o= o= o= o=

l
SK: 2,50
€ l
PředpLatné SK: 2,10
€
l
n4
\o
-.1=
=
@:
o=
o=
o=
o=
I
.- JINÉ DRoGY
Psilocybin
&trFx
Star;ý ktíčs potenciálem otevřít brány
psychedelického výzkumu V moderním věku
TXT: MUDr. rtLtp tYt-Š
-. i" ::.
1r{1' J..".,t ". ,,i;q1,"., *. .t:^:;ii:;1,r'.. ;.t,JL,L:. };. t. -1.i,,:, :,,iif
'_:,1
=.':;'-:,13='a*!{ ffi;'l'tj'{iil*u' :iT*nr i: []*;l;*F{t;ii.$1 liU,.i *# ijř[1Ji;*l,,{tV jřJí**
- -'ir.:*;=, **.4tf&LY ř?V"rfu.{lí*
"irjíilil ř;lr*axgc. *i,'lť rftfi r*l ;*rt*;ngť} íe!sříits,f;il ,q il'Íuv
': .ii: ::ii.:
;:;l s|."Í:'5i.il.l"*'" uřÍvnruÍ í}sYtřlf í}ilí-:l;;v;gp*xl*; pq*r*rtr
=l**;r,:*v*-l"}
]':, --i.:a=* **' x;m-.r"li i{ř*}Yg"* "il$il_v ru*lj'il:i; |íi.;iiiiiÍicIirt"
"
perorá1ním podání) jej činívhod_
nou ]átkou pro výzkum. Syntetický psilocybin (Indocybino
Sandoz) byl široce pouŽíván předevšímv šedesátých letech v humánních experimentech bez významných komplikací. Do roku 1965
bylo publikováno více neŽ zooo
vědeckých prací' které popisovaly
pozitivní výsledky u více neŽ
+o
ooo pacientů, kteří uŽili psychede]ika, to vše s minimem vedlejších
účinkůa vysokou úrovní bezpeč-
_'-em
asové rozšířeníha]uci
nogenů, které bezprostředně souviselo s obje-
LsD a moŽností syntetické
..i.roby, vedlo k,,psychedelické
:e'!'oluci'. Ta sice zajistila trvalou
s'árn: ha]ucinogenům a h]uboce
; czitivně ovlívni]a ku]turu, a]e
záloveň lryústila v jejich oficiáiní restrikci a psychedelický
'.-,izkum byi z politických
důvodů
;ředčasně přerušen. V 9o. ]etech
s: zača] znovu h]ásit ke slovu,
lentokrát jiŽ s použitím doko::a-ejšíchmetodiky v pracích
{cka Strassmana (rg9+), Franze
X- ry'ollenweidera (tggz),
i
r.:
Rollanda
Griffithse (2006) a dalších'
současné době se snaŽíme
c oonovení výzkumu halucinoge-
Psychiatrickém Centru
P:aha (V1iv akutního podání psi-crybinu na elektrickou aktivitu
: metabo]ismus mozku zdravých
::u v čR v
dobrovo1níků).
B8
CO JE PSILOCYBIN?
Název psilocybinuje odvozen od
nejznámějšího rodu ha]ucinogenních hub Psilocybe apochází
z řeckých slov psiios (holý) a kube
(hlava), odtud tedy český ekvivaIent lysohlávka. Užívánípsilocy_
binu formou konzumace halucinogenních hub, které se vyskytují
v hojné míře i na územíČn, je
v současné době zda]eka nejčastější'Lze však uŽít i syntetický
psilocybin ve formě perorálních
tablet či intravenóznÍho roztoku.
obsah psilocybinu v houbách se
lišípodle druhu, u nejaktivnějších druhů přesahuje l o/o suché
váhy. Hlavní rody hub, obsahujícíchpsilocybin jsou Psilocybe
(nejznámější zástupci: Psilocybe
bohemica, Psilocybe cubensis,
Psilocybe cyanescens, Psilocybe
mexicana, Psilocybe semilanceata), Copelandia, Panaeolus,
Conocybe.
