ÚS Vltava_anal_25.05.10 - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Školní 108, 373 61 Hrdějovice
Základní škola J. Š. Baara
Jírovcova 967/9/a, 370 21 České Budějovice
Základní škola Máj I
Miroslava Chlajna 21, 370 05 České Budějovice
Základní škola Máj II
Miroslava Chlajna 23, 370 05 České Budějovice
Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice o.p.s.
M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice
Základní umělecká škola
Piaristické nám. 1, 370 01 České Budějovice
Základní umělecká škola B. Jeremiáše
Otakarova 43, 370 01 České Budějovice
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Středisko služeb školám
Nemanická 7, 370 10 České Budějovice
obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou
Kulturní a sportovní zařízení se nacházejí především ve městech České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv, na venkově
jsou to zejména veřejné knihovny, kulturní a společenské sály, sportovně rekreační zařízení místního významu. Významné
postavení v oblasti kultury má Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum a Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích.
V oblasti sportu jsou nejvýznamnější sportovní areály fotbalový, zimní stadion, zimní a letní plovárna a Sokolský ostrov
v Českých Budějovicích, vodácký areál Lídy Polesné v Českém Vrbném, sportovní areál s letní plovárnou a golfové hřiště
v Hluboké nad Vltavou, sportovní areál ve Zlivi, sportovní areál s letní plovárnou v Olešníku.
obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném
Lázeňská zařízení
V řešeném území v současnosti není žádné lázeňské zařízení, nejbližší lázně jsou v Třeboni. V současné době (2010) však
probíhá výstavba a dokončovací práce na Relaxačním a rekondičním centru (RRC) v Hluboké nad Vltavou. Hluboká nad
Vltavou má rozsáhlou lázeňskou infrastrukturu (park, galerie, zámek, zámeček, ZOO, hotely, sportoviště atp.) ale nemá
lázně. Nově budované RRC pomůže rozšířit turistickou návštěvnost na turisticky slabé zimní měsíce. V roce 2004 město
zadalo rozsáhlý geologický průzkum, jehož výsledkem bylo nalezení podzemního jezera 6000 let staré vody bohaté na selen
a mangan. Vydatný vrt se nalézá přímo v místě plánovaného RRC. Tato voda v budoucnu může sloužit jako přírodní zdroj
nutný pro statut lázní. V lokalitě mezi Sokolovnou a restaurací Na Růžku bude v 2. polovině roku 2010 uveden do provozu
nový komplex relaxačního a regeneračního centra. Jak už název centra napovídá, půjde o regenerační a relaxační péči o
kardiovaskulární systém a dále o systém pohybového aparátu, samozřejmě s garancí maximální odbornosti. Centrum bude
určeno čtyřem skupinám klientů. Tou první budou zdraví lidé bez diagnostikovaných potíží, kteří si budou v centru chtít zvýšit
či upevnit kondici, odpočinout si. Dále bude skupina těch, kteří svým nezdravým životním stylem – přejídání, kouření atd. –
spadají do rizikové kategorie možných kardiovaskulárních problémů. Třetí skupinou klientů budou ti, u nichž se v minulosti
tyto problémy již objevily. A čtvrtou kategorii budou představovat klienti, jejichž problém je aktuální, čerstvý – lidé po infarktu,
Strana 151 (celkem 231)
operačním zákroku. Totéž platí i o oblasti pohybového aparátu. Garantovat individuální péči můžeme i díky tomu, že centrum
bude relativně malé, komornějšího charakteru, jeho kapacita bude cca 75 lůžek pro ubytované klienty a 50 klientů bude
centrum využívat ambulantně. Klienti v centru budou mít k dispozici bazén, vířivky, bahenní koupele, koupele sycené oxidem
uhličitým, masážní terapie, solárium, sauny, kryokomoru, spinning, samozřejmostí bude kosmetika, kadeřnictví, manikúra a
pedikúra a další služby. Některé prostory budou využívány k pořádání seminářů. V komplexu bude cca 60 parkovacích míst,
dalších 30 bude před centrem.
Obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo)
A.3.3.6. Rekreace a cestovní ruch
Kvalita přírodního a krajinného prostředí a existence Hněvkovické vodní nádrže na Vltavě, velká nabídka ubytovacích
kapacit, kulturních a sportovně rekreačních zařízení jsou významnými atraktivitami cestovního ruchu v řešeném území.
Cestovní ruch se stává významnou složkou ekonomiky území a patří mezi důležité odvětví ekonomiky řešeného území. Ve
světě je považován cestovní ruch za odvětví budoucnosti s ohledem na multiplikační efekt doprovázející jeho rozvoj. Často
bývá označován za nejvýznamnější odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Mimo zaměstnanosti ovlivňuje
podstatným způsobem dalších zhruba pět oblastí: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje
platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční
aktivity. Z toho všeho vyplývá i význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů.
V řešeném území jsou častým a vyhledávaným cílem dlouhodobé i krátkodobé rekreace a turistického ruchu zejména města
České Budějovice a Hluboká nad Vltavou. Specifické cíle jsou různé, podle zaměření návštěvníků. Jako hlavní je možno
jmenovat:
▪ příroda a pobyt v přírodě,
▪ architektura (MPR České Budějovice, zámek Hluboká, lidová architektura),
▪ turistika – autoturistika, cykloturistika, vodní turistika, pěší turistika, hipoturistika,
▪ sportovní akce (masové, výkonnostní),
▪ hromadná rekreace (hotely, kempy, ubytovny, chatkové a stanové tábory, tábory mládeže),
▪ individuální rekreace – rekreační chalupy, rekreační domy, rekreační chaty.
Pro rozvoj turistického a cestovního ruchu je důležitá nejen kvalita a kapacita ubytovacích zařízení ale i vybavenost center
rekreace. Ta má zásadní vliv na možnosti celoročního využití rekreačních center. V řešeném území je vybavenost center
z hlediska celosezónního provozu vyhovující pouze v Českých Budějovicích a v menší míře i v Hluboké nad Vltavou.
V ostatních rekreačních centrech je vybavenost orientovaná pouze na letní období, takže rekreace bývá pouze sezónní a
závislá na počasí a momentálních přírodních podmínkách, které nelze ovlivnit. Z toho pak vyplývá problém zaměstnanosti a
provozu zařízení rekreace a turistického ruchu v mimosezónním období.
Ubytovací zařízení lze v zásadě rozdělit na zařízení hotelového typu penziony, speciální rekreační zařízení, mariny,
turistické ubytovny, kempinky, tábořiště, chatkové a stanové tábory mládeže, objekty individuální rekreace, penziony v rámci
RD. Zejména u obou posledních kategorií narůstá množství nabízených ubytovacích možností v rámci objektů individuální
rekreace nebo penzionů v RD ať již prostřednictvím cestovních kanceláří nebo přímo vlastníkem nemovitosti.
Vybavení kempinků, tábořišť a veřejných pláží v řešeném území nemá potřebnou kvalitu odpovídající standardům
obdobných zařízení v západní části Evropské unie. To je jeden z limitujících faktorů determinující rozvoj cestovního a
turistického ruchu, zejména v zaměření na movitější a zahraniční klientelu a na zajištění dlouhodobějšího pobytu.
Obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi
Na rekreační využití Hněvkovické nádrže, rybníků, ubytovacích zařízení a kempinků u nich, má zásadní vliv kvalita vody.
Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku,
akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou
z tohoto hlediska druhořadé. Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost
vody je relativně přijatelná, může však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad
Vltavou. Protože je nad nádrží dosti dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání.
Ke zjištění aktuální informace o jakosti vody je možno využít oficiálních webových stránek Povodí Vltavy, státní podnik
(www.pvl.cz) , na nichž lze zjistit aktuální informace o jakosti vody v následujícím rozsahu :
• teplota vody u hráze
• průhlednost vody u hráze
• koeficient výměny vody u hráze
• chlorofyl pod hladinou u hráze
Tato parametry jsou zjišťovány denně (v období zámrzu 1x týdně, a to ve středu) a jsou zveřejňovány v sekci „aktuální
informace<jakost vody v nádržích“, odkaz „jakost vody v nádržích<VD Hněvkovice“, kde jsou průběžně zobrazovány
naměřené hodnoty ve formě denních naměřených hodnot i ve formě grafu, v němž je možno sledovat vývoj a porovnat ho
s hodnotami zjištěnými v uplynulém roce.
Graf 35: Průhlednost vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)
Graf 36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)
Graf 37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)
U nádrží, které je možno využívat i k rekreačním účelům, je uplatňován princip obecné ochrany vod, který je vymezen
ustanoveními (§27 - §28 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů). Kontrolu jakosti vody na nádržích z
hlediska využití ke koupání je povinen provádět provozovatel koupaliště. Doplňkově je tato kontrola jakosti vody
uskutečňována příslušným orgánem hygienické služby, který v případě jejího špatného stavu může koupání zakázat. Z
hlediska jakosti vody na nádržích využívaných k rekreaci je nejčastějším problémem, obdobně jako na vodárenských
nádržích, zvýšený rozvoj řas v letním období. Příčinou tohoto jevu je nadměrný přísun živin (zejména fosforu) z povodí do
nádrží a zvyšující se teplota vody v létě. Rozvoj řas je určován podle množství zjištěného chlorofylu. Důsledkem
nadměrného rozvoje řas je pak snížení rekreační hodnoty dané nádrže. Jedním z významných ukazatelů kvality vody je
koncentrace chlorofylu-a. Údaj o koncentraci chlorofylu-a podává informaci o množství autotrofních mikroorganismů, to
znamená sinic a řas, přítomných ve vodě. Sinice (nazývány také cyanobakterie) a řasy jsou drobnohledné, většinou
jednobuněčné rostlinky, jejichž výskyt významným způsobem ovlivňuje kvalitu vody. Při jejich přemnožení, zejména v
důsledku nadměrného obohacení vody živinami (fosfor a dusík), vzniká buď zelené nebo zelenohnědé vegetační zbarvení
vody nebo se tvoří vodní květ, tj. souvislá světlezelená vrstva sinic při hladině. S tím je spojen pokles průhlednosti vody a v
řadě případů vznik nepříjemného zápachu při odumírání rostlinného materiálu. Uvedené jevy nepříznivě ovlivňují využití
vody k různým účelům. Například při úpravě povrchových vod na vodu pitnou způsobuje přítomnost vysoké biomasy řas
technologické obtíže. Lokality s výskytem vodních květů se stávají neatraktivní také z hlediska sportovního a rekreačního
využití. Hustá masa sinic může například způsobit citlivým jedincům alergické reakce pokožky. Neméně závažná je také
možnost negativního vlivu toxických produktů sinic (cyanotoxinů) na lidské zdraví. Této zdravotnické problematice je v
posledních letech věnována značná pozornost. Proto také nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví (Sb. zák. č. 464/2000),
která stanovuje hygienické požadavky na jakost vody pro koupání jak ve volné přírodě, tak v umělých koupalištích, zakazuje
koupání ve volné přírodě v případě výskytu vodních květů. Informace o průhlednosti je údaj, který signalizuje intenzitu zákalu
v horních vrstvách vody a tedy hustotu drobných partikulí ve vodě. Původ těchto partikulí (a tedy příčina zákalu) je dvojí buď jde o neživé částečky z půdní eroze, zvířené sedimenty a podobně, nebo se jedná o živé mikroorganismy - především
řasy a sinice. U větších nádrží se zákal neživého původu obvykle nevyskytuje dále než u přítoku. Po prudkých deštích se
může tento typ zákalu vyskytovat i v příbřežních částech nádrží. Proto snížená hodnota průhlednosti změřená nedaleko
hráze větších nádrží nasvědčuje rozvoji řas a sinic (tzv. fytoplanktonu) ve vodním sloupci. Za teplých dnů počátkem léta je
rozvoj sinic a řas velmi rychlý a průhlednost vody se může výrazně změnit během několika dnů. Změna průhlednosti však
nastává i působením silného větru (např. při bouřkách), který promíchá horní vrstvu vody v nádrži a poruší původní rozložení
mikroorganismů ve vodě. Informace o průhlednosti pomáhá veřejnosti v rozhodování o možnostech rekreace, sportovního
vyžití a rybaření na jednotlivých nádržích.
K sportovnímu a rekreačnímu využití v území patří v posledním období bouřlivě se rozvíjející odvětví cykloturistiky a
hipoturistiky. V řešeném území je poměrně velká nabídka cyklotras vedená převážně po silnicích a místních komunikacích.
Existují zde však i cyklostezky, nejznámější a nejatraktivnější je z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou a v současné
době je ve stavbě její ještě atraktivnější pokračování do Purkarce. Další cyklostezky vedou například z Hluboké nad Vltavou
do Munic a k ZOO u zámku Ohrada. Největším problémem v oblasti cykloturistiky je trasování cyklotras a cyklostezek na
území města Českých Budějovic. Tento problém však není možno řešit v rámci ÚS Vltava, ale je potřeba jej řešit
v podrobnějších dokumentech, projektech, či studiích.
obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná
cyklostezka Hluboká nad Vltavou - Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo)
Hlavním těžištěm hipoturistiky je dvůr Vondrov, u kterého je i krytá jízdárna. Historický areál bývalého hospodářského dvora,
který byl zrekonstruován a upraven pro chov koní, se nachází jedné z nejatraktivnějších lokalit jižních Čech. Poblíž Hluboké
nad Vltavou, nedaleko Českých Budějovic, je situován moderně vybavený komplex, který nabízí zajímavé možnosti pro
všechny milovníky koní. Děti, začátečníci i pokročilí jezdci si mohou vybrat ze široké nabídky jezdeckých lekcí a kurzů.
Zdatnější jezdci mají možnost projet se krajinou rybníků na dohled od hlubockého zámku. Pro majitele koní je zde připraveno
kvalitní zázemí pro sportovní i hobby aktivity.
obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou
K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří využití vodních ploch pro sportovní rybolov, vodní
sporty, jachting na rybníku Bezdrev a plavba po Hněvkovické nádrži a po Vltavě, jak ve formě veřejné dopravy, tak ve formě
připravované vodní cesty pro rekreační plavidla. V následující tabulce je uveden přehled plavidel a zařízení provozovaných
na vodní hladině Hněvkovické nádrže a Vltavské vodní cestě.
Tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě
bóje
zakotvený plovoucí znak, sloužící k označování plavební dráhy a plavebních
překážek
břehový porost
stromy a keře na pozemcích při vodním toku
doprovodná vegetace vodního díla stromy a keře bezprostředně související s vodní nádrží
hausbót
plovoucí zařízení nebo malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky, a to
buď prakticky výhradně v místě kotviště, nebo s předpokládaným občasným
přesunem malou rychlostí
jachta
malé plavidlo ve smyslu čl. 1.01 hl. 1 ŘPB, zpravidla větších rozměrů (zhruba přes 6
m), vždy však vybavené kajutou a určené k dlouhodobému pobytu, jachty mohou být
motorové čí plachetní
jachetní kotviště
pro účely této dokumentace zařízení, určené pro trvalé kotvení sportovních plavidel,
a to především na bójích,
kajutové plavidlo
viz jachta
kotevní bóje
kotviště
bóje, určená k zajištění plavidla na kotvišti, musí být vybavena závažím o dostatečné
hmotnosti, jež zabezpečí spolehlivé zakotvení upoutaného plavidla
prostor vymezený na vodní cestě pro kotvení plavidel; pro účely této dokumentace
loď
malé plavidlo
malé sportovní plavidlo
marina
motorová jachta
motorové plavidlo
obytný motorový člun
otevřené plavidlo
plachetnice
plachetní jachta
plavidlo
plavidlo s vlastním pohonem
pramice
přístav
přístaviště
přístavní bazén
sportovní přístav
stání plavidla
uzavřená vodní plocha
vodní skútr
vyhrazená vodní plocha
vymezená vodní plocha
zastavení plavidla
zimoviště
místo, určené pro stání plavidel na bójích
řiditelné duté plavidlo sloužící k přepravě osob a nákladů nebo k jiným účelům
plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 m - za malé se nepovažuje plavidlo, které je
určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě
jiných než malých plavidel, plovoucí stroj, převozní loď a plavidlo s obsaditelností
nad 12 cestujících (čl. 1.01 hl. 1 ŘPB)
malé plavidlo, používané ke sportovním účelům
sportovní přístav, který je navíc vybaven ubytovacím a klubovým zařízením pro
majitele plavidel a zařízeními pro využití volného času
jachta (viz výše), poháněná výhradně vlastním strojním pohonem
malé plavidlo s vlastním pohonem
malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky s předpokládaným
pravidelným přesunem rychlostí do 20 km/h, který se uskutečňuje vlastním strojním
pohonem
malé plavidlo, které není vybaveno kajutou
plavidlo, které pluje pomocí plachet, pokud zároveň používá vlastní strojní pohon, je
považováno za plavidlo s vlastním pohonem
jachta (viz výše), jež je zařízena na pohon pomocí plachet, zpravidla bývá vybavena
i pomocným motorem pro usnadnění manévrování a pro použití v případě nouze
loď vnitrozemské plavby včetně malých plavidel, převozních lodí, plovoucích strojů a
námořních lodí
plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem
malé otevřené plavidlo, obvykle délky 3 - 5 m, s plochým dnem a podhonovým
tvarem přídě, bývá poháněna obvykle buď vesly (při využití k rybářskému sportu),
nebo pádly (při použití k vodní turistice)
souhrn vodních a pobřežních ploch, objektů a zařízení, které umožňují uvazování
lodí, překládání nákladů na ně a z nich, jejich zásobování, manipulaci s nákladem a
jeho dočasné skladování, naloďování a vyloďování osob, údržbu a ochranu lodí
apod.; přístav se skládá z vodní a pozemní části
souhrn zařízení při břehu vodní cesty, sloužící pro nastupování a vystupování
cestujících osobní lodí
část pozemní části přístavu, (obvykle obdélníkového půdorysu), s přístavními
nábřežími zpravidla po obou jeho dlouhých stranách, spojená s vodní cestou
zvláštním vjezdem
přístav, určený pro kotvení sportovních plavidel, na vodní nádrži je vybaven i trvalou
službou, zajišťující bezpečnost plavidel po dobu nepřítomnosti majitele
stání plavidla na kotvě či po vyvázání na bóji nebo jiné, k tomuto účelu určené
zařízení či ke břehu, a to po dobu snížené viditelnosti
vodní plocha, jež je vymezena břehovými znaky A 1 dle přílohy 7 ŘPB, na hladině
pak případně i žlutými bójemi; na tuto plochu nesmějí vplouvat žádná plavidla, s
výjimkou plavidel služebních při plnění úkolů
velmi rychle plující malé plavidlo se strojním pohonem, zpravidla je určeno pro
dopravu 1 až 3 osob, délka jen málo přesahuje přes 3 m a vyznačuje se vynikající
manévrovatelností
vodní plocha, jež je vyhrazena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních
plavidel je přitom uzavřena
vodní plocha, jež je vymezena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních
plavidel je přitom otevřena, ostatní plavidla tedy do ní smějí volně vplouvat a z ní
vyplouvat; plavidla, pro něž je tato plocha vymezena, po ní mohou plout, avšak
nesmějí ji opustit
stání plavidla na kotvě nebo na bóji, či po vyvázání ke břehu po dobu, kdy není
snížená viditelnost
plocha, určená pro umístění plavidel po dobu zimní odstávky; na vodní nádrži
Hněvkovice musí být umístěna nad úrovní 371,60 m n. m.
Obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže
Obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo)
Vltavská vodní cesta
Je zařazena zákonem o vnitrozemské plavbě č.114/95 Sb. mezi dopravně významné využívané vodní cesty. Zatímco
v úseku Třebenice, říční km 91,5 až po ústí do Labe patří mezi vodní cesty mezinárodního významu (třída IV), v úseku
České Budějovice, říční km 239,6 (pod Jiráskovým jezem) - Třebenice, říční km 91,5 je zařazena mezi dopravně významné
využívané vodní cesty třídy I s omezením pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Návrhové plavidlo dle vyhlášky MD ČR
č.222/1995 Sb. pro třídu I má délku 38,5 m, šířku 5,05 m a ponor do 2,2 m.
Pro vltavskou vodní cestu přineslo 20. století vzhledem k rostoucí dopravě na paralelní železniční a silniční síti podstatné
změny. Po roce 1945 byla postupně přehodnocována úloha Vltavy s preferencí využití vodní energie, projekčně však bylo
pamatováno na plavbu loďmi kategorie do 300 tun. V 70. letech byla vybudována vodní díla Kořensko a Hněvkovice. Na
konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou
„turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně-historickými památkami
jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích.
Splavnění jihočeského úseku Vltavy do Českých Budějovic je v rámci investičních záměrů Ředitelství vodních cest ČR
v současnosti připravováno pro rekreační plavbu. Pevné stavby, plavební komory a přístaviště budou vyhovovat pro
návrhová plavidla třídy I do 300 tun tj. i pro případně v budoucnosti uvažovanou nákladní dopravu. Plavební komory budou
mít rozměry 45 x 6 x 3 metry. Prohrábky koryta řeky v plavební dráze budou realizovány na návrhovou hloubku 1,6 m pro
rekreační plavbu a lodě s ponorem do 1,3 m. Toto řešení bylo zvoleno z ekonomických důvodů, v budoucnu bude v případě
potřeby možnost prohloubit plavební dráhu na 2,7 m, což je hloubka stanovená pro třídu I. vodní cesty. Podjezdná výška
mostů je uvažována standardně 5,25 m, šířka plavební dráhy je 20 m, poloměr oblouku 400 m.
