sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

sborový list
OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
7-8/2006
______________________________________________________________________________________________________________
sborový výlet
do Hradce Králové
20. května 2006
----------------------------------------------------------------------
2
----------------------------------------------------------------------
Úvodník
Milí čtenáři,
většina z nás se setkáváme v neděli při našich
Ani v osm
společných bohoslužbách. Během týdne je náš
ani v jedenáct
úkol vyhledat svou menší skupinku, nějaký
pracovní tým, biblickou hodinu a podobně.
nejít s prázdnou
Jednou za týden máme možnost setkat se ještě s
kapsou.
dalšími lidmi, kteří podobně jako my hledají Boží
království, a něco společně prožít.
Vzácným Božím darem je svoboda, s níž se
můžeme setkávat. Nemusíme se s bohoslužbami ukrývat do podzemí anebo být při nich
kontrolováni, jak to církev v mnoha obdobích dějin prožívala. Společná bohoslužba tak
může být splnit své důležité poslání: být veřejným prostorem církve, kam každý může
přijít. Písmo ilustruje církev nejen jako domácnost (intimní prostor - Ef 2,19), ale také jako
chrám (veřejný prostor - Ef 2,21). Každý host je vítán. Jestli to tak každý host v Arše
skutečně může prožít, závisí především na nás, kdo jsme zde víceméně domácí. Naším
úkolem je usilovat o vytvoření takového prostředí pří bohoslužbě, kde je teplo domova, ale
zároveň vstřícnost k hostům. Zkusme třeba nejbližší neděli věnovat prvních pět minut po
skončení bohoslužby někomu, koho neznáme nebo o kom tušíme, že je mezi námi jako
host. Možná tím splníme úkol, kvůli kteréme nás nebeský Otec na bohoslužbu přivedl.
Každý z nás totiž máme při bohoslužbě nějaké poslání. Nepřicházíme jen nakupovat,
tedy něco si odnést. Máme také něco přinést - možná dvacetikorunu do kasičky, možná
kousek poctivého zájmu a přímluvnou modlitbu za někoho potřebného, možná povzbudivé
svědectví o Božích činech v mém životě... Někteří také mají za úkol přinést noty a hudební
nástroj nebo kázání nebo právě pět minut svého cenného času pro zatím neznámého hosta...
Pokud nechceme odejít v neděli v jedenáct s prázdnou, je třeba abychom v neděli v osm s
modlitbou vzali s sebou na cestu do Archy to, čím nás Bůh obdaroval. Co to bude pro tu
nejbližší neděli?
Na setkání s Vámi a výměnu Božích darů při další bohoslužbě se těší
Samuel Jindra
Vše nejlepší!
V červenci a srpnu oslaví narozeniny:
Kalvachová Dagmar
Kotasová Dana st.
Macháčková Lenka
Prudká Irena
21. 7.
28. 7.
3. 8.
21. 8.
25 let
50 let
25 let
50 let
Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září
do mých temnot.
Žalm 18,29
----------------------------------------------------------------------
3
----------------------------------------------------------------------
Z dubnových událostí
STUDIA... ODJEZDY...
NÁVRATY...
Je příznakem dnešní doby,
že hodně cestujeme - za prací, za studii. Těžko učinit
úplný výčet těchto změn v
našem sboru, připomeňme si
jich několik alespoň z poslední doby. V průběhu května jsme v našem sboru opět
přivítali po necelém půlroce
studií v Iowě (USA) Pavla
Řežábka. Krátce nato na začátku června do stejného státu USA odcestoval pracovat
mezi dětmi David Karaba.
Bratra Daniele Pirkla již
několik týdnů provázíme
svými molditbami do Malajsie, kde služebně pobývá.
Méně nyní vídáme také
Lenku Macháčkovou, která
se nyní vice zapojuje do sboru v Praze na Černém Mostě.
Podobně také manželé Filip
a Katka Lukášovi hledají
nové zázemí v některém sboru v Praze. Máme radost, že
Jiří Hrubý bude moci začít
studovat od příštího školního
roku dálkově Evangelikální
teologický seminář. Svoji
stáž v Křesťanské akademii
mladých naopak v červnu
ukončila Alice Nosková.
Máme radost, že Mirek Hajdu po několikaměsíčním odluce od našeho sboru je opět
v našem sboru. Přijměme
tato jména a příběhy hledání,
plnění úkolů, rozhodování s
nimi spojené jako svůj modlitební úkol.
VYSLÁNÍ KUČEROVÝCH
DO HORNÍ KRUPÉ
Na jiném místě Sborového
listu se dočtete o slavnostní
neděli, kterou jsme prožili na
začátku května s kvasínskými. Připojme k tomu opět
pozvání k modlitbám. Jarek
s Vlaďkou Kučerovou a rodinou již několik měsíců
bydlí v Horní Krupé
u Havlíčkova Brodu. Navštěvují tam sbor a rozhodli
se, že by tam chtěli zůstat. V
polovině tohoto roku je tedy
také „úředně“ propouštíme
do nového sborového společenství. Přimlouvejme se za
to, abych Pán Bůh je na
novém místě doprovázel a
naplnil jejich život požehnáním. Pro kvasínské společenství je to citelná změna,
přimlouvejme se i za něj.
CO MÁS SPOLEČNÉHO
ARCHA A A ROCHA
Archa se stala na tři dny
(26.-28. května) hostitelem
ojedinělé křesťanské konference. Pořádala ji A Rocha organizace s podtitulem
„Křesťané v ochraně přírody“. Kolem padesáti účastníků akce asbolvovalo dvě exkurze (Železné Hory a Bohdanečsko) a několik velmi
zajímavých
přednášek.
Program byl otevřený pro
hosty nejrůznějšího vyznání.
Byla to tedy příležitost vidět
a
zvěstovat
aplikaci
evangelia i do oblasti našeho
----------------------------------------------------------------------
4
vztahu k materiálnímu světu.
Máme v tom mnoho dluhů mnozí z nás potřebujeme
prožít plnější svobodu od
otroctví hmotným věcem k
zodpovědné, vděčné a štědré
péči o stvořený svět.
Děkujeme Pavlovi a Marii
Kampovým, díky jejichž
nasazení konference mohl
v Arše proběhnout.
JAK PŘEDAT VÍRU
DĚTEM?
Vést děti ke Kristu je především úkol rodičů. Jakékoliv aktivity sboru (besídka,
Awana, dorost...) mohou být
velkou pomocí zejména u
dětí, které nemají od koho ve
své rodině vedení k víře
dostat. A mohou doplnit obraz, který si ve věřících rodinách děti o Bohu tvoří. Proto
jsme uspořádali 4. června
odpoledne v Arše seminář
pro rodiče s tématem
„Duchovní výchova děti v
rodinách“. Radek Kalesnký
nás v první polovině semináře vedl k vyjasnění některých důležitých otázek souvisejících především s přirozeným vývojem psychiky dítěte a s biblickým základem
pro vedení dětí k Bohu. Poté
v rozhovoru zazněly některé
náměty „jak na to“. Semináře se účastnilo asi dvacet rodičů nebo kandidátů rodičovství.
----------------------------------------------------------------------
POTŘEBUJEME VEDOUCÍ
SKUPINEK
Vedoucí
skupinek
se
naposledy setkali pod vedením Petra Geldnera. Zamýšleli jsme se nad tím, jaké
jsou kompetence vedoucích
skupinek v pastýřské službě.
Připomněli jsme si, že některé skupinky procházejí hledáním dalšího směru nebo
útlumem. Naopak máme naději, že někteří noví vedoucí
postupně právě ve skupinkách dorůstají. Prosíme o
modlitby za lidi s přirozeně
přátelským vztahem k lidem
a pastýřským obdarováním,
kteří by kolem sebe mohli
vytvořit další tolik potřebné
skupinky.
BOHOSLUŽBY V ARŠE
V pátek 16. června se v Arše
setkala většina těch, kdo se
podílejí na přípravách našich
nedělních bohoslužeb (hudebníci, zvukaři, moderátoři,
kázající) na poradě nazvané
jednoduše „Bohoslužby v
Arše“. Společně jsme si připomněli, co je smyslem nedělní
bohoslužby
(viz
úvodník tohoto čísla SL).
Také jsme mluvili o tom, jakých hodnot se jako staršovstvo při bohoslužbě v našem
sboru chceme držet:
pokud jde o PODSTATU
soustředěná na Krista;
pokud jde o OBSAH
opírající se o Písmo;
pokud jde o FORMY
zohledňující potřeby, možnosti i
omezení účastníků bohoslužby a
otevřená srozumitelná pro současné hledající lidi;
pokud jde o VÝSLEDEK
inspirující k radostné a živé
oslavě
Boha,
motivující
k radikálnímu
následování
Krista a integrující pokud
možno
všechny
skupiny
generační, žánrové a jiné, a to v
úctě jeden k druhému.
O řadě dalších věcí jsme potom jednali ve společném
rozhovoru. Naší prioritou je
například pestrá bohoslužba
společná pokud
možno
všem, kdo do Archy patří.
Proto každý z nás při bohoslužbě najde něco, co je mu
blízké a milé, a naopak také
něco, co by tam mít nemusel. Je třeba se učit vycházet
jeden druhému vstříc, trpělivosti a vzájemné úctě.
Chceme vyzvat všechny
účastníky bohoslužby k
tomu, aby vždy uvážili
komu, jakým způsobem a
kdy sdělují své připomínky k
průběhu bohoslužeb. Nepovažujeme za vhodné tyto
věci řešit těsně před bohoslužbou nebo po ní. Zopodvědnost za průběh bohoslužeb nesou bratři starší, proto
prosíme, abyste své postřehy
sdělovali především jim.
Prosíme o otevřenost a zároveň konstruktivní přístup.
Nemalé obtíže nám působí
omezené možnosti ozvučovací techniky v našem sále
a vysoké nároky, které máme
na akustiku sálu. Chceme
tomu pomoci pečlivější komunikací a spoluprací. Na
nějaké zásadnější vylepšení,
které by nám pomohlo, zatím nemáme peníze.
