Zde
Transkript
Hypotéza nového ístupu k model m poruch a strategii údržby a technické inspekce Václav Peka © Václav Peka , 2015 Vysoké Mýto, 2015 1 Obsah: 1. 2. 3. Úvod ...............................................................................................................................4 Základní pojmy ...............................................................................................................4 Zatížení, ú inky zatížení a odolnost systému ...................................................................7 3.1. Zatížení systému .......................................................................................................7 3.2. Náhodné ú inky zatížení...........................................................................................8 3.3. Náhodná odolnost systému .......................................................................................8 3.4. Sdružená funkce hustoty pravd podobnosti a pravidlo násobení áste ných pravd podobností ...............................................................................................................9 3.5. Metoda SBRA ........................................................................................................10 4. Riziková místa a životnosti ...........................................................................................10 4.1. Riziková místa (Risk Points) a jejich uspo ádání .................................................... 10 4.1.1. Sériové uspo ádání rizikových míst .................................................................10 4.1.2. Paralelní uspo ádání rizikových míst ...............................................................11 4.1.3. Obecné uspo ádání rizikových míst .....................................................................11 4.2. Životnosti ............................................................................................................... 12 4.2.1. Možnosti p esného ur ení maximální životnosti ..............................................12 4.2.2. Stanovená životnost celého systému ....................................................................12 5. Poruchové modely ........................................................................................................ 12 5.1. Základní rozd lení poruchových model ................................................................12 5.2. Poruchový model „píchnutí pneumatiky“ ...............................................................14 5.2.1. Všeobecný popis .................................................................................................14 5.2.2. Rozd lení pravd podobnosti p i poruchovém modelu „píchnutí pneumatiky“ ..... 14 5.3. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ .................................................15 5.3.1. Všeobecný popis .................................................................................................15 5.3.2. Rozd lení pravd podobnosti p i poruchovém modelu „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ .................................................................................................................15 5.4. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ ...................................................16 5.4.1. Všeobecný popis .................................................................................................16 5.4.2. Rozd lení pravd podobnosti poruchového modelu „píchnutí na sjeté pneumatice“ .....................................................................................................................................16 5.4.3. íklad kombinace degrada ních mechanism a rozd lení pravd podobnosti pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ pro technické systémy.......................17 5.5. Možnosti využití a zhodnocení poruchových model ..............................................19 6. ivka teoretické degradace ..........................................................................................19 6.1. Definice k ivky teoretické degradace ......................................................................19 6.2. ivka teoretické degradace jako distribu ní funkce ...............................................19 6.3. Možnosti použití p ímky teoretické degradace namísto k ivky ................................20 6.4. Apriorní a aposteriorní k ivky teoretické degradace ................................................21 7. Strategie technické inspekce a následné údržby.............................................................22 7.1. Ur ení intervalu technické inspekce........................................................................22 7.2. Výpo et intervalu údržby .......................................................................................23 7.3. Ur ení druhu technické inspekce ............................................................................23 7.4. Ur ení intervalu technické inspekce, jestliže technická inspekce nezjistí vadu na 100% 23 7.5. Údržba s opravou porušeného rizikového místa a bez opravy degradace ostatního materiálu ..........................................................................................................................24 7.6. Údržba s opravou degradace materiálu ...................................................................24 7.7. Souhrn použitých sou initel této hypotézy ............................................................25 2 8. 9. Maximální dovolená pravd podobnost poruchy. Jakých hodnot má dosahovat? ............25 které druhy poruch ...................................................................................................27 9.1. Zad ení ventilu v tekutinových mechanismech .......................................................27 9.2. Zanášení filtru v tekutinových systémech až k možnosti jeho protržení...................27 9.3. Úbytek materiálu zp sobený opot ebením, erozí nebo korozí až k možnosti následného porušení lomem ..............................................................................................28 9.3.1. Koroze – základní informace ...........................................................................28 9.3.2. Opot ebení – základní informace .....................................................................29 9.3.3. Výpo tová životnost daná korozí a/nebo opot ebením .....................................30 9.3.4. azení poruchového modelu ........................................................................31 9.4. Nadm rná deformace zp sobená creepem .............................................................. 31 9.4.1. Creep (te ení) – základní informace ................................................................ 32 9.4.2. Normalizovaný výpo et creepu uplatn ný v harmonizovaných normách k Pressure Equipment Directive ....................................................................................33 9.4.3. Odolnost konstrukce proti creepu .................................................................... 35 9.4.4. azení poruchového modelu ........................................................................35 9.5. Cyklické zat žování konstrukce až k únavovému lomu ...........................................35 9.5.1. Únava - základní informace .............................................................................35 9.5.2. Výpo tové životnosti a celkové poškození únavou ..........................................37 9.5.3. Získání a zpracování provozního zatížení a jeho ú ink ...................................37 9.5.4. Odolnost konstrukce proti únav .....................................................................39 9.5.5. azení poruchového modelu ........................................................................41 9.6. ehký lom zp sobený náhlým zatížením konstrukce i za ízení ............................41 9.7. Houževnatý lom zp sobený jednorázovým p etížením za ízení i konstrukce .........42 10. Zavád ní hypotézy do praxe....................................................................................... 43 11. Existující soulad hypotézy s praxí ..............................................................................44 12. Využívání ástí hypotézy v praxi ješt p ed jejím plným zavedením ..........................45 13. Využívání ástí hypotézy v p íkladech .......................................................................45 13.1. Technické kontroly osobních automobil ............................................................45 13.2. Revize tlakových nádob ......................................................................................46 13.3. Revize opot ebení nosné matice šroubového zvedáku .........................................47 14. Záv r ........................................................................................................................48 15. Použitá literatura: ......................................................................................................49 15.1. Tišt ná literatura .................................................................................................49 15.2. Legislativa a normy ............................................................................................50 15.3. Internetové adresy ...............................................................................................50 3 1. Úvod Tato práce se zabývá ešením životnosti a spolehlivosti systém technických, je možné je však omezen aplikovat i u systém biologických. Avšak p edevším u biologických systém je možno po ítat s efektem regenerace. Dále je nutno podotknout, že je zde používáno názvosloví ze systém technických. Tento spis tedy p edstavuje hypotézu životnosti a spolehlivosti systému a z ní odvozuje ur itou strategii (technické) inspekce a následné údržby. Hypotéza též zjiš uje spolehlivosti systému po celou délku jeho životnosti. Provozní Zatížení jakéhokoli systému má charakter náhodné veli iny, která má ur ité rozd lení pravd podobnosti s ur itými parametry. P edpokládejme, že se druh rozd lení pravd podobnosti a jeho parametry s asem nem ní. Tato provozní Zatížení má dáno svoje maximum, toto maximum se nazýváme maximální dovolená Zatížení. Toto náhodné zatížení všeobecného systému odolává náhodná veli ina, kterou nazv me náhodná odolnost všeobecného systému. I tato náhodná veli ina má ur ité rozd lení pravd podobnosti. Jako p íklad odolnosti systému uve me pevnost materiálu. I tato pevnost materiálu je náhodná veli ina, která má své rozd lení pravd podobnosti. Avšak „pevnost materiálu“ s asem degraduje a parametry pravd podobnostního rozd lení pevnosti materiálu se asem m ní. Degradace materiálu má n kolik mechanism , které mohou být známy nap . u technických systém je to únava materiálu, opot ebení, koroze, te ení/creep, jejichž zákonitosti jsou dány. Na základ uvedených p edpoklad je možno vypo ítat, nap . délku života systému, což je též náhodná veli ina s ur itým pravd podobnostním rozd lením. Padesátiprocentní jistota ztráty spolehlivosti systému se nazývá st ední životnost a na opa ných okrajích je bezpe ná životnost a maximální životnost. Dále je na t chto p edpokladech možno vypo ítat spolehlivost a pravd podobnost ztráty spolehlivosti všeobecného systému. V p ípad , že pravd podobnost ztráty spolehlivosti omezíme n jakou maximální hodnotou, m žeme odvodit interval technické inspekce systému a na ní navazující ur ení druhu technické inspekce. Využití dále uvedených závislostí je v odvození intervalu kontrol a druhu kontrol a jiné strategie údržby. U technických systém je to možno nazývat strategií údržby, technickou inspekcí a ur ení druhu nedestruktivních zkoušek. 2. Základní pojmy Technický systém – technické za ízení, stroj, stavba Porucha systému (Failure of System)– je jev spo ívající v ukon ení schopnosti všeobecného systému plnit požadovanou funkci Funkce hustoty pravd podobnosti (Probability Density Function) f(t) je funkce, vyjad ující rozd lení pravd podobnosti náhodné veli iny, že náhodná veli ina T nabude hodnoty z nekone malého intervalu dt. V našem p ípad udává pravd podobnost, že se porucha (ztráta funk ní schopnosti systému vyskytne do okamžiku t. Jestliže je f(t) funkce hustoty pravd podobnosti pro spojitou náhodnou veli inu T (reprezentující dobu do poruchy), potom pravd podobnost, že náhodná veli ina T bude ležet v intervalu <a,b> je Odtud vyplývá, že pokud známe pro námi sledovanou dobu do poruchy tzv. funkci hustoty pravd podobnosti, m žeme ur it, jaká je pravd podobnost, že v ur itém asovém intervalu nastane porucha. 4 Distribu ní funkce (Cumulative Distribution Function) F(t) udává pravd podobnost poruchy systému (Failure Probability of System). Pro spojitou náhodnou veli inu s hustotou pravd podobnosti (x) lze definovat distribu ní funkci vztahem pro všechna t. Význam plochy pod k ivkou hustoty pravd podobnosti ilustruje obrázek. Distribu ní funkce F(t) udává pravd podobnost ztráty funk ní schopnosti do okamžiku t (respektive kumulativní ást skupiny sou ástek, která p ežije okamžik t), a funkce funk ní schopnosti udává pravd podobnost p ežití okamžiku t , respektive kumulativní ást skupiny sou ástek, která ežije okamžik t. Oba tyto jevy tvo í tzv. úplnou skupinu neslu itelných jev a proto platí R(t)+F(t)=1. Souvislost tohoto vztahu s plochou pod funkcí hustoty pravd podobnosti je vysv tlen prost ednictvím obrázku dále. Spolehlivost (Reliability) R(t) - je pravd podobnost s jakou všeobecné systému plní požadované funkce za stanovených podmínek a p ežije okamžik t .Spolehlivost R(t) je definována jako dopln k distribu ní funkce R(t)=1-F(t). Intenzita poruch (Hazard Function) (lambda) udává pravd podobnost, že nastane porucha individuálního výrobku v dalším údobí po okamžiku t.Vzorec pro funkci intenzity poruchy lambda normálního rozd lení je: Obr. Vztah mezi pravd podobností poruchy F(t) a pravd podobností funk ní schopnosti (spolehlivost) R(t) s vazbou na plochu pod k ivkou hustoty pravd podobnosti f(t) Maximální dovolená pravd podobnost poruchy systému (Maximum Allowable Failure Probability) (p)– je pravd podobnost poruchy systému, která m že být ur ena autoritou nebo postup jejího ur ení je ur en autoritou nebo smlouvou i dohodou mezi stranami. Technická inspekce a následná údržba m že zaru ovat, že tato pravd podobnost není p ekro ena. Bezpe ná (Minimální) životnost (Safety ( or Minimum) Timelife) (Lb) – je životnost všeobecného systému ur ená výpo tem na základ ur eného degrada ního mechanismu za sobení systému provozní Zatížení p sobících v ase, platící pro ur ité rizikové místo konstrukce, p i které se pravd podobnost ztráty funk ní schopnosti všeobecného systému v tomto rizikovém míst blíží k nule St ední životnost (Median Timelife) (L50) – je životnost všeobecného systému ur ená výpo tem na základ ur eného degrada ního mechanismu za p sobení systému funk ních 5 Zatížení p sobících v ase, platící pro ur ité rizikové místo konstrukce, p i které je padesátiprocentní jistota ztráty funk ní schopnosti všeobecného systému v tomto rizikovém míst Maximální životnost (Maximum Timelife) (Lm) – je životnost všeobecného systému ur ená výpo tem na základ ur eného degrada ního mechanismu za p sobení systému funk ních Zatížení p sobících v ase, platící pro ur ité rizikové místo konstrukce, p i které je stoprocentní jistota ztráty funk ní schopnosti všeobecného objektu v tomto rizikovém míst Stanovená životnost (System Specified Timelife) (Ls) celého všeobecného systému – je minimální životnost celého systému ur ená všeobecnými podmínkami, normou nebo smluvn mezi výrobcem a odb ratelem. Hodnota bezpe ných výpo tových životností jednotlivých kritických míst musí být vždy vyšší než minimální životnost