Navrhované řešení umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro Jihočeský kraj velice
žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a frekventovaná v zemích
Evropské unie. Umožní plavbu všech provozovaných lodí na horní hladinu vodního díla Orlík a též některých lodí
hotelového typu až do Českých Budějovic. Pro tok Vltavy nad nádrží vodního díla Orlík lze předpokládat plavební období od
1.4. do 31.10. vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude navíc moci využívat správce vodních děl a toků k
přepravě materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě, pobřežních zařízení a objektů a při
dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty.
Státní investor, Ředitelství vodních cest ČR s.o., rozdělil dokončení vltavské vodní cesty na území Jihočeského kraje do 3
investičních záměrů (IZ). Tyto záměry jsou funkčně i ekonomicky samostatné, avšak jejich komplexní realizace společně se
záměry ve Středočeském kraji (návazný projekt obsahuje vybudování plavební komory na vodním díle Slapy a výtahu pro
lodě na vodním díle Orlík), přinese propojení Vltavy od Českých Budějovic na evropské vodní cesty a má tedy synergický
efekt.
Souhrnně lze pro IZ 1, IZ 2 a IZ 3 investora Ředitelství vodních cest ČR s.o. konstatovat tyto skutečnosti:
Uvedený úsek je podle zákona 114/1995 Sb. o vnitrozemské vodní plavbě dopravně významnou využívanou vodní cestou
zařazenou do třídy I. Plavební zařízení existují na vodních dílech Kořensko a Hněvkovice (zde ovšem není zcela
dokončené). Plavební zařízení nejsou na jezech Hněvkovice, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné. Směrově je plavební
dráha v podstatě vyhovující. Pro návrhové plavidlo rozměrech 38,5 x 5,05 m a zvláště pro plavidla rekreační plavby
nevyžaduje významné směrové korekce. Plavební hloubky vyhovují ve větší části tratě, rozsáhlejší prohrábky pro účely
rekreační plavby jsou nutné pouze ve zdrži jezu České Vrbné a v části zdrže jezu Hluboká nad Vltavou, v ostatních úsecích
jde jen o místní úpravy (např. Týn nad Vltavou).
Všechna nutná vzdouvací zařízení (jezy) existují, není třeba budovat žádný nový jez. V tomto smyslu bylo upuštěno i od
diskutované výstavby nového jezu u Týna nad Vltavou s tím, že se využije současný jez Hněvkovice.
Stavby byly zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury pro období 2008 – 2013 (MD ČR):
Tabulka č. 51: Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb. - plán
inv.záměr č.
úsek
inv. náklady (miliony Kč) zahájení
dokončení
1
České Budějovice - Hluboká nad Vlt.
274
01/2008
12/2010
2
Hluboká nad Vlt. - Hněvkovice
158
05/2008
12/2011
3
Hněvkovice - Týn nad Vlt.
350
09/2008
10/2013
náklady celkem *
782
* uvedené náklady jsou pouze orientační v rámci přípravné dokumentace, v projektu dochází k jejich navýšení (inflace,
vyšší stavební náročnost u některých objektů, např. ochranný bazén České Vrbné), nyní je uvažováno cca 860 mil.Kč,
celkem lze odhadovat náklady do výše 1 mld.Kč.
Koncový přístav pro uvažovanou nákladní plavbu je navrhován v opuštěných pískovnách naproti obci Bavorovice, ve vazbě
na plánované veřejné logistické centrum (viz samostatný krajský projekt vymezující zájmové území v prostoru železniční
dopravny Nemanice II - železniční doprava IV.TŽK, silniční doprava D3 + severní tangenta ČB). S investorem státní vodní
cesty bylo dohodnuto, že pevné stavby v celém úseku budou vybudovány v parametrech I. třídy, zatímco prohrábky dna
budou realizovány pouze na tř. O (do hloubky 1,6 m), což plně postačuje pro veškerou rekreační plavbu. Etapa zlepšení
parametrů (prohrábky dna) na I. klasifikační třídu může dle aktuální potřeby využití pro nákladní plavbu kdykoli následovat.
Podrobné členění investičních záměrů:
Investiční záměr 1: úsek České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou (horní voda)
• kotviště lodí Lannova loděnice (koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty)
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné (jedná se o prohloubení protipovodňových prohrábek, které
budou realizovány v rámci protipovodňové ochrany Povodím Vltavy – po dohodě investorů bude realizováno společně)
• ochranný přístav České Vrbné
• plavební komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy)
• modernizace jezu České Vrbné
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou
Kotviště lodí Lannova loděnice (v patě levého břehu Vltavy pod Dlouhým mostem pod objektem bývalé Lannovy loděnice)
bude vybudováno jako koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty. Tento stavební objekt bude upraven tak, aby
umožňoval bezpečné vyvázání návrhového plavidla i malých plavidel. Bude zřízeno ocelové molo s můstky pro vyvázání
návrhového plavidla a 2 malých plavidel. Navazující infrastruktura na břehu řeky (zejména pro provoz veřejné vodní
dopravy) bude realizována na základě připravované dohody investorů v rámci projektu města České Budějovice „Město a
voda“
Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební
hladiny. Součástí bude rovněž obratiště návrhového plavidla tř. I v prostoru pod balvanitým skluzem Jiráskova jezu (konec
státní vodní cesty).
Ochranný přístav České Vrbné bude vybudován při vodáckém areálu – v sousedství objektů SK Vodní slalom České
Budějovice. Zde je k dispozici umělá slalomová dráha s celkovou délkou 650 m a spádem 5 m. Na ochranný přístav naváže
objekt „Marina – vodácký stadion České Vrbné“ v rámci projektu „Město a voda“. Přístav bude zajišťovat umístění dvou
návrhových plavidel a cca 26 malých plavidel. Ředitelství vodních cest bude financovat výstavbu povodňového uzávěru ve
stávající hrázi včetně přemostění, odtěžení plochy přístavu a úpravy svahů, dělicí hráz (opevnění svahů v přístavu) a
zařízení pro vyvázání dvou návrhových plavidel.
Jez v Českém Vrbném byl přestavěn v roce 1968, v současnosti slouží zejména pro vodní elektrárnu. Na plavbu nebylo
pamatováno, protože se počítalo s provozem nákladní dopravy pouze pod tento jez, rekreační vodní plavba nebyla
uvažována. Koncový přístav měl být umístěn na pravém břehu řeky u obce Hrdějovice a spojen železniční vlečkou
s výhybnou Nemanice II. Tato možnost byla nyní opětovně posouzena v souvislosti se zpracováním Studie proveditelnosti
veřejného logistického centra České Budějovice – Nemanice. Jez vyžaduje modernizaci, která umožní udržování příznivé
plavební hladiny ve zdrži a rozšíří možnosti provozovatele toku při ledochodu a při povodňových průtocích. Hydrostatické
sektory budou nahrazeny podpíranými klapkami o rozměrech 3 x 22,5 m.
Plavební komora České Vrbné je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví s plněním jednostranným krátkým obtokem
a deskovými jednokřídlými vraty v dolním ohlaví s přímým prázdněním. Projekt obsahuje i návrh na osazení středních
deskových vrat, sloužících pro úsporu vody při proplouvání kratších plavidel. Horní i dolní rejda byly upraveny tak, aby byly
minimalizovány stavební náklady.
Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká n/Vlt. bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební
hladiny ve zdrži naváže na ní ale připravovaný projekt „Marina Hluboká nad Vltavou“, jehož dokumentace pro územní
rozhodnutí má být dokončena v roce 2008. Předběžně je projednáno, že bazén mariny bude rovněž součástí státní vodní
cesty.
Investiční záměr 2: úsek Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice
• plavební komora Hluboká nad Vltavou
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice
Jez Hluboká nad Vltavou byl uveden do provozu v roce 1935, slouží pro stabilizaci toku a vodárnu. Je pohyblivý s hrazení
přelivů tabulemi na podvozku s koly. Dolní tabule na Stoneyově podvozku jsou trvale zavěšeny na pilířích jezu a nepoužívají
se. Vorová propust při pravém břehu je hrazena ocelovým segmentem na ruční pohon, příp.dřevěnými hradidly. Plavební
komora je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví obdobného konstrukčního provedení jako plavební komora České
Vrbné.
Zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice na hloubku 1,6 m se týká zejména zúžení koryta Vltavy u Zámostí,
tedy koncové části úseku vzdutí. V dílčích úsecích bude nutné vytýčení plavební dráhy bójemi s pravděpodobně
jednosměrným provozem (v úseku jsou oblouky s malým poloměrem cca 150 – 170 m).
Investiční záměr 3: úsek Vodní dílo Hněvkovice (horní voda) - Týn nad Vltavou
• vystrojení plavební komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy)
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hněvkovice
• modernizace jezu Hněvkovice
• plavební komora jezu Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy)
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Kořensko
• úprava mostu pro pěší v Týně nad Vltavou
Plavební komora VD Hněvkovice, vybudovaného pro účely zásobování vodou Jaderné elektrárny Temelín, je umístěna u
pravého břehu a má rozměry 51 x 6 metrů a hloubku 3 m. Komora nebyla komplexně dokončena, v horním ohlaví je
uzavřena pevnou železobetonovou stěnou. Po jejím odstranění zde budou osazena jednokřídlová desková vrata ovládaná
servoválcem. Jednostranný obtok je již plně funkční a využívá se jako základnová výpust. Prázdnění plavební komory je
navrženo pomocí zdvižného stavidla. Kromě vystrojení komory vraty je nutno dobudovat velín a sytém řízení, opevnění
břehu a příjezdovou komunikaci.
Obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo)
Město a voda
Záměr navazující na Vltavskou vodní cestu, umožňující napojení města na aktivity turistického a cestovního ruchu na
Vltavské vodní cestě. Vodní toky mohou být užívány k velké škále sportovně rekreačních aktivit, mohou být zdrojem zábavy
pro turisty i obyvatele města České Budějovice. Cílem projektu Město a voda, který navazuje na aktivity Ředitelství vodních
cest ČR je obnovit život u vodních toků, zároveň využívá protipovodňových úprav řeky, prováděných státním podnikem
Povodí Vltava. Návrh pracuje s drobnými úpravami řeky a počítá s jednotlivými stavbami, které ji zpřístupňují pěším i lodím.
• Městské molo Slepé rameno
Slepé rameno Malše je přirozeným přístavem, nacházejícím se přímo v centru města. Oblast Slepého ramene, původně
úseku vltavského koryta, je historicky místem, kam zajížděly lodě a vory a kde se na ně nakládala sůl. Slepé rameno by
mělo opět získat status tzv. městského přístavu – tedy mola, kde by přistávaly lodě. Městské molo bude sloužit
ke krátkodobému vyvázání rekreačních plavidel, jejichž vplutí by mělo být regulováno a stání výrazněji zpoplatněno.
• Pohyblivý jez u Předního mlýna
Vlastní hradicí konstrukce jezu bude doplněna břehovými pilíři obloženými kamenem. Schodiště a pochůzná plocha
podél pilířů budou také tvořeny kamennými deskami. Pilíře budou osazeny kapsami pro ovládání dolní hradicí
konstrukce pro provozování plavby.
• Sklápěcí most u Předního mlýna
Objekt se skládá z konstrukce mostu a železobetonové komory pro zadní mostní konzolu, která umožňuje zvedání
mostu. Sklápěcí pohyb bude zajištěn dvěma dvojčinnými hydrostatickými válci, ovládanými elektrickým čerpadlem. Most
bude sloužit k převedení dopravy přes nově budované koryto jezové propusti. Automatické řízení manipulace s mostem
bude možno realizovat z ovládacího panelu, který bude umístěn do chráněné rozvodové skříně v prostoru sloupku velínu
jezu.
• Lannův plavební kanál - Sokolský ostrov
Lannův plavební kanál bude představovat přímé propojení toku Vltavy se Slepým ramenem Malše, které umožní
rekreační plavbu do bezprostřední blízkosti historického centra Českých Budějovic. Tento objekt umožňuje plavidlům
z konce vltavské vodní cesty vplout do přirozeného městského přístavu – Slepého ramene Malše. Tímto způsobem se
plavidla parametrů do 28 m délky, cca 5,5 m šířky, 3 m výšky a do cca 1,3 m ponoru, mohou dostat i do oblasti zdrže
Jiráskova jezu, kde budou v pohybu omezena pouze podjezdnou výškou mostů a lávek. Plavební provoz zde bude
jednosměrný a bude i početně regulován. Kanál využívá stávající koryto prodloužení Mlýnské stoky a úsek odpadního
koryta ze Slepého ramene. Zásahy do tohoto koryta se omezí až na výjimky do prohrábky dna, která nezasáhne plochy
břehů a porosty v daném úseku.
• Plavební komora u Jiráskova jezu
Plavební komora u Jiráskova jezu bude vstupním objektem z Vltavy do Lannova plavebního kanálu, který pomůže
překonat spád hladin 3,7 m. Komora má užitnou délku 28 m a šířku 6 m, situována bude v blízkosti mostního objektu
nábřežní komunikace. Její konstrukce tvoří železobetonový rám s kamenným obkladem viditelných ploch. Horní vrata
jsou tvořena klapkou s plněním krátkým obtokem, dolní vrata jsou navržena jako vzpěrná s přímým prázdněním stavítky
na jednotlivých vrátních. Komora bude vystrojena prvky v historizujícím stylu.
• Vodácký přístav Valcha
Přístav je situován poblíž historického objektu Valchy a to u bývalého vtoku do náhonu k tomuto objektu. Je určený
zejména pro zakončení vodácké plavby po horní Vltavě. Proto je tento koncový přístav navržen s pohodlnou výlezovou
rampou s protiskluzovou úpravou. Touto rampou budou vyneseny lodě a pomocí jednoduchého kolejového stabilně
osazeného vozíku dovezeny na blízké parkoviště. Vodácký přístav bude využit i jako přístav vyhlídkových plavidel
provozovaných na Vltavě a Malši v nadjezí Jiráskova jezu. Při mimořádných stavech bude zařízení sloužit jako ochranný
přístav pro mola či plavidla evakuovaná z oblasti vnitřního města.
• Úprava Trilčova jezu pro vodáky
Trilčův jez je posledním jezem na Vltavě před soutokem s Malší a je dosud nepříjemnou překážkou vodácké plavby po
Vltavě. Propust je ve stávající podobě pro sportovní lodě s amatéry těžko a nebezpečně sjízdná, navíc je běžně
zahrazena segmentovým uzávěrem. Přenášení lodí je sice možné vlevo, je ale obtížné a fyzicky náročné. Sportovní
plavební propust pro malá plavidla Trilčův jez bude vytvořena mobilní vestavbou do stávající vorové retardérové propusti
jezu umístěné u levého břehu.
• Půjčovna loděk Malý jez
Pod Malým jezem na pravém břehu je zátoka spojená volně s korytem Malše. Na konci této zátoky je zřízeno dětské
brouzdaliště, oddělené od vyústění zátoky stupněm s hraditelným středním otvorem. Pevné dřevěné molo šířky 2 m v
délce 40 m bude základnou menší půjčovny loděk – pramiček v této lokalitě. Plato mola bude cca 0,5 m nad hladinou.
Stání pramiček bude převážně podélné. V prostoru brouzdaliště je navržen tobogán.
• Půjčovna loděk Sokolský ostrov
42 m dlouhé plovoucí molo šířky 2,4 m, kotvené lany ke kotevním blokům spuštěným na dno, bude sloužit jako půjčovna
loděk. Molo bude z břehu přístupné přes 1,5 metru široký můstek. U vstupu na molo bude osazen dřevěný uzavíratelný
box půdorysu 2 x 3 metry jako místo pro uložení vesel pro pramičky a záchranných vest.
• Pobytová louka pod Novým mostem
V letních měsících se levobřežní, následnými úpravami urovnaná a snížená berma Vltavy pod Novým mostem, mění
v improvizované koupaliště, které pro slunění či opalování využívají obyvatelé přilehlých sídlišť. V rámci doporučených
úprav bude zde zřízena pohodlnější možnost koupání ve Vltavě. Třebaže vltavská voda je už poměrně dlouhou dobu
kvalitní, přísná kritéria kvality vody pro koupaliště neumožní na volném toku definovat veřejné koupaliště. Koupání bude
zde tedy nutno označit jako tzv. koupání ve volné přírodě.
• Vývaziště Nový most
Vývaziště u Nového mostu by mělo sloužit jako osobní přístav výletních lodí. Umístěno bude na levém břehu Vltavy
přibližně pod čerpací stanicí ÖMV, pod linií cyklostezky v oblasti vltavské bermy. Předpokládá se zde trvalá rezervace
jednoho stání pro osobní loď, jinak bude vývaziště k dispozici rekreačním plavidlům pro záložní stání před vjezdem do
centra. Konstrukčně je vývaziště vhodné řešit se svislou nábřežní stěnou s vyvazovacími pacholaty v hraně. Podél hrany
vývaziště bude zřízena komunikace s výjezdem a napojením na cyklistickou a pěší trasu v sousedství lávky přes Vltavu.
Obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel
Budweis(vpravo)
Tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008)
Typy a kategorie ubytovacích Území České
Hluboká
Dasný
Litvínovice Olešník
zařízení v řešeném území
celkem Budějovice
nad Vltavou
Zařízení celkem
hotely *****
hotely ****
hotely ***
hotely **
hotely *
hotely garni
penziony
kempy
60
6
11
3
1
4
20
6
42
4
9
3
3
16
1
ostatní zařízení (VŠ koleje, domovy
mládeže, apod.)
9
6
Celkový počet pokojů
2 357
1 970
Celkový počet stálých lůžek
5468
4 328
Počet míst pro stany a karavany
635
60
Poznámka: Do hromadných ubytovacích zařízení jsou započtena
sloužících pro cestovní ruch
1
1
14
2
2
1
1
3
3
1
1
-
Zliv
1
1
-
1
2
1
2
10
333
11
10
20
30
941
30
30
120
0
445
0
0
50
ta, která mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek
Tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006)
Počty lůžek v jednotlivých zařízeních
%
Obec
celkem hotely penzion kempy ostatní Hotely Penziony Kempy
Ostatní
Temelín
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Žimutice
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Horní Kněžeklady
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Dasný
24
0
0
24
0
0
0
100
0
České Budějovice
4593
1412
237
150
2794
30,7
5
3,3
60,8
Modrá Hůrka
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Hluboká nad Vltavou
1016
290
49
409
268
28,5
4
40,3
26,4
Olešník
55
0
0
0
55
0
0
0
100
Vlkov
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Hosín
Zahájí
Zliv
Hrdějovice
Branišov
Litvínovice
Řešené území celkem
0
0
137
0
0
33
5858
0
0
0
0
0
0
1702
0
0
50
0
0
33
369
0
0
87
0
0
0
670
0
0
0
0
0
0
3117
0
0
0
0
0
0
29%
0
0
36
0
0
100
6%
0
0
63,5
0
0
0
11%
0
0
0
0
0
0
54%
Graf 38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006)
Počty lůžek v ubytovacích zařízeních
3000
2794
2500
2000
Dasný
České Budějovice
1500
1412
Olešník
Zliv
1000
Litvínovice
500
409
290
0
0
0 0 0
hotely
237
49 0 50 33
0
268
150
24
penzion
0
87
0
kempy
0
55 0 0
ostatni
graf 39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006)
Hotely
29%
Ostatní
54%
Penziony
6%
Kemopy
11%
Tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice
Název
Typ, kategorie
Kapacita
Hotel LUX
Hotel
20 lůžek
Penzion Nr. 36
Pension
8 lůžek
Pension U VÝSTAVIŠTĚ
Pension
12 lůžek
Pension U ŽELEZNÝCH
Pension
18 lůžek
Pension GARNI
Pension***
12 lůžek
Pension AT
Pension
15 lůžek
Pension Oliver
Pension***
15 lůžek
Hotel ATLAS
Hotel
20 lůžek
Pension OLMA R+
Pension, rehabilitační centrum
nezjištěno
Hotel FILIP
Hotel
69 lůžek
Pension TILIA
Pension
5 lůžek
Hotel DVOŘÁK****
Hotel****
60 lůžek, 28 přistýlek
EDUCO
Ubytovna/hostel
80 lůžek
Hotel Garni PVT ***
Hotel Garni***
83 lůžek
AAA Pension
Pension
10 lůžek
Motorest PEGAST
Motorest - penzion
19 lůžek
Hotel MALÝ PIVOVAR
Hotel ****
60 lůžek
Penzion Flora
Pension
10 lůžek
Hotel Grand
Hotel
100 lůžek
Penzion nonstop Bed & Breakfast
Pension
nezjištěno
SPORT MOTEL SLAVIA
Motel ***
nezjištěno
AT PENSION
Pension
10 lůžek
Hotel AMADEUS
Hotel
25 lůžek
Penzion CENTRUM
Pension ***
10 lůžek
Hotel K.I.T.