----------------------------------------------------------------------
5
NOVÉ ZAČÁTKY VE DVOU
Sluníčko rozehřívá nejen přírodu, ale i některá srdce mladých lidí. A tak se nám urodilo několik nových manželství, která v prvních letních
týdnech startují. Na pardubickém
zámku
zahájili
17.června svůj společný
život Daniela a Tomáš
Kalvachovi. O týden později
vyšleme na společnou plavbu z Archy Adélu a Jirku
Špačkovy. Těší nás, že Adéla
s Jirkou si zvolili za svůj
duchovní domov náš sbor.
Naopak do spřátelených vod
v severních Čechách vyšleme Bobše a Lucku Oplištilovy. 1. července slaví svůj
svatební den v Praze.
TĚŠÍME SE NA KŘTY
Během jara se rozeběhly
opět přípravy ke křtu a členství. Mezi přípravnéi členy
sboru byla přijata Aneta Žítková, která spolu s Tomášem
Lelkem, Lydií Csukasovou a
Martinou Půlpánovou procházejí předkřestní přípravou. Kromě toho probíhají další podobná setkání s
několika jednotlivci. Máme
tak naději, že po prázdninách budeme moci doprovázet několik našich bratrů a sester při křtu. Prosíme
o vaše modlitby, aby tito lidé
mohli pevně zapustit své kořeny v Kristu.
MODLEME SE ZA
MISIONÁŘE!
18. června proběhlo již třetí
----------------------------------------------------------------------
setkání vedoucích učitelů nedělní školy, dorostu a Awany.
Cílem setkání bylo především na základě sdílení
potřeb se jeden za druhého
modlit. Tým učitelů besídky
se bude muset vyrovnat s odchodem tří učitelů - Katky
Lukášové, Markéty Novákové, Jany Geldnerové. A
další čekají na to, aby mohli
přejít do jiné služby. O prádzninách proběhnou dva tábory, kterých se bude celkem
účastnit padesát nebo šedesát
dětí. Mohou být významným
mezníkem v jejich životě a
vztahu s Kristem. Proto se
nenechme létem ukolébat,
ale buďme bdělí v modlitbách. Úkol vedoucích a učitelů není nic menšího než
úkol misionářů. Jde nám o to
získat děti a dorostence pro
plný život v Kristu.
VYPROVÁZÍME
NA CESTU...
V létě budeme propouštět rodinu Geldnerových ke službě
v Poděbradech. Využili jsme
toho, že ve školním roce
jsme více pohromadě a s
určitým časovým předstihem
jsme se s Petrem a Janou i
jejich třemi dcerami rozloučili při nedělní bohoslužbě
11. června. Odchází nejen
druhý kazatel sboru, vedoucí
mládeže, učitel besídky, redaktor našeho sborového
zpravodaje... ale nám blízcí
lidé, s nimiž mnozí v našem
sboru prožili třináct let
společné cesty. Jsme za tu
dobu vděční a velmi
Geldnerovým přejeme nové
vztahy, přátelství i nové Boží
požehnání. Připomeňme si,
že v podobnou dobu jako
Geldnerovi budou z našeho
sboru odcházet také Petr a
Markéta Novákovi se svými
třemi syny. Po delší době
zvažování vnímají, že je Pán
Bůh povolává na nové místo,
a to do Rybniště v severních
Čechách. I jim chceme na
novou cestu přát Boží
požehnání
a
nalezení
duchovního domova a bratrů
a sester tam.
NOVÁ KANCELÁŘ V ARŠE
Tým vedoucích mládeže
bude od srpna koordinovat
Jan Kalenský. Tato změna ve
struktuře vedoucích pracovníků sboru vyžaduje i vytvoření prostorového zázemí
pro jeho práci. Výsledkem
hledání a úvah je návrh na
stavební úpravu současné
sborové kanceláře a prostoru
před ní, kde doposud byly
uloženy židle. Jde o posunutí
jedné příčky a instalování
dveří, jimiž se uzavře prostor
před sborovou kanceláří a
kanceláří kazatele. Vytvoří se
tím další prostorná kancelář
a ze současné sborové kanceláře vznikne útulnější
prostor se dvěma pracovními
stoly. Úprava bude vyžadovat investici kolem padesáti tisíc korun, ale věříme, že je s ohledem na intenzivní provoz v Arše perspektivní. Všechny stavební
úpravy bychom rádi realizovali v průběhu prázdnin.
----------------------------------------------------------------------
6
LUKÁŠOVÝCH O DVA VÍC!
Jsme vděční za to, že v našem sboru přibývá děti někdy i po větších dávkách!
Do rodiny Gabriely, Ondřeje
a Jakuba Lukášových se narodili další dva synové - Vojta a Matěj. Radujeme se s
nimi a přejeme jim zdraví,
láskyplný domov a jednou
také nalezení živého vztahu
s Bohem.
NEMLČÍCÍ KŘESŤANÉ
Na konferenci CB v Hradci
Králové 12.-13. května jsme
poprvé mohli otevřít nové
zpěvníky. Po devíti letech
práce zpěvníková komise
představila výsledek své náročné práce. Zpěvník určitým způsobem shrnuje vývoj, který duchovní píseň za
posledních třicet let urazila.
V Arše starý zpěvník vyměníme za nový od září tohoto
roku. Při doprovodu písní z
něj bychom rádi využili jak
varhanní a houslový doprovod, tak i kytarový doprovod. Většina sborů CB
podobně jako my v Arše
bude nadále používat kromě
tohoto nového zpěvníku
používat i své zpěvníky, které jsou v obměně repretoáru
pružnější. Nový zpěvník je
novou
nabídkou
ke
společnému zpěvu a výzvou
k tomu, abychom nezůstali
mlčícími křesťany. Zpěvem
vyznáváme svou víru a
uctíváme
našeho
Pána.
Využijme
tuto
novou
příležitost!
----------------------------------------------------------------------
bez čtyř tisíc čtvrt miliónu Za všechny Vaše příspěvky a
SPLÁCENÍ DLUHŮ
V polovině roku máme již korun! Poslední účelová dary děkujeme!
zaplaceno z našeho dluhu sbírka vynesla 55 635,- Kč.
Sepsal Samuel Jindra
Termíny letních akcí
English camp
Letní tábor besídky a Awany
Evergreen dovolená
Letní tábor dorostu
Sborová dovolená
Relax
1. - 8. července 2006
8. - 14. července 2006
30. července – 3. srpna 2006
31. července – 12. srpna 2006
12. - 19. srpna 2006
22. - 31. srpna 2006
Zahraniční misie
Možná víte, že byla období a stále jsou,
náš sbor nebo jednotlivci přijímali
NÁVŠTĚVA IRINY KLIMOVÉ kdy
finanční pomoc ze zahraničí pro podporu
své služby anebo na stavbu modlitebny.
Z DĚTSKÉHO DOMOVA
Sami jsem zažili obětavou službu
OBNOVLENIE
amerických misionářů na English campech
a v mnoha dalších službách. Je to něco, co
nás vždycky udivovalo, že někdo, kdo nás ani nezná, je ochoten posílat své peníze a dávat
podporu někomu do ciziny. Náš sbor dostal mnoho pomoci ze sboru v Lancasteru, ať už
třeba pozvání některých služebníků do Ameriky, nebo naopak návštěva lancasterských
služebníků v našem sboru, spolupráce při mládežnických English campech či nejrůznější
finanční pomoc.
Skvělá věc ovšem také je, že přišel čas a Pán otevřel dveře a možnosti, aby i náš sbor
CB Pardubice mohl začít podporovat někoho „neznámého“ v cizině, zrealizovat pozvání na
odpočinkový pobyt v naší zemi, vypomáhat prací i modlitbami. Možná se nás to nedotýká
každodenně, možná o tom ani nevíš, ale tato podpora funguje už pár let a jsme přesvědčeni,
že je to opravdu výborná věc.
Každý, kdo poskytl své peníze na misijní fond zřízený naším sborem, každý, kdo se
někdy modlil za misii na Ukrajině nebo ukrajinské děti bez domova, je součástí této
podpory. Moc bychom si přáli, aby každý z Vás z toho mohl znovu osobně prožít radost a
cítil se součástí tohoto projektu.
Možná k tomu může posloužit i osobní setkání s Irinou Klimovou, které je pravidelně
zasílána finanční podpora pro její práci psychologa a vedoucího vychovatelů v
mariupolském dětském domově Obnovlenie. Přijede spolu s jedním klučinou přímo z
tohoto dětského domova na prázdninový pobyt v České republice.
----------------------------------------------------------------------
7
----------------------------------------------------------------------
Je tu možnost okusit, že Boží rodina nezná hranice a vyjádřit třeba i každý z nás
osobně tuto podporu. Proto prosím přijměte následující pozvání.
!!! POZVÁNÍ PRO VŠECHNY !!!
Zveme Vás k pohodovému posezení u kávy nebo čaje
s našimi ukrajinskými hosty:
vychovatelkou dětského domova Obnovlenie Irinou Klimovou
a dvanáctiletým klučinou Sergejem Čirukem
neděle 25. 6. 2006 v 16,00 hod.
v kavárně Archa
Přijďte si vyslechnout více o práci v dětském domově, oprášit ruštinu,
zeptat se na cokoli a povzbudit naše sourozence v cizí zemi.
Překlad bude zajištěn, takže může přijít opravdu kdokoli.
Monika a Marek Kalvachovi
SVĚDECTVÍ IRINY KLIMOVE Z MARIUPOLU
Narodila jsem se v Rusku v dalekém sibiřském městě Kemerovo. Vyrůstala jsem v
nevěřící rodině, jen babička patřila do pravoslavné církve. Získala jsem technické vzdělání
a pracovala jako konstruktér – projektant. Když jsem se vdala, odstěhovala jsem se za
mužem do města Mariupol na Ukrajině.
Narodil se nám syn, ale ve
čtyrech letech onemocněl.
