strategický plán leader

Transkript

STRATEGICKÝ PLÁN LEADER
2008 - 2013
Plus pro naše Broumovsko
Obsah
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Žadatel / Předkladatel SPL .............................................................................................................. 4
1.1. Identifikace žadatele................................................................................................................ 4
Základní údaje o území MAS ........................................................................................................... 4
Zpracování SPL MAS ....................................................................................................................... 5
3.1. Zpracovatel strategie ............................................................................................................... 5
3.2. Způsob zpracování strategie .................................................................................................... 5
3.3. Způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL MAS ......................................................... 5
3.4. Externí odborníci při zpracování strategie ................................................................................ 6
Analýza území MAS ........................................................................................................................ 7
4.1. Analýza území.......................................................................................................................... 7
4.1.1.
Charakteristika území Broumovska .................................................................................. 7
4.1.2.
Osídlení, obyvatelstvo ...................................................................................................... 8
4.1.3.
Přírodní poměry, krajina, ochrana přírody, životní prostředí............................................11
4.1.4.
Hospodářství, zaměstnanost ...........................................................................................13
4.1.5.
Občanská vybavenost .....................................................................................................18
4.1.6.
Kulturní památky, sport, volný čas ..................................................................................19
4.1.7.
Cestovní ruch ..................................................................................................................20
4.1.8.
Výběr daného území, jeho shodné charakteristiky a zvláštnosti.......................................20
4.2. Zdroje území pro realizaci Strategického plánu Leader ............................................................22
4.2.1.
Lidské zdroje ...................................................................................................................22
4.2.2.
Finanční zdroje................................................................................................................22
4.2.3.
Hospodářské zdroje ........................................................................................................22
4.2.4.
Jiné – tradice a podobně .................................................................................................23
SWOT analýza................................................................................................................................23
5.1. Vymezení SWOT analýzy .........................................................................................................23
5.2. Metodika SWOT analýzy .........................................................................................................23
Strategie........................................................................................................................................29
6.1. Priority a cíle ..........................................................................................................................29
6.1.1.
Osy a opatření Programu rozvoje venkova implementované do SPL: ...............................29
6.1.2.
Vztah SPL MAS Broumovsko+ ke struktuře PRV ..............................................................29
6.1.3.
Popis priorit a cílů SPL MAS Broumovsko+ .......................................................................30
6.2. Způsob dosahování cílů a priorit .............................................................................................33
6.2.1.
Dosahování naplnění cílů a priorit ...................................................................................33
6.2.2.
Dopady SPL a jeho přínosy pro dané území v dlouhodobější perspektivě.........................33
6.2.3.
Soulad cílů a priorit s trvale udržitelným životem ............................................................34
6.3. Zapojení inovačních prvků ......................................................................................................34
6.3.1.
Změny oproti dosavadní praxi řešení místních problémů ................................................34
6.3.2.
Výčet inovačních aktivit ..................................................................................................35
6.3.3.
Způsob využití místního potenciálu k inovacím ................................................................35
6.3.4.
Způsoby přínosu, účinnosti a udržitelnosti inovací a inovačních postupů na území MAS ..35
6.4. Finanční plán ..........................................................................................................................36
6.5. Integrovaná strategie území ...................................................................................................36
6.5.1.
Stručný popis IPRB a soulad SPL Broumovsko+ a IPRB .....................................................37
6.5.2.
Další rozvojové dokumenty platné pro území MAS Broumovsko+....................................38
Partnerství MAS.............................................................................................................................39
7.1. Historie MAS ..........................................................................................................................39
7.1.1.
Historie vzájemné spolupráce MAS Broumovsko+ ..........................................................39
7.1.2.
Propojení veřejného a soukromého sektoru v souvislosti s historií MAS Broumovsko+, jak
docházelo k rozšíření propojení .....................................................................................................39
7.1.3.
Datum vzniku MAS ..........................................................................................................40
7.2. Zapojení partnerů do přípravy SPL ..........................................................................................40
7.2.1.
Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování SPL .......................................40
Strategický plán Leader 2008-2013
2
7.2.2.
Účast jednotlivých partnerů na projednávání SPL ............................................................40
7.2.3.
Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období ..........................................................40
7.3. Vztah k obyvatelstvu...............................................................................................................41
7.3.1.
Zapojení obyvatel do MAS a její činnosti .........................................................................41
7.3.2.
Zjišťování potřeb místního obyvatelstva ..........................................................................41
7.3.3.
Informování obyvatelstva o MAS a o SPL .........................................................................41
7.4. Otevřenost MAS .....................................................................................................................41
8. Zkušenosti a spolupráce ................................................................................................................42
8.1. Zkušenosti ..............................................................................................................................42
8.1.1.
Zkušenosti MAS ..............................................................................................................42
8.1.2.
Zkušenosti členů/partnerů Broumovska mimo program Leader: .....................................43
8.1.3.
Shrnutí ex-post hodnocení předchozího strategického plánu – záměru MAS ...................43
8.2. Spolupráce .............................................................................................................................44
8.2.1.
Meziregionální spolupráce ..............................................................................................44
8.2.2.
Mezinárodní spolupráce .................................................................................................44
8.2.3.
Současné a plánované aktivity MAS v rámci vytváření sítí místních partnerství................44
9. Organizace a zdroje MAS ...............................................................................................................44
9.1. Organizační struktura a rozdělení odpovědností .....................................................................44
8.2.4.
Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci .................................................47
8.2.5.
Způsob sestavení výběrové komise a důvody výběru členů: ............................................47
8.2.6.
Existence jiných komisí či pracovních skupin, jejich zaměření a pravomocí ......................47
8.2.7.
Způsob delegování zástupců MAS do orgánů MAS ..........................................................48
8.2.8.
Rotace členu kolektivních orgánů MAS ............................................................................48
8.2.9.
Osoba/osoby, která/é bude/budou řídit realizaci SPL a popis jeho/jejich role a pravomocí
v MAS 48
8.2.10. Vnitřní předpisy pro řízení (manuál postupu, směrnice) ..................................................48
9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL ......................................................................49
9.2.1.
Lidské zdroje MAS ...........................................................................................................49
9.2.2.
Technické prostředky ......................................................................................................51
9.2.3.
Finanční prostředky MAS ................................................................................................51
10.
Administrativní postup ...............................................................................................................51
10.1.
Registrace projektů .............................................................................................................51
10.2.
Způsob výběru projektů ......................................................................................................53
10.3.
Realizační část ....................................................................................................................54
10.4.
Kontrola činnosti MAS ........................................................................................................55
10.5.
Archivace ............................................................................................................................55
10.6.
Monitoring .........................................................................................................................56
10.7.
Evaluace SPL MAS Broumovsko+ 2008-2013 .......................................................................58
10.8.
Propagace MAS ..................................................................................................................58
10.9.
Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců...............................................................................60
Přehled některých použitých zkratek:
APRB
DSO
IPRB
ORP
PRB
Agentura pro rozvoj Broumovska
Dobrovolný svazek obcí
Integrovaný program rozvoje Broumovska
Obec s rozšířenou působností
Program rozvoje Broumovska
ČOV
CHKO
NPR
PKB
Čistička odpadních vod
Chráněná krajinná oblast
Národní přírodní rezervace
Podnikatelský klub Broumovska
3
1. Žadatel / Předkladatel SPL
1.1. Identifikace žadatele
Název subjektu:
Adresa sídla společnosti,
PSČ, tel., E-mail:
Právní statut
Statutární zástupce
Manažer MAS:
IČO:
Místní akční skupina Broumovsko+
Mírové náměstí 56,
550 01 Broumov
E-mail: [email protected]
Občanské sdružení
Milan Brandejs - předseda
E-mail: [email protected]
Mobil: 724 180 094
Pavlína Machková
27006808
2. Základní údaje o území MAS
Celková rozloha mikroregionu : 25 937 ha
Počet obyvatel v území působnosti MAS: 17 264 obyvatel
Hustota: 66,59 obyvatel/km2
Tabulka: Obce a města Broumovska – základní údaje
Katastrální
plocha v ha
Nadmořská
výška
v m n. m.
katastrálních
území.
Počet
ÚTJ
Počet částí obce
(CO)
Počet obyvatel
k 31.12. 2007
první písemná
zmínka - rok
1 972
1 920
2 226
1 302
1 993
290
925
1 645
1 416
2 571
1 059
2 074
5 604
940
25 937
554
405
395
418
447
416
449
395
390
432
354
460
463
453
2
1
4
1
2
1
1
1
1
4
1
1
10
1
31
2
1
4
1
2
1
1
1
1
4
1
1
10
1
31
2
2
8
1
2
1
1
1
1
6
1
1
9
1
37
540
353
8 064
649
514
193
418
384
551
2 762
386
300
1 775
375
17 264
1 348
1 256
1 256
1 296
1 353
1 393
1 406
1 395
1 255
1 408
1 300
1 300
1 834
1 351
Obce a města
Adršpach
Božanov
Broumov
Hejtmánkovice
Heřmánkovice
Hynčice
Jetřichov
Křinice
Martínkovice
Meziměstí
Otovice
Šonov
Teplice n. Metují
Vernéřovice
Celkem
Zdroj: ČSÚ, MOS 2002, 2007
4
3. Zpracování SPL MAS
3.1. Zpracovatel strategie
Zpracovatelem Strategického plánu Leader MAS Broumovsko+ na období 2008-2013 je Programový
výbor MAS.
3.2. Způsob zpracování strategie
Strategie byla zpracována komunitním způsobem. MAS Broumovsko+ se na program Leader 2008-13
připravuje od roku 2008, kdy programový výbor zahájil přípravu na zpracování SPL. Na základě již
získaných zkušeností z programu Leader ČR 2007 a dle aktualizované SWOT analýzy byly zvoleny hlavní
priority. Ke každé prioritě byla vytvořena pracovní skupina, která měla odpovědnost za zpracování
priority a definice FICHÍ. V jednotlivých pracovních skupinách byli dle uvážení přizváni odborníci z dané
oblasti problematiky. SPL MAS Broumovsko+ na období 2008-2013 je úzce provázán a vychází
z Integrovaného plánu rozvoje Broumovska (zpracován v r. 2007 – podrobněji viz. bod 6.5) a Programu
rozvoje Broumovska (zpracován v r. 2004). Oba tyto programy byly zpracovány komunitním způsobem a
řešily více problémových oblastí než je řešeno v SPL MAS Broumovsko+.
Při zpracování se dále vycházelo ze zkušeností získaných z programu LEADER ČR 2007, který byl na území
Broumovska úspěšně realizován. Přehled dokumentů, ze kterých vychází nebo na které navazuje SPL
MAS Broumovsko+ na období 2008-2013:
 Program rozvoje Broumovska ( PRB, 2004)
 Integrovaný plán rozvoje Broumovska ( IPRB, 2007 )
 Záměr MAS Broumovsko+ pro LEADER ČR 2007, téma „ Zlepšení kvality života ve venkovských
oblastech “ s názvem „Plus pro naše Broumovsko“
3.3. Způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL
MAS
Při zpracování SPL MAS Broumovsko+ se Programový výbor snažil zapojit do přípravy co nejširší okruh
místních aktérů, tj. subjektů ovlivňujících regionální rozvoj. MAS Broumovsko+ se snažila od svého
vzniku zajistit přenos informací k místním aktérům a následnou zpětnou vazbu, a to formou školení,
veřejných setkání či dotazníků. Programový výbor na tuto činnost navázal a v červenci 2008 anonymním
dotazníkovým šetřením ověřil názory obyvatel na život v území a jejich priority. K výsledkům tohoto
šetření se přihlíželo při zpracování SWOT analýzy. Členové MAS se formou anonymního dotazníkového
šetření v červenci 2008 vyjádřili k vnitřní problematice MAS a k prioritám.
Popis zapojení jednotlivých aktérů do zpracování Strategického plánu MAS Broumovsko+:

