Portrét

CTIRAD KOHOUTEK
* 18. 3. 1929 Zábřeh na Moravě
Prof., PhDr., CSc., hudební skladatel, teoretik, pedagog.
Čestný člen LNF od r. 1994.
Po maturitě na reálném gymnáziu (1948) studoval na brněnské konzervatoři (1948–49) hudební
teorii, základy kompozice a dirigování (zejména u V. Petrželky a J. Šoupala). Na Janáčkově
akademii muzických umění v Brně absolvoval skladbu (1949–53) u J. Kvapila, znalosti si
doplnil stáží na Summer school of Music v Dartingtonu (Velká Británie, 1963)
u W. Lutoslawského, prázdninovými kurzy kompozice v Darmstadtu (SRN,1965) s přednáškami
P. Bouleze a G. Ligetiho, i účastí na řadě festivalů soudobé hudby.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci získal doktorát filozofie (PhDr., teorie a dějiny
hudby, 1973) a na Masarykově univerzitě (tehdy J. E. Purkyně) v Brně hodnost kandidáta věd
o umění (CSc., 1980). Pedagogicky působil na JAMU: 1953-59 asistent, 1959-65 odborný
asistent, 1965 docent skladby a skladební teorie, 1965-79 vedoucí katedry skladby, hudební teorie
a dirigování, 1976–80 prorektor pro uměleckou a vědeckovýzkumnou činnost a zahraniční styky.
Působil také na AMU v Praze (1980–90 profesor skladby) a současně byl ředitelem České
filharmonie (1980-87). V hudebním životě zastával i řadu dalších funkcí. Nyní se věnuje
převážně činnosti skladatelské. Je členem Asociace hudebních umělců a vědců a Klubu
moravských skladatelů (místopředsedou v letech 1992-2002).
V prvním období tvorby se vyrovnával s klasicko-romantickým dědictvím a folklórními
vlivy. Postupně dospěl ke kritické, neortodoxní aplikaci a syntéze novodobých kompozičních
principů, které od r. 1957 krystalizovaly ve vlastní projektovou kompoziční metodu. Jejím
těžištěm je plánování skladebného procesu, načrtnutí plánu díla v grafické formě s časovou osou,
jenž je pak konkretizován nejvhodnějšími hudebními prostředky; každá skladba tím získává
individuální výraz a tvar ve shodě s tvůrčí koncepcí. Od r.1965 píše Kohoutek většinu děl tímto
způsobem. Jeho nejnovější tvůrčí období směřuje k zjednodušení kompozičních prostředků,
k zvýšení komunikativnosti hudebního sdělení, při čemž se autor nevzdává své metody projektů a
tvůrčího hledačství.
Výběr z díla:
Z orchestrálních skladeb:
Festivalová předehra, 1955–56 (2.cena skladatelské soutěže, Moskva 1957); Koncert pro
housle a orchestr, 1958; Velký přelom, symfonie, 1960–62 (Cena L. Janáčka, Brno 1962);
Symfonické tance, 1961; Symfonieta, 1962–63; Concertino pro violoncello a komorní orchestr,
1964–66; Preludia pro komorní orchestr, 1965; Miniatury pro smyčcový orchestr, 1966; Teatro
del mondo (Divadlo světa), symfonická rotace o čtyřech scénách, 1968–69 (Cena L.Janáčka,
Brno 1975); Panteon, zvukový obraz, 1970 (Cena L.Janáčka, Brno 1975); Slavnostní prolog,
1971; Slavnosti světla, cyklus symfonických obrazů, 1975 (Cena L.Janáčka za obraz Plameny,
Brno 1975); Symfonické aktuality, koncertní fresky, 1976–78; Pocta životu (Omaggio a vita),
symfonický monolit, 1988–89; Jediná naděje, symfonický akvarel, 1997; Pohledy na člověka,
dvě reflexe pro orchestr (Pocta životu, symf. monolit – Jediná naděje, symf. akvarel), 1989–97;
Symfonický tanec pro velký dechový orchestr, 2001; Vzývání prazdrojů, symf.věta, 2008.