Hotel Garni***
50 lůžek
Hotel GOMEL ****
Hotel ****
450 lůžek
KOLEJE A MENZY JIHOČESKÉ UNIVERSITY
Hotel
2000 lůžek
Hotel BOHEMIA ***
Hotel***
30 lůžek
Hotel U TŘÍ LVŮ ***
Hotel***
76 lůžek, 6 přistýlek
Hotel ADLER
Hotel ***
50 lůžek
GRANDHOTEL ZVON ****
Hotel****
150 lůžek
Hotel U SOLNÉ BRÁNY ***
Hotel ***
27 lůžek
Hotel CB ROYAL
Hotel***
54 lůžek
Hotel U BUDVARU
Hotel***
20 lůžek
J+V Hotelnictví-Penzion GARNI
Pension***
12 lůžek
Hotel ZVONÁRNA
Hotel***
14 lůžek
CB PENZION NOVOHRADSKÁ
Pension
16 lůžek
Motel DLOUHÁ LOUKA a Restaurace OÁZA
Motel***, bungalow (chatky)
100 lůžek
Hotel ZÁTKŮV DŮM ***
Hotel ***
30 lůžek
Hotel LAGUNA ***
Hotel***
20 lůžek
Penzion - Restaurant CENTRUM ***
Pension***
29 lůžek
Hotel KLIKA
Hotel ***
52 lůžek
Hotýlek Minor
Pension***
20 lůžek
Pension - Restaurant OLYMPIE ***
Pension***
30 lůžek
Hotel AMSTEL ***
Hotel ***
mimo provoz
Pension MILTOM
Pension Garni
nezjištěno
Pension MLÝNSKÁ KRČMA
Pension***
28 lůžek
Pension BERGAMO
Pension
15 lůžek
Pension a Wellness U NÁDRAŽÍ
Pension
44 lůžek
Hotel BUDWEIS ****
Hotel ****
120 lůžek
Hotel Rezidence U Černé věže
Hotel****
44 lůžek
Ubytovna U nádraží
Ubytovna*
170 lůžek
Obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích
Tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou
Název
Typ
Kapacita
Hotel ZÁVIŠ Z FALKENŠTEJNA ****
Hotel****
54 lůžek
Penzion CIRKLOVÁ BLAŽENA
Pension***
15 lůžek
Hotel TENNIS CENTER Hluboká ***
Hotel***
50 lůžek
Hotel APARTMENT HLUBOKÁ ****
Hotel****
45 lůžek
Penzion KALIVODA
Pension***
21 lůžek
Hotel ŠTEKL ****
Hotel
90 lůžek
Penzion LACINA CLUB ***
Pension***
24 lůžek
Hotel BAKALÁŘ
Hotel ***
23 lůžek
Pension a Restaurace KA - PR ***
Pension***
29 lůžek
BARBORKA CAMP ***
Hotel***
115 lůžek
Hotel PARKHOTEL ****
Hotel****
124 lůžek
Penzion VLTAVAN PURKAREC
Pension***
25 lůžek
Penzion V ZÁTOCE PURKAREC
Pension***
14 lůžek
Penzion PELIKÁN PURKAREC
Pension***
20 lůžek
Hotel PODHRAD ****
Hotel****
167 lůžek
Ubytování apartmán No.455
Pension
6 lůžek
Rekreační zařízení AMU Poněšice
Rekr. zařízení ***
64 lůžek
Camping KOSTELEC
Autokempink
70 míst
Autokempink KŘIVONOSKA
Autokempink
20 lůžek v budově, 256 lůžek v chatkách, 150 stanů a
karavanů
obrázek 78 Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo)
Tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv
Název
Typ
Kapacita
Pension ZA BEZDREVEM
Pension ***
20 lůžek
Penzion Králičí vrch
Penzion ***
30 lůžek
Autokemp Mydlák
Kempink, chatky
85 lůžek
Obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák u Zlivi
Kartogram 39: Rekreační oblasti
Kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území
A.3.3.7. Dopravní a technická infrastruktura
Dopravní zařízení a dopravní infrastruktura
Řešené území Územní studie Vltava se rozkládá mezi městy České Budějovice a Týn nad Vltavou po obou březích řeky
Vltavy. Zahrnuje i část města České Budějovice západně od železniční tratě, severní část Českobudějovické pánve a údolí
řeky Vltavy, která je v úseku pod městem Hluboká nad Vltavou sevřena mezi skály a stráně lesů. Obtížné přístupy k břehům
řeky zřejmě zapříčinily poměrně nízký stupeň urbanizace přilehlého území. Tento jev je podpořen i tím, že na rozsáhlém
území severně od Hluboké se rozprostírají Hlubocká a Poněšická obora. Navíc území leží stranou dopravně významných
komunikací. Nakonec v devadesátých letech se na nízké úrovni urbanizace území podepsala i stavba Hněvkovické přehrady
a vznik Hněvkovické vodní nádrže, kdy zde zaniklo několik obcí (Jaroslavice a Pardovice na pravém břehu, Buzkov na levém
břehu řeky), obec Purkarec byla zčásti zatopena. Tyto vlivy spolu s již zmíněnou geomorfologií území se nemohly neprojevit
na kvalitě dopravní infrastruktury. Zatímco ve středověku představovala hlavní dopravní trasu v celém širokém území jižních
Čech řeka Vltava, tedy osa řešeného území, období budování tras pozemních komunikací, především silnic a posléze i
železnic, se jádru tohoto území v podstatě vyhnulo. Kupodivu se to netýká v současné době sítě cykloturistických tras,
kterých je v okolí města Hluboká nad Vltavou vyznačeno velké množství a územím prochází i dálková cykloturistická trasa
č.12 (Eurovelo č.7) Praha – České Budějovice - Rakousko.
Mezi silnicemi I. třídy vedenými radiálně z Českých Budějovic představuje území mezi silnicí I.třídy I/3 – „pražskou“ a silnicí
I/20 „plzeňskou“ oblast s nižší úrovní dopravní obslužnosti. Stejná situace je i u hromadné dopravy osob, kdy oblast leží mezi
„pražskou“ železniční tratí č.220 a „plzeňskou“ tratí č. 190.
K neutěšenému stavu dopravní infrastruktury řešeného území v současné době navíc přispělo i to, že Hněvkovická vodní
nádrž se za uplynulých dvacet let nestala střediskem rekreace tak, jak se jím staly ostatní vodní nádrže (Orlík, Lipno, Nové
Mlýny apod.). Jak hlavní silniční, tak i železniční trasy jsou zastoupeny pouze v oblasti Českých Budějovic a po stranách
řešeného území, prakticky úplně chybí trasy v příčném směru, což se projevuje v úbytku počtu obyvatel v obcích a ve
stagnaci rozvoje infrastruktury v centru řešené oblasti.
Přechod řeky Vltavy a vodní nádrže Hněvkovice v příčném směru na řešeném území včetně Českých Budějovic zajišťuje
v současné době šest mostů (pět silničních a jeden železniční) a čtyři lávky pro pěší a cyklisty. Od jihu ve směru toku jsou to
mosty Litvínovický na Mánesově ulici – silnice II/156, Dlouhý most na MK a Nový most na Strakonické – silnice I/3 v Českých
Budějovicích (v tomto městě jsou ještě čtyři lávky pro pěší a cyklisty - u Litvínovického mostu, u zimního stadionu, Dlouhá
lávka u plaveckého stadionu a lávka u sídliště Vltava), dále železniční most u Bavorovic (ze šedesátých let 20.století),
silniční most v Hluboké nad Vltavou – silnice II/146 a most v rámci Hněvkovické přehrady na silnici III.třídy. Z celkem deseti
přemostění řeky Vltavy jich je sedm v Českých Budějovicích, na dalších 28 km toku jsou již jen tři. V minulosti do doby
stavby Hněvkovické přehrady existovala lávka (či most pro osobní auta) v obci Purkarec, která se stavbou přehrady zanikla a
k její náhradě přívozem (stejně jako v případě Orlické nádrže) nedošlo. Jediným místem v jižních Čechách, kde přívozy
vznikly jako náhrada zatopených mostů a udržely se, je Lipenská nádrž. Přívozy v Horní Plané a Frymburku plní dopravní
funkci jako spojnice místních částí s vlastní obcí, v případě Dolní Vltavice turistickou funkci. Renesanci přívozů na Vltavě
v současné době zažívá (a budiž řečeno, že s velkým úspěchem) Praha; je oceňován přínos přívozů pro cykloturisty, ale i
pro ostatní uživatele (včetně každodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i rozumná tarifní politika (zapojení
přívozů do integrovaného dopravního systému pražské aglomerace). Vzdálenost mezi nejbližšími mosty v Hluboké nad
Vltavou a Hněvkovickou přehradou činí celých 14 km vzdušnou čarou. Na celém takto dlouhém úseku není možno překonat
řeku suchou nohou (a to ani pro pěší a cyklisty). Obzvlášť zarážející to je z toho pohledu, že se na obou březích jedná o
území stejné obce – města Hluboká nad Vltavou a tudíž o spojení dvou místních částí stejné obce (Purkarec – Kostelec).
Silniční síť
Vlastním řešeným územím prochází silnice I. třídy č. I/3 ve směru od severu k jihu, silnice I. třídy č. I/20 ve směru od západu
a dotýká se jej silnice I/34 na východním okraji města České Budějovice, které se řešeného území pouze dotýkají.
Nejdůležitější silnicí představující osu řešeného území je silnice II. třídy č. II/105 ve směru severo-jižním a silnice II/146 ve
směru západ – východ. Obě tyto silnice se setkávají v Hluboké nad Vltavou.
SILNICE I/3 (budoucí D3) Praha - Tábor – České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště, státní hranice byla zařazena ve
vybrané silniční síti ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E-55 Kodaň - Rostock - Berlín - Praha České Budějovice - Linz - Salzburg - Udine - Bari. V řešeném území se nachází krátký úsek mezi mimoúrovňovou
křižovatkou Lhotice a Borkem (I/3xII/146) a dále úsek na průtahu městem České Budějovice mezi Nemanicemi a Planou u
ČB. V současné době úsek Ševětín – Borek od osmdesátých let vybudován jako pravá polovina budoucí dálnice D3. Úsek
Borek - České Budějovice přes Nemanice a Pražskou třídu představuje historickou trasu, na průtahu městem byla silnice I/3
převedena do stávající trasy Strakonická – Levobřežní - Na Dlouhé louce - Litvínovická v osmdesátých letech minulého
století. Hodnoty dopravního zatížení se pohybují od 11 tisíc vozidel/den na úseku severně Českých Budějovic po 40 tisíc
vozidel/den na Strakonické a Dlouhé louce ve městě. Resort dopravy a ZÚR Jč kraje počítají s výstavbou dálnice D3 jako
východního obchvatu města ve stabilizované trase a s mimoúrovňovými křižovatkami Úsilné/Hůry, Hlinsko, Pohůrka, Nové
Hodějovice a Roudné. V řešeném území se nachází pouze krátký úsek dálnice D3 mezi MÚK Pohůrka a MÚK Nové
Hodějovice.
SILNICE I/20 Karlovy Vary - Plzeň - Lnáře - Blatná - Písek - Vodňany - České Budějovice byla (v úseku mezi Vodňany a
Českými Budějovicemi) rovněž zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu
E-49 Magdeburg - Lipsko - Cheb - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - Třeboň - Vídeň. Silnice má výrazně
nadregionální dopravní význam a to zdaleka nejenom pro spojení Plzně a Českých Budějovic. Do řešeného území vstupuje
západně od obce Dasný, následující úsek od MÚK II/105 po křiž. s I/3 v Českých Budějovicích byl v osmdesátých létech
upraven do podoby neděleného čtyřpruhu. Na průtahu řešeným územím je dominantní liniová dopravní závada na průtahu
obce Dasný – vliv hluku a emisí, dělící účinek. Dopravní zatížení dosahuje hodnot od 13 tisíc vozidel/den na průtahu obcí
Dasný po 32 tisíc vozidel/den na Levobřežní v Českých Budějovicích. ZÚR Jč kraje počítají se společným obchvatem pro
sídla Dasný a Češňovice (severně od obcí) v podobě čtyřpruhu a s přestavbou mimoúrovňové křižovatky I/20 x II/105. Dále
ZÚR Jč kraje počítají s tzv. „Severní spojkou“ v trase okružní křiž. u Globusu – Kněžské Dvory – Okružní propojující silnice
I/20 a I/34. Tato trasa by měla odlehčit dopravnímu skeletu města od tranzitní dopravy ve směru západ – východ, měla by
převzít i tranzitní vztahy v trase západ – jih (I/20 – D3). Zároveň ale její zaústění umožní převedení i radiálních vztahů od
dálnice a silnice I/34 na levý břeh Vltavy do prostoru sídlišť a odlehčení zejména Strakonické ulice. Ze ZÚR je převzata i
plocha územní rezervy pro tzv. „Severní tangentu“ v trase od křiž. I/20xII/105 – podél plzeňské železniční tratě – severně
Nemanic a ryb. Čertík na silnici I/34 či přímo do křiž. D3xI/34 MÚK Úsilné/Hůry.
SILNICE I/34 České Budějovice – Jindřichův Hradec - Pelhřimov – Humpolec (D1) - Svitavy byla rovněž zařazena do
vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní" a je součástí mezinárodního silničního tahu E-49 a E-551. Ve druhé polovině
devadesátých let byla v úseku České Budějovice – Lišov, Na Klaudě převedena do nové stopy v podobě děleného
čtyřpruhu. V řešeném území se nachází pouze její počáteční úsek na katastru města Českých Budějovic. Dopravní zatížení
představuje 16 tis. voz./den na Okružní a 9 tisíc vozidel/den na přeložce u obce Hůry.
Uvedená trojice silnic I. třídy je doplněna sítí silnic II. a III. třídy. Ze silnic II. třídy jsou to především silnice II/105 a II/146, dále
doprovodná silnice pro budoucí dálnici D-3 II/603.
SILNICE II/105 (Praha) - Jesenice – Jílové u Prahy – Sedlčany – Milevsko – Týn n. Vlt. – Hluboká n. Vlt. – (České
Budějovice) byla zařazena do vybrané silniční sítě (jako základní). Její dopravní význam je dán radiálním vedením trasy na
jih od Prahy. O atraktivnosti její trasy hovoří i fakt, že část její trasy v okolí Prahy bude nahrazena trasou dálnice D 3.
Nicméně její parametry ve Středočeském kraji na průchodu Posázavím a Středočeskou pahorkatinou jsou natolik špatné, že
významně determinují její využití pro tuto radiální funkci. Silnice má regionální dopravní význam. Úsek této silnice mezi
Týnem n. Vltavou a Českými Budějovicemi (respektive křižovatkou se silnicí I/20 u Bavorovic) se vyznačuje podstatným
nárůstem dopravního významu oproti severním úsekům, a to 5.1 tis. až 5.4 tis. vozidel/den, jižně Hluboké n. Vlt. až 11.5 tis.
vozidel/den. Její parametry jsou dobré (v rámci výstavby JETE v letech 1986 – 1987 v celé délce 28.6 km upravena do
homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5). V řešeném území představuje v podstatě jedinou kapacitní silniční
komunikaci v podélném směru. ZÚR nepočítá s žádnou úpravou v tomto úseku. Bodovou dopravní závadou jsou dvě
křižovatky se silnicemi III. třídy, a to křiž. u Chlumce a na Hluboké nad Vlt. směrem na Munice. Vzhledem k vedení dvojice
cykloturistických tras po této silnici v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec by bylo vhodné ji doplnit o stezkou pro cyklisty
umístěnou v přidruženém dopravním prostoru (a to i u vědomí existence právě dokončované cyklistické stezky podél levého
břehu Vltavy z Hluboké do Purkarce).
SILNICE II/146 Hluboká nad Vltavou – křiž. II/603 – křiž. I/3 (D-3) Lhotice - Lišov. Je jedinou silniční komunikací vedenou v
příčném směru řešeného území mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou; zároveň je jedinou silniční trasou
s přechodem Vltavy na úseku 20 km severně od Českých Budějovic. Trasa silnice začíná křižovatkou se silnicí II/105
západně Hluboké nad Vltavou, prochází městem, kde využívá krátkou přeložku, dále po stávajícím mostě přes Vltavu přes
Zámostí a východním směrem přes křiž. se silnicí II/603 a MÚK I/3 Lhotice pokračuje směrem na Lišov. Umožňuje napojení
řešeného území (a zejména města Hluboké n. Vlt.) od budoucí dálnice D3. Jako liniová dopravní závada vyhodnocen průtah
Zámostím a úsek v okolí mimoúrovňového křížení pražské železniční tratě u Dobřejovic, jako bodová závada křiž. se silnicí
II/603 s nevyhovujícími rozhledovými parametry. Intenzity dopravy se pohybují od 1.6 tis. voz./den po 6.7 tis.voz./den na
průtahu Zámostím. Všechna předchozí ÚPD (VÚC Jč kraje, koncept ZÚR, původní ÚPn Hluboké nad Vlt.) počítala
s přeložkou Zámostí severně a s novým mostem, v současná podobě ZÚR Jč kraje již tato přeložka není.
SILNICE II/147 Týn nad Vltavou - Žimutice - Dolní Bukovsko - Veselí nad Lužnicí - Kardašova Řečice má v úseku Týn nad
Vltavou – Dolní Bukovsko regionální dopravní význam. Řešeného území se dotýká v krátkém úseku mezi obcemi Žimutice a
Bzí. Intenzita dopravy činí 2.0 tisíc vozidel/den, ZÚR Jč kraje počítají s krátkou přeložkou obce Bzí.
SILNICE II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady prochází v Českých Budějovicích Mánesovou ulicí,
Novohradskou a místní částí Mladé a Nové Hodějovice. Dopravní zatížení se pohybuje od 11.4 tis. voz./den v Mladém po
25.2 tis. voz./den na Mánesově ulici. ZÚR Jč kraje počítají s převedením do tzv. „Zanádražní tangenty“.
SILNICE II/157 České Budějovice – Ledenice – Borovany – Trhové Sviny – Kaplice – Český Krumlov prochází řešeným
územím v Českých Budějovicích v úseku Nádražní ulice. Komunikace je upravena jako nedělený čtyřpruh a je součástí
vnitřního dopravního okruhu. Dopravní zatížení dosahuje 18 tis. voz./den. ZÚR počítají s převedením silnice do tzv.
„Zanádražní tangenty“ východně za železniční tratí.
SILNICE II/603 Ševětín – Borek (původní silnice I/3, budoucí doprovodná silnice II.třídy k dálnici D3) prochází obcemi Vitín a
Chotýčany, její dopravní zatížení dosahuje hodnoty 2.2 tisíc vozidel/den.
Výčet silnic II. třídy v řešeném území nutno doplnit o silnice, jejichž trasy se řešeného území pouze dotýkají v místě
křižovatek na hranici řešeného území. Jedná se o silnici II/122 směrem na Dříteň a Netolice, dále silnice II/138 na Temelín a
silnice II/634 v Českých Budějovicích z Okružní směrem na Rudolfov a Lišov.
Silniční síť řešeného území dotváří síť silnic III. třídy. Tyto silnice mají v současné době nejrůznější dopravní význam a
nejrůznější parametry. V převážné míře mají parametry původních okresních silnic (či jiných komunikací), ze kterých vznikly.
V uplynulých desetiletích se do jejich sítě investovalo minimálně. Za nejvýznamnější z hlediska intenzit dopravy lze
v řešeném území považovat tyto silnice III. třídy :
§
§
§
§
§
III/10578 Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí
III/10579 Hluboká nad Vltavou – Munice
III/12229 Munice – Zliv
III/14322 České Budějovice (Branišovská) – Dubné
III/14539 České Budějovice (Husova, Haklodvorská) – Zavadilka
Z hlediska obsluhy jádrového území této studie to jsou silnice III. třídy:
§
§
III/1472 Hluboká nad Vltavou, Zámostí – Poněšice – Kostelec – Pořežany – Týn nad Vltavou
III/12221 Chlumec – Purkarec – Litoradlice – Březí
Jako dopravní závada byl vytipován úsek silnice Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí, u které trasa a parametry
(zejména stromořadí na hraně vozovky) neodpovídají dopravnímu zatížení. Dále úseky silnic III/10579 Munice – Zahájí –
Olešník, III/10579a Olešník směrem na Chlumec k silnici II/105 a silnice III/12227 Zahájí – Mydlovary, všechny kvůli
enormnímu nárůstu těžké dopravy související s rekultivací odkališť po nevyhovujících silnicích III. třídy. Jako bodové
dopravní závady hodnoceny všechny železniční přejezdy na plzeňské a pražské železniční trati.
V územním plánu města Hluboká nad Vltavou jsou zaneseny: nová trasa silnice III/10585 u obce Bavorovice - napojení na
II/105, přeložka silnice III/10580a v severní části Hluboké nad Vltavou, přeložka silnice III/1472 v části Poněšice a výhledová
rezerva pro přeložku silnice III/1472 Kostelec. V návrhové části této Studie bude patrně nedoporučeno dále sledovat
záměry v Poněšicích a Kostelci s ohledem na intenzitu dopravy a zjevnou nereálnost.
V problémové mapě byla naznačena následující chybějící spojení na silniční síti:
§ České Budějovice, Čtyři Dvory úsek Strakonická – Milady Horákové
§ České Budějovice, tzv. „severní spojka“ mezi silnicemi I/20 a I/34
§ Purkarec - Kostelec s využitím přívozu a rekonstrukce místní komunikace na silnici III. třídy
§ napojení připravované obnovené obce Jaroslavice ve směru od Hroznějovic.
Mezi chybějící spojení není zahrnuto tzv. „Propojení okruhů“ v Českých Budějovicích, které je v současné době již ve stavbě.
Na silniční mapě řešeného území se dodnes vyskytují trasy komunikací (byť mnohé z nich do dnešních dnů parametry silnic
III. třídy pohříchu nepřipomínají), které dosvědčují někdejší trasy vedené k řece Vltavě (koncové úseky silnic v dotyku
s vodní plochou, případně i delší úseky, jsou již dnes v převážné míře ze silniční sítě vyjmuty a převedeny do sítě místních,
případně účelových komunikací, nicméně dodnes existují). Doporučujeme tyto úseky v jejich dnešním zatřídění stabilizovat
(s cílem zajištění jejich absolutní veřejné přístupnosti) tak, aby jich bylo možné kdykoli v budoucnu využít pro jejich někdejší
účely, (tj. jako přístupová cesta k přívozu), byť v převážné míře zřejmě pouze pro pěší a cyklisty. Jedná se o tyto úseky
komunikací směrem k řece v lokalitách:
§ Buzkov
§ Jeznice
§ Kostelec - Purkarec
§ Hroznějovice – Pardovice
§ Hroznějovice - Jaroslavice.