celého systému Náhodná provozní Zatížení (Random Operational Load) – je reálné Zatížení mající ur itý náhodný pr h v ase. Lze ho statisticky zpracovat. Je závislé na podmínkách a v li provozovatele systému. Maximální dovolená Zatížení (Maximum Allowable Load) – je maximální hodnota Náhodné provozní Zatížení odpovídající ur ité pravd podobnosti, blížící se k nule Náhodné ú inky Zatížení (Random Load Effects) (S) – je transformované náhodné provozní Zatížení do rizikového místa konstrukce. Náhodná odolnost systému (Random System Resistence) (Ro) – je ur ená volbou materiálu systému, jeho dimenzováním a jeho tepelným a povrchovým zpracováním. Rovnom rné rozd lení pravd podobnosti (Uniform Distribution) je na asovém intervalu (B,B‘). Mimo tento daný interval je tedy hustota pravd podobnosti nulová, v tomto intervalu je konstantní pro Normální (Gaussovo) rozd lení pravd podobnosti (Normal (Gauss) Distribution) s parametry a 2, pro a 2 > 0, je definováno hustotou pravd podobnosti.Vzorec pro funkci hustoty pravd podobnosti f(t) ve všeobecnosti je: kde mí je parametr umíst ní a sigma je parametr m ítka. Parametr m ítka (Scale Parameter) sigma m ní m ítko na asové ose, nap íklad hodiny, síce, cykly, atd. Zm na tohoto parametru má totiž stejný efekt na rozd lení jako zm na v ítku asu - nap íklad zm ní-li se m ítko z hodin na dny nebo ze dní na m síce. Zjednodušen lze íci, že parametr m ítka ur uje "roztažení" rozd lení. Zm na tohoto parametru nezp sobí skute nou zm nu aktuálního tvaru rozd lení, ale jen zm nu v m ítku. Parametr umíst ní (Location Parameter) mí udává minimální hodnotu náhodné veli iny t (tj. minimální dobu, po jejíž uplynutí m že nastat porucha. Parametr umíst ní tak lze interpretovat jako nejd íve možný as, po jehož uplynutí m že nastat porucha Weibullovo rozd lení pravd podobnosti (Weibull Distribution). Vzorec pro funkci hustoty pravd podobnosti f(x) ve všeobecnosti je: kde gama je parametr tvaru, mí je parametr umíst ní a alfa je parametr m ítka 6 3. Zatížení, ú inky zatížení a odolnost systému 3.1. Zatížení systému Maximální dovolená zatížení (Maximum Allowable Load). P i návrhu všeobecného systému se bere nejprve v úvahu jeho odolnost v i maximální dovolené zatížení. Toto zatížení je udáváno v r zných jednotkách je to nap . N (Newton - síla), Nm (Newtonmetr – moment síly), MPa (Megapascal – tlak) nebo i stupe Celsia (teplota). íklady v technických systémech: Jako p íklady maximální dovolené zatížení u technických systém m žeme uvést: a) u je ábu a jiných zdvihacích systému je to nosnost a ostatní ú inky definované íslušnou normou (nap . brzdné ú inky pojezdu, oto e, p ení mostového je ábu atd.) b) u železni ního mostu je to normou p edepsaný druh zat žovacího vlaku udaný v p íslušné všeobecné norm c) u tlakového systému je to maximáln dovolený tlak (který je kontrolován pojiš ovacím ventilem) a maximáln dovolená teplota (tj. maximáln dosažitelná) d) atd., atd. Náhodná provozní zatížení Náhodná provozní zatížení je reálné zatížení mající ur itý náhodný pr h v ase. Má ur itý rozsah a etnost v téže jednotkách jako u maximální dovolené zatížení. Lze ho statisticky zpracovat. Je závislá na podmínkách a v li provozovatele systému. edpokládejme, že náhodná provozní zatížení n jakého systému je tvo ena normálním rozd lením (Gaussovým). V takovémto p ípad se vyskytuje Zatížení, která je tší než Zatížení maximální dovolená avšak ve velmi malé pravd podobnosti. Znázorn ní vztahu maximální dovolené zatížení a náhodné zatížení p i funkci je potom takovéto: Obr. 2-1 Znázorn ní maximálního zatížení Z obrázku vidíme, že m že nastat p ekro ení maximální dovolené zatížení. Proto maximální dovolené zatížení ur ujeme tak, že velké procento, nap . 99,73% hodnot náhodné provozní zatížení nep ekro í maximální dovolené zatížení. V systémech však bývají i zbylá procenta ochrán na viz dále: íklady v technických systémech: V technických systémech je p ekro ení maximální dovolené hodnoty ve zbylých íkladech jakkoli jsou malá, ochrán no t mito zp soby: 7 a) konstruk – jako p íklad uve me: u je ábu a jiných zdvihacích systémech je to nosnost a její p ekro ení je hlídáno íslušným za ízením tak, že b emeno o v tší hmotnosti než je nosnost, vy azuje zdvihadlo z provozu. - u tlakového systému je to maximáln dovolený tlak, který je kontrolován pojiš ovacím ventilem, který vyšší tlak vypustí b) pojišt ním v oblasti náhodné odolnosti za ízení, - zvolením ur itého koeficientu bezpe nosti vztahujícího se nap .k pevnosti materiálu vyžádáním si atestu materiálu, tj. vylou ení materiál s pevností pod atestovanou mez - 3.2. Náhodné ú inky zatížení Náhodné ú inky zatížení „S“ je systémem transformované náhodné provozní zatížení do rizikového místa (nebo rizikových míst) systému. Tato transformace je ovlivn na konkrétním návrhem všeobecného systému, a to hlavn zp sobem p evedení zatížení do rizikového místa. Náhodné ú inky zatížení mají též náhodný pr h v ase a lze ho statisticky zpracovat. Tyto ú inky jsou obvykle uvád ny v jednotkách odolnosti systému. P íklad zp sob evodu náhodného zatížení na jeho náhodné ú inky zatížení: íklady v technických systémech: - Jako první p íklad uve me tah/tlak ty hranného nosníku: Jako Zatížení berme sílu p sobící v podélné ose nosníku, ozna me ji F Jako ú inek této síly berme tahové/tlakové nap tí ozna me ho sigma ty hranný nosník má pr ezové strany a, b. evodový vztah mezi zatížením a ú inky tohoto zatížení je známý: Veli iny F a sigma jsou, jak je již uvedeno náhodné. Co však rozm ry a, b? I výrobní technologie pracuje s ur itou nahodilostí a i tyto m žeme chápat jako náhodné s ur itým rozptylem. Mohou však být ve výrobní dokumentaci omezena na výkrese, i technologickém postupu - viz další kapitola. - Jako druhý p íklad uve me ohyb ty hranného nosníku. Nosník je podep ena dvou koncích. P sobišt síly je uprost ed nosníku, síla p sobí kolmo na nosník: Jako Zatížení berme uvedenou sílu, ozna me ji F. Síla zp sobí v uvedeném nosníku ohybový moment M. Jako ú inek této síly berme ohybové nap tí ozna me ho sigma. ty hranný nosník má pr ezové strany a, b. Jeho délku ozna me l evodový vztah mezi zatížením a ú inky tohoto zatížení je známý: Veli iny F a sigma jsou, jak je již uvedeno náhodné. Co však rozm ry a, b, l? I výrobní technologie pracuje s ur itou nahodilostí a i tyto m žeme chápat jako náhodné s ur itým rozptylem. Mohou však být ve výrobní dokumentaci omezena na výkrese, i technologickém postupu - viz další kapitola. 3.3. Náhodná odolnost systému Náhodná odolnost systému „Ro“ Je ve stejných jednotkách jako ú inky zatížení a je ur ená nap .volbou materiálu systému, jeho dimenzováním a jeho tepelným a povrchovým zpracováním. 8 íklady v technických systémech: U technických strojírenských systém je ur ená volbou materiálu systému, jeho dimenzováním a jeho tepelným a povrchovým zpracováním. Jde o náhodnou veli inu a lze ji statisticky zpracovat. Udává se obvykle v MPa (mechanické nap tí). Jde nap íklad o: Pevnost materiálu ve statistickém zpracování, tj. každé zjišt né velikosti c ur itém statistickém vzorku je p azena ur itá etnost. Únavová únosnost. Zde je odolnost systému reprezentována Wöhlerovou k ivkou, ale ivka ve statistickém pojetí, tj s ur itým rozptylem v každém bod . ili náhodná odolnost systému je pohyblivá v ase podle tvaru Wöhlerovy k ivky. Atd. atd. 3.4. Sdružená funkce hustoty pravd podobnosti a pravidlo násobení áste ných pravd podobností Kapitola je p evzata z literatury .10, kde je možnost získat podrobn jší údaje. Obr. 2-19 K ivka funkce náhodných ú ink Zatížení fs(S) a náhodné odolnosti systému fR(R0) znázorn ná na jedné ose s jejich vzájemným prolínámím Pro vzájemn nezávislé veli iny Ro, S možno pro ur ení pravd podobnosti vzniku jevu sou asného spln ní dvou podmínek využít pravidlo násobení dvou pravd podobností. Obr.: Detail prolínání k ivky funkce náhodných ú ink provozního zatížení fs(S) a náhodné odolnosti konstrukce fR(R0) 9 Obrázek detailu prolínání k ivky funkce náhodných ú ink provozního zatížení fs(S) a náhodné odolnosti konstrukce fR(R0) znázor uje pravd podobnost výskytu veli iny S v intervalu delta S zobrazená plochou a pravd podobnost výskytu veli iny R0ve stejném intervalu . Podle uvedeného bude pravd podobnost poruchy systému (tj. distribu ní funkce uvedeného prolnutí): Spolehlivost (tj. spolehlivost) bude tedy: Obrázky v uvedené literatu e je možno dopracovat a doplnit asovou osu, je to možné z d vodu toho, že parametry rozd lení náhodných ú ink zatížení se mohou m nit v ase vlivem degradace materiálu (jde nap íklad o mí p i znázorn ném normálném rozd lení), tj. nap íklad zeštíhlováním konstruk ních prvk vlivem koroze nebo opot ebení, které se v náhodných ú incích provozního zatížení projeví vlivem zmenšování nosného profilu a zv tšováním náhodných ú ink zatížení. 3.5. Metoda SBRA Jinou možností je metoda SBRA (Simulation Based Reliability Assessment) - je pravd podobnostní metoda pro výpo et spolehlivosti. Spolehlivost, která m že být vyjád ena pravd podobností poruchy, je ur ována na základ znalostí vstupních veli in, transforma ního modelu a následn spolehlivostní funkce. Struktura výpo tu odpovídá struktu e výpo tu metodou Monte Carlo, dopln né vyhodnocení funkce spolehlivosti. Blíže na www.sbra-anthill.com 4. Riziková místa a životnosti 4.1. Riziková místa (Risk Points) a jejich uspo ádání Máme-li n kolik rizikových míst v systému, musíme rozlišovat tato vzájemná uspo ádání uvedených rizikových míst: 4.1.1. Sériové uspo ádání rizikových míst Aby došlo k ztrát funk ní schopnosti (spolehlivosti) celého systému sta í, aby došlo k ztrát funk ní schopnosti (spolehlivosti) jednoho prvku jednoho kritického místa. Jinak eno: Celý systém je schopen funkce, jestliže je schopno funkce každé kritické místo. Jestliže na sebe jednotlivá kritická místa konstruk navazují, jedná se o sériové uspo ádání rizikových míst. Celková spolehlivost systému se v tomto p ípad stanoví vztahem: kde Rc(t) je spolehlivost celku p ed dobou t Rj(t) je spolehlivost j –tého rizikového místa 10 m je po et rizikových míst v celku. Intenzita poruchy systému sestávajícího z mnoha ástí, m že být vypo ítána jako sou et intenzit porucha (ztráta funk ní schopnost (spolehlivosti) jednotlivých prvk . kde k je po et prvk tvo ící celek. 4.1.2. Paralelní uspo ádání rizikových míst Jinak též zálohované uspo ádání rizikových míst. Aby došlo ke ztrát funk ní schopnosti (spolehlivosti) celého systém musí dojít ke ztrát funk ní schopnosti (spolehlivosti) všech rizikových míst systému. Jestliže jsou tato riziková místa funk nezávislá, jedná se o paralelní uspo ádání rizikových míst. Paraleln tak p sobí n kolik rizikových míst s r znou pravd podobností porucha (ztráta funk ní schopnosti (spolehlivosti). Jde o n kolik vedle sebe postavených rizikových míst, které nejsou za sebou v jednom silovém toku. íklad biologického systému: Jsou to nap íklad párové orgány (nap . ledviny) íklad technického systému: íkladem je zav šení b emena na n kolika lanech, z nichž každé lano b emeno unese. Dalším p íkladem mohou být jednotlivá vlákna v kompozitním materiálu. Také zdvojené potrubí v jedné ose zvané duplik, pro dopravu nebezpe ných chemikálií nap .chloru, kdy vn jší pláš je instalován jen z d vodu zv tšení spolehlivosti. Celková pravd podobnost poruchy systému se v tomto p ípad stanoví vztahem: kde Rc(t) Rj(t) m je spolehlivost celku p ed dobou t spolehlivost j –tého rizikového místa je po et rizikových míst v celku 4.1.3. Obecné uspo ádání rizikových míst Paraleln sériové uspo ádání– jedná se o paralelní spojení sériových podsystém . Obecná struktura paraleln sériového systému tvo eného m paralelními v tvemi, z nichž každá obsahuje n prvk v sérii. Je-li pro každý prvek Aij dána jeho pravd podobnost spolehlivosti Rij, je možno pravd podobnost spolehlivosti paraleln sériového systému odvodit vztah Sérioparalelní uspo ádání – je tvo en sériovým spojením paralelních podsystém . Struktura sériov paralelního systému tvo eného n paralelními podsystémy o m prvcích, kde podsystémy jsou mezi sebou spojeny sériov . P i výpo tu pravd podobnosti spolehlivosti sérioparalelního systému se nejprve vyjád í pravd podobnost spolehlivosti j-tého paralelního podsystému a vzniklé výrazy se mezi sebou vynásobí. Poté je možno psát výsledný vztah i stejných hodnotách Rij a p i stejných rozm rech systém m,n je hodnota sérioparalelního Rc vždy vyšší, než paraleln sériového Rc. Tuto skute nost lze zd vodnit tím, že v sérioparalelním poruchový model u existuje vždy v tší po et cest ze vstupu na 11 výstup.Tento poruchový model totiž popisuje zálohování každého prvku samostatn , zatímco v paraleln sériovém poruchový model u je zálohován vždy celý podsystém. 4.2. Životnosti St ední životnost L50. je životnost všeobecného systému ur ená na základ ur eného degrada ního mechanismu za p sobení spektra náhodné Zatížení p i fukci p sobících v ase, platící pro ur ité rizikové místo konstrukce, p i které je padesátiprocentní jistota poruchy všeobecného systému v tomto rizikovém míst . St ední (též mediánová) životnost systémuje založena na p edpokladu normálního nebo Weibullova rozd lení pravd podobnosti po tu cykl až do poruchy systému. Pravd podobnost poruchy je v tomto p ípad P=50% na hladin významnosti a =50%. Výsledek predikce udávaný jako minimální ili bezpe ná životnost LB závisí na volb sou initel bezpe nosti ki viz dále. Maximální životnost (Lm) je životnost všeobecného systému ur ená na základ ur eného degrada ního mechanismu za p sobení spektra náhodné Zatížení p i fukci sobících v ase, platící pro ur ité rizikové místo konstrukce, p i které je stoprocentní jistota poruchy všeobecného objektu v tomto rizikovém míst . Maximální životnost je taková, p i které je pravd podobnost poruchy systému rovna jedné ili jde o stoprocentní jistotu. Jinak eno, jestliže má sto stejných systém Zatížení, která má stejné rozd lení pravd podobnosti o stejných parametrech, v tento okamžik má stejnou poruchu na stejném rizikovém míst poslední z nich. 4.2.1. Možnosti p esného ur ení maximální životnosti V p ípad , že po ítáme jakoukoli životnost v i známé odolnosti konstrukce (nap . Wöhlerova k ivka pro cyklické zatížení, k ivka pro creep, maximální dovolené p ídavky na korozi nebo opot ebení), jsou tyto v normách a v literatu e ur eny pro výpo et bezpe né životnosti, pro výpo et st ední a maximální životnosti pot ebujeme p epo ítávací koeficienty, které zohled ují rozptyl v i Zatíženíi a odolnosti konstrukce. Sou initel bezpe nosti kn se vztahuje k nejistotám a k rozptylu v uvažovaných spektrech Zatížení. Sou initel bezpe nosti kN se vymezuje v i rozptylu odolnosti systému. Protože bude v dalším patrné, že dále se vše odvíjí od této životnosti, je t eba ji um t ur it co nejp esn ji. 4.2.2. Stanovená životnost celého systému V uvedeném systému kontrol je d ležitá též „Stanovená životnost“ (Ls) celého všeobecného systému, tj.minimální hodnota z maximálních délek života pro jednotlivá riziková místa celého systému. S touto hodnotou se po ítá p i plánování se technické inspekce systému do tohoto data. 5. Poruchové modely 5.1. Základní rozd lení poruchových model Z hlediska rozd lení hustoty pravd podobnosti výskytu poruchy sytému existují tyto poruchové modely: 1. Poruchový model „píchnutí pneumatiky“.( The „Tyre Puncture“ Failure Model) Pro tento poruchový model odpovídá nejlépe rozd lení rovnom rné. Tj. bez závislosti na 12 historii, nebo h ebík se m že vyskytnout se stejnou pravd podobností, jestliže je pneumatika na za átku i na konci životnosti. íklady v technických systémech: - lom vlivem jednorázového p etížení. P etížená sou ástka m že být bez vady nebo že mít po áte ní defektu nebo vrub vadou výroby. ehký lom. Rychlost Zatížení nebo okolní teplota kolísají se stejnou pravd podobností na za átku i na konci životnosti i - porucha hydraulických mechanism vlivem zap sobení ne istot v hydraulické kapalin (nap . nedosednutí sedlového ventilu vlivem náhodného usazení ne istoty v sedle ventilu) 2. