uložení zásoby
plynu na vozidlech se zaváděly vaky podoby peřiny, obepínané pružnými pásy k docílení potřebného
provozního přetlaku a umísťovaly na střechy osobních automobilů (obr. 3) a autobusů. V Praze také jezdil ve 40. letech 20. století
městský autobus poháněný nízkotlakým svítiplynem (obr. 4).
Široké používání nízkotlakého
svítiplynu k pohonu automobilů
duché. Byly to mnohdy prosté dřevěné boudy vybavené plynoměrem.
Připojeny mohly být prakticky kdekoliv na plynové potrubí v ulicích,
ve kterých byl rozvod nízkotlakého svítiplynu. Často byly tankova-
cí stanice umisťovány v garážích
nebo v areálech různých podniků.
Prudký rozvoj motorizace v poválečných letech byl opět ve znamení kapalných pohonných hmot, které na desetiletí tuto oblast ovládly.
Plyn znovu ustoupil do pozadí. Teprve stále se zhoršující ekologická
situace na naší planetě a v neposlední řadě i ekonomické podmínky přinutily konstruktéry, automobilky, provozovatele motorových
vozidel aj. znovu se problematikou plynových motorů v dopravě
zabývat. Pozvolný nástup použití plynu jako pohonného paliva je
možno zaznamenat v 60. a 70. letech. Tentokrát však se již jedná téměř výhradně o plyn stlačený pod
vysokým tlakem, jehož používání
začalo již ve 30. letech 20. století,
nebo o plyn zkapalněný (o použití vysokého tlaku plynu v dopravě
přineseme článek v příštím čísle).
V Číně se v 90. letech ale vrátili
k použití nestlačeného plynu pro
provoz autobusů hromadné dopravy, byla to však spíše světová rarita (obr. 6). Vak obsahoval kolem
30 m3 zemního plynu, což postačilo asi na 80 km jízdy. K rasantnímu uplatnění plynu v motorizaci
pak dochází ke konci let 80. a zejména pak v průběhu 90. let dvacátého století a v současné době.
Příště: 2. část – stanice vysokotlaké
Obr. 6 – Městské autobusy na nestlačený zemní plyn (Čína, 90. léta 20. století)
U P L Y N Á R N Y • 9
KNIHKUPEVTVÍ DANIEL DOPORUČUJE
FEJETON MILONĚ ČEPELKY
■ NAUČNÁ LITERATURA
Zdeněk Roučka:
Šumavou ze svobody do opony
Tápu, tápeš, tápeme,
K
ontroverzní kniha Zdeňka Roučky. Autor se naposledy se vrátil k tématu Šumavy a je to návrat skutečně šokující. Tragické události v září roku 1938, mnichovská dohoda a druhá světová válka vrhly Šumavu na desítky let do její nejtemnější éry. Idylické časy skončily. Druhá část knihy je realistickým obrazem období, kdy po roce 1948 Šumavu znásilnila komunistická železná opona. Čtenáři uvidí, kam se vyvíjelo poválečné příhraniční Bavorsko a v jakém téměř válečném pásmu se ocitly šumavské hvozdy. Počet stran 252. Křídový papír. Po úspěchu fotografi ckých kniha Tenkrát na Šumavě (2004), Předválečnou Šumavou (2006) a Šumavou Karla Klostermanna (2008)navazuje autor tímto novým titulem.
■ KRIMY, DETEKTIVKY
Jo Nesbø: Švábi
V
jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofi lní pornosnímky. V Oslu vypuká na ministerstvu zahraničí panika, neboť velvyslanec měl úzké vazby na norského premiéra. Je bezpodmínečně nutné zabránit politickému skandálu. Opilý Harry Hole se zásobou vitamínu B12 nasedá do letadla, aby sehrál roli užitečného idiota. Jeho úkolem je případ vyřešit, ale přitom se do celé záležitosti co nejméně míchat. Harry se však do takové role vmanipulovat nenechá, a tak se hned po příletu do Bangkoku pouští spolu se svou thajskou kolegyní do vyšetřování. Brzy se ukazuje, že nejde jen o jednu náhodnou vraždu – za zdmi se cosi hemží a šramotí. Cosi, co nesnese denní světlo.
■ SPOLEČENSKÝ ROMÁN
Dawn Frewchová: Drahá Silvie
S
ilvia Shutová spadla z balkónu, upadla do kómatu a je na přístrojích udržujících životní funkce. Nevypadá to jako komedie? Ale je to komedie. Dawn Frenchová, věhlasná britská komička a autorka úspěšného románu Tak trochu úžasní, opět zalidňuje svou knihu plejádou excentriků a v sérii jejich monologů nechává »spící« hrdinku čtenáři poznat. Probudí se Silvia? Dokud se smějeme nad každou stránkou jejího života, má pořád ještě šanci.