Původní silnice do Jaroslavic vedla patrně přes Pardovice po břehu řeky. Proto ji bude třeba nahradit s využitím stávající
místní / účelové komunikace.
Železniční doprava
Řešeným územím prochází dvojice celostátních železničních tratí, železniční trať ČD 190 Plzeň – České Budějovice a ČD
220 Praha – České Budějovice. Dále se řešeného území dotýkají železniční tratě vycházející z Českých Budějovic jižně, a to
tratě ČD 194 České Budějovice – Kájov – Volary, ČD 196 České Budějovice – Kaplice – Horní Dvořiště a ČD 199 České
Budějovic – České Velenice.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 190 PLZEŇ – STRAKONICE – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční
trať celostátního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Zliv – Čičenice byla trať v rámci přípravy
výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna. Trať byla vybudována v roce 1868 jako hlavní trať
Vídeň – Plzeň. Osobní doprava na této trati má rozsah 23.5 párů vlaků, z toho je 15.5 párů rychlíků. Ve Zlivi zastavuje 15
rychlíků a na Hluboké nad Vltavou 4 rychlíky. Návrh ZÚR Jč.kraje předpokládá její zdvojkolejnění v celé délce. V řešeném
území se jedná o úsek České Budějovice, Nemanice – Hluboká nad Vltavou – Zliv včetně přemostění řeky Vltavy.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 220 PRAHA – TÁBOR – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční trať
celostátního i mezinárodního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Dynín – Ševětín a
Chotýčany – Dobřejovice byla trať v rámci přípravy výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna.
Trať je součástí severo-jižního evropského tahu TEN jako součást IV. tranzitního železničního koridoru. Trať byla
vybudována v roce 1874 jako spojka mezi Veselím a Českými Budějovicemi. Osobní doprava na této trati má rozsah 31.5
párů vlaků, z toho je 23 párů rychlíků. V současnosti na nádraží Hluboká nad Vlt., Zámostí nezastavují žádné rychlíky. Pro
potřeby využití v rámci IDS se nabízí ponechat část trati Nemanice – Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou Zámostí (nicméně,
měla-li by být po dokončení výstavby nové železniční tratě, doporučujeme v návrhové etapě dokumentace její trasu územně
chránit/zachovat a to jako stezku pro pěší a cyklisty).
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 194 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KÁJOV – ČERNÝ KŘÍŽ – VOLARY je jednokolejnou železniční tratí
regionálního významu provozovanou v motorové trakci. Byla postavena v roce 1891 Osobní doprava na této trati má rozsah
8.5 párů vlaků, v létě navíc 1 pár rychlíku Praha – Nové Údolí. Návrhem ZÚR územně stabilizována.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 196 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KAPLICE – RYBNÍK – HORNÍ DVOŘIŠTĚ je jednokolejnou
železniční tratí celostátního i mezinárodního významu. Byla postavena v roce 1828 (přestavba na lokomotivní provoz v roce
1871). Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, z toho jsou 2 páry rychlíků a 4.5 párů spěšných vlaků do Linze.
Návrh ZÚR Jč kraje předpokládá v celém úseku České Budějovice – státní hranice její převedení do nové stopy a změnu
zaústění do českobudějovického železničního uzlu v souběhu s českovelenickou tratí. Úsek České Budějovice – Včelná –
Kamenný Újezd se nabízí využít pro IDS.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 199 ČESKÉ BUDĚJOVICE – BOROVANY – NOVÉ HRADY - ČESKÉ VELENICE je jednokolejnou
železniční tratí celostátního významu. Byla postavena v roce 1869 jako hlavní trať Vídeň - Plzeň, v minulých třech letech byla
trať modernizována a elektrifikována. Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, v současnosti z důvodů
dokončované elektrifikace v Českých Velenicích nejsou provozovány žádné přímé spoje v relaci na Vídeň.
Osobní hromadná doprava
Na přiloženém schématu intenzit hromadné dopravy osob jsou kvantifikovány počty spojů autobusových linek a železničních
tratí v pravidelné osobní dopravě. ŽELEZNICE slouží především k obsluze obcí napojených na hlavní tratě (především Zliv,
Hluboká nad Vltavou má dvě nádraží na různých hlavních tratích, ovšem jejich využití pro obyvatele je patrně minimální). Na
plzeňské trati se jedná o 23.5 párů spojů (z toho je 15.5 párů rychlíků) a na pražské trati 31.5 párů spojů (z toho 23 párů
rychlíků) za 24 hodin. Hlavní dopravní prostředek v hromadné osobní dopravě v řešeném území představují AUTOBUSY.
Autobusové linky jsou směrovány především do krajské metropole České Budějovice. Město Hluboká nad Vltavou je
obsluhováno 9 linkami, celkem 48 páry spojů a jednou linkou MHD s 9 páry spoji vedenými do Českých Budějovic přes
Hosín. V obcích ležících mimo hlavní silnice I. a II. třídy je počet spojů poměrně nízký, kvalita obsluhy většiny sídel je
poměrně špatná. V převážné většině obcí mimo hlavní silniční tahy není o víkendu veden žádný spoj autobusové dopravy.
Překvapivé to je u poměrně velké Zlivi, která ve směru do krajského města má pouze 5 párů spojů ve všední den a v sobotu
a neděli žádný. Jádrovým územím této studie jsou vedeny pouze dvě linky, a to jedna přes Purkarec se 4.5 páry spojů a
druhá přes Poněšice se 4 páry spojů v pracovní dny, o víkendu je tato oblast zcela bez autobusové dopravy. Obec Vlkov je
úplně bez autobusového spojení, nejbližší zastávka je ve vzdálenosti 2.6 km. Turistickému ruchu přispívá rozsah autobusové
dopravy v míře minimální. Je těžké v současné době navrhovat územním plánem rozšíření rozsahu provozu ať co do počtu a
vedení linek, tak počtu spojů. Těžko se bude řídit jinými, než ekonomickými nástroji nad rámec povinné dopravní obslužnosti
garantované státem. Přitom však nelze opomenout, že využití autobusové dopravy pro obyvatele dotčené oblasti a pro
potřeby turistického ruchu se navzájem nevylučují, naopak, že se mohou vzájemně podpořit. Kéž nejenom snem je
představa o vytvoření INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU řešeného území (zřejmě jako součást integrovaného
systému v širších, a proč ne celokrajských, územních souvislostí). Nabízí se přitom možnost rozšíření integrovaných
dopravních oborů netoliko na autobusy a železnici, ale i na vodní dopravu, případně i přívozy.
Letecká doprava
V řešeném území se nachází veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště s vnitřní hranicí v lokalitě Hosín u Českých
Budějovic. V této lokalitě je od roku 1954, tenkrát jako náhrada za armádou zabavené letiště v Plané u Českých Budějovic.
Jedná se o významné centrum leteckých sportů. Letiště má dvě přistávací dráhy, a to asfaltovou 06L/24R o rozměrech
800x24m a travnatou 06R/24L o rozměrech 1000x50m, ležící v nadm. výšce 494 m.n.m. Dráha 12/30 není používána.
Vodní doprava
Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou OBROVSKOU TRADICI. Je pozoruhodné, že prvním, kdo
se zasadil o splavnění Vltavy, byl Karel IV., na základě jehož nařízení byly všechny jezy na Vltavě z Budějovic až do Prahy
upraveny pro lodní dopravu. Sám Karel IV. byl dokonce i autorem myšlenky kanálu spojujícího Vltavu s Dunajem s cílem
vytvořit z Prahy důležitý evropský vnitrozemský přístav a údajně prý i jeho stavbu zahájil. Přepravovalo se hlavně dřevo na
vorech, v lodích pak zejména sůl, které se v šestnáctém století přepravilo až 2 240 t ročně, ale také železo a ocel. V
osmnáctém století se pak začalo s cílevědomou regulací řeky, která značně zvýšila bezpečnost plavby. V té době se ujímá
iniciativy rodina Lannů, z nichž zejména Vojtěch Lanna povznesl plavbu na Vltavě na tehdy nevídanou technickou úroveň. V
roce 1860 bylo splaveno z Budějovic do Prahy 15 tisíc t soli, a přes 23 tisíc tun tuhy, obilí a jiného zboží. Zboží bylo
dopravováno koněspřežní železnicí a v Budějovicích překládáno. Po vybudování parostrojní železnice se postupně snižovaly
objemy vodní přepravy, až se omezily pouze na plavení dřeva, které skončilo v polovině minulého století. A od té doby tato
nejkapacitnější dopravní cesta odpočívá. Je ovšem otázkou na jak dlouho. Od počátku století se chystá splavnění Vltavy až
do Českých Budějovic. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do
Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku 1921. Na základě zákona č. 50 z roku
1931 byly vybudovány stupně ve Vraném a Štěchovicích. Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku
1963, na základě kterého je Vltava splavnou až do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku 250 - 300 t (1. třída mezinárodní
klasifikace).
Řeka Vltava v řešeném území včetně vodní nádrže Hněvkovické přehrady je dle § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona
114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, VYUŽÍVANOU VODNÍ CESTOU, jež je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995
Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy,
na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi, které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky
ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry
plavidel, s nimiž je třeba na vodní cestě této kategorie dle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách,
plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí uvažovat, jsou délka 38,5 m, šířka 5,05 m,
ponor 1,8 – 2,2 m a nosnost 250 – 400 t.
Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou
efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně – historickými
památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích.
Podmínky SPLAVNĚNÍ JIHOČESKÉHO ÚSEKU VLTAVY DO ČESKÝCH BUDĚJOVIC představila dokumentace
„Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice“ (Econsult a Vodní cesty, a.s. Praha; prosinec
2003). Tento úsek je využitelný pro rekreační plavbu a případné lokální přepravy. Daným potřebám zcela vyhoví
jednoduché plavební komory rozměrů 45 x 6 x 3 metrů. Plavbou 300 tun se rozumí i podmínky pro plavbu nákladní, kdy
tendence nákladních přeprav v typových kontejnerech vyžaduje pro danou tonáž délku proplavovacích zařízení minimálně
45 m, přičemž rozměry plavební komory pro vodní cestu třídy I (45 x 6 x 3 m) neomezují její budoucí zvětšení na třídu Va.
Navrhované řešení pro plavbu 300 tun umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro
Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a
frekventovaná v zemích Evropské unie. Pro tok Vltavy nad nádrží VD Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 1.11.
vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude možné navíc s výhodou využívat správcem vodních děl a toků
jeho plovoucími prostředky pro přepravu materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě,
pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Uvedený materiál předpokládá
splavnění jihočeského úseku Vltavy ve čtyřech etapách (úsek od hranice kraje po Kořensko je součástí Orlické přehrady a
splňuje všechny podmínky pro splavnost dle Vyhlášky MD ČR č. 222/1995 Sb. o vodních cestách):
§ v první etapě splavnění pro lodě s omezeným ponorem do 1.1 m (hloubka dna 1.40 m) v celém úseku Kořensko –
České Budějovice,
§ ve druhé etapě splavnění pro lodě s ponorem 2.0 m (hloubka dna 2.50 m) v úseku Kořensko – přístav Hrdějovice,
§ ve třetí etapě dtto do Českých Budějovic,
§ konečně ve čtvrté etapě plné uvedení vodní cesty do souladu s parametry Vyhlášky č. 222/1995 Sb..
Splavnění Vltavy v uvedeném úseku je v návrhu ZÚR zařazeno jako závazný záměr se zákresem nevariantního koridoru. Je
považován za veřejně prospěšnou stavbu. V řešeném území se jedná o tyto stavební úpravy:
§
§
§
§
§
§
§
§
§
zajištění plavební hloubky v úseku České Budějovice – České Vrbné (v realizaci)
výstavba plavební komory jezu České Vrbné (v realizaci)
zajištění plavební hloubky v úseku České Vrbné – Hluboká nad Vltavou (v realizaci)
výstavba plavební komory jezu Hluboká nad Vltavou
zajištění plavební hloubky v úseku Hluboká nad Vltavou – počátek vzdutí Hněvkovické přehrady
na VD Hněvkovice dovybavení plavební komory, horní a dolní čekací stání (v realizaci)
zajištění plavební hloubky v úseku Hněvkovice – Týn nad Vltavou rekonstrukcí dnešního jezu Hněvkovice
s výstavbou plavební komory
výstavba ochranného přístavu v Českém Vrbném (v realizaci)
výstavba přístavního mola v Českých Budějovicích (v realizaci)
Ke splavnění celého úseku z Prahy do Českých Budějovic je zapotřebí dále dokončit plavební zařízení na přechod Slapské
přehrady, Orlíku, Kořenska a vyřešit problém s nízkou podjezdnou výškou železného mostu v Týně nad Vltavou. Na všech
vodních dílech se již s dobudováním těchto zařízení počítalo. Otázkou ovšem zůstává substrátová skladba. S přepravou uhlí
po vodě zřejmě počítat nelze, přeprava štěrkopísků zřejmě rovněž těžko přichází v úvahu a kusové zásilky zřejmě vodní
dopravu neuživí.
Nutno ovšem zmínit OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVU na orlické přehradě. Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v
současné době je provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou
alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických
obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním
kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní
dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné době je na hladině vodní nádrže Hněvkovice
provozována soukromá veřejná lodní doprava; jedná se pouze o okružní vyhlídkové plavby s jedním nástupním místem –
Hluboká nad Vltavou. Stanoviště lodí je na pravém břehu v Zámostí v blízkosti mostu přes Vltavu. V současné době je
plavba znemožněna snížením hladiny vody v přehradě z důvodů vybavení plavební komory na VD Hněvkovice a výstavby
cyklistické stezky.
tabulka 56: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky:
Břeh / Lokalita
říční km
LB České Budějovice
LB České Budějovice, sídl. Vltava
LB Hluboká nad Vltavou (centrum)
PB Hluboká nad Vltavou, Zámostí
228,5
LB Hluboká nad Vltavou, Hamry
228,0
LB Baba
225,6
LB Karlův Hrádek
219,8
LB Purkarec
217,3
LB Buzkov
213,9
PB Jaroslavice (zátoka Budáček)
213,8
PB Hněvkovická přehrada
211,3
Jak uvedeno výše, nedílnou součástí vodní dopravy jsou PŘÍVOZY. Jejich (dnes bohužel nutno říci již historický) vývoj a
popis uveden výše jak v úvodní části, tak u popisu silniční sítě řešeného území. Následující přehled uvádí možná místa
zřízení přívozů. Jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“, tj. především ze strany obcí. Tyto přívozy by se
měly stát součástí územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné stavby).
Vzdálenost mezi Kostelcem a Purkarcem, která dnes činí přes Hlubokou nad Vltavou 24 km nebo přes hráz Hněvkovické
přehrady 23 km, by se s využitím přívozu zkrátila na 2 km.
tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu
lokalita
říční km
Purkarec
217,3
Jeznice - Pardovice
214,1
Buzkov - Pardovice
213,9
délka Poznámka
210 m v návrhu ZÚR
370 m
230 m
Cyklistická doprava.
Jízdní kolo je v současné době velice moderním dopravním prostředkem, přičemž v turisticky atraktivním území představuje
velice vítanou alternativu osobnímu automobilu. Území, které chce přilákat turisty se v současné době neobejde bez nabídky
cykloturistických tras. V mapové části dokumentace jsou vyznačeny jak současné cykloturistické trasy (dálkové a
regionální a místní), tak náměty na rozšíření a doplnění této sítě. Jedná se o dálková trasu č. 12 (navazující na trasu č.11
Praha – Tábor), a to v trase Tábor – České Budějovice – Český Krumlov - Dolní Dvořiště, která je zároveň součástí
mezinárodní trasy Eurovelo č.7. Regionální trasou je cykloturistická trasa č.122 České Budějovice – Třeboň. V okolí Hluboké
nad Vltavou je hustá síť místních cykloturistických tras. Českobudějovická pánev poskytuje v současné době velmi vhodné
podmínky pro cykloturistiku. Síť značených cykloturistických tras je však nevyrovnána zejména v příčném směru, protože
chybí možnost překonání řeky Vltavy. Na úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou (cca 30 km) to jde pouze
po mostě na silnici II. třídy v Hluboké nad Vltavou a po hrázi Hněvkovické přehrady. Vzdálenost těchto dvou míst je 14 km
vzdušnou čarou. Absence přívozů nestimuluje rozvoj cykloturistiky v přímém okolí Hněvkovické vodní nádrže. Zpracovatelé
vidí jako nejreálnější možnost zlepšení této nabídky především ve zřízením dvou přívozů, a to v Purkarci a v místě bývalých
obcí Pardovice – Buzkov/Jeznice tak, aby uživatelé měli možnost vytvářet cykloturistické okruhy s využitím cyklotras na obou
březích řeky Vltavy. Dále by bylo vhodné pokračování v současné době budované cyklostezky Hluboká nad Vltavou –
Purkarec severním směrem na Týn nad Vltavou v podobě cyklostezky důsledně oddělené od automobilové dopravy v trase
co nejvíce přimknuté k Hněvkovické vodní nádrži. A za třetí doplnění silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec
o cyklostezku v přidruženém dopravním prostoru.
V grafické části je zakreslena i tzv. Vltavská cyklotrasa připravovaná Nadací Jihočeské cyklostezky a to v obou variantách.
Síť cyklotras s výjimkou jedné dálkové a jedné regionální není nijak dále hierarchizována (všechny ostatní trasy vedeny
v jedné kategorii jako „místní“), což snižuje schopnost orientace pro její uživatele.
Z analýzy současné nabídky cyklistických tras a potenciálu v území vyplývají následující problémy:
Chybějící spojení přes vodu pro pěší a cyklisty:
§ Purkarec – definováno jako chybějící spojení i pro osobní automobily, v širších souvislostech umožňující propojení
dvou místních částí Hluboké nad Vltavou, a to Purkarce a Kostelce,
§ Padrovice – Jeznice a Padrovice – Buzkov řešitelné přívozem (v turistické sezoně, květen – říjen)
§ Jeznice – Buzkov přes zátoku (řešitelné lávkou).
Další chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty:
§ České Budějovice - Rudolfov,
§ České Budějovice, Rožnov – Včelná - Boršov,
§ České Budějovice, sídl. Máj – Branišov – ryb. Dehtář,
§ České Budějovice, sídl. Vltava – Českovrbenské rybníky – Dasný / ryb. Bezdrev,
§ Hluboká nad Vltavou – Purkarec (v současné době v realizaci),
§ Purkarec – Hněvkovicá přehrada,
§ Hněvkovická přehrada – Týn nad Vltavou po levém břehu řeky,
§ Zahájí – cyklotrasa podél silnice II/105,
§ Purkarec – Kostelec – Líšnice s využitím přívozu v Purkarci
§ Hroznějovice – Buzkov s využitím přívozu Pardovice – Buzkov,
§ Pořežany – Jeznice s využitím přívozu Pardovice – Jeznice,
§ v lesním celku na kú Poněšice
§ v lesním celku na kú Hroznějovice – Hněvkovice na pr. břehu s odbočkou k přehradě
§ Hněvkovice na pravém břehu – Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky
§ Opatovice – Hluboká nad Vltavou.
Kartogram 41: Intenzity dopravy
Kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy
Zásobování vodou a vodní hospodářství
Úvod
Jako podklad pro zpracování vodohospodářské části měl zpracovatel k dispozici:
- účelový digitální mapový podklad
- vodohospodářské mapy 1 : 50 000
- územní dokumentaci pro územní celky v zájmovém území
- přehledné údaje o ÚV a ČOV, poskytnuté firmami 1. JVS a.s., VaK Jižní Čechy a.s. a zástupci jednotlivých obcí
- zákresy stanovených záplavových území na tocích ve správě Povodí Vltavy s.p.
- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚC JČ)
- TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice
- TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodního díla Kořensko
- místní šetření a konzultace se zástupci jednotlivých obcí
Ve vodohospodářské části jsou zakresleny pouze vodohospodářské jevy související s osídlením, se zásobováním
obyvatelstva vodou a s odkanalizováním.
Ve výkresové části, v mapě 1 : 10 000 jsou zakresleny tyto jevy:
- stávající a navrhované vodovodní a kanalizační řady
- stávající využívané vodní zdroje, ochranná pásma vodních zdrojů postižitelná v daném měřítku
- vodohospodářská zařízení (čerpací stanice, úpravny vody,vodojemy, čistírny odpadních vod ....)
- stávající vodní nádrže a vodní toky
- stanovená záplavová území toků procházejících řešeným územím
- návrhy řešení
Stav a kvalita vodních ploch a vodních zdrojů jsou určujícím faktorem pro životní podmínky obyvatel v zájmovém území a
pro rozvoj dotčeného území. S ohledem na ochranu vodních zdrojů a povrchových vod v zájmovém území studie Vltava jsou
analyzovány tyto hlavní problémy k řešení v syntetické části:
• Ve studii budou stanoveny základní zásady ochrany kvality a množství povrchových a podzemních vod a vodních zdrojů.
• V lokalitách bez možnosti zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou budou navrženy nové vodovody, které umožní
rozvoj daných lokalit.
• V zájmovém území se stále nachází lokality bez čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu budou v rámci studie navrženy
nebo převzaty (z ÚPn) čistírny odpadních vod (ČOV).
• Na velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním. Ve studii budou stanoveny
všeobecné zásady protipovodňové ochrany území. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě
samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a
odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány.
Vodohospodářsky významná území a jejich ochrana
• Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)
Vodohospodářský význam řešeného území je umocněn existencí regionální ochrany nejvýznamnějších podzemních
zdrojů, která je zajištěna vyhlášením Chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). V části řešeného území
se nachází CHOPAV Třeboňská pánev.