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ (The „Tyre Discarding“ Failure model). Tj. pro poruchový model, který se dá za ur itých okolností p edvídat tj, na základ znalosti ur ité Zatížení, druhu silnice a asu jízdy a druhu použitého materiálu – konkrétn pryže. Je nutné se tímto zabývat, nebo sjetí pneumatiky m že mít za následek ast jší smyk a nehodu tímto zap in nou – jsou myšleny následky bez ohledu na „píchnutí“. íklady v biologických systémech: - je to stárnutí organismu samo o sob a všechny jevy závislé na stárnutí íklady v technických systémech: Mezi tento poruchový model pat í tyto mechanismy degradace (bez fáze kone ného lomu, který se d je podle jiných zákonitostí): - opot ebení všeobecn - únava materiálu (bez lomu, tj. kone né fáze) - postup koroze - postup creepu/te ení materiálu za vyšších teplot Úbytek materiálu m že zp sobit p ímo ztrátu funk nosti, která je o ekávaná a plánovatelná. Je to nap íklad opot ebení brzdných desti ek u auta, maximální dovolené sjetí kol u dvojkolí kolejových vozidel, porucha (ztráta t snosti a únik hydraulické kapaliny na hydraulickém válci p i opot ebení t sn ní válce, apod. 3. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“.(The „Puncture of Discarded Tyre“ Failure model). Je jasné, že pneumatika se ast ji píchne na sjeté (opot ebované) pneumatice. V praxi tém vždy jde o tuto kombinaci. íklady v technických systémech: Jde nap íklad o tyto p ípady mechanism degradace: Kombinaci k ehkého lomu a koroze. Systémuje náchyln jší ke k ehkému lomu, když je zkorodovaná Kombinace jednorázového p etížení a úbytku materiálu opot ebením a korozí. Systémusnadn ji podlehne i houževnatému lomu jestliže je zeslabena úbytkem materiálu a tím i postupným zv tšováním všeobecné napjatosti. Vznik lomu na základ cyklické Zatížení. P i cyklickém Zatížení se kumulují imperfekce krystalické m ížky až do velikosti defektky, která, má-li podmínky, roste. Od ur ité velikosti je r st defektky dán zákonitostmi lomové mechaniky. Vznik lomu základ cyklického Zatížení s p isp ním ostatních vliv . Pro ocel se za degradaci materiálu ostatními vlivy bere dále creep, opot ebení a koroze. P sobení t chto vlastností a tím i vlivem postupného zv tšování všeobecné napjatosti, po ase zp sobuje defektku takové velikosti, která se dále ší í a následný lom. 4. Porucha (d íve uvád no též konkrétn ji jako píchnutí) p i probíhající regeneraci (hojení) materiálu Regenerace (hojení) materiálu. Doposud byly v textu uvedeny poruchové modely, které se vyskytují nej ast ji u technických systém . Pro biologické systémy by bylo pot eba doplnit poruchový model zahrnující regeneraci i hojení organismu. Ale i v technice se 13 za ínají objevovat n které „samohojitelné“ technické systémy, nap . n které polovodi e se po poruše – porušení izola ního stavu p i p ep tí, uvedou samy do stavu funk ního - p vodního. Pokud hojení probíhá samo v klidu, bez zat žování, které by p i ur ité úrovni mohlo vadit – nejedná se o poruchový stav – jedná pouze o stav, který musíme popsat, abychom mohli pokra ovat dále p i popisu poruchového modelu „Porucha p i probíhající regeneraci materiálu“. Nejprve si musíme uv domit to, že regenerace m že probíhat v materiálu, který není dokonalý. M že to být i t sn po poruše, takže pravd podobnost poruchy se m že u výchozího stavu blížit dokonce i jedné. Obecn však m že být kdekoli v intervalu (0,1). Pravd podobnost poruchy pak bude s asem klesat. Protože se v tomto textu zam ujeme p edevším na technické systémy, uvedený model nebude dále rozebírán. 5. Jiné poruchové modely. Samoz ejm , že mohou existovat i jiné poruchové modely. 5.2. Poruchový model „píchnutí pneumatiky“ 5.2.1. Všeobecný popis Poruchový model „píchnutí pneumatiky“. Rozd lení pravd podobnosti je rovnom rné po celou životnost systému. Poruchy p i tomto poruchovém modelu p icházejí náhle, jsou nep edvídatelné a není možné je predikovat. Do tohoto poruchový modelu není zapo ítáno zv tšení pravd podobnosti „píchnutí pneumatiky“ vlivem opot ebení nebo vlivem jakékoli asové degradace materiálu. Je zde tedy zapo ítána jen pravd podobnost „výskytu h ebík “. Hlavní charakteristika tedy spo ívá v tom, že náhodná odolnost systému není pohyblivá s asem, tj. materiál krom jiného asov nedegraduje. Porucha nastává náhodným ekro ením náhodné odolnosti systému od náhodných ú ink zatížení. 5.2.2. Rozd lení pravd podobnosti p i poruchovém modelu „píchnutí pneumatiky“ i píchnutí pneumatiky jsou náhodné ú inky zatížení reprezentovány náhodným výskytem h ebík r zných velikostí (tj. s r znou schopností prorazit pneumatiku) a náhodná odolnost je reprezentovaná náhodnou odolností konkrétní pneumatiky proti vniknutí cizího lesa (h ebíku). P i lomu materiálu jsou náhodné ú inky Zatížení reprezentovány mechanickým nap tím v ur ité sou ástce zp sobené náhodnou zat žovací silou. Náhodná odolnost je reprezentovaná náhodnou pevností materiálu. Zkoumejme vzájemnou vazbu náhodných ú ink zatížení a náhodné odolnosti systému. Nyní však hodno me uvedenou vazbu náhodných ú ink zatížení a náhodné odolnosti systému v asovém intervalu delta t. Vše je znázorn no na následujícím obrázku. Z uvedeného obrázku je jasn vid t, že ke ztrát spolehlivosti pro poruchu poruchový model „píchnutí pneumatiky“ u dochází v p ípad , když se vzájemná poloha náhodných ú ink zatížení a náhodné odolnosti systému v ase nem ní. 14 Obr.: Pr h rozd lení pravd podobnosti p i poruchovém modelu „píchnutí pneumatiky“u Z obrázku vidíme, že bod A se posune do bodu A‘ a bod B se posune do bodu B‘, vzdálenost A-B a A‘-B‘ se nem ní je v ase konstantní. V rovin ur ené osami f(t) a t jde o rovnom rné rozd lení pravd podobnosti, nebo p azuje všem hodnotám náhodné veli iny stejnou pravd podobnost. 5.3. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ 5.3.1. Všeobecný popis Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. V tomto p ípad jde o edvídatelnou materiálovou degradaci. Nebo m že jít o úbytek materiálu, které zp sobí ztrátu spolehlivosti p ímo. Zde se m že uplatnit Weibullovou rozd lení nebo rozd lení normální (Gaussovo). Weibullovo rozd lení se používá v p ípadech, kdy spolehlivost závisí na stá í, po tu odpracovaných hodin nebo vykonaných funk ních cykl . Velikosti skute ného zatížení jsou náhodné, ale mohou se opakovat v ur itých zákonitostech. V tomto poruchovém modelu existuje degradace materiálu v závislosti na ase, tak i náhodná odolnost systému je pohyblivá v ase. 5.3.2. Rozd lení pravd podobnosti p i poruchovém modelu „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ Zkoumejme v této kapitole vzájemnou vazbu náhodných ú ink Zatížení a náhodné odolnosti konstrukce. Nyní však hodno me uvedenou vazbu náhodných ú ink Zatížení a náhodné odolnosti systému v asovém intervalu delta t. Vše je znázorn no na následujícím obrázku. Z uvedeného obrázku je jasn vid t, že ke poruchy poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ u dochází v p ípad , když se vzájemná poloha náhodných ú ink Zatížení a náhodné odolnosti systému v ase sbližují, což je zp sobeno degradací materiálu. Jako p íklad uve me tyto jevy: 15 Obr.: Pr h rozd lení pravd podobnosti p i poruchovém modelu „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ Z obrázku vidíme, že bod A se posune do bodu A‘‘ a bod B se posune do bodu B‘‘, vzdálenost A-B a A‘‘-B‘‘ se v ase zv tšuje. V rovin ur ené osami f(t) a t jde o n jaký druh rozd lení pravd podobnosti. Zkušenost napovídá, že by mohlo jít o rozd lení normální (Gaussovo) nebo Weibullovo. 5.4. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ 5.4.1. Všeobecný popis Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ p edpokládá kombinaci obou edešlých poruchových model . Uvedená kombinace kon í defektem s následným lomem, který je umíst n v systému napjatosti o takové velikosti, že se dále ší í, jehož as objevení a umíst ní v dílu systémuje náhodné. 5.4.2. Rozd lení pravd podobnosti poruchového modelu „píchnutí na sjeté pneumatice“ Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ je vždy složen z poruchového modelu „píchnutí pneumatiky“ a z poruchového modelu „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. Vzájemný vztah obou poruchových model , ze kterých se poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ skládá, je sériový. Oba poruchové modely jdou po sob a tedy sériov . Celková spolehlivost se v tomto p ípad stanoví vztahem: kde Rc(t) je spolehlivost pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ p ed dobou t R1(t) spolehlivost pro poruchový model „píchnutí pneumatiky“ R2(t) spolehlivost pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ Celková pravd podobnost poruchy jinak též celková distribu ní funkce se tedy vypo ítá: kde Fc(t) je pravd podobnost poruchy pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ F1(t) pravd podobnost poruchy pro poruchový model „píchnutí pneumatiky“ 16 F2(t) pravd podobnost poruchy pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ Grafické znázorn ní je podle grafu: Obr. Distribu ní funkce rozd lení pravd podobnosti jednotlivých druh poruchy Intenzita poruchy pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“, m že být vypo ítána jako sou et jednotlivých intenzit poruch . Obr. K ivky intenzity poruchy pro rovnom rné a Weibullovo rozd lení pro gama= 5 5.4.3. P íklad kombinace degrada ních mechanism a rozd lení pravd podobnosti pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ pro technické systémy Tento p íklad kombinace degrada ních mechanism pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ je vždy složen z poruchového modelu „píchnutí pneumatiky“ a z kombinace degrada ních mechanism pro poruchové modely „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. Porucha v tomto p ípad pro poruchový model „píchnutí pneumatiky“ je vždy lom (v této kombinaci v tšinou únavový možný však je i houževnatý), který nastane, když je Zatížení v tší než nosnost konstrukce, která je oslabená prvními fázemi únavového procesu, korozí a creepem. A práv únavový proces, opot ebení, koroze nebo creep, jejichž rozvoj lze v závislosti na statisticky zpracované zatížení p edvídat, jedná se v tomto p ípad o poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. 17 Obr. Znázorn ní kombinace degrada ních mechanism Jedná se o více rizikových jev v jednom rizikovém míst . Na ur ení spolehlivosti, pravd podobnosti poruchy a intenzity poruch a ostatních pravd podobnostních veli in použijeme obecn kombinovaný sérioparalelní poruchový model . Celková spolehlivost se v tomto p ípad stanoví vztahem: kde Rc(t) je spolehlivost pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ p ed dobou t R11(t) spolehlivost pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“konkrétn pro únavu R12(t) spolehlivost pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“konkrétn pro creep R13(t) spolehlivost pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“konkrétn pro korozi R2(t) spolehlivost pro poruchový model „píchnutí pneumatiky“ – vznik defektu Celková pravd podobnost poruchy jinak též celková distribu ní funkce se tedy vypo ítá: kde Fc(t) je pravd podobnost poruchy pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ F11(t) pravd podobnost poruchy pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“- konkrétn pro únavu F12(t) pravd podobnost poruchy pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“- konkrétn pro creep F13(t) pravd podobnost poruchy pro poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“- konkrétn pro korozi F2(t) pravd podobnost poruchy pro poruchový model „píchnutí pneumatiky“– vznik defektu Intenzita poruch pro poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“, m že být vypo ítána takto: kde indexy u jednotlivých intenzit poruchy lambda mají týž význam jako indexy v p edcházejících p ípadech 18 5.5. Možnosti využití a zhodnocení poruchových model Mezi výhody používání uvedených poruchových model pat í: - jednoduchý popis a rozt íd ní poruch do t í model a to u technických systém poruchy vzniklé z degradace materiálu, poruchy vzniklé v hydraulických obvodech nap . zanášení filtru, protržení filtru, „zad ení ventilu“ atd. I biologické „poruchy“ je možno takto rozt ídit. - výhoda „natvrdo“ p azeného rozd lení pravd podobnosti umož uje zjednodušit další úvahy a výpo ty umož uje zkombinovat všechny druhy degradace materiálu a i ostatní druhy poruch do jednoho modelu Mezi nevýhody používání uvedených poruchových model p edevším pat í: - teprve další výzkum ukáže, o kolik se uvedené modely poruch liší od skute nosti v jednotlivých p ípadech (nap . druzích degradace materiálu). 6. K ivka teoretické degradace 6.1. Definice k ivky teoretické degradace Maximální systémové životnost tedy odpovídá pravd podobnost Poruchy rovná 1. Jestliže je systému ádn vyrobeno a zkontrolováno, pak v dob uvedení do provozu je rovna pravd podobnost Poruchy 0. ímž vznikne základní ohrani ení pro graf na obr.34 a úse ka spojující po áte ní bod (tj. bod 0) a bod ur ený teoretickou životnost í a pravd podobností ztráty integrity rovnající se 1 (tj bod A). Tato úse ka m že být nazvána úse kou (ve všeobecnosti k ivkou) teoretické degradace. 6.2. K ivka teoretické degradace jako distribu ní funkce ivka teoretické degradace je vlastn distribu ní funkce ur itého rozd lení pravd podobnosti vzniklé spolup sobením statistického rozd lení Zatížení a materiálu, které se pohybuje v ase. Distribu ní funkce jednotlivých výše citovaných rozd lení jsou na iložených obrázcích. Z t chto obrázk je vid t, že práv rovnom rné rozd lení je v oblasti pravd podobnosti do 0,5 konzervativn jší než Weibullovo rozd lení pro parametr gama v tší než 2, a musí s ním být v tomto p ípad po ítáno. Tato distribu ní funkce je vypo ítána podle vztah v kapitole Postup degradace materiálu však nemusí odpovídat p edpokladu ur eném p i návrhu. Reálná životnost a reálný pr h degradace materiálu nemusí odpovídat p edpoklad m. Proto se u ležitých systém poruch doporu uje sb r zat žovacích dat za ur itý asový okamžik a jejich korekce. Eventueln m že být instalováno systému, které životnost tlakového systému sleduje v reálném ase 19 Obr. K ivka teoretické degradace 6.3. Možnosti použití p ímky teoretické degradace namísto k ivky Dále je použita k výpo tu intervalu kontrol p ímka teoretické degradace. Zda je toto možno ud lat, ukáže následující: V p ípad rovnom rného rozd lení poruchy, tj. u poruchového modelu „píchnutí pneumatiky“ u se k ivka teoretické degradace p ímo ztotož uje s ímkou teoretické degradace. V minulých kapitolách jsme definovali maximální životnost (Lm) jako životnost všeobecného systému ur enou výpo tem na základ ur eného degrada ního mechanismu za sobení systému funk ních Zatížení p sobících v ase, platící pro ur ité rizikové místo konstrukce, p i které je stoprocentní jistota poruchy všeobecného objektu v tomto rizikovém míst . Pro zjednodušení výpo tu je nutno zavést smluvní hodnotu maximální životnosti, nap . podle již zmín né kapitoly. Stanovení této smluvní hodnoty maximální životnosti musí být vždy na bezpe né stran . ímka teoretické degradace i k ivka teoretické degradace podle jakéhokoliv rozd lení prochází vždy v ase nula po átkem. P ímka jde vždy spojnice po átku a bodu A. P i malých pravd podobnostech poruchy, se kterými dále pracujeme a p i Weibullovém rozd lení s parametrem gama>2,0 je úhel sm rnice tohoto distribu ního rozd lení menší než úhel degrada ní p ímky (tj. rovnom rné rozd lení), to znamená, p ímka teoretické degradace je na konzervativn jší, tj. bezpe jší stran než se nachází v tomto intervalu a s uvedeným parametrem gama Weibullovo rozd lení. Avšak pro p esn jší druhy výpo m žeme zavést „korigovanou p ímku teoretické degradace“ viz obrázek. Z p edešlého bodu se dá odvodit „korek ní sou initel maximální životnosti“, který žeme definovat jako pom r maximálních životností, a to maximální životnosti dané íslušnou k ivkou teoretické degradace a maximální životnosti dané p ímkou, která prochází bodem 0 a pr se íkem k ivky teoretické degradace a p ímky dané maximální dovolenou pravd podobností poruchy. 