1618 sjezd nekatolických stavů

1618, 1648
Příčiny povstání
 katolíci uzavřeli nekatolický kostel v Broumově,
v Hrobech u Jáchymova rozbořen => porušení
Rudolfova Majestátu
 1618 sjezd nekatolických stavů (tajně)
 Matyáš stížnost nekatolíků odmítl
 zemský sněm rozpustil a zakázal – porušil práva stavů
Vláda
 Matyáš za dědice vybral Ferdinanda Štýrského
(absolutista, katolík)
 1617 jako Ferdinand II. českým králem
Průběh
 23. 5. 1618 defenestrace 2 místodržících (Slavata a Bořita)+






písaře z kanceláře na Pražském hradu, pouze zraněni =>
počátek českého stavovského povstání i 30leté války
v čele Matyáš Thurn (po Bílé hoře uprchl)
* vláda stavů: 30 direktorů (10+10+10), * vojska
požadavky: stavovská moc nadřazena císařské
přednost nekatolíků před katolíky
sesazen Ferdinand II.
zvolen Fridrich Falcký (nekatolík – kalvinista, zeť
anglického krále Jakuba I., manželkou Alžběta Stuartovna,
kurfiřt)
Porážka
 8. 11. 1620 bitva na Bílé hoře, 2 hodiny, ¼ Čechů ve vojsku (mýtus o
statečnosti Moravanů)
 porážka českého stavovského vojska Fridrichem II. (pomoc Španělska)
 Příčiny: špatně placení žoldnéři, epidemie, hlad, zima, nejednota,
chaos, demoralizace
 Fridrich Falcký uprchl (zimní král – vládl 1 zimu, 13 měsíců)
 králem Ferdinand II.
Následky pro stavy
 soudcem Karel z Lichtenštejna, 51 odsouzeno
k smrti, úplatky => 27 popraveno katem Mydlářem
21. 6. 1621= poprava českých pánů na Staroměstském
náměstí (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů)
 Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Budovec
z Budova, Jáchym Ondřej Šlik, Jan Jessenius
Následky
 konfiskace majetku nekatolíků - 3/4 veškeré půdy,
(výhodně nakoupili katolíci a církev, Albrecht
z Valdštejna, velitelé, cizinci)
 1627 Obnovené zřízení zemské (pro Moravu 1628)=
zemský zákoník, dědičný nárok Habsburků na český trůn,
omezení práv stavů, zrovnoprávněna němčina s češtinou,
povoleno pouze katolictví)
 královská města na sněmu jen 1 hlas, na sněmu i katolické
duchovenstvo
 emigrace (do Polska, Německa, na Slovensko) pro ty kteří
nepřestoupili, neplatilo pro poddané, exulantem i biskup
jednoty bratrské = J. A. Komenský, 30 000 odešlo
Boje v celé Evropě, žoldnéřská vojska, dělostřelectvo, jízda:
dragouni, pěchota: pikenýři, mušketýři, španělský čtverec
Unie - protestantská
Liga - katolická
 Nizozemí
 Anglie
 protestanti v Říši
 šp. a rakouští Habsburkové