Na území CHOPAV se nachází zdroje velmi kvalitní podzemní a povrchové vody. Vodohospodářská funkce této oblasti
je velmi významná, důležitou roli zde hraje zadržení vody v komplexu zdravých lesů, rozumně obhospodařovaných
zemědělských půd a luk.
CHOPAV Třeboňská pánev je prakticky nenahraditelným územím s akumulací vody, a proto nesmí být zásadně
negativně ovlivněna.
CHOPAV Třeboňská pánev se nachází na území obcí s rozšířenou působností Trhové Sviny, České Budějovice, Týn
nad Vltavou, Soběslav, Jindřichův Hradec a Třeboň. CHOPAV byla vyhlášena nařízením vlády č.85/1981. Hranice
CHOPAV nejsou totožné s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko.
Podle nařízení vlády ČSR č.85/1981 Sb. se na území CHOPAV zakazuje především zmenšovat rozsah lesních
pozemků, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu a nerosty, výstavba výkrmen prasat, skladu ropných látek,
tepelných elektráren a průmyslových závodů, zpřísněná jsou pravidla pro budování skládek odpadů. Zcela zakázáno je
ukládání radioaktivních odpadů. Nařízení vlády specifikuje i další opatření, které je nutné respektovat v plném rozsahu.
Vodní toky
Zájmové území studie Vltava se nachází ve správním území Povodí Vltavy s.p. v Praze. Některé drobné vodní toky jsou ve
správě jiných právnických osob – Zemědělská vodohospodářská správa, Oblastní správa Lesů ČR s.p. aj. Toky, nacházející
se v řešeném území náleží do povodí hlavního toku 1. řádu Vltavy.
• Povodí Vltavy v řešeném území sestává z těchto větších dílčích povodí:
Malše, do které vtéká několik toků, z nichž největší jsou:
Bukovský potok, Stropnice, Černá, Zdíkovský potok, Mladoňovský potok
Dobrovodská stoka
Dehtářský potok
Kyselá Voda
Dále se v zájmovém území nachází povodí potoků, které se vlévají přímo do Vltavy. V textové části nejsou u
vedeny, ale jsou zřejmé z výkresové části.
• Významné vodní toky
Na řešeném území jsou ve smyslu Vyhlášky MZe č.470/2001 Sb. vyhlášeny tyto významné vodní toky:
Vltava
Malše
Pro vodní toky, které jsou ve správě Povodí Vltavy s.p. i pro vodní díla na nichž má Povodí s.p. právo hospodaření, musí
být zachována možnost provádění údržby a rekonstrukcí ve smyslu ustanovení § 47 a 48 zákona č. 254/2001 Sb., o
vodách, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky 470/2001.
Totéž platí i pro ostatní tzv. drobné toky, které jsou ve správě jiných právnických osob (Oblastní správa toků Lesů ČR
s.p....).
Podél všech vodních toků musí být zachována možnost užívat pozemky při vodních tocích ve smyslu ustanovení
vyhlášky č.470/2001.
V řešeném území se dále nachází významný vodní tok s odběrem povrchové vody pro úpravu na pitnou.
- Malše místo odběru – ÚV Plav (vodní nádrž Římov)
V povodí nad odběrem na toku je nutno postupovat dle Plánů pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za
účelem úpravy na vodu pitnou. Z těchto Plánů vyplývá, že v povodí nad odběry je nutno sledovat vliv významných
komunálních, případně průmyslových, zdrojů znečištění na jakost povrchových vod podle § 54 zákona č. 254/2001 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů. Navrhujeme tato obecná opatření:
1. vyřešit zneškodňování odpadních vod z řady menších obcí bez ČOV v daném povodí
2. monitorovat povrchové vody odtékající z rybničních soustav, vyhodnocovat jejich kvality, případně uložit nápravná
opatření subjektům provádějících hospodaření na rybnících
Záplavová území vodních toků a ochrana před povodněmi
Na vodních tocích jsou v řešeném území stanovena příslušným vodoprávním orgánem podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb.
záplavová území těchto vodních toků:
Tabulka 59: Záplavová území v řešeném území
Vodní tok
ř.km.
Záplavové území stanoveno
dne
pod. čj.
11.9.2001
Vod. 7722401-231/Mič
Vltava
208,857 - 256, 995
Malše
0,0 - 38,1
10.10.2001
8460/01-231/Be
1,870 - 5,930
14.12.2001
10184/01-231/Be
Dehtářský potok
0,0 - 12,1
10.9.2001
7702/01-231/Mič
Bezdrevský potok
0,0 - 19,776
13.9.2001
7690-2/01-231/Sn/Zá
0,0 - 5,1
10.9.2001
7701/01-231/Mič
Dobrovodská stoka
Kyselá Voda
Umístění veškerých staveb, zařízení a činností v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být
projednáno s příslušnými správci a ve stanovených územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu podle § 66 a 67 zákona
č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.
V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod vyplývající z ustanovení § 68,69,70 a 71 zákona
č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dále provádět postupně v záplavových územích podél toků změny
kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních pozemcích v
souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav.
• Ochrana před povodněmi
Obecně existují dva základní prostředky ochrany před povodněmi:
neškodné odvedení povodňových průtoků
zachycení a snížení kulminačních průtoků
Základními technickými opatřeními jsou úpravy vodních toků (otázkou je způsob provedení) a akumulace ve vodních
nádržích nebo poldrech. Nutné je potom určení míry ochrany v konkrétních případech - pro zastavěná území měst,
důležité dopravní stavby až na ochranu Q100, pro menší sídla pak alespoň Q10-20. V poslední době je stále více
diskutován způsob ochrany zejména sídel s využitím akumulační schopnosti údolních niv mimo zastavěná území, tj. míra
ochrany zemědělské produkční půdy. Potom je způsobem ochrany výstavba ochranné protipovodňové hráze. Konkrétní
stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových
poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření
nejsou v rámci studie navrhovány, jsou pouze převzaty ze schválených územních plánů obcí.
Na významných tocích v řešeném území jsou vyhodnocena a většinou stanovena záplavová území, která se pouze v
minimální míře dotýkají zastavěných částí obcí. Pro tyto případy je žádoucí vypracování odtokové studie s návrhem
konkrétních opatření. Ke zmírnění účinků přispívá v minulých letech částečně opomíjená péče o horní toky, označovaná
jako hrazení bystřin. Důsledná opatření právě na horních tocích v pramenných oblastech lesních porostů mohou mít
výrazný dopad na účinky přívalových průtoků v nižších úsecích. Neméně významným prvkem, zmírňujícím účinky
přívalových vod je způsob hospodaření v povodí, a to jak způsob využití pozemků (les, orná, louky), tak způsob
obdělávání v případě orné půdy. S tím souvisí další možné úpravy pozemků, jako průlehy, záchytné příkopy, příp.
biokoridory. Vysoká erozní schopnost odtékající vody, která je provázena zabahněním nebo zanesením vodních toků a
nádrží je způsobena nedodržováním správné zemědělské praxe.
K omezení účinků přívalových dešťů je nutné využití malých vodních nádrží a rybníků, velmi často umístěných nad
obcemi, nutné je však často posílení jejich akumulační schopnosti. To se týká buď vhodné úpravy manipulačního řádu
(častěji přímo vypracování neexistujícího), pokud to dovoluje uspořádání a objem nádrže nebo je nutné zvětšení objemu
zvýšením hráze, umožňuje-li to morfologie terénu. Dalším vhodným opatřením jsou suché záchytné nádrže při tocích, na
tocích nebo v údolnicích, kde se vyskytují občasné extrémní soustředěné průtoky, resp. jako ukončení některých
záchytných příkopů.
Navržené stavby (především dopravní), které budou vedeny napříč či podél územím ohroženým velkými vodami vodních
toků, budou navrženy tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla
vybudována příslušná technická opatření pro eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku
vodního toku (např. zkapacitnění koryta, vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování
retenčních nádrží apod.).
V některých obcích jsou převzata konkrétní protipovodňová opatření z územních plánů a jsou uvedena v seznamu
problémů.
Ochranná pásma (OP) povrchových a podzemních vodních zdrojů
Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a
na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Jakost povrchových i podzemních vod ovlivňují bodové zdroje znečištění jako jsou
města a obce.
Plošné znečištění vod zemědělskou činností je způsobeno nadměrným užíváním agrochemikálií. Podmínky pro postupné
zlepšení kvality vod zajišťuje Nařízení č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a
statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
Ochrana prakticky všech vodních zdrojů, určených k hromadnému zásobování pitnou vodou, je zabezpečena vyhlášením
ochranných pásem. Je nutno chránit nejen zdroje využívané, ale všechny vodní zdroje, což zajišťuje chránit zdroje kvalitní
vody do budoucnosti.
U stanovených ochranných pásem vodních zdrojů povrchových a podzemních vod je nezbytné dodržovat zákazy a omezení
pro ochranná pásma I., II. a případně III. stupně v rozsahu uvedeném v rozhodnutí vodoprávního orgánu, kterým bylo dané
ochranné pásmo stanoveno.
• Povrchové zdroje
Do řešeného území zasahují ochranná pásma II. stupně k odběrům z povrchových toků (vodní nádrž Římov). Umístění a
rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části.
• Vodní zdroje podzemní
Podzemní zdroje jsou vzhledem ke své jakosti využívány především pro pitné účely.
V celém řešeném území se nachází velké množství podzemních zdrojů. Do řešeného území zasahuje II. stupeň
ochranného pásmo vodních zdrojů pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko.
Umístění a rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části.
Vodní plochy
• Rybníky
V zájmovém území Vltava se nachází velké množství rybníků. Rybníky jsou využívány zejména k chovu ryb, dále mohou
sloužit jako k vyrovnávání odtoku vody, ale pouze místního významu nebo k rekreačním účelům.
V řešeném území se rovněž nachází chráněná oblast Vrbenských rybníků (České Budějovice), které slouží jako
přirozené hnízdiště pro velké množství ptáků. V souvislosti s touto chráněnou oblastí je nutné zachovat tuto lokalitu v její
přirozené podobě a zabránit případnému znečištění vod ve Vrbenských rybnících.
Největším současným problémem jsou usazeniny v rybnících. Jejich odbahňování probíhá zatím nedostatečně a je
potřeba tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost.
V souvislosti s rozvojem rybářství je potřeba zpracovávat technickou dokumentaci jednotlivých rybníků a manipulační
řády rybničních soustav. S ohledem na minimalizaci možného znečištění vodních toků přecházet v odůvodněných
případech z intenzivního rybochovného využití rybníků na polointenzivní a extenzivní. Zejména v místech horního toku
vodotečí je potřeba realizovat hospodaření na rybnících na principu přirozené úživnosti.
• Údolní nádrže
V zájmovém území se nachází údolní nádrž Hněvkovice
Tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území
Nádrž
Tok
Hněvkovice
Vltava
Rok
uvedení do
Účel
provozu
1990
Energetický
Objem
celkový
VC
mil. m3
27,65
Objem
zásobní
VZ
mil. m3
18,25
Hladina
při
objemu
VC
372,00
Zatopená
plocha
Délka
ha
371
km
18,01
Charakteristika vodní nádrže Hněvkovice
Rozsah nádrže
ř. km 210,390 – 228,400
Délka vzdutí při kótě 370,10 m n.m.
18,01 km
Maximální ovladatelný objem nádrže při kótě 370,10 m n.m.
21,095 mil m3
Maximální hloubka nádrže u přelivu při kótě 355,20 m n.m.
17,85 m
Maximální zatopená plocha
276,67 ha
Průměrná šířka nádrže
u hráze
200 – 350 m
dále proti proudu
80 – 120 m
Vodní dílo Hněvkovice bylo vybudováno na Vltavě v ř. km 210,390 v letech 1985 - 1990, do zkušebního provozu bylo dílo
jako celek uvedeno 1990.
Zajišťuje následující účely:
(převzato z „Technicko plánovacího podkladu využití vodní plochy vodní nádrže Hněvkovice“)
ve spolupráci s nádrží VD Lipno I zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží ve
výši 6,5 m3/s, průměrného denního průtoku 9,5 m3/s ve Vltavě pod soutokem s Lužnicí
zabezpečení odběru povrchové vody pro JE Temelín
odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení
odběr vody pro JE Temelín
ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení
využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie v pološpičkové vodní elektrárně, která je součástí vodního díla¨
výkon rybářského práva¨
likvidace havárií v jakosti vody, eventuálně proplachování vodního toku ke zlepšení jakosti vody a hygienických
podmínek vodního toku krátkodobým vypouštěním zvýšeného odtoku z nádrže Hněvkovice
ovlivnění zimního průtokového režimu v toku pod vodním dílem vypouštěním vody z nádrže Hněvkovice
rekreace a vodní sporty
zajištění plavby v nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou :
Tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice
Ponor (m)
Hladina (m n.m.)
Rozmezí plavební dráhy
2,2
367,10 – 369,60
ř. km 210,390 – 223,400
2,2
369,60 – 370,10
ř. km 210,390 – 228,400
Pozn.: od ř.km 228,400 do ř.km 239,600 není plavební dráha vytyčována, nejsou zaručeny její parametry, plavební hloubka
je závislá na vodním stavu
Ochranná pásma vodních zdrojů
Přímo na vodní nádrži Hněvkovice ani v její bezprostřední blízkosti se nenachází žádný vodárenský odběr, chráněný
ochranným pásmem. Celý tok Vltavy nad Prahou však leží v ochranném pásmu 3. stupně odběru povrchové vody pro
vodárnu v Praze - Podolí.
Kvalita vody v nádrži:
Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku,
akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou
z tohoto hlediska druhořadé.
Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost vody je relativně přijatelná, může
však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad Vltavou. Protože je nad nádrží dosti
dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání.
Rekreační využití vodní plochy Hněvkovice
V blízkosti vodní nádrže Hněvkovice se nachází několik chráněných území:
Karvanice (přírodní rezervace)
Libochovka (přírodní rezervace)
Baba (přírodní památka)
Hlubocké obory (Natura 2000)
Prioritu vždy bude mít zásobení JETE vodou a rekreační aktivity na nádrži jsou až v další řadě.
Kvalita vody v nádrži je ovlivněna zajištěním likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze
zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je
v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit odvádění
splaškových vod (čerpání) do této kanalizace. V naprosté většině lokalit bude nutno splaškové odpadní vody jímat
v dostatečně dimenzované bezodtoké jímce, která se bude vyvážet na nejbližší vhodnou ČOV (například ČOV Týn nad
Vltavou, kde nepravidelnosti v provozu tábořišť a přístavů budou hrát v celkovém čištěném množství zanedbatelnou roli).
U dobře dopravně přístupných lokalit budou jímky umístěny na vhodném místě na břehu, do nich se svedou i odpadní vody
vylévané nebo vyčerpávané z lodních ekologických WC. Pro vylévání těchto vod se doporučuje zřídit šachtu napojenou na
jímku.
V rámci plavby: je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný charakter
jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno oddílným způsobem
likvidace. Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny chemickou toaletou.
Způsob likvidace vod: nádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno
bezpodmínečně akumulovat v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném
případě nelze tyto vody vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu). Vody z frekventovaných
parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí podstatnou redukci usaditelných a
ropných látek. Tyto dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně
společný způsob likvidace
Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou
protierozních opatření.
Hodnocení jakosti vody v nádrži Hněvkovice a v ostatních vodních tocích
Kvalita vody v nádržích a ve vodních tocích v zájmovém území, je v současné době výrazně ovlivňována množstvím a
kvalitou vypouštěných vod z míst komunálního znečištění, průmyslu, rekreačních oblastí a hospodařením na zemědělských
pozemcích v povodí toků. Významným problémem vodních nádrží je vysoký stupeň eutrofizace, která se projevuje v letních
měsících masovým rozvojem vodního květu (řasy, silice). Limitujícím prvkem eutrofizace je fosfor, který je do nádrží přiváděn
vodními toky. Jako vhodná opatření se jeví zachování sanačních průtoků ve vodních tocích, výstavba nových čistíren
odpadních vod nebo intenzifikace nevyhovujících. Čistírny musí být vybaveny technologií zajišťující odstranění biogenních
prvků dusíku a fosforu. Hospodaření na zemědělských pozemcích musí být prováděno v souladu s ochranou vodních toků –
v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti s požadavky dodržování obecné ochrany vod je nutné v řešeném území provádět důslednou likvidaci tzv.
divokých skládek a řešení ukládání odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů. S látkami škodlivými vodám je také nutno zacházet v souladu s ustanovením § 39, 40, 41 a 42 zákona č.254/2001,
ve znění pozdějších předpisů.
Při intenzifikaci chovu ryb v rybnících a vodních nádržích je potřebné pro použití látek ohrožujících jakost nebo zdravotní
nezávadnost vod k úpravě chemismu vody si vyžádat udělení výjimky vodoprávním úřadem podle § 39 odst. 7 zákona
č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Povrchové vody (tekoucí) se ve smyslu ČSN 75 7221 zařazují podle jakosti vody do 5 tříd:
I – neznečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností a při kterém ukazatelé
jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí ve vodních tocích;
II – mírně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody
dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému;
III – znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují
hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému;
IV – silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody
dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému;
V – velmi silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody
dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.
Sledování jakosti povrchové vody (odběry vzorků a provádění jejich analýz) zajišťuje útvar vodohospodářských laboratoří
Povodí Vltavy, státní podnik, vyhodnocování zjištěných údajů provádějí provozní střediska povrchových a podzemních vod
jednotlivých závodů a útvar povrchových a podzemních vod generálního ředitelství.
Vltava
V profilu před vodní nádrží Orlík, po soutoku s Lužnicí a po vypouštění odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín (VN
Kořensko pod, říční km 200,2) bylo ve sledovaném období klasifikováno podle ČSN 75 7221 celkem 30 ukazatelů. Z nich
16 odpovídalo I. třídě jakosti vody a 7 třídě II. Do III. třídy jakosti se řadí 5 ukazatelů. Ve IV. třídě je ukazatel chlorofyl a
v V. třídě ukazatel AOX. Podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo v tomto profilu hodnoceno
celkem 35 ukazatelů. Imisním standardům vyhovuje 33 ukazatelů (94 % ) a nevyhovují pouze 2 ukazatelé – AOX o 24 % a
CHSKCr o 2 % .
Vzhledem k tomu, že Vltava slouží i jako recipient odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín, jsou ve vodním toku
sledovány i radiologické ukazatelé, zejména tritium. Obsah tritia ve vltavské vodě se logicky zvyšuje v profilu pod vodní
nádrží Kořensko, do níž jsou odpadní vody z elektrárny vypouštěny (průměr 39 Bq/l, C90 192 Bq/l). V dalších úsecích
vodního toku až po ústí do Labe koncentrace tritia postupně výrazně klesají (průměr 16,6 až 8,8 Bq/l, C90 23,3 až 12,6 Bq/l)
a pohybují se tak hluboko pod limitní hodnotou nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů – 3500 B
(Výše uvedené údaje o jakosti vody a podklady pro následující tabulky byly poskytnuty Povodím Vltavy s.p., Praha, útvar
podzemních a povrchových vod)
V následujících tabulkách jsou uvedeni největší znečišťovatelé, vyskytující se v celém povodí nad vodním dílem Kořensko
(tab.č. 62, 64) a největší znečišťovatelé nacházející se v řešeném území studie Vltava (tab.č. 63, 65).
Tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK5 (mg/l)
Č
Nazev
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
5
Obec Zahájí VK
volná výusť
Zahájí
Zahájí
1-06-03-043 bezejmenný přítok
2,4
7
Obec Malovice VK
2x volná výusť Malovice
Malovice
1-06-03-032 Malovický potok
6,2
18
Obec Holubov Třísov
1x volná výust Holubov
VK
Třísov
1-06-01-209 Třísovský potok
0,1
19
Obec Zlatá Koruna VK 1x volná výust Zlatá Koruna Zlatá Koruna 1-06-01-192 Vltava
25
Obec Světlík ŠN
26
31
32
MB ČOV BC
400
VaKJČ Rožmitál na ČOV štěrbin.
Šumavě ŠN
nádrž
AQUAŠUMAVA
MB ČOV 2x
Strážný ČOV
VHS I
AQUAŠUMAVA Kvilda
MB ČOV
ČOV
Vodní tok
řkm
místa vypouštění
množ
ství
BSK5
tis.m3 mg/l
/rok
Bezdrevský
27,8
potok
Bezdrevský
7,2
potok
Křemžský
10,9
potok
CHSK
mg/l
55,0
NL
mg/l
84,0
241,0
82,0
167,0
79,0
200,0
464,0
114,0
10,0 Vltava
19,9
145,0
310,0
153,0
Rožmitál na Rožmitál na
1-06-01-144 Rožmitálský potok
Šumavě
Šumavě
4,0
Vltava
16,0
267,5
614,8
126,0
Strážný
Strážný
1-06-01-029 Častá
1,6
Řasnice
21,8
169,4
370,0
167,5
Kvilda
Kvilda
1-06-01-003 Teplá Vltava
423,
8
17,7
88,0
211,5
56,9
1-06-01-151 Strážný potok
Pcelk
mg/l
1,8
0,6
50,0
6,6
Světlík
N-NH4 Nanorg
mg/l
mg/l
50,0
268,
Vltava
5
Světlík
RAS
mg/l
400,0 76,0
95,0
13,3
31,6
42,0
56,0
Tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (mg/l)
Číslo
Název
Zdroj
Obec
k.ú.
