obecní listy

Transkript

obecní listy

č.2
3/2007
OBECNÍ LISTY 
 OBECNÍ LISTY č.2, 3/2oo7
v koutě jako lyže, sáňky a jim podobné, na které letos nedošlo,
s výjimkou několika dní na konci ledna. Počasí nám chce snad
vynahradit loňskou nekonečnou zimu, kdy ještě začátkem dubna
(10.4.) napadlo 10 cm sněhu. Přejme si tedy, ať po nejteplejší zimě
od roku 1775 přijde jaro takové, jaké má být!
Tři
měsíce
utekly jako voda a druhé
číslo Obecních listů je
opět mezi Vámi. Zima nás
letos navštívila jen velmi
vzácně, naopak z jarního
počasí se již radujeme od
poloviny února. A to už i
v prosinci a lednu leckterý
trávník zdobily kvítky
chudobek a někteří ptáci
se ani nevydali na cestu
do teplých krajin. Je
příjemné, že se jistě
ušetřilo na uhlí a dříví,
ale čímpak nás asi
překvapí příroda, která si
ani nestačila pořádně
odpočinout a nabrat sílu
do nového roku života?
To nejlépe asi ukáží
měsíce sklizní…
(zdroj: www.cesketradice.cz)
Zatím vše vypadá optimisticky a všichni se těšíme na jarní
dny všední i sváteční. Mnozí již netrpělivě zahájili práce na svých
zahrádkách, polích a v sadech a těší se z každého přírůstku. Jiní
oprašují svou sportovní výstroj a výzbroj s nadějí, že nezůstane
-1-
Slovo starosty
Vážení spoluobčané, dovolte mi abych Vás seznámil
s posledním děním veřejné samosprávy.
Veřejná zasedání zastupitelstva
Od vydání minulých Obecních listů se konaly dvě veřejné
schůze obecního zastupitelstva. Bohužel musím zde uvést, že účast
občanů byla velmi nízká a i z tohoto důvodu tedy podrobněji popíši
body, které byly na zasedáních projednány.
Na veřejném zasedání zastupitelstva, které se konalo
22.12.2006 byly projednány zejména otázky týkající se rozpočtů za
rok 2006 a na rok 2007:
Byl odsouhlasen upravený rozpočet za rok 2006.
Celkové příjmy a výdaje byly upraveny na základě
účetnictví do konce října roku 2006. Největší
změny byly jak ve snížení příjmů z lomu Krušec,
nákladů na elektrickou energii, tak zrušením
investičních akcí. Upravený rozpočet pro rok 2006
je přebytkový, s příjmy 1.863.760,- Kč a výdaji
1.818.740,- Kč.
-2-
 OBECNÍ LISTY -
-
č.2, 3/2oo7
Byl schválen provizorní rozpočet na rok 2007,
který byl sestaven na základě hospodaření
v předcházejících letech. Celkové příjmy a výdaje
jsou navrženy následovně: příjmy 1.708.158,- Kč a
výdaje 1.708.158,- Kč .
Zastupitelstvo oprávnilo starostu ke schválení
revize rozpočtu za rok 2006 k 31.12.2006.
První letošní veřejné zasedání zastupitelstva se konalo
2.3.2007, zastupitelé projednaly níže uvedené body:
Odsouhlasili poplatky za svoz netříděného
komunálního odpadu. Na základě příjmů a výdajů
z odpadového hospodářství za minulý kalendářní rok
a na základě zvýšení sazby za uložení odpadu na
skládku o 100 Kč za tunu byly určeny tyto poplatky
za svoz komunálního odpadu:
o
Dospělá osoba (jednotlivě)
390 Kč
o
Dítě, osoba nad 70let nebo držitel karty ZTP
(jednotlivě)
195 Kč
o
Chalupář (za stavení)
430 Kč
Poplatky za svoz odpadu a za psy je možno zaplatit každou
středu od 19 do 21 hodin na Obecním úřadu v Ježovech do
konce dubna. (Poplatky za psy zůstávají nezměněny, jsou tedy
50 Kč za psa a za každého dalšího 80 Kč).
Přes mírné zvýšení poplatků bude stále obecní úřad za svoz
odpadů doplácet.
Zastupitelstvo projednalo a odsouhlasilo záměr
změny smlouvy s provozovatelem lomu Krušec u
Trnčí. Tento záměr byl projednán jednak kvůli
změně sídla provozovatele, tak z důvodu možnosti
rozšíření pronajímaných obecních pozemků.
Zastupitelstvo
schválilo
záměr
nákupu
velkoobjemového kontejneru na plasty, který bude
umístěn v Ježovech u sportovního areálu.
Zastupitelstvo bylo seznámeno s upraveným
rozpočtem za rok 2006 k 31.12.2006 (příjmy
-3-
dosáhly 1.890.640,- Kč a výdaje dosáhly 1.849.330,Kč), který následně schválilo. Tento rozpočet byl
sestaven na základě skutečných příjmů a výdajů za
minulý rok.
Zastupitelé byly starostou seznámeni s alternativami
umístění dětského hřiště u sportovního areálu v
Ježovech a nakonec schválili záměr vybudovat hřiště
proti vstupu do šaten.
Vzhledem ke kalamitám v lesích zastupitelstvo
schválilo prodej vytěženého dřeva v co nejlepším
poměru nejvyšší ceny a nejkratšího času z důvodu
předpokladu snížení kvality dřeva a z důvodu
snížení výkupních cen dříví.
Dále byli zastupitelé a občané seznámeni se závěrem
auditu, který z pověření Krajského úřadu Plzeňského kraje proběhl
v naší obci 13.2.2007. Nebyly nalezeny závažné neshody nebo
nedostatky.