Veřejnost se podílela na aktualizaci SWOT analýzy při zpracování SPL, a to formou dotazníkového
šetření. Podrobné dotazníkové šetření bylo provedeno v roce 2004. V červenci 2008 byly údaje
ověřeny, a to dotazníkovým šetřením názorů zastupitelů obcí v území MAS, pracovníků tří
městských úřadů v území a členů MAS. Celkem se vyjádřilo 112 občanů. Veřejnost byla zapojena i
do práce pracovních skupin podílejících se na zpracování SPL, neboť především do pracovní
skupiny projednávající problematiku zemědělství a lesnictví byli přizváni odborníci – nečlenové
MAS (pracovník Pozemkového fondu a lesnického podnikatelského subjektu).
 Členové MAS se podíleli na vytvoření SPL prací na Valné hromadě, v níž byly projednávány a
schvalovány jednotlivé části SPL zpracované v pracovních skupinách a v Programovém výboru.
Samostatně byla na Valné hromadě MAS projednána a schválena SWOT analýza, fiche, finanční
podíly. Následně byl schválen SPL jako celek. Pouze ze členů MAS byl vytvořen Programový výbor,
především ze členů se skládaly pracovní skupiny. Při vší této činnosti členové MAS přinášely
náměty vyplývající z jejich pracovních a odborných zkušeností, připomínkovali zpracování
dokumentů, navrhovali úpravy a změny.
5
 Členové pracovních a zájmových skupin – spolupráce na SWOT analýze, návrh priorit a opatření,
formulace odůvodnění, vzájemná konzultace a spolupráce mezi pracovními skupinami,
komunikace s Programovým výborem a manažerkou.
 Programový výbor – řízení prací na SPL, posuzování návrhů pracovních skupin a dokumentů
zpracovaných manažerkou, navrhování úprav a změn, schvalování zpracovaných dokumentů,
komunikace s Valnou hromadou.
 Manažerka MAS – přinášení podnětů a informací, zpracování dokumentů - SPL, koordinace práce
v pracovních skupinách pro vytvoření fichí, účast na Valných hromadách MAS, komunikace
s expertními konzultanty či zpracovateli dílčích pasáží SPL, finální formulace a úprava dokumentů.
 Další organizace – poskytnutí statistických a analytických dat.
Tato forma zapojení místních aktérů je na Broumovsku užívána od roku 2003, kdy byl zpracován za
účasti veřejnosti Program rozvoje Broumovska. Obdobně byli místní aktéři zapojeni při zpracování
Záměru MAS Broumovsko+ pro Program LEADER ČR 2007, který se ukázal jako kvalitně zpracovaný,
přijatý a především realizovaný. Popsanými metodami je realizována vzájemná komunikace, koordinace
cílů a volba priorit mezi místními aktéry na Broumovsku po dobu více než pěti let. Jedná se tedy o
metody ověřené a udržitelné i do budoucna.
3.4. Externí odborníci při zpracování strategie
Externím odborníkem byla Ing. arch. Kateřina Holmová, a to jako konzultantka.
Popis praxe konzultantky:
 8 let praxe v administraci programu SAPARD, PHARE a INTERREG, externí hodnotitelka projektů
ESF
 zpracovatelka více než 20 projektů s finanční podporou EU
 v současnosti manažerka Sdružení SPLAV (MAS, která uspěla v LEADERU 2008)
Způsob spolupráce s konzultantkou a její zapojení do přípravy a zpracování SPL:
 odborná konzultace při zpracování přípravě SPL
 odborná konzultace již zpracovaných fichí
 odborná konzultace rozpracovaného SPL
 finální shlédnutí dokončeného SPL
Úlohu odborníků plnili také členové MAS s profesními znalostmi a zkušenostmi nabytými
účastí v předcházejícím programu LEADER ČR, a to:
JUDr. Libuše Růčková (v MAS činná jako členka rady - programového výboru, dále starostka Města
Broumova a předsedkyně DSO Broumovsko, v PRB byla členem řídící skupiny, členka Programového
výboru pro přípravu SPL),
Ing. Eva Blažková (v MAS činná jako předsedkyně kontrolního výboru MAS, pracuje jako tajemnice MěÚ
v Broumově, má zkušenosti s řízením projektů, financovaných z národních i evropských zdrojů, členka
Programového výboru pro přípravu SPL),
Pavlína Machková (při realizaci LEADER ČR – předsedkyně výběrové komise, jedna ze zpracovatelů
Záměru MAS v LEADERU ČR a SPL, pracuje na odboru investic a rozvoje MěÚ Broumov, pro LEADER
2007 – 2013 manažerka MAS, členka Programového výboru pro přípravu SPL),
PhDr. Jana Mikulecká (v MAS činná jako náhradník výběrové komise, jedna ze zpracovatelek Záměru
MAS v LEADERU ČR a SPL, pracuje jako poradkyně Dobrovolného svazku obcí Broumovsko, členka
Mgr. Jaroslav Betáš (v MAS zastupuje Agenturu pro rozvoj Broumovsko, absolvoval kurz
profesionalizace MAS, člen Programového výboru pro přípravu SPL ),
Ing. Vladimír Hrubý (v MAS zastupuje fyzickou osobu podnikající, člen výběrové komise, člen
Mgr. Eva Mücková (v MAS je členkou kontrolního výboru, starostka města Meziměstí, členka
Programového výboru pro přípravu SPL).
6
4. Analýza území MAS
4.1. Analýza území
Pro zpracování analýzy byly využity především údaje databází Českého statistického úřadu, dále již
zpracované programy rozvoje území Program rozvoje Broumovska (2005), Integrovaný plán rozvoje
Broumovska (2007), interní údaje DSO „Broumovsko“ a vlastní zjišťování.
Dále byly použity diplomové magisterské práce Mgr. Martina Lukáška Regionální rozvoj Broumovska
(Praha 2003) a Mgr. Martina Holmana Možnosti rozvoje DSO Broumovsko (Ostrava 2008).
4.1.1. Charakteristika území Broumovska
Území Broumovska, které zahrnuje Broumovskou kotlinu a oblast Teplicko-adršpašska, leží na
severovýchodě Čech, v Královéhradeckém kraji, okrese Náchod. Z jihu je od ostatního území Čech
odděleno pohořím Broumovských stěn, jejichž průsmykem vede přístupová silnice II. třídy II/303 do
Broumova. Železniční spojení s Náchodem, Týništěm nad Orlicí a dále zajišťuje železniční trať 026,
Teplice n. M. spojuje s Trutnovem železniční trať 047. Ze tří stran sousedí Broumovsko s územím Polské
republiky, s nímž je propojeno železničním hraničním přechodem pro nákladní dopravu, dvěma
silničními hraničními přechody a několika přechody na turistických stezkách.
Umístění Broumovska v Královéhradeckém kraji
Broumovsko jako území působnosti MAS Broumovsko+ je jednotné geograficky, historicky i ze správního
hlediska. Do r. 1960 toto území představovalo toho roku zrušený okres Broumov. V současné době je
zájmové území administrativně vymezené správním obvodem obce s rozšířenou působností Broumova,
který je po staletí přirozeným hospodářským a administrativním centrem oblasti. Kromě města
Broumova zahrnuje Broumovsko města Meziměstí a Teplice nad Metují a dalších 11 obcí, z nichž pouze
7
čtyři mají více než 500 obyvatel. Území MAS Broumovsko+ je totožné s územím členských obcí
dobrovolného svazku obcí „Broumovsko“, který – od r. 1997 jako sdružení – zde působí již jedenáctý rok.
Svou společnou iniciativou obce vznik MAS Broumovsko+ podpořily zejména realizací projektu „Příprava
regionu Broumovsko na realizaci rozvojové strategie“ v r. 2005.
Území ORP Broumov, DSO Broumovsko a MAS Broumovsko+ (hranice jednotlivých obcí)
Hodnocení charakteru území:
Broumovsko patří mezi periferní venkovské oblasti ČR, které jsou řídce obydlené (hustota
obyvatelstva 66-67 obyvatel/1 km2), vzdálené a izolované od větších spádových (bývalých
okresních) měst a hlavních dopravních sítí, špatně dopravně dostupné. Tři čtvrtiny délky obvodu
broumovského výběžku tvoří hranice s Polskou republikou, což by po vstupu ČR a PR do
Schengenského prostoru mohlo přispět k intenzívnější přeshraniční spolupráci a tím odstranění
stávající izolace od vnitrozemí České republiky. Území je ucelené geograficky i administrativně,
jeho přednosti a nevýhody platí stejně pro všechny obce. Historicky se vyvíjelo jednotně od 13.
století, a to i v období let 1945 - 1989. Po r. 1990 postupně vznikala a rozvíjí se spolupráce obcí a
dalších významných partnerů v území a v současné době má Broumovsko společnou vizi a
strategii rozvoje. MAS Broumovsko+ je ostatním aktérům v území rovnocenným partnerem,
který v r. 2007 uspěl v programu Leader ČR a podpořil v jeho rámci sedm místních projektů.
4.1.2. Osídlení, obyvatelstvo
4.1.2.1. Historie území a jeho osídlení
Trvalé osídlení a dnešní rozložení sídel v krajině se datuje na Broumovsku od poloviny 13. století, kdy se
souhlasem posledních Přemyslovců zahájil kolonizaci Broumovska a Policka benediktinský klášter
v Břevnově prostřednictvím kláštera v Broumově. V Broumovské kotlině a na Teplicko-adršpašsku byly
vesnice zakládány na základě zákupního práva převážně za účasti německých kolonistů. Tradiční obživou
obyvatel bylo zemědělství a lesnictví doplněné potřebnými řemesly
8
Broumov je poprvé uváděn k roku 1256 jako trhová osada, městská práva získal v roce 1348. Zdrojem
jeho hospodářské prosperity se stala soukenická výroba zaměřená převážně na export na vzdálenější
trhy. Novověké osídlení na Broumovsku bylo značnou měrou formováno rozvojem textilní výroby. Tato
nová hospodářská činnost umožnila většímu počtu dospělých osob zakládat vlastní rodiny (v porovnání s
čistě zemědělskými oblastmi), což se v následujícím období projevilo ve značném nárůstu počtu
obyvatel. Podle statistických údajů z počátku 70. let 19. stol. se Broumovsko dokonce řadilo mezi jednu z
nejlidnatějších oblastí Čech se svými 140 – 159 obyvateli na km2 (pro srovnání – dnešní hustota činí
67 obyvatel/ km2). V obcích tehdy žilo průměrně kolem 1500 obyvatel.
Od poloviny 19. století dochází k největšímu hospodářskému a následnému stavebnímu rozmachu.
Textilní výroba se soustředila do řady nově vznikajících továren, které zásadně změnily tvář měst i
některých vesnic (každá obec měla alespoň jednu továrnu). Klíčovým faktorem pro rozvoj Broumovska
bylo vybudování tzv. choceňské dráhy (1875), spojující Vídeň se Slezskem a Kladskem. Na ni pak
navázalo železniční propojení Teplic nad Metují a Trutnova. Počátek 20. stol. s sebou přináší národnostní
nepokoje mezi českými a německými obyvateli a také hospodářskou krizi. V r. 1938 po Mnichovské
dohodě bylo Broumovsko odděleno od ČSR a jako německé přiřazeno k Říši.
Závažné negativní změny pro Broumovsko nastaly po 2. světové válce. Zásadně ovlivnily další život
obyvatel, hospodářství a stav sídel a krajiny: v l. 1945-47 vyhnání dle některých údajů 22 000 Němců,
dosídlování pohraničí českým obyvatelstvem z vnitrozemských okresů, od r. 1948 kolektivizace vesnice
s dalšími vlnami příchodů dosídlenců z jiných sociokulturních prostředí, v r. 1960 zrušení okresu
Broumov, od r. 1970 počátky budování tzv. socialistické vesnice, které vyvrcholilo v r. 1985 integrací obcí
(program střediskových obcí). Rozvoj socialistické vesnice znamenal definitivní rozpad tradičních vazeb,
vznik střediskových obcí, slučování JZD v obří Státní statek Teplice (jeden z největších v republice,
hospodařil na 16 230 ha), velkou a necitlivou výstavbu (nákupní střediska, velkochovy, nevhodné stavby
pro bydlení). Masivní správní i hospodářská centralizace i snaha kulturně připodobnit venkov městu
přinesla výsledky, které dodnes přetrvávají: úbytek obyvatel zejména migrací, odliv mladých vzdělaných
lidí, degradaci kulturního života a občanského sebevědomí.
Tabulka: Vývoj počtu obyvatel na Broumovsku v letech 1869 – 2007
Obce
Počet obyvatel v jednotlivých letech
Adršpach
Božanov
Broumov
Hejtmánkovice
Heřmánkovice
Hynčice
Jetřichov
Křinice
Martínkovice
Meziměstí
Otovice
Šonov
Teplice nad Metují
Vernéřovice
1869
1424
1855
5701
1133
2148
515
1165
1430
1527
3122
1117
1959
4688
1268
1910
1605
1340
1846
1499
2073
939
1503
1342
1797
3887
1088
1258
4303
1392
1930
1490
1176
10931
1357
1760
739
1242
1132
1628
3967
956
1085
3750
1081
1950
789
599
6713
1115
656
357
725
548
841
2544
512
494
2171
551
1961
660
553
7680
879
626
355
585
516
787
2632
557
429
2147
532
1970
565
453
7814
568
639
300
561
470
682
2680
462
355
2379
454
1980
609
347
7834
634
528
266
497
400
633
2759
435
305
2136
445
1991
535
309
8076
564
467
207
439
382
541
3009
363
308
1906
377
2001
509
341
8 358
636
482
195
461
372
545
2 843
392
305
1 821
370
2007
540
353
8 064
649
514
193
418
384
551
2 762
386
300
1 775
375
Obce Broumovska
29 052
35 872
32 94
18 615
18 938
18 382
17 828
17 483
17 630
17 264
Zdroj dat : ČSÚ, SLDB 1869 –1991, MOS k 31. 12. 2007 (upraveno)
Poznámky: v r. 1940 sčítání lidu neproběhlo, údaje za r. 2001 jsou k 31. 12. 2001, za r. 2007 k 31. 12. 2007.
9
Tabulka: Vývoj počtu obyvatel Broumovska
Vývoj počtu obyvatel Broumovska
40000
počet obyvatel
35000
30000
25000
20000
15000
10000
5000
0
1869 1910 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007
4.1.2.2. Vzdělanost obyvatel Broumovska
Podle výsledků Sčítání lidí, domů a bytů r. 2001 jsou údaje o vzdělání obyvatel Broumovska v porovnání
s okresem Náchod, Královéhradeckým krajem a Českou republikou následující (přepočteno na procenta,
obyvatelé starší 15 let):
bez vzdělání
a nezjištěno
základní
škola včetně
neukončené
vyučení,
střední
škola bez
maturity
střední
škola s
maturitou
nástavba,
vyšší
odborná
škola
vysoká
škola
Broumovsko
okres Náchod
Královéhradecký kraj
Česká republika
1,7 %
1,35 %
1,56 %
1,76 %
27,73 %
23,31 %
22,49 %
23,03 %
44,22 %
41,35 %
39,70 %
37,96 %
19,91 %
24,48 %
25,16 %
24,89 %
2,76 %
3,45 %
3,58 %
3,45 %
3,68 %
6,07 %
7,48 %
8,89 %
Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001 (údaje o vzdělanosti obyvatelstva se zjišťují pouze při Sčítání lidí, domů a bytů)
4.1.2.3. Struktura obyvatel Broumovska podle pohlaví, věku a národnosti
K 31. 12. 2007 odpovídala struktura obyvatel podle pohlaví situaci v ČR s mírnou převahou žen (50,8 %).
Podíl obyvatel v poproduktivním věku 13,1 % byl na Broumovsku menší než podíl obyvatel
v předproduktivním věku 15,8 %, zatímco v celé ČR měly oba podíly stejné hodnoty 14,4 %. Podíl
obyvatel v produktivním věku 71,1 % se téměř nelišil od této hodnoty za celou ČR, která je 71,2 %.
K české národnosti se hlásilo 92,1 % všech obyvatel, nejpočetnějšími menšinami jsou Slováci (2,9 %) a
Němci (1,1 %).
Hodnocení stavu osídlení a obyvatelstva Broumovska, souhrn a závěr:
Po zlomovém zásahu do osídlení Broumovska vyhnáním německého obyvatelstva a po
vylidňování vesnic v 50. – 80. letech 20. století počet obyvatel na Broumovsku setrvale, i když
v letech 2001- 2007 již mírně, klesá. V některých obcích je počet obyvatel v posledních letech
stabilizován. Nejvíce obyvatel ztrácejí migrací města Broumov a Meziměstí, takže vzhledem
k své velikosti ovlivňují negativně migrační saldo pro celé Broumovsko (z hlediska statistických
údajů ke konci r. 2007). V l. 2001 – 2005 byl v Královéhradeckém kraji zaznamenán největší
úbytek stěhováním právě v obvodu ORP Broumov. Tento úbytek obyvatel Broumovska nedokáže
kompenzovat ani přirozený přírůstek. Trend stálého úbytku obyvatel v důsledku migrace bude
pravděpodobně pokračovat. Snaha podpořit stabilizaci obyvatelstva především v produktivním
10
věku různými opatřeními je jednou z hlavních snah všech aktérů v území. Strukturou obyvatel
podle pohlaví, věku a národnosti se Broumovsko výrazně neliší od průměrných hodnot za celou
Českou republiku.
V komparativní analýze vzdělanosti obyvatelstva Broumovsko trvale patří mezi území ČR
s nejnižší vzdělanostní úrovní obyvatelstva. Středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané lidi ztrácí
region ve prospěch jiných území ČR. Pro nedostatek příležitostí k uplatnění v místě bydliště
odcházejí po ukončení studia z Broumovska středoškoláci i vysokoškoláci, kteří hledají pracovní
příležitosti ve vnitrozemí z ekonomických důvodů i pro lepší kvalitu života. V nejbližší
budoucnosti se výraznější zlepšení nedá očekávat, neboť nelze předpokládat, že nabídka
vhodných pracovních míst stoupne. Hustota osídlení na Broumovsku je již několik let 66 – 67
obyvatel /1 km2, což je asi polovina ve srovnání s okresem Náchod (131 obyvatel/1 km 2) a ČR
(130 obyvatel/1 km2).
4.1.3. Přírodní poměry, krajina, ochrana přírody, životní prostředí
4.1.3.1. Přírodní poměry
Oblast Broumovska patří do geologického celku vnitrosudetské pánve, jejíž větší část je v sousedním
Polsku. Je tvořena částečně usazeninami – významný je výskyt kvádrových pískovců, v nichž vznikla
skalní města - částečně vyvřelinami. Z hlediska geomorfologického členění leží sledované území v oblasti
Broumovské vrchoviny, která patří do Orlické podsoustavy Krkonošsko-jesenické subprovincie České
vysočiny. Reliéf území odpovídá oblasti členitých pahorkatin (okolí řeky Stěnavy) až hornatin (Javoří
hory, Adršpašsko-teplické skály). Nejvyšším místem Broumovska je Ruprechtický Špičák v Javořích
horách (880 m n.m.), nejnižším bodem je koryto řeky Stěnavy na česko-polské hranici v Otovicích (350 m
n. m.). Členitost území s výškovými rozdíly terénu od 350 do 880 m vytváří poměrně značnou rozdílnost
podnebí. Broumovská kotlina je řazena do klimatické oblasti mírně teplé s rozdíly mezi jižní a severní
částí. Hřebenové partie Javořích hor, Broumovských stěn i okolí Teplic nad Metují a Adršpachu již patří
do klimaticky chladné oblasti. Převládají větry západních směrů a srážkový úhrn je 650 – 1000 mm
ročně, z toho podíl zimních srážek 250 – 400 mm. Půda je na Broumovsku podzolová, pro zemědělské
obhospodaření vhodná v souvislosti s klimatem a nadmořskou výškou hlavně v nezalesněných částech
Broumovské kotliny. Broumovsko odvodňují dvě řeky: Broumovskou kotlinu řeka Stěnava s přítoky
potoků z Javořích hor do řeky Odry, Teplicko-adršpašsko řeka Metuje do Labe. Rozvodí Metuje a Stěnavy
je zároveň hlavním evropským rozvodím mezi úmořími Baltského a Severního moře.
4.1.3.2. Ochrana přírody
Celé území Broumovska leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, která celkem zabírá rozlohu 410
km2 v nadmořské výšce 350 – 880 m n.m. (Zeměpisná orientace 50° 28´ - 50° 40´ N, 16° 02´ - 16° 27´ E) a
byla zřízena vyhláškou MŽP č. 157/1991 Sb.
Zvláštní ochraně pak podléhají další maloplošná chráněná území pokrývajících celkem 7,5 % plochy
CHKO, z nichž následující jsou na Broumovsku:
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, skalní město s pseudokrasovým reliéfem
vytvořeným v kvádrových pískovcích, největší NPR v České republice a nejrozsáhlejší komplex toho
druhu v Evropě, o rozloze 1 794 ha.
Národní přírodní rezervace Broumovské stěny, skalní město dlouhé 11 km, tvořící přírodní i historickou
hranici mezi Broumovskou kotlinou a Polickem o rozloze 1 252 ha, patří ke krajinářsky nejhodnotnějším
částem CHKO Broumovsko.
Přírodní rezervace Křížový vrch, skalnaté elevace v okolí Křížového vrchu východně od Adršpachu o
ploše 12,95 ha.
Přírodní památka Borek, pískovcová kuesta se zbytkem reliktního boru Lysého vrchu severozápadně od
Teplic nad Metují o ploše 3,63 ha.
11
Přírodní památka Mořská transgrese v k. ú. Vernéřovice, geologické vrstvy, které dokládají
svrchnokřídovou záplavu - transgresi moře přes sedimenty triasu, odkryté ve stěně bývalého lomu.
Předmětem ochrany jsou i zdejší rostlinná i živočišná společenstva.
CHKO Broumovsko dále eviduje přes 300 lokalit, které by mohly být vyhlášeny jako maloplošná zvlášť
chráněná území, zejména v kategoriích přírodní rezervace nebo přírodní památka, a řada z nich leží i na
Broumovsku.
Na Broumovských stěnách je rovněž jedna z ptačích oblastí soustavy Natura 2000 Ptačí oblast
Broumovsko o rozloze 9 128 ha.
Polická křídová pánev, která zasahuje na Broumovsko v oblasti Teplicko-adršpašska a částečně i v jižní
části Broumovské kotliny, je od r. 1981 chráněnou oblastí přirozené akumulace vod.
Umístění Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a maloplošných chráněných území
Broumovsko je ohraničeno červeně, území CHKO Broumovsko je vyšrafováno zeleně, národní přírodní rezervace a ostatní
maloplošná chráněná území jsou přešrafována výraznější zelenou
4.1.3.3. Životní prostředí
Znečištění životního prostředí na Broumovsku v uplynulých dvaceti letech výrazně ubylo díky velkým
investicím měst a obcí s podporou SFŽP: výstavbou ČOV v Broumově, Teplicích n. M. a Meziměstí,
plošnou plynofikací a zastavením skládkování a sanací největších a nebezpečných skládek odpadů.
Hodnocení přírodních poměrů a stavu ochrany přírody:
Broumovsko je oblastí s mimořádně vysokou úrovní ochrany přírody a významných přírodních
zdrojů. Tato skutečnost přináší řadu zákonných podmínek usměrňujících životně nezbytnou
lidskou činnost v krajině a její moderní technologie: průmyslové podnikání, zemědělství a
lesnictví, dopravu, stavebnictví i územní rozvoj sídel. Zároveň je ale příroda hodnotou, která je
chráněna na celém světě, a zdejší obyvatelé ji spolu s památkami považují za nejvyšší hodnotu
Broumovska (dotazníková šetření 2004, 2008), která při využití ve vhodné míře může přinést i
ekonomickou prosperitu. Avšak současně nejsou lidé na Broumovsku ve své většině ztotožněni
s podmínkami ochrany přírody. Považují existenci CHKO za překážku rozvoje území. Pokud jde o
turistické využití skal, je zvláště v Adršpachu takřka na hranici ekologické únosnosti terénu. Řada
jiných skalních oblastí i terén Broumovské kotliny a hraniční Javoří hory spolu s polským
12
příhraničím čeká na plné objevení a ocenění turisty a velké možnosti využití pro šetrné formy
letní i zimní turistiky. Možnosti rozvoje leží i v oblasti venkovské turistiky a agroturistiky pro
všechny věkové kategorie návštěvníků. Přírodní potenciál Broumovska je impulsem k rozvoji
služeb a infrastruktury pro cestovní ruch. Základy turistické infrastruktury byly zejména
v posledních 10 letech především obcemi vybudovány, ale stále se nedostává dostatečné
nabídky služeb v kvalitě i množství. Všechny zainteresované subjekty v území se dohodly řešit
v jednotlivých případech (např. územní plánování, výstavba infrastruktury) vzájemnou diskusí
vztah mezi ochranou přírody a projekty řešícími zlepšení kvality života oblasti a jejích obyvatel.
4.1.4. Hospodářství, zaměstnanost
4.1.4.1. Průmysl
Průmysl na Broumovsku se začal rozvíjet jako řemeslné činnosti doplňující tradiční zemědělství a
lesnictví. Tak postupně vznikal z domácího tkalcovství textilní průmysl a z řemesel souvisejících s těžbou
dřeva dřevozpracující průmysl. Zcela specifické a tradiční je na Broumovsku zpracování pískovce. Vedle
průmyslu zpracovávajícího místní suroviny se postupně vyvinul kovozpracující průmysl, zaměřený na
materiálově nenáročné, přesné strojírenství.
Textilní průmysl se rozvíjel již od středověku jako domácí soukenictví. S rozvojem průmyslu a železnice
se stala v 2. polovině 19. století hlavní textilní surovinou bavlna. Hlavními středisky byly Broumov,
Meziměstí, Teplice n. M. s pobočkami i v menších obcích. Po r. 1990 prošel textilní průmysl řadou změn,
některé provozovny zanikly nebo byly uzavřeny. Hlavní výrobce a. s. Veba Broumov a zároveň největší
firma Broumovska, zaměstnávající přes 1300 lidí, však patří k nemnoha prosperujícím textilním
podnikům v ČR a většinu své kvalitní produkce vyváží do zahraničí.
Dřevozpracující průmysl se po změnách ustálil na největší pile v Meziměstí (manipulační sklad Lesů ČR,
a. .s. – hrubá příprava dříví na další zpracování a zbytky pro topné účely), v Broumově a po roce 1989
v několika menších soukromých provozech.
Mezi další významné průmyslové podniky s dlouholetou historií patří například stávající společnost
Hobra Školník. Závod vznikl okolo roku 1930. Důvodem byla potřeba zpracovat dřevěný odpad z polomů
způsobených vichřicí. Výrobním programem byl sortiment ze dřeva a později dřevovláknité desky, které
byly vyráběny s přestávkami až do roku 1965. Souběžně byla v roce 1950 zahájena výroba filtračních
desek na bázi celulózy a azbestu. Jejich výroba byla ukončena roku 1986. Od roku 1945 patří firma pod
různými jmény (Krkonošské papírny, Vertex) státu. V roce 1998 byla pak továrna odkoupena firmou
HOBRA - Školník s.r.o.
Tradiční průmysl zpracování kamene kombinuje těžbu a zpracování kamene. Průmysl kamenosochařský
tradičně zpracovává vysoce kvalitní místní pískovce (lom Božanov, lom Libná). Nejdůležitější firmou je
Granit Lipnice, který těží v uvedených lomech a zároveň zpracovává kámen v Teplicích nad Metují.
Vysoce kvalitní zdejší pískovec se používá na úpravu uměleckých památek i výstavbu prestižních budov.
V Teplicích nad Metují sídlí i kamenická firma Bradle. Největší výrobce drceného kameniva pro stavební
účely a pro zimní údržbu komunikací je umístěn v Rožmitále (melafyry a porfyry). Drobnou těžbu
kamene provozují i Lesy ČR Broumov v několika menších lomech – na údržbu lesních cest. V roce 2001
byla zapsána v obchodním rejstříku firma Pískovce s.r.o. se sídlem v Broumově.
Vedle průmyslu zpracovávajícího místní suroviny se v minulosti postupně vyvinul kovozpracující