20 Obr. Znázorn ní možnosti použití p ímky teoretické degradace namísto k ivky 6.4. Apriorní a aposteriorní k ivky teoretické degradace Jestliže je systému odzkoušeno výstupní kontrolou, pravd podobnost poruchy je rovna 0 nebo se jí blíží. Po spušt ní systému do provozu se tato pravd podobnost za ne zvyšovat. Pravd podobnost ztráty integrity se pohybuje po p ímce (k ivce) 0 až A. Tuto ímku (k ivku) m žeme brát jako primární neboli apriorní. P i kontrole nedestruktivními defektoskopickými metodami se pravd podobnost ztráty integrity sníží a p i dokonalé prohlídce se sníží až k nule – viz literatura . 1 a . 2. Z tohoto bodu se pravd podobnost poruchy pohybuje op t k bodu A. Této k ivce m žeme íkat sekundární, další pak bude terciální atd. Tyto k ivky spole jsou aposteriorní p ímky/k ivky teoretické degradace. Obr. Apriorní a aposteriorní p ímky teoretické degradace ivka teoretické degradace v semilogaritmických sou adnicích. Jak si v následující kapitole ukážeme pohybujeme se v pravd podobnostech ádu 0,1 až 0,0001. Proto se jeví v grafech výhodn jší udávat pravd podobnost v logaritmické stupnici. íklad z technických systém - K ivka teoretické degradace a vanová k ivka Vanová k ivka je k ivka zjišt ná z praxe a zobrazuje závislost intenzity Poruchy pro období životnost systému. Toto je místo, které nám nabízí zp tnou vazbu z praxe, a proto je ležité její správné pochopení. 21 Obr. Pr h intenzity Poruchy – vanová k ivka. Avšak je otázkou, zda fáze „d tských poruch za ízení I“ nejde na vrub výrobce jeho nedokonalé konstrukce, výroby a výstupní technické inspekce. V p ípad dokonalého p sobení výstupní technické inspekce výrobce by m la být fáze „d tských poruch “ eliminována, ili kvalitní systém nesmí mít žádnou „d tskou poruchu“ . Provozovatel systému by se tak touto fází nemusel zabývat, je to v c výrobce a výrobních reklamací. i vy azení „d tských poruch“, vanová k ivka koresponduje s Weibullovým rozd lením s parametrem tvaru blízko gama = 5 nebo se sou tem intenzity poruchy 1. a poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“u (tento sou et dává dohromady intenzitu poruchy t etího poruchový modelu) Vanová k ivka, tedy praxí ov ená k ivka, nej ast ji odpovídá poruchovému modelu „píchnutí na sjeté pneumatice“ u to znamená sou tu intenzity poruch rovnom rného rozd lení pravd podobnosti a Weibullovu rozd lení s parametrem gama okolo 5,0 anebo místo W.rozd lení je možno použít rozd lení normální. Z toho je vid t, že rozd lení pravd podobnosti dle poruchového modelu „píchnutí na sjeté pneumatice“ je nejreáln jší. 7. Strategie technické inspekce a následné údržby Nejprve je nutno odd lit dva pojmy: "Technickou inspekci" a na ní navazující "údržbu". Technická inspekce je souhrn defektoskopických metod a postup , které úr í (diagnostikují) poruchu systému. Pat í sem i ur ení rizik a velikosti nebezpe í a práce se zbytkovými riziky. Údržba je souhrn a zp sob oprav poruch, které byly ur eny na základ provedení technické inspekce. 7.1. Ur ení intervalu technické inspekce Ur ení intervalu technické inspekce všeobecného systému se provede porovnáním maximální dovolené pravd podobnosti poruchy s velikostí okamžité hodnoty pravd podobnosti poruchy systému. K tomuto využijeme op t p iložený obrázek takto: Na svislou osu vyneseme maximální dovolenou pravd podobnost poruchy a tímto bodem ud láme rovnob žku s vodorovnou osou. Ozna íme bod, kde se protíná tato rovnob žka s úse kou teoretické degradace (tj. bod . 1). Promítnutí tohoto bodu na vodorovnou asovou osu ur uje interval první technická inspekce tlakového systému. edpokládejme, že po áte ní pravd podobnost ztráty funk nosti se rovná 0, a též každá další technická inspekce odhalí všechny vady tak, že po kontrole se pravd podobnost ztráty funk nosti op t rovná 0. Tuto nulu ozna íme spušt ním p ímky z bodu .1 a z ní 22 vedeme novou úse ku teoretické degradace do bodu A. Opakováním postupu ur íme vždy nový a nový interval technické inspekce, který je vždy kratší než p edchozí. Takto pokra ujeme až do doby stanovené životnosti celého systému. Obr. Ur ení intervalu kontrol tak, aby nebyla p ekro ena maximální dovolená pravd podobnost poruchy 7.2. Výpo et intervalu údržby Výpo et se provede z obrázku porovnáním trojúhelník 0,A,Lm a 0,1,I1. Z toho se dá odvodit I1/p = Lm/1, dále I1 = p Lm . Druhý interval údržby se dá vypo ítat též porovnáním trojúhelník I2/p = (Lm – I1)/1. Tedy I2 = p (Lm – I1) = p Lm (1 - p). A podobn i další intervaly: I3 = p Lm (1 - 2 p + p2) I4 = p Lm (1 - 3 p + 3 p2 – p3) I5 = p Lm (1 - 4 p + 6 p2 – 4p3 + p4) I6 = p Lm (1 - 5 p + 10 p2 – 10 p3 + 5 p4 – p5) atd., atd. 7.3. Ur ení druhu technické inspekce Poruchový model „píchnutí pneumatiky“ - plánovanou všeobecnou kontrolou se nic nezjistí. Náhodné poruchy odstra ujeme neplánovanými údržbay. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ - plánovaná všeobecná technická inspekce m že zjistit nap . stupe degradace materiálu (koroze, opot ebení creepu). Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ - plánovaná všeobecná technická inspekce m že zjistit též nap . stupe degradace materiálu (koroze, opot ebení creepu). V pravidelné všeobecné inspekci systému musíme použít takovou metodu, která stoprocentn vylou í existenci takových vad, které by se mohly dále rozvíjet. Toto je samoz ejm ideální stav, protože tím pádem se musí ur it o jakou vadu jde a jakou metodou je možno tuto velikost vady zjistit. A dokonce i vliv pe livosti s jakou je uvedená technická inspekce provedena. 7.4. Ur ení intervalu technické inspekce, jestliže technická inspekce nezjistí vadu na 100% 23 Všeobecná technická inspekce nemusí odhalit nebezpe né vady na sto procent, odhalí je vždy s ur itou pravd podobností. Tuto pravd podobnost nazv me ú innost všeobecné technické inspekce. Je nutné, aby byla sestavena taková kombinace metod technické inspekce, aby se zjistilo, co nejvíc vad s nadlimitní velikostí. Pravd podobnost, s jakou jí odhalí by m la být zjišt na a m že být korigována délkou intervalu mezi technická inspekcemi. Délku intervalu k nové kontrole m žeme zjistit podle obrázku. Obr.: Ur ení intervalu kontrol tak, aby nebyla p ekro ena maximální dovolená pravd podobnost poruchy p i ú innosti všeobecné technická inspekce o velikosti po 7.5. Údržba s opravou porušeného rizikového místa a bez opravy degradace ostatního materiálu Na základ zjišt ní stavu p i všeobecné kontrole se provádí údržba. V tomto p ípad se jedná o opravu vady, kdy degradace pokra uje podle p vodních p edstav. Plánovaná životnost se neprodlouží. Samotný degradovaný materiál se však nijak nevylepší. Interval další technické inspekce se neprodlužuje, pravd podobnost vzniku poruchy okamžit po takovéto oprav klesne, avšak okamžit za ne r st p vodní rychlostí. Je to stejná situace jako po kontrole, která nic nezjistila. 7.6. Údržba s opravou degradace materiálu Na základ zjišt ní stavu p i technické inspekci se provádí údržba s opravou degradace. V takovémto p ípad se prodlužuje životnost rizikového místa viz obrázek. Stanovená životnost pro celého systému se v p ípad údržby s opravou degradace, nap . vým na sou ástky nebo transplantace orgánu výrazn nem ní, intervaly kontrol však ano. 24 Obr. Údržba s opravou degradace materiálu 7.7. Souhrn použitých sou initel této hypotézy Aby hypotéza náležit fungovala, je nutné odvodit nebo experimentáln získat koeficienty: Sou initel bezpe nosti (Safety factor) kn se vztahuje k nejistotám a k rozptylu v uvažovaných spektrech Zatížení. Je t eba p i p epo tu bezpe né životnosti ke st ední a maximální. Sou initel bezpe nosti (Safety factor) kN se vztahuje k rozptylu odolnosti systému. Je eba p i p epo tu bezpe né životnosti ke st ední a maximální. Korek ní sou initel maximální životnosti (Maximum Longevity Correction Factor) kL, je pom r maximálních životností, a to maximální životnosti dané p íslušnou k ivkou teoretické degradace a maximální životnosti dané p ímkou, která prochází bodem 0 a pr se íkem k ivky teoretické degradace a p ímky dané maximální dovolenou pravd podobností poruchy které hodnoty citovaných sou initel byly již v literatu e uvedeny: R ži ka nap íklad uvádí: Sou initel bezpe nosti kn se vztahuje k nejistotám a k rozptylu v uvažovaných spektrech zatížení. Jeho hodnota se pohybuje od 1,0 (pro spolehliv experimentáln ur ená spektra) až k hodnot 1,5 až 2,0 pro spektra odvozená, p evzatá nebo odhadovaná. Sou initel bezpe nosti kN. Protože hodnoty rozptyl výše uvažovaných únavových ivek nejsou vždy dostate známy, pracuje se v b žných výpo tech se st edními (mediánovými) únavovými k ivkami pro P=50%. Tomu je pot ebné p izp sobit sou initel bezpe nosti. Jeho minimální velikost lze doporu it alespo kN=3,5 a to p i znalosti nejmén 4 výsledk únavových zkoušek na dané hladin namáhání. Pro únavové k ivky upravované, odvozované atp. bude hodnota vyšší, kN=4,0 až 6,0. Není výjimkou, že hodnota tohoto sou initele, nap . ve standardech ASME Code pro bezpe né únavové k ivky tlakových nádob, dosahuje hodnoty kN=10. 8. Maximální dovolená pravd podobnost poruchy. Jakých hodnot má dosahovat? 1) Máme danou (podle Fuchse v kapitole „Použitá literatura“) p ijatelnou hodnotu rizika, která je ur ována prost ednictvím p ijatelné etnosti Fp ohrožení života jedné nebo více osob: na Fp = 1.10-5, resp. U nov vyrobených Fp = 1.10-6. Pro více osob se ješt tyto pravd podobnosti d lí N2, když N je po et ohrožených osob. V eské republice riziko z nejaderných aktivit regulováno zákonem . 353/1999 Sb. (o prevenci závažných havárií 25 zp sobených vybranými nebezpe nými chemickými látkami a chemickými p ípravky) a návaznými vyhláškami, zejména vyhláškou . 8/2000 Sb. (zásady hodnocení rizik závažné havárie). 2) Dále podle stejného zdroje platí, že pravd podobnostní bezpe nostní cíle jsou uvedeny v dokumentu IAEA "Basic Safety Principles for Nuclear Power Plants" (Safety Series No. 75-INSAG-3 Rev.1) Podle tohoto dokumentu by hodnota pro kumulativní etnost poškození aktivní zóny reaktoru m la být n kde pod 10-4 na jeden rok provozu reaktoru pro provozované jaderné elektrárny a nem la by být v tší než p ibližn 10-5 na jeden rok provozu reaktoru. 3) Uvedeným se také áste zabývá SN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – ást 1-7: Obecná zatížení – Mimo ádná zatížení, a to zejména v p íloze B: Informace pro hodnocení rizik Následek lze definovat následujícím zp sobem: a) Kritický: Nastane náhlé z ícení konstrukce s vysokou pravd podobností ztrát na lidských životech a zran ní. Maximáln p ijatelná úrove rizika je 0,00001 b) Velký: Porušení ástí konstrukce s vysokou pravd podobností áste ného z ícení a s ur itou možností zran ní nebo omezení uživatel a ve ejnosti. Maximáln p ijatelná úrove rizika je 0,0001 c) St ední: Porušení ásti konstrukce. Úplné nebo áste né z ícení konstrukce je málo pravd podobné. Možnost zran ní nebo omezení uživatel a ve ejnosti je malá. Maximáln ijatelná úrove rizika je 0,001 d) Malý. Lokální poškození. Maximáln p ijatelná úrove rizika je 0,01 e) Velmi malý: Lokální škody malého významu. Maximáln p ijatelná úrove rizika je 0,1 i v tší Pro zjišt ní p ijatelnosti rizika se obvykle používá zásada ALARP (as low as reasonably practicable – úrove rizika je tak nízká, jak je to rozumn možné). Podle této zásady se stanovují dv úrovn rizika: jestliže je riziko pod dolní mezí všeobecn tolerované oblasti, žádná opat ení nejsou nezbytná. Jestliže se riziko nachází nad horní mezí všeobecn tolerované oblasti, riziko se považuje za nep ijatelné. Pokud se riziko nachází mezi horní a dolní mezí, je pot ebné vyhledat ekonomicky nejvýhodn jší ešení. Jestliže uvedená malá p mají p ibližn hodnotu 0,1 . Potom z uvedeného vyjde jako maximální dovolená pravd podobnost vzniku poruchy hodnota 0,01 až 0,001. 4) Obecné ur ení (všeobecné zásady) maximální dovolené pravd podobnosti poruchy a) Ur ení pravd podobnosti poruchy vycházející z druhu za ízení Na ur ení maximální dovolené pravd podobnosti vycházející má vliv velikost následk ípadné nehody. Výsledkem by m lo být p azení maximální dovolené rizika pravd podobnosti poruchy každému druhu za ízení. Toto p azení by m lo být stanoveno na základ shody odborník a požadavk státu. Jako p íklad v oblasti tlakových za ízení m žeme vycházet ze sm rnice EU Pressure Equipment Directive, kdy m žeme vyjít z kategorizace podle této sm rnice a každé kategorii p adit ur itou dovolenou pravd podobnost poruchy b) Ur ení pravd podobnosti poruchy vycházející z umíst ní za ízení Velikosti následk p ípadné nehody je p ímo závislé i na konkrétním umíst ní za ízení a na „infrastruktu e“, která je instalovaná v okolí. Je tím myšlena nap íklad dostupnost z hlediska integrovaného záchranného systému atd. Výsledkem by m lo být p azení maximálního dovoleného pravd podobnosti ztráty integrity každé z uvedených skupin. Pro získání celkového maximálního dovoleného rizika ztráty integrity se ob procenta musí vynásobit. Toto p azení by m lo být stanoveno na základ shody odborník a požadavk státu. 26 9. N které druhy poruch 9.1. Zad ení ventilu v tekutinových mechanismech Jde o ventily pracující zejména na „šoupátkovém“ principu, kdy se mezi pístek (nebo jinou pohyblivou ást) a t leso ventilu dostane ne istota práv o takové velikosti, že zabrání dalšímu pohybu pístku a ventil se stane nefunk ním. Pot ebujeme vypo ítat jak dlouho a s jakou pravd podobností vydrží ur ité rizikové místo, a to je v našem p ípad ventil. Životnost ventilu je závislá na pravd podobnostním výskytu ne istoty o nebezpe né velikosti v tekutinovém obvodu a na možnosti vniknutí mezi pohyblivou ást a t leso ventilu. azení poruchového modelu Z uvedeného je patrné, že se jedná o Poruchový model „píchnutí pneumatiky“. Jako k takovému musíme dále postupovat. Je na výrobci, aby poruchu studoval a aby tuto poruchu omezil, nap . za len ním p íslušného filtru do tekutinového obvodu nebo konstrukcí odoln jších ventil proti zad ení (nap . použitím vhodn jších materiál , vhodn jších tolerancí atp.). 9.2. Zanášení filtru v tekutinových systémech až k možnosti jeho protržení Máme na mysli jak filtry vzduchové i pro jiné plyny, tak filtry kapalinové, nap .: pro filtraci vody, oleje apod. Protržení je možné nap . u papírových filtr , je však myšleno jakékoli porušení filtru zp sobené jeho zanešením. Pot ebujeme vypo ítat jak dlouho a s jakou pravd podobností vydrží ur ité rizikové místo, a to je v našem p ípad filtr. Pot ebujeme ur it bezpe nou st ední a maximální výpo tovou životnost uvedeného rizikového místa, tj dobu dokud se filtr neporuší. Avšak samotné zanesení filtru m že být d vod pro nefunkci nebo špatné fungování celého stroje. V takovémto p ípad pot ebujeme znát maximální dovolené zanesení filtru. Uvedené zanesení m žeme snímat zpost edkovan , nap . zm nou pr toku nebo zm nou tlaku filtrované tekutiny. Výpo et je založen na nam ených hodnotách zanesení filtru za ur itý asový interval reprezentující ur itý pracovní cyklus. Uvedené „m rné“ zanesení m žeme op t snímat zpost edkovan , nap . zm nou pr toku nebo zm nou tlaku filtrované tekutiny. Pro úplnost uvádíme, že nejsou autorovi známy žádné zdroje literatury, které by rychlost zanášení filtru m ly zpracovány statisticky a v závislostech na ostatních veli inách (tj. tlaku, pr toku a zne ist ní tekutiny). Tyto hypotetické údaje nazv me odolnost systému, což je p i výpo tu srovnáváno se skute ným tlakem tekutiny, pr tokem tekutiny a zne ist ním tekutiny, což je zatížení systému. azení poruchového modelu Z uvedeného je patrné, že vezmeme-li pouze první stadium procesu jedná se o Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky. Pakliže ale zapo ítáme poslední fázi, tj. protržení filtru jde o Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ (The „Tyre Discarding“ Failure model). Tj. pro poruchový model, který se dá za ur itých okolností p edvídat tj. na základ znalosti ur ité zatížení, druhu silnice a asu jízdy a druhu použitého materiálu – konkrétn pryže. Je nutné se tímto zabývat, nebo sjetí pneumatiky m že mít za následek ast jší smyk a nehodu tímto zap in nou – jsou myšleny následky bez ohledu na „píchnutí“. 