Projevovaly se u něj
neovladatelné křeče, trhání
hlavou, rameny, někdy to
trvalo bez přestání celý
týden. Byl na něj velice
smutný pohled a lékaři
nevěděli, jak mu pomoci. V
té době jsem nepracovala,
vztah mezi manželem a
mnou se vytrácel. Byl to čas
zklamání a prázdnoty. V
tomto období mě přátelé
pozvali do církve „Obnova“
na nedělní shromáždění.
----------------------------------------------------------------------
8
----------------------------------------------------------------------
Kazatel právě kázal ze 7. kapitoly knihy Skutků o Štěpánovi. Víra Štěpána mě naprosto
přemohla a já jsem prožila a porozuměla, že to vše je pravda a vydala jsem své srdce Bohu.
V roce 1995 jsem přijala vodní křest.
Brzy od nás muž odešel a já pracovala jako prodavačka na tržnici, nemoc syna se
zhoršovala, jezdila jsem s ním do Moskvy na vyšetření, ale lékaři byli bezradní a nevěděli
jak léčit. Tyto roky byly jedny z nejtěžších v mém životě. Hodně jsem se modlila za
uzdravení syna a aby si mě Bůh používal.
Pravidelně jsem navštěvovala modlitební skupinku u Iriny a Sergeje Dovbušových,
kteří žili nedaleko ode mě. Sergej právě začínal zřizovat dětský domov a často bral děti k
sobě domů. Jednou jsem uviděla dvě malinká děvčátka, obě se jmenovaly Natašky, moje
srdce zalil smutek a lítost nad nimi. Bůh mě tím přivedl k práci vychovatelky právě v
dětském domově Obnovlenie (neboli Nový začátek).
Nyní se považuji opravdu za šťastného člověka, protože sloužím svou prací Bohu,
své zaměstnání mám ráda a můj syn je skoro zdráv. Někdy z legrace říkám těmto
děvčatům, že ony jsou vinny tím, že pracuji v domově.
Stále se modlím za to, aby Bůh spasil mého syna a bývalého manžela. To jsou
modlitby, které Bůh ještě v mém životě nevyslyšel, ale já vím, že Bůh je živý a má pro
všechno své správné načasování.
Irina v tomto roce ukončila dálkové studium v Kyjevě se specializací pro práci psychologa
a vychovatele dětí. A také díky pravidelné finanční pomoci z našeho sboru může nyní
vykonávat na plný úvazek práci psychologa pro děti a poradce pro ostatní vychovatele.
Myšlenky stále živé (5)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
O osudu světa se nedočtete z novin, ale z Bible
Velká čísla nejsou vždy jen úspěchem, ale někdy i úpadkem
Před Bohem nikdo neunikne. Obejměte ho už teď, při posledním soudu
už bude pozdě.
Čím temnější je život na tomto světě, tím jasnější je druhý příchod Pána
Ježíše
Bůh si významným způsobem používá ty, kteří se pokládají
za bezvýznamné
Bůh mluví k těm, kteří si na něho najdou čas
Abychom mohli zakusit Boží sílu, musíme nejprve poznat svoji slabost
Boží moc není omezena naší nemohoucností
Každý nový den je dar, který bychom měli rozbalovat s modlitbou
Bůh nás stvořil k obrazu svému. My se jej snažíme předělat podle svých
představ.
Celé stvoření ukazuje na genialitu tvůrce
„Jeho Duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada.
Hle, je to jen část jeho cest, zaslechli jsme o Něm pouhý šelest…“
(Job 26, 13-14)
Připravil Vladimír Lukáš
----------------------------------------------------------------------
9
----------------------------------------------------------------------
Ze života sboru
„SVATÁ DUHA“
UKONČILA
SBOROVÝ VÝLET
Několik postřehů ze sborového výletu do hvězdárny
a na planetární stezku v Hradci Králové.
Předpověď počasí na sobotu 20.5. nebyla pro ty, kteří
se vydali na cestu do HK příznivá: silný vítr a
odpoledne fronta s deštěm a bouřkami. Při příchodu
do hvězdárny mně pracovníci, konající zde službu,
ukázali monitor, kde bylo vidět blížící se frontu a jejich verdikt zněl – do třech hodin (t.zn.
v 18.00, v době návratu cyklistů domu) bude pršet. Ale k tomu později.
Na hvězdárně jsme se nejprve
porozhlédli z vyhlídky po okolí
viditelném vlastním okem a protože
byla pěkná viditelnost, mohli jsme
vidět českou krajinu od ještě
zasněžených vrcholků Krkonoš přes
Orlické hory a Českomor. vrchovinu
až k Chlumci n. Cidlinou, k zámku
Zlatá Koruna. Potom jsme se díky
fundovanému výkladu Bc. Brože
dozvěděli
spoustu
zajímavých
informací o našem Slunci, o planetách
i souhvězdích a všechno jsme mohli
pozorovat vlastním zrakem – Slunce
se skvrnami a erupcemi, krásnou hvězdnou oblohu se všemi planetami a souhvězdími a děti
potěšila nakonec filmová pohádka „Kráva na Měsíci“. Při následující procházce po
milionkrát zmenšené planetární stezce v okolí hvězdárny (a vlastně po celé odpoledne) jsme
si mohli uvědomovat tu úžasnou velikost Božího stvoření a přesnost jeho vesmírného řádu,
který po mnohá tisíciletí tak perfektně funguje a dokazuje genialitu svého tvůrce.
A teď ještě ke zmiňovanému
nepříznivému počasí. Cestou tam vítr
cyklisty poháněl – foukal do zad.
Cesta zpátky byla v tomto směru o
mnoho těžší a mnozí museli sáhnout
na dno svých fyzických sil. Ale
obstáli. Fronta s deštěm se dostavila,
ale oproti předpovědi asi o 2 hodiny
později, takže se dalo dojet za sucha.
Večer po 20. hodině, když jsem se
vracel z garáže, ještě pršelo, ale na
západě již fronta končila a začalo zářit
zapadající slunce. Nad Pardubicemi se
rozzářila krásná, málokdy tak
perfektně viditelná dvojitá duha. Potkal jsem partu mladých lidí, kteří mířili do
----------------------------------------------------------------------
10
----------------------------------------------------------------------
občerstvovny U Šedivce a z jejich středu jsem zaslechl komentář: „Vole, víš to, že duha je
svatá?!“. Překvapilo mne to a zároveň jsem musel dát onomu mladému „kazateli“
zapravdu. Ano, je to vzkaz od svatého Boha.
Bylo to veskrze zvláštní odpoledne, kdy jsme mohli poznávat svého Otce jako Pána
celého vesmíru, ale i toho, který ví o jednom každém z nás – o těch zrnkách prachu
v porovnání s vesmírem. A právě nám všem tou krásnou duhou připomíná, že potopou
skončila doba zaslouženého trestu („již nikdy více nezahladím člověka“) a nastala doba
milosti završená v oběti Pána Ježíše. Díky Bohu za to.
P.S.
Z věty v článku, ve které se vyskytuje slovo „garáž“ vyplývá, že pisatel nebyl přímým
účastníkem cyklistické části výpravy a proto jeho informace o tělesných pocitech této
statečné skupiny mohou být zkreslené a podhodnocené.
Vladimír Lukáš
Svědectví
Jmenuji se Zdena Fürbachová. Když jsem byla mladá,
chodila jsem do katolického kostela, ale teď chodím
JAK JSEM UVĚŘILA na nedělní bohoslužby do Archy. Chodím i na biblické
hodiny a také do skupinky k sestře Hláskové. Jednou
V PÁNA BOHA
jsem byla u dcery na návštěvě v Pretorii. Dcera
chodila do práce a já byla celý den sama. Četla jsem si
z Bible. Jednou jsem se začala třást, nevěděla jsem, co to je. Bylo to tak zvláštní hodně
silný pocit, jakoby Bůh se mnou promlouval, jakoby říkal, pojď za mnou tou úzkou cestou,
co vede ke mně. Toto se mi stalo znovu, když jsem s dcerou šla na nedělní bohoslužbu. Tu
neděli byla Večeře Páně. Byl to pro mě tak krásný pocit a cítila jsem, že Pán Bůh je blízko
mě a řekla jsem si, že chce, abych šla za ním. Od té doby chodím na nedělní bohoslužby,
protože vím, že je tam Pán Bůh blízko. Je to můj druhý domov. Jsem ráda, že jsem poznala
Pána Boha, je to můj ochránce, který mi dává sílu a podpírá mě, když mám bolest
a problémy. Moje dcera je také věřící a ráda si s ní popovídám o Pánu Bohu. Amen
Blahopřání
Dne 16.6.2006 se v odpoledních hodinách
narodili dva adepti do malé besídky:
MATĚJ A VOJTĚCH LUKÁŠOVI.
Rodičům i malému bráškovi Jakubovi blahopřejeme
a přejeme Boží moudrost pro výchovu dvojčat.
----------------------------------------------------------------------
11
----------------------------------------------------------------------
Otazníky
Podobné titulky se daly najít v novinách po celém
JIDÁŠ BYL MOŽNÁ světě na jaře letošního roku. Objevily se poté co
National Geographic Society zveřejnila sedmnáct set
NEVINNÝ
let staré fragmenty takzvaného Jidášova evangelia.
Papyrové svitky (obsahující další texty jako
například takzvanou Jakubovu apokalypsu či Petrův dopis Filipským) byly objeveny již
v sedmdesátých letech 20. století ve středním Egyptě.
Časopis National Geographic píše, že „teze [Jidášova evangelia] pro někoho zřejmě
přinesou nový pohled na vztah mezi Ježíšem a Jidášem. Jidáš, který je tradičně označován
za zrádce a udavače byl možná nevinný.“ Někteří jdou ještě dál a myslí si, že by
církev na základě nově přeloženého dokumentu měla přehodnotit své učení. Může
opravdu Jidášovo evangelium rozvrátit křesťanství v jeho základech? Zkusme jej srovnat
s novozákonními evangelijními knihami a to ze dvou pohledů: 1) Co říká o Bohu o Ježíši
a jeho době a za 2) jestli máme/můžeme Jidášovu evangeliu věřit podobně nebo dokonce
víc než Novému zákonu.
