jsxtorse — Extravaganty

jsxtorse —
Extravaganty
545
zvířat obětních; kněží к tomu zvláště ustanoveni siniičeiiiiiy je vřaditi. B a neví se ani, zdali je více
jm. se u Ř í m a n ů extispices. Tito hleděli nejvícetakových látek či pouze jediná, obecně se nalézající.
ua vnitřnosti ušlechtilé, t. srdce, plíce, slezinu, j á- Příčinou této nejistoty jest náramná nesnadnost, vy­
tra, ledvinu, mozek a jazyk, pozorovali jejich veli­ loučiti je naskrze čisté a nezměněné. E . 1. nalézají
kost, polohu a j. vlastnosti, a nazývali vnitřnosti se ve šťávách rostlinných i živočišných rozpuštěné
němé (exta mutu), když se z nich prorokovati ne­ co látky bezbarvé, nad míru měuivé. Již odpařo­
dalo, jinak e. arguta ; byly-li vnitřnosti zdravé atd. váním roztoku žloutnou a hnědnou, přijímajíce jak
věstily štěstí a nazývaly se e. bona n. felicia; vnitř­ se zdá kyslík ze vzduchu a vydávajíce kyselinu uhli­
nostem neduživým říkalo se e. trisliu (smutné), a čitou. Odpařováuím často pozbývají rozpustnosti;
jimi zrazovalo se ze zamýšleného činu. E. regulia pak se zovou apothema (sedlina extraktová, okyslislibovala vys. důstojenství, dědictví. Obřad del se čená e. I.) a náležejí patrně k látkám humusovým.
ve chrámě, а z vnitřností obětoval se díl bohům, Jsou vesměs netěkavé, ve vodé a obyčejně i v líhu
suadno rozpustné, nehrauitelné, nerozpustné v pou­
ostatku požili kněží.
E x t o r s e (z lat.), násilné v y m k n u t í , v y pá­ h é m líhu, etheru a olejích. Sloučenství jejich není
známé, z části jmenovitě u zvířat obsahují snad též
čení, v y v i n u t í .
E x t r a (lat), m i m o , v n ě ; často užívá se ve dusík. Uhel živočiši je roztokům odnímá, pročež
se užívá často к odbarvení tekutin. Rozeznávala
smyslu m i m o ř á d n ý , zvláštní.
Extradice (z lat), v y d á n í čili o d e v z d á n í se sladká, hořká, trpká atd. e-á l-ka, ale rozdíly tyto
pocházejí nepochybně jen od příměsků, cukru, dřízboží nebo jakés jiné věci; list nu c-ci (ExtraditionsSchein, Ausfolgschein, Anweisung), ukázka, ua niž sloviuy, alkaloidu. Vůbec snad všechny e. I. jsou
se m á zboží někde v cizím místé ležící vydati po­ látkou jedinou, kteráž je mnohých proměn schopna,
čemuž .se i nestejné chování jich k rozličným skouukázanému.
Sn.
E x t r a k c e (z lati), v chirurgii a okulistiee na­ madlům přičítati může. Touto neznámostí vlastní
zývá se v y t a ž e n í к jakékoliv části těla —
buď podstaty 1-tek e-ých vzniká velká mezera v nauce o
Jn.
pouhou rukou neb pomocí nástroje přiměřeného — životních výkonech bylin i zvířat.
E x t r a n e u s , lat. (odtud fr. etrunger, ang. stran­
tělesa cizího náhodou do těla vniklého a zapadlého,
anebo části těla, jako jest vykotlený zub, čočka oční ger), cizinec, cizozemec.
Extraordinarius, lat, m i m o ř á d n ý , na př.
zakalená, která buď nesnesitelné bolesti působi anebo
profesor.
důležitým úkonům překáží.
lip.
Extrapost, něm., zvláštní, schvální poštovská
Extrakt (lati), v ý t a h ; 1) vůbec každá smíienina látek rozpustných, kteráž zbývá (jmenovité příležitost.
E x t r a v a g a n c e (z lat), přepiatost, výstřednost;
pri skoumání rostlinných a živočišných látek) po
odpaření těkavé netečné tekutiny, jíž se ouyno extravagantní, přepiatý, výstřední.
Extravaganty, lat. decretales extravagantes.
látky v roztok uvésti měly. Dle rozpouštědla roze­
znáváme e. vodový, lihový, etherový atd. Upravo­ Sbírka církevních zákonův, Graciánem (v. t) v Bo­
vání roztoku sluje vytahování (extruhování). M n o ­ nonii okolo r. 1141 — 1150 vzdělaná а dekretem Grahonásobné smíšoniny lze tím na jednodušší rozděliti, ciánovým (Deeretum Gratiaiti) nazvaná, považována
že roztok v jedné tekutino i zbytek mohou se zas byla svého času za úplný souhru církevního práva.
jinou tekutinou vytahovati v rozličné posloupnosti, Za tou příčinou církevní zákony napotom dané, jme­
až z nich konečně se vyloučí jednotlivé bližší sou­ novitě dekretály papežův po i. 1150 vynesené, e.
