Stáhneš soubor pdf vhodný pro tisk.

Život v lese je rozdělen do lesních pater. Živočichové obývají jednotlivá patra podle potravních možností
a možností úkrytu. Na druzích stromů tvořících stromové patro (reguluje množství dopadajícího světla) závisí
vývoj keřového, bylinného i mechového patra.
Potravní řetězce a potravní vztahy
a) pastevně kořistnický potravní řetězec
řetězec organismů vyjadřující potravní vztahy, začíná vždy producenty (buk - norník rudý - sojka - jestřáb)
b) rozkladný potravní řetězec
řetězec organismů (rozkladačů), podílející se na postupném rozkladu odumřelých rostlin, živočichů a odpadu
z nich až na anorganické látky rozpustné ve vodě (živiny rostlin)
největší množství rozkladačů žije v kořenovém patru, hlavně v půdě (v 1 cm3 je několik milionů půdních bakterií)
c) složený potravní řetězec
pastevně kořistnické potravní řetězce propojené s rozkladnými potravními řetězci
mrtvá myšice - brouk hrobařík (larvy - rozkladači) - kos - jestřáb
mrtvá ryba - bakterie - trepka - buchanka - plůdek ryby - ryba - štika - člověk
rostliny
zebra
predátoři lev
mrchožrouti (sup, hyena)
nepozřené zbytky
jejich mrtvá těla a výkaly
rozkladači (mnohonožky, roztoči,
chrobák a mnoho jiných druhů hmyzu či kroužkovců)
humus
další rozkladači (bakterie, houby i plísně)
anorganické látky
d) potravní pyramida
grafické znázornění potravních vztahů mezi organismy z hlediska počtu nebo hmotnosti jedinců
konzumenti 3. řádu (predátoři - krahujec, dravci, šelmy)
konzumenti 2. řádu (sýkora)
konzumenti 1. řádu (býložravci - housenka)
producenti (list)
list 16
hmotnost všech producentů > hmotnost konzumentů 1.ř. > hmotnost konzumentů 2.ř. > hmotnost konz. 3. ř.
energie nashromážděná producenty se postupně snižuje směrem ke konzumentům 3. ř. (dýchání => teplo
do okolí), naopak koncentrace škodlivých látek obsažených v organismech (DDT, pesticidy, těžké kovy,
radioaktivní látky) se postupně zvyšuje směrem ke konzumentům 3. řádu - nauč se vysvětlit!
Potravní řetězce sledují oběh látek a tok energie
a) oběh látek
minerální látky v půdě (anorganické látky) - producenti (rostliny - organické látky) konzumenti 1.ř. (býložravci) - konzumenti 2.ř. - konzumenti 3. ř (dravci, šelmy) - úhyn
zbytky těl - destruenti - humus - další destruenti (bakterie) - minerální látky v půdě atd.
b) tok energie
sluneční záření je prvotní zdroj energie - en.slunečního záření je fotosyntézou uložena do rostlin,
z rostlin ji získávají konzumenti (část energie je formou tepla uvolňována do prostředí)
Rozmanitost a význam lesů
Rozmanitost lesů na Zemi
závisí především na zeměpisné poloze (množství světla, vody a na teplotě)
1) tropické lesy
oblasti kolem rovníku s dostatkem srážek (největší rozmanitost druhů)
2) listnaté lesy
dál od rovníku
3) smíšené lesy
4) tajga (jehličnaté lesy)
Rozmanitost lesů v naší přírodě
závisí především na nadmořské výšce, ale i na množství srážek a na půdním podkladu
1) dubohabrové lesy
výskyt - nížiny - do 500m nadmořské výšky(mírně vlhké půdy s dostatkem živin)
dřeviny - habr, javor, dub, lípa, líska
byliny - mnoho druhů - sasanka, hrachor jarní, prvosenka, dymnivka
význam - malý hospodářský význam => neuvážené kácení, nenahraditelné pro udržení přirozené rovnováhy
2) bukojedlové lesy
výskyt - pahorkatiny a podhůří - do 1000 m nadmořské výšky
dřeviny - buk s jedlí a ve vyšších polohách smrk
byliny - mnoho druhů
význam - ohrožené rozsáhlou těžbou kvalitního dřeva
3) přirozené smrčiny
výskyt - hory - od 600 do 1300 m n. výšky (chladnější, vlhké oblasti s menším množstvím živin)
dřeviny - jsou v nich smrky různého stáří (rozdíl od umělých monokultur) a jeřáb ptačí
byliny - málo druhů, borůvka, mechy
význam - těžba dřeva, problém - vysazování umělých monokultur stejného stáří
louky
4) borovice kleč (kosodřevina)
výskyt - hory nad 1300 m nadmořské výšky
4
5) borové doubravy
3
výskyt - písky (suché oblasti s nedostatkem živin)
dřeviny - borovice lesní, některé duby
2
byliny - málo druhů, borůvka
6) lužní lesy
1
výskyt - okolí řek s vysokou hladinou spodní vody a s častými záplavami
dřeviny - vrby, topoly, jasan, olše
byliny - rákos, sasanka, plicník a mnoho dalších druhů
význam - zadržují vodu při jarních záplavách
ohroženy napřimováním toků, úpravou koryt řek a tvorbou betonových hrází => voda rychleji odtéká
=> málo se vsakuje do půdy => ničivé povodně
V důsledku obhospodařování našich lesů neodpovídá jejich skladba přirozenému výškovému stupni
(viz. list. 6 smrkové monokultury v nížinách a z toho plynoucí problémy)