Jidášovo evangelium vzniklo mezi příslušníky gnostické sekty Kainitů. Jejich název
je odvozen od bratrovraha Kaina. Snažili se jej (a další záporné postavy bible jako
například obyvatele Sodomy či právě Jidáše) ukázat v lepším světle a jako oběť
zlého boha. Tento zlý bůh je podle gnostického učení totožný s Bohem Staré
smlouvy. Protože typicky gnostické pojmy hrají důležitou roli i v Jidášově evangeliu
dovolím si krátké vysvětlení. Gnóze (z řeckého gnosis – poznání) se poprvé nejspíš objevila
v 1. století před Kristem. Zlatý věk však zažívala ve 4. století našeho letopočtu. Pro
gnózi je charakteristické dělení světa na dobré – tedy vše duchovní a zlé – vše
materiální. Starozákonní Stvořitel tak je pouze jakýmsi nižším božstvem, protože
se zabýval stvořením materiálního světa. Pro gnostiky hraje důležitou roli mýtus
o nebeském Člověku. Ten byl kdysi roztrhán démony a každý člověk dodnes v sobě
nosí božskou jiskru z Člověka. Lidstvo se potřebuje probudit, odhalit božství v sobě
a tak opět poskládat božské jiskry v jedno. Probuzení se děje pomocí meditace, kdy
člověk ve svém já objevuje „to boží“ a dochází k pravému poznání (tj. gnózi). Nejvyšší
Moudrost musela poslat spasitele, aby lidem pomohl probudit se. Pro mnohé gnostiky je
takovým spasitelem Kristus. Ne však pro svou oběť na kříži, ale pro zázraky
a moudré myšlenky, které měly lidi probudit. S nebiblickým učením gnóze se musela
vyrovnávat církev od samého začátku. Ve 2. století n. l. proti gnostikům varuje také
jeden z biskupu Irenej z Lyonu, ve svém díle „Proti herezím“ (tj. nebiblickým naukám).
Jidášovo evangelium je psáno převážně formou rozhovoru mezi Ježíšem
a nejznámějším zrádcem historie. Úvodní věta říká že jde o tajná slova zjevení.
Zatímco gnostické „evangelium“ je opředeno tajemstvím a má se jaksi šeptat pár
zasvěcencům, skutečné evangelium se má hlásat všem národům (např. Galatským
1:16). Ve Skutcích vidíme apoštoly, jak zvěstují dobrou zprávu o Ježíši tisícům lidí.
Nejde o filosofický kroužek který se schází potají v jeskyni za městem.
První scéna Jidášova evangelia nás přivádí na společnou večeři učedníků s
Ježíšem. Ten se směje, když se učedníci modlí a vzdávají díky Bohu. „Proč se
směješ?“ ptají se a on odpovídá přesně podle gnostického učení: Protože se mýlíte,
----------------------------------------------------------------------
12
----------------------------------------------------------------------
když sloužíte takovému bohu. Učedníci se diví jak to, vždyť ty jsi přeci syn našeho boha.
To Ježíš odmítá s tím, že mezi nimi není nikdo, kdo by opravdu poznal, co je Ježíš zač.
Zde je vykreslen úplně jiný Ježíš, než ten z Nového zákona. Ježíš, který se hrdě
hlásí ke svému židovskému původu a Boha židů označuje za svého Otce (např. Jan
6:27 Jan 8:54; dosvědčují to i epištoly – např. 2. Korintským 1:3 Efezským 1:3 1.
Petrova 1:3). Ježíš neodmítá označení Boží Syn (Jan 1:49) naopak takový titul považuje za
zjevení od Boha (Matouš 16:17). Janovo evangelium bylo dokonce sepsáno se záměrem
„abyste věřili, že Ježíš je Kristus Syn Boží a abyste věříce měli život v jeho jménu.“ (Jan
20:31).
Apoštolové jsou ve spise hodnoceni daleko přísněji, než v evangeliích bible.
Zjednodušeně řečeno jsou popsáni jako banda zlých ignorantů. Ježíš jim vyčítá, že svádí
množství lidí, když slouží bohu židů. To je myšlenka na míle vzdálená Novému zákonu.
Vždyť Ježíš sám sebe označuje jako cestu k Otci (Jan 14:6), který je jasně totožný s Bohem
židů.
Jidáš oproti učedníkům jako jediný chápe, odkud Ježíš skutečně pochází –
z mystické věcné říše Barbelo. Takové slovo byste marně hledali v biblické
konkordanci. Jde o jeden z výrazu gnostického pohledu na svět, který může vyjadřovat
věcnost nebo také jakousi božskou matku. Jidáš to ale podle evangelia poznává správně a
proto je pro Ježíše jako jediný „použitelný“. Ježíš mu říká že předčí ostatní učedníky a
dostane se do jakési nebeské síně slávy. Tím že Ježíše zradí pomůže mu
vysvobodit se z lidského těla. A to je vlastně pointa gnostického evangelia. Nejde o
odpuštění hříchu ani o oběť na kříži, která takové odpuštění přinese. Důležité je
vysvobodit se z materiálního světa. Pro gnostiky je naprosto nepřípustné, že by Ježíš
mohl být plně Bohem a zároveň plně člověkem. Vidí Ježíšovo tělo jen jako oblek
navléknutý na dobrou duši. Pro gnostiky je nepřijatelné označit lidské tělo za něco dobrého.
Je to jen vězení duše, z něho je potřeba pomocí meditace najít cestu ven. Bible
naopak vidí tělo jako chrám, ne jako vězení. A to chrám Ducha svatého. Bohu
samotnému přišlo tělo věřícího natolik dobré (vždyť jej sám stvořil!), že se rozhodl
jako Duch svatý přebývat přímo v člověku (1. Korintským 6:19).
V závěru spisu se pak dozvídáme, že zrada nebyla Jidášovou iniciativou, ale nápad
vyšel od jednoho z židovských znalců Písma. A i kdyby jednal sám o sobě, zrazuje na
žádost samotného Ježíše. Srovnejte co o Jidášových motivech říká bible například Matouš
26:14-16, Matouš 27:3, Jan 18:2-3. Ta o Jidášově vině nepochybuje a tak ani já.
Vidíme tedy, že zvěst Jidášova evangelia se naprosto liší od dobré zprávy
zapsané v Novém zákone. Otázkou však zůstává jakému dokumentu máme věřit spíš.
Pojďme zvážit fakta.
Novozákonní evangelia byla sepsána přímými svědky Ježíšova působení. Navíc
byla dokončena nejpozději v 70. roce 1. století našeho letopočtu. To znamená, že
minimálně stovky pamětníků měli dost času na to, aby protestovaly proti nepřesnosti
či vyloženým lžím, které by se v evangeliích mohly objevit. Nemáme ale žádný
záznam ani od nevěřících historiků té doby, že by někdo takový protest podal.
Oproti tomu Jidášovo evangelium vzniklo nejdříve kolem roku 180 n. l. kdy žádný
Ježíšův současník nemohl být naživu. Jeho autor je anonymní a musel čerpat ze
svědectví z druhé ruky. Fakticky ale spíš napasoval své vnímání světa, svou teologii a
ideologii na populární příběh o Ježíši. Komu a čemu tedy věřit? Pro mě je důvěryhodnější
očitý svědek, který pořídil své záznamy v době, kdy si vše mohl ještě pamatovat spíš než
----------------------------------------------------------------------
13
----------------------------------------------------------------------
spis daleko mladší od neznámého autora.
Jako křesťana mě Jidášovo evangelium nestraší a neotřásá mou vírou.
Dokonce naopak. Povzbuzuje mě totiž, abych hledal skutečného Ježíše ve skutečných
evangeliích. Také mi pomáhá porozumět tomu, jak někteří lidé vnímali Krista a
křesťanství na přelomu druhého a třetího století. Podobně mi muzikál Jesus Christ
Superstar ilustruje, jak se na Ježíše a jeho oběť dívá mnoho lidí z „nadhledu“ dvacátého
století. Navíc Jidášovo evangelium vyvolalo mediální senzaci a tak zájem nevěřících.
A toho se přeci dá využít k rozhovoru o Bohu a Jeho Synu, jak o nich mluví biblická
evangelia.
Jakub Limr
Článek byl vypracován s použitím množství internetových zdrojů, jejich výčet najdete
u stejnojmenného článku na www.kshk.cz.
U internetové verze článku najdete také odkazy na anglický a český překlad Jidášova
evangelia.
Myšlenky stále živé (6)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Milost je, když dostanu to, co si nezasloužím. Slitování je, když
nedostanu to, co si zasloužím.
Kdyby se každému dostalo to, co zasluhuje, kdo z nás by byl ušetřen
výprasku?
Každý den žijte tak, jako by to byl den poslední. Klidně to tak může být!
Boží sklady se nikdy nevyprázdní
K duchovní zralosti nevedou žádné zkratky
Problém s malým zlem je v tom, že ono nezůstane většinou malé
Křesťan není bez hříchu, ale neměl by hřešit svévolně
Člověk bez víry říká: Co vidím, tomu věřím.
Věřící říká: Čemu věřím, to vidím.
Nemůžeme ptákům zabránit, aby létali nad našimi hlavami, ale můžeme
jim zabránit v tom, aby se na našich hlavách uhnízdili (M.Luther)
Je- li tvá víra bez skutků, jsi jako zahrada plná pařezů
Modlitba zdržuje od hříchu, hřích zdržuje od modlitby
Připravil Vladimír Lukáš
Blahopřání
Dne 22.7.2006
se významného životního jubilea dožívá
bratr kazatel JAN UHLÍŘ.
Bratrovi přejeme Boží požehnání, zdraví a sílu do dalších let života.