(Braniborsko, Sasko)
Švédsko
Dánsko
Benátsko
česká stavovská opozice
opozice v Uhrách
katolická Francie
 katolíci v Říši
 papež
 italská knížata
 Polsko-Litevsko
 za poslední fáze války
30letá válka
 http://www.youtube.com/watch?v=JdYk5pWRz3I
30letá válka 1618 -1648
 fáze:
1. česká válka (1618-20): porážka nekatolíků
2. falcká válka (1621-23) boje o Falc mezi F. Falckým a Bavorskem se Španělskem,
neúspěch Fridricha, pokračuje válka mezi Nizozemím a Španělskem, Niz. podporuje
Fridricha Falckého
3. dánská válka (1625-29) – Anglie a Dánsko x Habsburkům, o německé přímoří, porážka
dánského krále Kristiána IV. , Valdštejn a Tilly, vítězství katolické Ligy
4. švédská válka (1630-35)– útok Švédů, král Gustav Adolf II. padl u Lützenu, ale bitva
nerozhodně, vpád Sasů do Čech, porážka Unie, Valdštejn podezírán oběma stranami
5. švédsko-francouzská (1635-48) –podpora Unie katolickou Francií proti Habsburkům =>
mocenský boj, Ludvík XIII.,(kardinál Richelieu), Sasko, Braniborsko a Dánsko podporují
Ferdinanda II., boje Švédů v Čechách, na Moravě, zpustošení střední Evropy, porážka
Habsburků
30letá válka 1618 -1648
 fáze:
 1. česká válka (1618-20): porážka nekatolíků
 2. falcká válka (1621-23) boje o Falc mezi F. Falckým a Bavorskem se
Španělskem, neúspěch Fridricha, pokračuje válka mezi Nizozemím a
Španělskem, Niz. podporuje Fridricha Falckého
 3. dánská válka (1625-29) – Anglie a Dánsko x Habsburkům, o německé
přímoří, porážka dánského krále Kristiána IV. , Valdštejn a Tilly,
vítězství katolické Ligy
 4. švédská válka (1630-35)– útok Švédů, král Gustav Adolf II. padl
u Lützenu, ale bitva nerozhodně, vpád Sasů do Čech, porážka Unie,
Valdštejn podezírán oběma stranami
 5. švédsko-francouzská (1635-48) –podpora Unie katolickou Francií
proti Habsburkům => mocenský boj, Ludvík XIII.,(kardinál Richelieu),
Sasko, Braniborsko a Dánsko podporují Ferdinanda II., boje Švédů v
Čechách, na Moravě, zpustošení střední Evropy, porážka Habsburků
 největší bitva války u Jankova 1645 (porážka
Habsburků: padlo 8000 vojáků)
 1648 obrana Prahy: v čele studentské legie jezuita Jiří
Plachý, obrana Karlova mostu
Charakter války
 náboženský konflikt
 politický konflikt (snaha Habsburků ovládnout celou
Evropu)
 hospodářský konflikt (Nizozemí, Dánsko, Švédsko
chtějí udržet zisky ze zámořského obchodu)
Albrecht z Valdštejna
 český šlechtic, ctižádostivec
 nejdříve v jednotě bratrské, pak katolíkem
 obohatil se konfiskacemi po Bílé hoře, při mincovní






reformě (kalada = státní bankrot, znehodnocení mincí
= dlouhá mince, 1/10 hodnoty) a sňatkem
pro Ferdinanda II. vyzbrojil na své náklady armádu
v SV Čechách panství, centrem Jičín
Valdštejnský palác
ražba mincí, hosp. rozkvět
jmenován nejvyšším vojenským velitelem
závist způsobila jeho odvolání, Valdštejn jedná s Unií, císař
jej opět povolává, dvojí hra => zavražděn v Chebu 1634
Mírová jednání
 vyčerpání obou stran
 v německém Vestfálsku (Münster - s Francií a
Osnabrück - se Švédskem)
 naděje českých emigrantů na návrat domů zmařeny
 Habsburkům potvrzena vláda v Čechách
 Lužice odtržena od Čech
Výsledky
 lidské oběti: až 1/3 obyvatelstva Evropy: plenění vojsk,







mimořádné daně, hladomor, epidemie
hospodářský rozvrat a úpadek, zpustlé vesnice
největší mocností Evropy Francie
posílení Švédska, Braniborska, Bavorska, Saska
Nizozemí nezávislé
Habsburkové v rámci Evropy oslabeni, ale
v monarchii posíleni
tolerance k nekatolíkům ve Slezsku
Španělsko oslabeno, ztrácí Portugalsko
Situace v Čechách
 úbytek 1/3 obyvatel (emigrace, smrt)
 hospodářský a morální úpadek
 politický úpadek českých stavů
 germanizace, němčina úředním jazykem
 rekatolizace, jezuité, Antonín Koniáš – ničení
nekatolických knih
 procesí a poutě, svatořečení Jana Nepomuckého 1729
 zvyšování roboty, nevolnictví (zákaz stěhovat se,
ženit, studovat bez souhlasu vrchnosti)
Povstání poddaných
 1680 za císaře Leopolda I., v SZ Čechách na 150
panstvích
 porážka armádou, popravy
 výsledkem robotní patent: omezení (?) roboty na 3
dny v týdnu
 1692-5 povstání Chodů, za obnovení starých
privilegií, Jan Sladký-Kozina x novému pánovi
Lamingerovi z Albenreutu