27 V p ípad tohoto poruchového modelu jde o p edvídatelnou „materiálovou degradaci“ tj. zanášení filtru. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“.(The „Puncture of Discarded Tyre“ Failure model). Je jasné, že pneumatika se ast ji píchne na sjeté (opot ebované) pneumatice. V praxi tém vždy jde o tuto kombinaci. Tento poruchový model p edpokládá kombinaci ostatních dvou poruchových model . Uvedená kombinace kon í defektem tj. protržením filtru. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ je vždy složen z poruchového modelu „píchnutí pneumatiky“ a z poruchového modelu „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. Vzájemný vztah obou poruchových model , ze kterých se poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ skládá, je sériový. Oba poruchové modely jdou po sob a tedy sériov . 9.3. Úbytek materiálu zp sobený opot ebením, erozí nebo korozí až k možnosti následného porušení lomem 9.3.1. Koroze – základní informace Koroze je samovolné, postupné rozrušení kov i nekovových organických i anorganických materiál (nap . horniny i plasty) vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prost edím. M že probíhat v atmosfé e nebo jiných plynech, ve vod a jiných kapalinách, zeminách a r zných chemických látkách, které jsou s materiálem ve styku. Toto rozrušování se m že projevovat rozdíln ; od zm ny vzhledu až po úplný rozpad celistvosti.Koroze je zp sobena vlivem elektrochemickým. Hlavním initelem koroze je kyslík, resp. hydroxydová skupina (OH), dále anionty vzniklé z kyselin (CO3, Cl, NO2, SO4 apod.) Vodíkové ionty kyselin se nahrazují ionty kovu, ímž vznikají soli. Korozí se rozumí samovolné vzájemné p sobení mezi prost edím a materiálem, které má za následek znehodnocování materiálu. Druhy koroze: Chemická koroze Elektrochemická koroze (Fyzikáln -chemická koroze) Atmosférická koroze Koroze v kapalinách dní koroze Kombinace s vn jšími initeli Koroze p i mechanickém namáhání materiálu Koroze p i únav materiálu Vibra ní koroze Koroze praskání Koroze bludnými proudy Další informace o korozi jsou na stran : http://en.wikipedia.org/wiki/Corrosion nebo též na http://www.eurofitnet.org/training_modules.html Možnosti využití uvedených výpo koroze. Princip výpo tu koroze spo ívá v porovnání ur eného dovoleného úbytku korozí. Vypo ítává se pevnost jakoby bylo za ízení zkorodované. Výpo tem je tedy kontrolováno, zda p edložený návrh vyhoví anebo ne. Tento výpo et je vhodný pro výpo tá e výrobce za ízení. Pro naše úvahy však pot ebujeme jiný typ výpo tu: Pot ebujeme vypo ítat jak dlouho a s jakou pravd podobností vydrží ur ité rizikové místo. Pot ebujeme ur it bezpe nou st ední a maximální výpo tovou životnost uvedeného rizikového místa. 28 9.3.2. Opot ebení – základní informace Opot ebení je eroze materiálu pevného t lesa p sobením dalšího pevného t lesa. Studiu procesu opot ebení se v nuje ást v dní disciplíny „tribologie“. Možno definovat kolik druh opot ebení: 1. Abrasivní opot ebení (opot ebení ot rem) 2. Adhesivní opot ebení 3. Erozní opot ebení 4. Speciální druhy opot ebení Jako opot ebení není brán úbytek materiálu zp sobený plastickou deformací, kavitací a korozí, kde není spln na podmínka p sobení dalšího pevného t lesa. Opot ebení m že být také definován jako proces, v kterém interakce povrch pevných les má za následek rozm rovou ztrátu pevného t lesa. Mezi pevnými t lesy m že být r zné pracovní prost edí nap . kapalina, plyn, jiná pevná látka, která m že nebo nemusí sloužit jako mazivo. 1. Abrasivní opot ebení (opot ebení ot rem) U abrasivního opot ebení je materiál odstra ován kontaktem s t lesy z tvrdého materiálu. Mezi t lesy mohou existovat uvoln ná drobná t líska (tj. t ít lesové opot ebení). Opot ebení ot rem m že být m eno jako ztráta hmotnosti Taberovou zkouškou na ot r podle ISO 9352 nebo ASTM D 1044. Opot ebení ot rem nastává, když zpevn ná plocha klouzá a eže rýhy do m ího povrchu. íklady abrasivního opot ebení jsou: opot ebení brzdných desti ek u automobil , opot ebení brzdných špalík u kolejových vozidel, opot ebení pohybového šroubu a matice nap . u zvedák apod. 2. Adhesivní opot ebení Adhesivní opot ebení nastává, když dva pevné povrchy p ejedou pod tlakem p es sebe navzájem. Povrchové plastifikace nebo deformace se nakonec stmelí vysokým místním tlakem. Jak pohyblivý kontakt pokra uje, toto stmelení se rozbije a vznikají malá, brusná zrna, ze které dále opot ebovávají povrch. íklady adhesivního opot ebení jsou: opot ebení pneumatik u automobil , opot ebení jízdního profilu dvojkolí u kolejových vozidel, opot ebení kolejnic apod. 3. Erozní opot ebení Erozní opot ebení je ztráta materiálu z d vodu mechanické interakce s dalšími drobnými pevnými objekty, které bývají unášeny kapalinou nebo plynem. M ní se tak rozm ry a i funk nost výrobku. Typickým p íklade je opot ebení potrubí vzduchotechniky, kdy vzduch dopravuje jaký materiál. 4. Speciální druhy opot ebení - fretting Základní výskyt frettingu je u ložisek pitting je speciální kontaktní opot ebení u ozubených soukolí 29 Další informace o opot ebení lze najít na adrese: http://en.wikipedia.org/wiki/Wear 5. Možnosti využití uvedených údaj Princip výpo tu opot ebení spo ívá v porovnání ur eného dovoleného úbytku opot ebení. Vypo ítává se pevnost jakoby bylo za ízení opot ebené. Výpo tem je tedy kontrolováno, zda p edložený návrh po dobu požadované životnosti vyhoví anebo ne. Tento výpo et je vhodný pro výpo tá e výrobce za ízení. Pro naše úvahy však pot ebujeme jiný typ výpo tu: Pot ebujeme vypo ítat jak dlouho a s jakou pravd podobností vydrží ur ité rizikové místo. Pot ebujeme ur it bezpe nou st ední a maximální výpo tovou životnost uvedeného rizikového místa.. 9.3.3. Výpo tová životnost daná korozí a/nebo opot ebením Princip výpo tu koroze a/nebo opot ebení spo ívá v porovnání ur eného dovoleného úbytku korozí a/nebo opot ebením. Vypo ítává se pevnost jakoby bylo za ízení zkorodované a/nebo opot ebené. Výpo tem je tedy kontrolováno, zda p edložený návrh vyhoví anebo ne. Pro naše úvahy však pot ebujeme jiný typ výpo tu: Pot ebujeme vypo ítat jak dlouho a s jakou pravd podobností vydrží ur ité rizikové místo. Pot ebujeme ur it bezpe nou st ední a maximální výpo tovou životnost uvedeného rizikového místa. 1.Teoretické zákonitosti. Výpo et je založen na nam ených hodnotách úbytku materiálu korozí nebo opot ebením za ur itý as (tj. rychlost úbytku materiálu za provozu). Teoretická doba života Tal je doba života dokud koroze i opot ebení nedosáhne minimálních hodnot tlouš ky materiálu ur ených výpo tem nebo zkouškami. Okamžitá velikost tohoto p ídavku je závislá na ase (tj. s asem se snižuje). Budeme pro tuto úvahu edpokládat, že koroze probíhá lineárn s dobou životnosti. Okamžitý úbytek p ídavku na opot ebení a/nebo korozního p ídavek tedy budeme ozna ovat c(t). Výše uvedené hodnoty ozna me = c(Tal) .Maximální p ídavek je ihned po vyrobení, nulový je na konci životnosti. Platí tedy p edpokládaný vztah: c(t) = c max. t/Tal Celkové poškození úbytkem materiálu p i korozi a/nebo opot ebení DW je potom: Jestliže jsme spo ítali celkové poškození p i korozi a/nebo opot ebení materiálu DW v jednom velkém zat žovacím cyklu a víme as za jaký tento velký zat žovací cyklus prob hne, m žeme vypo ítat st ední i maximální výpo tovou životnost. ili: kde t1 DW je doba jednoho cyklu, p i kterém je provád no m ení je celkové poškození p i korozi/opot ebení b hem uvedeného jednoho cyklu. 2.Získání a zpracování provozního zatížení a jeho ú ink Výpo et je založen na nam ených hodnotách úbytku materiálu korozí nebo opot ebením za ur itý asový interval reprezentující ur itý pracovní cyklus. Úbytek materiálu 30 se m že m it posuvným m ítkem nebo mikrometrem anebo také ultrazvukovým tlouš kom rem s pr žným automatizovaným ukládáním dat a zpracováním pomocí po íta ového programu. 3. Odolnost konstrukce proti korozi a/nebo opot ebení Odolnost konstrukce proti korozi a/nebo opot ebeníp edstavuje výpo tem pop . zkouškami stanovená doba Tal , za kterou ubyde (zmizí) celý p ídavek na korozi nebo opot ebení cmax. Pro výpo et maximální výpo tové životnosti Lm uvádíme, že zatím nejsou známy autorovy žádné zdroje literatury, které by rychlost postupu koroze i opot ebení m ly zpracovány statisticky. 9.3.4. P azení poruchového modelu Z uvedeného je patrné, že vezmeme-li pouze první stadium procesu jedná se o Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky. Pakliže ale zapo ítáme poslední fázi, tj. ší ení trhliny až do lomu jde o Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ (The „Tyre Discarding“ Failure model). Tj. pro poruchový model , který se dá za ur itých okolností p edvídat tj, na základ znalosti ur ité Zatížení, druhu silnice a asu jízdy a druhu použitého materiálu – konkrétn pryže. Je nutné se tímto zabývat, nebo sjetí pneumatiky m že mít za následek ast jší smyk a nehodu tímto zap in nou – jsou myšleny následky bez ohledu na „píchnutí“. V p ípad tohoto poruchového modelu jde o p edvídatelnou materiálovou degradaci, která je v tomto p ípad dost podrobn v literatu e zpracována. íklady poruch, které nekon í lomem: - nadm rné sjetí pneumatiky (následné nebezpe í smyku) - nadm rné opot ebení brzdných desti ek (následná možnost selhání brzd) - nadmerné opot ebení okolku dvojkolí kolejových vozidel ( následná možnost vykolejení) - vypot ebování korozní p irážky na tlouš ce st ny tlakových za ízení (následná možnost výbuchu) - nadm rné opot ebení šroubu nebo matice u pohybového šroubu zdvihu u zvedák (následná možnost havárie). Následná možná realizace v závorce uvád ných havárií do uvedeného poruchového modelu nepat í. Naše snaha je objevit nadm rný úbytek materiálu technickou inspekcí ješt ed havárií. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“.(The „Puncture of Discarded Tyre“ Failure model). Je jasné, že pneumatika se ast ji píchne na sjeté (opot ebované) pneumatice. V praxi tém vždy jde o tuto kombinaci. Tento poruchový model p edpokládá kombinaci ostatních dvou poruchových model . Uvedená kombinace kon í defektem s následným lomem, který je umíst n v systému napjatosti o takové velikosti, že se dále ší í, jehož as objevení a umíst ní v dílu systému je náhodné. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ je vždy složen z poruchového modelu „píchnutí pneumatiky“ a z poruchového modelu „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. Vzájemný vztah obou poruchových model , ze kterých se poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ skládá, je sériový. Oba poruchové modely jdou po sob a tedy sériov 9.4. Nadm rná deformace zp sobená creepem 31 9.4.1. Creep (te ení) – základní informace Creep (te ení) je termín, který popisuje pomalý r st deformace pevného materiálu, vznikající pod konstantním zatížením. To nastává následkem dlouhého vystavení nap tí, které jsou pod mezí kluzu nebo mezí pevnosti materiálu. Creep (te ení) závisí na nap tí v materiálu a na teplot . Nejhorší jev materiálech, které byly vystaveny teplu pro dlouhá období, a to blízko bodu tání.. Creep (te ení) je monotónn rostoucí s funkcí teploty. Creepová deformace je funkce druhu materiálu, doby expozice, teploty a nap tí. V závislosti na velikosti nap tí a jeho trvání, se deformace m že stát tak velkou, že díl konstrukce již nem že vykonávat svou funkci. Creep (te ení) neznamená nutn zp sob porušení, ale je to ur itý deforma ní mechanismus. Mírný creep v betonu je n kdy vítaný, protože uleh uje tahovým nap tím, které by jinak vedly k tvo ení povrchových trhlin. Creepové deformace se nevyskytují náhle, ale jsou závislé na ase. Rozsah teplot, ve které se creepové deformace mohou vyskytovat se liší podle použitých materiál . Nap íklad wolfram vyžaduje teplotu tisíce stup , aby se creepové deformace v bec vyskytly, zatímco tvo ení ledu jako je antarktický ledovcový p íkrov se bude vyskytovat i v mrazech. Obecn vzato, minimální teplota požadovaná pro výskyt creepových deformací je 30% bodu tání pro kovy a 40- 50% bodu tání pro keramiky. Prakticky každý materiál bude mít creepové deformace p i teplotách blížících se teploty jeho tavení. Creepové deformace jsou d ležité nejen v systémech, kde jsou vysoké teploty jako v jaderných elektrárnách, proudových motorech a vým nících tepla, ale také v designu etných každodenních objekt . Stárnoucí sklen ná okna jsou asto chybn uvád ny jako p íklad tohoto fenoménu: Creep (te ení) u skla se vyskytuje p i teplotách kolem 500°C. P íklad aplikace umocn né creepové deformace je design wolframového vlákna žárovky. Propadávání vlákna mezi jeho podporami se zvyšuje kv li creepové deformaci zp sobené vlastní vahou vlákna. Jestli nastáne p íliš mnoho deformace, p ilehlé závity se navzájem dotknou a zp sobují elektrické krátké spojení a místní p eh ívání, které rychle vede k selhání vlákna. T lísko geometrie a podpory jsou navržené k tomu, aby omezily nap tí zp sobené váhou vlákna, a zvláštní slitina wolframu s malými množstvím kyslíku uv zn ného v krystalu zpomaluje rozvoj creepu. 1.Stadia creepu V po áte ním stavu, známém jako primární creep (te ení), je rychlost deformace relativn vysoká, ale zpomaluje se. Rychlost deformace nakonec dosahuje minimum a stává se konstantní. Toto je známé jako sekundární creep (te ení) ustáleného stavu. Tento stupe je nejvíce prozkoumán. Konstantní creepová deforma ní rychlost je charakteristická pro toto sekundární stadium creepu. Závislost nap tí a rychosti deformace závisí na creepovém mechanismu. Ve t etím stupni creepu se rychlost deformace exponenciáln zvyšuje. 2.Mechanismy creepu Mechanismy creepu závisí na teplot a nap tí: Tepeln aktivovaný skluz – tj. p ný skluz Šplhající skluz - tady je stoupání mechanismus, dovolující, aby se dislokace rozší ily okolo p ekážky Šplhání – zde se deformace opravdu ší í “svisle” Ší ení po hranicích zrn Objemové ší ení 3.Všeobecná rovnice creepu 32 kde creepová deformace, m, b exponent závislý na creepovém mechanismu, Q aktiva ní energie creepového mechanismu, nap tí v materiálu, d velikost zrna materiálu, k Boltzmannova konstanta, T absolutní teplota. C konstanta závislá na materiálu, 9.4.2. Normalizovaný výpo et creepu uplatn ný v harmonizovaných normách k Pressure Equipment Directive Dovolené namáhání v oblasti te ení fcr použité pro výpo et p i statickém zatížení bude: kde SFcr tabulkou: je sou initel bezpe nosti, který závisí na ase a musí být v souladu s následující as T v hodinách Sou initel bezpe nosti SFcr 200 000 1,25 150 000 1,35 100 000 1,50 1. Možnosti využití uvedených normalizovaných výpo creepu Princip výpo tu creepu spo ívá v uvedených p ípadech ve snižování pevnosti materiálu koeficientem závislým na životnosti a v porovnání s vypo ítanou hodnotou namáhání danou tabulkov odpovídajícímu materiálu. Výpo tem je tedy kontrolováno, zda p edložený návrh po požadovanou dobu životnosti vydrží anebo ne. 2. Výpo tová životnost daná creepem Pot ebujeme vypo ítat jak dlouho a s jakou pravd podobností vydrží ur ité rizikové místo. Pot ebujeme ur it bezpe nou st ední a maximální výpo tovou životnost uvedeného rizikového místa. Pro takovýto výpo et je t eba získat zat žovací spektrum a spektrum pevnosti ur itého materiálu. 