Soutěž s partnery
a naopak stále méně chápu, chápeš, chápeme, co všechno
nám současný technický vývoj přináší. Pojďme se vrátit k úvaze z minulého čísla a k chytrým telefonům,
které na nás mrkají, kam se jen podívám. Vždyť
hopsahejsa, vmžiku vás přenese z Prahy do Brandejsa a můjtysvěte, kam si jen zamanete. Potřebujete jen tak pro plezír vidět, jak vypadá zblízka lev, klíště, hroch, jepice? Napadne vás ověřit si, kudy se jede do Zlámané Lhoty nebo zdali
vaše auto, stojící ráno před domkem v Kocourkově, stojí tam dosud? Neporušené, pořád pěkné a zánovní? Podívejte se na displej, pokud vás
to (na okamžik) uklidní. Nebo...? Ne! Lepší by bylo
hledat a objevovat, co chytrý telefon nemůže, než co
může a umí. Protože to vypadá, že může a umí všecičko, div se, tetičko. Chceš si hrát? Hrej si. Chceš si číst? Čti
si. Chceš se vzdělávat? Vzdělávej se. Veškeré encyklopedie jsou v pohotovosti posloužit ti. Mají někde slevy na cokoli, co potřebuješ i co nepotřebuješ? Zeptej se,
odpověď přijde cobydup. Toužíš na virtuální výlet do pouště Gobi? Sháníš nocleh
v Tramtárii? A kde je vlastně Tramtárie? Ach.
Takhle můžu blábolit a navrhovat až do vyčerpání své i vaší představivosti. Pojďme na to odjinud. Když jsem byl dítko školou povinné, chodil jsem do houslí k panu řediteli Městské hudební školy v Opočně Kratochvílovi, ač byl bych býval raději klimproval na pianu. Na to však doma nebylo a na housle hrál děda i tatínek,
nebudeš z jiných! Leč přešel čas a hudební školství převzal stát, předepsal osnovy
a k houslím nařídil povinnou hru na klavír. Poněvadž však nebylo kde cvičit, kde si
osvojovat klávesový prstoklad, sílu úhozu, koordinovat levou a pravou ruku, rozloučil jsem se i se smyčcem. Otec litoval, že v rodině muzikus nebude, mně to nevadilo. Až teď mi! ač jen nakrátko, napadlo, že kdybych byl v žákovském věku dnes,
vzal bych chytrý telefon, párkrát se ho příslušně dotkl, a hle, klaviatura je tu! Jako když kouzelným proutkem mávne. Klepni na cé, zazní. Klepni na fis, zazní. Nezamlouvá se ti Petrof? Bude lepší Steinway? V nabídce chytrých telefonů je prý
2321 různých klavírů. Obžerství tónů. I když – a teď jsem tam, kde jsem chtěl být –
uvědom si, že můžeš na klávesy brnkat až do aleluja, ale skutečně hrát se tak nenaučíš. Tvá hra je toliko virtuální. Jen »jako« a »jakoby« ve stylu nejnovějšího vycpávkového slova, které zaplevelilo řeč tak, že co je doopravdy a hmatatelné, to
jako kdyby nebylo, začíná to být dokonce méněcenné, co s tím. Vždyť přece (hurá?) takhle můžu jakoby hrát i na trubku, na basu, na pikolu, tak můžu jakoby cestovat autem, vlakem, letadlem, není místo, kde bych nemohl pobýt, aniž bych zvedl zadek z křesla či z postele. Proč bych si chodil povídat s kamarádem, když mu
můžu poslat mail s fotkou, jak vypadám, proč by se děti učily psát, když stačí znát
písmena a dotýkat se jich na zobrazené klávesnici, proč se učit cokoli, když všecko, doslova »fšecko« je zde v počítači, v ďábelsky chytrém telefonku, ve sluhovi,
který se stal pánem, aniž jsme to zpozorovali. V zájmu nově nastoleného falešného boha, který všecko umí, všecko zná, ale z nás, dáme-li se jím spolknout, udělá
pitomce. Že přeháním? Snad. Když jde o varování, je přehánění dovoleno. Ano, obdivujme se technickým možnostem a vymoženostem, využívejme jich, ale denně si
ráno, v poledne i večer opakujme, že k obdivu je tady zaprvé i zaposlední především člověk, který ty zázraky vymyslel a stvořil. To on vše, co kdy zvěděl a objevil,
na tu úžasnou hromadu sesypal. Avšak bude-li mu hromada milejší než on sám sobě, hrozí, že k ní přestane přidávat a sám sebe zahubí. Raději si s rozkoší sahejme
na skutečnou zem, hrejme na skutečné klavíry, hleďme na skutečné obrazy a hlavně – rozmlouvejme spolu z očí do očí.
Hořící plamen na soše v Michli
Ladislav Šaloun byl secesní sochař, který začátkem 20.století tvořil především monumentální díla. Jeho sochy zdobí řadu českých měst. Vrcholným dílem Šalounovy tvorby je nepochybně pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. K jeho významným dílům patří i sousoší »Apotheósa plynárenství«, které od roku 1926 zdobí vjezd do areálu Pražské plynárenské ... (tajenka spojených doplňovaček). Tímto sousoším sochař geniálně vystihl podstatu plynárenského oboru, který v té době byl založen na výrobě plynu z ... (tajenka popletených synonym). Sousoší se také nazývá »Práce a věda«. Práce je zosobněna horníkem, který krumpáčem dobývá uhlí, věda pak ženou, která uhlí přeměňuje v dokonalejší produkt – plyn. Žena drží v ruce kus uhlí, ze kterého šlehá několikametrový plynový plamen.