----------------------------------------------------------------------
14
----------------------------------------------------------------------
Prázdninová výročí
2. července 1941
se na východním Slovensku narodil JÁN LIGUŠ, absolvent bohoslovecké fakulty,
od r. 1967 kazatel CB
5. červenec
svátek Cyrila a Metoděje - toto datum se nevztahuje k žádnému výročí našich věrozvěstů
(Cyril + 14.2.879 v Římě, Metoděj 4.4.885.) Památku na naše slovanské misionáře zařadila
před Husův svátek katolická církev záměrně, aby oživila jejich význam a udržela je
v paměti národa
6. červenec
památka Mistra Jana z Husi vzácná všem našim protestantským společenstvím (více na
jiné stránce Sborového listu)
13. července 1866
se narodil pozdější evangelický teolog a kazatel FRANTIŠEK URBÁNEK (+1948),
od r. 1898 kazatelem, nejdéle na Žižkově (35 let), dlouholetý předseda Rady naší církve;
byl účastníkem pohřbů všech členů Masarykovy rodiny, naposledy Jana Masaryka
15. července 1786
na Beřkovickém panství (sz od Prahy) přestoupila ke křesťanství šestičlenná židovská
rodina Herschela Pinkase. Otec při křtu přijal nové jméno JAKUB KOSTOMLATSKÝ.
Později byl Jakub K. zvolen do staršovstva evangelického sboru v Lovčicích. (Mezi
potomky Jakuba Kostomlatského patří např. kazatel JOSEF KOSTOMLATSKÝ, vydavatel
časopisu „BETANIE“, kazatel ANTONÍN KOSTOMLATSKÝ i student JAN PALACH.)
22. července 1926
se narodil náš bývalý kazatel JAN UHLÍŘ, absolvent biblického ústavu v Kutné Hoře a
teologické fakulty v Praze; kazatelem od r. 1954, v Litomyšli byl kazatelem od r. 1976
16. srpna 1861
se narodil kazatel ALOIS ADLOF, 40 let byl kazatelem pražského sboru v Soukenické
ulici, k němuž patřily i Pardubice. Až do své smrti v r. 1927 vykonal obrovský kus práce
v mládeži (založil křesťanský spolek mladíků r. 1886), psal básně, traktáty, teologické
spisy, byl redaktorem prvního notovaného kancionálu (r. 1897) a autorem mnoha
zhudebněných textů
23. srpna 1551
se narodil VÁCLAV BUDOVEC z Budova, šlechtic a český bratr, císařský rada,
nábožensky tolerantní politik, v r. 1618 se angažoval ve stavovském povstání a v červnu
1621 s 20 dalšími byl popraven.
----------------------------------------------------------------------
15
----------------------------------------------------------------------
Z historie
Šestý den měsíce července roku 1415 je v celém světě
známý. V českém kalendáři je označen jako den
MISTR JAN HUS,
sváteční.
Zásluhu na tom má neohrožený kazatel pravdy a
ČESKÝ
správce Betlémské kaple, bakalář svatého bohosloví,
REFORMÁTOR
Mistr Jan Hus. Ve svých kázáních napadal a odhaloval
pokrytectví, nádheru a lakotu, svatokupectví a jiné
hříchy kněžstva, aby navrátil církev ke kořenům, z nichž vyrostla prvotní církev apoštolská.
Kostnický koncil pak Husa odsoudil jako kacíře. Na svou podporu přivolal i
falešného svědka Štěpána Pálče a samého krále Zigmunda, který dal k odsouzení Husa
přímý pokyn.
Odsouzený nedostal příležitost k obhajobě. Když se k ní odhodlal, byl stráží umlčen a
odevzdán světskému soudu. Ten Husa odevzdal králi Zigmundovi, který ho ho poslal
prostřednictvím falckrabího na hranici.
Cesta na popraviště vedla kolem hřbitova, kde se v tu chvíli pálily Husovy spisy. Co
si asi jejich autor přitom mohl myslet ?! Prý se tomu usmál. Cesta končila na břehu Rýna,
v místě, kde se zahrabávali padlí koně. Na tomto mrchovišti byl Hus přivázán ke kůlu,
obložen dřívím a otýpkami slámy. Očekávalo se zapálení hranice. Stalo se však něco, co
mnohé překvapilo. K hranici se blížil muž na koni. Lidé poznali, že je to falckrabí Ludvík,
který před chvílí na toto místo vedl celý průvod. Zastavil se těsně u hranice a upřeně se
díval na Mistra Jana Husa. Lidé kolem zpozorněli. Stali se svědky nepodařeného pokusu o
korupci. Podplacen měl být český reformátor. Úplatek nabídl falckrabí. Nepoužil přitom
žádné šifry. Husovi slíbil život. „Odvolej a nebudeš upálen“, tak nějak to řekl a všichni to
slyšeli. Jenže tenhle pokus o korupci nevyšel. Český kazatel svaté pravdy obstál. Ač
ponížený a přivázaný ke kůlu, nabídku
života odmítl s hlavou vztyčenou.
Nečteme v pamětních listech nic o tom,
že by se svým odmítnutím váhal nebo
požádal falckrabího o čas na
rozmyšlenou. Jeho rázné odmítnutí
nabídky je však zaznamenáno, protože
ho lid stojící kolem hranice dobře
slyšel: „ V pravdě evangelia, kterou
jsem kázal, učil a psal, dnes vesele
chci umřít.“
Hranice na břehu Rýna vzplála.
Do praskajícího ohně zněla tichá slova
modlitby mistra Jana. Krátce se ozval i
jeho zpěv. Improvizovaná bohoslužba
v plamenech záhy skončila. Hus se
zadusil dýmem a uhořel v plamenech.
Betlémská kaple dnes.
Jeho tělo se proměnilo v popel. Ale i
Od r.1402 do r.1415 byl správcem kaple Mistr Jan Hus.
ten byl pro církevní hodnostáře
----------------------------------------------------------------------
16
----------------------------------------------------------------------
nebezpečný. Byl důkladně vyhrabán a hozen do Rýna, aby Čechům Husa nic
nepřipomínalo. Popel navždy zmizel, Husův odkaz však zůstal dodnes. Neproměnil se
v popel a nezanikl v plamenech. Šířil se dál, především do Čech. V paměti národa zůstává i
Husův list na rozloučenou. Psal ho Čechům, po krutém výslechu a mučení v Kostnici, jen
několik dnů před očekávanou smrtí. Zde je uvedena jen jeho zkrácená část:
„Věrní a Bohu milí páni a paní, bohatí a chudí! Prosím vás, aby pravdu Boží, kterou jsem
vám z Božího zákona psal a z věcí svatých kázal, abyste se té drželi… Prosím, aby kněží
dobrých obyčejů milovali a velebili je a ctili, a zvláště, jež pracují v slově Božím. Prosím,
aby se varovali lstivých lidí a zvláště kněží nehodných, o nichž dí Spasitel, že jsou v rouně
ovčím a uvnitř vlci hltaví… Také prosím vás, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti
nedali a pravdu každému přáli...“
Zvláště pak Husův boj za návrat k zásadám prvotní apoštolské církve, spolu se
svatým Písmem, stal se odkazem pro rodící se Bratrskou reformaci v Čechách.
Ladislav Vopelák
Nedělní sbírky
7. května 2006
14. května 2006
21. května 2006
28. května 2006
4 119,- Kč
3 931,- Kč
3 004,- Kč
5 895,- Kč
4. června 2006
11. června 2006
18. června 2006
6 740,- Kč
3 635,- Kč
4 000,- Kč
1 200,- Kč
kasy ve vestibulu
1 400,- Kč
ÚČELOVÁ SBÍRKA VYNESLA 55 635,- Kč
Program na červenec a srpen
24.6. 16.00 Kavárna s Irinou Klimovou
26.6.
Výjezdní staršovstvo v Chrudimi
29.6. 09:30 Skupinka maminek
1.7.
Svatba Josefa Oplištila a Lucie Uhlíkové v Praze
1. - 8.7.
English Camp v Lánově
10. - 11. 7.
Následné akce English Campu
8. - 14.7.
Tábor Awany a besídky v Budislavi
30.7. 9.00 Bohoslužba s vysluhováním VP
31.7.-12.8.
Tábor dorostu u Zderazi
12. - 19.8.
Sborová dovolená v Loučné nad Desnou
22. - 31. 8.
Relax v Zahradišti
----------------------------------------------------------------------
17
----------------------------------------------------------------------
Téma
Před několika lety mezi křesťanskými vychovateli
vzplanula bitva ohledně vlivu knížek a později filmů o
HARRY POTTER
Harry Potterovi. Jedná se o nesmírně populární dílo
britské spisovatelsky J. K. Rowlingové. Předmětem
A VÝCHOVA DĚTÍ
sporu bylo použití kouzel v ději o čarodějnickém učni
Harry Potterovi a jeho přátelích. Někteří H. Pottera
vítají a jiní periodicky varují před škodlivým vlivem magické říše kouzel na dětskou duši.
Někteří evangelikální křesťané považují Harry Pottera za příběh, který otvírá lidskou duši
pro příběh Ježíšův a jiní v něm vidí pouze negativní a dětem škodící materiál. V zahraničí
(zvláště Velká Británie a USA) se celou otázkou zabývali nejen rodiče dětí, ale také
křesťanští vychovatelé a odborníci. Ze široké diskuse vyjímáme několik bodů vedoucích
k zamyšlení.
1. Harry Potter není jedinou knížkou či filmem, který používá svět kouzel a nadpřirozených
bytostí k tlumočení určitého příběhu. Je třeba jmenovat v křesťanských kruzích známá díla
C. S. Lewise (Narnie) a J. R. R. Tolkiena (Pán prstenů). Kromě toho je zde dlouhá tradice
dětských pohádek, které používají svět kouzel téměř v každém příběhu (u nás např. B.
Němcová, K. J. Erben aj.) Zdá se, že není zcela spravedlivé, abychom své odmítání
zaměřili pouze na Harry Pottera a akceptovali kouzelnický svět jiných příběhů.