3. Teoretické zákonitosti 33 Výpo et je založen na nam ených hodnotách provozního zatížení tedy teploty materiálu a zatížení. Nebo se m í veli iny, z nichž lze provozní zatížení vypo ítat. obrázek Zpracování zkoušek creepu ír stek poškození pro každý p ír stek teploty/zatížení je dán vztahem: kde Top je doba provozu p i provozních podmínkách Tal je doba do dosazení nadm rné deformace p i te ení Celkové poškození p i te ení materiálu Dc za hodnocené období se stanoví pomocí pravidla lineárního poškození sou tem hodnot delta Dcik pro všechny teplotní p ír stky a ír stky zatížení: Jestliže jsme spo ítali celkové poškození p i te ení materiálu Dc v jednom velkém zat žovacím cyklu a víme as za jaký tento velký zat žovací cyklus prob hne, m žeme vypo ítat st ední i maximální výpo tovou životnost. ili: kde tc1 je doba jednoho cyklu, p i kterém je provád no m ení, ili pro jeden cyklus Dc1 je celkové poškození p i te ení b hem uvedeného jednoho cyklu. Obdobným zp sobem se vypo te maximální výpo tová životnost Lm , avšak teoretická doba života pro jednotlivé p ír stky namáhání fop. Tal se ode tou z k ivky ozna ené na obrázku . 1 1,2RmTtc.. 4. Získání a zpracování provozního zatížení a jeho ú ink Výpo et je založen na nam ených hodnotách provozního zatížení tedy teploty materiálu a zatížení. Nebo se m í veli iny, z nichž lze provozní zatížení vypo ítat. Tyto hodnoty se m í v krátkých asových krocích v rizikových bodech a zpracovávají se pomocí automatizovaného záznamu dat. Aby se omezil po et požadovaných výpo má se rozsah zatížení a teplot, p i nichž sou ásti pracují, rozd lit do jednotlivých p ír stk . Nem í-li se pr žn provozní zatížení, není rozd lení do jednotlivých p ír stk od vodn né a za t chto okolností se m že provozní 34 zatížení použít jako zatížení normové i jmenovité, ímž lze dosáhnout konzervativn jších výsledk . Z uvedených nam ených dat vypo ítává namáhání fop a to pr žn pro každý ír stek nam ených hodnot. Pr žn též probíhá ode ítání Tal viz obrázek . 1. Pr žn se také vypo ítávají p ír stky poškození. Kone né zpracování spo ívá ve vypracování tabulky, která v závislosti na provozní teplot (tj. intervalu provozní teploty) a zatížení udává dobu provozu v tomto intervalu Top, vypo ítané namáhání z uvedené teploty a zatížení fop a dobu do dosazení teoretického porušení p i te ení Tal. Z tabulky se vypo ítávají p ír stky poškození a poté celkové poškození konstrukce p i creepu/te ení. 9.4.3. Odolnost konstrukce proti creepu Odolnost konstrukce proti creepu udává k ivka, která je udána hodnotami pevnosti Rm pro creep. Hodnoty Rm pro creep jsou tabulkové hodnoty pro ur ité asy. Hodnoty Rm jsou vlastní jednotlivým materiál m. Norma SN EN 12952-4 „Vodotrubné kotle a pomocná za ízení“ ást 4: „ Provozní výpo ty o ekávané doby života kotle“ udává hodnoty pro výpo et bezpe né životnosti hodnotu 0,8 x pevnost materiálu pro creep. Naopak pro maximální dobu životnosti volíme 1,2 x pevnost materiálu pro creep, viz obrázek. Teoretická doba života Tal se vypo ítá pro každou nam enou hodnotu dvojice teplota/zatížení. Tal se stanoví jako pr se ík p ímky nap tí a dolní mezní k ivky meze pevnosti p i te ení materiálu p i pr rné teplot jednotlivých teplotních p ír stk . Provozní doby p i jednotlivých p ír stcích namáhání od jednotlivých dvojic teploty/zatížení se se tou, emž se zohlední teplotní p ísp vky k m ení nejistot a teplotním asymetriím. 9.4.4. P azení poruchového modelu Z uvedeného je patrné, že vezmeme-li pouze zv tšování deformace vlivem creepu jedná se o Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ (The „Tyre Discarding“ Failure model). Tj. pro poruchový model , který se dá za ur itých okolností p edvídat tj, na základ znalosti ur ité Zatížení, druhu silnice a asu jízdy a druhu použitého materiálu – konkrétn pryže. Je nutné se tímto zabývat, nebo sjetí pneumatiky m že mít za následek ast jší smyk a nehodu tímto zap in nou – jsou myšleny následky bez ohledu na „píchnutí“.V p ípad tohoto poruchového modelu jde o edvídatelnou materiálovou degradaci, která je v tomto p ípad dost podrobn v literatu e zpracována. 9.5. Cyklické zat žování konstrukce až k únavovému lomu 9.5.1. Únava - základní informace evážná v tšina stroj a za ízení je p i svém provozu podrobena p sobení asov prom nných sil jinak eno cyklickému namáhání, které zp sobuje degradaci materiálu, obecn známou jako „únava materiálu“. Jednoduchým experimentálním za ízením ur il již v roce 1870 A. Wöhler závislost amplitudy nap tí na po tu únavových cykl do lomu, tj. Wöhlerovu k ivku. Této charakteristiky se užívá dodnes. Uvedená k ivka platí tam, kde cyklické zm ny v tlaku, teplot a vn jším zatížení mohou zp sobit poškození únavovými trhlinami p i úrovních, které jsou nižší než použité úrovn pro statické návrhové podmínky. Avšak reálné zatížení nemá harmonický, ale stochastický charakter. Pro praktické ú ely je nejd ležit jší oblast nižších nap tí a vyššího po tu cykl . Proto mohou být Wöhlerovy k ivky uspo ádány r znými zp soby. 35 a) na šikmou ást navazuje tzv. prahová hodnota, tento p ístup zanedbává nep íznivý vliv velkého po tu cykl a rozkmit menších. b) asová pevnost bez omezení o jednotném sklonu c) Wöhlerova k ivka bilineární, dovolující p ihlédnout k vlivu velkého po tu cykl o rozkmitu menším, než je prahová hodnota d) Wöhlerova k ivka trilineární - na bilineární ást navazuje prahová hodnota. Mezi vlivy, které p sobí na únavovou únosnost po ítáme: 1. rozkmit nap tí, 2. koncentrace nap tí vyvolaná hlavn vrubovými ú inky, které souvisí s konstruk ními detaily 3. po et cykl na r zných úrovních nap tí, který je dán zat žovacím spektrem tvo eným náhodnými provozními zatíženími. Tyto t i vlivy jsou pro stanovení únosnosti p i únav rozhodující. Vlivy ostatních parametr jsou podstatn mén významné. Proto v tšina normalizovaných zavádí poznatek, že ší ení trhlin a po áte ních defekt , jež se ve skute ném provedení konstrukce vždy vyskytují, je spojeno hlavn s rozkmitem nap tí, zatímco vliv maximálního nap tí je ve skute nosti mén významný. Únavový lom je výsledkem mikroskopických proces probíhajících ve struktu e materiálu. Postupné rozrušování kovu p i prom nlivém zat žování má nevratný kumulativní charakter, které se navenek projeví až v samotném záv ru únavového procesu r stem makroskopické trhliny a kon í únavovým lomem. Viz obr. 1 Na uvedeném obrázku jsou znázorn na všechna t i stadia porušení materiálu únavou: 1. Stadium zm ny mechanických vlastností materiálu 2. Stadium nukleace trhlin 3. Stadium ší ení trhlin až do lomu Obrázek Znázorn ní všech stádií porušení materiálu únavou Podle po tu zat žovacích cykl , jež vedou k únavovému lomu, rozlišujeme málocyklovou únavu a mnohocyklovou únavu. Pro mnohocyklovou únavu je charakteristické, že k porušení posta uje relativn nízká úrove nap tí, ale pot ebný po et cykl zatížení je ádov 105 a v tší. Naopak pro málocyklovou únavu jsou p ízna ná vysoká nap tí p esahující opakovan mez kluzu, v d sledku ehož vynikají velké plastické deformace. Po et cykl nep esahuje po et 104. íklad konkrétní Wöhlerovy k ivky pro materiál jakosti 12010 uvedený na obrázku .2 je p evzat z kapitoly Použitá literatura, pod .8. 36 Obrázek 2 Skute ná Wöhlerova k ivka pro materiál jakosti 12010 Wöhlerova k ivka nem že být ur ována výpo tem z jiných mechanických vlastností materiálu. Je výhradn výsledkem zkoušek. Základní podmínkou hodnocení únavových vlastností je statistické zpracování únavových zkoušek. Pro po et cykl 104 až 106 v grafu v dvoulogaritmickém vyjád ení dob e vystihuje závislost veli in p ímka. P i po tu cykl tším než 106 je pokles Wöhlerovy k ivky standardních vzork velmi nepatrný. P itom však rozptyl výsledk zkoušek v této oblasti vysokých po cykl bývá zna ný, nebo v oblasti malých rozkmit nap tí se vyskytuje mnoho neší ících se únavových trhlin, které sice vznikly, ale nedosp ly do labilního stavu. U skute ných t les s v tším rozm rem a složit jším obrazcem vlastních pnutí a r zným stupn m efektnosti se naopak ukazuje, že mezní k ivka životnosti stále klesá i p i vysokém po tu cykl 9.5.2. Výpo tové životnosti a celkové poškození únavou Pot ebujeme vypo ítat jak dlouho a s jakou pravd podobností vydrží ur ité rizikové místo. Pot ebujeme ur it bezpe nou st ední a maximální výpo tovou životnost uvedeného rizikového místa. Celkové poškození únavou. Jestliže jsme nam ili po ty cykl v jednom velkém zat žovacím cyklu a víme as za jaký tento velký zat žovací cyklus prob hne a máme zárove celkový po et cykl N , Celkové poškození únavou materiálu Dc je potom: Jestliže jsme spo ítali celkové poškození p i únav DF v jednom velkém zat žovacím cyklu a víme as za jaký tento velký zat žovací cyklus prob hne, m žeme vypo ítat st ední výpo tovou životnost. ili: kde t1 je doba jednoho cyklu, p i kterém je provád no m ení DF je celkové poškození únavou b hem uvedeného jednoho cyklu. Pro výpo et Lm použijeme odpovídající hodnoty zlomu Wöhlerovy k ivky 9.5.3. Získání a zpracování provozního zatížení a jeho ú ink 1.Vstupní údaje Výpo et je založen na nam ených hodnotách teploty, rozdílu teploty, tlaku, pom rné deformace, posuvu atd., tedy hodnot, z nichž lze p ímo vypo ítat hodnoty 37 skute ného namáhání. Tyto hodnoty se ur ují v krátkých asových úsecích a zpracovávají se pomocí automatizovaného záznamu dat. Další krok je ten, že se vhodným programem z nam ených hodnot vypo ítá namáhání ve vytypovaných rizikových bodech, a to pro každý asový úsek. 2. Definování a ukládání extrém Takto po ítaná únava není závislá na dob , po kterou nap tí p sobí nebo na dob mezi dv ma extrémy namáhání. Extrémy namáhání je t eba zjistit a chronologicky zaznamenat. Po každém m ení a výpo tu namáhání ur íme z posledních t í hodnot, zda edposlední hodnota nebyla lokálním extrémem. Je nutno ukládat nam ené hodnoty s jejich extrémy v etn data a asu. 3. Vylou ení extrém souvisejících s cykly malých zatížení Velký po et malých zm n nezp sobuje únavu materiálu a m že být vylou en. Ležíli hodnota posledního extrému mezi hodnotami p edposledního a p edp edposledního extrému a je-li rozdíl mezi p edposledním a p edp edposledním extrémem menší než ur ený elastický rozkmit, potom poslední a p edposlední extrémy mohou být vypušt ny z dané posloupnosti. 4. Ur ení cykl zatížení Jako základní postup ke zpracování takto chronologicky získaných záznam extrém nap tí musí být použita metoda párových rozkmit (range pair). Na této metod je založena metoda stékání dešt (rain flow method), tato metoda m že být použita také. S t mito metodami je ve shod tvrzení, že se cyklus zatížení uskute ní, pokud se hysterézní smy ka udávající závislost nap tí na pom rné deformaci uzav e. Z posloupnosti lokálních extrém ur íme, zda se cyklus nap tí uzav e i nikoli. Obrázek 3 Schematické znázorn ní ur ení cykl zatížení I když je rozkmit pom rné deformace a namáhání p erušen menším rozkmitem v opa ném sm ru, tento malý rozkmit zp sobí uzav ení hysterézní smy ky v diagramu viz obr.4. Potom oba zmín né extrémy tvo í cyklus zatížení. 5. Zbylá posloupnost lokálních extrém (RSE) 38 Posloupnost, která obsahuje neuzav ené cykly zatížení, se nazývá „zbylá posloupnost lokálních extrém - RSE“. RSE se vždy skládá z kmitu s rostoucí amplitudou, po kterém následuje kmit s klesající amplitudou. P i automatizovaném zpracování je možno ukládat pouze aktuální RSE. Únava materiálu zp sobená RSE nem že být zapo tena stejným zp sobem jako únava celými cykly zatížení. M že být i zanedbána. Obrázek 4 P íklad ur ení cykl zatížení 6. Kone né zpracování Jako výsledek dostaneme tabulku: Hodnot rozkmitu nap tí v jednotlivých stupních , ke kterým jsou p azeny jejich etnosti (ni). Mohou být p azeny i v jednotlivých skupinách podle teploty. Krom hodnot v tabulce je nutno ješt vyhodnotit: nc je celkový po et zm n, který je sou tem jednotlivých etností deltasigmai je rozkmit nap tí stanovený z extrémních hodnot zatížení Dále je nutno zadat návrhové (tj. normové) zatížení a vypo ítat: deltasigman rozkmit nap tí od návrhového zatížení gamafat je sou initel ekvivalentního namáhání Z uvedených hodnot m žeme nap . získat sou initel ekvivalentního namáhání. Toto ešení je nap íklad uvedeno v SN EN 12952. 9.5.4. Odolnost konstrukce proti únav Odolnost konstrukce proti únav je daná Wöhlerovou k ivkou. Wöhlerova k ivka nem že být ur ována výpo tem z jiných mechanických vlastností materiálu. Je výhradn výsledkem zkoušek. Základní podmínkou hodnocení únavových vlastností je statistické zpracování únavových zkoušek. Souborem dat v logaritmických sou adnicích je proložena pomocí regresní analýzy p ímka a a dále je ur eno horní a dolní omezení oblasti p ímkami b. viz obr 30. V norm SN 731401 (Navrhování ocelových konstrukcí) a v k ní uve ejn ných výkladech reprezentuje p ímka b pravd podobnost bezporuchového stavu na úrovni 95%, Gaussova rozd lení pravd podobnosti to p edstavuje Bezpe nou výpo tovou životnost (Lb). My však v této úvaze pot ebujeme získat St ední výpo tová životnost (L50) a Maximální 39 výpo tová životnost (Lm). St ední výpo tová životnost (L50) tak odpovídá k ivce a a Maximální výpo tová životnost (Lm) tak odpovídá k ivce b avšak z druhé strany k ivky a. Z rozboru experimentálních hodnot vyplývá: a) Pro po et cykl 104 až 106 v grafu v dvoulogaritmickém vyjád ení dob e vystihuje závislost veli in p ímka. b) P i po tu cykl v tším než 106 je pokles Wöhlerovy k ivky standardních vzork velmi nepatrný. P itom však rozptyl výsledk zkoušek v této oblasti vysokých po cykl bývá zna ný, nebo v oblasti malých rozkmit nap tí se vyskytuje mnoho neší ících se únavových trhlin, které sice vznikly, ale nedosp ly do labilního stavu. U skute ných t les s v tším rozm rem a složit jším obrazcem vlastních pnutí a r zným stupn m efektnosti se naopak ukazuje, že mezní k ivka životnosti stále klesá i p i vysokém po tu cykl Obrázek 5 Zpracování únavových zkoušek Možno tedy konstatovat, že Wöhlerova k ivka je získávána experimentáln a je výhradn výsledkem zkoušek. Základní podmínkou hodnocení únavových vlastností je statistické zpracování únavových zkoušek. Souborem dat v logaritmických sou adnicích je proložena pomocí regresní analýzy p ímka a dále je ur eno horní a dolní omezení oblasti ímkami .Do dalšího výpo tu je brána Wöhlerova k ivka p edstavující St ední výpo tová životnost (L50) a Maximální výpo tová životnost (Lm). Z obrázku je patrno, že pro hodnoty sigmaAD a N0 platí následující tabulka: Výpo tová životnost N0 deltasigmaAD v MPa N0 deltasigmaAD v MPa Bezpe ná výpo tová životnost(Lb). 106 150 2.106 125 St ední výpo tová životnost (L50) 106 190 2.106 170 Maximální výpo tová životnost (Lm). 106 260 2.106 210 Zde je uvedena rovnice, z které je možno odvodit po et cykl vedoucích s ur itou pravd podobností k poruše. Tyto cykly odpovídají ur ité výpo tové životnosti podle dosazených hodnot. kde gama1 sou in sou initel zohled ujících vliv konkrétní konstrukce m = 3,5 odpovídá úhlu sklonu Wöhlerovy k ivky 40 sigmaAD , N0 jsou hodnoty odpovídající místu lomu Wöhlerovy k ivky gamafat je sou initel ekvivalentního namáhání sigmaa je rozkmit nap tí stanovený z extrémních hodnot zatížení, což již všechno známe. 