Obec Zahájí VK
volná výusť
Zahájí
Zahájí
5
řkm
místa
HyPo
Vodní tok
Hlavní tok
vypou
štění
Bezdrevský
1-06-03-043 bezejmenný přítok 2,4
potok
množ
BSK
ství
5
tis.m
mg/l
3/rok
27,8
55,0
CHSK
mg/l
NL
mg/l
50,0
NRAS
NH4
mg/l
mg/l
Nanor
g
mg/l
Pcelk
mg/l
Tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK5 (t/rok)
Ćíslo
Název
1
ČOV společná
ČEZ JE Temelín Kořensko
výusť
Vltavotýnská tepl.Týn n/Vlt
ČOV
MB ČOV
VaKJČ Hluboká Zámostí
ČOV
MB ČOV
2
3
Zdroj
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Všemyslice
Týn
nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
1-07-05-001
Vltava
1-06-03-080
Vltava
1-06-03-060
Vltava
200,
4
203,
4
226,
4
1-06-03-059
Munický potok
1,8
bezejmenný přítok
Bezdrevský
(Netolický) potok
2,4
VaKJČ Hluboká město ČOV
MB ČOV
Všemyslice
Týn
nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
Obec Zahájí VK
Volná výusť
Zahájí
Zahájí
1-06-03-043
VaKJČ Zliv ČOV
MB ČOV
Zliv
Zliv
1-06-03-043
Obec Malovice VK
2x volná výusť
Malovice
Malovice
1-06-03-032
1.JVS Netolice ČOV
ČOV Monoblok Netolice
Netolice
1-06-03-025
1.JVS Dubné ČOV
1.JVS České Budějovice
ČOV
1.JVS Trhové Sviny ČOV
1.JVS Borovany ČOV
MB ČOV
MB
ČOV
Hrdějovice
MB ČOV
MB ČOV
Křenovice
VaKJČ Nové Hrady ČOV
MB ČOV
ČOV
Kombiblok
MB ČOV
4
řkm
Obec
5
6
7
8
7,2
11
12
13
14
15
16
17
VaKJČ Dolní Dvořiště ČOV
MB ČOV
1-06-03-014
1-06-03Hrdějovice
Hrdějovice
005/2
Trhové Sviny Trhové Sviny 1-06-02-063
Borovany
Borovany
1-06-02-056
Údolí
u
Nových
Nové Hrady Hradů
1-06-02-046
Benešov nad Benešov nad
Černou
Černou
1-06-02-028
Kaplice
Kaplice
1-06-02-023
Střítež
u
Střítež
Kaplice
1-06-02-022
Dolní
Dolní
Dvořiště
Dvořiště
1-06-02-007
Obec Holubov Třísov VK
1x volná výust
Holubov
VaKJČ Benešov n/Čer ČOV
VaKJČ Kaplice ČOV
VaKJČ Střítež Kaplicenádraží
ČOV
Dubné
1-06-01-209
BSK5
t/rok
Vltava
7815,8
2,7
21102,66
Vltava
519,0
2,7
1401,30
Vltava
147,5
20,0
2950,00
Vltava
Bezdrevský
potok
125,2
2,3
287,96
27,8
55,0
1529,00
Vltava
Bezdrevský
potok
198,1
6,9
1366,89
7,2
84,0
604,80
Vltava
Dubenský
potok
191,5
4,3
823,45
61,9
19,6
1213,24
6,2
Vltava
Svinenský potok
Stropnice
1,0
232,
8
10,3
18,6
Vltava
Stropnice
Malše
12960,8
393,5
288,9
3,3
3,9
3,6
42770,64
1534,65
1040,04
Stropnice
41,6
Malše
261,7
13,4
3506,78
Černá
Malše
14,2
45,8
Malše
Vltava
138,4
717,8
4,5
2,2
622,80
1579,16
Žďárský potok
4,5
Malše
87,9
6,9
606,51
Malše
66,3
108,7
10,3
1119,61
Třísovský potok
0,1
Vltava
Křemžský
potok
10,9
82,0
893,80
23,9
18
Třísov
BSK5
mg/l
Malovický potok
Bezdrevský
(Netolický) p.
9
10
množství
tis.m3/rok
Ćíslo
Název
Zdroj
řkm
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
BSK5
t/rok
6,6
200,0
1320,00
Zubčický potok 323,5
3,8
1229,30
Vltava
Polečnice
8138,8
170,1
1,2
6,5
9766,56
1105,65
1-06-01-171
Vltava
Chvalšinský potok
Kájovský
potok
(Polečnice
6,1
Vltava
85,2
22,0
1874,40
1-06-01-164
Hořický potok
0,7
Polečnice
78,8
10,8
851,04
Světlík
Světlík
1-06-01-151
Rožmitál na Rožmitál na
Šumavě
Šumavě
1-06-01-144
Strážný potok
10,0
Vltava
19,9
145,0
2885,50
Rožmitálský potok
Vltava
16,0
267,5
4280,00
Vltava
2295,0
35,7
81931,50
Vltava
290,2
3,0
870,6
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
19
Obec Zlatá Koruna VK
20
21
22
23
24
25
26
27
1x volná výust Zlatá Koruna
MB ČOV ENVI
VaKJČ Velešín ČOV
PUR
Velešín
JIP
Papírny
Větřní
Český
(Č.Krumlov)
MB ČOV
Krumlov
VaKJČ Chvalšiny ČOV
ČOV +biofiltr
Chvalšiny
Zlatá Koruna 1-06-01-192
Velešín
Český
Krumlov
Chvalšiny
Kladné
na Hořice
Šumavě
1-06-01-190
1-06-01-186
1-06-01-176
Vltava
bezejmenný
přítok
30
31
32
Vltava
P
1,5
279,
3
6,6
Obec Kájov ČOV
ČOV biofiltr
1.JVS Hořice na Šumavě ČOV ŠN +
ČOV
biofiltr
MBČOV
Obec Světlík ŠN
BC400
VaKJČ Rožmitál na Šumavě ČOV štěrbin.
ŠN
nádrž
Papírny Vltavský mlýn spol.odtok z
Loučovice
2xČOV
Kájov
Hořice
Šumavě
Vyšší Brod
Vyšší Brod
1-06-01-121
Vltava (Lipno II)
1.JVS Horní Planá ČOV
AQUAŠUMAVA Nová Pec
ČOV
VaKJČ Volary ČOV
AQUAŠUMAVA
Strážný
ČOV
Horní Planá
Horní Planá
1-06-01-075
Vltava
4,0
320,
6
356,
3
Nová Pec
Volary
Nová Pec
Volary
1-06-01-068
1-06-01-040
Novopecký potok
Volarský potok
0,1
5,2
Vltava
Teplá Vltava
23,0
505,8
30,0
2,8
690,00
1416,24
Strážný
Strážný
1-06-01-029
Častá
1,6
423,
8
Řasnice
21,8
169,4
3692,92
na
28
29
268,
5
MB ČOV
MB
ČOV
Hydrovit
MB ČOV
MB ČOV 2x
VHS I
AQUAŠUMAVA Kvilda ČOV MB ČOV
Kvilda
Kvilda
1-06-01-003 Teplá Vltava
17,7
88,0
1557,60
Poznámka:
Barevně vyznačené lokality jsou nevyhovující z hlediska likvidace odpadních vod (bez ČOV nebo s nevyhovující ČOV). Ostatní lokality patří mezi „velké znečišťovatele“ z důvodu velkého
odtoku vyčištěných odpadních vod (sídla s velkým počtem obyvatel…).
Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.
Tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok)
Ć
Název
1
4
5
6
ČEZ JE Temelín
Kořensko
VaKJČ
Hluboká
Zámostí ČOV
Obec Zahájí VK
Zdroj
ČOV
společná
výusť
MB ČOV
volná výusť
Obec
k.ú.
Všemyslice
Hluboká nad
Vltavou
Zahájí
Všemyslice
Hluboká
Vltavou
Zahájí
VaKJČ Zliv ČOV
MB ČOV
Zliv
Zliv
10 1.JVS
České MB
ČOV
Budějovice ČOV
Hrdějovice Hrdějovice
Hrdějovice
Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.
HyPo
Vodní tok
řkm místa
Hlavní tok
vypouštění
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
Bsk5
t/rok
1-07-05-001
Vltava
200,4
Vltava
7815,8
2,7
21102,7
1-06-03-060
1-06-03-043
226,4
2,4
Vltava
Bezdrevský potok
147,5
27,8
20,0
55,0
2950,00
1529,00
1-06-03-043
Vltava
Bezdrevský
(Netolický) potok
7,2
Vltava
198,1
6,9
1366,89
1-06-03-005/2
Vltava
232,8
Vltava
12960,8
3,3
42770,64
nad
Zásobování pitnou vodou - vodovody
Zhodnocení současného stavu, širší vztahy
Zásobování pitnou vodou obcí v řešeném území je vyhovující, cca 90% obcí má vyřešeno zásobování pitnou vodou buď
pomocí veřejného vodovodu s místními zdroji nebo pomocí domovních studní. Velká část území je zásobováno pitnou vodou
pomocí dálkových přivaděčů vody Jihočeské vodárenské soustavy nebo Skupinového vodovodu Dolní Bukovsko.
Jihočeská vodárenská soustava (JVS)
Centrálním zdrojem JVS je vodárenská nádrž Římov na Malši. Tato soustava zajišťuje výrobu a dopravu pitné vody pro
oblasti v celém Jihočeském kraji - oblast Českého Krumlova, Českých Budějovic, Písku, Milevska, Prachatic, Vodňan,
částečně oblast Jindřichova Hradce, Strakonic, Táborska a Sudoměřicka.
Surová voda je vedena z nádrže Římov na Malši do úpravny vody Plav, která má kapacitu 1450 l/s.
Z úpravny vody Plav je upravená voda čerpána:
do vodojemu Včelná (36000 m3) řadem DN 1000, odkud je gravitačně přiváděna do vodojemu Hlavatce
(8000 m3). z kterého vycházejí tři dálkové výtlačné řady. První dálkový výtlačný řad přivádí vodu do
vodojemu Zdoba (3000 m3), a dále do vodojemu Hodušín a řad je ukončen ve vodojemu v Milevsku.
Druhý dálkový výtlačný řad přivádí vodu do rozdělovacího objektu Vítkov, z kterého je voda přiváděna
do Strakonic a do Písku.
Třetí dálkový výtlačný řad přivádí vodu do Netolic a dále do Prachatic, kde je řad ve vodojemu Šibeniční
vrch ukončen. Na všechny tři dálkové řady jsou v průběhu trasy napojeny další obce a města (viz
výkresová část).
Na dálkové řady JVS je napojena i část sídel v řešeném území. Napojením římovské vody bylo možno snížit výkony
místních zdrojů, a tím výrazně zlepšit kvalitu upravené vody v daných lokalitách. Zároveň byly místní zdroje posíleny a
v případě rozvoje výstavby, zejména ve velkých městech, je v záloze dostatečné množství kvalitní pitné vody.
Sdružení měst a obcí Bukovská voda (skupinový vodovod Dolní Bukovsko)
Zdrojem vody jsou vrty s celkovou kapacitou 120 l/s. Surová voda je z vrtů čerpána do úpravny vody Dolní Bukovsko.
Kapacita úpravny vody je 150 l/s, v současné době upravuje 105 l/s.
Z úpravny vody je upravená voda čerpána dvěmi řady:
směrem na Veselí nad Lužnicí a dále na Jindřichův Hradec
směrem na Týn nad Vltavou do vodojemu Smrčí (1600 m3) a dále do vodojemu Varta I (1650 m3)
Hlavními provozovateli vodovodů v řešeném území jsou:
Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s.
1. JVS a.s., České Budějovice
ostatní provozovatelé - zejména obce
Realizace nových vodovodů je závislá na finančních prostředcích, které jsou nedostačující. Z toho důvodu se obce obracejí
zejména na Ministerstvo zemědělství ČR se žádostmi o poskytnutí státní dotace.
Úpravny vody většího významu v řešeném území
Úpravny vody spolupracující s Vodárenskou soustavou Jižní Čechy – nezávisle provozovatelné
Úpravna vody Hrdějovice (České Budějovice)
České Budějovice – zásobování pitnou vodou
V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis
zásobování města pitnou vodou.
Město České Budějovice (378.00 - 422.00 m n.m.) je zásobeno vodou z veřejného vodovodu, který je napojen na
Vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Hlavním zdrojem pitné vody Vodárenské soustavy je vodárenská nádrž Římov. Surová
voda z nádrže je upravována v úpravně vody Plav o kapacitě 1 450 l/s.
Z úpravny vody je pitná voda čerpána do vodojemů Včelná 6 x 6 000 m3 (462.00/457.00), Hosín II 2 x 6 000 m3
(462.00/457.00), Dubičné 2 x 2 500 m3 (462.00/457.00), Staré Hodějovice 4 x 1 000 m3 (462.00/457.00).
Z vodojemu Včelná vedou dva hlavní dálkové řady, z nichž jeden je ukončen předávací šachtou v Litvínovicích a druhý
propojuje vodojemy Včelná - Hlavatce. Pro přímé gravitační zásobování města slouží vodojemy Včelná, Staré Hodějovice,
Dubičné, Hosín I.
Jako doplňkové zdroje pro město slouží zdroje podzemní vody, které tvoří 2 vrty (HV7 a HV8) v lokalitě Nedabyle, přebytky
vody z úpravny vody pro nemocnici v Českých Budějovicích a úpravna vody Hrdějovice (kapacita 80 l/s). Úpravna vod
Hrdějovice slouží zároveň jako havarijní zdroj vody pro město České Budějovice.
Tabulka 66: Zásobování vodou
Název obce a místní části
Stávající veřejný vodovod
Zásobování
z domovních
studní
Dobudování nebo
vybudování nového
vodovodu
Ano, dostavba nových řadů
v obci
České Budějovice
Ano – napojení na dálkové řady JVS ve městě
Ano – napojení na dálkové řady JVS
Dasný
v obci
Ano – napojení na dálkové řady JVS ve městě
Hluboká-místní část Bavorovice Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle
Hluboká-místní
část
Ano, napojení na vodovod
Ano
Hroznějovice
v sídle Kostelec
Hluboká-místní část Jaroslavice Ano
Ne
Hluboká-místní část Jeznice
Ano
Ne
Hluboká-místní část Kostelec
Ano, vlastní zdroj a vodovodNe
Hluboká-místní část Líšnice
Ano
Ne
Hluboká-místní část Munice
Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle
Hluboká-místní část Poněšice
Ano
Ne
Ano, napojení na vodovod ZlivHluboká-místní část Purkarec
v sídle
Olešník-Purkarec
Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový
Horní Kněžeklady
vody
vodovod Dolní Bukovsko
Horní Kněžeklady-místní část
vody
Dolní Kněžeklady
Horní Kněžeklady-místní část
vody
Štipoklasy
Hosín
Ano, napojení na dálkové řady JVS
v obci
Hosín–místní část Dobřejovice Ano, napojení na dálkové řady JVS
Ano, rozšíření vodovodu
Hrdějovice
Ne
Hrdějovice–místní
část
Ne
Opatovice
Litvínovice
v obci
Litvínovice-místní část Mokré
v sídle
Litvínovice-místní část Šindlovy
Dvory
v sídle
Ano, napojení na skupinový vodovod
Modrá Hůrka
Ne
Dolní Bukovsko
Modrá
Hůrka-místní
část Ano, napojení na skupinový vodovod
Ne
Pořežánky
Dolní Bukovsko
Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník
Ne
Olešník-Purkarec Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník–místní část Chlumec
Ne
Olešník-Purkarec
Olešník-místní část Nová Ves
Ano
Ne
Temelín-místní část Knín
Ano
Ne
Temelín-místní část Litoradlice Ano, napojení na dálkové řady JVS
Ne
Vlkov
Ano
Ne
Branišov
Ano – napojení na dálkové řady JVS
-
Stávající veřejný vodovod
Zásobování
z domovních
studní
Zliv
Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník-Purkarec Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník-Purkarec -
Žimutice-místní část Pořežany
-
Žimutice-místní část Třitim
Ano
Ano, napojení na skupinový vodovod
Dolní Bukovsko
Zahájí
Žimutice-místní část Tuchonice
Ano
Dobudování nebo
vybudování nového
vodovodu
Ne
Ne
Ano, napojení na skupinový
Ano, napojení na skupinový
Ne
Navrhovaná opatření k řešení hlavních problému v oblasti vodního hospodářství
• Respektovat stanovená záplavová území vodních toků i ostatní inundační území. Veškerá stavební činnost v těchto
územích podléhá souhlasu vodoprávního úřadu dle §17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších
předpisů.
• Respektovat vodohospodářsky významné toky. U všech toků zachovat možnost jejich údržby a rekonstrukce objektů
(vztahuje se i na správce drobných toků).
• Zlepšovat odtokové poměry v řešeném území - zkapacitnění koryt potoků a řek, udržovat břehy čisté bez porostů a
křovin. Těmito opatřeními bude zajištěna průtočnost koryt vodních toků v době povodní.
• Věnovat trvalou pozornost malým vodním nádržím a rybníkům – stabilizují vodní režim a zvyšují akumulační a retenční
potenciál území. Zachovat tyto jejich funkce včasnou rekonstrukcí technických zařízení a čištěním. Na zřizování nových
vodních ploch dbát i v rámci návrhů na revitalizaci vodních toků.
• Vybudovat retenční nádrže, suché poldry, které zajistí zpoždění odtoku dešťových vod z extravilánu, a tím zmírní dopad
přívalových dešťů na průtok v kanalizaci.
• Provést protipovodňová opatření na kanalizacích nejvíce ohrožených měst a obcí povodněmi (zabránit zpětnému vzdutí
vody z vodotečí do kanalizace).
• Respektovat platná ochranná pásma vodních zdrojů.
• Zkvalitňovat dodávanou pitnou vodu rekonstrukcemi a výstavbou úpraven vody nebo rozšířením Vodárenské soustavy
Jižní Čechy.
• V souladu s požadavky EU zabezpečit likvidaci odpadních vod v ČOV u sídel v řešeném území.
• V řešeném území u větších sídel dosáhnout technologií ČOV odstranění fosforu a dusíku.
• U sídel s dílčí kanalizací a ČOV pokračovat s rozšiřováním sběračů s cílem snížit vypouštěné znečištění.
• Pro veškerou novou výstavbu přednostně budovat oddílnou splaškovou kanalizaci.
Kartogram 43: Území s veřejným vodovodem
Odkanalizování území – čistírny odpadních vod
• Pro zlepšení kvality vod je nutné zřizovat u zdrojů znečištění čistírny vod (ČOV). Vliv ČOV je zřejmý ze zlepšení kvality
vod v daných recipientech.
• Ke zlepšení kvality vody v povrchových vodách je nutné, aby byla uplatňována ustanovení Nařízení vlády č.61/2003, ve
znění pozdějších předpisů, na jehož základě je uživatel povinen zajistit čištění odpadních vod v souladu se stanovenými
limity.
• Pro realizaci opatření uložených dle výše uvedeného nařízení vlády se však nedostávají finanční prostředky.
• Z hlediska odkanalizování a čištění odpadních vod jsou obce, ležící na území řešené části Vltavy, z větší části
odkanalizovány. Pouze část obcí má vybudovanou kanalizaci pouze na části území nebo vůbec. Pokud existuje, slouží i
pro odvod dešťových vod a její stav je ve většině případů nevyhovující. Tato kanalizace je většinou zaústěna volnými
výustěmi do místních vodotečí. Naopak větší část obcí a měst nacházejících se v řešeném území, např. České
Budějovice, Hluboká nad Vltavou atd, mají vybudovanou kanalizační síť i čistírny. Stav ČOV i kanalizace je dobrý.
• Přehled obcí v řešeném území a existence kanalizace a ČOV je uveden níže, v tabulce č.67.
Ve výhledu je třeba:
• při návrhu nových kanalizací preferovat oddílnou splaškovou síť, maximální množství srážkových vod řešit přirozeným
vsakem do půdy
• preferovat kanalizaci gravitační. Čerpání odpadních vod a tlaková kanalizace bude navržena v ojedinělých,
odůvodněných případech.
• řešení kanalizace přizpůsobit i návrh technologie čistíren (ČOV). Aktivační ČOV doporučujeme převážně navrhovat pro
obce s oddílnou splaškovou kanalizací.
• minimalizovat počet vyústí a počet odlehčení
• pro návrh ČOV v jednotlivých obcích doporučujeme tyto typy ČOV – mechanicko – biologická (aktivační), ČOV s
kořenovým polem nebo ČOV s biologickým rybníkem. Typ bude zvolen dle místních podmínek. To znamená, dle
konfigurace terénu, velikosti pozemku určeného pro výstavbu ČOV, blízkosti zástavby a v neposlední řadě dle druhu a
kvality kanalizace. Aktivační ČOV doporučujeme navrhovat většinou do lokalit s malým pozemkem a v blízkosti zástavby.
Tyto ČOV jsou navrhovány jako zakryté, u aktivačních ČOV je vždy zařazena i technologie na srážení fosforu solemi
železa.
• nové ČOV v rekreačních oblastech musí být flexibilní, schopné reagovat na výrazné výkyvy zatížení v průběhu roku
• pro malé lokality do 50 EO doporučujeme realizovat čištění v septicích s dočištěním na zemních filtrech. Domovní
biologické ČOV instalovat především při zvýšených nárocích na kvalitu vyčištěné vody.
• pro nejmenší lokality a pro lokality s rozptýlenou, především, chatovou zástavbou, navrhujeme i pro výhled
odkanalizování do jímek na vyvážení. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost. Neméně důležitá je
organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat.
• doporučujeme, aby v zájmovém území nebyla v budoucnu povolována žádná další výstavba, která bude mít za následek
zvýšení produkce odpadních vod, bez současné realizace odpovídajících způsobů čištění.
• při výstavbě, stavebních úpravách i provozování zařízení na čištění odpadních vod je nutno respektovat požadavky na
ochranu ovzduší, dbát na správné zařazení zdroje znečištění ovzduší podle vyhlášky č. 117/97 Sb., zohlednit eventuální
vzdálenost obytné zóny, případně koncipovat ČOV jako zakrytou
České Budějovice – čištění odpadních vod
V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis
odkanalizování města a čištění odpadních vod.