Provizorní rozpočet na rok 2007
Příjmy
odpadové hospodářství
86.000,-
z toho: poplatek za komunální odpad
příspěvek za tříděný odpad
využívání odpad. systému obce právnickými osobami
68.000,17.000,1.000,-
zemědělství
z toho: z lesa
144.000,144.000,-
místní hospodářství
z toho: nájem z pohostinství Ježovy
nájem z prostor střelnice za r. 2005, 2006
129.000,12.000,10.000,-
-4-
pronájem obecních pozemků
úhrada z dobývacího prostoru
všeobecná pokladní správa
42.000,65.000,1.342.000,-
z toho: daň z nemovitostí
daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
daň z příjmů fyzických osob - zvláštní sazba
daň z příjmů fyzických osob z podnikání
daň z příjmů právnických osob
daň z přidané hodnoty
poplatek ze psů
úroky z účtu
dotace
215.000,267.000,15.000,60.000,300.000,480.000,5.000,200,6.958,-
z toho: dotace ze státního rozpočtu na státní správu
6.958,______________________________________________________________
Celkem příjmy
1.708.158,-
Výdaje
vodní hospodářství
z toho: obecní studně
2.000,2.000,-
odpadové hospodářství
z toho: svoz komunálního odpadu a tříděného odpadu
likvidace černé skládky
svoz nebezpečného odpadu
rozbor odpadní vody
kanalizační pasport
147.000,92.000,15.000,15.000,5.000,20.000,-
lesní hospodářství + odborná lesní správa
113.325,-
doprava
z toho: opravy a udržování míst. komunikace
příspěvek na zajištění autobusové dopravy
53.720,45.000,8.720,-
školství
z toho: příspěvek na dojíždějící žáky
80.000,80.000,-
-5-
kultura
z toho: knihovna
SPOZ
obecní kronika
občasník
kulturní akce + příspěvek na pouťové atrakce
59.300,20.000,6.300,3.000,5.000,25.000,-
vnitřní správa
z toho: správa
odměny zastupitelstva
mzda pracovníků
příspěvek sdružením, mikroregionu a obcím
příspěvek – Radost Merklín
pojištění majetku
bankovní poplatky
vrácení zálohy na volby do Parlamentu ČR
vrácení zálohy na volby do zastupitelstev obcí
620.813,221.632,247.000,80.000,5.000,8.500,22.000,16.000,9.050,11.631,-
požární ochrana
z toho: sbor dobrovolných hasičů
10.000,10.000,-
místní hospodářství
z toho: veřejné osvětlení
údržba veřejného prostranství
elektrická energie hřiště Ježovy
nájem z pozemků – pozemek střelnice Ježovy
prodejna Trnčí – el. energie, materiál
splátky úvěru
úroky z úvěru
oprava a údržba obecního majetku
622.000,85.000,50.000,30.000,2.000,10.000,300.000,15.000,10.000,-
Investice
120.000,z toho: provoz areálu hřiště Ježovy
30.000,projekt opravy rybníka na Chlumské
20.000,dětské hřiště
50.000,oprava střechy kapličky v Ježovech
20.000,_______________________________________________________________
Celkem výdaje
1,708.158,Rozpočet je navržen jako vyrovnaný.
-6-
Vodní zákon
Rád bych Vás ve stručnosti seznámil s hlavními dopady
změny zákona o vodách 20/2004 Sb. Na základě tohoto zákona
zanikají povolení na odběr vod jak z povrchových, tak
z podpovrchových zdrojů, zároveň s tím jsou zrušena i povolení na
vypouštění vod do vodotečí, případně do podpovrchových zdrojů
s platností od 1.1.2008.
Nejprve ve stručnosti proberu povolení na odběr vod, v našem
případě se zaměřím na odběr vody z podpovrchových zdrojů.
Zdroje, které jsou využívány výhradně pro
zásobování domácností pitnou vodou:
o
Studny vybudované před rokem 1955 –
v tomto případě se jedná o tzv. historické
studny, u kterých není třeba žádat o nová
povolení.
o
Studny vybudované mezi rokem 1955 až 2002
– v tomto případě je nutné požádat o nová
povolení k odběru vody.
o
Studny vybudované po roce 2002 – v tomto
případě zůstává platné povolení k odběru vody.
Zdroje, které nejsou určeny výhradně pro
zásobování domácností – je nutno žádat o nové
povolení k odběru vody. Jedná se i o případy, kdy je
v místě bydliště nahlášena provozovna podnikatele.
Žádosti na povolení k odběru vody lze získat na Městském
úřadě v Klatovech na Odboru životního prostředí, nebo stáhnout z
internetu http://www.klatovy.cz/mukt/formulare.asp (pro stažení a
vytisknutí lze využít např. veřejnou internetovou stanici
nainstalovanou v naší obecní knihovně). Po vyplnění žádosti je nutné
tento formulář s požadovanými přílohami předložit na Městském
úřadě v Klatovech na Odboru životního prostředí do konce července
2007.
-7-
Jak jsem již uvedl, jsou zrušena i povolení na vypouštění
odpadní vody. Pokud je voda vypouštěna do půdy nebo do vodoteče,
je nutno požádat o nové povolení. V našich obcích je povoleno
vypouštět vodu do dešťové kanalizace pouze v Ježovech, a to
z domácích čistíren, případně z řádně provozovaných septiků
s dočištěním. Pro ostatní případy je nutno požádat o vydání nového
povolení k vypouštění (pro vydání povolení je nutno splnit základní
požadavky na čištění odpadních vod), nebo zajistit vyvážení žump
odbornou firmou, která zajistí řádné vyčištění odpadní vody.
Důsledky orkánu Kyril
Škody způsobené lednovým orkánem Kyril postihly
všechny naše občany, na obecním majetku došlo k největším škodám
na lesních porostech. Polomy jsou již vytěženy, bylo získáno cca
430 m3 dřeva různé kvality. Následky této těžby se promítnou jak do
tohoto roku zvýšením příjmů a výdajů na těžbu dřeva a obnovu lesa,
tak do příštích let, kdy bude muset být výrazně snížena těžba dřeva.
Čtěte, prosím, vývěsní tabule
V závěru svého příspěvku Vás chci upozornit na vývěsní
tabule obecního úřadu v jednotlivých obcích. Doporučuji se občas u
těchto tabulí zastavit, protože jsou na nich průběžně aktualizovány
nejdůležitější informace. Bohužel musím uvést, že při komunikaci
s občany neustále zjišťuji, že vývěsky jsou čteny nepozorně, jsou-li
vůbec čteny.