průmysl, zaměřený na materiálově nenáročné, přesné strojírenství, např. Hynčické strojírny v Hynčicích,
KOOH-I-NOOR v Broumově, Cedima v Meziměstí i druhý největší zaměstnavatel v regionu Continental
Automotive Czech Republic v Adršpachu.
V oblasti dále fungují opravárenská družstva a autoservisy (Broumov) i jednotlivé drobné
autoopravárenské dílny v soukromých rukou (Jetřichov, Teplice n. M., Broumov).
Stavební průmysl je zastoupen několika stavebními firmami (Broumovské stavební sdružení, Broumstav,
Bezedos - Broumov, Myška - Teplice aj.).
13
4.1.4.2. Zemědělství
Období po 2. světové válce spojené s vyhnáním původního německého obyvatelstva, znárodněním
církevních pozemků, dosídlováním pohraničí a počátky kolektivizace vesnice znamenalo pro zemědělství
na Broumovsku výraznou změnu k horšímu z hlediska výsledků hospodaření i vzhledu hospodářských
budov a celých obcí. Od konce 50. let 20. století se stala kolektivizace neúprosně masovou a subjekty,
které vznikly, prošly několika změnami organizační formy, poslední ještě v r. 1991. Současně prožil
broumovský venkov v druhé polovině 20. století období „vylidňování“ obcí a chátrání veřejných i
soukromých staveb, na něž obce a především občané dodnes doplácejí. Přesto byl v zemědělství
neustále zaměstnán velký počet lidí, hlavně nekvalifikovaných. V současné době figuruje zemědělství,
lesnictví a rybolov jako odvětví s třetím nejvyšším počtem podnikajících právnických i fyzických osob.
Broumovsko je z hlediska zemědělství podhorská oblast, v níž převažuje rostlinná výroba nad živočišnou.
Živočišná výroba v současné době vyžaduje masívní investice do objektů pro chov dobytka, které jsou po
desítkách let existence ve stavu brownfields, zatímco hospodáři v rostlinné výrobě jsou již lépe vybaveni
moderní technikou. Chov ovcí se proti dobám družstevního hospodaření snížil. Na Broumovsku téměř
není neobdělávaná půda a o pozemky je velký zájem. Zemědělská půda patřící před r. 1948 církvi je stále
ve správě státu zastoupeného Pozemkovým fondem ČR (cca 500 ha). Zemědělsky v oblasti hospodaří 10
právnických osob, z nichž dvě na více než 1200 ha. Jedna z nich chová skot s tržní produkcí mléka.
Registrovaných soukromě hospodařících zemědělců je na Broumovsku přes 100. Čtyři hospodáři
obdělávají 500 – 1000 ha, dalších 19 hospodářů výměru od 100 do 500 ha půdy. Desítky zemědělců
vlastní půdu o výměře do 100 ha, další desítky pak do 10 ha. V poslední době se objevují ekologické
farmy, chovy nezvyklých zvířat a agroturistická hospodářství, ale jsou to zatím ojedinělé jevy naznačující
možnou cestu vývoje alternativních činností v zemědělství.
Tabulka: Struktura pozemků na Broumovsku
(Zdroj dat: MOS Druhy pozemků 2002 (upraveno))
Rozdělení půdy na Broumovsku
Zastavěné plochy a
nádvoří
1% Ostatní plochy
6%
Vodní plochy
1%
Zemědělská půda
Lesní půda
34%
Zemědělská půda
58%
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné plochy a nádvoří
Ostatní plochy
14
Struktura zemědělské půdy
Ovocné
sady
0%
Louky
22%
Pastviny
10%
Orná půda
Chmelnice a vinice
Zahrady
Orná půda
66%
Ovocné sady
Zahrady
2%
Chmelnice
a vinice
0%
Louky
Pastviny
4.1.4.3. Lesnictví
Lesní pozemky zabírají skoro 35 % rozlohy Broumovska. Do roku 1948 spravoval většinu lesů řád
Benediktinů. V současné době část lesů vlastní obce, soukromí majitelé a stát (dohromady zhruba 1/3,
což jsou asi 3 000 ha, z toho státu patří asi 1 000 ha), 2/3 lesních pozemků (asi 6 000 ha) jsou církevní ve
správě Lesů ČR, a. s. Těžba dřeva je velmi intenzívní, ale bohužel se i mimořádně kvalitní dřevo většinou
vyváží jako surovina a jeho zpracování probíhá mimo region. V lesnictví, zejména při těžbě dřeva, je
zaměstnán poměrně velký počet lidí (v r. 2007 třetí nejvyšší počet podnikatelských subjektů podnikal
v oboru zemědělství, lesnictví, rybolov, přičemž rybolov na Broumovsku prakticky není), přestože je dnes
obvyklejší využívání těžké techniky v mnohých případech devastující lesy a lesní cesty. Velký význam pro
budoucnost lesů má zalesňování vytěžených ploch vhodnými druhy, aby byla obnovena původní bukovojedlová skladba lesa odolávající lépe vlivům povětrnosti i škůdcům než rychle rostoucí smrkové porosty.
Proto také roste význam pěstební činnosti v lesních školkách a nové výsadby místních původních druhů
dřevin podle Lesních hospodářských plánů.
4.1.4.4. Struktura ekonomické základny
Na Broumovsku působilo k 31. 12. 2007 celkem 3 334 (k 31. 12. 2006 to bylo 3230) podnikatelských
subjektů. Aktuálně nejvíce podnikatelských subjektů vykazuje oblast obchodu, prodeje a oprav
motorových vozidel a pohostinství, následují ostatní obchodní služby, zemědělství (včetně lesnictví a
rybolovu) a průmysl.
V celokrajském srovnání vykazuje Broumovsko nejméně podnikatelů – fyzických i právnických osob - na
tisíc obyvatel. Zatímco v Královéhradeckém kraji bylo již v r. 2006 226 ekonomických subjektů na tisíc
obyvatel, ve správním obvodě ORP Broumov to bylo pouze 191, v r. 2007 pak 196 podnikatelských
subjektů na jeden tisíc obyvatel.
Tabulka: Počty ekonomických subjektů
Ekonomické subjekty:
Královéhradecký kraj
Okres Náchod
správní obvod Broumov
2000
2005
index
2006
index
108 377
21 143
123 986
24 523
114,4
116,0
125 433
24 657
101,7
100,5
2 846
3 333
117,1
3 230
96,9
15
Tabulka: Počet ekonomických subjektů podle oborové klasifikace ekonomických činností k 31. 12. 2007
ost.
veřejné,
sociální a
osobní
služby
Školství a
zdravotnictví
Veřejná
správa,
obrana a
pov. soc.
pojištění
Ost. obch.
služby
Obchod,
prodej a
opravy
mot.
vozidel,
pohostinstvía
Doprava
spoje
Stavebnict
ví
Průmysl
Zemědělství,
lesnictví,
rybolov
Počet
podn. subj.
celkem
obce
Adršpach
100
12
7
15
5
40
11
2
2
6
Božanov
65
17
2
7
1
20
7
2
1
8
Broumov
1558
117
187
243
41
555
214
5
56
140
Hejtmánkovice
132
24
19
17
5
37
19
2
2
7
Heřmánkovice
104
27
8
23
1
26
8
1
1
9
Hynčice
40
5
11
7
0
7
6
2
0
2
Jetřichov
76
13
11
9
2
23
9
2
2
5
Křinice
95
31
13
12
2
22
9
2
1
3
Martínkovice
98
36
10
11
0
17
18
2
1
3
Meziměstí
492
79
51
58
8
159
73
4
13
47
Otovice
70
16
13
8
3
21
4
2
1
2
Šonov
56
12
8
4
1
19
4
1
1
6
Teplice nad Metují
385
77
46
38
8
114
44
2
9
47
Vernéřovice
63
16
8
5
0
18
4
2
2
8
Obce Broumovska
3334
482
394
457
77
1 078
430
31
92
293
Zdroj: ČSÚ, MOS 2008
Tabulka: Přehled vybraných zaměstnavatelů (nad 100 zaměstnanců)
Firma
Broumovské strojírny Hynčice a.a.
CDS s.r.o. Náchod
CEDIMA Meziměstí s.r.o.
Diakonie Broumov
Město Broumov
Pekárny a cukrárny Náchod s.r.o.
Siemens VDO Automotive s.r.o.
provozovna Horní Adršpach
VEBA, textilní závody a.s. Broumov
Převažující činnost
výr.a opravy strojů a zaříz.pro zprac.pryže a plastů
silniční osobní a nákladní doprava+opravy a údržba mot.voz.
výroba nástrojů a nářadí, kovoobráběčství
poskyt.humanit.a charit.pomoci potřeb.lidem v sociál.nouzi
samospráva a přenesená působnost stát.správy
pekárenská a cukrárenská výroba
vývoj,výroba a odbyt měřících přístr.a čidel pro vozidla
všeho druhu
výroba textilu, výroba výrobků z textilu
Tabulka: Přehled vybraných zaměstnavatelů (od 25 do 99 zaměstnanců)
Firma
B S B spol. s r.o. Hejtmánkovice
BATEX s.r.o. Broumov
Broumovské stavební sdružení s.r.o.
BROUMSTAV s.r.o. Martínkovice
Dřevoterm s.r.o. Březová
GENERAL BOTTLERS CR s.r.o.
provozovna Teplice nad Metují
HOBRA - Školník s.r.o. provozovna
Broumov
KAREL FRANC LUTOMA Hejtmánkovice
KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s.
Převažující činnost
lisování umělých hmot
textilní výroba - konfekce bytového textilu
provádění staveb, vč. jejich změn
provádění staveb, vč. jejich změn
výroba látkových svinovacích rolet a dřevovýroba
stáčení minerální a pitné vody do lahví a výroba nealkohol.nápojů
výroba papírenského zboží, filtračních desek a isolač.materiálu
nakládání s odpadem, zprostředkování velkoobchodu,obchod.čin.
výroba rýsovadel,výr.drobných dílů na soustruž.automatech a
16
provozovna Broumov
KOMAP Dědov s.r.o.
Lesní společnost Broumov Holding a.s.
Maryan Beachwear Group CZ s.r.o.
Broumov
Město Meziměstí
Město Teplice nad Metují
Pivovar Broumov s.r.o.
RADIM PROKOPEC, P TRANSTPORT
Broumov
STEF RECYCLING a.s. provozovna Broumov
Z - Trade s.r.o. Broumov
galvanická povrchová úprava drobných dílů
výroba kovov.konstrukcí a kov.výrobků (výroba potrubních dílů)
čin.související s těžbou dřeva, pěstební práce v lese
výroba dámských a dívčích plavek
výroba piva
silniční osobní a nákladní doprava
recyklace kovového odpadu a šrotu
velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu
Přehled vybraných zaměstnavatelů - region Broumovsko (od 20 do 24 zaměstnanců včetně)
BRONAS s.r.o. Heřmánkovice
E N E R A s.r.o. Broumov
PRIKNER-tepelné zprac.kovů s.r.o.
Martínkovice
Veratex s.r.o. Teplice nad Metují
nástrojařství a kovoobrábění
strojír.výroba (výr.ozub.kol,řetěz.kol,velkorozměr.ocel.konstrukcí)
povrchová úprava a zušlechťování kovů
výroba textilních výrobků kromě oděvů
4.1.4.5. Trh práce, zaměstnanost
Tabulka uvádí míru nezaměstnanosti v jednotlivých oblastech okresu Náchod za období desíti let. Pro
porovnání situace na Broumovsku je uvedena míra nezaměstnanosti okresu Náchod a celé republiky.
Nezaměstnanost
v % k 31.12.
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2004
nově
2005
nově
2006
nově
2007
nově
Náchodsko
Novoměstsko
Broumovsko
Jaroměřsko
Okres Náchod
Česká republika
3,9
6,9
6,7
5,2
7,5
4,9
8,4
8,4
6,5
9,4
3,7
7,5
6,9
5,3
8,8
4,7
8,2
6,1
5,8
8,9
5,4
9,1
7,3
6,7
9,8
6,7
10,7
8,1
7,6
10,3
7,3
11,7
88,9
8,4
10,3
6,6
10,8
8,1
7,6
9,5
6,8
5,6
10,9
9,2
7,7
8,9
5,1
4,5
9,8
6,7
6,1
7,7
3,5
3,0
6,7
5,1
4,2
6,0
Zdroj: Úřad práce Náchod, 2008
Broumovsko má řadu charakteristických zvláštností, které mají vliv na trh práce:
 kvalifikační a profesní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou pracovních míst je výrazný, větší než
v okrese a kraji, případně jiných oblastech ČR
 nesoulad mezi přípravou pracovní síly a požadavky trhu práce ovlivněný ztíženou dosažitelnosti
vhodného středního vzdělání pro mladé lidi na Broumovsku, zejména vzdělání pro poptávané
profese na trhu práce
 demotivující poměr sociálních dávek a možné mzdy, návyky problémových uchazečů na tento
systém a vliv sociálního prostředí
 nedostatek volných pracovních míst, rostoucí počet uchazečů o zaměstnání
 velký počet problémových uchazečů, o jejichž přijetí nemají zaměstnavatelé zájem
 velký počet uchazečů se zdravotním omezením, často zneužívání zdravotního omezení,
v některých případech účelové pracovní neschopnosti
Většina nezaměstnaných na Broumovsku má nízkou kvalifikaci. Ke ztrátě velkého počtu pracovních
příležitostí pro nekvalifikované osoby došlo jednak transformací zemědělství a lesnictví doprovázenou
snižováním počtu pracovníků a také restrukturalizací průmyslu a snižováním počtu jejich zaměstnanců.
Vyšší míru nezaměstnanosti v regionu ovlivňuje také nízký stupeň podnikatelské aktivity místního
obyvatelstva.
Nejhůře zaměstnatelní jsou na Broumovsku uchazeči se základním vzděláním, i když je pro ně nejvíce
volných pracovních míst. Velký nedostatek uchazečů je v kvalifikovaných řemeslných profesích (např.
švadlena, šička, kovodělník – obráběč kovů, zámečník, řidič, prodavač). Ze srovnání oblastí v okrese
17
Náchod je jednoznačné, že na Broumovsku je
několikanásobně problematičtější umísťování
evidovaných uchazečů o práci a je zde také podle údajů Úřadu práce v Náchodě nejvyšší
nezaměstnanost žen. Podle věkové struktury jsou nejvyšší počty uchazečů v kategoriích 50 – 54 let a 55
– 59 let.
Zdroj: Úřad práce Náchod, 2008
Hodnocení ekonomiky Broumovska:
Na ekonomický vývoj Broumovska dlouhodobě negativně působí nerozvinutá dopravní a
technická infrastruktura, odlehlost od center obchodu a průmyslu a špatná dopravní dostupnost
i nepříznivá socioprofesní struktura obyvatel. Průmysl je minimálně odvětvově diverzifikován,
stále převažuje textilní a strojírenský průmysl. V těchto oborech působí i největší současní
zaměstnavatelé. Průmyslová výroba i v malém měřítku, které by prospívalo rozvoji sídel a
stabilizaci obyvatel, je omezena přísnou ochranou přírody. Po r. 1990 se privatizací
transformovala řada menších průmyslových podniků, jiné vznikly a prosperují. Jsou to především
ty, které respektují specifiku Broumovska: mají malé materiálové a energetické vstupy, jsou
šetrné k životnímu prostředí, využívají stávajících prostor a zdrojů. Velkým problémem je
dlouhodobý malý zájem investorů o Broumovsko, protože cena dopravy surovin i hotového zboží
prodražují výrobu ve zdejších závodech.
Je třeba podpořit vhodnými opatřeními zejména růst podnikatelské aktivity včetně osob
samostatně výdělečně činných. Rozvoj nepochybně čeká služby pro cestovní ruch, které se
v potřebné míře stále nenabízejí (ubytování levnějších kategorií, stravování, zpřístupnění
památek, zábavné a sportovní činnosti pro špatné počasí, klasická agroturistika, hipostezky
apod.).
Zemědělství se v posledním desetiletí vyrovnalo s důsledky rozpadu dřívějších struktur, restitucí
zemědělské půdy a úbytkem pracovních sil a podle odborných názorů zemědělští podnikatelé
mají v současném rozsahu hospodaření dobrou perspektivu.
Broumovsko disponuje dostatkem pracovních sil, ale v hluboké disproporci s početně menší a
především profesně odlišně strukturovanou nabídkou. Poválečné dosídlování po vyhnání
německého obyvatelstva výrazně přispělo k dnešní nepříznivé vzdělanostní a profesní struktuře
obyvatel a také značnému podílu a koncentraci romského etnika. Ačkoliv od konce války zde
vyrostlo několik generací, mezi nimiž samozřejmě byli i vzdělaní odborníci, většinou z území
odešli. Příčinou je i skutečnost, že v regionu nebyly dlouhodobě vytvářeny podmínky, v nichž by
tyto kapacity našly odpovídající uplatnění.
Aktéři společenského a ekonomického života na Broumovsku, mezi něž patří i MAS
Broumovsko+, se snaží uskutečňovat svou společnou politiku týkající se ekonomického růstu a
zaměstnanosti. Rezervy a směry vývoje byly zpracovány v rozvojových dokumentech a přijaty
v konsensu všech významných partnerů v území.
Fiche:
4 Rozvoj zemědělství na Broumovsku
6 Podpora drobného podnikání
5 Podpora lesnictví
7 Informace Broumovsku
4.1.5. Občanská vybavenost
4.1.5.1. Zdravotnictví
V Broumově funguje spádová nemocnice, od r. 2006 je součástí Oblastní nemocnice v Náchodě,
poskytující kromě základních lůžkových a operačních kapacit také 24 hodiny denně ambulantní služby
interní a chirurgické a diagnostická vyšetření. Má i oddělení následné péče a multidisciplinární JIP.
Základní zdravotnická péče - praktičtí lékaři pro dospělé a děti a stomatologové - je dostupná
v Broumově, Meziměstí a Teplicích nad Metují. Své smluvní praktické lékaře na částečný úvazek mají i
největší zaměstnavatelé (Veba a.s., Continental Automotive CR, s.r.o.). Odborní lékaři v nejnutnějším
18
rozsahu oborů jsou soustředěni v Broumově. Jejich pracovní úvazky nejsou mnohdy úplné a hlavní
nedostatek je spatřován v dlouhých objednacích lhůtách a v potřebě odborných vyšetření v jiných
zařízeních, což u mnohých pacientů oddaluje vyřešení jejich potíží. V lokálním zdravotnictví se odráží
celková zdravotnická politika, ale lze konstatovat, že základní síť dostupnosti lékařské péče je současným
organizačním stavem na Broumovsku zajištěna. Problémem pro nejbližší dobu zřejmě bude zajištění
péče očního lékaře, který na Broumovsku skončil činnost v srpnu 2008, a zřejmě i dostatek dětských
lékařů.
4.1.5.2. Sociální péče
Centrem sociální péče je město Broumov, které vlastní dům a byty s pečovatelskou službou, dům
s chráněnými byty a provozuje Domov důchodců. Současně terénní pečovatelská služba nabízí některé
nadstandardní služby včetně služeb pro okolní obce.. Dům s pečovatelskou službou má i Meziměstí a
rovněž nabízí základní služby v terénu – donáška obědů, léků, nákupu, doprovod k lékaři, úklid. Podobná
pečovatelská služba působí v Teplicích nad Metují pro město a jeho okolí. Některé obce zajišťují vaření
obědů pro důchodce.
4.1.5.3.
Školství
Po optimalizaci školské soustavy na Broumovsku působí 5 úplných Základních škol s 1. – 9. postupným
ročníkem a dvě neúplné Základní školy v Jetřichově a Vernéřovicích. Jedna základní škola v Broumově se
věnuje speciálnímu školství pro děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Tato síť základních
škol je postačující pro stávající počet žáků, nevýhodou je pouze nutná dojížďka dětí z malých obcí.
V minulých letech byl vytvořen integrovaný způsob autobusové a vlakové dopravy Iredo, který zajišťuje
návaznost a hustou síť spojů ve vytížených ranních a odpoledních hodinách. Kromě obcí Křinice a
Hynčice jsou ve všech ostatních místech dobře vybavené mateřské školy, v současné době plně
obsazené.
Střední školství je na Broumovsku zastoupeno pouze Gymnáziem v Broumově a Středním odborným
učilištěm společného stravování v Teplicích nad Metují. Chybí možnosti učňovského a středního
odborného technického vzdělání, které by pomohly odstranit nesoulad mezi poptávkou a nabídkou
profesí na trhu práce. Považujeme tuto skutečnost za jeden ze základních důvodů malé podnikatelské
aktivity a pomalého rozvoje drobného průmyslu a řemesel na Broumovsku. V Broumově působí Základní
umělecká škola s pracovišti v Meziměstí a Teplicích nad Metují a Ulita, dům dětí a mládeže, kde děti
mohou navštěvovat až 80 kroužků.
4.1.6. Kulturní památky, sport, volný čas
Broumovsko jako území s bohatou historií a kulturní minulostí, spravované po sedm století řádem
Benediktinů, má řadu cenných stavebních kulturních památek. Především v městě Broumově národní
kulturní památku benediktinské opatství sv. Václava, mohutný komplex kláštera, kde je umístěno i
Muzeum Broumovska. Historický střed Broumova je městskou památkovou rezervací s mnoha cennými
budovami a zachovaným půdorysem v hradbách města. Na broumovském hřbitově stojí nejstarší
dřevěný kostel v Čechách, v roce 2008 prohlášený za národní kulturní památku. Zvláštností Broumovska
je skupina 8 barokních kostelů v jednotlivých obcích, tzv. „broumovská skupina kostelů“, postavených
v 1. čtvrtině 18. století otcem a synem Dientzenhoferovými. Kostely jsou nepřístupné veřejnosti
s výjimkou mší, koncertů a jiných společenských událostí. Letos již po třetí se v nich konal letní cyklus
koncertů barokní hudby Za poklady Broumovska, jímž chtějí obce Broumovska na svoje poklady
upozornit a získat prostředky na jejich rekonstrukci. V obcích je několik dalších kostelů a kaplí a množství
památkově cenných venkovských roubených chalup a velkých selských usedlostí, tzv. broumovských
statků. Ve volné krajině je množství drobných památek – kaplí, křížů, božích muk a soch.
Největší sportovní atraktivitou Broumovska jsou světoznámé pískovcové skalní lezecké terény Teplickoadršpašska. Možnost lezení je místy, případně časově, omezena ochranou přírody.
Ve všech obcích Broumovska jsou volná hřiště využívaná většinou jako fotbalová, s minimálním
doprovodným vybavením. V Broumově je krytá sportovní hala, v Martínkovicích moderní víceúčelové
hřiště s umělým povrchem, v Meziměstí Areál zdraví s třemi bazény a dalšími hřišti pro malé sporty. Pro
zimní sporty slouží 2 lyžařské vleky a udržované trati pro běžecké lyžování v Javořích horách a na
19
Teplicku. Pokud jsou dobré sněhové podmínky, dá se lyžovat i na nevyznačených místech, přitom je
třeba dbát bezpečnosti v horských a skalnatých terénech. V krajině je velmi hustá síť značených pěších
turistických cest různé obtížnosti a asi 10 vyznačených cyklotras, z toho dvě mezinárodní Stěny a Stolové
hory propojují Broumovsko a polské příhraničí. Před dokončením je první cyklostezka Teplice nad Metují
– Adršpach. Zlepšení možností využití volného času sportem a kulturou je významné pro prodloužení
pobytu a všestranné naplnění programu návštěvníků Broumovska.
4.1.7.
Cestovní ruch
Broumovsko má díky svým přírodním hodnotám a kulturním památkám velké možnosti pro rozvoj
cestovního ruchu. Organizačně v oblasti působí čtyři Informační centra, z toho tři zřizované či
podporované obcemi, a to v Broumově, Teplicích nad Metují a Adršpachu. V řadě obcí jsou buď na
Obecních úřadech nebo u některých ubytovatelů zřízena informační místa, kde je možno dostat
informace a propagační materiály. Síť ubytovacích a stravovacích zařízení není kromě Teplickoadršpašska příliš hustá a služby pro cestovní ruch mají před sebou dobrou perspektivu vývoje.
V minulých letech obce Broumovska zbudovaly základní infrastrukturu pro turisty a cykloturisty
vyznačením cyklotras, tras pro běžkaře na lyžích, mapami, propagačními materiály a ve spolupráci s KČT
dobrou údržbou husté sítě značených turistických cest. Rovněž proběhla tříletá kampaň propagace
Broumovska spolufinancovaná z prostředkům EU, které získal DSO Broumovsko. Pro návštěvníky stejně
jako pro místní obyvatele chybí nabídka pro delší pobyt nebo tzv. mokrý program: různá sportoviště a
kulturní programy, půjčovny sportovního nářadí, instruktoři pro výuku sportů (horolezectví, pilotní
kursy), společný program prohlídky Broumovska a polského příhraničí, ekoturistika, agroturistika.
Hodnocení občanské vybavenosti:
Občanská vybavenost pro školství, zdravotnictví a sociální služby je na Broumovsku v současné
podobě stabilizovaná a základně postačující. Udržení těchto služeb minimálně ve stávajícím
rozsahu je nutné. Jsou potřebná i mnohá zlepšení a rozšíření zejména s ohledem na obyvatele
malých a vzdálenějších obcí ve vyšším věku. Některá zařízení vyžadují stavební investice a
modernizaci vybavení. Stálé vynakládání finančního i morálního úsilí pro zachování těchto služeb
nutných pro lidský život je nezbytné.
Jednoznačný nedostatek pro Broumovsko je absence technického středního školství.
V oblasti infrastruktury pro trávení volného času s využitím pro cestovní ruch je třeba investovat
do víceúčelových sportovišť, zřizovat půjčovny sportovního nářadí a také zvýšit přístupnost
jednotlivých sportovišť alespoň v turistické sezóně. Současná sportoviště vyžadují zlepšení
vybavení. Podobně i budovy určené pro setkávání lidí, které jsou v každé obci a slouží kulturním
událostem, a jsou stále více využívány místními spolky.
Kulturní a historické památky na území Broumovska jsou velkým potenciálem pro rozvoj
cestovního ruchu. Pro využití a případné zpřístupnění vyžadují památky velké stavební investice
a další finanční náklady. (Podle názoru respondentů v průzkumu z r. 2008 je zpřístupnění dalších
památek nejdůležitější podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu na Broumovsku). Rozvoj dalších
služeb pro cestovní ruch je víceméně závislý na poptávce a podnikatelské aktivitě soukromých
subjektů, kterou je třeba podpořit finančně i informacemi.
Fiche:
1 Venkov – lepší místo pro život
3 Kulturní krajina na Broumovsku
8 Plus životu na Broumovsku
2 Cestování po Broumovském výběžku
7 Informace Broumovsku
4.1.8. Výběr daného území, jeho shodné charakteristiky a
zvláštnosti
4.1.8.1. Společná charakteristika území
Území Broumovska je ucelené historicky, geograficky i sociálně, kvalitou přírody, charakterem
sídel v krajině, vznikem a vzhledem kulturní krajiny. V analýze území byly hlavní skutečnosti
vývoje a současného stavu života na Broumovsku popsány a zhodnoceny.
20
Pro území místní akční skupiny Broumovsko+ jsou společné:
 koncentrace velkých přírodních hodnot a zdrojů na malém území, vysoký stupeň ochrany přírody,
kvalitní životní prostředí
 hodnotné kulturní památky a kulturní krajina
 geografická odlehlost a špatná dopravní dostupnost území
 téměř úplná (cca 98 %) výměna obyvatel a výrazná změna národnostní a sociální struktury
obyvatelstva po vyhnání Němců a během dosídlování pohraničí v l. 1945 - 1960
 tradiční odvětvová orientace průmyslu na výrobu textilu a strojírenství, přetrvávající závislost na
velkých zaměstnavatelích, ukončená privatizace průmyslu
 podhorský charakter zemědělství, dobré tradiční využití zemědělské půdy
 neukončené církevní restituce rozsáhlých lesních pozemků a části zemědělské půdy
 vhodnost území pro rozvoj šetrných činností cestovního ruchu a velká možnost rozvoje služeb pro
cestovní ruch
 absence řady specializovaných služeb pro zlepšení kvality života včetně sociálních a zdravotnických
a jejich zhoršená dostupnost pro občany malých obcí
 omezené možnosti odborného středoškolského vzdělávání
 malá hustota osídlení (66 – 67 obyvatel/1 km2) – téměř poloviční ve srovnání s ČR (130) a okresem
Náchod (131 – 132)