9.5.5. P azení poruchového modelu Z uvedeného je patrné, že vezmeme-li pouze první a druhé stadium únavového procesu jedná se o Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky. Pakliže ale zapo ítáme poslední t etí fázi, tj. ší ení trhliny až do lomu jde o Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“. Poruchový model „sjetí (opot ebení) pneumatiky“ (The „Tyre Discarding“ Failure model). Tj. pro poruchový model, který se dá za ur itých okolností p edvídat tj, na základ znalosti ur ité zatížení, druhu silnice a asu jízdy a druhu použitého materiálu – konkrétn pryže. Je nutné se tímto zabývat, nebo sjetí pneumatiky m že mít za následek ast jší smyk a nehodu tímto zap in nou – jsou myšleny následky bez ohledu na „píchnutí“. V p ípad tohoto poruchového modelu jde o p edvídatelnou materiálovou degradaci, která je v tomto p ípad dost podrobn v literatu e zpracována. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“.(The „Puncture of Discarded Tyre“ Failure model). Je jasné, že pneumatika se ast ji píchne na sjeté (opot ebované) pneumatice. V praxi tém vždy jde o tuto kombinaci. Tento poruchový model p edpokládá kombinaci ostatních dvou poruchových model . Uvedená kombinace kon í defektem s následným lomem, který je umíst n v systému napjatosti o takové velikosti, že se dále ší í, jehož as objevení a umíst ní v dílu systému je náhodné. Poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ je vždy složen z poruchového modelu „píchnutí pneumatiky“ a z poruchového modelu „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. Vzájemný vztah obou poruchových model , ze kterých se poruchový model „píchnutí na sjeté pneumatice“ skládá, je sériový. Oba poruchové modely jdou po sob a tedy sériov . 9.6. K ehký lom zp sobený náhlým zatížením konstrukce i za ízení K ehký lom závisí na t chto vlastnostech: rychlosti zat žování a na teplot , kterou konstrukce má a která je pod hranicí k ehnutí materiálu. Dále m že záviset na mohutnosti konstrukce, která je v našem p ípad konstantní v ase. I ostatní možné vlivy berme pro jednoduchost úvahy jako konstantní v ase. Jako provozní Zatížení v zm me rychlost zat žování v p ípad pod hranicí k ehnutí materiálu. Náhodná provozní Zatížení je reálné Zatížení mající ur itý náhodný pr h v ase. Má ur itý rozsah a etnost v téže jednotkách jako u maximální dovolené zatížení. Lze ji statisticky zpracovat. Je závislá na podmínkách a v li provozovatele systému (vezm me nap íklad rychlost najetí vlaku na železni ní most). edpokládejme, že náhodná provozní Zatížení n jakého Zatížení je tvo ena normálním rozd lením (Gaussovým). V takovémto p ípad se vyskytuje Zatížení, která je tší než Zatížení maximální dovolená avšak ve velmi malé pravd podobnosti (vezm me op t nap íklad rychlost najetí vlaku na železni ní most). Znázorn ní vztahu maximální dovolené zatížení a náhodné zatížení p i funkci je potom podle obrázku 2-1. Z obrázku vidíme, že m že nastat p ekro ení maximální dovolené zatížení. Proto maximální dovolenou Zatížení ur ujeme tak, že velké procento, nap . 99,73% hodnot náhodné provozní zatížení nep ekro í maximální dovolenou zatížení. V systémech však bývají i zbylá procenta ochrán na viz dále: 41 Náhodné ú inky zatížení „S“ je systémem transformovaná náhodná provozní Zatížení do rizikového místa (nebo rizikových míst) systému. Udává se obvykle v MPa/s (rychlost zm ny mechanického nap tí). Tato transformace je ovlivn na konkrétním návrhem všeobecného systému, a to hlavn zp sobem p evedení zatížení do rizikového místa. Náhodné inky zatížení mají též náhodný pr h v ase a lze ho statisticky zpracovat. Tyto ú inky jsou obvykle uvád ny v jednotkách odolnosti systému. P íklad zp sob p evodu náhodné zatížení p i fukci na jeho náhodné ú inky zatížení: Náhodná odolnost systému „Ro“ Je ve stejných jednotkách jako ú inky Zatížení a je ur ená nap . volbou materiálu systému, jeho dimenzováním a jeho tepelným a povrchovým zpracováním. Udává se obvykle v MPa/s (rychlost zm ny mechanického nap tí). V technických systémech je p ekro ení maximální dovolené hodnoty ve zbylých íkladech jakkoli jsou malá, ochrán no t mito zp soby: a) konstruk : - používání materiál odolných proti k ehkému lomu - dimenzováním tak, aby nebyla p ekro ena hranice mechanického nap tí pod kterou se již k ehký lom neší í b) provozn : nevystavování konstrukce teplotám pod hranicí k ehnutí materiálu (jeli to možné) Z hlediska rozd lení hustoty pravd podobnosti výskytu poruchy sytému existují tyto poruchové modely: 1. Poruchový model „píchnutí pneumatiky“. ( The „Tyre Puncture“ Failure Model) Pro tento poruchový model odpovídá nejlépe rozd lení rovnom rné. Tj. bez závislosti na historii, nebo h ebík se m že vyskytnout se stejnou pravd podobností, když je pneumatika na za átku i na konci životnosti. 9.7. Houževnatý lom zp sobený jednorázovým p etížením za ízení i konstrukce Maximální dovolená zatížení (Maximum allowable load). P i návrhu všeobecného systému se bere nejprve v úvahu jeho odolnost v i maximálnímu dovolenému zatížení. Pro tento druh poruchy používáme jednotku síly, pop . tlaku (u tlakového systému). Jako p íklady maximální dovolené Zatížení u technických systém žeme uvést: a) u je ábu a jiných zdvihacích systému je to nosnost a ostatní ú inky definované p íslušnou normou (nap . brzdné ú inky pojezdu, oto e, p ení mostového je ábu atd.) b) u železni ního mostu je to normou p edepsaný druh zat žovacího vlaku udaný v p íslušné všeobecné norm c) u tlakového systému je to maximáln dovolený tlak (který je kontrolován pojiš ovacím ventilem) a maximáln dovolená teplota (tj. maximáln dosažitelná) d) atd., atd. Náhodná provozní zatížení je reálné zatížení mající ur itý náhodný pr h v ase. edpokládejme, že náhodná provozní zatížení jsou tvo ena normálním rozd lením (Gaussovým). V takovémto p ípad se vyskytuje zatížení, která jsou v tší než zatížení maximální dovolená, avšak ve velmi malé pravd podobnosti. Znázorn ní vztahu maximální dovolené zatížení a náhodné zatížení p i funkci je potom znázorn no na obrázku 2-1. Z obrázku vidíme, že m že nastat p ekro ení maximální dovolené zatížení. Proto maximální dovolené zatížení ur ujeme tak, že velké procento, nap . 99,73% hodnot náhodného provozního zatížení nep ekro í maximální dovolené zatížení. V systémech však bývají i zbylá procenta ochrán na, viz dále. 42 Náhodné ú inky Zatížení „S“ je systémem transformovaná náhodná provozní Zatížení do rizikového místa (nebo rizikových míst) systému. Pro tento druh poruchy používáme jednotku MPa (Megapascal – mechanické nap tí). Tato transformace je ovlivn na konkrétním návrhem všeobecného systému, a to hlavn zp sobem p evedení Zatížení do rizikového místa. Náhodné ú inky funk ní Zatížení mají též náhodný pr h v ase a lze ho statisticky zpracovat. Náhodná odolnost systému „Ro“. Pro tento druh poruchy používáme jednotku MPa (Megapascal – mechanické nap tí). Je ve stejných jednotkách jako ú inky Zatížení a je ur ená nap . volbou materiálu systému, jeho dimenzováním a jeho tepelným a povrchovým zpracováním. Pro tento druh lomu jde o pevnost materiálu ve statistickém zpracování, tj. každé zjišt né velikosti c ur itém statistickém vzorku je p azena ur itá etnost. V technických systémech je p ekro ení maximální dovolené hodnoty ve zbylých íkladech jakkoli jsou malá, ochrán no t mito zp soby: a) konstruk – jako p íklad uve me: - u je ábu a jiných zdvihacích systémech je to nosnost a její p ekro ení je hlídáno íslušným za ízením tak, že b emeno o v tší hmotnosti než je nosnost, vy azuje zdvihadlo z provozu. - u tlakového systému je to maximáln dovolený tlak, který je kontrolován pojiš ovacím ventilem, který vyšší tlak vypustí b) pojišt ním v oblasti náhodné odolnosti za ízení, - zvolením ur itého koeficientu bezpe nosti vztahujícího se nap . k pevnosti materiálu vyžádáním si atestu materiálu, tj. vylou ení materiál s pevností pod atestovanou mez. Uvedené zp soby potom dohromady dávají situaci znázorn nou na obrázku 2-2 a 2-3. Z hlediska rozd lení hustoty pravd podobnosti výskytu poruchy sytému za adíme uvedenou poruchu do tohoto poruchového modelu: Poruchový model „píchnutí pneumatiky“. ( The „Tyre Puncture“ Failure Model). Pro tento poruchový model odpovídá nejlépe rozd lení rovnom rné. Tj. bez závislosti na historii, nebo h ebík se m že vyskytnout se stejnou pravd podobností, když je pneumatika na za átku i na konci životnosti. Po celou dobu životnosti se uvedená pravd podobnost poruchy nem ní. íseln bývá velmi malá a je závislá na konstrukci za ízení a instalaci a použití systém proti p ekro ení Zatížení a metod pojišt ní u náhodné odolnosti materiálu. 10. Zavád ní hypotézy do praxe Zavád ní hypotézy do praxe znamená pracovat s náhodnými veli inami a statisticky zpracovanými daty. Jde p edevším o náhodné provozní zatížení, o ú inky zatížení a o odolnost konstrukce. Odolnost konstrukce p i prosté pevnostní únosnosti se udává se v MPa. Jde o dovolené nap tí odvozené z meze kluzu a pevnosti materiálu ve statistickém zpracování, tj. každé zjišt né velikosti dovoleného nap tí v ur itém statistickém vzorku je p azena ur itá etnost. Toto statistické zpracování by m lo anebo mohlo být výpo tá ovi p ístupné nap íklad v materiálovém listu anebo v jiných tabulkách spole s ostatními údaji o konkrétním materiálu. Totéž se týká i odolnosti konstrukce p i únavové i creepové únosnosti. Náhodné provozní zatížení se dá rozd lit do dvou skupin. Je to zatížení daná normou (nap . zatížení v trem, sn hem atd.) a zatížení, které jsou vlastní práv tomu ur itému za ízení, nap . statistické zpracování zdvíhaného b emene u je ábu i zvedáku. U prvního typu zatížení (tj. zatížení daná normou) je p ímo výzvou pro zpracovatele normy, aby vedle 43 nominálního zatížení uvád l i její statistické zpracování, nap . histogramem. U druhého typu zatížení musí výpo tá vycházet z m ení a následném zpracování dat anebo z p edpokladu. inky provozního zatížení je transformované náhodné provozní zatížení do rizikového místa konstrukce. Náhodné ú inky provozního zatížení mají též náhodný pr h v ase a lze ho statisticky zpracovat. Tyto ú inky jsou uvád ny v jednotkách odolnosti konstrukce za ízení. K p evedení náhodného provozního zatížení potrubí na ú inky zatížení slouží transforma ní vzorce. Protože velká v tšina veli in v transforma ních vzorcích je náhodného charakteru, je t eba použít speciální postupy, nap íklad metodu SBRA. Na základ této metody je možno použít program "Anthill". V p ípad , že je konstrukce složit jší a využívá se metoda MKP pro základní pevnostní výpo et, musíme tuto metodu použít i pro transformování náhodného provozního zatížení, a to tak, že vstupní náhodné veli iny upravíme pro použití metodou SBRA preprocesorem. Metoda SBRA je založena na metod Monte Carlo, proto musí preprocesor generovat náhodné hodnoty definovaných zatížení, ev. pot ebných materiálových a rozm rových vlastností v rámci zadaného rozd lení pravd podobnosti. Preprocesor tak spustí výpo et mnohokrát pro r zné hodnoty náhodných vstupních veli in. V dalším vývoji program na základ MKP je nutné vydat se tímto sm rem. i využití "hypotézy", která je rozvedena v p edešlých kapitolách m žeme vypo ítat spolehlivost a životnost celého za ízení. Tato ást bývá složitá a je též praxí neov ená, protože po ítáme podle uvedeného postupu spolehlivost a životnost jednotlivých rizikových míst, které se dále musí za adit podle jejich vzájemného uspo ádání (tj. sériového i paralelního), v etn zapo ítání zných druh odolnosti konstrukce. Jestliže stanovíme maximální dovolenou pravd podobnost poruchy a dovolíme si ivku teoretické degradace zjednodušit na p ímku (v této oblasti jde o zm nu konzervativní), žeme postupovat podle p edchozí kapitoly "Strategie technické inspekce a následné údržby" a ur it nap . druh a interval technické inspekce za ízení. Aplikace uvedeného na potrubí je na adrese http://www.ipotrubi.cz/clanky/6.zivotnostne---spolehlivostni-vypocty/. 11. Existující soulad hypotézy s praxí Hypotéza, kterou jste práv prostudovali, je s praxí v souladu v t chto bodech: v opravárenství bývají opravy rozd leny na plánované (což v hypotéze odpovídá model m „sjetí (opot ebení) pneumatiky“. A neplánované – náhlé, což odpovídá model m „píchnutí pneumatiky“ a „píchnutí na sjeté pneumatice“. v opravárenství jsou k dispozici vanové k ivky, což je k ivka intenzity poruch na asové ose. Dá se íci, že tvar vanové k ivky je praxí ov en. Vanová k ivka je v souladu s hypotézou, jestliže fáze „d tských poruch za ízení“ jde na vrub výrobce a jeho nedokonalé konstrukce, výroby a výstupní technické inspekce. V p ípad dokonalého p sobení výstupní technické inspekce výrobce by m la být fáze „d tských poruch “ eliminována, ili kvalitní systém nesmí mít žádnou „d tskou poruchu“ . Provozovatel systému by se tak touto fází nemusel zabývat, je to v c výrobce a výrobních reklamací. Stanovování maximální dovolené poruchovosti v r zných již existujících p edpisech a normách - viz nap íklad údaje v dalším textu. Existující kódy a normy, v kterých se uvádí vztahy, které jsou v souladu s hypotézou: ASME Boiler & Pressure Vessel Code Americké p edpisy pro stavbu tlakových nádob Section VI. Care and operation of heating boilers Section VII. Care of power boilers 44 Section XI. Inservice inspection of nuclear power plant components Evropské normy SN EN 12952-3 Vodotrubné kotle a pomocná za ízení, ást 3 Konstrukce a výpo et ástí namáhaných tlakem. SN EN 12952-4 Vodotrubné kotle a pomocná za ízení, ást 4 Provozní výpo ty ekávané doby života kotle. SN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – ást 1-7: Obecná zatížení – Mimo ádná zatížení SN EN ISO 16708 (450025) Naftový a plynárenský pr mysl – Potrubní dopravní systémy – Stanovení spolehlivosti na základ metod mezních stav 12. Využívání ástí hypotézy v praxi ješt p ed jejím plným zavedením Využití ve fázi projekce, konstrukce a výroby: Jestliže si p edem definujeme maximální velikost pravd podobnosti poruchy systému anebo minimální spolehlivost (nap íklad provedením kvantitativní analýzy rizik), žeme toto využít p i konstrukci anebo projekci technického systému: M žeme správn ur it zatížení systému - maximální dovolené zatížení - a její vazbu na p edpokládané náhodné provozní zatížení - viz íslušná kapitola. S tím souvisí konstrukce, umíst ní a využití bezpe nostních prvk nap . u tlakových systém (tj.pojiš ovací ventil), u zdvíhacích systém (tj. za ízení proti p etížení) a pod. M žeme naplánovat umíst ní a spolehlivost rizikových míst a v p ípad jejich malé spolehlivosti naplánovat zdvojení (tj. paralelní uspo ádání). Dále m žeme doporu it pro provoz rozsah a termíny kontrol a revizí a i jiná bezpe nostní opat ení apod. Využití ve fázi inspekce a údržby: Z dlouhodobých zkušeností s provozem r zných technických za ízení m žeme stanovit dobu životnosti. V tomto p ípad je též možné využívat pr zkum. Musíme však rozlišovat, zda jde o maximální anebo st ední životnost, nebo pro další úvahy pot ebujeme životnost maximální. Z analýzy rizik provozu ur íme maximální dovolenou pravd podobnost. A podle kapitoly "Strategie technické inspekce a následné údržby" na t chto stránkách ur íme další intervaly technické inspekce a ostatní strategii údržby. Tímto se stává neakceptovatelná sou asná praxe pevných interval inspekce bez ohledu na to, zda je za ízení nové nebo 50 let staré, bez ohledu na to, zda je provozní zatížení na 20% nebo 99% návrhového. Bez ohledu na to, zda materiál hlavn degraduje korozí, erozí, únavou nebo creepem anebo úpln n ím jiným. Bez ohledu na to, jaký je d sledek p ípadné havárie. Lepší plánování plánovaných oprav, které umož uje hypotéza, by snížilo po ty neplánovaných. Aplikace uvedeného na potrubí je na adrese http://www.ipotrubi.cz/clanky/9.-provoz-inspekce-a-udrzba-potrubi/2.-inspekce-a-udrzba-na-bazi-analyzy-rizik/. 