Chemicky patří psilocybin
mezi tryptaminy, obsahuje indo-
lové jádro a etylaminový substituent,je tedy strukturáně velmi
podobný neuropřenašečísero_
toninu (5-hydroxytrypaminu),
najehož receptory se v mozku
takéváže.Psilocybin je klasický
halucinogen, stejně jako další
tryptaminy, rso (diethylamid
kyseliny lysergové) a our (dimethyltryptamin), a fenylethytaminy (např. mezkalin). studie porovnávající účinnostna základě
]átkového množství,které vyvo1á
podobné účinky,shledala psilocy_
bin gokrát slabší neŽ rsp a lokát
silnějšíneŽ mezkalin.
tÉčBAPsILocYBINEM
D]ouhodobá zkušenost s uŽiváním psilocybinu spolu s vhodným
farmakologickým profi lem (relativní bezpečnost, středně d1ouhé
trvání účinku'dobrá absorpce při
nosti. Tyto prácejsou však z dnešního pohledu mnohdy metodicky
nepřesné, zejména postrádají adekvátní kontrolní skupiny' a proto
je třeba experímenty opakovat ve
světle modernějších a dokonalejšíchpřístupů.
Léčebnýpotenciá1 psilocybinu
byl prokázán v psychoterapii pa_
cientů umírajícíchna rakovinu,
léčběnesnesitelných farmako-
rezistentních bolestí hlavy (tzv.
cluster headache) a při terapii
nutkavého chování u neuróz (obsedantně kompulzivní porucha,
oco). V poslední době opět ožívá
myšIenka, Že by psychedelika
mohla mít vyuŽití v Iéčběpsychi_
atrických chorob.
Psychoterapeutické klinické
studie s psilocybinem podstoupilo
dosud asi zooo jedinců. MnoŽství
podaného psilocybinu se 1išilo dle
z základnicIlkonceptů * psycho_
lytické a psychedeiické terapie.
V psycho1ytické terapiije podána
niŽšídávka a v průběhujejího působení probíhá analýzaa interpretace, psychede1ická terapie
využívá
tyššídávky psilocybinu ke zpra-
cování prožitku a jeho interpretaci
dojde až po odeznění účínků.
JINE DROGY
VyuŽití psilocybinu v terapii
terminá]ních stádií nevryláČitel_
ných onemocněnÍ navazuje na
staršímodel s lso. V soucasne
době v use probíhá několik ta_
kových studií s velmi úspéšnymi
výsledky. Psilocybin sniŽuje úz_
kost, strach ze smlti, depresivní
náladu, ale také sniŽuje spotřebu
1ékůtlumícíchbo]est a zkvalitňuje poslední dny Života (parametr Quality of Life). Dle organÍzace Heffter, která tyto výzkumy
sponzoruje, je podávání psilocy-
?okud je subjekt kvalitně připraven na psychedelický proŽítek
(cítíse bezpečně) aje i adekvátní
psr !-ocYB! N
setting, je úzkostných momentů
je psychoaktivní aLkaloid obsažený v halucinogennich houbách, kten-ý
v průběhu intoxikace výrazně
méně než v opačném případě.
Zajimav á současná studie
Ro]Ianda R. Griffithse ukázala,Že
psi1ocybin má kromě akutních
účinkůtaké pozitivní dlouhodobý vliv na psychické funkce'
Jednalo se o dvojitě zaslepenou
kontrolovanou studii, porovnávaa
obratem od 1éčbysamotné rakoviny k Iéčběumírajícíhoa jeho
oko1í. Pacienti, kteří absolvova]i
tyto terapie, popisují zásadní obrat v pohledu na svět, příIiv nové
životní energie a vyrovnání se
smrtí. Psilocybin je tak nástrojem, umoŽňujícím nejen důstojný
odchod ze Života, ale i aktivní
Látky byly podávány zdravým
a religiózně orientovaným jedin_
cům bez předchozí zkušenosti
SPEKTRUM ÚčrruxŮ
LIDSKOU PSYCHIKU
nn
Psilocybin začíná působit asi půI
hodiny po orá1ním uŽití, účinky
dosahují maxima po I_L5 hodinách a postupně odeznívají. Celá
intoxikace trvá ko]em 6 hodin.
V klinických studiích se pohybovalo dávkování v rozmezi o,o 45
- o,+zo mglkg (tj. asi e - so mg
ujedince vážícíhozo kg).
Velmi nízká dávka způsobuje
otup ěIost a zýr azněni předchozí
ná1ady. střední dávka psilocybinu vyvolává dobře kontrolovatelný změněný stav vědomí,
velmi podobný účinkůmrsp.