-PK-
-8-
Tříkrálová sbírka
13.
ledna
2007
proběhla
v Chlumské a v Ježovech Tříkrálová
sbírka,
kterou
organizovala
Římskokatolická farnost Švihov (od
1. ledna 2005 svým územím zahrnuje
obce: Balkovy, Bezpravovice, Bíluky,
Biřkov, Červené Poříčí, Dehtín, Dolany,
Chlumská, Chudenice, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kámen, Kamýk,
Kokšín, Křenice, Lhovice, Lučice, Malechov, Měčín, Mezihoří,
Nedanice, Nedaničky, Petrovice, Přetín, Radkovice, Řakom, Slatina,
Stropčice, Svrčovec, Trnčí, Třebýcina, Třebýcinka, Vícenice, Vosí,
Vřeskovice. Dekretem plzeňského biskupa Františka Radkovského
farnosti Chudenice, Dolany, Měčín, Vřeskovice zanikají a stávají se
součástí farnosti Švihov). Sbírka byla ohlášena i v Trnčí, ale
vzhledem k nepřízni počasí byli Tři králové (chudenické děti) tak
vyčerpáni, že již neměli sílu v pochůzce pokračovat. Vybrána byla
částka 2.010,50 Kč (v loňském roce to bylo 2.243 Kč). Celkem tato
charitativní akce v naší farnosti vynesla 92.118 Kč.
Vybrané prostředky podpoří aktivity Charity České
republiky v oblasti Klatovska: Domov pokojného stáří v Klatovech,
Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni v Klatovech,
pečovatelskou službu v Plánici, Chudenicích, Švihově, Dolanech,
Měčíně a osobní asistenci těžce zdravotně postižených v oblasti
Klatovska. Na tyto cíle je určeno 65% vybraných prostředků. Dalších
30% je určeno na podporu projektů sociální a humanitární pomoci a
dalších aktivit Charity ČR v plzeňské diecézi. 5% bylo použito na
náklady spojené s organizací Tříkrálové sbírky. Oblastní charitě
Klatovska sbírka vynesla 385.121,67 Kč.
Všem, kteří koledníkům otevřeli dveře a přispěli do jejich
kasičky, patří velké poděkování.
 OBECNÍ LISTY Sbor dobrovolných hasičů v Ježovech slaví
105 let
2. ledna 1902 byl v Ježovech na valné hromadě občanstva,
svolané panem starostou M. Klaisnerem, založen Sbor dobrovolných
hasičů. Přítomný řídící učitel Václav Malý objasnil důležitost a
potřebu sboru pro obec a vybídl přítomné, aby osvědčili, že jsou si
důležitostí sboru vědomi. Za činné členy se přihlásilo 24 občanů a 3
za přispívající členy. Stanovy sboru připravil p. Malý a poté byly
jednohlasně schváleny. Dále se přistoupilo k volbě činovníků.
Zvoleni byli: předseda - Václav Klaisner
velitel - Karel Kadera
podvelitel - Václav Königsmark
ostatní výbor - Václav Malý
- Ondřej Klaisner
- Jan Klaisner
- Václav Baxa
- Josef Řezníček
náhradníci - Matěj Paleček
- Josef Hájek
jednatel - Václav Malý
pokladník - Josef Benýr
dozorce náčiní - Josef Hlávka
přehlížeči účtů - Martin Paleček
- Matěj Bauer
trubač - Václav Baxa
Několik důležitých dat z historie sboru:
3. leden 1902
-BK-
Září 1902
-9-
č.2, 3/2oo7
- usnesení obecního zastupitelstva o zakoupení
šestnácti obleků a výzbroje
- pořízení stříkačky, knihy protokolů a pamětní
knihy
-10-
 OBECNÍ LISTY Říjen 1902
25. leden 1903
2. únor 1903
19. července 1903
30. srpen 1907
č.2, 3/2oo7
- sbor se připojuje k Župě přeštické a tím
k Svazu jednot hasičských zemských
- první hasičský ples v hospodě U Harmáčků
- účast na požáru v Otěšicích
- vysvěcení stříkačky
- účast na požáru v Biřkově
V rámci oslav 105. výročí založení sboru
proběhne v naší obci Okrsková soutěž, která se bude
konat 19. května na hřišti. Soutěžit se bude v požárním
útoku a ve štafetě 4 x 100 metrů.
Přijďte podpořit naše borce!
-VBml-

NAŠI JUBILANTI
(v posledním čtvrtletí)
Jana Sikytová, 50 let, Ježovy
Dana Kučerová, 60 let, Ježovy
Karol Jersák, 65 let, Ježovy
Josef Šrámek, 81 let, Ježovy
Karel Bauer, 83 let, Ježovy
Františka Slámová, 84 let, Trnčí
SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME !
Sbor dobrovolných hasičů Ježovy ve svých začátcích.
Do roku 1914 se činnost sboru točila okolo vybírání
příspěvků, nákupu hasičského náčiní, pravidelně se konaly plesy,
členové se scházeli na valných hromadách, zástupci se zúčastnili
několika župních srazů.
Tolik o založení a o činnosti sboru do roku 1914.
V příštím čísle Obecních listů se budeme věnovat historii ježovských
hasičů v průběhu světových válek.
-11-

Březen - měsíc knihy a internetu - v Obecní
knihovně v Ježovech
Obecní knihovna v Ježovech má dlouholetou tradici.
Navštěvují ji jak dospělí čtenáři, tak i mládež a děti. Je zde velmi
dobrý výběr knih i časopisů, protože knihovna kromě vlastních nabízí
i nejnovější tituly, které zajišťuje na základě spolupráce s Městskou
knihovnou v Klatovech. Ta jedenkrát za čtvrtletí odveze přečtené
-12-
soubory knih a přiveze knihy nové. V knihovně se tak během roku
vymění 640 kusů knížek. Z nich si malí i velcí čtenáři mohou vybrat,
co je zajímá a baví. Dospělí čtou nejraději romány nebo detektivky,
ale i naučná a historická díla. Děti a mládež zajímají spíše komiksy,
encyklopedie nebo dívčí románky.