13. Využívání ástí hypotézy v p íkladech 13.1. Technické kontroly osobních automobil 45 Nejprve tady bude rozebráno provád ní technické kontroly u osobních automobil . Klady: - je áste akceptováno stá í automobilu - intervaly technické kontroly pro osobní automobily jsou v rocích 4 - 2 - 2 - 2 -2 atd. - je áste akceptováno zatížení automobilu, tj. automobily firem, které najedou více kilometr , mají intervaly o polovinu kratší než automobily v osobním vlastnictví. Dále je nutno se podívat, jak tyto odhadnuté intervaly odpovídají naší hypotéze. Protože nejsou známy ani zm eny žádné relevantní informace, pracujeme s kvalifikovanými odhady: Maximální dovolenou pravd podobnost poruchy celého automobilu odhadneme na hodnotu 0,1. Jde totiž o více rizikových míst p evážn azených sériov . U automobil v osobním vlastnictví odhadneme st ední životnost na 15 let, maximální životnost na 20let (u firemních automobil je životnost kratší). Korek ní sou initel maximální životnosti (viz kapitolu – "K ivka teoretické degradace" t chto stránek) odhadneme na – 1,2. Podle vzorc z kapitoly "Strategie technické inspekce a následné údržby" této zprávy vypo ítáme intervaly technické kontroly - viz následující tabulka: Vypo ítané intervaly (v rocích) Zaokrouhlené na ½ roku edepsané intervaly 1. interval 2. interval 3. interval 4. interval 5. interval 6. interval 2,4 2,2 1,9 1,7 1,6 1,4 2,5 2,0 2,0 1,5 1,5 1,5 4 2 2 2 2 2 13.2. Revize tlakových nádob Náš p íklad se nebude v novat kontrole tlakom a pojistných ventil , bude se týkat pouze tlakových nádob. Existují tyto druhy revizí a zkoušení tlakových nádob. Provozní revize – provozní revize se provádí vždy po roce. Provozní revizí se kontroluje zejména: celkový stav nádoby zda jsou nádoby pravideln kontrolovány a zda je vedena p edepsaná dokumentace zp sob provozu istota a po ádek v okolí nádoby a bezpe ný p ístup k nádobám, itelnost a nepoškozenost výrobních štítk Vnit ní revize - posuzuje se stav nádoby na zevní a vnit ní stran v etn všech výstup výstroje. Vnit ní revize se provádí ve lh ne delší než 5 let.s p ihlédnutím ke konstrukci, stavu a stá í nádoby, provoznímu mediu a zvláštním provozním podmínkám. Po každé vnit ní revizi se provádí též zkouška t snosti a to provozním tlakem. Tlaková zkouška se provádí nejpozd ji 1x za dev t let od p edchozí tlakové zkoušky zkušebním tlakem. Pro náš p íklad p edpokládáme, že je nádoba ohrožena postupem koroze a únavovými lomy u hrdel, zp sobenými jednotlivými cykly zp sobenými nájezdy a sjetími celé tlakové sestavy do a z provozu nikoli vibracemi potrubní v tve. Tyto cykly musí být ve výpo tu tlakové nádoby zapracovány. Ve výpo tu je i zapracována korozní p irážka materiálu, proto 46 revizemi je nutno kontrolovat, zda není p ekro ena. Nejprve tedy bude proveden rozbor revizí a zkoušek tlakových nádob z hlediska naší hypotézy. Intervaly revizí a zkoušek tlakových nádob jsou pravidelné - periodické. Periodicitu ovliv uje pouze krátká v ta u vnit ní revize, jinak intervaly revizí a kontrol nemají závislost na stá í nádoby ani na velikosti zatížení (tj. na pom ru provozního a návrhového tlaku a teploty). Tato krátká v ta není nijak v SN 690012 kvantifikovaná, ili je závislá na kvalifikaci pracovníka provád jícího revizi a na schopnosti jeho odolávání r zným ekonomickým tlak m. Postup úbytku materiálu a z hlediska koroze a únavového porušování materiálu je závislý p edevším na ase, proto je nutno hned zpo átku konstatovat, že intervaly revizí se mají v ase zkracovat. Postup koroze se dá zjistit m ením ultrazvukovým tlouš kom rem, která není kv li zastaralosti normy p edepsána. Dále je postup koroze zjistitelný odhadem p i vnit ní revizi a p i tlakové zkoušce zcela jist . Postup únavového porušení se dá zjistit akustickou emisí, která není op t kv li zastaralosti výše uvedené normy p edepsána. Tlakovou zkouškou se postup únavového porušení m že objevit. Jinak, když budeme mít št stí a únavové porušení bude již v tší, m žeme ho najít vizuáln . Záv r - sou asný stav a systém provád ní revizí a zkoušek tlakových nádob, tak jak je p edepsán v platné norm , je zcela nevyhovující. Dále je nutno vyzkoušet aplikovat naši hypotézu. Protože nejsou známy ani zm eny žádné relevantní informace, pracujeme s kvalifikovanými odhady: Maximální dovolenou pravd podobnost poruchy tlakové nádoby odhadneme na hodnotu 0,01. Jde pouze o n kolik rizikových míst p evážn azených sériov . Bezpe nou životnost tlakové nádoby odhadneme na 30 let. St ední životnost pak je 135let (dle ASME koeficient 4,5) a maximální životnost je 240let. Korek ní sou initel maximální životnosti (viz kapitolu – "K ivka teoretické degradace" t chto stránek) odhadneme na – 1,1. Podle vzorc z kapitoly "Strategie technické inspekce a následné údržby" této zprávy vypo ítáme intervaly technické kontroly - viz následující tabulka. Dále je nutno dodat, že projektujeme systém kontrol, kde je jeden druh kontroly, která monitoruje jak postup koroze, tak postup únavy: 6. 1. interval 2. interval 3. interval 4. interval 5. interval interval Vypo ítané intervaly (v rocích) Zaokrouhlené na ½ roku edepsané intervaly vnit ní revize 2,64 2,61 2,59 2,56 2,54 2,51 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 5 5 5 5 5 5 13.3. Revize opot ebení nosné matice šroubového zvedáku Šroubový zvedák je zvedák pro r zná b emena. Zvedá je na principu pohybového šroubu v tšinou s trapézovým závitem a nosné matice. Protože se jedná o t ení mezi šroubem a maticí, které je axiáln zatíženo celou hmotností b emena, dochází zde k velkému opot ebení matice. Proto bývá zdvihací mechanismus opat en ješt pojistnou maticí, která 47 není zat žována b emenem, tudíž se neopot ebovává. Na tuto matici sedne b emeno v ípad , že dojde k takovému opot ebení nosné matice, že dojde k destrukci závitu. Pohybový šroub je vyroben z tvrdšího materiálu, proto se opot ebovává p edevším nosná matice, která je snadn ji kontrolovatelná a poté vym nitelná. Výpo et závitu pohybového šroubu a nosné matice má v sob rezervu únosnosti po ítající s ur itou maximální dovolenou hodnotou opot ebení. Kontrola opot ebení nosné matice s proto provádí tak, že se porovnává skute né opot ebení matice s maximální dovolenou hodnotou opot ebení. Intervaly kontrol tohoto opot ebení nep edepisuje žádná technická norma ani p edpis. Proto je na výrobci, uvedené kontroly ur il v dokumentaci p edávané uživateli s tím, že edpokládáme, že uživatel bude v tšinou zat žovat zvedám nap . 90% nosnosti. Postup úbytku materiálu a z hlediska opot ebení matice je závislý p edevším na ase, proto je nutno hned zpo átku konstatovat, že intervaly revizí se mají v ase zkracovat. Z uvedených údaj m žeme vypo ítat ze stávajících zkušeností s provozem zvedáku bezpe nou, st ední a maximální životnost matice. Celý zvedák bude mít stanovenou životnost. Dále je nutno vyzkoušet aplikovat naši hypotézu. Protože nejsou známy ani zm eny žádné relevantní informace, pracujeme s kvalifikovanými odhady: Maximální dovolenou pravd podobnost poruchy tlakové nádoby odhadneme na hodnotu 0,01. Jde totiž o jedno rizikové místo se zásadním spolehlivostním i bezpe nostním významem. Bezpe nou životnost opot ebení matice odhadneme na 22 let. Stanovená životnost celého zvedáku je 20 let. St ední životnost opot ebení matice je 77 a maximální životnost je 132let. Korek ní sou initel maximální životnosti (viz kapitolu – "K ivka teoretické degradace" t chto stránek) odhadneme na – 1,1. Podle vzorc z kapitoly "Strategie technické inspekce a následné údržby" této zprávy vypo ítáme intervaly technické kontroly viz následující tabulka. 1. interval 2. interval 3. interval 4. interval 5. interval Vypo ítané intervaly (v rocích) 1,45 1,44 1,42 1,41 1,39 Intervaly zaokrouhlené na 1/2 roku 1,5 1,5 1,5 1 1 6. interval 1,38 až do sou tu 20 let 1 až do sou tu 20 let 14. Záv r Tento p ísp vek, který jste práv prostudovali, je nutno chápat jako základ hypotézy, která má p isp t do diskuse o údržb a technických inspekcích systému. Nastoluje však hodn otázek, co se týká konkrétního ur ení hodnot pravd podobností, a to jak ur ení maximální dovolené pravd podobnosti poruchy pro uvedené p ípady, tak i ur ení pravd podobnosti s jakou jednotlivé postupy technická inspekce odhalí poruchy, které by uvedenou ztrátu integrity systému mohly zp sobit. Využití hypotézy umož uje: Stanovení termín inspekcí technických za ízení p i dodržení p edem stanovené maximální dovolené pravd podobnosti poruchy za ízení. A tím by se stala neakceptovatelná sou asná praxe pevných interval inspekce bez ohledu na to, zda je za ízení nové nebo 50 let 48 staré, bez ohledu na to, zda je provozní zatížení na 20% nebo 99% návrhového. Bez ohledu na to, zda materiál hlavn degraduje korozí, erozí, únavou nebo creepem anebo úpln n ím jiným. Bez ohledu na to, jaký je d sledek p ípadné havárie. Využití p i konstrukci bezpe nostních prvk u tlakových systém (tj.pojiš ovací ventil), zdvíhacích systém (tj. za ízení proti p etížení), stavebních a strojních ocelových konstrukcí, most všech druh apod. A to tak, aby nebyla p ekro ena p edem daná pravd podobnost poruchy systému. Lepší plánování plánovaných oprav, které umož uje hypotéza, by snížilo po ty neplánovaných. Tím vznikají hospodá ské úspory. Plánování opat ení pro dodržení maximální dovolené pravd podobnosti poruchy již p i projektu za ízení. 15. Použitá literatura: 15.1. Tišt ná literatura 1. Bielak O.: Životnost a spolehlivost tlakových a energetických systému, Sborník referát TLAK 2007 2. Bielak O., Bína V., Masák J., Korouš J.: Probabilistic lifetime assessment of the high pressure steam piping, Konference Engineering Mechanics 2001, Svratka, Czech Republic 3. Egermayer F., Bohá M.: Statistika pro techniky, SNTL Praha , 1984 4. Fuchs P.: Využití funk ní schopnost (spolehlivosti) v funk ní praxi, Všeobecná univerzita, Liberec 5. Hamelin B.: Údržba a její nové pojetí, SNTL Praha , 1983 6. Chalupa A.: Navrhování ocelových konstrukcí, Vydavatelství ÚNM, Praha 1982 7. Karpíšek Z.: Fuzzy spolehlivost, Sborník REQUEST 2007 8. Klesnil M., Lukáš P.: Únava kovových materiál p i mechanickém namáhání, Academia Praha 1975 9. Klesnil M. a kol.: Cyklická deformácia a únava kovov, VEDA Bratislava 1987 10. Marek P., Brozzetti J., Guštar M. a Tikalsky P.: Probabilistic Assessment of Structures using Monte Carlo Simulation. Background, Exercises and Software, Institute of Theoretical and Applied Mechanics,Academy of Sciences of Czech Republic, 2003 11. Mrázik A.: Teória spo ahlivosti oce ových konštrukcií, Veda Bratislava, 1987 12. N mec J., Sedlá ek J.: Spolehlivost strojních systém , SNTL Praha, 1979 13. N mec J., Sedlá ek J.: Statistické základy pevnosti konstrukcí 1, Academia Praha, 1982 14. N mec J., Drexler J., Serensen S.V., Kogajev V.P.: Statistické základy pevnosti konstrukcí 2, Academia Praha, 1982 15. NIST/SEMATECH e-Handbook of Statistical Methods, http://www.itl.nist.gov/div898/handbook/, Last update 7/18/2006 , Information Technology Laboratory, Statistical Engineering Division, Gaithersburg, MD, USA 16. Novotný R.: Weibullovo rozd lení p i analýzách bezporuchovosti, Elektrorevue 2002/17 17. Novotný, R.: Spolehlivost a diagnostika. VUT FEI Brno 2001, 159 s.: Medzinárodný elektrovšeobecný slovník - Kapitola 191: Spo ahlivos a akos služieb 18. Peka V.: Zjednodušený výpo et potrubí p i cyklickém namáhání, CHEMagazín, .2/2005 19. Peka V.: Životnost tlakové sestavy navržené podle sm rnice PED, Zpravodaj ATZ, .2/2005 49 20. Peka V.: Navrhování tlakové sestavy z hlediska její životnost i, CHEMagazín, .5/2005 21. Peka V.: Tlaková sestava p i cyklickém namáhání, p ednáška na konferenci TLAK 2006 22. Peka V.: Inovace pohledem inženýra, www.inovace.estranky.cz , 2010 23. Peka V.: „Risk based inspection“ též u tlakových systému v chemickém pr myslu, CHEmagazín .6/2008 24. Peka V.: „Risk based inspection“ u tlakových systému v teplárenství a energetice, Teplo, Technika, Teplárenství .3/2009 25. Polsterová H.: Spolehlivost v elektrotechnice, VUT Brno 26. R ži ka M.: Kriteria a postupy p i posuzování únavové pevnosti a životnost i konstrukcí, VUT Praha, 1998 27. R ži ka M., Havlí ek V.: Výpo et strojních sou ástí na únavu, D m techniky Praha 1988 28. Vincour D.: Stru ný informa ní dokument o systému DIALIFE 15.2. Legislativa a normy 1. NV . 26/2003 Sb., Sm rnice PED, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková za ízení. 97/23/EC Pressure Equipment Directive (PED) 2. SN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – ást 1-7: Obecná zatížení – Mimo ádná zatížení 3. SN EN 12952-3 Vodotrubné kotle a pomocná za ízení, ást 3 Konstrukce a výpo et ástí namáhaných tlakem. 4. SN EN 12952-4 Vodotrubné kotle a pomocná za ízení, ást 4 Provozní výpo ty ekávané doby života kotle. 5. SN EN ISO 16708 (450025) Naftový a plynárenský pr mysl – Potrubní dopravní systémy – Stanovení spolehlivosti na základ metod mezních stav 6. SN 731401 Navrhování ocelových konstrukcí 7. ASME ASME Boiler & Pressure Vessel Code Americké p edpisy pro stavbu tlakových nádob Section VI. Care and operation of heating boilers Section VII. Care of power boilers Section XI. Inservice inspection of nuclear power plant components 15.3. Internetové adresy http://comelec.afnor.fr/servlet/ServletComelec?form_name=cFormIndex&login=invite&pass word=invite&organisme=cen&comite=en13480 http://www.eurofitnet.org/ http://www.forengineers.org http://www.elektrorevue.cz/clanky/01017/index.html http://www.itl.nist.gov/div898/handbook/index.htm http://www.wikipedia.com http://www.statspol.cz/request/request2006/prezentace/karpisek.pdf http://www.noise.cz/SBRA/ http://www.ffatigue.net http://www.maintenanceresources.com http://www.maintenanceworld.com http://www.plant-maintenance.com 50 http://reliabilityweb.com http://quanterion.com/RIAC http://www.weibull.com http://www.sbra-anthill.com 51 © Václav Peka , 2015 Václav Peka : Hypotéza nového p ístupu k model m poruch a strategii údržby a technické inspekce Vydalo: Vysoké Mýto, 2015 52
Podobné dokumenty
Hypotéza nového přístupu k modelům poruch a strategii údržby a
zátěž působících v čase, platící pro určité rizikové místo konstrukce, při které je
padesátiprocentní jistota ztráty funkční schopnosti všeobecného systému v tomto rizikovém
místě
Maximální životno...
SO 201 NA SILNICI I/30, MOST MALÉ ŽERNOSEKY
vtoku (m eno od horního vrcholu vlny po niveletu) nejlépe spl ovala požadovaná kritéria.
Nosnou konstrukci tvo í ocelový tubus montovaný z dílc vlnitého plechu tlouš ky 7 mm
a vlny 380 x 140 mm „rá...
Obvodová řešení snižujícího měniče
Behaviorální model fungoval ješt p i R = 6 .
Co tyto poznatky o modelech znamenají pro praxi? Znamenají to, že za b žných podmínek bude simulace
s behaviorálním modelem dostate
p esná, ale selže v ...
Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu
Chorvatska, Anglie a Walesu, Ma arska, Norska a Rumunska. IB-NET pracuje hlavn s údaji týkajícími se
infrastruktury vodárenských spole ností v r zných zemích. Pro každou zemi je zárove k dispozici ...
Instrumentace a vyhodnocování rázových zkoušek na
odolnost materiálu vůči porušení lomem. Jedná se tedy o schopnost absorpce energie při
iniciaci a šíření trhliny nebolitrhliny neboli schopnosti materiálu plasticky se
deformovat. Na mikroskopické ...
Krevní změny při sportovním tréninku
a delším bìhu na rùznì tìžkém a nerovném povrchu se ukázalo, že stupeò hemolýzy jak in
vitro, tak in vivo je stejný a odpovídá stupni nerovnosti tohoto povrchu.
Podle jiných názorù mùže být pøíèino...
uživatelská příručka
Existuje také možnost deaktivace automatické detekce sm ru pr toku proudu p es m icí transformátor
proudu. Tato možnost se využívá p i kogeneraci (tzn. kdy n který uživatel na síti funguje jako gen...
Památné stromy 1 - 20 25/01/2010,22:42 2.22 Mb
člověka a věkem se jejich hodnota zvyšuje. Mnozí z nás si
ani neuvědomují, že jejich život mnohdy zdaleka přesahuje
život jedné lidské generace. Stromy, jako živé připomínky
historie, si zaslouží ú...