2. Řada pohledů na celou problematiku se shoduje v tom, že je třeba rozlišovat zda se jedná
o magii v pohádkové fantazii a magii ve skutečném životě. Je zajímavé, že nejsou
zaznamenány příklady, že by Harry Potter či Lewisova Narnie vedly děti k praktikování
magie. Potvrdilo se, že na děti a mládež mají škodlivý vliv filmy, kde lidé praktikují magii
ve svých každodenních situacích (horoskopy, věštění, vyvolávání duchů apod.).
3. Jak se má křesťanský rodič dnes zachovat? Má zcela ignorovat magický svět kouzel a
snažit se od něj děti separovat? Není lepší učit děti, aby dovedly posuzovat na základě
Bible vše, co přichází prostřednictvím populární kultury? Řada rodičů doporučuje číst a
sledovat Harry Pottera s dětmi a hovořit s nimi o ději a o tom, jak na ně příběh působí.
Dospělí by měli pomoci dětem zasadit tyto příběhy do širšího kontextu. Někteří křesťanští
rodiče zmiňují kladný vliv Harry Pottera, který např. neposlechl svého učitele, aby v danou
chvíli sledoval vyšší princip pomoci slabší osobě proti surovci a násilníku. Harry v tu chvíli
riskoval bolest a problémy. Z takovýchto situací je možné stavět mosty ke světu Bible
a ukázat např. na Ježíšovy učedníky, kteří o Sabatu vymílali klasy a jedli zrna. Ježíš se jich
proti tvrdé kritice farizejů zastal vyšším principem.
4. V knihách o Harry Potterovi nejsou rozvíjeny příběhy, ve kterých by docházelo k
vzývání a vyvolávání duchů. Používá se tam magie zaklínací a tu nalezneme v Narnii a
mnohých dalších příbězích také.
5. Bible se jasně staví proti používání okultismu, věštění – hádání budoucnosti a spiritismu.
Dnes žijeme v kultuře, která je zamořena obnovou pohanských praktik a okultismu. Na
----------------------------------------------------------------------
18
----------------------------------------------------------------------
druhou stranu nemůžeme vynechat způsoby interpretace pravdy v biblických příbězích.
Na stránkách Bible jsou mnohokrát použity příběhy popisující nadpřirozené síly (např.
knihy jako jsou Daniel či Zjevení sv. Jana). Bibličtí autoři neváhají použít některé látky
mytického charakteru, aby jimi byl dokreslen meta-narativní příběh Bible a evangelia.
6. V anglické literatuře (podobně jako v české – viz Golem a další příběhy) je rozvinuta
alchymistická tradice a představivost, která mnoha spisovatelům umožnila spojit se s
místem v našem srdci, které je uzpůsobeno reagovat na velký příběh a daná zaslíbení života
v Kristu. Zajímavý je také výčet mytických zvířat, které v Harry Potterovi vystupují (gryf –
lev s hlavou orla, jednorožec, fénix, jelen, kentaur, pegas, červený lev aj.). Také tam někteří
účastníci potterovské diskuse nacházejí symbolické náznaky a souvislosti s meta-příběhem
Kristovým, což může nadsazené a svým způsobem přehnané. Vzpomeňme ale např. na
křesťanskou literaturu a pozdější heraldiku. Lev byl symbolem Krista od 1. století a
evangelista Jan nepotřebuje vysvětlovat, kdo to je lev z Judy: „Neplač. Hle, zvítězil lev
z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou.“ (Zj 5,5).
7. V křesťanském nakladatelství Tyndale House vyšla kniha Johna Grangera „Hledání Boha
v Harry Potterovi“. Tento autor vděčně přijímá příběhy, které jsou bohaté na symboliku, a
které tím vlastně podporují křesťanský světový názor. Rozdíl mezi ateistickým a
náboženským postojem je v tom, že sekulární člověk nevěří v nic, co nemůže být vnímáno
a měřeno. Křesťané chápou svět jako jistý náznak Stvořitelovy velikosti, která se zaměřuje
na lidské životy. Symbolická literatura vyžaduje a kladně přijímá perspektivu jiného světa,
která magickým způsobem podkopává ateistický a materialistický pohled naší doby. Lev v
africké savaně je jiným lvem než Aslan v Narnii. Jeden působí prostřednictvím našeho
smyslu vidění a druhý skrze představivost. Skutečný lev, ale také mytický Aslan, působí
královským dojmem a dotknou se lidských emocí.
8. V době postmoderny ožívá lidské vnímání prostřednictvím světa symbolů a imaginace.
Zkušenost naší představivosti nás otvírá nadpřirozenému světu. Příběhy Harry Pottera
zpravidla končí triumfem lásky nad smrtí, a to v přítomnosti některých Kristovských
symbolů, a působí zvláštní resonanci v lidských srdcích. O této resonanci svědčí veliká
popularita zmíněných příběhů. John Granger se ve své knize domnívá, že zmíněná
symbolika nás otevírá pro skutečný meta-narativní příběh evangelia o spasení. Podle jeho
pohledu tak bylo něco z evangelia v tichosti propašováno do srdcí a myslí čtenářů.
9. Dětská mysl je nepochybně velmi vnímavá a je třeba věnovat pozornost všemu, co do ní
přichází. Negativních vlivů se ale nikdy zcela nedokážeme vyvarovat. Kladně je třeba
hodnotit všechny snahy, abychom dětem stáli po boku v jejich poznávání a pomohli rozšířit
kontext jejich chápání nejrůznějších příběhů. V případě Harry Pottera se zdá, že obavy
některých vychovatelů jsou větší než odpovídající nebezpečí. Je třeba se vážně zabývat
kulturou, ve které žijeme, a také netradičními způsoby interpretace života. Žijeme v době
zvýšeného zájmu o nadpřirozené jevy a symboliku a naše interpretace pravdy má
současnou situaci reflektovat.
Vyjádření Studijního odboru Rady Církve bratrské
květen 2006
----------------------------------------------------------------------
19
----------------------------------------------------------------------
Téma
Koncept členství v církvi (zapojení do Kristova těla) je biblicky
plně opodstatněný. Vychází z pojetí smlouvy s Bohem, jíž je
ČLENSTVÍ
každý příslušník Božího lidu zavázán. Kristovou obětí
vykoupený člověk se prostřednictvím křtu Duchem svatým
V CÍRKVI
stává částí Kristova těla – církve. Vnějším znamením
(potvrzením) této příslušnosti k Božímu lidu je křest vodou.
(Ex 19,3-6; Ř 6,1-11; 1K 12,12-26; Ef 2).
Je biblicky přiměřené a dějinně prověřené rozumět křtu mimo jiné jako připojení se
jednak do univerzálního – všeobecného těla Kristova a také ke konkrétnímu společenství
místní církve.
Členství chápeme jako oboustranný závazek mezi jednotlivcem a konkrétním
společenstvím církve. Formální podoba tohoto závazku ani jeho pojmenování nejsou
v Písmu řešeny. Struktury církve a vnější podmínky, v nichž se věřící pohybují, procházejí
neustálým vývojem a výrazně ovlivňují konkrétní způsob, jakým je princip sounáležitosti s
Kristovým tělem naplněn a vyjádřen. Z těchto předpokladů pro sebe vyvozujeme tyto
důsledky a aplikace:
1. Máme za to, že křest vodou a členství v církvi patří ze své podstaty k sobě a ani
prakticky by neměly být oddělovány.
2. Považujeme za nepřípustné rozpojení soteriologie a eklesiologie ve smyslu
„Kristus ano, církev ne“. Není možné si přivlastňovat spasení a odmítat Kristovo tělo.
Znovuzrozené lidi chceme jednoznačně vést jak ke křtu, tak i k připojení ke konkrétnímu
společenství církve.
3. Porozumění pojmu členství je zatíženo kulturním nánosem. Důsledkem toho je u
některých rozšířená nedůvěra a zpochybňování institutu členství. Úkolem pastýřů ve
sborech je důležitost a náplň členství pečlivě a citlivě vysvětlovat s pochopením pro
překážky, které mohou kandidáti členství prožívat.
4. Chceme dále promýšlet formulace křestního slibu i členského závazku. Znění
těchto textů odráží totožnost církve, jak jí rozumíme a dále rozvíjíme. Proto se jako církev
zabýváme analyzováním situace, v níž sloužíme, a aktuálně definujeme identitu církve.
Členským slibem se nechceme negativně vymezovat vůči jiným církvím, ale vyjadřujeme
důrazy, které ve své době vnímáme jako biblicky opodstatněné a zásadní.
Stanovisko Studijního odboru Rady Církve bratrské
k problematice diskutované na pastorálce kazatelů a vikářů
konané v Kutné Hoře, květen 2006
Ráno po svatbě v Káni Galilejské... Hosté se pomalu probouzejí, většina z nich se
drží za hlavu a sténá. Jeden zvláště "přejásaný a přepitý" muž prosí: "Já mám
takovou žízeň! Skočte někdo pro vodu..." Ježíš se zvedne, že tedy půjde, když vtom
všichni svorně vykřiknou: "NE! Ty už ne..."
převzato z internetu
----------------------------------------------------------------------
20
----------------------------------------------------------------------
Dětem
Jednoho dne poslal dobrosrdečný muž Georgi
Müllerovi šek na sto liber. V dopise přiloženém k šeku
GEORGE MÜLLER
stálo: „Myslím, že je správné, abyste dostával nějaké
peníze. Toto je pouze začátek, doufám, že se mnoho
ŠTĚDROST
dobrých křesťanů přidá a vytvoří fond na podporu vás
a vaší rodiny.“
NEVÍTANÝ DAR
George Müller to však nepovažoval za Boží způsob,
pro zabezpečení své práce. Dokonce to považoval za
pokušení důvěřovat spíš bankovnímu kontu namísto Bohu. Věděl však, že muž, který dopis
poslal, ho nechtěl svým darem pokoušet. Proto byl v odpovědi laskavý a vlídný.