 mírný, ale trvalý úbytek obyvatel, pomalá stabilizace počtu obyvatel v obcích
 odchod mladých a vzdělaných lidí mimo region
 nižší vzdělanost a vyšší průměrná míra nezaměstnanosti než v okrese Náchod a ČR
 podprůměrná výše příjmů obyvatel
 spolupráce a vzájemná podpora obcí, podnikatelů (Podnikatelský klub Broumovska), neziskových
organizací, sponzorů, zájem o rozvoj regionu, společná komunální politika a priority rozvoje
(Program rozvoje Broumovska, Integrovaný plán rozvoje Broumovska včetně Strategie rozvoje
Broumovska), sdílená snaha o odstranění negativních jevů
 spádové město Broumov, které soustřeďuje úřady, jiné instituce a služby
4.1.8.2. Zvláštnosti území MAS Broumovsko+ ve srovnání s jinými regiony specifičnost území
 Charakter a velikost možných budoucích výrobních kapacit jsou předurčeny polohou, podmínkami
a kvalitní přírodou a zdroji s vysokým stupněm ochrany, která nedovoluje vybudování velkého
průmyslu a infrastruktury k němu potřebné, kde by se eventuelně mohly uplatnit přebývající
nekvalifikované pracovní síly (nebo se kvalifikovat, rekvalifikovat).
 Broumovsko potřebuje výrobu s jemnými, energeticky nenáročnými technologiemi, šetrnými
k životnímu prostředí, které však vyžadují chybějící lidské zdroje s vysokou kvalifikací
 k dispozici je množství výrobních budov, převážně zemědělské objekty
 Broumovsko jako region nemá odborné technické střední školství
 Broumovsko by mohlo některé své slabé stránky odstranit vhodným využitím přírodního a
historického dědictví, eventuálně přírodních zdrojů, které jsou jeho největším bohatstvím
 ve smyslu využití přírodního a kulturního bohatství je Broumovsko předurčeno k rozvoji šetrných
forem cestovního ruchu pro všechny věkové kategorie návštěvníků a k rozvoji služeb pro cestovní
ruch
 soudržnost území vyplývající ze společné historické tradice ovlivněné řádem Benediktinů a zesílená
vyhnáním Němců a následným dosídlením
 geografická situace Broumovska jako území v příhraničí - prakticky výběžku do jiného státu - není
sice v České republice ojedinělá, ale na Broumovsku má ojedinělou kvalitu v tom, že některé
přírodní a kulturní statky pokračují na území Polské republiky a jedině tak tvoří celek
 některé negativní společenské jevy a charakteristiky Broumovska souvisí se sociokulturní situací
romského etnika
21
4.2. Zdroje území pro realizaci Strategického plánu
Leader
4.2.1. Lidské zdroje
Na Broumovsku jsou funkční skupiny lidí i jednotlivci, kterým na kvalitě života pro všechny obyvatele
záleží a věnují práci i čas pro její vytvoření nebo zlepšení. Od r. 1990 pracovaly stovky lidí v
zastupitelstvech měst a obcí, která přijala zodpovědná rozhodnutí pro rozvoj oblasti a od r. 1997
provádějí společnou místní rozvojovou politiku v dobrovolném svazku obcí. Vznikl Podnikatelský klub
Broumovska, který se zabývá podporou a vzděláváním podnikatelů a středního managementu
v podnicích a aktivní podporou podnikatelských zájmů Broumovska na vyšších úrovních, spolupracuje
s Hospodářskou komorou. Svou činnost obnovily různé spolky a organizace, další vznikly a vznikají hlavně
orientované na místní společenský život, práci s dětmi a mládeží, na místní kulturu a vytváření tradic.
aktivní úředníci, podnikatelé, zpracování PRB, pracovní skupiny SPL, IPRB 187 projektů
4.2.2. Finanční zdroje
Obce, neziskové organizace i podnikatelé včetně zemědělců mají za uplynulá léta zkušenosti s přípravou
a administrací projektů s různými tématy a v různých finančních objemech. V obcích byl především
využíván Program obnovy venkova, od r. 2004 grantový program Královéhradeckého kraje a vzhledem
k příhraničnímu charakteru území také programy přeshraniční spolupráce s PR. Největší společný
realizovaný projekt dobrovolného svazku obcí a neziskové organizace Agentura pro rozvoj Broumovska
spolufinancovaný ze SROP je z let 2005 – 2007 v objemu 7 mil. Kč. Pozitivní zkušenosti a výborná
spolupráce finančních ústavů i poskytovatelů dotací postupně odstranily počáteční obavy ze
spolufinancování projektů. Realizátoři projektů si ověřili, že jsou schopni organizačně i finančně celou
složitou administraci projektu zvládnout úspěšně a dostát podmínkám získání finanční podpory z fondů
financovaných EU. Takovou pozitivní zkušenost má i MAS Broumovsko+ , která získala podporu pro svůj
záměr Plus pro naše Broumovsko v r. 2007 z programu ministerstva zemědělství Leader ČR a tento
záměr úspěšně uskutečnila financováním sedmi místních projektů. Za velmi důležitou skutečnost pro
budoucí rozvojové záměry považujeme úzkou a aktivní spolupráci mezi obcemi, podnikateli a
neziskovými organizacemi i jednotlivci. Společná lokální politika se projevuje i na úrovni MAS, jejíž
členové vytvořili tento Strategický plán navazující na předchozí rozvojové dokumenty v prioritách
vyjádřených tématy jednotlivých fichí. Vznik a činnost místní akční skupiny Broumovsko+ je velkým
přínosem a nabízí spoluúčast na zlepšení kvality života na Broumovsku všem subjektům. Podnikatelé,
obce i neziskové organizace si již ve fázi přípravy záměru uvědomují nezbytnost vyčlenění vlastních
finančních prostředků na předfinancování a spolufinancování nákladů projektů.
4.2.3. Hospodářské zdroje
Území Broumovska má dostatečnou kapacitu ekonomických subjektů pro čerpání a administraci finanční
podpory. Představu o absorpční kapacitě poskytuje například průzkum připravovaných projektových
záměrů provedený v rámci přípravy Integrovaného programu rozvoje Broumovska během února –
března 2007 mezi podnikateli včetně zemědělců a podnikatelů v cestovním ruchu, v obcích a
neziskových organizacích. Bylo shromážděno 187 projektových záměrů, které byly stručně popsány na
projektových formulářích a 10 z nich bylo zpracováno podrobněji formou projektové fiche. Průzkum
vzbudil velký zájem mezi oslovenými subjekty a přinesl řadu konkrétních dotazů a požadavků. Nejen tito
zájemci, ale všichni další podnikatelé nebo potenciální podnikatelé představují hospodářský potenciál
území. Pozornost zaslouží zejména potenciální podnikatelé ve službách všeho druhu, které v území
chybí, a v oblasti výroby v malých provozovnách vytvářejících například do 10 pracovních míst. Při
analýze stavu a potřeb Broumovska a při zpracování Strategického plánu Leader vychází MAS
Broumovsko+ ze zjištěných potřeb ekonomických subjektů, neziskových organizací a obcí. Priority a jim
odpovídající témata fichí jsou stanoveny tak, aby poskytly podporu zamýšleným a připravovaným
projektům. Kromě dostatečné absorpční kapacity má Broumovsko k dispozici množství nevyužitých
hospodářských budov a v jednotlivých obcích se v územně plánovací dokumentací počítá s plochami
22
určenými pro výrobu a služby. V souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny se jedná o menší plochy
začleněné v zástavbě a postačující pro drobné podnikání a služby.
Obce Broumovska jsou v relativně dobré finanční situaci, tj. žádná z obcí není předlužená. Většina obcí
má své projektové záměry vyplývající z priorit dané obce. Obce dlouhodobě spolupracují v DSO
Broumovsko a mají zkušenost s realizací projektů financovaných z zdrojů mimo rozpočty obcí. Více než
pět let obce Broumovska zpracovávají své rozvojové koncepce společně s dalšími místními aktéry.
V nejbližší době bude nezbytné, aby obce zvážily způsob rozvoje cestovního ruchu v regionu.
V území se obtížně rozvíjí činnost neziskových organizací vzniklých po roce 1989. V regionu existuje
dostatek podnětů vhodných pro činnost NNO (památky, ochrana přírody, sociální oblast), avšak chybí
finanční zdroje umožňující tyto podněty zpracovat. Tím důležitější je existující zapojení neziskových
organizací do činnosti MAS.
Předpokládá se, že velké hospodářské subjekty a zemědělští podnikatelé i obce hledají a budou hledat
finanční zdroje pro léta 2007 – 2013 mimo MAS, protože realizace jejich záměrů vyžaduje vyšší částky.
Další zdroje může přinést také Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská
republika 2007 - 2013. Cílem aktérů spolupracujících při zlepšení kvality života na Broumovsku je
synergický efekt realizovaných projektů ve prospěch všech obyvatel.
4.2.4. Jiné – tradice a podobně
Tradice vývoje regionu byla přerušena v r. 1945 vyhnáním německy mluvících obyvatel, neboť jejich
tradice noví obyvatelé regionu nepřevzali. V letech 1948 – 1989 se tehdejší místní aktéři dovolávali jim
specifických „tradic“. Teprve od r. 1990 tak vlastně lidé v regionu mají svobodnou možnost začít tradice
vytvářet, přičemž 18 let je prozatím krátká doba. Zřejmě však region bude logicky navazovat na tradice
řádu Benediktinů, neboť jejich vliv je i po 70 letech patrný.
5. SWOT analýza
5.1. Vymezení SWOT analýzy
Cílem SWOT analýzy bylo:
 stanovení silných a slabých stránek jednotlivých oblastí pro strategii LEADER na území regionu
 označení příležitostí a ohrožení regionu podle jednotlivých oblastí
 vytvoření podkladu pro stanovení klíčových problémů rozvoje regionu a stanovit tak strategické
cíle jeho rozvoje
Výsledky SWOT analýzy jsou využity:
 jako základ pro zaměření Strategického plánu LEADER
 jako základ pro formulaci jednotlivých oblasti podpory - fichí
Silné a slabé stránky, příležitosti i ohrožení budou řešeny prostřednictvím tří priorit, které pomohou
vytvořit dobré podmínky pro kvalitní a atraktivní život. Bude i nadále podporován princip komunitní
práce a spolupráce místních aktérů, tj. subjektů ovlivňujících rozvoj regionu.
5.2. Metodika SWOT analýzy
Základem pro zpracování SWOT analýzy SPL byly rozvojové dokumenty regionu z předcházejících let, a to
Program rozvoje Broumovska (zpracován komunitní metodou) a Integrovaný plán rozvoje Broumovska
(expertní zpracování). SWOT analýza pro SPL LEADER byla zpracována tak, aby zohledňovala jak
problematiku území tak postavení MAS v tomto území. SWOT analýza byla zpracována komunitní
metodou – jednotlivé body silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení formulovali místní aktéři, a to
zástupci obcí, podnikatelů, zemědělců i neziskové sféry, se znalostí území na základě dotazníkového
šetření. Základní kostru SWOT analýzy navrhli členové MAS na pracovní schůzce, jíž se zúčastnilo 11
členů z celkového počtu 35 členů. Jednotlivé body navržené na základě analýz do SWOT analýzy byly
diskutovány a postupně byly vyřazeny body, které nezískaly dostatečnou podporu. SWOT analýzu
23
následně projednal Programový výbor, který navrhl upřesnění formulace některých bodů v jednotlivých
částech SWOT analýzy. Programový výbor také posoudil znění SWOT analýzy jako celku a navrhl sloučení
či vyřazení bodů, které se opakovaly či byly obdobné. Programový výbor neměnil SWOT analýzu
zpracovanou členy MAS. Změny navržené Programovým výborem byly projednány na Valné hromadě
MAS a následně Valná hromada schválila SWOT analýzu jako celek a jako součást SPL. Při vypracování
fichí v jednotlivých pracovních skupinách byly body SWOT analýzy seřazeny podle provázanosti
s jednotlivými fichemi.
Shrnutí: SWOT analýza SPL LEADER respektuje území regionu jako celku, reálně zohledňuje
problematiku území z pohledu MAS a umožňuje vyváženě navrhnout řešení této problematiky.
Na zpracování SWOT analýzy se podíleli členové MAS vyváženě zastupující oblast veřejnoprávní, podnikatelskou, zemědělskou i neziskovou.
Zdroje informací
 SWOT analýza Programu rozvoje Broumovska zpracovaná komunitní metodou v roce 2003
 SWOT analýza Integrovaného plánu rozvoje Broumovska zpracovaná Centrem evropského
plánování, a. s., Hradec Králové, přičemž subdodavatelem bylo SURPMO, a. s., Hradec Králové.
 znalosti a zkušenosti zpracovatelů SPL – členů MAS Broumovsko+, odborníků zabývajících se
rozvojem venkova
Silné stránky
Shodné území MAS, DSO a ORP.
Aktivní DSO Broumovsko.
Rozvíjející se MAS se zkušenostmi
s programem Leader ČR.
Aktivní Podnikatelský klub Broumovska.
Komunikace a vzájemná informovanost uvnitř
regionu (státní správa, samospráva,
podnikatelé, církev, občanský sektor) a snaha
řešit společně budoucnost území.
Síť základních zdravotnických a sociálních
služeb, spádová nemocnice.
Fungující síť knihoven se základní dostupností
internetu.
Přitažlivá jedinečná příroda a krajina
s vysokým stupněm ochrany.
Kvalitní životní prostředí.
Kvalitní zdroje pitné vody dostupné na většině
území.
Zajištěné staré ekologické zátěže a skládky.
Podmínky vhodné pro zemědělství a lesnictví.
Integrovaný systém osobní dopravy využívající
silniční i železniční síť.
Síť turistických cyklotras atraktivním územím.
Dostatečná síť infocenter.
Základní infrastruktura pro cestovní ruch.
Unikátní rozsáhlé kulturní a historické dědictví
a jedinečné prostorové rozvržení sídel
v krajině.
Vnímatelný vliv Benediktinů, kulturní krajina –
genius loci.
Vzrůstající kulturní, sportovní a spolková
činnost obyvatel.
Zavedené kulturní a sportovní aktivity
nadregionálního významu (Za poklady
Broumovska, Broumovská kytara, Malé letní
divadlení, Vinum et cetera, Mezinárodní
festival horolezeckých filmů, Rallye Sudety).
Navázaná přeshraniční spolupráce různých
subjektů.
Slabé stránky
Pokles počtu obyvatel.
Nevracení se mladých a vzdělaných lidí po ukončení studia.
Málo atraktivní podmínky pro uplatnění vzdělaných lidí.
Nízká ekonomická aktivita a související jevy (nezaměstnanost, nízká úroveň
příjmů, malá kupní síla, nedostatek investičního kapitálu, nedostatek
kvalifikované pracovní síly).
Zvýšená koncentrace osob ze znevýhodněného sociokulturního prostředí.
Negativní vnímání omezení vyplývajících ze zvýšené úrovně ochrany
přírody.
Nevyužívané a chátrající průmyslové a zemědělské stavby.
Nezájem rodin ze znevýhodněného sociokulturního prostředí o vzdělávání.
Špatný stavební stav většiny památkových objektů.
Nedostatečná síť obchodů a služeb.
Nedostatečná kapacita a kvalita některých zdravotnických služeb.
Chybějící možnosti vzdělávání (odborné střední školství, vzdělávání pro
dospělé, rekvalifikace, pracovní poradenství, celoživotní vzdělávání).
Nedostatečná síť a kapacita sociálních služeb.
Nedostatek startovacích a sociálních bytů.
Nedostatečný a nezodpovědný vztah části lidí ke krajině, prostředí a
památkám
Malá úroveň obecné informovanosti o přírodních hodnotách a důležitosti
jejich ochrany.
Místní poškození přírody a krajiny (snížená rozmanitost druhů rostlin a
živočichů, špatná druhová skladba lesů a nešetrné hospodaření v nich,
narušený vodní režim, velké lány zemědělské půdy) a nedostatečné poznání
limitů využití krajiny.
Nedostatečné a nevyhovující zneškodňování odpadních vod u menších obcí
Nutnost dořešení realizace protipovodňových opatření na řece Stěnavě a
přítocích včetně revitalizace vodních toků a krajiny v povodí.
Větší dopravní zatížení při odvozu odpadů k využití nebo odstranění.
Změny v zemědělství vyplývající z úbytku pracovních míst, nejisté postavení
zemědělsky hospodařících subjektů, omezení živočišné výroby.
Nedostatečná dopravní dostupnost území a špatný technický stav dopravní
infrastruktury
Změny v lesnictví vyplývající z nejistého postavení firem hospodařících
v lesích.
24
Příležitosti
Ohrožení
Poptávka po dalších ubytovacích a stravovacích kapacitách
Prostor pro další příležitosti pro uplatnění vzdělaných lidí – mladých k návratu,
přistěhovaných do regionu
Spolupráce obcí ve spádovém území při řešení nakládání s odpadními vodami kanalizační systémy a ČOV
Zlepšení parametrů silnic ve vlastním území i v širších vazbách zkvalitní silniční
dostupnost regionu.
Poptávka po cyklodopravě - Další možný rozvoj cyklotras a cyklostezek vzhledem
k turistické atraktivitě území a potenciálu dopravy obyvatel
Dotační a podpůrné programy, případně jiné zdroje pro rozvoj území
Formy výchovy a vzdělávání využívající kvalitního životního prostředí
Rozvoj komunitní role škol
Využití místních přírodních zdrojů - Výroba z místních přírodních zdrojů, kvalitní
hospodaření s nimi a ochrana (lesy, voda, půda, ovzduší)
Využití spolkového a společenského života obcí a jeho propojení s poptávkou po
vhodných prostorách a objektech (objekty v různém stavu jsou k dispozici)
Změna využití části zemědělské půdy např. pro krajinotvorné programy, sport,
turistiku, pěstování energetických plodin, zalesňování
Potenciál aktivních místních lidí pro rozvoj zájmové kulturní činnosti
Šíření potřebných informací pro podnikatele, zemědělce, pracovní poradenství,
pomoc začínajícím
Rozvoj informačních technologií obecně
Poptávka po službách cestovního ruchu
Poptávka po sportovních a společenských aktivitách v tradičních i nových formách
Prohloubení spolupráce s okolními regiony České republiky
Prohloubení přeshraniční spolupráce (75% hranice MAS tvoří hranice s Polskem)
Prodloužení turistické sezóny
Poptávka po zdravotnických a sociálních službách
Atraktivita služeb místní povahy
Tradice zemědělské a lesnické činnosti na Broumovsku
Vhodné pozemky, objekty a prostory k mnohostrannému využití
Využití památkových objektů
Region dostupný po železnici a letecky
Využití atraktivity území pro návrat mladých a vzdělaných lidí
Škola jako instituce není vnímána jako partner v komunitě
Poptávka po možnostech lepšího využití volného času.
Zvyšující se poptávka po dalším rozvoji cestovního ruchu s ohledem na ochranu
přírody a krajiny
Obnova kulturního dědictví
Obnova řemeslné tradice
Snižování počtu průmyslových podniků
Nadměrné a nešetrné využívání
přírodních zdrojů
Nestabilita významných zaměstnavatelů
– zejména přílišná koncentrace textilního
průmyslu, existence jednoho velkého
zaměstnavatele
Snižující se podíl mladých a vzdělaných
lidí v regionu, jejich odchod mimo
zájmové území způsobený nízkou
nabídkou odpovídajících pracovních
příležitostí
Změny v systému školství vedoucí
k zániku malých škol, odborných učilišť
Znehodnocení krajiny a přírody
(nevhodné stavby, nedisciplinovaná
turistika, nešetrné hospodaření v lesích
atd.)
Nepříznivý vývoj zemědělské politiky
Nevyřešení vlastnických vztahů
(především půda, lesy)
Spekulace s nemovitostmi, hlavně se
zemědělskou půdou
Zachováním neuspokojivého stavu
parametrů silniční sítě a železničních
tratí, a to včetně širšího území, je
ohrožen ekonomický rozvoj regionu
Zhoršení kvality ovzduší v důsledku
spalování levnějších druhů paliv,
případně jejich kombinací, použitých
z důvodu nárůstu cen zemního plynu
Snižující se počet obyvatel obcí
v důsledku nedostatečné občanské
vybavenosti a služeb
Nízká poptávka po službách cestovního
ruchu vlivem nepříznivého počasí
v hlavních turistických sezónách nebo
vlivem silného kurzu koruny.
Po vyhodnocení SWOT analýzy byl stanoven směr rozvoje dané oblasti s cílem posílit silné stránky, využít
příležitostí, zlepšit slabé stránky a eliminovat ohrožení.
Vztah a provázanost jednotlivých fichí na SWOT analýzu Broumovska:
FICHE 1 Venkov – lepší místo pro život
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Aktivní DSO Broumovsko.
Nedostatečná dopravní
dostupnost území a špatný
technický stav dopravní
infrastruktury
Využití památkových
objektů.
Zachováním neuspokojivého
stavu parametrů silniční sítě
a železničních tratí, a to
včetně širšího území, je
ohrožen ekonomický rozvoj
regionu.
Zavedené kulturní a
sportovní aktivity
nadregionálního významu
Špatný stavební stav většiny
památkových objektů
Vhodné pozemky, prostory
a objekty
k mnohostrannému využití.
25
Nevyužívané a chátrající
průmyslové a zemědělské
stavby
Nízká ekonomická aktivita a
související jevy (nedostatek
investičního kapitálu).
Poptávka po cyklodopravě –
rozvoj potenciálu dopravy
obyvatel.
Poptávka po sportovních a
společenských aktivitách
v tradičních i nových
formách.
FICHE 2 Cestování po Broumovském výběžku
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Základní infrastruktura pro
cestovní ruch
stavby zhoršující vzhled
regionu.
Poptávka po dalších
ubytovacích a stravovacích
kapacitách
Nízká poptávka po službách
cestovního ruchu vlivem
nepříznivého počasí v
hlavních turistických
sezónách nebo vlivem
silného kurzu koruny.
Dostatečná síť infocenter.
Změny v zemědělství
(nejisté postavení
zemědělsky hospodařících
subjektů).
Poptávka po doplňkových
službách cestovního ruchu
Síť turistických cyklotras
atraktivním územím.
Prodloužení turistické
sezóny
Změna využití části
zemědělské půdy například
pro krajinotvorné programy,
sport, turistiku a
zalesňování.
Vytvoření pracovních
příležitostí zejména pro
návrat mladých lidí do
regionu.
Zvyšující se poptávka po
dalším rozvoji cestovního
ruchu s ohledem na
ochranu přírody a krajiny.
FICHE 3 Kulturní krajina na Broumovsku jako dědictví Benediktinů
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Unikátní rozsáhlé kulturní a
historické dědictví a
jedinečné prostorové
rozvržení sídel v krajině
Špatný stavební stav většiny
památkových objektů
Obnova kulturního dědictví.
Znehodnocení kulturní
krajiny a přírody (nevhodné
stavby, nedisciplinovaná
turistika, nešetrné
hospodaření v lesích atd.)
Vnímatelný vliv
Benediktinů, kulturní krajina
– genius loci.
Nedostatečný a
nezodpovědný vztah části
lidí ke krajině, prostředí a
památkám.
Využití památkových
objektů
Zavedené kulturní a
sportovní aktivity
nadregionálního významu
Zvyšující se poptávka po
dalším rozvoji cestovního
ruchu využívajícího kulturní
krajinu.
26
FICHE 4 Rozvoj zemědělství na Broumovsku
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Podmínky vhodné pro
zemědělskou a lesnickou
činnost.
stavby
Změny v zemědělství
vyplývající z úbytku
pracovních míst, nejistého
postavení zemědělsky
hospodařících subjektů a
omezení živočišné výroby.
Tradice zemědělské a
lesnické činnosti na
Broumovsku.
Vhodné pozemky, objekty a
prostory
k mnohostrannému využití.
Nepříznivý vývoj
zemědělské politiky
Nevyřešení vlastnických
vztahů (především půda,
lesy), církevní restituce
FICHE 5 Podpora lesnictví
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Podmínky vhodné pro
zemědělskou a lesnickou
činnost
související jevy (nedostatek
investičního kapitálu,
nedostatek kvalifikované
pracovní síly)
Nadměrné a nešetrné
využívání přírodních zdrojů
Kvalitní životní prostředí.
Místní poškození přírody a
krajiny (snížená rozmanitost
druhů rostlin a živočichů,
špatná druhová skladba lesů
a nešetrné hospodaření
v nich, narušený vodní
režim, velké lány
zemědělské půdy) a
nedostatečné poznání limitů
využití krajiny.
Změny v lesnictví vyplývající
z nejistého postavení firem
hospodařících v lesích
Využití místních přírodních
zdrojů - Výroba z místních
přírodních zdrojů, kvalitní
hospodaření s nimi a
ochrana (lesy, voda, půda,
ovzduší).
Tradice lesnické činnosti na
Broumovsku.
Znehodnocení krajiny a
přírody (nevhodné stavby,
nedisciplinovaná turistika,
nešetrné hospodaření
v lesích atd.)
Nevyřešení vlastnických
vztahů (především půda,
lesy), církevní restituce
Nepříznivý vývoj
zemědělské politiky.
FICHE 6 Podpora drobného podnikání
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Aktivní Podnikatelský klub
Broumovska
související jevy
(nezaměstnanost, nízká
úroveň příjmů, nedostatek
investičního kapitálu,
nedostatek kvalifikované
pracovní síly).
Nedostatečná síť obchodů a
služeb.
Poptávka po službách místní
povahy.
Nestabilita významných
zaměstnavatelů – zejména
přílišná koncentrace
textilního průmyslu,
existence jednoho velkého
zaměstnavatele.
Obnova řemeslné tradice.
stavby.
Prostor pro další příležitosti
pro uplatnění vzdělaných
lidí – mladých k návratu,
přistěhovaných do regionu
Snižující se počet obyvatel
obcí v důsledku
nedostatečné občanské
vybavenosti a kvality služeb.
Snižující se podíl mladých a
vzdělaných lidí v regionu,
respektive jejich migrace
mimo zájmové území
způsobená nízkou nabídkou
27
odpovídajících pracovních
příležitostí.
Nevracení se mladých a
vzdělaných lidí po ukončení
studia.
Šíření potřebných informací
– pomoc začínajícím
podnikatelům.
FICHE 7 Informace Broumovsku
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Komunikace a vzájemná
informovanost uvnitř
regionu (státní správa,
samospráva, podnikatelé,
církev, občanský sektor) a
snaha řešit společně
budoucnost území.
Chybějící možnosti
vzdělávání (odborné střední
školství, vzdělávání pro
dospělé, rekvalifikace,
pracovní poradenství,
celoživotní vzdělávání).
Šíření potřebných informací
pro podnikatele, zemědělce,
pracovní poradenství,
pomoc začínajícím.
Fungující síť knihoven se
základní dostupností
internetu.
Zvýšená koncentrace osob
ze znevýhodněného
sociokulturního prostředí
související jevy
(nezaměstnanost, nízká