Převážná část zastavěného území města je odkanalizována jednotnou stokovou sítí. Oddílná síť je zřízena na okrajích
města zpravidla v novější zástavbě a v některých průmyslových areálech.
Stoková síť města České Budějovice má s ohledem na rozsah odkanalizovaného rovinatého území českobudějovické kotliny
nepříznivé spádové poměry. Spádové poměry ve vnitřní části města jsou dány spádem a vodními stavy řeky Vltavy. Pouze
v okrajových částech města jsou spádové poměry příznivější.
Základem městské stokové sítě je kmenová stoka „A“, která prochází územím mezi ČOV České Budějovice a Havlíčkovou
kolonií. Odpadní vody z města jsou odváděny na čistírnu odpadních vod (ČOV), která je umístěna na katastrálním území
obce Hrdějovice.
Důležitými místy na kanalizační síti jsou odlehčovací komory (42 ks na katastru města) a čerpací stanice (ČS) na Dlouhé
louce, ČS Sokolský ostrov, ČS Nové Hodějovice, ČS České Vrbné, ČS České Vrbné 2 – nová zástavba, ČS U Trojice, ČS
Zavadilka, ČS Nové Třebotovice a čistírna odpadních vod (ČOV) Třebotovice. Dále jsou to havarijní vyústní objekty na
kanalizaci – Vlastimila Rady, Zátkovo nábřeží – Dr. Stejskala a Zátkovo nábřeží – Biskupská.
Konečným recipientem stokové sítě je řeka Vltava v profilu pod jezem v Českém Vrbném.
Vlastní čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická, s anaerobním zpracováním primárního a přebytečného
aktivovaného kalu. Biologický stupeň tvoří dvě paralelně řazené aktivační linky, uspořádané v systému R-AN-D-N (to
znamená, že mechanicky předčištěné odpadní vody jsou společně s vratným kalem z regenerace přiváděny do mechanicky
míchané anaerobní nádrže, která vytváří podmínky pro zvýšené biologické odstraňování fosforu). Biologický stupeň je
doplněn chemickým srážením fosforu.
Tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV)
Stávající kanalizace
Stávající ČOV
Dobudování nebo
vybudování nové
Návrh nové ČOV
kanalizace
Branišov
Ano, stav nevyhovuje
Ne
Ano
České Budějovice
Ano
Ano
Dasný
Hluboká-část obce u nádraží
Ano
Ano,
Ano
Ne
Ano, 2 ČOV
Ano
Hluboká-místní část Bavorovice
Ano
Ne
Hluboká-místní část Hroznějovice
Hluboká-místní část Jaroslavice
Hluboká-místní část Jeznice
Hluboká-místní část Kostelec
Hluboká-místní část Líšnice
Ne, bezodtokové jímky
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano,
oddílná
kanalizace
Ano
Ano, oprava
Ne
Ano, oprava a
dobudování
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano, dobudování
Zrušení ČOV a napojení
na kanalizaci Hluboká
Hluboká-místní část POněšice
Ne
Hluboká-místní část Purkarec
Ano
Horní Kněžeklady
Ano, částečně
Horní Kněžeklady-místní část Dolní
Ano, částečně
Kněžeklady
Horní
Kněžeklady-místní
část
Ne
Štipoklasy
Ne
Ano
Ne
Ne
Ano, dobudování
Ano
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Hosín
Ano
Ne, napojena na ČOV
Ne
Č. Budějovice
Hosín – místní část Dobřejovice
Hrdějovice
Hrdějovice – místní část Opatovice
Ano
Ano
Ano
Ano
Litvínovice
Ano
Ne , napojena na
Ne
ČOV Č. Budějovice
Litvínovice- místní část Mokré
Ano
Ano
Hluboká-místní část Munice
Ne
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne, napojení na
kanalizaci města Č.
Budějovice
Ne
Ano
Ne
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Litvínovice- místní část Šindlovy
Ano
Dvory
Ne, napojena na ČOV
Ne
Č. Budějovice
Modrá Hůrka
Ne
Ne
Ano
Modrá Hůrka- místní část Pořežánky
Ne
Ne
Ano
Ano, společná s obcí
Modrá Hůrka
Olešník
Olešník – místní část Chlumec
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ano, dobudování
Olešník–místní část Nová Ves
Ano
Ne
Ne
Temelín–místní část Knín
Temelín-místní část Litoradlice
Vlkov
Zahájí
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne, septiky
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano, dobudování
Ne
Ano
Ne, septiky
domovní ČOV
Ne
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano, společná s obcí
Pořežánky
nebo
Stávající kanalizace
Stávající ČOV
Dobudování nebo
vybudování nové
Návrh nové ČOV
kanalizace
Zliv
Ano
Ano
Ne
Žimutice-místní část Pořežany
Ano
Ne -
Ne
Žimutice-místní část Třitim
Ano
Ne
Ne
Žimutice- místní část Tuchonice
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne, septiky
domovní ČOV
Ne, septiky
domovní ČOV
Ne, septiky
domovní ČOV
nebo
nebo
nebo
Kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou)
Kartogram 45: Území se stávající ČOV
Zásobování elektrickou energií
ÚVOD
Analytická část ÚS Vltava se zabývá průzkumy a rozbory a analýzou současného stavu. Obsahuje výčet jednotlivých
distribučních elektro energetických systémů, zdroje elektřiny a pokrytí území, kvalita a zabezpečenost dodávky elektřiny,
ekonomika provozu a úspory. Dále pak vliv současného systému rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Území je zcela elektrifikováno. V současné době je v rozvodné síti VN částečná rezerva výkonu.
VÝROBA A DISTRIBUCE ELEKTRICKÁ ENERGIE
Jediným distributorem elektřiny v oblasti je v současné době E.ON a.s., která je také provozovatelem distribuční sítě VVN,
VN, NN, transformoven VVN/VN a VN/VN, a distribučních trafostanic VN/NN. Hlavními napájecími body řešeného území
jsou transformační stanice s rozvodnami TR 400/110 kV Dasný, z jižní strany TR110/22kV České Budějovice - Západ,
TR110/22kV České Budějovice - Sever, TR 110/22 kV České Budějovice – Mladé, částečně již mimo řešené území TR
Křtěnov, TR Mydlovary. V území se dále nachází TR 110 kV Hněvkovice sloužící k vyvedení výkonu z vodní elektrárny
Hněvkovice. V blízkosti obce Nemanice je pak rozvodna TR110/27 kV ČD pro napájení železniční trakce. Obce jsou
napojena z kmenových linek 22 kV. V severní a střední části lokality prochází stávající koridor distribučních vedení 400 a
110 kV. Na jihu do území zasahuje vedení 110kV.
Tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny
Název
MVE Hněvkovice
MVE na Trilčově jezu v Českých Budějovicích - Rožnově.
MVE na Jiráskově jezu v Českých Budějovicích
provozovatel
ČEZ a.s.
Duropack Bupak Papírna s.r.o.
AQUA Energie s.r.o.
Tabulka 69: Zdroje elektrické energie - teplárny
Název
Teplárna České Budějovice
výkon, instalovaný výkon
2 x 4,8 MW
0,65 MW
0,76 MW
výkon/ inst. výkon
66,2 MW
SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE
Největší koncentrace spotřeby je na území města Českých Budějovic. V území se nenachází žádná energeticky náročná
zařízení. Spotřeba elektrické energie je v daném území poměrně nízká.
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Využití obnovitelných zdrojů energie je v oblasti na nízké úrovni. Je zde velký potenciál především ve využití biomasy,
bioplynu, zejména pak odpadního dřeva, slámy a sena. Vhodné jsou i podmínky k výstavbě větrných elektráren a MVE.
V posledním období je velký zájem o budování fotovoltaických elektráren, jejich rozvoj je však limitován kapacitou přenosové
a rozvodné sítě elektrické energie.
ROZBOR A VYHODNOCENÍ
Vývoj spotřeby elektrické energie - nepředpokládá se radikální nárůst zatížení a odběru elektřiny.
Na straně spotřeby je nutné uplatňovat dlouhodobá opatření, která lze specifikovat do oblastí:
§ úsporné využívání elektřiny při vytápění budov, vyšší regulace, tepelná čerpadla, kombinace se slunečními
kolektory,
§ úsporné elektrospotřebiče v objektech vybavenosti i domácnostech,
§ vyšší využití obnovitelných zdrojů energie,
§ kombinovaná výroba tepla a elektřiny,
§ účinnější technologické provozy, energeticky nenáročné technologie,
§ účinnější prosazování zákona č. 406/2000Sb. o hospodaření energií apod..
Stávající rozvodné sítě VN pokrývají současné požadavky na elektrifikaci a elektrizaci území. V rozvodech VN je dostatečná
kapacita pro pokrytí přirozeného nárůstu zatížení v území. Pro posílení sítí VN především města Č. Budějovice a blízkého
okolí se vyčleňuje plocha pro výstavbu transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV České Budějovice - Střed.
Telekomunikace
Telekomunikační sítě se zde nacházejí pouze v obydleném území, především v jižní části. Ve výkresu jsou zaneseny hlavní
trasy dálkových a optických kabelů. Do výhledu se očekává kompletní digitalizace telekomunikační sítě, s možností
vybudování informačních internetových center a dalšího využití v centrech turistického ruchu.
Radiokomunikace
Radiokomunikační systémy a jejich radioreléové paprsky jsou zakresleny v mapovém podkladu. Do mapových podkladů
jsou zakreslena radiokomunikační zařízení a směrové paprsky 1. a 2. řádu. a dále mobilní sítě GSM. V území se dnes
nenacházejí lokality, kde je obtížné zachycení kvalitního signálu.
Zásobování teplem a plynem
Zjištění a vyhodnocení stavu
Soustava CZT – České Budějovice
Soustava centralizovaného zásobování teplem v Českých Budějovicích byla založena jako parní. V současné době prochází
rekonstrukcí a v části města je již jako primární topné medium používána horká voda.
Základním tepelným zdrojem soustavy je teplárna uvnitř města.Vyrobená pára je využívána pro turbiny v areálu a pro
technologické odběry a vytápěcí systémy na území města. Jako paliva slouží uhlí a zemní plyn (2 + 2 kotle).
Instalovaný výkon – 530 t/h
Pára – 9,2 Mpa, 535°C
Městská síť parovodů – 0,8 Mpa, 220°C – pokrývá značnou část území. V SZ části města jsou jednotlivé úseky postupně
nahrazovány potrubím horkovodním – společně s potřebnými úpravami příslušných dalších prvků soustavy. Koncová část
samostatného přivaděče „Máj“ DN 500 byla za hranicí zastavěného území vyřazena z provozu a její původní funkce je
nahrazena v rámci principielní změny technického řešení. Vyřazené potrubí je demontováno pouze v některých částech.
Pára určená pro technologické využití – středotlak 1,5 Mpa – se odebírá pouze na několika místech a je rozváděna odděleně
souběžnou parní sítí menšího rozsahu.
Předávací stanice. V současné době jsou dvě, a pod označením „centrální“ zajišťují provoz horkovodní části soustavy CZT.
Jejich vstupním mediem je pára.
Pro levý břeh Vltavy: CPS – 1
Pro pravý břeh: CPS – 2
Horkovody. Stávající síť horkovodů – 110/70°C – představuje pokrytí části soustavy CZT v oblasti sídlišť Čtyři Dvory. Ve
stadiu příprav je HV trasa přes řeku Vltava u mostu na Strakonické ulici.
Součástí grafické části územní studie je i záměr horkovodního přivaděče od JETE do Českých Budějovic. Koridor dle návrhu
ZÚR Jihočeského kraje představuje možnost rozšíření a diverzifikace zdrojové části soustavy CZT v Českých Budějovicích.
Sekundární část soustavy CZT. Do jednotlivých objektů je teplo dodáváno z parních i horkovodních výměníkových stanic
různého provedení i technického stavu. Podobně rozmanitý je i stav lokálních teplovodních sítí.
Špičkový parní zdroj soustavy CZT – Výtopna Vráto – se nachází na východním okraji města (za hranicí řešeného území).
Palivem je uhlí a zčásti ZP. Instalovaný výkon je 90 t/h. Připravuje se posílení výstavbou dalšího kotle o výkonu 35 t/h, ve
které bude spalována biomasa. Zdroj potom bude provozován v teplárenském režimu.
Složiště popílku je umístěno na hranici ŘÚ. Kalové potrubí je k němu vedeno od základního zdroje Teplárny ČB, a to zčásti
zastavěným územím. Provoz složiště bude v nejbližším období zcela ukončen (rekultivace), a přívodní potrubí bude
demontováno.
Soustava CZT – Zliv
Téměř celé území sídla Zliv je zásobováno teplem z teplovodní sítě rozvětvené od šachty umístěné v blízkosti provozu
Schiedel. Do ní je teplo přivedeno dálkovým teplovodem 90/70°C v třítrubkovém provedení, převážně nadzemním.
Jako zdroj tepla slouží obnovená teplárna v Mydlovarech – bezprostředně za hranicí řešeného území. V současné době jsou
instalovány dva plynové kotle společně s kogenerační jednotkou. Perspektivnost tohoto zdroje zvyšuje záměr nahradit
v nejbližší době jeden z kotlů energoblokem na spalování biomasy.
Ostatní tepelné zdroje
Kromě uvedených soustav CZT jsou v území provozovány i tepelné zdroje o nižších výkonech, společné pro více odběratelů
– převážně na zemní plyn. V malých kotelnách jsou individuálně využívána prakticky veškerá paliva.
Teplo pro Ekopark Býšov
Pro zajištění technologických potřeb tepla připravovaného výrobního areálu Ekoparku v Býšově je počítáno s parovodem.
Potrubí bude vyvedeno ze stávajícího areálu JETE v jeho jižní části a po křížení s komunikací II/105 bude vedeno v souběhu
s dalšími sítěmi.
Plynofikace v území
Distribuční síť plynovodů pokrývá prakticky pouze jihozápad řešeného území. Pro velmi řídce obydlenou oblast středu a
východu ŘÚ není s plynofikací počítáno ani do nejbližší budoucnosti.
Ze stávající sítě vysokotlakých plynovodů je přes VTL regulační stanice zajištěno zásobování sídel Olešník, Zahájí, Zliv,
Hluboká nad Vltavou, Hluboká – Zámostí, Bavorovice, České Vrbné, Hosín, Hrdějovice, České Budějovice a Haklovy Dvory.
Místní rozvody plynu jsou v provedení středotlakém, ve městě České Budějovice částečně i v provedení nízkotlakém.
Ve výrazně převažující části Zlivi, která je pokryta teplovodní sítí, plynovody založeny nejsou.
Stanice katodové ochrany
V blízkosti statku Vondrov se nacházejí zařízení stanice katodové ochrany. Zajišťují aktivní protikorozní ochranu VTL
plynovodu. Nejrozměrnějšími součástmi SKO jsou v daném případě dvě ocelové anody, uložené pod úrovní terénu.
Nadřazená soustava plynovodů
Vedení tří souběžných potrubí VVTL soustavy tranzitního plynovodu prochází severním cípem řešeného území v trase
Zvěrkovice – Třitim – Dolní Kněžeklady. Bezpečnostní pásmo je 200 m od krajních potrubí.
Předpokládaný rozvoj VTL sítě
Do řešeného území zasahuje část předpokládaného propojovacího úseku vysokotlakého plynovodu Ševětín – Chotýčany –
Hosín. Dosud neupřesněný návrh trasy je v grafické části vyznačen v souladu s návrhem ZÚR Jihočeského kraje.
Záměr prodloužení STL plynovodu
Ze stávajícího přívodu středotlakého plynovodu k areálu JETE má být vyvedeno pokračování jižním směrem ke Knínu pro
zajištění potřeb v připravovaném výrobním areálu Býšov.
Rozvoj plynofikace
Pro další řešení se nabízí relativně dostupná možnost plynofikace včetně způsobu jejího provedení pro sídla Dasný,
Branišov a Munice.
Kartogram 46: Plynofikace řešeného území
Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem)
Odpadové hospodářství
Usměrňování vývoje odpadového hospodářství v regionu v souladu s cíli státní ekologické politiky zajišťují orgány veřejné
správy. Jejich pravomoci a povinnosti jsou vymezeny platnými právními předpisy. V souvislosti s novým zákonem o
odpadech náleží významné kompetence ve výkonu státní správy v odpadovém hospodářství orgánu kraje. Především
uděluje souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, který může vázat na
podmínky, uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů, ukládá rozhodnutím původci povinnost zaplatit poplatek za
uložení odpadů na skládku, stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí
okresního úřadu a v neposlední řadě kontroluje dodržování ustanovení právních předpisů obcemi, právnickými a fyzickými
osobami oprávněnými k podnikání.
Tabulka 70: Kapacita provozovaných skládek odpadů v okrese České Budějovice
Okres
Skupina
Počet
Celková Volná kapacita
Množství Předpokl.
skládek
kapacita
(tis.m3)
odpadu životnost
(tis.m3)
(tis. t/rok)
(roky)
České Budějovice
II
2
527
401
42
10
III
6
1594
1110
82
14
V řešeném území jsou evidovány dvě řízené skládky
• Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou, skládka Munice, k.ú. Munice, kapacita 65 000 m3, volná kapacita
5000 m3
• OK PROJEKT s.r.o., skládka Řídká Blana, k.ú. Zahájí, projektovaná kapacita 237 000 m3, volná kapacita 0
Zároveň obce organizují třídění PDO přímo na svém území. Tříděný odpad je ukládám do kontejnerů a odvážen pověřenou
firmou. Nakládání s nebezpečnými odpady obce zajišťují převážně dvakrát ročně svozem pověřenou firmou, která je
oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady. S ostatními odpady je v řešeném území nakládáno dle
příslušných platných právních předpisů. Zařízení pro recyklaci a jinou úpravu odpadů se soustřeďují na zpracování dřevního
odpadu a sběrového papíru, stavebního odpadu (včetně mobilního zpracování), odpadových plastů a biodegradaci
znečištěných zemin.
V řešeném území jsou identiifkovány tzv. staré zátěže území, na nejvýznamnější z nich probíhá projekt „Sanace a
rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává
ze dvou staveb:
• Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy
• Sanace a rekultivace odkaliště
Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění
zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti,
omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k
doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené
gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let
0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6-0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m.
Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s
ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný
prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či
7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním
problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které
vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť
souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním
případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let.
Další významná stará zátěž Skládka Švábův Hrádek vznikla přibližně ve druhé polovině minulého století v místě, kde se
povrchově těžil jíl. Do roku 1993 se do bývalého zemníku ukládal směsný komunální odpad, chyběly však záznamy a nebyl
doložen ani začátek skladování. Podle průzkumů zde byl uložen i nebezpečný odpad, jeho zastoupení v celkovém objemu
odpadu však nebylo možné zjistit. Úprava skládky, která byla nejstarší a největší v regionu, si vyžádala téměř 28 milionů
korun. Investorem bylo statutární město, jemuž více než 16 miliony korun přispěl Státní fond životního prostředí.
Šestnáctihektarový rekultivovaný areál nyní musí být deset let pod pravidelnou kontrolou. Pracovníci dodavatele stavby,
společnosti QUAIL, během 12 měsíců přemístili, dopravili nebo následně upravili více než 140.000 metrů krychlových
materiálu. Jen 21.000 metrů krychlových tvoří horní vrstva zeminy, na níž může růst tráva a dřeviny. Součástí stavby jsou i
1,5 kilometru dlouhé drenáže pro jímání a odvod kontaminovaných průsakových vod a systém pro zachycení unikajícího
metanu.
Tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území
ID
Riziko kvalitativní
Riziko kvantitativní
2478001
4-nízké
3-lokální
18975002
5-žádné
2191009
3-střední
3-lokální
4553001
4-nízké
3-lokální
2621001
5-žádné
2191004
3-střední
3-lokální
2191010
4-nízké
4-bodové
2191012
4-nízké
4-bodové
2191003
4-nízké
3-lokální
18975004
3-střední
4-bodové
2191002
4-nízké
4-bodové
18975001
4-nízké
3-lokální
18975003
3-střední
4-bodové
3960001
3-střední
3-lokální
2621002
3-střední
3-lokální
2191011
4-nízké
3-lokální
2191008
2-vysoké
2-regionální
2621003
3-střední
3-lokální
26210042
2-vysoké
2-regionální
Tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území
Lokalita
Nabyvatel
Mydlovary - Triangl, odkaliště
Jihočeská energetika, a.s.
České Budějovice, závod 03
Motor Jikov, a.s.
Švábův Hrádek, skládka
TSM ČB, a.s.
A.4.
Název
E.ON Energie, a.s. Dasný
Řídká Blana II-1
Suchomel
Žákův lom
E.ON Energie, a.s. Výtopna
MOTOCO, a.s.
Sběrna České Budějovice
E.ON ČR a.s Vulkán
Motor Jikov,skládka Suchomel
Řídká Blana II-3
Motor Jikov, tlaková slévárna
Řídká Blana I
Řídká Blana II-2
Zíkův lom
E.ON Trend s.r.o., Triangl
Benzina s.r.o. ČSPHM Č.Budějovice
Švábův Hrádek
E.ON Energie, a.s. Mydlovary
DIAMO sp MAPE odkaliště KIVD
Sanace
ne
ano
ano
Priorita
8,4
4,8
3,35
Okres
ČB
ČB
ČB
Limity využití území
Limity využití území vyplývající ze zákona a správních rozhodnutí, u kterých je možno v podrobnosti řešení ÚS Vltava
zaznamenat územní průmět, jsou zobrazeny ve výkrese limitů využití území. Ostatní limity využití území jsou zaznamenány
v kartogramech nebo jsou součástí textové části.