Vyššídávky pak působí hluboké
změny vnímání(synestezíe, iiuze
nebo ha]ucinace) včetně změny
ve vnímání vlastního těIa (např.
brnění, znecitlivělost či těIesné
dalšímipřirodnimi i synteticlými moLekulami řadí mezi
halucinogeny (psychedelika)' Tyto Látky maji veLký výzkumný potenciá[ v obtasti psychiatrie, zejména kvůti relativně maým nežádoucim účinkům,nízkéúčinnédávce a vel'mi specifickému účinkuna
lidskou psychiku. Navzdory tomu byty v psychiatrickém qýzkumu ď
donedávna pokládány za uzavřenou kapito[u. Tato situace se začíná
v posledních letech měnit a psilocybinu, spol'ečně s někteými da!šími
molekulami (DMJ mezkatin), se opět dostává adekvátní pozornosti.
se společně s
jícípodání p1aceba, psilocybinu,
binu onkologicky nemocným se
špatnou prognózou významným
proŽití posledních chvil.
stimulantu metylfenidátu jako
aktivní komparativní substance.
s
halucinogeny. Dva měsíce od
podání psilocybinu při psychoIogickém vyšetření subjekty
popisovaly výrazně vyššínárůst
pozitivních pocitů (spokojenost,.
pohoda) ve srovnání s podáním
metylfenídátu. Pozitivní změny
v chování i postojích kaŽdého
dobrovolníka byly potvrzeny 3
dalšímikomunitními pozorovateli (dospěií, příbuzní, spolupracovníci). Naproti tomu u negativních pocitů nebyly pozorovány
Žádné změny ani u jedné zlátek.
D1ouhodobá spirituální významnoSt proŽitků při intoxikaci byla
dobrovolníky potvrzena následnou studií po 14 měSících. Jiná ná'
sledná studie provedená lékařem
a knězem Walterem Pahnkem
konstatuje pozitivní dlouhodobé
změny v životních postojích z5
let po podání psilocybinu studentům teologie během náboŽenské
mše (tzv ',Pahnkeho Good Friday
Experiment").
PSIL0CYBIN SN IlU JE Ú7K0ST, STRAC
ZE SMRTI, DEPRESIVNÍ NALADU,
ALE TAKÉst\IŽUJE SP0TŘEBU LÉKŮ
TLU
zace. Celkový charakter intoxi-
kaceje kriticky závíslý na individuáIních očekáváních (,,set")
a charakteru prostředí (,,setting").
To platí i o výše zmíněnéúzkosti.
H
MÍcÍcHB 0 |[$f.,l1,l,.l'l
VEDLEJšÍ Účrruxy
psychiatrických výzkumech s psilocybi
nem nebyly zaznamenány žádné
závažné vedlejší účinky.V šedesátých letech se v use objevily
studie poukazující mutagenitu
halucinogenů, které však byly
vyvráceny a označeny za mediální kampaň. Psilocybin nezpůsobuje selektivní onemocnění či
postiženížádného orgánového
V psychologických a
systému a není ani neurotoxický'
Během tří tisic ]et d]ouhé histo_
rie uŽívánípsi1ocybinových hub
Analogicky jako u zvířat
i u čIověka psilocybín mírně
stimuluje sympatický nervový
systém, tedy působí rozšířenízornic, bušenísrdce, mírnézvýšení
krevního tlaku a dechové frekvence, pocení. Tyto přechodné
účinkymohou být pro uŽivate]e
nepříjemné, jsou však přirozenou
reakcí těla a u zdravýchjedincú
se není třebajich obávat' JelikoŽ
podobně reaguje tě1o na strach
a úzkost, můŽe aktivace sympatického systému recipročně
takové pocity způsobovat. Pokud
nejsouzdokumentoványŽádné sejednáouŽívánipsilocybinu
případy onemocnění, které by
bylo možnépřisoudit právě psilocybinu. Poškozeníorgánů (např.
se]hání ]edvin) vznikají pouze na
základě záměny psilocybinových
hub za jirn morfoiogicky podobné.
formou halucinogenních hub, tak
se k vedlejšímpříznakům intoxikace řadí také nevolnost a vzácněji zvracení.
E
halucinace), změněné vnímání
sebe sama, narušené vnímání
prostoru a času, obsahové poruchy myšIení (neobvyklé myšIenky až bludy)' změny nálad
(přecit]ivě]ost), úzkostnépři
znaky' Emotivita můŽe v průběhu
intoxikace značně kolísat od
stavů extatických a velmi příjemných až po úzkostnéproŽitky,
stavy derealizace a depersonali-
=
ffi
i89
.F