Od poloviny února letošního roku je v naší knihovně
v rámci dotovaného (EU, ČR, Plzeňský kraj a obec) projektu
„Internetizace knihoven v Plzeňském kraji“ nainstalován počítač
s internetem, barevnou tiskárnou, kopírkou a skenerem. Proto Obecní
knihovna v Ježovech od 1.3.2007 rozšířila pracovní dobu ze dvou
hodin týdně na čtyři hodiny, a to v pondělí od 17 do 19 hodin a ve
středu rovněž od 17 do 19 hodin. V tomto čase si mohou všichni
občané přijít do knihovny nejen půjčit knihy a časopisy, ale i cokoliv
najít na internetu, vytisknout, naskenovat či okopírovat. Půjčování
knih a časopisů je bezplatné a používání internetu včetně ostatních
služeb je zatím také zdarma. Proto by jich měli občané co nejvíce
využít!
A tak vás všechny do knihovny srdečně zveme, ať už na
zapůjčení hezké knížky nebo surfování po internetu.
-JaB-
Úspěšnou
hokejovou sezónu
vystřídá kopaná
Sportovní klub Ježovy v těchto dnech vzpomínal na
předsedu klubu pana Jana Sysla, který by se 14. února dožil 58 let.
Sportovní klub Ježovy má k dnešnímu dni celkem 86
členů, z toho je zaregistrováno na kopanou 48 členů a na lední hokej
38 členů. Bohužel činných je pouze polovina.
Lední hokej se blíží do závěrečné časti letošní sezóny a je
v tabulce stále na prvém místě.
SKUPINA III.C
Obecní knihovna v Ježovech má také od 1.3.2007 novou
knihovnici, paní Ilonu Kozákovou, která po šestnácti letech vystřídala
paní Jaroslavu Bláhovou. Knihovna je nově vybavena skříňkami,
židlemi apod., protože staré zařízení už potřebovalo obnovit, aby se
čtenářům i ostatním návštěvníkům v knihovně líbilo a rádi ji
navštěvovali. Pro menší děti jsou připraveny i hry, pastelky,
omalovánky, puzzle a další zábava.
-13-
5.3.2007
Kopaná se bude teprve rozjíždět. Sezóna v kopané začíná
14. dubna 2007 na domácím hřišti se Sokolem Běšiny od 16:30 hod.
-14-
Rozpis jednotlivých zápasů je vyvěšen na vývěsné tabuli u OÚ
Ježovy. Také bude vyvěšen v Trnčí a na Chlumské.
Před začátkem sezóny sehrajeme přátelská utkání na
hřištích Sokola Chocomyšl a Radkovice. Na domácím hřišti
sehrajeme zápasy se:
Sokolem Nalžovské Hory 17.3.2007 od 15:00 hod.,
Sokolem Radkovice 31.3.2007 od 15:00 hod. a
Sokolem Bolešiny 7.4.2007 od 15:00 hod.
myslivecký bál, kde se opět všichni sešli v hojném počtu. K pobavení
hrál pan Bezvoda a zpěvem ho doprovázela paní Babková, tančilo se
až do rána. Akce se samozřejmě zdařila jako každý rok. Dále se u nás
zastavili a zahráli harmonikáři, ale na této akci už byla účast
podstatně slabší. I mladí uspořádali zábavu. Co možná každý neví, i u
nás existuje místní kapela. Účast byla velká. Na Zlatého slavíka to
zatím není, ale když to kluci rozjedou, tak to za to stojí. Posledním
kulturním zážitkem byl večer s dvojicí muzikantů Lovci rytmů, ale
zájem veřejnosti opět nebyl veliký.
Sportovní klub Ježovy srdečně zve všechny příznivce
kopané k povzbuzení domácího týmu!
-JB-
-MN-
Co nám přinesla letošní zima
Letošní zima rozdělila lidi na dva tábory. Na ty, kteří měli
radost, že letošní spotřeba paliva nebyla tak drastická a neměli starost
s odklízením sněhu jako loňského roku, a ty, kteří vyhlíželi z okna
sněhové vločky, aby konečně vytáhli svoje prkýnka na sjezdovky
nebo postavili strážného domu - sněhuláka. Ale co nám zima
připravila, asi nikdo nečekal a to byl silný vítr, který dosahoval síly
orkánu, měl jméno Kyril a přehnal se nad naší republikou 18. ledna.
Je až s podivem, co všechno napáchal, za své vzala nejedna střecha a
to i typu Bramac, vzduchem létalo vše, co mu přišlo do cesty.
Smutný pohled je i na lesy, kde škody jsou velké a je
vytěženo na kolik let dopředu. Nejsme v našich
podmínkách na tyto jevy zvyklí, ale příroda je
mocnější a oplácí nám, jak se k ní chováme. Tak
si asi budeme muset zvyknout na její vrtochy i do
budoucna.
Poněkud veselejšími událostmi v zimní
sezóně bylo několik málo společenských akcí, které
u nás proběhly. Začátkem ledna to byl již tradiční
-15-
„Poslechněte, lidé, našeho hlasu,
v tomto přeradostném, veselém času…“
Opět nám po roce přicházejí
Velikonoce, jsou to svátky jara a pro křesťany
nejvýznamnější svátky v roce. K těmto
svátkům se váže mnoho tradic. I u nás se
některé dodržují, po všechny léta se u
nás např. chodí s řehtačkami. Jak
všichni víme, na Zelený čtvrtek se
naposledy rozezní kostelní zvony,
které odlétají do Říma a znovu zazní až na
Bílou sobotu. Proto děti procházejí vesnicí a hlas
zvonů nahrazují „racháním“ řehtačkami, klepadly a trakaři. Začíná se
chodit na Zelený čtvrtek v podvečer, na Velký pátek ráno, odpoledne
a opět v podvečer a na Bílou sobotu, kdy se děti nejvíce těší se na
koledu (chození „po vejcích“), se jde brzy ráno. Běda nějakému
spáči, který si rád přispí, pak mu kaprál strhne vajíčka i peníze. V
sobotu se řehtáči zastaví u každého domu a zazpívají písničku :
„Ó ty nevěrný Jidáši, co jsi to učinil,
že jsi svého Mistra židům prozradil.