úroveň příjmů, malá kupní
síla, nedostatek investičního
kapitálu, nedostatek
kvalifikované pracovní síly).
Nezájem rodin ze
znevýhodněného
sociokulturního prostředí o
vzdělávání.
Prostor pro využití
informačních technologií.
Hrozby
Snižující se podíl mladých a
vzdělaných lidí v regionu,
jejich odchod mimo
zájmové území způsobený
nízkou nabídkou
odpovídajících pracovních
příležitostí.
Formy výchovy a vzdělávání
využívající kvalitního
životního prostřed.
FICHE 8 Plus životu na Broumovsku
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Síť základních
zdravotnických a sociálních
služeb, spádová nemocnice
Nedostatečná síť, kapacita a
úroveň doplňkových
sociálních a zdravotnických
služeb
Nedostatečná síť obchodů a
služeb.
Poptávka po sociálních a
zdravotnických službách.
Snižující se počet obyvatel
regionu v důsledku
nedostatečné občanské
vybavenosti a kvality služeb
Vzrůstající kulturní,
sportovní a spolková činnost
obyvatel.
Využití spolkového a
společenského života obcí a
jeho propojení s poptávkou
po vhodných prostorách a
objektech (objekty v různém
stavu jsou k dispozici).
Rozvoj komunitní role škol.
Potenciál aktivních místních
lidí pro rozvoj zájmové
kulturní činnosti
Poptávka po možnostech
lepšího využití volného času.
28
6. Strategie
6.1. Priority a cíle
6.1.1. Osy a opatření Programu rozvoje venkova implementované
do SPL:
Osa I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICVÍ
Opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků
Opatření I.1.2. Investice do lesů
Osa III – KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA
Opatření
Opatření
Opatření
Opatření
Opatření
III.1.2.
III.1.3.
III.2.1.
III.2.2.
III.3.1.
Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje
Podpora cestovního ruchu
Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby
Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
Vzdělávání a informace
Zemědělství,
PRIORITA 1
lesnictví,
Obnova a rozvoj obcí, kulturní
životní
prostředí a dědictví venkova a cestovní ruch
na Broumovsku
krajina na
Broumovsku
PRIORITA 2
6.1.2. Vztah SPL MAS Broumovsko+ ke struktuře PRV
FICHE 1 Venkov – lepší místo pro život
Osa III
Hlavní opatření
III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic
FICHE 2 Cestování po Broumovském výběžku
Osa III
Hlavní opatření
III.1.3 Podpora cestovního ruchu
FICHE 3 Kulturní krajina na Broumovsku jako dědictví Benediktinů
Osa III
Hlavní opatření
III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví
venkova
FICHE 4 Rozvoj zemědělství na Broumovsku
Osa I
Hlavní opatření
I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků
Kvalita života a vzdělávání
PRIORITA 3
FICHE 5 Podpora lesnictví
Osa I
Hlavní opatření
I.1.2.1 Lesnická technika
FICHE 6 Podpora drobného podnikání
Osa III
Hlavní opatření
III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich
rozvoje
FICHE 7 Informace Broumovsku
Osa III
Hlavní opatření
III.3.1 Vzdělávání a informace
FICHE 8 Plus životu na Broumovsku
Osa III
Hlavní opatření
III.2.1.2 Občanské vybavení a služby
29
6.1.3. Popis priorit a cílů SPL MAS Broumovsko+
6.1.3.1. Priorita 1: Obnova a rozvoj obcí, kulturní dědictví venkova a cestovní
ruch na Broumovsku
Cíle:
 Zlepšení stavu infrastruktury v obcích, trávení volného času a zlepšení vzhledu obcí na Broumovsku
 Posílení vlivu cestovního ruchu na prosperitu celé oblasti, zvýšení povědomí o regionu
Broumovska, rozšíření nabídky pro návštěvníky
 Obnova zhodnocení a využití kulturního dědictví regionu Broumovska
Popis priority:
Priorita 1 je zaměřena na vytvoření podmínek pro kvalitní život na Broumovsku. Bude podporována
obnova vesnické zástavby ( zlepšení její estetické úrovně, zlepšení vzhledu obcí, obnova a úprava
veřejných prostranství, parků, návsí, obnova místních komunikací a zeleně). Při obnově bude
respektován charakter vesnické zástavby na Broumovsku. Nedílnou součástí obcí jsou kulturní památky,
bude tedy podpořena jejich obnova a údržba.
Priorita je také zaměřena na rozvoj služeb v cestovním ruchu, zejména ubytovacích a stravovacích
kapacit. Cestovní ruch je na Broumovsku považován za jeden za základních pilířů rozvoje celého
Broumovska, kde má cestovní ruch obrovský význam. V rámci této priority bude podporováno budování
turistické infrastruktury.
Priorita bude realizována prostřednictvím tří FICHÍ:
FICHE 1: Venkov – lepší místo pro život
Charakteristika FICHE 1
Podpora v rámci této fiche umožní realizaci projektů zaměřených na obnovu infrastruktury v obcích,
podnikání i relaxaci. Tím se zlepší životní podmínky a zvýší atraktivita obcí. V zájmu posílení
sounáležitosti místních obyvatel s místním prostředím je podpora zaměřena také na zajištění zázemí pro
aktivity místních, společenských, kulturních, zájmových a sportovních organizací, spolků a církví a jejich
organizací, které přispívají k zachování tradic a upevňují lokální identitu a mezilidské vztahy.
Cíle FICHE 1
 Zlepšení stavu infrastruktury v obcích
 Zkvalitnění podmínek pro bydlení
 Zlepšení vzhledu obcí
Oblasti podpory FICHE
 Stavební obnova a nová výstavba místních komunikací III. A IV. tř.
 Stavební obnova nebo nová výstavba sítí technické infrastruktury
 Stavební obnova veřejných prostranství, parkové úpravy
 Nákup techniky pro údržbu zeleně
FICHE 2: Cestování po Broumovském výběžku
Celá oblast regionu MAS Broumovsko je bohatá na historické a kulturní památky. Na území Broumovska
se nachází přitažlivá jedinečná příroda a krajina s vysokým stupněm ochrany, region je součástí
Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Významné je rozsáhlé kulturní a historické dědictví a jedinečné
prostorové rozvržení sídel v krajině. Nedostatečná je nabídka služeb v cestovním ruchu, včetně
ubytovacích kapacit a doprovodné infrastruktury. Cílem je tedy zvýšit počet lůžek v ubytovacích
kapacitách, vytvořit dostatečnou nabídku pro aktivní trávení volného času turistů a návštěvníků. V
dlouhodobém horizontu je cílem prodloužit turistickou sezonu a zvýšit počet dní, které stráví návštěvníci
v regionu.
30
Cíle FICHE 2
 Posílení vlivu cestovního ruchu na prosperitu celé oblasti
 Zvýšení povědomí o regionu Broumovska
 Rozšíření nabídky pro české i zahraniční návštěvníky
 Stavební obnova, příp. nová výstavba malokapacitních ubytovacích zařízení, včetně
dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury
 Výstavba a rekonstrukce zařízení služeb pro letní i zimní turistiku
stravování a
FICHE 3: Kulturní krajina na Broumovsku jako dědictví Benediktinů
Fiche podpoří programy pro obnovu, zhodnocení a využití kulturního dědictví regionu Broumovska,
jako odkazu sedmi set let působení řádu Benediktinů. Cílem fiche je postupná obnova kulturního
dědictví venkova . Fiche umožní investice do oprav a využití historických objektů , obnovu a
zhodnocování kulturních památek. Dojde ke zhodnocování památkově významných území, kulturních
prvků vesnic a venkovské krajiny. Vytvoří se tak podmínky pro komplexní zlepšení kvality života ve
venkovském prostoru na území Broumovska.
Cíle FICHE 3
 Zhodnocení kulturního dědictví regionu Broumovska jako odkazu sedmi set let působení řádu
Benediktinů
 Zachování typického rázu obcí na Broumovsku
 Obnova a zhodnocování kulturního dědictví venkova
 Stavební obnova a zhodnocování památek, revitalizace historických parků
 Stálé výstavní expozice a muzea
6.1.3.2. Priorita 2: Zemědělství, lesnictví, životní prostředí a krajina
FICHE 4: Rozvoj zemědělství na Broumovsku
Podpora v rámci této FICHE umožní investice do zemědělských staveb (rekonstrukce příp. nová
výstavba) a technologií pro živočišnou výrobu. Investice jednoznačně umožní modernizaci zemědělských
podniků a přispějí k jejich konkurenceschopnosti. Existence těchto zemědělských podniků je v
dlouhodobém horizontu nezbytná z hlediska zaměstnanosti a zejména jejich nezastupitelného významu
pro údržbu krajiny a zachování jejího rázu.
Opatření je určeno pro stabilizaci zemědělské výroby, vycházející z místních tradic a využívajících místní
přírodní zdroje. V současné době trpí zemědělská výroba špatným technickým stavem zemědělských
objektů a jejich technologického vybavení. Tento stav neumožňuje další rozvoj zemědělské výroby ve
smyslu inovací, restrukturalizace, tedy celkové konkurenceschopnosti.
Cíle FICHE 4
 Zlepšení stavebního a technického stavu objektů a technologického vybavení zemědělských farem
 Zlepšení možností zemědělského podnikání
 Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských farem
 Investice do zemědělských staveb a budov
 Investice do techniky a technologií pro živočišnou a rostlinnou výrobu
 Výstavba a rekonstrukce ustájovacích ploch a chovatelských zařízení
 Výstavba a rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby
31
FICHE 5: Podpora lesnictví
Lesy zaujímají v regionu MAS podíl z celkové rozlohy ( dle údajů ČSÚ 34,8 % ), zvyšují kvalitu života pro
místní obyvatele a jsou lákadlem pro návštěvníky. Stejně jako je podpořena úprava a údržba lesů, je
nezbytné pro zachování a zlepšování produkční a rekreační funkce lesa, umožnit investice do příslušné
lesnické techniky za účelem zvýšení produktivity práce.
Cíle FICHE 5
 Zajištění konkurenceschopnosti subjektu hospodařící v lesích
 Nákup technického vybavení pro subjekty hospodařící v lesích
 Investice do strojního vybavení pro údržbu lesních cest
 Investice do strojního vybavení pro zalesňování a úpravu půdy, ochranu kultur, těžbu, přibližování,
odvoz, manipulaci, prvotní zpracování dřeva
FICHE 6: Podpora drobného podnikání
Region MAS Broumovsko je kromě zemědělského podnikání i místem, kde je velký počet drobných
podnikatelů bez zaměstnanců nebo pouze s jedním až dvěma zaměstnanci. Tito podnikatelé mají často
konkurenční nevýhodu proti velkým podnikům stejného zaměření. V dlouhodobé perspektivě realizace
tohoto opatření má za cíl udržet drobné živnostníky na venkově a zajistit konkurenceschopnost proti
velkým firmám, a tím přispět ke zvýšení atraktivity bydlení na venkově formou dostupnosti
požadovaných služeb a pracovních příležitostí.
Cíle FICHE 6
 Rozvoj drobného podnikání na Broumovsku
 Zvýšení zaměstnanosti
 Zajištění dostupnosti základních podnikatelských činností pro občany
 Zlepšení pracovního prostředí v provozovnách malých podnikatelů
 Rekonstrukce, modernizace či přestavba objektů sloužících k podnikatelské činnosti
 Nákup strojů, technologie, zařízení provozoven a dílen, hardware, software
Priorita č.3: Kvalita života a vzdělávání
FICHE 7: Informace Broumovsku
Broumovsko je region s nižší úrovní vzdělání obyvatelstva, zapříčiněnou téměř úplnou obměnou
obyvatelstva po r. 1945. Ve 2.polovině 20. století a rovněž po roce 1989, vzhledem k izolaci a
odloučenosti Broumovska, nastal odchod velké části mladých, vzdělaných lidí. Tito lidé odcházejí do
ekonomicky silnějších oblastí a proto průměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva stagnuje. Cílem fiche je
zvyšování celkové vzdělanosti obyvatelstva regionu. V rámci této fiche budou podpořeny vzdělávací
aktivity odpovídající potřebám obyvatel a zaměstnavatelů regionu.
Cíle FICHE 7
 Podpora informovanosti a vzdělanosti obyvatel regionu
 Rozšíření nabídky vzdělávání v oblasti zakládání a rozvoje podnikatelské činnosti včetně
zemědělství, cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic, občanského vybavení a služeb
 Vzdělávací projekty – služby, pronájem sálu a učeben, technické zabezpečení, studijní materiály,
organizace semináře
 Vzdělávací projekty – zajištění výukových prostor, činnost lektorů a překladatelů, odborné exkurze
32
FICHE 8: Plus životu na Broumovsku
Na Broumovsku přetrvává nedostatečná občanská vybavenost, a to pro základní služby vč. sociálních a
zdravotnických, pro vzdělávání a pro trávení volného času, odpočinek a setkávání lidí. Tím se snižuje
atraktivita obcí a oslabuje vzájemná sounáležitost obyvatel. Region je nízkou úrovní občanské
vybavenosti, vyplývající z dlouhodobého podfinancování znevýhodněn ve srovnání s ekonomicky
silnějšími oblastmi. Podpořením projektů dané fiche dojde v dlouhodobé perspektivě k posílení aktivní
a tvořivé činnosti obyvatelstva, a dále k vytvoření příznivých životních podmínek pro klidný a spokojený
život všech skupin obyvatel.
Cíle FICHE 8
 Posílení identity venkovské oblasti
 Vytvoření lepších podmínek pro život lidí na venkově
 Doplnění a zkvalitnění občanské vybavenosti a služeb
 stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), příp. nová výstavba, budov
a ploch sloužících zajištění občanského vybavení v oblasti školství, zdravotnictví, kultury, sociálních
služeb, péče o děti, základní obchodní infrastruktury a sportovních aktivit, veřejné správy a
hasičských zbrojnic, integrovaných informačních a školících center,
 nákup zařízení, technologie, vybavení, hardware, software,
 infrastruktura spojená se zavedením vysokorychlostního internetu.
 investice pro pořízení materiálně – technického zázemí a vybavení pro společenské,
spolkové,
sportovní,kulturní, environmentální a církevní aktivity včetně stavebních výdajů malého rozsahu
6.2. Způsob dosahování cílů a priorit
6.2.1. Dosahování naplnění cílů a priorit
Jednotlivé priority a cíle MAS Broumovsko+ budou naplňovány realizací konkrétních projektů v rámci
jednotlivých fichí, proto budou podpořeny projekty vykazující schopnost přispět k dosažení cílů a
naplnění priorit. Výběru priorit prostřednictvím dotazníku a následně prací na SPL se zúčastnili všichni
členové MAS, kteří zformulovali své potřeby do projektových záměrů. V současné době má MAS z území
„ vysbírány“ projektové záměry jak obcí , neziskového sektoru, tak i zemědělských a nezemědělských
subjektů. Tato databáze byla vytvořena v lednu až únoru 2007 a aktualizována v r. 2008, tím má MAS
k dispozici projektové záměry, jež jsou v souladu se Strategickým plánem LEADER. Strategický plán
LEADER reaguje na předcházející rozvojové dokumenty, a tím zohledňuje potřeby subjektů z území MAS.
Současně je SPL v souladu s Programem rozvoje venkova, tím směřuje rozvoj území v souladu s cíli ČR a
EU. Z přehledů zpracovaných v jiných částech SPL (např. bod 6.5.2) vyplývá, že území má zpracované
rozvojové dokumenty zohledňující jak potřeby občanů tak cíle ostatních subjektů. Trvale se však
nedostávají finanční prostředky k realizaci potřeb a cílů, které by odstraňovaly zaostávání způsobené
v regionu v letech 1945 – 1989, ale současně pomohly k urychlení rozvojových aktivit. Zkušenosti
s realizací programu Leader ČR ukázaly, že v území je dostatek projektů i vůle k jejich realizaci. Členové
MAS Broumovsko+ očekávají, že realizované projekty podnítí aktivitu dalších subjektů. Celý SPL je
provázán tak, aby jednotlivá opatření působila pozitivně nejen v oblastech, které řeší, ale současně
podporovala rozvoj dalších oblastí a tím přinášela synergické efekty.
Z tohoto pohledu není nebezpečí nedostatku projektů.
6.2.2. Dopady SPL a jeho přínosy pro dané území v dlouhodobější
perspektivě
V dlouhodobější perspektivě přispěje realizace SPL MAS Broumovsko+ v letech 2008-2013 k postupnému
dosažení stavu, který je formulován ve Strategické vizi Integrovaného plánu rozvoje Broumovska
(zpracován 2007). Aktivity MAS jsou v souladu s IPRB, avšak mohou pomoci realizovat vizi v určité
oblasti, a to v oblasti, která je vymezena Programem rozvoje venkova. Právě to, že se MAS věnuje
v souladu s Programem rozvoje venkova určité části rozvoje Broumovska, přičemž jiným způsobem se
33
naplňují priority IPRB např. v oblasti čištění odpadních vod, rozvoje měst, vzdělávání atd. je zárukou
realizace projektů navzájem se doplňujících se synergickými efekty, a tím rovněž v souladu s principy
trvale udržitelného rozvoje. Tím je předpoklad integrovaného propojení aktivit a výsledků realizace
projektů.
Výsledkem tak bude region nabízející plnohodnotný a trvale udržitelný život na venkově vycházející ze
specifických podmínek a tradic Broumovska, oblastí nabízející návštěvníkům široké možnosti zimní i letní
turistiky založené na využití stávajících a nově vybudovaných kapacit, oblastí vytvářející podmínky pro
rozvoj služeb a podnikání především malých podniků s maximálním využitím místních zdrojů, se
zdůrazněným rozvojem zemědělství a lesnictví.
Tohoto stavu bude dosaženo především dlouhodobým partnerství podnikatelského, veřejného a
neziskového sektoru, které umožní realizaci aktivit, na které by finanční, personální a odborné znalosti
jednotlivých skupin nestačily. Splnění stanovených cílů neukončí toto partnerství, ale naopak bude
impulsem pro spolupráci s dalšími subjekty, které prozatím o koordinaci aktivit zájem nemají. Rozvoj
podnikání ve všech sférách zajistí jednak vyšší zaměstnanost, rozvoj služeb a vytvoří základní podmínky
pro trvale udržitelný život na Broumovsku.
6.2.3. Soulad cílů a priorit s trvale udržitelným životem
SPL navazuje na rozvojové dokumenty zpracovávané v předcházejících letech, komunitní metodou pak
v posledních pěti letech. Na zpracování předcházejících dokumentů se tak vedle samosprávy podílely i
další subjekty. Rovněž na zpracování SPL se podíleli členové MAS zastupující veřejný, podnikatelský,
zemědělský i neziskový sektor. Tím je předpoklad, že cíle a priority vyváženě odráží záměry rozvoje
regionu jako celku, a projekty, jež budou v souladu s těmito cíli a prioritami, budou rovněž trvale
udržitelné.
Všechny stanovené cíle a priority mají sjednocující prvek, kterým je kvalita života a trvale udržitelný život
na Broumovsku. S využitím metody LEADER budou podporovány aktivity zaměřené na rozvoj obcí,
cestovního ruchu, zemědělství, lesnictví, posílení ekonomického prostředí a zachování přírodního a
kulturního dědictví pro další generace. Základem pro trvale udržitelný život je především udržení dalších
generací mladých lidí na Broumovsku tak, aby neodcházeli za snazšími životními podmínkami do
vnitrozemí, ale docenili přednosti života v klidném regionu s kvalitním životním prostředím, obnovenou
spolkovou aktivitou, navázanou historickou tradicí, v regionu oplývajícím přírodními i stavebními
památkami.
Shrnutí: Zárukou naplnění cílů a priorit je vedle existujícího dostatku projektových záměrů
v území především aktivní práce členů MAS za spolupráce podnikatelů zemědělských i
nezemědělských, veřejného a neziskového sektoru. SPL vzniká na základě názorové shody
účastníků z různých oborů a různých zájmových skupin, přičemž tato názorová shoda se vytváří
po dobu delší než pět let, a to především spoluprací na rozvojových dokumentech regionu.
Doposud se však nedostává dostatek finančních prostředků k realizaci cílů.
6.3. Zapojení inovačních prvků
6.3.1. Změny oproti dosavadní praxi řešení místních problémů
Nejvýraznější změnou oproti praxi řešení místních problémů v předcházejících letech je přímý podíl
místních aktérů rozvoje venkova na rozhodování o strategii a volbě cílů a priorit v území jejich
působnosti. Na Broumovsku je ve srovnání s jinými obdobnými regiony ojedinělá možnost spolupráce
mezi DSO Broumovsko (členy jsou obce), Podnikatelským klubem Broumovska (členy je přibližně 15
největších zaměstnavatelů regionu z podnikatelské sféry) a MAS Broumovsko+.
Výsledkem tohoto úsilí byl již dříve zpracovaný Program rozvoje Broumovska ( PRB ) a Integrovaný plán
rozvoje Broumovska ( IPRB ), ze které vychází i tento Strategický plán. Nutno však poznamenat, že tato
změna již probíhá od roku 2005, kdy byla založena MAS Broumovsko+, která přinesla do regionu nové
možnosti podpory projektů z programů typu LEADER. Tato změna rovněž spočívá ve skutečnosti, že se
na místní úrovni prostřednictvím partnerů sdružených v MAS rozhoduje o tom, které projekty budou
34
finančně podpořeny. Výrazně pozitivním prvkem této změny je rozvoj partnerství mezi veřejným a
neveřejným sektorem a to nejen v místní akční
skupině jako samostatném subjektu, ale zejména v aktivitách iniciovaných SPL a IPRB, jež se vyznačují
vysokou mírou spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Dochází tak k
propojování zájmů samospráv, podnikatelů, neziskových organizací i občanů a posílení jejich
sounáležitosti s daným územím.
6.3.2. Výčet inovačních aktivit
Strategický plán Leader a Integrovaný plán rozvoje Broumovska vytvářejí prostor pro podporu inovační
aktivit.
Podporovány budou zejména následující inovační aktivity:
 uvedení na trh nových služeb, které odrážejí specifičnost území – nové služby pro rodiny s dětmi,
nové služby pro seniory; nové služby v cestovním ruchu
 netradiční způsoby řízení a zapojení místního obyvatelstva v rozhodovacím procesu a realizaci
projektů – vlastní metoda Leader a působnost MAS, společné rozvojové projekty, veřejná
projednávání projektů a jejich ukázky, komunitní plánování, místní agenda 21, marketingové řízení,
koordinace činnosti v oblasti cestovního ruchu
 zavádění nových metod při využívání potenciálu území - kombinace a propojení ekonomických
sektorů, které byly doposud tradičně oddělené, propojení zemědělské výroby se subjekty
poskytující služby nejrůznějšího charakteru v oblasti cestovního ruchu
 nové akce či aktivity prováděny v území poprvé – zavádění nových tradic, technologií a postupů
(nové technologie šetrné k životnímu prostředí)
6.3.3. Způsob využití místního potenciálu k inovacím
Inovační aktivity jsou podmíněny vhodnými podmínkami vytvářejícími potenciál k inovacím. Území má
značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, přičemž je to činnost vhodná k doplnění hlavní činnosti
řady zemědělců či vlastníků nemovitostí v území. Broumovsko je turisticky atraktivní region, jenž doplácí
na svou geografickou polohu (přílišnou vzdálenost od větších center a dopravních tepen). Dosavadní
chování subjektů působících v cestovním ruchu je neúčinné, neboť každý postupuje jednotlivě bez
spolupráce s ostatními. Inovativní bude přivedení těchto podnikatelských subjektů ke spolupráci,
koordinaci aktivit a síťování služeb. Nevýhodou je skutečnost, že region nemá zpracovanou vlastní
koncepci rozvoje cestovního ruchu. Ta bude projednávána s příslušnými aktéry rozvoje cestovního ruchu
v prvním pololetí 2009, i to bude inovací, neboť dosud komunikace mezi subjekty působícím v cestovním
ruchu neexistovala. Zřejmě však bude mikroregion v cestovním ruchu zdůrazňovat svou atraktivnost
(skalní města, barokní památky), rozvíjet tradiční (cykloturistika) i nové (aktivní dovolená) podněty a
využívat blízkost Polska. Existence velkého počtu historických broumovských statků bude umožňovat
rozvoj agroturistiky, což je rovněž typ turistky v regionu téměř neexistující, a tím bude inovativní.
Nezbytné bude vytvářet sítě subjektů poskytujících služby pro turisty, jakožto inovačního prvku, který
doposud v regionu není.
6.3.4. Způsoby přínosu, účinnosti a udržitelnosti inovací a
inovačních postupů na území MAS
Základním inovačním přístupem k rozvoji venkovské oblasti je působnost MAS a využití metody LEADER.
MAS má s touto metodou zkušenosti z Programu LEADER ČR v r. 2007 a má vytvořené dostatečné
zázemí pro uplatnění této metody. Místní aktéři různých oborů a různých zájmových skupin si vyzkoušeli
způsob vzájemné komunikace a výhody komunitní metody plánování. Tím je předpoklad udržitelnosti
uplatnění metody LEADER i do budoucna.
Udržitelnost, účinnost a přínosy inovací uvedených v předcházejících odstavcích se opírá zejména o
aktivity obcí a svazků obcí spočívající v organizování veřejných akcí, veřejných zasedání zastupitelstev,
společné účasti obcí na rozvojových projektech zastřešené Dobrovolným svazkem obcí. Konkrétní
35
přínosy, účinnost a udržitelnost inovací bude průběžně monitorována místní akční skupinou při realizaci
projektů naplňujících cíle tohoto SPL.
Inovační aktivity na území v působnosti MAS přinesou lepší využití potenciálu území, vytváření nových
pracovních míst, zatraktivnění celého území zejména pro cestovní ruch a bydlení a ve svém důsledku
zlepšení celkové ekonomické situace.
6.4. Finanční plán
Částka uvažovaná ve finančním plánu je předběžná a MAS Broumovsko+ je připraveno přizpůsobit
uvedený rozpis skutečným finančním tokům a částkám.
Předpokládané rozdělení finančních prostředků do let a fichí je uvedeno ve dvou samostatných
tabulkách – rozvržení finančních prostředků do let a rozdělení finančních prostředků mezi fiche.
Finanční plán je sestaven tak, aby respektoval návaznost jednotlivých aktivit s cílem dosáhnout