„Milý pane,“ psal Müller, „děkuji vám za váš dopis a šek. Ani já ani moje žena však
nemáme žádný majetek, Za posledních dvacet šest let jsem nepřijal ani jediný šilink
pravidelného příjmu. Když něco potřebuji, padnu na kolena a prosím Boha, aby mi to dal.
On potom někomu položí na srdce, aby mi pomohl. Takovým způsobem jsem posledních
šestadvacet let dostával vše, co potřebuji. Mohu říci, že mi, sláva Bohu, nic nechybělo. Má
žena i dcera s tím souhlasí. Tento způsob života nás nijak neunavuje. Dokonce je to den ze
dne stále lepší.
Nikdy jsem nepovažoval za nutné spořit do budoucna či se, kromě naší důvěry v
Boha, nějak zabezpečit. A tak vidím-li někoho potřebného - stařenku, nemocného člověka
nebo bezmocné dítě - klidně mu dám, co v tu chvíli mám. Vím, že až budu později něco
potřebovat, Bůh se o mě postará. Nemusím se, kromě spolehnutí na Boha, nijak jistit.
Proto nemohu přijmout váš štědrý návrh vytvořit pro nás pravidelný příjem a šek
vám tedy vracím.
Vděčně přijímám jakýkoliv dar pro sebe či na Boží práci, pokud jej mohu užít či
předat dál, jak mě Bůh vede.
Zdá se mi však, že přijmout váš dar by znamenalo záviset méně na každodenní Boží
péči. Přijmout jej by mě mohlo vést k tomu, že bych začal důvěřovat ve fond a možná více
než v Boha.
Přesto si však cením vaší štědrosti a modlím se, aby vám Bůh požehnal. S vděčností
váš George Müller.“
Z knihy Hrdinové víry od Dave a Nety Jacksonových
V měsíci červenci a srpnu mají své narozeniny:
1.7.
7.7.
15.7.
16.7.
18.7.
18.7.
18.7.
Regina Bornová
Lukášek Blažek
David Blažek
Adámek Drobílek
Anička Kampová
Oliverek Morocz
Pavel Born
----------------------------------------------------------------------
(11 let)
(3 roky)
(7 let)
(7 let)
(10 let)
(7 let)
(14 let)
21
----------------------------------------------------------------------
14.8.
11.8.
11.8.
20.8.
26.8.
31.8.
Dominik Dostál
Ája Geldnerová
Johča Žouželková
Anetka Pirklová
Barča Kampová
Kristýnka Čermáková
(1 rok)
(2 roky)
(13 let)
(4 roky)
(13 let)
(7 let)
Připravila Jana Geldnerová
Awana klub
AWANA HRY
2006
„Slibuji hrát vždy čestnou hru a myslet na druhé víc, než na
sebe,“ znělo 8. dubna sborově z úst 140 dětí ve velké hale
Sportovního gymnázia v Pardubicích. To samé zaznívá na
začátku každého Awana klubu. Pak modlitba rozhodčích,
trenérů a nakonec česká státní hymna… Kazatel Radek
Kalenský prohlašuje III. ročník Awana her za zahájený.
Celoroční práce Awana klubů, kterých je po celé naší vlasti v pěti denominacích zatím jen
třináct, vrcholí dvěma celostátními akcemi – Awana hrami a Biblickým kvízem. Awana hry
jsou sportovní aktivitou, kde v deseti disciplínách soutěží družstva mladších školních dětí
z klubů Awany. Hracím polem je speciální Awana čtverec. Letos se na Awana hry
zaregistrovalo devět družstev z dvanácti sborů, mezi nimiž se rozhodovalo ve třech
semifinálových skupinách, kdo postoupí do finále. Do finále se probojovaly týmy z Awana
klubů CB Český Těšín, CB Pardubice, spojené družstvo CB Opava a CB Hradec Králové a
čtvrtý tým byl z CB Karlovy Vary - benjamínek soutěže. Konečné pořadí se dozvíte na
konci reportáže (nebo na www.awana.cz).
V jakých disciplínách se soutěží?
Je to deset přesně daných disciplín, jejichž názvy zní např. Sprint, Štafeta, Přetahovaná do
čtyř stran nebo Sáčková štafeta. Jedno však mají většinou společné – soutěží najednou
hráči z maximálně čtyř družstev a bojuje se o středový sáček (což je druhé místo), na němž
je postavena kuželka (získat ji znamená první místo).
Proč mohou soutěžit najednou jen čtyři družstva?
Celý závod se hraje v tzv. Awana čtverci. Na každé jeho straně stojí jedno družstvo. Strany
tvoří barevné čáry červená, modrá, zelená a žlutá. Tyto barvy jsou pro Awanu
charakteristické a používají se i pro odlišení triček, příruček i odměn tří věkových skupin
dětí – školáků do 3. třídy včetně, školáků ze 4. a 5. tříd a nakonec starších dětí ze 6. a 7.
tříd.
Kolik dětí je v jednom družstvu?
Trenéři družstev nemají jednoduchou úlohu, protože musí naplnit mezinárodní pravidla, že
počet dětí je mezi 12 a 16, nesmí v něm být více chlapců než děvčat, nesmí v něm být více
starších dětí než mladších apod. Každé dítě si musí zahrát nejméně ve dvou disciplínách.
Další omezení startů se týká běžeckých disciplín. Důvodem je, aby se budovala týmová
spolupráce. Např. jeden rychlý hráč by pak mohl zastat všechny individuální disciplíny a
ostatní v týmu by pak ztratili motivaci. Takhle se cítí být potřební všichni a může se u nich
rozvíjet smysl pro službu ve smyslu obdarování, kterým disponují.
----------------------------------------------------------------------
22
----------------------------------------------------------------------
Stejně nevidím důvod pro tolik omezení a pravidel.
Důvod je zcela jednoduchý. Hlavním účelem Awana her není jen dobře si zahrát, budovat
kolektiv, případně získat co nejlepší umístění, ale především být svědectvím o Ježíši Kristu
divákům a rodičům. Zatímco svět ve sportu stále více nahrává modernímu gladiátorství (viz
dopingové aféry, fanouškovské tlupy apod.), naším cílem je hrát čestně a myslet na druhé
víc, než na sebe. A to je možné jedině v Kristu, kdy se naše hříšná přirozenost přetavuje
v Jeho milosti kříže. To je nakonec smyslem celé Awany – aby děti poznaly Krista, našly
v něm svého Spasitele a toužily ho poznávat a následovat celý život. V tomto duchu vedou
své hráče nejen trenéři na Awana hrách, ale všichni vedoucí v Awana klubech.
Není pro děti těžké, až nemožné soutěžit a netoužit při tom po vítězství?
Neřekl jsem, že nesmí toužit po vítězství. Kdybyste slyšeli celou halu fandit, viděli byste,
jak děti dovedou k vítězství povzbuzovat. Zdůraznil jsem jen, že se zde netrpí atmosféra
řevnivosti, ponižování soupeře pokřikováním, ani touha po vítězství za každou cenu.
Rozhodčí jsou respektováni a dojde-li přece jen ke sporné situaci, je řešena v duchu pokoje.
Zmiňovaný duch svědectví znamená, že pokud by mělo být svědectví o Kristu pošpiněno
nějakým nevhodným jednáním, je to pro trenéry i rozhodčí jasná volba, jak se dohodnout.
Tím my dospělí dáváme dětem signál a příklad, že to jde, i navzdory tomu, že děti kolem
sebe často vidí i jiné vzorečky chování.
Co je to Biblický kvíz? Je to součást Awana her?
Biblický kvíz je samostatná akce. Proběhla však současně o víkendu s Awana hrami. Je to
soutěž maximálně tříčlenných hlídek dětí z Awana klubů v biblických znalostech. Máme
----------------------------------------------------------------------
23
----------------------------------------------------------------------
čtyři věkové kategorie podle tříd základní školy od 4. do 7. třídy. Soutěží se ve třech
disciplínách – vyber správnou variantu, odpověď na rychlost a písemný kvíz. Pro děti je to
zábava a pro vedoucí motivační nástroj, jak upevnit jejich znalosti opakováním. Otázky
jsou tvořeny pouze podle obsahu jejich Awana příruček, ze kterých se děti učí jednotlivé
biblické lekce. Pro každý rok základní školy existuje jedna věkově i obsahově přizpůsobená
příručka. Je výborným nástrojem pro duchovní růst mladších dětí.
Baví děti v Awaně učit se verše zpaměti?
To je častá otázka nejen vedoucích, kazatelů, ale i rodičů. Odpověď zní – nebaví. Pokud
bude vedoucí pouze mechanicky zkoušet verše a předkládat naučené křesťanské poučky
(jak můj přítel Zababa nazývá – klišé), dítě brzo zjistí, že nemá důvod v této činnosti
pokračovat. To platí ve výchově zcela obecně. U mladších dětí zhruba od 6 do 12 let máme
určitou „výhodu“, protože budou chodit do kolektivu, kde se něco děje, kde je činnost,
která je zajímá (např. fotbalový klub nebo nějaký zájmový kroužek). Naše dorosty, Awany,
besídky s duchovní náplní je tedy budou zajímat jako kterákoliv jiná činnost, bude-li se tam
něco zajímavého dít. Ona „výhoda“ se může stát pastí v okamžiku, kdy se budeme snažit
toto obecné pravidlo preferovat v obavě, abychom o děti nepřišli, a zanedbáme duchovní
náboj našich schůzek.
Otázka však může být položena i opačně – považujeme duchovní výchovu, znalost Bible a
zvěstování evangelia za naši rodičovskou nebo sborovou prioritu? Pokud si odpovíme ano,
nebude problém najít způsob, jak to dětem zpřístupnit. Hodně zde záleží na našem postoji
srdce. Ten totiž děti „přečtou“ a podle toho naše sdělení zařadí do svého dětského pojetí
světa. Vysíláme-li dětem svým chováním a postojem signály, že chodíme do sboru z
povinnosti, že i my otevíráme Písmo sporadicky a jen proto, že se to má, že ani nám nic
neříká zamýšlet se nad Písmem (a právě jednou z mnoha osvědčených forem zamyšlení je
učení se Písmu zpaměti), že i my máme Boží slovo oddělené od všedního života a neumíme
je aplikovat, pak ani od našich dětí nemůžeme očekávat, že po tom zatouží samy. Není
učedník nad svého Mistra. Příklady v tomto věku táhnou. Ale také cokoli zasejete, to
budete sklízet.