-16-
Za to jsi se oběsil, že jsi Boha neprosil.
Na Zelený čtvrtek v zahradě jali,
na Veliký pátek ukřižovali,
na Bílou sobotu z kříže sundali,
do nového hrobu jej uložili.“
Potom se pořádně řehtačkami zařehtá a pomlázkou se každá
hospodyňka vyšlehá. Racháče hospodyňka podaruje vajíčky od
kropenaté slepičky. Také cestou s řehtačkami se děti staví u každého
křížku a v duchu si řeknou svou modlitbičku. Tato tradice by měla
být výsadou chlapců, ale moderní doba dává prostor i děvčatům.
Ježovští „racháči“ ve 20. letech 20. století (v pozadí chalupa „U Krištofů“).
--Dříve byl ještě s koledou v našem kraji spojen jeden zvyk.
Když si chlapci po ranním sobotním rachání uložili doma své
tratárky, ustrojili se do svátečních šatů. Jeden z nich se oblékl za
Jidáše a vzal si kožený váček. Některý hoch vzal košík na vejce, jiný
na hrách a vydali se na obchůzku po vsi. Chudší stavení minuli. Vešli
-17-
do světnice, jen Jidáš zůstal za dveřmi. Pozdravili a zazpívali
písničku o nevěrném Jidášovi, která se zpívá dodnes. Potom jeden
přečetl evangelium připadající na tento den, za to přinesla hospodyně
koledníkům vejce, někdy hrách. V tu chvíli otevřel dveře Jidáš,
cinkal penězi ve váčku a dožadoval se také nějakého peněžitého
dárku. Když hoši obešli ves, vše si rovným dílem rozdělili jako dnes
(viz Č. Zíbrt: Veselé chvíle v životě lidu českého. Vyšehrad, Praha
2006, s. 238). Tento zvyk zřejmě souvisel s tradiční dětskou
velikonoční hrou „honění Jidáše“, kterou chlapci i děvčata hráli na
Zelený čtvrtek a Velký pátek po mši kolem kostela a byla jimi velmi
oblíbena. Vyvinula se z původních pašijových her a je v českých
zemích doložena již od 16. století. Jak je vidět, jsou velikonoční
zvyklosti v našem kraji velmi prastaré a tradiční a je dobře, že se stále
udržují a předávají dalším generacím. Jsou již obvyklé pouze na
vesnicích na širším Plzeňsku.
(-BK-)
--Která tradice u nás naopak nově nachází
místo, je chození s pomlázkou na Velikonoční
pondělí, a to je pro řadu lidí pěkný horor. To když
parta pořízků vtrhne do domu s pomlázkami, někdy
maxipomlázkami a sešlehá nejednu sukni. Už aby byl
další rok, který bude přestupný, tradice se tak obrátila
a i děvčata měla šanci si pořádně zamrskat. Letos jim
pouze zbývá použít voňavku s pořádně těžkou vůní
nebo koledníky polít studenou vodou, pak je
podarovat vajíčky malovanými či čokoládovými,
popřípadě kořaličkou. S pomlázkou, která by měla být
vyzdobena stužkami, se chodí, aby děvčata a nejen ta byla po celý
rok zdravá, pilná a veselá. Tak snad se najde koledníček, který zavítá
a posílí nás na celý rok.
VESELÉ
VELIKONOCE,
KRÁSNÁ
MALOVANÁ
VAJÍČKA A MNOHO KOLEDNÍKŮ PŘED VRÁTKY!
-JB-
-18-
Čtení z obecní kroniky
Ve svém příspěvku naváži na předchozí číslo Obecních
listů a podrobněji se vrátím k zápisům z kroniky z období 1. světové
války. Ta zasáhla život našich přímých předků daleko drsněji,
protože se jí přímo na bojišti zúčastnilo mnoho našich dědů a někteří
z nich zaplatili válečné běsnění svým životem. Přiblížím Vám tedy
nejdůležitější a snad i nejzajímavější události v obci z let 1914-1916.
1914 – Začaly zde první rekvizice. Z bývalého velkostatku
byly zabrány 2 páry koní, 1 kůň od J. Harmáčka a 2 vozy. Zdejší
obec dodala armádě 25 vojáků a v témže roce už byli 3 z nich raněni.
1915 – Stoupla drahota, pro zajímavost uvedu některé
ceny v korunách: kráva - 1 600, hřebice - 2 000, vůl - 2 000, hříbě 800, podsvinče - 60, koza - 70, husa - 5, kachna - 3,50, 1 kg másla 4,50, 1 l piva – 36 hal. Byly zavedeny chlebenky. V obci byly stále
prováděny soupisy zásob obilí a mouky, žňová komise sepisovala
výměru osetých a osázených pozemků a proběhla neúspěšná sbírka
kovů. Aprovizační komise zřídila skladiště „přebytků“ v obchodě
pana Harmáčka.
Lze však říci, že obecní úřad si počínal rozumně a lidé si
navzájem vypomáhali. V červenci byla císařským nařízením
zabavena sklizeň. I školní děti musely válečnému hospodářství
napomáhat – šily prádlo, cupovaly látky na obvazy, sbíraly
ostružinové listy jako náhražku čaje, kopřivy na ošacení. Ve velkém
bylo zabavováno železo na výrobu zbraní.
Pro zajímavost přidávám ještě soupis hospodářského
zvířectva v obci a přiznám se, že mě množství dobytka překvapilo,
myslím, že nebudu sama. Napočítáno bylo: 60 kusů hovězího do 1
roku stáří, 147 krav, 15 volů, 1 býk, 137 vepřového, kobyl 15 kusů, 6
hříbat a 30 koz.
Ve zdejší obci bylo na sklonku roku jen málo čísel,
z nichž by nebyl někdo na vojně. Dosud padl jediný – Josef Balák.