Z komorních skladeb:
Suita romantica pro violu a klavír, 1957; Suita pro dechové kvinteto, 1958–59; Smyčcový
kvartet, 1959; Rapsodia eroica pro varhany, 1963–65; Concertino pro violoncello a klavír,
1964–66; Miniatury pro čtyři lesní rohy, 1965, pro čtyři saxofony, 2005; Invence pro klavír,
1965; Memento, koncert pro bicí a dechové nástroje, 1966 (Cena hudební kritiky, Paříž 1967);
Panychida, hudba o dvou zvukových vrstvách pro 2 violy, 2 klavíry, bicí nástroje
a magnetofonový pás, 1968; Tkaniny doby, zvukové fantazie pro basklarinet (violoncello) a klavír
s bicími nástroji, 1977; Metavariace na dvě moravské lidové písně pro akordeon (varhany),
1978/ 82; Minuty jara, imprese pro dechové kvinteto, 1980; Koncert pro housle a klavír, 1987;
Motivy léta, hudební prožitky pro housle, violoncello a klavír,1990; Žerty a úsměvy, novelety pro
hoboj, klarinet a fagot, 1991; V zahradách chrámů Kyota, meditace pro sólový anglický roh
(basklarinet) a bicí nástroj, 1992; Šťastné chvilky, malé album vzpomínek pro dvoje housle,
1992, flétnu a housle, 2007; housle a violu, 2008; Zimní ticha, dojmy a myšlenky pro žesťové
a bicí nástroje, 1992–93; Oživené zátiší, fragment pro sólový lesní roh (fagot, tenorový saxofon),
1994/95/97; Podzimní zpěvy, rapsodické souvětí pro smyčcové kvarteto, 1994–95; Proměny vody,
poetické črty pro čtyři flétny, 1996; Protipóly, duo pro dvě trubky, 1998–99; Kouzlo dřeva,
plastiky Antonína Suchana pro housle a klavír, 1999–2000; Prvosenky, klavírní črty z mládí,
2002; Drobné radosti, flétnové věty se smyčcovým kvartetem, 2006; Doušky z pramenů, duo pro
housle a hoboj (klarinet), 2007.
Jevištní a vokální skladby: O Kohoutkovi a Slepičce, malá opera pro dětské sólisty, dětský
pěvecký sbor a instrumentální soubor (7 hráčů nebo 3 hráči) na libreto Vladimíra Šefla, 1988–89;
Za všechny děti (Ukolébavka černošské mámy), kantáta pro alt, smíšený sbor a orchestr na slova
Jiřího Navrátila, 1951; Balady z povstání (Jano – Jablíčka malinová), dvě kantáty na slova
Jarmily Urbánkové, 1960; Pátý živel, melodram pro recitátora a malý orchestr (nebo varhany,
klavír a bicí nástroje) na slova Oldřicha Mikuláška, 1962–64; Zrození člověka, vokální monology
pro vyšší mužský a (nebo) ženský hlas a orchestr (klavír) na texty českých básníků, 1981; Lyrické
texty, tři písně pro dva ženské hlasy a klavír s bicími nástroji na slova Vladimíry Binarové, Evy
Hřibové a Josefa Pavlíka, 1976; aj.
Sborové skladby: Galánečce, smíšené sbory na slova lidové poezie, 1950/90; Zemi
milované, dva smíšené sbory na slova Václava Honse a Františka Branislava, 1973–76; Země
jako zahrádka, sonety pro smíšený sbor a instrumentální soubor na slova Vladimíra Šefla, 1981;
Líbání chleba, scherzo pro smíšený sbor na slova Františka Nechvátala,1987; Broskvička,
jubiloso pro smíšený sbor, klavír a bicí nástroje na slova Josefa Kainara, 1993 (1.cena
mezinárodní skladatelské soutěže Jihlava 1994); Cesty k zítřku, mužské sbory s klavírem na slova
Vladimíra Kříže a Otto Řídkého, 1979–80; Jistoty nejprostší, dva mužské sbory na slova Markéty
Procházkové a Ivana Skály, 1985; Hrátky s láskou, freska na lidové texty pro mužský sbor a bicí
nástroje (klavír), 1998; O lásce a milování, cyklus lidových písní z jihovýchodní Moravy pro
ženský sbor a klavír (orchestr), 1955/93; Za život, dva ženské sbory na slova Marie
Kratochvílové a Jarmily Urbánkové, 1960–61; Nad hrobem rudoarmějce, ženský sbor na slova
F.Branislava, 1973; Skalické zvony, balada na lidové texty pro dětský (ženský) sbor, varhany,
3 gongy a tympán, 1970; Janek a Kača, vokální scéna na lidové texty pro dětský (ženský)
dvojsbor, klavír, zvonkohru a bicí nástroje, 1974; Z dětského světa, cyklus písní pro jednohlasý
dětský sbor a klavír, 1954/90; Zpíváme pro radost – Zpíváme celý rok, dvě alba 10 cyklů (38
skladeb) pro 2–4hlasý dětský sbor, též s klavírem nebo jinými nástroji, 1962–80; Písně o štěstí,
dva dětské sbory na slova Marie Kopřivové, 1987; Veselý malý svět, dětské sbory s klavírem na
upravené texty Jiřího Havla, 1995; aj.