části. V užším smyslu slova je 2) e. lék ponejvíce nazývány, jelikož se m i m o (extra) dekret Graciáuův
z rostlin spůsobem tu vypsaným připravovaný, v nalézaly (quia extra Deeretum Gratiani vagabantuř);
n ě m ž tedy jsou působivé součásti rostlin sestředěny, pročež i sbírka těchto papežských -dekretálův, Ber­
ale pokud možná nezměněny. Téchto e-ů je tolik co nardem Cirkou r. 1191 zřízená, Breviarium Vi-tium,
rostlin, jichž se v lékařství užívá; vyrábějí se oby­ t. j. stručná sbírka e-ův nazvána jest. Z^onenáhla
čejně jen z oněch částí rostliny, kteréž v nejhojněj­ ale povstaly autheutické t. j. z vůle a nařízení pa­
ší míře obsahují působivé součásti, tedy z kořenu, pežův samých vzdělané sbírky dotčených dekretálův,
dřev, listů, květů, semen neb kor. К vytahování а sice 1234 sbírka Řehoře IX. (Decretales Greqorii
užívá se m i m o vodu, líh a ether též vína a octu, IX.), 1298 sbírka Bonifáce VIH. (Liber sextus'Bodle předpisu farmakopoey. Někdy lze ze šťavnatých nifucii VIIL) a konečně 1313 sbírka Klimenta V.
rostlin takového e-u dobyti již pouhým vylisováním. (Decretales Сementiriae aneb pouze Clementinae). Tyto
Pri vytahování nesmí se užívati kovových nádob, tři authentické sbírky dekretálův в Dekretem Graneb v šťávách rostlin bývají volné kyseliny, roztok ciánovým dohromady nazývány Corpus juris (cano­
vodnatý se musí zvařit, aby se srazily látky protei­ nici), což znamená tolik, co : úplná sbírka (církev­
nové, jež by byly trvanlivosti jeho na újmu. Od­ ního) práva. Všecky potomní církevní zákony a
pařování roztoku těeh musí se prozřetelně díti, aby jmenovitě papežské dekretály, ježto se v dotčené úse nepřipálily; tmavé zbytky pak se schovávají v plné sbírce církevního práva nenalézaly, nazvány
nádobách z kameniny neb porcelánu, Dobrý e jsou e-ty, kterýmžto jménem se také až podnes, a
musí ještě vůai а chuť rostliny co možná nejzřetel­ sice výhradně, nazývají. — M á m e dvě, avšak ne
něji jeviti, nesmí připálený či nahnilý být, mus! authentické, nýbrž jen soukromé sbírky těchto e-tův
se v tekutině, kterouž byl připraven, zas rozpustiti, a sice: S b í r k u e-tův p a p e ž e J a n a X X I I .
aspoň z větší části, a nesmí kovových příměsím ob­ {Edravagantes Joan ais XXII.), která 20 dekretův
sahovati. V e mnohých e-ech po delší době shle­ řečeného papeže oboahujic okolo r. 1325 vzešla a
dáno tvoření se ledku, jehož příčinou je nejspíš ja­ S b í r k u e - t ů v r o z l i č n ý c h p a p e ž ů v o d B o ú i kési kysáuí dávající čpavek. — 3) Též se někdy fáce VIIL (1294-1303), S i x t a IV. (1471—1484)
užívá slova e- pro roztoky jistýeb solí kovových, pod názvem: Ectruvagantes communes t. j. E. o b e c ­
tak e. o l o v n ý (zásaditý octau olovnatý), e. žele­ né, kteráíto ubírka okolo r. 1485 povstala. R. 1500
z o v ý (sehnaný roztok jablečuanu železitého) a p. obstarali jsou dva pařížští učenci, Vitalis de T h e ­
bes a J a n C h a p p u i s nové vydání řečených dvou
— 4 ) E . k n i h o v n y v. V ý t a h .
Jn.
Extraktivně látky (výtužniny, něm. Extraktiv­sbírek e-ův, na kterémžto všecka potomní vydání
stoffe) jsou posad coi do podstaty své tak málo zná­jich spočívají E . Jana XXII. se délí na 14 titu­
m é , že nelze pojem jich ustanoviti a mezi ostatní lův, z nichžto jeden každý několik kapitol v soba