Zákaznické karty Pražské
plynárenské, a. s.
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je předsta vovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s.
Úkolem čtenáře je správně odpovědět
na otázku, která souvisí s jednotlivými
partnery.
Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera.
Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
PORADKYNĚ PRO VÝŽIVU A POHYB
Poradkyně učí klienty řešit váhu zdravou stravou. Jak správně jíst, natrvalo zhubnout bez jojo efektu a drastických diet.
Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 20 % na služby výživového poradenství
Kontakty: Bc. Eliška Hrmová
FUT 4 SLIM
Pražská 295, Benešov u Prahy
Tel.: 607 940 420
e-mail: [email protected]
www.e-stravoukezdravi.cz
Spojené doplňovačky
První slovo z legendy končí tam, kde začíná slovo druhé.
1. dřevěná část střechy; nejdůležitější součást koupelny
2. okolo; Rumcajsova žena
3. části kostry; ženské jméno (16. 4.)
4. úpadek, bankrot (pád cen); dřevěné víkendové obydlí;
5. vládce království; listnatý strom (symbol češství)
6. vánoční ryby; klidný, utěšený život (vesnická, rodinná...)
Dnešní otázka: Jsou součástí
výživového plánu koktejly na hubnutí?
Popletená synonyma
Vyberte správné synonymum a písmeno, které je uvedeno za ním, napište podle čísel do tabulky. Synonyma jsou slova, která sice různě znějí, ale mají stejný význam
Odpovědi prosíme zasílejte do 5. 8. 2013 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny,
Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail: [email protected].
Nezapomeňte uvést výrazné označení »Makovice 6/2013« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
Správná odpověď z č. 4/2013: Číselná křížovka – 1999. Obrázková doplňovačka – Karlova mostu.
Výherci soutěže z č. 4/2013: Martin Vejpustek, Praha 5-Košíře; Helena Petrová, Frenštát p. R.;
Jana Sluková, Liberec.
Čtenářská soutěž s časopisem U PLYNÁRNY
Jeden vylosovaný výherce získá
konzultace s výživovou poradkyní
v rozsahu 45 minut v ceně 450 Kč.
Odpovědi prosíme zasílejte do 5. 8. 2013
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny,
Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1
nebo e-mail: [email protected].
Nezapomeňte uvést výrazné označení »Poradkyně pro výživu a pohyb«
a svoji zpáteční adresu a telefon.
Správná odpověď z čísla 4/2013:
Lektorka z Buenos Aires v jazykové škole Spěváček se jmenuje Diego Marchionni
Výherce soutěže z čísla 4/2013:
Věra Krausová, Praha 4
Miloň Čepelka
HUMOR MIROSLAVA BARTÁKA
Připravila Tereza Špačková
Pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.,
je poskytovaná sleva 10 % z ceny
nákupu knih a kalendářů.
Více informací na www.knihydaniel.cz
10
SOUTĚŽE 6/2013
Odpovědi prosíme zasílejte do 5. 8. 2013
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny,
Jiří Váňa, Národní 37,
110 80 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected].
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 6/2013« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s., a pozvání na další setkání se zajímavými osobnostmi »Podobraz(y) v Galerii Smečky«
Správná odpověď z čísla 4/2013:
1c) Pražská plynárenská nyní nabízí plyn levnější o 11%.
2a) Harfa váží přibližně 40 kilogramů.
3b) Nejstarším exponátem Plynárenského muzea v Michli jsou pozůstatky nejstarší pražské plynárny v Karlíně.
Výherci soutěže z čísla 4/2013:
Stanislav Herda, Praha 8
Vladimír Novotný, Praha 6
Marta Komůrková, Praha 10-Vršovice
Dnešní otázky:
1. Jaromír Hanzlík:
a) vystudoval Divadelní fakultu Akademie
múzických umění (DAMU) v Praze,
b) vystudoval Divadelní fakultu Janáčkovi
akademie múzických umění (JAMU) v Brně,
c) nestudoval herectví.
2. Dřevěnými oštěpy se na vrcholných sportovních událostech házelo:
a) do olympiády v Berlíně v roce 1936,
b) do olympiády v Římě v roce 1960,
c) do olympiády v Mnichově v roce 1972.
Co najdete v příštím čísle 7/8/2013 časopisu
U PLYNÁRNY
 Rozhovor s režisérem Davidem Ondříčkem
 Novinky v oblasti CNG
 Z historie použití plynu ve spalovacích motorech, 2. část
Tajenka křížovky ze strany 12: Navštivte naši novou cukrárnu
na Národní. Řešení sudoku ze strany 12:
3. Jako zásobníky svítiplynu v osobních a nákladních automobilech se za 1. a 2. světové války používaly:
a) gumové balony na střechách,
b) ocelové lahve pod karoserií,
c) umělohmotné zásobníky
v zavazadlovém prostoru.
U P L Y N Á R N Y • 11