-19-
1916 – V lednu bylo opět nařízeno provést soupis všech
zásob potravin a neexistující přebytky odevzdat. I obyvatelstvo
vesnice začalo trpět nouzí. Od 1. dubna byly přidělovány poukazy na
cukr – 1 kg na osobu, ovšem nepoctiví obchodníci toho zneužívali.
Podle vzoru Německa byl u nás zaveden letní čas, ale na vesnici se
příliš neujal. Podle soupisu osevné plochy Ježovy měly: 36 ha ozimé
pšenice, 1,75 ha jarní pšenice, 58 ha žita, 27 ha ječmene, 34 ha ovsa,
4,5 ha hrachu, 4 ha koňského bobu, 1,5 ha viky, 6 ha krmné směsky,
43 ha jetele, 38 ha brambor, 54 ha trvalých luk, dočasných 7 ha, řepy,
zelí, máku aj. 5 ha.
Propagovala se kukuřičná mouka, ale u hospodyněk se
příliš neujala, alespoň dobytek po ní tloustl. Stále stoupala drahota,
cena dobytka v porovnání s rokem 1915 byla jednou tak vysoká.
Zdejší obec se zachovala čestně, o nikom se neví, že by prodával za
maximální ceny. O své chudší občany se starala a tak byla vzorným
příkladem pro ostatní. V listopadu umírá císař František Josef II.
V tomto roce jsou úředně zjištěni další padlí - Karel Kadera, Gustav
Berka a Václav Zedník. Jiní upadli do zajetí.
-MF-
Jarní pranostiky Duben:
- prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj
- mokrý duben, hojnost ovoce
- když duben laškuje, bývá mnoho sena i obilí
- je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný
jistě
- co duben našetří, to květen spálí
Květen:
- chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají
- na mokrý květen přichází suchý červen
-20-
- suchý květen – mokrý červen
- déšť sv. Žofie (15. 5.) švestky ubije
- deštivý květen – žíznivý říjen
Slovo pašije (latinsky passio) znamená utrpení. Pašijemi
jsou nazývány zprávy evangelistů o utrpení a smrti Ježíše Krista,
předčítané nebo zpívané o Pašijovém, Svatém, Tichém,
Velikonočním neboli Velkém týdnu. Takto je nazýván poslední týden
velikonoční postní doby, který předznamenává vyvrcholení
liturgického roku.
Prvním dnem Pašijového týdne je Květná neděle,
oslavující triumfální Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, kterým zveřejnil
své spasitelské poslání. Věřícími byl mohutně vítán zelenými
ratolestmi (olivovými či palmovými, proto se také někdy užívalo
názvu Palmová neděle). Podle této události jsou dosud součástí
liturgických oslav Květné neděle průvod věřících kolem kostela a
svěcení zelených a kvetoucích ratolestí symbolizujících život, naději
a vítězství. Ve střední Evropě se velké oblibě těšily vrbové proutky,
protože byly snadno dostupné a zároveň nejvíce připomínaly biblické
olivové proutky. V našich zemích se ratolestem přezdívalo podle
vzhledu huňatých jehněd kočičky, klokoče či košťata.
Tradice žehnání ratolestí zaujímala důležité postavení již
v rituálních
oslavách
příchodu
jara
v předkřesťanských dobách. Víra v magickou sílu
posvěcených ratolestí byla natolik silná, že
ještě na počátku 20. století se jako lék proti
nemocem jedly poupata a výhonky
posvěcených větviček, jako ochrana před
bouřkou a krupobitím se posvěcené ratolesti
zastrkávaly za kříže a svaté obrazy ve světnicích, ve
tvaru kříže se zapichovaly do polí, nebo se používaly jako zaručený
prostředek proti hmyzu, škůdcům a škodné.
V lidovém prostředí byla Květná neděle jedním
z nejpůvabnějších dnů předvelikonočního času a váže se k ní snad
nejvíce magických praktik. Vedle svěcení kočiček bylo zvykem si na
mši obléknout něco nového, čímž bylo zaručeno, že každý bude po
celý rok „kvést“. Hospodyně tento den nepekly, aby se nezapekl květ,
v sadě by se tak neurodilo ovoce. Zelenými ratolestmi se z domu
vymetala neřest. Květná neděle také byla prvním dnem, kdy se podle
staré lidové víry otevíraly cesty k pokladům. Řezal se vrbový
proutek, který měl pomoci člověku nalézt vejce černé slepice, neboť
podle pověry černá slepice s bílou chocholkou snáší zlaté vejce.
Pokud se podaří vajíčko najít, musí se zahrabat do slámy. Před
půlnocí se vyjme z úkrytu a zanese na křižovatku. Když se položí na
zem a zamává se nad ním vrbovým proutkem uříznutým o Květné
neděli, zjeví se člověku duch a vyplní mu každé přání.
Následující dny - pondělí, úterý a středa jsou považovány
za všední dny pašijového týdne. V některých oblastech byly
spojovány s názvy jako Modré pondělí, Šedivé úterý a Sazometná
středa, jejichž význam je dnes vysvětlován značně mlhavě. Označení
„Modré pondělí“ vzniklo snad tím, že se na pondělí přenášela
-21-
-22-
Červen:
- často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom bývá
- jak červen teplem září, takový bude i měsíc září
- prší-li na sv. Petra a Pavla, bude mnoho myší a urodí se hodně
hub
- je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno
- jaký červen, takový prosinec
-MF-
„Proto vám zpíváme pomlázku,
abyste vzpomněli na lásku,
kterou k nám měl Pán
Ježíš, když on ten
přetěžkej nesl kříž…“
aneb Pašijový týden
po Květné neděli část jejích privilegií jako volného dne a chasa
nemusela vykonávat všechny práce, dodržoval se o něm klid, ticho a
mlčenlivost a podávaly se jen postní pokrmy. Význam pojmenování
druhého dne Pašijového týdne jako Šedivého úterý zůstává zahalen
tajemstvím. Třetí den byl označován jako
Sazometná či Smetná středa, protože se prý o
ní vymetaly komíny a hospodyně vymetaly od
sazí stavení. V dobách otevřených ohnišť a
černých kuchyní se saze usazovaly na stěnách
příbytků, a proto se začerněné zdi jednou za čas
oškrábaly a obílily vápnem. Zvyk uklízet stavení o
Sazometné středě zůstal po staletí zachován a hospodyně smýčily a
uklízely, aby vše bylo čisté a náležitě přichystané k velikonočním
oslavám. Někdy byla v našich zemích označována Sazometná středa
jako středa Škaredá. Podle jednoho z historických výkladů to bylo
proto, že se o ní Jidáš, Kristův zrádce, na svého Mistra škaredil.