postupného rozvoje všech oblastí. Podpora bude směřována z počátku do budování základní
infrastruktury a občanské vybavenosti v obcích, ale také do podpory drobného, zemědělského
podnikání a lesnictví a následně bude podporováno rozvíjení v těchto oblastech. V tomto smyslu byly
také sestaveny jednotlivé FICHE s alokací finančních prostředků.
Respektovány byly také potřeby potenciálních žadatelů, které byly zjišťovány při zpracování SPL MAS
Broumovsko+ a jsou založeny na konsenzu jednotlivých subjektů zapojených do zpracování SPL.
MAS Broumovsko+ provede v polovině období hodnocení realizace SPL, na základě kterého případně
mírně upraví finanční plán.
Tabulka: Rozvržení finančních prostředků do let
2009
17%
2010
22%
2011
22%
2012
22%
2013
17%
Tabulka: Rozvržení finančních prostředků mezi FICHE
FICHE
FICHE 1
FICHE 2
FICHE 3
FICHE 4
FICHE 5
FICHE 6
FICHE 7
FICHE 8
Venkov – lepší místo pro život
Cestování po Broumovském výběžku
Kulturní krajina na Broumovsku jako dědictví Benediktinů
Rozvoj zemědělství na Broumovsku
Podpora lesnictví
Podpora drobného podnikání
Informace Broumovsku
Plus životu na Broumovsku
Alokace finančních
prostředků na FICHI
(v procentech )
20
8
10
14
7
14
2
25
6.5. Integrovaná strategie území
Strategický plán LEADER MAS Broumovsko+ na období 2008 – 2013 navazuje a vychází z Integrovaného
plánu rozvoje Broumovska ( IPRB ). Integrovaný plán rozvoje Broumovska je uceleným rozvojovým
dokumentem, jedná se o ucelenou strategii rozvoje území Broumovska zahrnující všechny problémové
oblasti napříč jednotlivými sektory. IPRB vznikl ve spolupráci veřejné, neziskové a soukromé sféry.
36
6.5.1. Stručný popis IPRB a soulad SPL Broumovsko+ a IPRB
8.5.1.1. Stručný popis IPRB
Definice strategické vize:
Broumovsko – přírodně hodnotný a turisticky atraktivní region poskytující kvalitní podmínky pro život
současné i budoucí generace.
Z IPRB vycházejí předložené prioritní osy, které budou základním východiskem záměrů v jednotlivých
kritických oblastech.
Prioritní osa č.1: Cestovní ruch a volný čas
Cílem prioritní osy je využít přírodního a kulturního bohatství regionu pro zvýšení podílu cestovního
ruchu na komplexním rozvoji celého regionu. Je nezbytné vybudovat infrastrukturu cestovního ruchu s
možností využití volného času a to vše pro přilákání většího počtu návštěvníků do regionu. Prioritní osa
je rozvíjena prostřednictvím čtyř specifických cílů. Zaměření těchto specifických cílů zastřešuje jednotlivé
oblasti podpory v rámci této prioritní osy.
Prioritní osa „Cestovní ruch a volný čas“ je zaměřena na zkvalitnění a rozvoj celé oblasti cestovního
ruchu zahrnující vytvoření dostatečné kapacity infrastruktury cestovního ruchu, zlepšení stavu a údržby
kulturně-historických památek, rozvoj turistiky a cykloturistiky, pro něž jsou v regionu vytvořeny
předpoklady dané přírodními podmínkami. S tím souvisí nezbytnost zajistit dostatečnou síť ubytovacích
a stravovacích zařízení v odpovídající kvalitě, zajistit kvalitní a smysluplné trávení volného času. Pro
dosažení efektu rozvoje regionu s příznivými ekonomickými dopady na prosperitu je též žádoucí zaměřit
pozornost na řádnou propagaci Broumovska pro zatraktivnění a přilákání návštěvníků.
Prioritní osa č.2: Doprava
Cílem prioritní osy je zlepšení dopravní dostupnosti celého území zkvalitněním regionální dopravní
infrastruktury. Zlepšením kvality a rozsahu dopravní infrastruktury se zvýší dopravní dostupnost,
atraktivita regionu pro investory i návštěvníky a mobilita pracovní síly.
Prioritní osa je rozvíjena prostřednictvím 3 specifických cílů. Zaměření těchto specifických cílů zastřešuje
jednotlivé oblasti podpory realizovatelné v rámci této prioritní osy.
Prioritní osa „Doprava“ je zaměřena na modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury silniční, železniční a
cyklistické včetně souvisejících staveb, ale i infrastruktury sloužící potřebám veřejné dopravy v obcích.
Kvalitní síť dopravní infrastruktury je nezbytným předpokladem rozvoje a konkurenceschopnosti celého
regionu a trvale udržitelného života v jednotlivých obcích.
Prioritní osa č.3: Podnikatelské prostředí a zemědělství
Hlavním cílem této prioritní osy je co nejvíce využít ekonomického potenciálu regionu a to jak v oblasti
zemědělství, tak v dalších oblastech podnikání. Díky efektivnějšímu využívání ekonomického potenciálu
regionu dojde ke zvýšení ekonomické prosperity a zaměstnanosti v regionu. Prioritní osa je rozvíjena
prostřednictvím 2 specifických cílů, které zastřešují jednotlivé oblasti podpory realizovatelné v rámci
této prioritní osy.
Prioritní osa „Podnikatelské prostředí a zemědělství“ je zaměřena na podporu podnikání. Jedná se zde
konkrétně o revitalizaci brownfields pro podnikatelské účely a podporu podnikatelských aktivit a jejich
zázemí. V rámci této prioritní osy je zvláště podporována oblast zemědělství, konkrétně modernizace
zemědělských podniků a podpora zemědělské výroby.
Prioritní osa č.4: Infrastruktura a životní prostředí
Cílem prioritní osy je napojení obcí na technickou infrastrukturu a ochrana životního prostředí na území
chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Ochranou a zlepšováním kvality životního prostředí a trvale
udržitelné krajiny lze udržet poměrně čisté prostředí pro život všech místních obyvatel. Prioritní osa je
37
rozvíjena prostřednictvím čtyř specifických cílů. Zaměření těchto specifických cílů zastřešuje jednotlivé
oblasti podpory v rámci této prioritní osy.
Prioritní osa 4 „Infrastruktura a životní prostředí“ je zaměřena na podporu dobudování
vodohospodářské infrastruktury, energetických sítí a technických systémů. Dále je také zaměřena na
podporu využití obnovitelných či alternativních zdrojů energie, šetrných k životnímu prostředí a úspory
energií. K ochraně životního prostředí přispěje i kvalitní péče o krajinu a rozvoj environmentálního
vzdělávání obyvatel.
Prioritní osa č.5: Občanská vybavenost a kvalita života
Cílem prioritní osy je rozvoj lidských zdrojů a zkvalitňování lidského potenciálu včetně zajištění
dostupných kvalitních veřejných služeb. Toto jsou základní podmínky rozvoje regionu, kterými se vytváří
předpoklad pro kvalitní a spokojený život všech obyvatel.
Prioritní osa je rozvíjena prostřednictvím třech specifických cílů. Zaměření těchto specifických cílů
zastřešuje jednotlivé oblasti podpory v rámci této prioritní osy.
Prioritní osa „Občanská vybavenost a kvalita života“ je zaměřena na zlepšení sítě sociálních a
zdravotních služeb včetně zkvalitnění celé sítě občanské vybavenosti a infrastruktury škol včetně
dostupnosti všech typů vzdělávání pro obyvatele. Zaměření prioritní osy zahrnuje též orientaci na další
nezbytné podpůrné faktory ovlivňující kvalitu života. Jedná se o podporu kvalitního bydlení a regeneraci
a revitalizaci veřejných prostranství a budov. Takto se vytvoří základní podmínky a předpoklady pro
kvalitní a spokojený život všech obyvatel Broumovska.
8.5.1.2. Soulad SPL Broumovsko+ s IPRB
Strategický plán vychází z podkladů a závěrů při zpracování Integrovaného plánu rozvoje Broumovska. A
snaží se maximálně naplňovat záměry a cíle vzniklé na základě analýzy a průzkumu regionu při
zpracování IPRB. SPL zohledňuje část závěrů a cílů IPRB, která je v souladu s Programem rozvoje
venkova. Logicky nebyly do SPL zahrnuty projektové záměry vyžadující velké investice do infrastruktury
s finančními vstupy v desítkách milionů, protože tento nástroj trvale udržitelného rozvoje regionů na to
není schopný reagovat. SPL může pro jednotlivé priority podporovat nebo připravovat podmínky pomocí
menších investic, které budou základem pro realizaci některého z těchto velkých projektů.
6.5.2. Další rozvojové dokumenty platné pro území MAS
Broumovsko+
 Integrovaný projekt rozvoje Broumovska, zpracovaný 1997 – 1998; zadavatel: DSO Broumovsko;
zpracovatel: externí zpracovatelé
 Program rozvoje Broumovska, zpracovaný v roce 2003; zpracovatel: DSO Broumovsko komunitní
metodou
 Příprava regionu Broumovsko na realizaci rozvojové strategie; zpracováno v r. 2005 s využitím
dotace Ministerstva zemědělství; zadavatel: DSO Broumovsko; zpracovatel : Devela, a. s., Všeruby
u Plzně
 Integrovaný plán rozvoje Broumovska, zpracována v r. 2007; zadavatel: DSO Broumovsko,
spolupráce MAS Broumovsko+; zpracovatel: Centrum evropského plánování, a. s., Hradec Králové,
Subdodavatel SURPMO, a. s., Hradec Králové
 v r. 2008 se zpracovává návrh Koncepce rozvoje cestovního ruchu Broumovska; zadavatel: město
Broumov; zpracovatel: Agentura pro rozvoj Broumovska, o. s.
 v roce 2008 bude schválen Program regenerace městské památkové zóny města Broumova,
dosavadní Program regenerace je z roku 1996; zpracovatel: Městský úřad Broumov, odbor
stavební a územního plánování za spolupráce vlastníků nemovitostí v městské památkové zóně a
za spolupráce externích odborníků
 Program regenerace sídliště Spořilov v Broumově, pracovaný v r. 2006; zadavatel: město Broumov;
zpracovatel: Urbaplan, Hradec Králové
38
7. Partnerství MAS
7.1. Historie MAS
7.1.1. Historie vzájemné spolupráce MAS Broumovsko+
Příprava v mikroregionu na program LEADER probíhala už od roku 2004, kdy se téměř všichni současní
členové MAS podíleli v některé pracovní skupině na zpracování Programu rozvoje Broumovska ( PRB ),
další se začali zúčastňovat schůzek tzv. rozšířené řídící skupiny PRB, z níž později vznikla MAS. Tak byli
zapojeni do pracovního partnerství při přípravě rozvojové strategie území a jejích priorit, které se staly
východiskem pro záměr MAS a zároveň pro Strategický plán LEADER.
Členská základna MAS sestává také z představitelů měst a obcí a jejich zastupitelů. Ti byli do činnosti
zapojeni jednak jako členové pracovních skupin a jednak tím, že se postup zpracování PRB projednával
v průběhu let 2004 a 2005 v DSO „Broumovsko“. Jednotlivé části a následně PRB jako celek schvalovala
jednotlivá zastupitelstva obcí Broumovska, takže obce mohly uplatnit své specifické připomínky. Na
úrovni jednání zastupitelstev bylo informováno a zapojeno i množství občanů – účastníků veřejných
zasedání zastupitelstev obcí.
Hlavním partnerem měst a obcí mikroregionu a DSO „Broumovsko“ byl vždy v průběhu prací na PRB i při
přípravách priorit a záměrů strategického rozvoje Podnikatelský klub Broumovska, který vznikl v r. 2003
a sdružuje fyzické i právnické osoby – přibližně 15 největších zaměstnavatelů regionu z podnikatelské
sféry. Někteří z členů PKB pracovali v pracovní skupině Podnikání, přešli do kolektivu Řídící skupiny a
stali se zakládajícími členy MAS, tak jako i Podnikatelský klub Broumovska samotný. Předpokládáme, že
se také stanou nositeli konkrétních projektů a žadateli o finanční pomoc. Na straně státní správy v území
byla hlavním partnerem Správa CHKO Broumovsko a Městský úřad v Broumově.
Všechny zmíněné kroky tedy vyústily v počátcích roku 2005 ve snahu zúčastněných subjektů založit
občanské sdružení, které by se mohlo, jako místní akční skupina, účastnit programů LEADER ČR a
LEADER+. Registraci občanského sdružení Ministerstvo vnitra ČR provedlo ke dni 12.9.2005. Zakládající
členové MAS informovali o jejím vzniku veřejnost a zároveň vyzývali k členství v MAS, a to např.
v místních sdělovacích prostředcích, nebo přímým kontaktováním jednotlivců, podnikatelů a zástupců
profesních sdružení, neziskových organizací, obcí a měst. Při výběru partnerů byly využity zkušenosti
zejména starostů jednotlivých obcí a jejich znalosti působení subjektů podnikatelské a neziskové sféry na
území jejich obcí. Přizvány byly subjekty, které dávají záruku kvalifikovaného rozhodování nejen v
jednotlivých oblastech, ale dokáží také provázat aktivity mezi sektory.
Dne 6. 12. 2005 se konala ustavující valná hromada MAS, na které se sešla většina přihlášených členů
MAS. Na této valné hromadě byli členové blíže seznámeni s programy LEADER ČR a LEADER+, byl zvolen
předseda a členové orgánů sdružení (rada – programový výbor, výběrová komise, monitorovací –
kontrolní výbor), dále došlo k úpravě stanov tak, aby odpovídaly pravidlům výše zmíněných programů.
7.1.2. Propojení veřejného a soukromého sektoru v souvislosti
s historií MAS Broumovsko+, jak docházelo k rozšíření
propojení
Počet zakládajících členů MAS Broumovsko+ v roce 2005 byl 30 osob. V průběhu téměř tříleté činnosti a
fungování MAS se členská základna rozrostla na 35 osob.
Zájem o členství MAS byl zaznamenán především z řad podnikatelských subjektů a neziskových
organizací působících na území Broumovska. Zájem o členství a činnost v Místní akční skupině je dán
především mezisektorovým partnerstvím, úspěšností v LEADERU ČR 2007, úspěšnou propagací uvnitř
území Broumovska vůči ostatním subjektům, které nejsou aktivně zapojeny do činnosti MAS
Broumovsko+.
39
7.1.3. Datum vzniku MAS
Registrace MAS Broumovsko+ proběhla na Ministerstvu vnitra dne 12.9.2005 pod č.j.: VS/11/61762/05-R
7.2. Zapojení partnerů do přípravy SPL
Přípravy a zpracování SPL MAS Broumovsko+ se zúčastnili aktivně především členové MAS, ale k účasti
byli přizváni i nečlenové – odborníci (např. zástupce jiné MAS, Zemědělské agentury – pozemkového
úřadu, lesnického podnikatelského subjektu). Jejich podíl na zpracování odpovídá pracovnímu zařazení a
možnostem. Na zpracování se zúčastnily subjekty z podnikatelského sektoru, neziskového sektoru a
veřejného sektoru.
7.2.1. Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování
SPL
Odpovědným za přípravu a zpracování SPL MAS Broumovsko+ byl Programový výbor. Za zpracování
jednotlivých priorit byly odpovědny následující pracovní skupiny:
Pracovní skupina k prioritě č.1 Obnova a rozvoj obcí, kulturní dědictví venkova a cestovní ruch na
Broumovsku.
Tato pracovní skupina rozpracovala prioritu na jednotlivé fiche. Zaměřila se na oblast obnovy a rozvoje
obcí včetně kulturního dědictví venkova a rozvoj cestovního ruchu. Složení pracovní skupiny:
 neziskový sektor: Sdružení Ondra pro pomoc postiženým dětem, o.s., Heliantu. O.s., Stěnava, o.s.,
 podnikatelský sektor: Broumovské stavební sdružení, s.r.o.,
 veřejný sektor: město Teplice nad Metují, obec Křinice, obec Heřmánkovice, město Meziměstí,
město Broumov
Pracovní skupina k prioritě 2 Zemědělství, lesnictví, životní prostředí a krajina .
Tato pracovní skupina rozpracovala prioritu na jednotlivé fiche. Zaměřila se na oblast rozvoje
zemědělství a lesnictví, diverzifikace zemědělství, podporu drobného podnikání. Složení pracovní
skupiny:
 neziskový sektor: Agentura pro rozvoj Broumovska,
 podnikatelský sektor: Podnikatelský klub Broumovska, Vladimír Hrubý ORGANO – zemědělský
podnikatel, Jiří Rak, PhDr. Jana Mikulecká, Ing. Otakar Prikner – tepelné zpracování kovů, Ing.
Bohuslav Šolc – Lesní holding, a.s.,
 veřejný sektor: obec Martínkovice, obec Šonov, Zemědělská agentura – pozemkový úřad
Pracovní skupina k prioritě 3 Kvalita života a vzdělávání.
Tato pracovní skupina rozpracovala prioritu na jednotlivé fiche. Zaměřila se na kvalitu života v obcích,
občanskou vybavenost a na vzdělávání. Složení pracovní skupiny:
 neziskový sektor: Nadační fond gymnázia, Rodiče olivětínským dětem, o.s.
 podnikatelský sektor: Podnikatelský klub Broumovska, Mgr. Václav Špůr,
 veřejný sektor: Město Broumov, Dům dětí a mládeže Ulita
7.2.2. Účast jednotlivých partnerů na projednávání SPL
Partneři se zúčastnili všech stupňů projednání SPL MAS Broumovsko+ popsané v kapitole 3.2. od
úvodních informací pro veřejnost až po veřejné projednání a schválení konečného materiálu.
7.2.3. Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období
Činnost MAS Broumovsko+ se úspěšně rozvíjí a sdružení aktivně přispívá k rozvoji regionu, především
dalším ujasňováním směrů rozvoje regionu. MAS postupně naplňuje cíle, které si stanovila při svém
založení, a to především díky realizaci projektu Plus pro naše Broumovsko financovaného z Programu
Leader ČR. Dosažené dobré výsledky odpovídají současnému složení MAS. Úspěšná práce přispívá ke
zvýšenému zájmu jednotlivých subjektů – především z řad neziskového a podnikatelského sektoru.
40
Dalším dokladem zájmu je zpracovaná a aktualizovaná databáze projektových záměrů z veřejného,
neziskového i podnikatelského sektoru. Pokud budou prostředky na jejich realizaci, je u všech partnerů
vůle k další vzájemné partnerské spolupráci a investování odpovídajícího podílu vlastních prostředků do
realizace projektů.
Spolupráce bude rozvíjena při administraci projektů, při realizaci projektů a především při evaluaci
(hodnocení ) realizace MAS Broumovsko+.
7.3. Vztah k obyvatelstvu
7.3.1. Zapojení obyvatel do MAS a její činnosti
O zapojení obyvatel do realizace svých aktivit se MAS snaží především předáváním informací, a to
několika formami, které zajišťují nejen dostatek informací pro obyvatele, ale především zpětnou vazbu
pro MAS. Členem MAS jsou rovněž jednotlivé fyzické osoby a dále jsou občané jako partneři zapojeni
zprostředkovaně takto:
 prostřednictvím samosprávy
 prostřednictvím profesních a zájmových skupin
 prostřednictvím přímých kontaktů
 pomocí komunikačních prostředků
Všechny formy využívají prezentaci úspěšných minulých aktivit a získaných zkušeností z dříve
realizovaných projektů. Součástí poskytování informací bude také předkládáno vyhodnocování a
obyvatelstvu bude umožněno připomínkovat a navrhovat případné úpravy a doplňky SPL MAS
Broumovsko+.
7.3.2. Zjišťování potřeb místního obyvatelstva
Zjišťování potřeb obyvatelstva je prováděno několika formami:
 v MAS jsou zastoupeni zástupci všech skupin obyvatel z celého území Broumovska a
 ze všech sektorů (podnikatelský, veřejný, neziskový). Členové MAS mohou uplatňovat řešení svých
potřeb přímo při jednáních MAS.
 potřeby občanů MAS také zjišťuje z volebních programu jednotlivých obcí, ve kterých jsou
definovány potřeby jak obyvatel, tak území.
 informace jsou získávány ze zápisu zastupitelstev obcí, názoru občanů zjišťovaných při seminářích
a besedách
 informace získané při osobním styku členu MAS s občany
7.3.3. Informování obyvatelstva o MAS a o SPL
Informování obyvatelstva o MAS Broumovska +, jejích činnostech a SPL MAS Broumovsko+ průběžně
probíhá od vzniku MAS v několika formách:
 prostřednictvím internetu – MAS Broumovsko+
má založeny své internetové stránky
mas.broumovsko.cz, kde zájemce najde veškeré informace o činnosti MAS, o připravovaných
akcích, výzvách, projektech apod. Informace o přípravě SPL MAS Broumovsko+ na období 20082013 byla zveřejněna na stránkách mas.broumovsko.cz dne 1.7.2008 Od té doby jsou zde
průběžně zveřejňovány aktuální informace o přípravě SPL.
 prostřednictvím jednání valné hromady MAS –prezentována příprava SPL.
 při osobních jednáních a společenských akcích pořádaných na území MAS Broumovsko+ zájemci si mohou domluvit osobní jednání s předsedou nebo manažerkou MAS . Členové MAS a
starostové obcí dále poskytují informace při různých jednáních a setkáních s dalšími subjekty, které
do činnosti MAS nejsou informováni nebo zapojeni.
7.4. Otevřenost MAS
MAS Broumovsko+ je otevřenou organizací. Zájemce o členství vyplní a podá přihlášku (k dispozici na
mas.broumovsko.cz nebo na vyžádání v sídle MAS), kterou doručí do sídla MAS. Nové členy přijímá
Valná Hromada MAS Broumovsko+. Členství v MAS je ošetřeno ve stanovách. Členem MAS se může stát
41
každý občan České republiky starší 18-ti let, plně způsobilý k právním úkonům, který splňuje podmínky
stanovené stanovami MAS. Členem MAS se může stát kterákoliv právnická osoba, vyjma právnické
osoby, na jejíž majetek byla prohlášena likvidace nebo konkurz. Fyzická i právnická osoba musí být
místně příslušná v území MAS.
Práce MAS Broumovsko+ je založena na principu metody LEADER – tedy na spolupráci veřejného,
neziskového a soukromého sektoru s cílem sociálního, ekonomického a společenského udržitelného
rozvoje území Broumovska. Čím více subjektů a osob bude zapojeno do činnosti MAS, tím vetší efekt ze
vznikajícího partnerství a rozvoje území lze očekávat.
Do zpracovávání analýzy území a vytváření SPL nebyli zapojeni jen členové MAS, ale i odborná
veřejnost jako např. Lesní holding, a.s.Broumov, Zemědělská agentura – pozemkový úřad Náchod,
vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Broumov. Formy zapojení jsou popsány v kapitole 7.2 .V
průběhu vytváření SPL vstoupili do MAS čtyři noví členové.
8. Zkušenosti a spolupráce
8.1. Zkušenosti
8.1.1. Zkušenosti MAS
Rada MAS dne 15. 2. 2007 schválila účast MAS Broumovsko+ na projektu „Podpora místních komunit v
Krkonoších, na Broumovsku a v Orlických horách prostřednictvím zavedení a stabilizace systému značení
místních výrobků“, který předkládalo REC ČR v rámci výzvy NROS k předkládání žádostí o grant do
Blokového grantu pro nestátní neziskové organizace finančních mechanismů EHP/Norska, ve spolupráci
s místním partnerem – Agenturou pro rozvoj Broumovska. Bylo zamýšleno, že MAS bude v tomto
projektu sehrávat roli koordinátora a rada MAS bude tvořit tzv. certifikační komisi, nicméně
s projektovou žádostí MAS následně neuspěla.
Na jednání Rady MAS dne 2. 5. 2007 bylo schváleno podání projektové žádosti v programu
Královéhradeckého kraje, zaměřeného na podporu činnosti místních akčních skupin v kraji. Rada MAS
byla informována o přijetí finančního příspěvku od Města Broumova ve výši 100.000,- Kč. Dále byla
podána informace o přípravě programů Leader ČR a Leader PRV.
20. 7. 2007 byl vyhlášen Program LEADER ČR 2007. Na podání projektu se podíleli: Mgr. Špůr, Pavlína
Machková a PhDr. Jana Mikulecká. Rada MAS a následně Valná hromada schválily podání záměru
s názvem „Plus pro naše Broumovsko“ do tohoto programu dne 6. 8. 2007. Záměr byl Ministerstvu
zemědělství podán dne 10. 8. 2007, poté, kdy 27. 7. 2007 došlo k podpisu partnerské smlouvy se
sousední MAS Království – Jestřebí hory a 7. 8. 2007 s MAS Mezi Úpou a Metují. Připravujeme se na
projekt mezinárodní spolupráce do výzvy PRV III. 2.2. v únoru 2009. Projekt spolupráce bude v oblasti
kulturního dědictví III. 2.2. záměr a). V oblasti cestovního ruchu III. 1.3. připravujeme projekt
spolupráce v podopatření III. 1.3, záměr a) b) do výzvy v červnu 2009.
Dne 4.9. 2007 obdržela MAS informaci, že její záměr „Plus pro naše Broumovsko“ byl vybrán pro účast
v Programu LEADER ČR 2007, a to s dotační podporou 2.945.271,- Kč, ze které 250.000,- Kč bylo
účelově vázáných na činnost MAS v rámci administrace programu, zbylých 2.695 271,- Kč bylo určeno na
podporu projektů jednotlivých žadatelů. Na 6. 9. 2007 svolal předseda Radu MAS, která schválila
zveřejnění výzvy k podávání projektů na www stránkách MAS, Města Broumova, na
www.broumovsko.cz, na úředních deskách obcí a k vydání inzerátu v Náchodském deníku a
v regionálních přílohách Práva a MF Dnes.
5. 10. 2007 byla v Praze, na MZe, podepsána dohoda mezi MAS a Mze, která stanovila práva a povinnosti
MAS v rámci administrace programu. 8.10.2007 vybrala výběrová komise podle stanovených kritérií z 10
projektů 7, které po schválení Valnou hromadou a Mze, získaly finanční podporu z Programu LEADER ČR.
Kromě realizace Programu LEADER ČR 2007 získala MAS v roce 2007 dotaci od Královéhradeckého kraje
ve výši 150.000,- Kč. Tento dotační program Královéhradeckého kraje byl vypsán zejm. díky iniciativě
neformálního sdružení místních akčních skupin v Královéhradeckém kraji, jehož jednání se MAS
účastnila. Účelem dotace byl podpora činnosti místních akčních skupin v kraji.
42
Výše uvedená dotace od Královéhradeckého kraje byla poskytnuta i v roce 2008 – taktéž ve výši
150 000.- Kč . V tomto roce získala MAS opět příspěvek od Města Broumova, a to ve výši 150 000.- Kč.
8.1.2. Zkušenosti členů/partnerů Broumovska mimo program
Leader:
MAS Broumovsko+ jako občanské sdružení nepředložila žádost o dotaci z jiných zdrojů EU. Jednotliví
členové/partneři však mají bohaté zkušenosti s realizací projektů z programů EU, národních a jiných
zdrojů ( Phare, SROP, Interreg, Ministerstvo kultury, dopravy, pro místní rozvoj, SFŽP, SFRB). Právě tyto
bohaté zkušenosti umožnily úspěšné zahájení činnosti v MAS Broumovsko+.
Příklady získaných dotací členů MAS:
Obce Broumovska: SFŽP - Plynofikace celého území ( 250 mil. Kč)
DSO Broumovsko : Grantové schéma Královéhradeckého kraje( Profesionalizace svazku obcí, vybavení
svazku obcí základní technikou, Komunitní plán sociálních služeb pro Broumovsko, , Příprava regionu
Broumovsko na realizaci rozvojové strategie, Poznejte Broumovsko)