Proto znám Awana kluby, kde s tím mají potíže. Ale znám i většinu klubů, kde se děti zcela
bezbolestně a s nadšením naučí za celé své působení v Awaně 250 základních biblických
veršů jako svoji budoucí duchovní lékárničku, kompas i štít víry. Záleží na nás, zda
budeme nechávat naše děti růst, jak se líbí jim, nebo je na složitou dobu, do které jdou,
důkladně vybavíme.
Jaké tedy bylo konečné pořadí na stupních vítězů Awana her 2006?
Přesně takové, v jakém byli finalisté představeni v úvodu článku. Lze však říci, že vyhráli
úplně všichni, a to i trenéři, rozhodčí a organizátoři, protože se podařilo sportovní halu
naplnit duchem fair-play. Sláva a čest za to patří našemu Pánu!
Radek Kalenský
Sedí babička v parku na lavičce a modlí se: "Pane, já už jsem zase nevyšla s důchodem,
pošli mi, prosím, nějak stovku." Zaslechne to nějaký mladý muž a říká jí: "Prosím vás,
babičko, přece nebudete věřit takovým pověrám... Tady máte padesátikorunu a už se
nemodlete." Babička chvilku počká, až se onen muž vzdálí a pak říká: "Děkuju Ti Pane.
A příště mi to, prosím, neposílej po takovém neznabohovi."
převzato z internetu
----------------------------------------------------------------------
24
----------------------------------------------------------------------
Z pera čtenářů
obrovi oko! Dnešní doba je tak nelítostná a
krutá!
Snad každý z nás máme v srdci
nějakou skrytou obavu z budoucnosti. Ať už
je to strach ze ztráty zaměstnání nebo z
nezaměstnanosti, nesplacené dluhy, starost
o zdravotní stav náš nebo našich blízkých,
atd…
Ale ani v těch nejtemnějších obavách
nejsme už nikdy sami! Máme účinnou a
mocnou zbraň - živé Boží Slovo a zaslíbení
pravého potomka statečného krále Davida,
našeho Pána Ježíše Krista - o tom, že
k Němu mohou přijít všichni, kteří pracují a
jsou obtíženi břemeny. Neboť jen On nám
umí dát ten pravý odpočinek, pokoj a radost
– ze své blízkosti i Božské moci. Neslibuje
nám nějakou romantickou procházku
růžovým sadem ale všechna naše trápení
sdílí s námi, a tu větší a těžší část nám
pomáhá nést – a unést.
Na zpáteční cestě jsme se ještě chvíli
zastavili na útulné staročeské chalupě
Kotasových na samotě poblíž malé vesničky
s půvabným českým jménem Hlína .
Krátce jsme navštívili také br. kazatele Petra
Jelínka na zahrádce jejich rodinného domku
v Chrudimi. Byl již čas oběda a tak jsme
nechtěli dlouho zdržovat. Jen přes plot jsme
nahlédli do zahrádky s malým rybníčkem
bíle zasněženým jabloňovými lístky a malou
kamennou fontánkou. Zvědavé tmavé
hlavičky jejich šesti dětí vykukovaly ze
dveří
a nenápadně pobízely tatínka
k urychlenému návratu domů. Tím mi znovu
velmi živě připomněly tu životadárnou Boží
mocnou ruku našeho Stvořitele, dravou jarní
přírodu s věčně otevřenými hladovými
zobáčky právě vylíhnutých ptáčat, které se
s křikem domáhají svých práv, veškeré naší
pozornosti, lásky a péče.
Společný výlet do Kvasína se nám
tedy opravdu vydařil!  Tento den si
JARNÍ VÝLET
Druhou
májovou
neděli
o
prodlouženém víkendu jsme si zpestřili
návštěvou naší sborové stanice CB
v Kvasíně.
Od rána jsme měli pěkné počasí, jako
stvořené pro jarní výlet . Můj syn Luboš
řídil naši nově opravenou škodovku
bezpečně a s rozvahou, takže jsme mohli
obdivovat malebnou, jen mírnými kopečky
zvlněnou krajinu. Protahovala se v hřejivém
ranním slunci, svěží rosou již občerstvená a
čistě umytá  Sestra Viktorka celou cestu
perfektně navigovala a tak jsme do Kvasína
přijeli s pohodovým časovým předstihem.
Přivítali jsme se srdečně se všemi stálými
návštěvníky i několika hosty a obdivovali
jsme čerstvě posekanou zahradu s velmi
pěkně barevně sladěnou stupňovitou
skalkou. Bohoslužba s vysluhováním večeře
Páně v útulném rodinném domku byla
spojená s udílením požehnání malé Klárky
Kučerových. Celková atmosféra tohoto
našeho svátečního nedělního setkání byla
opravdu velmi příjemná, rodinná a
domácká. 
Cestou v autě jsme si povídali o právě
vyslechnutém kázání. Tentokrát jsme se
zamýšleli nad obsahem dobře známého
starozákonního příběhu o Davidu a
Goliášovi. Je v něm ukryto jisté nadčasové
poselství. Mnozí z nás máme přece také
v srdci obavu z
nějakého toho „obra
Goliáše“, jemuž postavit se zpříma je
opravdu těžké. A tak většinou jen mlčky
přešlapujeme v řadách ostatních váhavých ,
i když na první pohled po zuby ozbrojených
zbrojnošů. Já sama taky nemám odvahu
vystoupit z davu, vzít prak a vystřelit zlému
----------------------------------------------------------------------
25
----------------------------------------------------------------------
v paměti uložím mezi poklady svých
vzpomínek, jako do alba vzácných
pohlednic. Budu si jimi v duchu listovat, až
mi někdy bude úzko nebo smutno.
Všem Vám, našim bratřím i sestrám
v Kristu, tímto vyřizuji laskavé pozvání
sboru CB v Kvasíně a vřele i Vám
doporučuji takovýto výlet, aspoň krátké
nahlédnutí do dalšího útulného pokojíku
naší společné sborové „Boží domácnosti“!

Daniela Střihavková
Poděkování
Jano díky!!!
Za nesčetné hodiny,
které jsi trávila
nad obsahem, tvorbou a korekcích
Sborového listu!
Tvoje redakční rada.
Služby CB
Knihovna
tel. 466 415 226
(půjčování knih vždy po shromáždění)
Irena Hambálková
Eva Heinová
Audio půjčovna
Dagmar Kalvachová nejml.
tel. 466 262 552
Dagmar Kalvachová
Miroslav Špaček
Martin Hambálek
Radomír Kalenský
Daniel Čapek
Petr Geldner
Jiří Čermák
Pavel a Marie Kampovi
Marie Kampová
Daniel Chráska
tel. 466 412 210
tel. 466 530 815
tel. 466 415 226
tel. 466 648 082
tel. 466 263 471
tel. 469 623 221
tel. 466 264 639
tel. 732 157 375
tel. 732 157 375
tel. 466 412 253
(půjčování MC vždy po shromáždění)
Prodej knih a hudby
Kavárna
Kurzy Alfa
Awana klub
Práce s dorostem
Schůzky mládeže
Chválící skupinka
Správce budovy
Kancelář sboru, pokladník
Varhanní doprovod
Uzávěrka příštího čísla Sborového listu
3. 9. 2006
Těšíme se na vaše příspěvky!
----------------------------------------------------------------------
26
----------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------
27
----------------------------------------------------------------------
Pravidelná setkání
C í r k e v b ra t r s k á
Pa r d u bi c e
Archa
Lonkova 512
5 3 0 0 9 Pa r d u bi c e
tel. 466 412 210
[email protected]
w w w. c b . c z / p a r d u bi c e
Kazatel
Samuel Jindra
tel. 466 412 213
mobil: 723 929 999
[email protected]
NEDĚLE
modlitební chvíle
bohoslužba
bohoslužba
08:00 hod.
09:00 hod.
09:15 hod.
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
modlitební chvíle
biblická hodina
17:30 hod.
18:30 hod.
Archa, besídka
Archa, malý sál
ČTVRTEK
Awana klub
biblická hodina
17:00 hod.
18:30 hod.
Archa
Kvasín, sudé týdny
PÁTEK
dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
SOBOTA
mládež
18:00 hod.
Archa, malý sál
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
S ta rš í s bo ru
Pardubic e Petr Geldner
Josef Chmel
Radomír Kalenský
Pavel Kamp ml.
Petr Kotas
Vladimír Lukáš
Miroslav Špaček
Kvasín
Zdeněk Šenkýř
Archa, malý sál
Archa, velký sál
Kvasín
tel. 469 623 221
tel. 777 849 212
tel. 466 648 082
tel. 466 412 140
tel. 466 262 004
tel. 466 415 885
tel. 466 530 815
tel. 469 666 966
777 116 576
606 788 791
602 482 914
Číslo účtu sboru CB Pardubice 12 01 27 73 69 / 0800
Konstantní symbol 558
Variabilní symbol
Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo - datum narození (bez čísla za lomítkem),
před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby:
diakonie
49........
půjčka na splácení dluhů stavby ARCHY
88........
sbírky, příspěvky, desátky
68........
splátky dluhů ARCHY
78........
úhrada akce mládeže
33........
úhrada tábora AWANA
11........
úhrada tábora staršího dorostu
22........
zahraniční misie
55........
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty
adresujte prosím redakci Sborového listu:
Pavlína Kalvachová [email protected]; Samuel Jindra samuel.jindra@ c b. c z ;
Grafická úprava Markéta Chmelová marketa.chmelova@se zna m. c z
Uzávěrka příštího čísla 3. 9. 2006
Náklady na vydání tohoto čísla činí cca 10 Kč.
----------------------------------------------------------------------
28
----------------------------------------------------------------------