Podle lidové víry se každý, kdo by se o tomto dni mračil, potom
škaredil po všechny středy v roce.
Zelený čtvrtek je prvním svátečním dnem velikonočního
týdne. Tématem večerní liturgie je Poslední večeře, při níž Ježíš
ustanovil tajemství eucharistie (proměna chleba a vína v Tělo a Krev
Ježíše Krista při mši, Nejsvětější Svátost oltářní) a myl apoštolům
nohy, dále počátek jeho utrpení, modlitba v Getsemanské zahradě a
zajetí. Pojmenování Zelený čtvrtek nejspíše pochází z německého
Gründonnerstag (v překladu Zelený čtvrtek), grienen znamená plakat
(v dřívějších dobách o tomto dni církev přijímala plačící kajícníky
k pokání). Podle jiných názorů vznikl název tohoto dne podle zelené
barvy mešních rouch, jichž o tomto dni kněží užívali.
Zelený čtvrtek byl dříve spojován s řadou
lidových zvyků a obyčejů. Měla se v tento den jíst
zelená strava (špenát, různé druhy zelí), aby
byl člověk celý rok zdráv. Protože kostelní
zvony toho dne až do velikonoční noci
umlkaly (rovněž varhany, připomíná se tím
ticho a rozjímání Ježíše v Getsemanské
zahradě), věřili mnozí, že pokud se v okamžiku,
kdy zvony zvoní, cinká penězi, nerozkutálejí se a vydrží celý rok.
Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a
myši. Oblíbená o Zeleném čtvrtku byla hra „honění Jidáše“.
S obřadem umývání nohou snad souvisel zvyk časného vstávání a
chození ke studánkám a potokům, kde se celá rodina pomodlila a
všichni se omyli vodou, což mělo tělo ochránit proti nemocem po
celý rok. V některých krajích je tento zvyk spojován až s Velkým
pátkem. Na Zelený čtvrtek hospodyně před východem slunce zametly
dům. Smetí se odnášelo za humna či na křižovatku cest, aby se
v domě nedržely blechy. Kdo prý před východem slunce snědl pečivo
nebo chléb s medem, byl bezpečný před uštknutím hadů a žihadly vos
a sršňů či jakoukoli otravou. Peklo se obřadní pečivo, kterému se
přezdívalo jidáše. Připravovaly se z lepšího kynutého těsta, měly tvar
stočeného provazu, nebo spletených lan připomínajících oprátku, na
níž se svědomím týraný Jidáš po zradě Krista oběsil. Jidáše se jedly
pokapané medem. Někde se házel do studní chléb
namazaný medem, aby se v nich celý rok držela voda.
Odpoledne bylo zakázáno pracovat. Po západu slunce
vykropil hospodář svěcenou vodou z nového, dosud
nepoužívaného hrnečku dům i jeho okolí.
Velký pátek je připomínkou událostí
posledního dne života Ježíše Krista. Pojmenování se
vžilo pro veliká, vznešená a svatá tajemství, jichž si
téhož dne křesťané připomínají, totiž umučení a smrt Ježíše Krista a
vykoupení lidstva. Nejsmutnější den v liturgickém roce je den
přísného půstu. Při mši je uctíván Boží hrob a kříž, na němž byl Ježíš
ukřižován, připomínají se všechna zastavení křížové cesty, někdy se
po jejím vzoru konají procesí. Vše se koná v tichosti zvonů i varhan,
kostely nejsou vyzdobeny, kněží na znamení Kristovy krve prolité na
kříži jsou oblečeni do červených rouch.
Lidová představivost spojila Velký pátek s vírou
v nadpřirozené bytosti, kouzla a čáry. Snad k nejrozšířenějším
představám patřila víra, že se otevírá cesta k pokladům ukrytým pod
zemí. Na takových místech hořelo světélko, vykvétalo kapradí nebo
ze země vycházela zvláštní záře. V našich zemích se také věřilo, že se
na několik hodin otevírala hora Blaník a rytíři se vyjížděli přesvědčit,
-23-
-24-
zda zemi nehrozí nějaké nebezpečí. Řada pověr byla spojena s vírou
v čarodějnice a hledáním ochrany před uhranutím. Na Velký pátek se
nemělo nic půjčovat z domácnosti, protože s takovými předměty by
se dalo čarovat. Především na dojačku a sítko k cezení mléka měly
hospodyně dávat bedlivý pozor, pokud chtěly chránit krávy před
nečistými silami. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nepracovalo na
poli ani v sadu. Nesmělo se prát prádlo. Pradleny by místo do vody
namáčely prádlo do Kristovy krve.
O Bílé sobotě se neslaví mše a kromě pomazání
nemocných se nekonají jiné svátosti (svatby, pohřby apod.). Věřící se
v motlitbě a postu připravují na oslavu Veliké noci, očekávaný
okamžik Kristova vzkříšení. Název tohoto dne je zřejmě odvozen od
bílých rouch, do kterých se oblékají čekatelé na křest (katechumeni).
V tento den se totiž tradičně uděluje svátost křtu, zejména dospělým,
kteří nebyli pokřtěni jako nemluvňata. V našich zemích si do počátku
20. století udržela tradici slavnost Vzkříšení Páně, jež spočívala
v odpoledním procesí kolem kostela, kde byl vystaven Boží hrob.
V současnosti se mše konají po soumraku, aby byla zachována
symbolika Veliké noci. Nejprve kněz vysvětí
oheň rozdělaný před kostelem, zapálí od něho
velikonoční svíci (paškál) se slovy. „ Ať slavné
Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění“.
Oheň symbolizuje lásku a sílu Ducha svatého.