Město Broumov: PHARE CBC – Rekonstrukce komunikace Broumov-Janovičky-Gluszyca, Ministerstvo
pro místní rozvoj – Dům s chráněnými byty, Program regenerace panelových sídlišť, SFŽP – Plynofikace
kotelen, Norské fondy – Výměna oken a oprava fasády na budově CSS Naděje v Broumově
Město Meziměstí: Ministerstvo financí - Rekonstrukce školy na zdravotní středisko, Česko – polská
spolupráce – Rekonstrukce areálu zdraví v Meziměstí, Norské fondy – Modernizace ZŠ Meziměstí
Město Teplice nad Metují: Ministerstvo financí – Stravovací zařízení ZŠ, SFRB – Dům s pečovatelskou
službou
Podnikatelský klub Broumovska: Operační program Rozvoj lidských zdrojů – Vzdělávání středního
managementu podniků na Broumovsku.
8.1.3. Shrnutí ex-post hodnocení předchozího strategického plánu
– záměru MAS
MAS Broumovsko+ získala v r. 2007 cenné zkušenosti s programem Leader ČR, kde získala dotaci ve
výši 2 945 271,- Kč. Celkem administrovala 10 žádostí, z toho jich podpořila 7.
Záměr, který byl zpracován pro Leader ČR 2007 se ukázal být kvalitní a úspěšný – důkazem je
implementace a realizace tohoto programu.
Záměr MAS byl zpracován komunitní metodou – při zpracování probíhaly diskuze s odbornou veřejností
a subjekty působící na území celého Broumovska. Z diskuze vyplynuly závěry, na základě kterých byly
určeny strategické cíle a aktivity vystihující potřeby jednotlivých subjektů a rozvoje území.
Do diskuzí při zpracování záměru byla zapojena i veřejnost zejména prostřednictvím dotazníků na téma
potřeb zajištění služeb pro občany.
V průběhu realizace se postupně zvyšoval zájem o realizaci rozvojových aktivit za prostředků v rámci
programu Leader.
Zvyšovala se úroveň znalostí o možnostech čerpání fin. prostředků z EU, národních a jiných zdrojů.
Byly ověřeny metody komunikace s odbornou i širokou veřejností a byla vybrána vhodná kombinace
metod cíleného působení a všeobecných informací.
Byly ověřeny možnosti spolupráce na základě oboustranné výhodnosti mezi subjekty doposud spolu
nespolupracujícími.
Byla zřejmá počáteční nízká úroveň znalostí o EU a z toho vyplývajících programů či malý zájem o
realizaci projektů s využitím podpory z fondů EU, národních a regionálních programů .
Nedostatek připravených a správně nastavených projektů splňujících kritéria programu Leader a
respektující SPL Broumovsko+.
Při tvorbě Strategického plánu Leader Broumovsko+ na období 2008 – 2013 byly zohledněny
zkušenosti z programu Leader ČR 2007, kladné i záporné.
43
8.2. Spolupráce
8.2.1. Meziregionální spolupráce
MAS Broumovsko+ vyvíjí meziregionální spolupráci v rámci Královéhradeckého kraje, kde mezi
participujícími MAS probíhají společná jednání (v uplynulém období jich proběhlo několik), jejichž
obsahem je informování členů o novinkách v neziskové oblasti, zejm. pak v problematice programů
LEADER, dochází zde k informování o činnostech jednotlivých MAS a k předávání zkušeností. Tomuto
neformálnímu sdružení MAS Královéhradeckého kraje se podařilo přesvědčit zástupce kraje, aby vypsali
dotační řízení na činnost MAS Královéhradeckého kraje. Dále vyvíjíme snahy o získání obsáhlejší podpory
MAS v Královéhradeckém kraji od Krajského úřadu.
MAS Broumovsko+ navazuje také hlubší spolupráci s MAS, které se nacházejí v jejím bezprostředním
sousedství, a sice s MAS mezi Úpou a Metují a s MAS Království – Jestřebí hory, se kterými máme
uzavřeny partnerské smlouvy. Díky společné hranici projednáváme realizaci společných projektů,
poskytujeme si poradenskou činnost při zpracování žádostí o dotační podporu, velmi si ceníme vzájemné
výměny zkušeností, a to ať již jde o proces řízení a fungování MAS, tak o samotné zpracování záměru.
S ohledem na blízkost Česko – polské hranice zvažujeme spolupráci s polskými místními akčními
skupinami, zejm. z regionu Nowa Ruda a Walbrzych.
8.2.2. Mezinárodní spolupráce
Společné projekty realizujeme také se zahraničními MAS, od kterých jsme získali cenné zkušenosti s tím,
jakým způsobem funguje vyspělá MAS (projekční kancelář), jakým způsobem jsou do aktivit zahrnuti
subjekty z celého regionu a také jsme měli možnost v praxi prostudovat úspěšně realizované projekty,
podpořené z programu LEADER+. Toto vše je možné uskutečňovat díky realizované spolupráci
s nizozemskými místními akčními skupinami – LAG LEADER+ Hoogeland a také s nově vzniklou LAG
Oldambt Westerwolde. Tato spolupráce se rozvíjí od podzimu roku 2006, následně nato jsme
uskutečnili v listopadu první návštěvu v regionu Hoogeland, na kterou navázala další v dubnu 2007.
Členové MAS se seznámili v Nizozemí s příklady diverzifikace činností zemědělců. Jednotliví farmáři vedle
své hlavní činnosti se zabývají např. chovem zlatých kaprů, jako truhláři výrobou replik nábytku, síťují
služby v cestovním ruchu.
8.2.3. Současné a plánované aktivity MAS v rámci vytváření sítí
místních partnerství
Síť místních partnerství se spontánně začala na území Broumovska vytvářet již po roce 2000. V nejbližší
budoucnosti chce MAS Broumovsko+ navrhnout MAS Mezi Úpou a Metují koordinaci marketingových
aktivit v oblasti cestovního ruchu a následně tuto koordinaci přenést na subjekty působící v cestovním
ruchu na území obou MAS.
9. Organizace a zdroje MAS
9.1. Organizační struktura a rozdělení odpovědností
Struktura a organizace MAS Broumovsko+ vychází ze stanov MAS. Základní organizační strukturu MAS
tvoří:
 Valná hromada
 Rada ( programový výbor )
 Statutární zástupce – předseda
 Kontrolní ( monitorovací ) výbor
 Pro účely Programu Leader v rámci Programu rozvoje venkova – OSA IV:
 Programový výbor
 Výběrová komise
 Monitorovací výbor
44
Tabulka: Organizační schéma MAS
Kontrolní výbor
Valná hromada
nejvyšší orgán MAS
Statutární zástupce
předseda MAS
Rada MAS
Výběrová komise
Manažer MAS
Účetní MAS
Administrativa
Valná hromada je nejvyšším orgánem sdružení. Tvoří ji všichni členové sdružení. Do působnosti valné
hromady patří:
 schvalování stanov MAS, jejich doplňků a změn
 schvalování rozvojové koncepce a strategie MAS pro zájmové území
 volí předsedu, členy rady a kontrolního výboru
 schvaluje rozpočet sdružení z vlastních zdrojů
 schvaluje výroční zprávu a zprávu o hospodaření
 rozhoduje o změně právního statutu nebo o sloučení
Statutární zástupce – předseda - je statutárním orgánem sdružení , zastupuje sdružení navenek,
podepisuje příslušné dokumenty. Je volen valnou hromadou na období jednoho roku. Je členem rady
sdružení.
 svolává Valnou Hromadu
 svolává a řídí radu sdružení
 předkládá Valné hromadě výroční zprávu a zajišťuje programově jednání Valné hromady
 zajišťuje vedení administrativy a hospodaření s vlastními finančními prostředky sdružení
 řídí práci sekretariátu
Sdružení má jednoho statutárního zástupce. Předseda sdružení je zároveň členem rady - programového
výboru.
Předseda MAS Broumovsko+: Milan Brandejs
Rada – programový výbor – je výkonným orgánem sdružení. Má 7 členů a 2 náhradníky a je volena na
dobu jednoho roku. Schází se minimálně jednou měsíčně.
Rada zajišťuje a předkládá zprávu o činnosti a průběhu veškerých aktivit sdružení Valné hromadě.
Tabulka: Členové rady - programového výboru
Zástupci obcí
Město Broumov
Město Teplice nad Metují
Zástupci ostatních subjektů
Ing. Eva Blažková
Hobra – Školník, s.r.o.
Nadační fond Gymnázia Broumov
Zemědělské družstvo Šonov u Broumova
Karel Rejchrt
45
Výběrová komise je orgánem MAS, který tvoří 7 členů a 1 náhradník MAS . Do působnosti výběrové
komise patří činnost výběrové komise ve smyslu Pravidel programu Leader, a to zejména:
 hodnotí a vybírá projekty předložené žadateli
 konzultuje výběr projektů s radou – programovým výběrem
 sestavuje seznam projektů v pořadí podle bodové hodnoty
 provádí další související činnosti
Tabulka: Členové výběrové komise MASH
Zástupci obcí
Obec Heřmánkovice
Obec Martínkovice
Rodiče Olivětínským dětem, o.s.
Dům dětí a mládeže Broumov
Vladimír Hrubý Organo
RJ projekt – Jiří Rak
Kontrolní a monitorovací výbor
Pro kontrolu správnosti činnosti a finančního hospodaření s vlastními prostředky volí Valná hromada
tříčlenný kontrolní výbor. Ten ze svých členů volí předsedu kontrolního výboru.
Kontroly se provádějí průběžně podle předem zpracovaného plánu nebo na požádání předsedy sdružení.
Komise provádí také monitoring naplňování projektů.
Komise o výsledku kontrol informuje jednak radu sdružení, jednak valnou hromadu. Z jednání pořizuje
zápis, který předkládá radě
Tabulka: Členové kontrolního a monitorovacího výboru
Zástupci obcí
Město Meziměstí
Mikroregion Stěnava
Libuše Rosová
Manažerku jmenuje Valná hromada z řad členů sdružení nebo jiných fyzických osob. Statutem zmocňuje
sdružení manažerku ke všem úkonům spojeným s činností sdružení, vyjma úkonů spojených s uzavíráním
smluv, úkonu souvisejících s nakládáním majetku ve vlastnictví sdružení a činností svěřených zákonem či
stanovami MASH do působnosti valné hromady či jiného orgánu sdružení. Manažer dále plní úkoly mu
svěřené Stanovami MASH či mu uložené Valnou hromadou nebo Programovým výborem. V MAS
Broumovsko+ působí jako manažer od realizace Leaderu ČR 2007 Pavlína Machková.
Účetní zabezpečuje účetní evidenci a hospodaření s finančními prostředky a majetkem MAS a nese
odpovědnost za správnost účetní evidence.
Finanční manažer zabezpečuje dohled nad účetní MAS, dohlíží nad čerpáním a naplňováním finančních
prostředků v jednotlivých fichích a kontroluje dodržování pravidel Leader, zejména finanční část.
Orgán pro přípravu Strategického plánu LEADER a orgán pro dozor nad jeho realizací
Orgánem pro přípravu SPL MAS Broumovsko+ je Programový výbor. V jeho kompetenci je také dozor
nad jeho realizací.
46
8.2.4. Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci
Rozhodující úlohu a odpovědnost při realizaci SPL MAS Broumovsko+ na období 2008 -2013 budou mít
subjekty – partneři zapojení do MAS Broumovsko+ – veřejný sektor, soukromý sektor a neziskový sektor.
Úloha a odpovědnost partnerů při realizaci SPL odpovídá zařazení do jednotlivých organizačních
struktur. Při jednání a rozhodování se členové budou důsledně řídit stanovami, pravidly a podmínkami
PRV. Mimo úkolů a odpovědnosti vyplývající ze stanov a platných pravidel bude každý z členů působit
jako kontaktní osoba mezi MAS a jednotlivými nezávislými subjekty. Úloha jednotlivých partnerů.
Veřejný sektor:
 spolupráce mezi jednotlivými subjekty při vyhledávání vhodných aktivit
 revize služeb v obcích, jejich vhodné doplňování a modernizace s cílem rovnoměrného pokrytí
území Broumovska službami dostupnými pro všechny obyvatele území
 podpora rozvoje stávajících a vzniku nových služeb, které zvýší kvalitu života v mikroregionu
 koordinace provázání projektu a záměru s ostatními partnery (zástupci neziskového a
podnikatelského sektoru)
Neziskový sektor:
 spolupráce s jednotlivými subjekty při vyhledávání a realizaci vhodných aktivit
 vytvoření seznamu neziskových organizací a spolků působících na území Broumovska
 iniciace aktivit v neziskovém sektoru vedoucích k naplňování cílu SPL MAS Broumovsko+
 spolupráce s ostatními partnery (veřejný a podnikatelský sektor)
Podnikatelský sektor:
 spolupráce s jednotlivými subjekty podnikatelského sektoru při vyhledávání vhodných aktivit
 rozdělení podnikatelských subjektů dle jednotlivých podnikatelských činností a posouzení
plošného pokrytí mezi obcemi především v oblasti služeb
 iniciace aktivit v podnikatelském sektoru vedoucích k naplňování cílů SPL MAS Broumovsko+ se
zaměřením na propojení ekonomických odvětví tradičně od sebe oddělených
 spolupráce s ostatními partnery (veřejný a podnikatelský sektor)
8.2.5. Způsob sestavení výběrové komise a důvody výběru členů:
Členové výběrové komise jsou dle stanov MAS Broumovsko+ voleni Valnou hromadou. Při volbě členů
výběrové komise jsou respektovány pravidla programu LEADER, členové jsou volení tak, aby ve výběrové
komisi byli členové představující zástupce soukromého sektoru (soukromí podnikatelé, neziskové
organizace, fyzické osoby reprezentující zájmové skupiny) v mikroregionu s min. 50 % všech
rozhodujících hlasů a zástupci veřejného sektoru s max. 50 % všech rozhodujících hlasů. Členové jsou
dále voleni tak, aby ve výběrové komisi byla zastoupena všechna rozhodující ekonomická odvětví
působící na Broumovsku.
8.2.6. Existence jiných komisí či pracovních skupin, jejich
zaměření a pravomocí
MAS Broumovsko+ má zřízeny pracovní skupiny s následujícím zaměřením:
1. Pracovní skupina pro obnovu a rozvoj obcí, kulturní dědictví venkova a cestovní ruch na
Broumovsku. Tato pracovní skupina rozpracovala prioritu na jednotlivé FICHE. Zaměřila se na oblast
obnovy a rozvoje obcí včetně kulturního dědictví venkova a rozvoj cestovního ruchu. „
2. Pracovní skupina pro Zemědělství, lesnictví, životní prostředí a krajina . Tato pracovní skupina
rozpracovala prioritu na jednotlivé FICHE. Zaměřila se na oblast rozvoje zemědělství a lesnictví,
diverzifikace zemědělství, podporu drobného podnikání
3. Pracovní skupina pro Kvalitu života a vzdělávání. Tato pracovní skupina rozpracovala prioritu na
jednotlivé FICHE. Zaměřila se na kvalitu života v obcích, občanskou vybavenost a na vzdělávání.
Pracovní skupiny jsou poradním orgánem Programového výboru.
47
8.2.7. Způsob delegování zástupců MAS do orgánů MAS
Delegování zástupců do orgánu MAS vychází ze Stanov. Členové všech orgánů (předseda, Rada programový výbor, výběrová komise, kontrolní komise, pracovní skupiny) jsou voleni Valnou hromadou.
Manažer a účetní MAS jsou jmenováni Valnou hromadou. V každém orgánu i výboru MAS Broumovsko+
je respektováno pravidlo programu LEADER tak, aby zde byly zastoupeny zástupci soukromého sektoru
(soukromí podnikatelé, neziskové organizace, fyzické osoby reprezentující zájmové skupiny) v
mikroregionu s min. 50 % všech rozhodujících hlasů a zástupci veřejného sektoru s max. 50 % všech
rozhodujících hlasů.
8.2.8. Rotace členu kolektivních orgánů MAS
Předseda sdružení, Rada, Kontrolní výbor i Výběrová komise jsou voleni na období jednoho roku.
Osoby, jež jsou členy příslušného orgánu sdružení, mohou být do svých funkcí voleni či jmenováni
opakovaně.
8.2.9. Osoba/osoby, která/é bude/budou řídit realizaci SPL a popis
jeho/jejich role a pravomocí v MAS
Řízením realizace SPL MAS Broumovsko+ je pověřena manažerka MAS – p. Pavlína Machková.
Manažerka bude v případě podpory z programu Leader v zaměstnaneckém poměru s MAS. Statutem
zmocňuje sdružení manažerku ke všem úkonům spojeným s činností sdružení, vyjma úkonů spojených s
uzavíráním smluv, úkonů souvisejících s nakládáním majetku ve vlastnictví sdružení a činností svěřených
zákonem či stanovami MAS do působnosti valné hromady či jiného orgánu sdružení.
Statutární zástupce – předseda (Milan Brandejs) jedná a podepisuje jménem sdružení navenek, náleží
mu obchodní vedení sdružení. Je odpovědný za činnost sdružení.
Administrativa, účetní – provádí administrativní a účetní operace MAS: plní úkoly jim zadané předsedou
MAS nebo manažerem MAS. Účetní MAS je smluvně zajištěna. Další administrativní pracovník bude do
zaměstnaneckého poměru MAS přijat v případě schválení žádosti do programu Leader.
Rada - programový výbor – plní funkci monitorovacího orgánu - dozor nad realizací SPL MAS
Broumovsko+ na období 2008 -2013.
8.2.10. Vnitřní předpisy pro řízení (manuál postupu, směrnice)
Při své činnosti se jednotlivé orgány MAS řídí směrnicemi, které vymezují postupy činností. Uvedené
směrnice vycházejí z celostátně platných předpisů a byly rozpracovány na podmínky MAS Broumovsko+.
Případné změny, které budou reagovat na změny celostátních předpisů, příp. rozšíření činnosti MAS
Broumovsko+ budou zpracovány pracovníky MAS dle zaměření a následně schváleny Valnou hromadou.
Jedná se o následující předpisy:
 Směrnice č.1 Oběh účetních dokladů
 Směrnice č.2 O způsobu účtování a evidenci drobného dlouhodobého nehmotného a drobného
dlouhodobého hmotného majetku
 Směrnice č.3 Systém zpracování účetnictví
 Směrnice č.4 Služební cesty a cestovní náhrady
 Směrnice č.5 Harmonogram účetní uzávěrky
 Směrnice č.6 Podpisové vzory
 Směrnice č.7 Pracovní řád
 Směrnice č.8 Organizační struktura a pracovní náplně
 Směrnice č.9 Příručka pro příjem a administraci projektů
 Směrnice č.10 Příručka pro monitoring a kontrolu
 Směrnice č.11 Příručka pro realizaci a proplacení projektů
 Směrnice č.12 Archivační a skartační řád
48
9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL
9.2.1. Lidské zdroje MAS
Tabulka: Manažerka MAS Broumovsko+
Jméno:
Datum narození:
Stav:
Vzdělání:
Jazykové
znalosti:
Pavlína Machková
12.2.1973
Vdaná
Středoškolské – Střední průmyslová škola stavební – obor Pozemní stavitelství v
Náchodě, od r. 2008 zahájení studia na Univerzitě Hradec Králové – Pedagogická
fakulta
Angličtina
- řidičský průkaz sk. „B“
Další znalosti a
schopnosti:
- práce s PC (MS Word, Excel, Power-point, Gramis, Internet, Outlook)
- zpracování rozvojových dokumentů
- projektový management
Zaměstnání:
1993 – 1995
OSVČ
09/1995 – trvá
Zaměstnavatel: Město Broumov
Pozice: Euromanažer, odbor investic a rozvoje města
Popis činnosti: zajištění komplexního rozvoje obce , koordinace činností
souvisejících s podáváním žádostí o podpory a dotace a plnění závazků vzniklých
přijetím podpory a závěrečným vyhodnocením čerpáním podpory, stanovování
postupů a zásad výběru žadatelů o podpory včetně vyhodnocování projektů,
výkon funkce Euromanažera, zajišťování komplexního rozvoje města.
Získané
certifikáty
Certifikát o absolvování kurzu „ Rozvoj obcí“ udělený Vzdělávacím centrem pro
veřejnou správu ČR – r. 2002
Certifikát o absolvování vzdělávacího cyklu „ Školení euromanažerů“, který
obsahoval projektové řízení, strategické plánování rozvoje území a plánování dle
principů místní Agendy 21, vydaný Centrem evropského projektování – r.2005
Tabulka: Účetní MAS Broumovsko+
Jméno:
Datum narození:
Stav:
Vzdělání:
Další znalosti a
schopnosti:
Zaměstnání
Ing. Kateřina Janáková
20.2.1965
Vdaná
VŠ Zemědělská Praha, Provozně-ekonomická fakulta
Daňový poradce
Od 1993-OSVČ
Od r. 2000 – Daňový poradce
Administrativní síla:
V případě získání dotace z PRV – program LEADER přijme MAS Broumovsko+ nejpozději do 6 měsíců
pracovníka na administraci žádostí a projektu, dále finančního manažera. Na tato pracovní místa bude
vyhlášeno řádné výběrové řízení.
Odbornost a zkušenosti členů/partnerů MAS Broumovsko+ :
Odbornost jednotlivých členů ve specifických oborech, ve kterých podnikají a nebo jiným způsobem
pracují.
49
Podnikatelé jsou odborníci v otázkách řízení a rozvoje podniku. Neziskový sektor má odborníky na
kvalitu života, životní prostředí, kulturu a spolkovou činnost. Veřejný sektor je zastoupen vrcholovým
řízením jednotlivých obcí.
Odbornost těchto představitelů nejlépe dokládá úspěšný rozvoj těchto obcí. Tato odbornost umožnila
vytvořit plán SPL MAS Broumovsko+ a bude využívána při realizaci konkrétních projektů. Úspěšná
činnost všech partnerů je dostačujícím potvrzením odbornosti.
Odbornost a zkušenosti členů ve vztahu k činnosti MAS Broumovsko+ je dána jejich působností v
programech Leader ČR 2007 a realizací řady projektů v rámci jiných dotačních titulů EU.
Systém vzdělávání členů/partnerů místní akční skupiny:
Členové sdružení se zapojili do vzdělávání, financovaného ESF a státním rozpočtem ČR, tedy do projektu
společnosti Tima-Liberec, který nese název „Profesionálové v místních akčních skupinách“. Tohoto
kurzu se zúčastnili a úspěšně jej absolvovali tři zástupci MAS – předseda Mgr. Špůr, PhDr. Mikulecká a
zástupce Agentury pro rozvoj Broumovska, o.s., Mgr. Jaroslav Betáš. Jednalo se v souhrnu o 15 denní
školení, jejichž tématem bylo např.: právní postavení MAS, marketing, foundraising, benchmarking,
přednášky z praktického fungování v minulosti podpořených MAS, tvorba strategie apod. Více na
http://leader.tima-liberec.cz/ .
Ke vzdělání členů došlo také na konferenci „Příhraniční spolupráce v plánovacím období 2006-2013“, na
které vystoupil Mgr. Špůr se svým příspěvkem o MAS a metodě LEADER. Více na www.stenava.org .
Velmi důležitým prvkem ve vzdělávání členů MAS byly na základě spolupráce s nizozemskými MAS
realizované studijní cesty do Nizozemska .
V současné době je systém vzdělávání je nastaven rozdílně podle zapojení jednotlivých členů do procesu
přípravy, realizace SPL MAS Broumovsko+ 2008-2013. Vzdělávání bude probíhat dvojí formou – vnitřní
vzdělávání a vnější vzdělávání. Vnitřní systém vzdělávání je zaměřen na vzdělávání všech členů MAS v
oblastech přípravy projektu, realizace a vyúčtování projektu, celkový přehled dotačních titulů apod. Toto
vzdělávání bude zajišťovat manažerka společně s pracovníky MAS. Vnější systém vzdělávání je určen
především pro manažerku, účetní, zaměstnance MAS a členy programového výboru a výběrové komise.
Manažerka – musí mít co nejvyšší odborné znalosti týkající se přípravy a realizace SPL MAS
Broumovsko+, Programu rozvoje venkova, činnosti MAS. Dle plánu vzdělávání se zúčastní seminářů a
školení zaměřených na problematiku programu Leader, problematiku Programu rozvoje venkova a
dalších dotačních programů EU, problematiku výběrových řízení, veřejné podpory a další vzdělávacích
kurzů zaměřených na strategické plánování, přípravu rozvojových strategií, územní plánování, přípravu a
řízení projektu, práce s veřejností, management rozvoje, tvorba partnerství, manažerské dovednosti,
komunikace apod. Uvedené znalosti bude nejen využívat pro vlastní práci, ale současně zajistí školení
dalších členů MAS.
Členové rady - programového výboru – zaměření znalostí především na:
 celkový přehled dotačních titulů (rozvoj venkova, zemědělství, podpora podnikání, životní
prostředí )
 činnost MAS
 znalosti a dovednosti strategického plánování založeného na principu partnerství
 evaluace SPL MAS Broumovsko+
 monitoring plnění stanovených cílů SPL MAS a podpořených projektů
 propagace MAS
 jazykové znalosti
Členové výběrové komise – zaměření znalostí především na:
 celkový přehled dotačních titulů (rozvoj venkova, zemědělství, podpora podnikání, životní
prostředí …)
 činnost MAS
 způsob výběru a hodnocení projektů
Účetní – zaměření znalostí především na:
 znalost účetnictví a zákonu o účetnictví
 znalost problematiky vyúčtování projektu podpořených z programu EU
Ostatní členové MAS – zaměření znalostí především na:
50
 činnost MAS
 přípravu projektu
 realizace a vyúčtování projektu
Schopnost komunikace v cizích jazycích:
Angličtina – manažerka MAS Pavlína Machková, Ing. Eva Blažková, Jan Školník, Mgr. Jaroslav Betáš, Mgr.
Václav Špůr, PhDr. Jana Mikulecká, Vladimír Záliš, Pavlína Malá
Němčina – JUDr. Libuše Růčková, Mgr. Jiří Ringel, Mgr. Václav Špůr, Ing. Otakar Prikner
Ruština – většina členů MAS
Slovenština – všichni členové MAS.
9.2.2. Technické prostředky
Provozní podmínky:
MAS Broumovsko+ sídlí v budově Radnice na Mírovém náměstí v Broumově, která je v majetku města
Broumova.. Má k dispozici kancelář, zasedací místnost a odpovídající hygienické zázemí.
Technické vybavení:
Kancelář je vybavena standardním nábytkem. V případě získání dotace bude zapotřebí dovybavení
kanceláře novým počítačem, kopírkou, tiskárnou a dalším vybavením.
Způsoby a možnosti informování členů MAS a obyvatelstva
MAS Broumovsko+ má internetové stránky mas.broumovsko.cz. Stránky spravuje
administrátor stránek, jsou tedy průběžně aktualizovány. Informace o své činnosti dále publikuje
v Broumovském zpravodaji a prostřednictvím zastupitelstev jednotlivých obcí a tištěnými letáky. Mezi
nejosvědčenější způsoby komunikace v MAS se řadí osobní kontakt, telefonáty a e-maily.
9.2.3. Finanční prostředky MAS
Zajištění předfinancování činnosti MAS při realizaci SPL
MAS Broumovsko+ zajistí předfinancování činnosti MAS při realizaci SPL z vlastních zdrojů. Tyto zdroje
jsou vytvořeny z finančních prostředků, které má MAS na svém účtu, ale také z prostředků, které
opakovaně poskytlo Město Broumov jako příspěvek na činnost MAS. MAS má tedy dostatečnou
finanční rezervu na předfinancování, ale také na činnost, kterou nelze hradit z PRV.
Jiné finanční zdroje
Jak již bylo uvedeno MAS opakovaně získává finanční prostředky nejen od Města Broumova, ale také od
Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.
Jsou vytipovány i možnosti získání finančních prostředků z ostatních OP, které by se měly vyhlašovat v
roce 2008 a dalších letech.
10. Administrativní postup
10.1.
Registrace projektů
Propagace SPL v území MAS