Instruktivní skladby: Letní den, zápisky z dětství pro klavír, 1944/96; Z Hané, písně
v lidovém tónu pro střední mužský hlas a klavír na texty Ondřeje Přikryla, 1950/91; Sonatina
semplice pro hoboj a klavír, 1950/91; Ukolébavka černošské mámy, sólový zpěv pro nižší ženský
hlas a klavír z kantáty Za všechny děti na slova Jiřího Navrátila, 1951, pro ženský hlas, flétnu
a klavír, 2007; Slovácké lidové písně, úpravy pro zpěv a klavír, 1956; Suita giocosa pro dechové
kvinteto, 1958/92; Dvě allegra pro klarinet a klavír, 1965/92; Loutkové scény, cyklus klavírních
skladbiček, 1969; Maškarní volenka, alternativní skladbička pro klavír, 1974; Mateníky, tři
skladby pro 2 akordeony nebo akordeonový soubor (pro čtyři hráče na dva klavíry, pro klavír na
čtyři ruce), 1986, 1991, 2000; Dávno je tomu..., varhanní mozaikový list z památníku, 1998;
Hudební rozcvička, tóny, zvuky a rytmy pro melodické a bicí nástroje (ve variabilním obsazení),
2003; Malá hudební pohoda, suita pro klavír, 2004; Zábřežské stopy, dávné zážitky pro smyčcové
trio (ev.alternace), 2005; aj.
Spisy: Novodobé skladebné směry v hudbě, 1964, Praha 1965 (2.vydání publikace
Novodobé skladebné teorie západoevropské hudby, 1958–61, Praha 1962; jako Technika
kompozicii v muzyke XX věka, Muzyka Moskva 1976, překlad též Univerzitet umetnosti.
Beograd 1984); Projektová hudební kompozice, 1967, Praha 1969; Hudební styly z hlediska
skladatele, 1973, Praha 1976 (Cena Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, Praha 1978);
Hudební kompozice, 1981–84, Praha 1989; Setkávání a loučení, částečně utříděná, vždy neúplná
mozaika vyprávění o životních dějích, plánech, myšlenkách a vzpomínkách, 1993 –1998.
Z bibliografie:
Dictionary of Contemporary Music, N.York 1970–74; Die Musik in Geschichte und
Gegenwart, Kassel–Basel–Tours–London 1973; International Who‘s Who in Music and
Musicians‘ Directory, Cambridge–London 1977–2002; The New Grove Dictionary of Music and
Musicians, London 1980; Dizionario enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti,
Torino 1989; Baker‘s Biographical Dictionary of Musicians, Indianopolis 1996; The
Contemporary Who‘s Who, Raleigh, N.C. 2003/04 (ABI); Československý hudební slovník osob
a institucí, Praha 1963–65; Čeští skladatelé současnosti, Praha 1985; Československý biografický
slovník, Praha 1992; KDO JE KDO (Who is Who) v České republice, Praha 1994, 2002, 2005;
Miroslav Kaduch: Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964–94, Ostrava 1996; Slovník
české hudební kultury, Praha 1997; Encyklopedie DIDEROT, Praha 1999; Jiří Vysloužil:
Hudební slovník pro každého II, Vizovice 1999; Who is...? (v České republice), Zug 2002; ad.
Viz: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/
http://www.musica.cz/kohoutek/index.htm
C. Kohoutek spolupracoval s LNF při zasedáních, besedách a seminářích.
Kontakt:
[email protected]; T 530 342 094, M 605 760 917,Helfertova 40, 613 00 Brno