Velikonoční svíce je znamením vzkříšeného
Krista, „pravého světla, které osvěcuje každého
člověka“. Každý, kdo je na mši přítomen si může od
paškálu zapálit svou svíci. Následuje čtení o celém velikonočním
tajemství o Zmrtvýchvstání Páně, dále křest katechumenů a obnova
křtu a smytí všech hříchů všem přítomným věřícím. Slavnostní
bohoslužba končí eucharistií.
Většina zvyků na Bílou sobotu souvisela s obřadem
svěcení ohně. V našich zemích bylo zvykem uhasit tento den všechna
ohniště. Hospodyně oheň znovu zapalovala hořící třískou nebo
polínkem přineseným z ohniště, které kněz před kostele požehnal.
Bílá sobota byla posledním dnem přípravy na oslavu Božího hodu
velikonočního. Uklízela se stavení, nakupovalo se maso
na božíhodovou pečeni a hospodyně pekly a smažily všechno, co se
mělo objevit na nedělním stole. Velmi starým zvykem je pečení
beránka. Původně se jednalo o jehněčí pečeni, od 19. století, kdy
chov ovcí v našich zemích značně poklesl, je tradicí pečení beránka
ze sladkého těsta.
Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční již
z křesťanského hlediska není tak významným dnem jako předchozí
tři dny. Podobně jako následující pondělí jsou slaveny mše, které
nesou poselství Veliké (sobotní) noci, radosti ze zmrtvýchvstání
Ježíše Krista. S nedělí bývalo hlavně spojeno svěcení velikonočních
pokrmů. Zpočátku se k svěcení nosily vejce a maso, symbolizující
obětovaného velikonočního beránka, později chléb, různé druhy
sladkého velikonočního pečiva, voda, víno a kořalka. Název Boží hod
velikonoční (podobně jako Boží hod vánoční a svatodušní) se
vysvětluje jako označení času (hod nikoli jako hody, ale hodina, čas),
který má člověk zvlášť pozorně zasvětit Bohu. K tomuto dni se dnes
neváže mnoho zvyků, dříve se konala jedna
z nejoblíbenějších lidových zábav –
inscenování velikonočních her. První
den po zázračném zmrtvýchvstání se
nesl ve znamení radosti a veselí.
V některých oblastech se připravovala malovaná vajíčka pro pondělní
koledníky.
Podobně tomu bylo i o Velikonočním pondělí. Snad
proto, že s tímto dnem nebyly spojené žádné zvláštní liturgické
obřady, vrcholily o něm lidové oslavy a vázalo se k němu množství
zvyků a obyčejů, z nichž mnohé přežívaly ještě z předkřesťanských
dob. Křesťanská věrouka jim jen vtiskla nový význam a začlenila je
do svých svátků. K nejstarším zvykům spojeným s Velikonočním
pondělím patřilo „chození s pomlázkou“, spojené s rituálním
omlazováním. Mladí chlapci brzy ráno obcházeli před ranní mší
stavení a všechny dívky a ženy šlehali zelenými proutky, aby
„neuschly“. Velikonočnímu pondělí se proto přezdívalo Mrskaný
pondělek nebo Pomlázkové hody. Obchůzka byla spojena s koledou a
mladíci byli za vykonanou službu odměněni vejci, pečivem,
drobnými mincemi a někdy i kořalkou či vínem. Šlehání čeledi
-25-
-26-
a členů domácnosti patřilo k povinnostem hospodáře.
Věřilo se, že kdo byl vyšlehán, nebude do
příštích Velikonoc líný, pomalý a nedochvilný.
Šlehání nebylo ale jen výsadou mužů, ženy a
děvčata mohly mládencům omlazení oplatit
následující den, o prvním velikonočním úterý.
Součástí velikonoční pomlázky bylo
v některých krajích vzájemné oblévání vodou. Studená sprcha čekala
na každého, kdo zaspal, nebo si chtěl po velikonoční vigílii (sobotní
večerní mši) přispat. Koledníci ale nechodili jen s pomlázkou nebo
putýnkou vody, u každého domu zpívali velikonoční koledy a
přednášeli různé říkanky. Koledu nedostávali jen koledníci,
obdarována byla i čeleď, obecní sluhové, faráři, učitelé a hrobníci.
Dalším zvykem spjatým s Velikonočním pondělím bylo „chození si
pro nevěstu“, kdy mladí muži v doprovodu družby navštěvovali
domácnost, odkud si chtěli odvést nevěstu a oficiálně žádali rodiče o
ruku své vyvolené.
(V. Vavřinová: Malá encyklopedie Velikonoc. Libri, Praha 2006)
-BK-
Děkujeme všem, kteří do tohoto čísla Obecních listů
přispěli a jsme rádi, že počet přispěvatelů vzrůstá. Mnohostranná a
vzájemná informovanost občanů je hlavním cílem našeho občasníku,
a proto jsou příspěvky různého zaměření vítány. Znovu připomínáme,
že je možno otisknout také inzerci či reklamu. Vítáme všechny
nápady a připomínky, které lze sdělit ústně komukoli z redakce či
písemně zaslat na e-mailovou adresu: [email protected] (doposud
jí bohužel nikdo nevyužil). Těšíme se na třetí číslo Obecních listů a
spolupráci s některými z vás!
-redakce-

-27-
Občasník vychází pod záštitou OÚ Ježovy v nákladu 115 výtisků.
Redakce: Ing. Pavel Křivohlavý Ph.D., PhDr. Barbora Křivohlavá, Jitka Balá,
Marie Frantová.
Přispěvatelé tohoto čísla: Václav Beran ml., Jaroslava Bláhová, Miroslav
Neubauer.
Příspěvky, inzerci či jakékoli informace, týkající se společenského dění, které
byste chtěli otisknout v příštím čísle (vyjde koncem června 2007), prosím včas
předejte někomu z členů redakce nebo zašlete na naší e-mailovou adresu:
[email protected].
© PhDr. Barbora Křivohlavá, 2007.
-28-

obecní listy

Transkript

Podobné dokumenty

obecní listy

Zamer prodeje pudy fodor