prostřednictvím internetu – MAS Broumovsko+
má založeny své internetové stránky
mas.broumovsko.cz. Na webu bude zveřejněn SPL MAS Broumovsko+ , FICHE, výzvy, pokyny pro
příjemce, podmínky a další dokumenty související se SPL,
 prostřednictvím jednotlivých obcí – informace o SPL MAS bude k dispozici na webových
stránkách obcí prostřednictvím odkazů na internetové stránky MAS. Budou zde uvedeny kontakty
na pracovníky MAS Broumovsko+, kde zájemce získá podrobnější informace,
 prostřednictvím Broumovského zpravodaje – zpravodaj je distribuován do celého území
Broumovska,
51

prostřednictvím seminářů – MAS bude pořádat semináře související s realizací SPL MAS
Broumovsko+ . Semináře budou pořádány před každou vyhlášenou výzvou,
 při osobních jednáních a společenských akcích pořádaných na území MAS Broumovsko+ zájemci si mohou domluvit osobní jednání s manažerem MAS. Členové MAS a starostové obcí dále
poskytují informace při různých jednáních a setkáních s dalšími subjekty, které do činnosti MAS
nejsou informováni nebo zapojeni.
Časový plán při vyhlášení příjmu žádostí
Výzvy příjmu žádostí budou vyhlašovány max. 2 x ročně. O vyhlášení výzev bude rozhodovat Rada programový výbor.
Programový výbor vždy v dostatečném předstihu rozhodne, které výzvy v daný rok vyhlásí a tuto
informaci umístí na internetové stránky mas.broumovsko.cz. Termíny jsou stanoveny tak, aby žádosti
byly doručeny na RO SZIF Hradec Králové ve dvou termínech – březen, září. Harmonogram časového
plánu vyhlášení příjmu žádostí:
Zveřejnění
termínu výzvy
předem
Výzva –
přijímání
žádostí
Administrativn
í kontrola a
kontrola
přijatelnosti
Doplnění
žádosti
žadatelem
Jednání Rady –
programového
výboru
Výběrová
komise
Předání
žádosti na RO
SZIF
21 dnů
1.-21. den
21.-35. den 36.-41. den 42.-43. den 43.-50. den
57. den
Popis způsobu vyhlášení příjmu žádostí a činností jednotlivých orgánů MAS Broumovsko+ je uveden
níže.
Přehled příjmu žádostí v roce 2008:
V roce 2008 budou vyhlášeny výzvy v návaznosti na podpis dohody MAS Broumovsko+ se SZIF.
Předpokládáme, že vyhlásíme 1. výzvu v březnu 2009( předání žádostí na RO SZIF květen). Výzva k příjmu
žádostí v březnu bude vyhlášena pouze v případě, že bude podepsána dohoda.
V roce 2009 MAS Broumovsko+ vyhlásí následující FICHE:
 FICHE 1 Venkov – lepší místo pro život
 FICHE 2 Cestování po Broumovském výběžku
 FICHE 3 Kulturní krajina na Broumovsku jako dědictví Benediktinů
 FICHE 5 Podpora lesnictví
 FICHE 6 Podpora drobného podnikání
 FICHE 7 Informace Broumovsku
 FICHE 8 Plus životu na Broumovsku
Informování konečných příjemců o možnosti předkládání projektů v rámci dané SPL
 prostřednictvím internetu na stránkách MAS Broumovsko+ – mas.broumovsko.cz
 prostřednictvím Broumovského zpravodaje, který je distribuován do celého území MAS
 prostřednictvím obecních zpravodajů
 prostřednictvím seminářů, které budou pořádány před každou výzvou.
Školení samotných potencionálních předkladatelů projektů
Potencionální žadatelé budou školeni formou školících seminářů. Školení bude provádět manažerka
MAS Broumovsko+ s administrativními pracovníky MAS. Školení budou probíhat buď v sídle MAS nebo
jiných vhodných prostorách, a to na území MAS.
Administrativní postupy příjmů a registrace projektu
Žádosti budou přijímány osobně v sídle MAS Broumovsko+ na základě výzvy, a to vždy v termínu pro
dané kolo výzvy. Příjem bude provádět manažerka MAS nebo administrativní pracovnice. Při příjmu
bude kontrolována úplnost žádosti (doložení všech povinných, příp. nepovinných příloh) na základě
kontrolního listu.
Žádosti bude přiděleno registrační číslo MAS Broumovsko+ (platné až do přidělení registračního čísla na
SZIF) a žadateli bude předáno potvrzení o zaregistrování žádosti na MAS Broumovsko+ .
52
Neúplná žádost o dotaci, která nebude obsahovat všechny povinné přílohy, nebude přijata a bude
vrácena zpět žadateli. Žadateli budou na místě sděleny důvody o této skutečnosti písemnou formou.
Žadatel bude následně vyzván k doplnění žádosti do 5 pracovních dnů. V případě nesplnění stanoveného
termínu bude administrace žádosti ukončena z důvodu nesplnění podmínek administrativní kontroly.
Administrativní kontrola projektů
Při administrativní kontrole projektu bude kontrolována obsahová správnost doložených povinných,
příp. nepovinných příloh (jejich platnost apod.). Dále bude provedena kontrola přijatelnosti. Kontrolu
přijatelnosti provádí Rada - programový výbor.
O výsledku administrativní kontroly bude žadatel písemně nebo osobně vyrozuměn, a to do 5
pracovních dnů od ukončení kontroly. Doklad o kontrole bude žadateli zaslán buď doporučeně nebo
předán osobně oproti podpisu.
V případě, že při administrativní kontrole budou zjištěny nějaké nesrovnalosti, bude žadatel vyzván
k jejich vysvětlení příp. odstranění v termínu do 5 pracovních dnů. V případě nesplnění stanoveného
termínu bude administrace žádosti ukončena z důvodu nesplnění podmínek administrativní kontroly.
Konečný žadatel, jehož projekt bude vyřazen na základě administrativní kontroly, bude mít možnost do 7
pracovních dnů ode dne následujícího po odeslání doporučené zásilky od MAS podat žádost o
přezkoumání postupu MAS na MAS. MAS Broumovsko+ bude mít v tomto případě povinnost námitku
přezkoumat nejpozději do 3 pracovních dnů. O výsledku žadatele neprodleně seznámí písemně. V
případě, že nedojde na jednání po podání žádosti o přezkoumání postupu MAS ke shodnému závěru
MAS a konečného žadatele, bude mít konečný žadatel právo podat žádost o přezkoumání postupu MAS
na příslušné RO SZIF a pokud tak učiní, má zároveň povinnost dát tuto skutečnost MAS na vědomí.
Způsob zajištění osob, které se budou podílet na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů
Příjem, administrativní kontrolu a registraci projektu budou provádět pracovníci MAS Broumovsko+.
Odpovědným za tyto činnosti bude manažerka MAS Broumovsko+. Manažerka MAS je jmenována
Valnou hromadou. Její kompetence jsou vymezeny Stanovami a Statutem. Kontrolu činnosti manažera
provádí předseda a rada - programový výbor.
10.2.
Způsob výběru projektů
Postupy hodnocení přijatelnosti v návaznosti na kriteria přijatelnosti
Po administrativní kontrole projektu bude provedena kontrola přijatelnosti v návaznosti na kritéria
přijatelnosti dané FICHE. Hodnocení přijatelnosti provede Rada - programový výbor MAS. Ke každému
projektu bude zpracována zpráva o hodnocení přijatelnosti s odůvodněním. Projekty, které projdou
hodnocením přijatelnosti budou předány výběrové komisi MAS k bodovému hodnocení.
V případě, že projekt nesplní kritéria přijatelnosti, bude ukončena jeho administrace a projekt již nebude
dále hodnocen. MAS neprodleně vyrozumí konečného příjemce o ukončení administrace projektu
z důvodu nesplnění kritérií přijatelnosti písemně. Konečný žadatel, jehož projekt bude vyřazen na
základě nesplnění kritérií přijatelnosti, bude mít možnost do 7 pracovních dnů ode dne následujícího po
odeslání doporučené zásilky od MAS podat žádost o přezkoumání postupu MAS na MAS. MAS
Broumovsko+ bude mít v tomto případě povinnost námitku přezkoumat nejpozději do 3 pracovních dnů.
O výsledku žadatele neprodleně seznámí písemně. V případě, že nedojde na jednání po podání žádosti o
přezkoumání postupu MAS ke shodnému závěru MAS a konečného žadatele, bude mít konečný žadatel
právo podat žádost o přezkoumání postupu MAS na příslušné RO SZIF a pokud tak učiní, má zároveň
povinnost dát tuto skutečnost MAS na vědomí.
Postupy při výběru projektů, způsob bodování v návaznosti na bodovací kriteria
U žádostí, které projdou kladně administrativní kontrolou a kontrolou přijatelnosti, provede výběrová
komise MAS bodové hodnocení projektů, a to zvlášť za každou FICHI dle předem stanovených
preferenčních kritérií.
Každý projekt bude hodnotit celá výběrová komise (všichni její členové). Každý člen výběrové komise
před výběrem projektu podepíše prohlášení o nepodjatosti. V případě, že člen výběrové komise bude
53
zároveň žadatelem – tj. jeho projekt bude hodnocen výběrovou komisí, nebude o tomto projektu
rozhodovat.
Výběrová komise následně hodnocené žádosti seřadí podle počtu získaných bodů sestupně, provede
výběr projektů a poté vyhotoví seznam vybraných žádostí a seznam nevybraných žádostí. V případě
shodného počtu získaných bodů bude upřednostněna žádost s dřívějším datem zaregistrování žádosti na
MAS Broumovsko+.
Způsob zajištění osob, které se budou podílet na hodnocení a výběru projektů
Hodnocení projektů z hlediska kritérií přijatelnosti provádí Rada - programový výbor. Členové
programového výboru jsou voleni Valnou hromadou s funkčním období na jednoho roku. Každému
jednání Rady - programového výboru bude přítomna manažerka MAS. Rada -programový výbor bude
svolán při každém kole příjmu žádostí. Programový výbor svolává manažerka nebo předseda MAS, který
je zároveň předsedou programového výboru. Rada -programový výbor tvoří šest členů MAS a předseda
MAS, který je členem programového výboru podle Stanov. V radě -programovém výboru jsou zastoupeni
3 členové veřejné sféry a 4 členové soukromé sféry.
Výběr projektů provádí výběrové komise. Členové výběrové komise jsou voleni Valnou hromadou
s funkčním obdobím na jeden rok. Výběrová komise bude svolána při každém kole příjmu žádostí.
Výběrovou komisi svolává její předseda. Výběrovou komisi tvoří sedm členů MAS. Ve Výběrové komisi
jsou zastoupeni 2 členové veřejné sféry a 5 členů soukromé sféry. Členové výběrové komise nejsou
zároveň členy Rady -programového výboru. Členové výběrové komise budou před výběrem projektů
proškolení Programovým výborem, který stanovoval preferenční kritéria pro výběr projektů.
MAS poskytne jednání radě - programovému výboru a výběrové komisi potřebné technické zázemí.
10.3.
Realizační část
Administrace průběhu realizace projektů
V průběhu administrace a realizace projektů konečných žadatelů bude MAS Broumovsko+ zajišťovat a
předávat veškerou potřebnou dokumentaci z RO SZIF Hradec Králové žadateli a opačně (vyjma podpisu
Dohody, kterou žadatel vyřizuje osobně na RO SZIF Hradec Králové). Dále bude konzultovat s konečnými
žadateli veškeré případné dotazy a problémy. V případě změny v projektu – tj. v případě, kdy je nutné
podat Hlášení o změnách, převezme MAS Broumovsko+ hlášení od konečného žadatele/příjemce
dotace, provede jeho kontrolu, potvrdí hlášení o změně (formou souhlasu) a předá nebo zašle hlášení o
změně doporučeně v potřebném termínu na RO SZIF Hradec Králové.
Vedení složek projektu
MAS Broumovsko+ zajistí řádné vedení složek jednotlivých projektů. Každý projekt bude veden a
archivován v samostatné složce, do které budou zakládány veškeré dokumenty týkající se projektu. V
každé složce budou vedeny záznamy o práci s touto složkou. Složky budou uchovávány v sídle MAS
Broumovsko+.
Administrace proplácení projektů
Koneční žadatelé/příjemci podpory mají povinnost každou Žádost o proplacení předkládat ke kontrole a
odsouhlasení MAS Broumovsko+. MAS bude provádět kontrolu každé Žádosti o proplacení vč. příloh
konečného příjemce. Kontrolu provede dle kontrolního listu. Po provedení kontroly MAS Broumovsko+
potvrdí formulář Žádosti o proplacení. Ten je pak předložen konečným příjemcem na RO SZIF Hradec
Králové.
Metodika plánování a provádění kontrol projektů
MAS Broumovsko+ zajistí svou účast při kontrole na místě před proplacením dotace konečnému
příjemci, kterou budou provádět pracovníci SZIF.
MAS Broumovsko+ dále bude provádět kontroly u vybraných projektu v průběhu jejich realizace a před
podáním Žádosti o proplacení konečným příjemcem. Z každé kontroly bude vyhotoven záznam.
Způsob zajištění osob, které se budou podílet na administraci a kontrole realizace projektů
54
Administraci realizace projektu budou provádět pracovníci MAS Broumovsko+. Kontroly realizace
projektu budou provádět pracovníci MAS Broumovsko+ ve spolupráci s členy programového výboru.
Odpovědným za administraci a kontrolu projektů je manažerka MAS Broumovsko+. Manažerka MAS je
jmenován Valnou hromadou.
Kontrolu činnosti manažera provádí předseda a rada - programový výbor.
10.4.
Kontrola činnosti MAS
Zajištění kontroly činnosti jednotlivých pracovníku MAS
Kontrolu činnosti jednotlivých pracovníku MAS má ve své kompetenci manažerka MAS, která je
jmenována valnou hromadou. Statutem zmocňuje sdružení manažerku ke všem úkonům spojeným s
činností sdružení, vyjma úkonů spojených s uzavíráním smluv, úkonů souvisejících s nakládáním majetku
ve vlastnictví sdružení a činností svěřených zákonem či stanovami MAS do působnosti valné hromady či
jiného orgánu sdružení. Manažerka dále plní úkoly jí svěřené Stanovami MAS či mu uložené Valnou
hromadou nebo Radou - programovým výborem. Kontrola činnosti pracovníků bude prováděna na
pracovních poradách, které se budou konat zpravidla jednou za 14 dní, nebo dle potřeby. Pracovních
porad se dle potřeby bude zúčastňovat i předseda MAS.
Manažerka MAS Broumovsko+ je kontrolován předsedou MAS a Radou - programovým výborem.
Programový výbor se schází zpravidla 1 x měsíčně a nebo dle aktuální potřeby.
Zajištění kontroly účetnictví MAS (např. interní či externí audity)
Účetní evidenci a hospodaření s finančními prostředky a majetkem v MAS zabezpečuje účetní, která
nese odpovědnost za správnost účetní evidence. Účetní je průběžně kontrolována předsedou.
Kontrolu účetnictví provádí Kontrolní výbor 1 x ročně. Do její kompetence patří zejména prozkoumání
roční účetní závěrky a výroční zprávy sdružení, dohled nad tím, aby sdružení vyvíjela činnost v souladu se
zákony, stanovami a statutem. S výsledky kontrol seznámí kontrolní výbor členy místní akční skupiny na
valné hromadě.
V případě poskytnutí dotace MAS Broumovsko+ zajistí kontrolu účetnictví formou externího auditu.
Postup při sebehodnocení MAS
Dle potřeby- několikrát do roka probíhá valná hromada MAS Broumovsko+. Pro jednání valné hromady
je připravena hodnotící zpráva o činnosti. Jednotlivé kapitoly připravují řídící struktury, ve kterých
hodnotí výsledky za uplynulé období vč. návrhu na případné změny, zlepšení s cílem zefektivnit práci. V
diskusi se ke zprávám vyjadřují všichni členové valné hromady. Připomínky a názory jsou evidovány a
případně použity pro zlepšení činnosti v následujícím období.
10.5.
Archivace
Plán archivace dokumentace
Archivace dokumentace se řídí vnitřním předpisem MAS Broumovsko+ – směrnicí č. 12/2008
„Archivační a skartační řád“ zpracovanou dle zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě,
zákona č. 598/1992 Sb., zákona č. 598/1992 o pojistném na sociální zabezpečení a zákona č. 563/1991 o
účetnictví ve znění pozdějších předpisů.
Archivační a skartační řád je souborem pravidel pro nakládání s veškerými písemnostmi, za něž se
považují písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy a dokumenty jak vlastní, tak došlé. Jeho úkolem je
zajistit jednoduchý a racionální systém ukládání písemností a jejich následnou likvidaci, zabránit
svévolnému a neodbornému znehodnocování a vyřazování, zajistit veškeré písemnosti trvalé
dokumentační hodnoty.
Tento archivační a skartační řád je závazný pro všechny zaměstnance MAS Broumovsko+.
Archivační řád upravuje příjem a ukládání všech písemností a dokumentů, jejich využívání a ochranu. Za
archivaci písemností odpovídá manažerka MAS, archivaci provádí asistentka. Veškeré došlé i odeslané
písemnosti se zapisují do knihy pošty a po vyřízení ukládají k jednotlivým spisům v příručním archivu. Po
55
ukončení hospodářského roku, resp. programu, záměru nebo projektu se označí názvem spisu, rokem
vzniku, skartačním znakem, skartační lhůtou a uloží se do archivu.
Archiv je místnost určená k uložení spisů chráněná proti vlhku, prachu, plísním, hmyzu a hlodavcům a
zajištěna proti přístupu nepovolaných osob. Přírůstky do archivu se vedou v archivační knize.
Skartační řád stanoví jednotný postup pro posuzování a výběr při vyřazování (skartování) písemností,
které jsou nadále pro činnost MAS Broumovsko+ nepotřebné. Skartací se oddělují písemnosti trvalé
hodnoty od písemností již bezvýznamných. Za skartaci odpovídá manažerka , skartaci provádí asistentka.
Skartace písemností uložených v archivu se provádí po uplynutí skartační lhůty. Lhůta se počítá od 1.
ledna následujícího po věcném uzavření dané písemnosti. Skartační lhůtu nelze zkrátit.
Skartační znaky:
A – tímto znakem se označují písemnosti s vysokou historickou, společenskou, kulturní nebo
hospodářskou hodnotou,
V –není předem jejich hodnota známa a bude rozhodnuto po uplynutí její skartační lhůty,
S – tyto písemnosti se po uplynutí skartační lhůty zničí.
Tabulka: Doba pro skartační lhůty
Účetní závěrka, výroční zpráva
10 let
Mzdové listy (obdobné účetní záznamy pro účely důchodového zabezpečení)
30 let
Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový
rozvrh, přehledy, účetní záznamy
5 let
Další účetní spisy Dle příslušné právní normy. Spisy týkající se dotačních
programů apod. Dle pravidel příslušného dotačního programu apod.
12 let od poslední
platby
Vyřazování se provádí vypracováním tzv. skartačního návrhu (průvodní dopis na hlavičkovém papíře se
seznamem dokumentů), který se předloží k posouzení příslušnému státnímu archivu. Na základě
vyjádření přísl. státního archivu budou písemnosti odvezeny ke zničení, příp. převzaty k archivování.
Technické zázemí pro archivaci
MAS Broumovsko+ sídlí v objektu, který je ve vlastnictví Města Broumov. V tomto objektu má pronajatu
místnost, kterou využívá jako kancelář a dále jednu samostatnou uzamykatelnou místnost, kterou
využívá jako archiv.
10.6.
Monitoring
Plán monitoringu
Monitoringem projektů je pověřena rada - programový výbor MAS, jenž přenáší konkrétní dílčí úkoly na
manažerku MAS a výsledky monitoringu komplexně hodnotí. Monitoring projektů, kterými se realizuje
SPL zahrnuje tři druhy procesů vztažených k jednotlivým fázím jejich řešení: předběžné (ex-ante),
průběžné a po realizaci (ex-post).
Ex-ante monitoring se provádí u projektů, které byly vybrány k podpoře, a které budou následně
realizovány. Sleduje se, zda výchozí stav odpovídá charakteristice popsané v předloženém a schváleném
projektu a zda je projekt organizačně a finančně zabezpečen. Cílem ex-ante monitoringu je předejít
problémům při realizaci projektu.
Průběžný monitoring projektů se provádí za účelem předcházení problémům při jeho ukončení,
vyúčtování a podávání Žádosti o proplacení dotace. Sledují se míry naplnění stanovených cílů, správnost
postupů při zadávacím řízení, spotřeba vstupů k určitému časovému okamžiku a soulad s
harmonogramem realizace projektu.
Ex-post monitoring projektu sleduje analogická kriteria jako průběžný monitoring, tj. míru naplnění
stanovených cílů, dosažených výstupů a spotřebu finančních a nefinančních vstupů k okamžiku předem
stanoveného ukončení projektu. Další ex-post monitoring se provádí v době do lhůty vázanosti na účel
kdy se sleduje dodržování stanovených podmínek pro toto období.
56
Rada - programový výbor při výkonu funkce kontrolního výboru zajišťuje zejména:
 zjišťování číselných údajů monitorovacích kritérií jednotlivých projektů a jejich vyhodnocování,
předkládání vnějším hodnotícím orgánům, které k tomu mají oprávnění
 metodickou pomoc projektantům individuálních projektů při stanovení monitorovacích kritérií
individuálních projektů, které naplňují SPL
 průběžné monitorování individuálních projektů a transformace těchto výsledků dle metodiky
transformace monitorovacích parametrů individuálních projektů do SPL.
Rada - programový výbor ke své činnosti používá dostupných datových a analytických podkladů institucí
veřejné správy a institucí hierarchicky vyšších územních celků. Ke své činnosti může dále používat služeb
neziskových a ziskových subjektů.
Tabulka: Monitorovací a hodnotící kritéria
Kritérium
Zrekonstruované budovy, nebo jejich části
Upravená veřejná prostranství, včetně parkovišť
Vytvoření nabídek využití volného času
Počet žadatelů, kteří obdrželi podporu
Pořízení nových strojů, technologií
Vzdělávacích akce
Jednotka
počet
m2
počet
počet
počet
počet
Kvantifikace
8
4 000
5
40
5
5
Kvantifikace monit. a hodnotících kritérií vychází z předpokladu poskytnuté dotace v období 200 2013 v celkové výši 50 mil. Kč .
Tabulka: Monitorovací kritéria včetně kvantifikace na období 2009-2010
Kritérium
Zrekonstruované budovy, nebo jejich částí
Upravená veřejná prostranství, včetně parkovišť
Vytvoření nabídek využití volného času
Počet žadatelů, kteří obdrželi podporu
Pořízení nových strojů, technologií
Vzdělávacích akce
Jednotka
počet
m2
počet
počet
počet
počet
Kvantifikace
3
1500
2
15
2
2
Způsoby ověřování monitorovacích kriterií. Způsoby ověřování budou voleny dle povahy
monitorovacího ukazatele.
 místní šetření u podpořených žadatelů
 projektová a kolaudační dokumentace
 soupis prací a pořízeného majetku, stavební deník
 daňové doklady, doklady o zaplacení
 výpisy z evidence podnikatelských subjektů (živnostenské úřady, obchodní rejstřík)
 správa sociálního zabezpečení
Evidenci monitorovacích indikátorů za jednotlivé žádosti zajišťuje manažerka MAS.
Monitoring všech projektů realizovaných v MAS a relevantních pro jeho další rozvoj provádí MAS
Broumovsko+ (především profesionalizovaný sekretariát) v součinnosti s partnery, především s těmi,
kteří mají rozvoj území v přímé kompetenci – tzn. především s obcemi, a to prostřednictvím
Dobrovolného svazku obcí Broumovska.
Výsledky kontrol a ověřování monitorovacích kritérií jsou zpracovávány pracovníky MAS a předkládány k
projednání a schválení radou - programového výboru. V případě zjištění nedostatků jsou radou programovým výborem přijata nápravná opatření.
57
10.7.
Evaluace SPL MAS Broumovsko+ 2008-2013
Cílem hodnocení je zvýšit kvalitu, účinnost a efektivitu zajišťování plnění cílů SPL MAS Broumovsko+
2008-2013. Hodnotí se účinek SPL MAS Broumovsko+ z hlediska výsledků při řešení problémů rozvoje
venkova.
Přihlíženo bude k požadavkům udržitelného rozvoje, vlivu na životní prostředí a plnění příslušných
právních předpisů. Hodnocení je prováděno radou -programovým výborem MAS.
Evaluační plán
Evaluační plán počítá s hodnocením ex-ante, průběžnou kontrolou a ex-post. Evaluace SPL MAS
Broumovsko+ 2008-2013 bude probíhat dle následujícího časového harmonogramu.
2010
1. hodnocení
2011
2. hodnocení
2012
3. hodnocení
2013
4. hodnocení
Evaluační postupy
 shromáždění podkladu a zpracování dosažených výstupů, výsledků a dopadů
 hodnocení monitorovacích ukazatelů
 porovnání se stanovenými cíly
 stanovení případných opatření k nápravě a jejich přijmutí
Zajištění evaluací (ex-ante, ad-hoc, on-going, ex-post)
ex–ante: Hodnocení ex-ante vycházelo z analýzy území, stanovených cílů, předpokládaných finančních
prostředků na realizaci SPL MAS Broumovsko+ 2008-2013 a absorpční kapacity území. Cílem
předběžného hodnocení bylo ověřit správnost navrhovaných priorit, reálnost stanovených cílů, účinek
projektu z hlediska strategických směrů a obtíže v oblasti rozvoje venkova s ohledem na trvale udržitelný
rozvoj.
ad–hoc (nahodilé hodnocení): pro hodnocení SPL MAS Broumovsko+ nebude použito. Průběžné
hodnocení SPL MAS Broumovsko+ 2008-2013 bude prováděno dle evaluačního plánu. MAS
Broumovsko+ na dané období stanoví závazné ukazatele – monitorovací indikátory v návaznosti na cíle
priorit a cíle FICHE, které budou v daném období realizovány. Po uplynutí tohoto období provede Rada –
programový výbor zhodnocení dosažení stanovených indikátorů s následným vyhodnocením a
stanovením nových indikátorů na další období.
ex–post: závěrečné hodnocení SPL MAS Broumovsko+ bude provedeno po ukončení realizace SPL na
základě vyhodnocení monitorovacích ukazatelů s ohledem na jejich přínos pro naplnění cílů SPL a přínos
pro dané území. Výsledky hodnocení budou předány na SZIF.
Návrh způsobu zapracování výsledků evaluace do SPL
Výsledky průběžného hodnocení (on-going) SPL MAS Broumovsko+ budou porovnány s
předpokládanými cíly a směry rozvoje stanovenými v SPL. Pokud dojde k rozdílům mezi dosahovanými a
stanovenými cíli v původním SPL, bude SPL MAS Broumovsko+ jednou za dva roky verifikován (max. 2x v
období 2008-2013). Verifikace bude probíhat v souladu se stanovenými cíly – tzn. stanovené cíle
nebudou měněny, verifikovány budou pouze postupy k dosažení stanovených cílu.
Způsoby zveřejňování výsledků SPL a evaluací
Výsledky SPL MAS Broumovsko+ a evaluací budou zveřejňovány na mas.broumovsko cz. Výsledky budou
dále na vyžádání k dispozici v sídle MAS Broumovsko+.
10.8.
Propagace MAS
Způsob zajištění propagace činnosti MAS, informování obyvatelstva, zájmových skupin, oborových
sdružení:
 prostřednictvím internetu – MAS Broumovsko+ má založeny své internetové stránky
mas.broumovsko.cz, kde zájemce najde veškeré informace o činnosti MAS, o připravovaných
akcích, výzvách, projektech apod. (celoročně, průběžná aktualizace),
58
 prostřednictvím zpravodajů jednotlivých obcí – Broumovský zpravodaj, který je distribuován do
celého území MAS a několik obcí na území vydává svůj vlastní zpravodaj. Informace o existenci
MAS Broumovsko+ byly uveřejněny v každém zpravodaji,
 prostřednictvím seminářů a veřejných jednání valné hromady MAS.
Zhodnocení účinnosti propagace MAS
Zvolené formy a způsoby propagace jsou realizovány na území MAS Broumovsko+ od roku 2006. Celkové
dosavadní výsledky a zvyšující se zájem o činnost MAS, vstup nových členů i zájem o projekty ukazuje
správnost zvoleného způsobu propagace. Účinnost propagace se projevuje především v následujících
oblastech:
 zvýšení poctu členů MAS Broumovsko+ – počet zakládajících členů MAS v roce 2006 byl 30 členů.
K 30.9.2008 má MAS Broumovsko+ celkem 35 členů Zájem o členství v MAS Broumovsko+ je
především ze strany podnikatelských subjektů a neziskových organizací.
 zvyšující se počet předkládaných žádostí a konzultací k projektům
 databáze projektů – MAS Broumovsko+ má zpracovanou aktualizovanou databázi projektů,
který obsahuje projektové záměry (obcí, podnikatelů – i zemědělských a NNO)
 zvýšený zájem a informovanost obyvatel o činnosti MAS
Vzhledem k tomu, že výše uvedené formy propagace MAS Broumovsko+ byly účinné, bude MAS
zajišťovat svoji prezentaci obdobnou formou i v dalších letech. Každý rok bude provádět vyhodnocení
účinnosti propagace.
Způsob a četnost aktualizace www stránky
MAS Broumovsko+ má vytvořeny vlastní internetové stránky od roku 2005 (mas.broumovsko.cz).
Aktualizace stránek bude probíhat min. 1 x měsíčně, dále vždy dle aktuální potřeby. Pravidelně zde
budou zveřejňovány informace o výzvách, seminářích, realizovaných projektech, pořádání dnů MAS
Broumovsko+, zápisy a usnesení Valné hromady, projekty spolupráce apod. Za aktualizaci www stránek
bude zodpovědná administrativní pracovnice MAS. Kontrolu bude provádět manažerka MAS.
Na aktualizaci má MAS Broumovsko+ smluvně sjednaného člověka, který má zkušenosti s touto činností
a má také znalosti v Programu Leader.
Plán informovanosti o činnosti a výsledcích do budoucna (členy/partnery MAS, obyvatelstvo)
MAS Broumovsko+ bude informovat o své činnosti v letech 2008-2013 všechny obyvatele na území
svého působení. Informace budou podávány diferencovanou formou pro jednotlivé skupiny obyvatel
tak, aby jejich účinnost byla co nejvyšší. Způsoby informování jednotlivých skupin.
Obyvatelstvo
 internet – průběžná aktualizace (nejaktuálnější informace)
 zpravodaje obcí – podle potřeby, v případě aktuálních informací spojených s výzvou – v každém
čísle, t.z. 1 x měsíčně
 individuální konzultace v sídle MAS – dle zájemců, hodiny pro veřejnost
 semináře při vyhlášení výzvy – dle vyhlašovaných výzev
 semináře pro příjemce pomoci – administrace projektu
 příklady dobré praxe
Členové/Partneři MAS
 zapojení MAS do projektu spolupráce
 informace o činnosti MAS
 informace o předložených/schválených projektech
 informace o hospodaření a plnění cílů SPL
 na Valné hromadě MAS – 1 x ročně a na mimořádně svolaných valných hromadách
 členové, kteří jsou zároveň členy programového výboru a výběrové komise – poskytování
informací při zasedání těchto orgánů
59
10.9.
Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců
Při vzniku MAS byla pozornost zaměřena na vyváženou strukturu organizace a odpovídající zastoupení
podnikatelů, neziskového sektoru a veřejného sektoru. Na začátku zpracování SPL byla ustavena
Pracovní skupina pro mládež, ženy a zemědělce, která se následně vyjadřovala k SWOT analýze a
jednotlivým fichím.
Ženy jsou do činnosti MAS zapojeny velmi aktivně. Tak např. z 35 zástupců členů MAS je žen 13.
Nejedná se však pouze o zástupce v MAS. Ženy jsou velmi aktivní především v praktických činnostech
s MAS spojených. Velmi slibně se rozvíjí spolupráce s Českým svazem žen, který se např. podílel na
otevření Klášterní zahrady v Broumově. Z dalších aktivit žen můžeme jmenovat Nadací Proměny
podpořený projekt rekonstrukce parku Alejka, v jehož realizačním týmu jsou výlučně ženy. Taktéž na
projektu Naše zahrada 2007 se podílí především ženy.
Zapojení mladých lidí do 25 let do činnosti MAS je dosaženo zejména tím, že jedním z významných
členů MAS je Nadační fond gymnázia Broumov, dalším potom DDM Ulita Broumov, tedy nízkoprahové
zařízení pro volný čas mládeže. DDM Ulita Broumov (a s ní i její „klienti“ – tedy právě mládež) se
zapojuje do celé řady projektů, ať již se jedná o projekt Proměny Broumovska či otevření Klášterní
zahrady. Nejvíce je však účast mladých lidí patrná při komunitním plánování úpravy veřejného prostoru
– www.nasezahrada2007.wz.cz či při výstavbě skateparku. Své požadavky mají díky svému zastoupení
uplatňovat i v MAS a také se aktivně podíleli na tvorbě rozvojové strategie – Programu rozvoje
Broumovska.
Zapojení zemědělců do činnosti MAS:
 Počet zemědělců mezi členy/partnery MAS - 2 subjekty,
 Zemědělské subjekty jsou v MAS velmi aktivní.
Zemědělské subjekty, mladí lidé i ženy, které jsou členy MAS jsou zapojeny alespoň v jedné z těchto
pracovních skupin:
1. pracovní skupina - Obnova a rozvoj obcí, kulturní dědictví venkova a cestovní ruch
2. pracovní skupina - Zemědělství, lesnictví, životní prostředí a krajina
3. pracovní skupina - Kvalita života a vzdělávání
Zemědělské subjekty, mladí lidé i ženy, které jsou členy MAS,jsou zastoupeny ve všech orgánech
MAS.
Členové MAS si uvědomují význam žen, mladých lidí a zemědělců pro rozvoj regionu.
Foto zde i na titulní straně: Jan Flieger
60

strategický plán leader

Transkript

Podobné dokumenty

zprávy z radnice

Pracovní verze Strategie k 31.8.2015

Naše města a evropské peníze

pracovní dokument

LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ

strategie komunitně vedeného místního rozvoje

Evropský institucionální rámec a základy globální - eu

zprávy z radnice