A.4.1. Horninové prostředí a geologie
§
§
§
§
§
§
Dobývací prostor,
Chráněná ložisková území,
Bloky zásob výhradních ložisek (nerostné bohatství),
Plochy prognózních zdrojů nerostných surovin,
Poddolované území,
Sesuvy aktivní.
A.4.2. Vodní režim v krajině
§
§
§
§
§
OP vodního zdroje II. a III. stupně – 2 podklady,
OP vodní nádrže II. a III. stupně,
vodní zdroje,
záplavové území,
Ochranný prostor vodní nádrže Orlík (kóta 353,60 m.n.m.).
A.4.3. Ochrana přírody a krajiny
§
§
Maloplošně zvláště chráněná území (přírodní rezervace, přírodní památka),
Velkoplošná chráněná území (Přírodní park),
§
§
§
NATURA 2000 - ptačí oblasti,
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita,
Vymezení ÚSES (Nadregionální biocentrum, Regionální biocentra, Nadregionální biokoridory, Regionální
biokoridory, Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru).
A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy
§
§
§
§
Lesy (včetně vzdálenosti 50 m od okraje lesa),
Lesy ochranné,
Lesy zvláštního určení,
Zemědělské půdy s I.a II. třídou ochrany.
A.4.5. Hygiena životního prostředí
§
§
Nadlimitní hluk,
Ochranná pásma chovů živočišné výroby.
A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura
§
§
§
§
§
Železniční dráhy (včetně ochranného pásma 2 x 60 m od osy),
Silnice I. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 50 m od osy),
Silnice II. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy),
Silnice III. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy),
Místní komunikace (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy).
A.4.7. Veřejná technická infrastruktura
A.4.7.1. Zásobování elektrickou energií
§
§
§
§
§
Vedení ZVN 400 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče),
Vedení VVN 220 kV (včetně ochranného pásma 15 m od krajního vodiče),
Vedení VVN 110 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče),
Vedení VN 22 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče),
Rozvodny včetně ochranného pásma.
A.4.7.2. Spoje a telekomunikace
§
§
§
§
Radioreléové trasy včetně ochranných pásem,
Dálkové optické kabely včetně ochranných pásem,
Dálkové metalické kabely včetně ochranného pásma,
Radiokomunikační objekt vč. ochranného pásma a vysílač vč. ochranného pásma.
A.4.7.3. Vodohospodářské stavby
§
§
§
Dálkové vodovodní řady včetně ochranného pásma,
Vodojemy, úpravny vod, čerpací stanice, včetně ochranného pásma,
Centrální čistírny odpadních vod včetně ochranného pásma.
A.4.7.4. Zásobování teplem a plynem
§
§
§
Transitní VTL plynovod DN 800 + DN 1000 + DN 1400 (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a včetně
bezpečnostního pásma 200 m od krajního potrubí),
VTL plynovody (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a bezpečnostního pásma 2 x 15 m do DN 100, 2 x 20 m do
DN 250, 2 x 40 m nad DN 250),
Dálkový horkovod včetně ochranného pásma.
A.4.7.5. Produktovody
§
Dálkový produktovod (včetně zabezpečovacího pásma 2 x 3 – 5 m a ochranného pásma 2 x 300 m od okraje
potrubí).
A.4.8. Ochrana kulturních hodnot
§
§
§
§
§
§
Městské památkové rezervace,
Vesnické památkové zóny,
Národní kulturní památky,
Nemovité kulturní památky,
Ochranná pásma nemovitých kulturních památek,
Archeologické zóny.
A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů
§
§
§
§
Území zvláštních zájmů – objekty a areály vojska a obrany státu,
Ochranná pásma zařízení sloužících k zabezpečení obrany státu,
Ochranné pásmo JETE, vnitřní zóna havarijního plánování (ZHP) – 5 km, vnější ZHP – 13 km
Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m.
B.
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
B.1.
SWOT analýza
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím SWOT analýzy v tématickém členění na horninové
prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, ZPF a PUPFL, veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Silné stránky
§ řešené území leží převážně v geologicky stabilním
prostředí, nejsou zde zaznamenána území náchylná
k sesuvům
§ v řešeném území je těžené ložisko žáruvzdorných jílů
Příležitosti
§ v řešeném území jsou prognózní zdroje nerostných
surovin (stavební kámen, pórovinové jíly)
VODNÍ REŽIM
Silné stránky
§ síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro
rekreaci
§ existence vodního díla Hněvkovice (vyrovnává
rozkolísanost přirozeného odtoku, zásoba vody,
protipovodňový efekt pod nádrží, rekreace)
§ ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma na toku
s odběrem pro vodárenské účely – Malše), nádrž
Hněvkovice leží ve III. ochranném pásmu vodárenského
odběru z Vltavy v Praze Podolí.
Příležitosti
§ zvýšení retenční schopnosti krajiny budováním
protipovodňových opatření
§ zlepšení odtokových poměrů trvalou péčí o koryta a
břehy toků
§ zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním
kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších
znečišťovatelů)
Slabé stránky
§ nutnost následné rekultivace vytěžených ložisek.
§ menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin
Hrozby
§ při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu
základních stavebních surovin
§ při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a
dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a
PUPFL a zhoršení rekreační atraktivity území.
§ malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek
Slabé stránky
§ vysoký podíl orné půdy v území
§ kvalita vody v některých rybnících
§ záplavová území vodních toků zasahují do zastavěný
zastavitelných území
§ existující bariéry migrace ryb
Hrozby
§ vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému
snížení retenční schopnosti krajiny
§ kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží
v řešeném území
§ ohrožení silně urbanizovaných území povodněmi
§ zvyšující se eutrofizace vodní nádrže Hněvkovice, a
s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic,
„kvetoucí voda“)
§ nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z
koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající
znečištění vodních ploch a toků
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Silné stránky
Slabé stránky
§ kromě území města České Budějovice, málo imisně § špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence
zatížených území z hlediska většiny hlavních škodlivin
ČOV u některých sídel
v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování § staré zátěže v území – odkaliště DIAMO, skládky
ovzduší, málo velkých zdrojů)
komunálního odpadu, stará zátěže po průmyslových
činnostech
§ průtahy frekventovaných silničních tahů obcemi
Příležitosti
Hrozby
§
§
§
§
§
vybudování kanalizace a ČOV a zajištění kvalitního
čištění odpadních vod
využívání technologií s nízkou produkcí emisí při
obnově zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce
účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace)
využití fotovoltaických panelů pro výrobu el. energie
využití místních zdrojů (dřevo, biomasa)
maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost
biologicky rozložitelný odpad likvidovat v místě
(kompostování)
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Silné stránky
§ množství chráněných území přírody (přírodní památky,
přírodní rezervace)
§ ochrana rozsáhlého území formou území soustavy
Natura 2000 (EVL Vrbenské rybníky, EVL a PO
Hlubocké obory)
§ udržovaná kulturní krajina, včetně komponovaných
krajinářských parků
§ vysoká lesnatost v území v oblasti hlubockých obor
§ významné dochované přírodní plochy (lesní porosty
s přírodě blízkou dřevinnou skladbou)
§ dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé
kulturní a technické památky v krajině)
§ výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů
a rostlin, zejména druhů vázaných na vodní plochy
§ hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a
biokoridorů
Příležitosti
§ realizací opatření v rámci ÚSES se zlepší ekologická
stabilita a estetika krajiny
§ zachování vysoké druhové rozmanitosti
§ využití chráněných území k posílení přírodních
charakteru krajiny
§ navýšení podílu nelesní zeleně na neprodukčních
plochách (tvorba remízků, mezí)
§ specifikace návštěvních míst a určení významných cílů,
osvěta a usměrnění pohybu návštěvníků s ohledem na
významné přírodní památky a přírodní atraktivity území
§ zakládání nových prvků krajinné infrastruktury (meze,
suché poldry, dřevinné linie podél nově budované a
obnovované sítě polních cest) – interakční prvky ve
smyslu ÚSES
§ revitalizace a renaturalizace napřímených vodních toků,
zatravňování údolních niv
§ repatriace původních druhů
§ zachování vysoké druhové rozmanitosti v dosud málo
dotčených krajinných segmentech
§ možnost prosazování opatření ochrany přírody v rámci
vyhlášených EVL soustavy NATURA 2000
§
§
§
§
§
zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy
zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy
riziko zahušťování rekreačních ploch
zvyšování koncentrací imisí a emisí při přechodu
na vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti
s rostoucími cenami plynu a el. energie
pomalý postup sanací starých ekologických zátěží
riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu,
působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice
radionuklidy u starých zátěží odkališť DIAMO
Slabé stránky
§ vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené
lány orné půdy
§ nerovnoměrně zachované přírodní či přírodě blízké
ekosystémy v krajině
§ necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny a velké
plošné nároky na zábory ZPF
§ silné rekreační zatížení
§ dosud není dopracován lokální ÚSES
§ nejsou dostatečně realizovány návrhy opatření uvedené
v plánech a generelech ÚSES
§ pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav
§ existující bariéry migrace ryb a velkých savců
Hrozby
§ necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje
zastavitelných ploch
§ nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany
přírody
§ urbanizace území v blízkosti přírodně cenných a
chráněných ploch
§ urbanizace říční nivy
§ necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice,
železnice, větrné a solární elektrárny apod.)
§ další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení
volné migrace druhů
§ snížení estetické hodnoty krajiny
§ zvyšování rekreační zátěže ve vztahu k cenným
krajinným segmentům
§ likvidace přírodních biotopů při urbanizaci území a při
intenzivním hospodaření v území
§ nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli
neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného
území (urban sprawl, nová sídla, kontroversní projekty)
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)
Silné stránky
Slabé stránky
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZP
§ zemědělství tvoří součást poměrně vyspělého sociálně § vysoký podíl orné půdy v území
kulturního prostředí,
§ velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez
§ zkušenosti s velkovýrobními technologiemi a postupy
přirozených prvků krajiny zabraňující erozi
hospodaření,
§ nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a
zpracovatelského průmyslu
§ postupný přechod na extenzivní formy hospodaření
§ velký podíl půd s I.a II. třídou ochrany v území
LESNICTVÍ, PUPFL
§ atraktivní krajina – harmonické zastoupení ploch lesů a
volných ploch
§ ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu
lesních porostů v erozně ohrožených krajinných
segmentech v blízkosti vodních toků
§ významná vodohospodářská a půdoochranná funkce
lesů
§ relativně vysoká lesnatost území
§ lesní porosty na části území výrazně plnící
mimoprodukční funkce (lesy v hlubockých oborách)
§ turisticky atraktivní lesní porosty (měkká turistika)
§ dřevo jako obnovitelný zdroj paliva
§ lesy jako zázemí pro myslivost
Příležitosti
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF
§ dosáhnout dostatečné úrovně znalostí u pracovníků
managementu a marketingu, a vědomí potřeby trvale
udržitelného rozvoje venkova,
§ předpokládaného rozvoje turistického a cestovního
ruchu využít pro rozvoj agroturistiky a rodinných farem
§ sílící poptávka evropského trhu po zemědělských
„bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí
§ zvýšení podílu ekologického zemědělství, rozvoj
mimoprodukčních funkcí zemědělství a tvorby krajiny
§
rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní
krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a podpora
uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce
§ zvyšováním podílu TTP zabránit splachům ornice do
vodotečí
LESNICTVÍ, PUPFL
§ kontrolovaný chov vysoké zvěře (obory)
§ ovlivnění skladby lesa při obnovních těžbách směrem
k vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle dle
přirozené dřevinné skladby
§ podpora přirozené obnovy lesních porostů
(navyšováním podílu listnatých dřevin) při obnovních
těžbách,
zpracovatelského průmyslu
nedostatečná koordinace činností a aktivit mezi
jednotlivými podnikateli v zemědělství, nedostatečná
koordinace rozvojových programů pro venkov
§ přebytky základních komodit bez odpovídajícího
marketingu a zajištění odbytu,
§ nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a
omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky
§ pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav
LESNICTVÍ, PUPFL
§ zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních
toků)
§ nízký až průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů,
§ poměrně vysoké zastoupení smrkových monokultur,
§ vysoké stavy zvěře negativně ovlivňující přirozenou
skladbu lesa
§ neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké
zastoupení smrku a borovice
§ nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů
§ škody zvěří na lesních porostech
Hrozby
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF
§ nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků,
může způsobit útlum v zemědělské výrobě
§ v důsledku toho možné rozšiřování ploch neobdělávané
(tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní
krajiny
§ pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním
sektoru, projevující se ve ztížených možnostech
uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a
v klesajícím agrárním vývozu
§ zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí
a energetických plodin)
§ velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených
v ÚPD
§ vzrůstající eroze
LESNICTVÍ, PUPFL
§ poškozování těžkou technickou (nahodilá a úmyslná
obnovní těžba, vyklizování a přibližování polomové
hmoty na neúnosných stanovištích)
§ tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost
rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku,
neprovádění vápnění půdy)
§ zanedbání a devastace vybudovaných melioračních
staveb (zamokření a následné ohrožení statické stability
lesních porostů)
§ velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře
§ polomy a následné kůrovcové kalamity
§ neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních
ploch a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch
§ zábory pozemků v ochranném pásmu lesa
§ zábory lesních pozemků pro zástavbu
§ zhoršování porostní skladby
§ šíření škůdců v smrkových monokulturách
§ polomy a následné kůrovcové kalamity
§
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Silné stránky
Slabé stránky
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
§ dostatek zdrojů pitné vody pro současnou potřebu
§ velká zranitelnost zdrojů podzemních a povrchových
vod (znečištění), nedostatečná zabezpečenost zdrojů
možnost napojení na dálkové vodovodní řady JVS JČ,
které se v řešeném území nacházejí
§ výstavba nových vodovodů a úpraven vody, ČOV a
kanalizace – zlepšení životních podmínek obyvatel a
podmínek pro rozvoj dané lokality
ENERGETIKA
§ celé území je plně elektrifikováno, nenachází se sídlo,
které by nebylo elektrifikováno
§ největší zdroj elektrické energie JETE je na hranici
řešeného území
§ elektrická zařízení dnes mají dostatečnou kapacitu
§ velké tepelné zdroje se nacházejí pouze na okrajích
řešeného území, nezhoršují tudíž výrazně emise a imise
v řešeném území
DOPRAVA
§ příznivá poloha vůči významným sídelním aglomeracím
střední Evropy
§ dobrá úroveň územní přípravy výstavby dálnice D3, IV.
TŽK, silnice I/20 a splavnění Vltavy
§ poměrně stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy, která v
podstatě odpovídá současné struktuře osídlení
§ poměrně konzistentní vývoj návrhů na síti silnic I. a II.
třídy
§ absence přísných požadavků na ochranu přírody a
krajiny (NP, CHKO)
§ v železniční dopravě poměrně příznivé hodnoty
podélných sklonů železničních tratí
§ vodní doprava: vodorovná niveleta vodní plochy (na
větší části řešeného území), stavební příprava propustí
na vodních dílech
§ cykloturistika: turisticky atraktivní kraj i krajina, poměrně
příznivá konfigurace terénu pro cyklisty
§
Příležitosti
§ podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní
ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace,
likvidace odpadů a splaškových vod (např.
prostřednictvím územně plánovacích smluv)
§ stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné
splaškové vody,
§ centrální způsob čištění odpadních vod,
§ odkanalizování rozptýlené zástavby řešit pomocí jímek
na vyvážení, základní podmínkou je dokonalá
nepropustnost a vyvážení obsahu pouze na ČOV
schopné tyto vody zpracovat.
ENERGETIKA
vod (znečištění), nedostatečná zabezpečenost zdrojů
proti ohrožení třetí osobou
§ různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a
vodovodních řadů
§ výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké
finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt
ze svých rozpočtů
§ stále nedostatečná likvidace splašků v části území,
nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů
na kanalizaci a ČOV různá kvalita a stáří existujících
kanalizačních a vodovodních řadů, část sídel je bez
ČOV
§ v mnoha případech jsou lokality vhodné pro sportovní
využití a rekreaci nedostatečně zabezpečeny z hlediska
zásobování pitnou vodou a nemají vybudovanou ČOV
ani kanalizaci
ENERGETIKA
§ V případě velkých urbanizovaných ploch bude potřeba
vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční
trafostanice
§ nízký potenciál odběrů plynu a s tím související
investiční návratnost neúnosná pro obce
§ možnost spalování nevhodných materiálů v malých
zdrojích na pevná paliva
§ celkový útlum zájmu o plyn
§ rezervy ve využití tepla z JETE
DOPRAVA
§ zastaralé technické vybavení železničních tratí
(zabezpečovací zařízení, lokomotivní a vozový park)
§ negativní vliv emisí a hluku z automobilové dopravy na
zdraví lidí a životní prostředí
§ cykloturistika:velmi malý podíl samostatných stezek pro
pěší a cyklisty (zejména ve městě České Budějovice)
§ špatná dopravní situace ve městě České Budějovice,
které centrem celostátního a krajského významu
§ špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad,
problémy s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů
§ problematická dopravní obslužnost některých obcí
(zejména v sobotu a v neděli)
§ sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy
v požadavcích na dopravní obslužnost
§ nedostatek parkovišť a parkovacích stání zejména ve
městě České Budějovice
§ nízká úroveň nabídky pravidelné lodní dopravy
§ zastaralý technický stav zařízení a objektů na letišti
České Budějovice
Hrozby
§ v případě nenalezení finančních zdrojů pro výstavbu
vodovodů, kanalizací a ČOV hrozí další zhoršování
stavu v oblasti čistoty vod
ENERGETIKA
§
překotný rozvoj fotovoltaiky, může vést k záborům ZPF
a nepříznivému estetickému působení v krajině
§ zhoršení kvality ovzduší při zvyšování podílu spalování
nekvalitních pevných paliv, tedy nejen uhlí
§ přerůstání sníženého zájmu o zemní plyn do obav
z nejistoty zásobování (závislost na plynu z Ruska)
DOPRAVA
§ zpřísnění požadavků na ochranu přírody a krajiny
§
podpora využití obnovitelných zdrojů energie v území
snižování energetické spotřeby objektů (zateplení,
pasivní domy, rekuperace apod.)
§ možnost synergického působení zpracovávání biomasy §
§
pro vytápění a zaměstnanosti v oblasti
§ využití velké rezervy zbytkového tepla v JETE
§ rozšíření zemního plynu alespoň v části území
§ zlepšení komunikace mezi obcemi při přípravě
energetických sítí, respektive dílčích koncepcí
DOPRAVA
§ letiště České Budějovice vytvářející v cílovém stavu
podmínky pro dostupnost regionu z celého světa a tím
zpřístupnění pro náročnou a bohatou klientelu
§ využití vhodné polohy veřejného logistického centra
uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční,
železniční a lodní dopravu
§ vybudování dálnice D3, IV.TŽK a zlepšení parametrů
silnice I/20
§ vytváření podmínek a budování infrastruktury
umožňující preferenci ekologicky příznivých druhů
osobní dopravy (železniční, vodní, pěší, cyklistická,
apod.)
§ zlepšení technického stavu a značení cyklistických tras
§ zkvalitnění nabídky železnice v osobní dopravě ve
vztahu k požadavkům turistického ruchu
§ větší využití kapacity železniční dopravy v nákladní
přepravě
§ tarifní integrace v osobní – vytvoření integrovaného
dopravního systému (včetně vodní dopravy, případně i
přívozů)
§ legislativní úprava vodní dopravy
§
§
BYDLENÍ
Silné stránky
§ velká nabídka ploch pro bydlení v ÚPD obcí
§ zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze
strany bohatých občanů ČR
§ velký rekreační potenciál oblasti a dobrá dopravní
dostupnost
Příležitosti
§ zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států
EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace,
migrace, hospodářské recese, důsledky změny klimatu,
obavy se zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.)
§ rozvoj technické a občanské vybavenosti
§ stabilizace počtu obyvatel
§ využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách
pro rozvoj bydlení
nezájem provozovatelů vodní dopravy zapojit se do
integrovaného dopravního systému s vysokou kvalitou
nabídky jízdních řádů
legislativní úprava pro provozování přívozů
uvolnění podmínek pro provoz motorových člunů
Slabé stránky
§ obce nedisponují volnými pozemky pro rozvojové plochy
bydlení
§ velká náročnost zainvestování stavebních pozemků
§ nízká úroveň technické infrastruktury, zejména
v menších obcích
§ nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích
§ necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb
ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a
jejich necitlivé usazení do terénu
§ předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých
obcích
§ vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je
využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení
Hrozby
§ hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o
rozvoj ploch pro bydlení
§ tlak investorů do neobvyklých trendů nového bydlení
v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) bez
vazby na zastavěné území, ve volné krajině
§ zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na
rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě
§ zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení
atraktivity území
§ spekulativní nákupy pozemků
§ velké zábory ZPF
REKREACE
Silné stránky
§ neregionální oblast turistického ruchu v oblasti Českých
Budějovic a Hluboké nad Vltavou
§ dobrá dostupnost území z hlavního města Prahy i
z okolních regionů, díky rozvinuté silniční síti
§ atraktivita lodní dopravy
§ rozvíjející se formy ekologických a měkkých forem
turistiky (cykloturistika, hipoturistika)
§ velké množství nemovitých kulturních památek a
atraktivit v území zvyšuje atraktivitu území pro rozvoj
turistického a cestovního ruchu
§ velké množství ubytovacích a stravovacích kapacit
§ velká variabilita ubytovacích zařízení dokáže oslovit
různé cílové skupiny návštěvníků
§ v území jsou oblasti s celosezónním rekreačním
využitím
§ v území jsou kongresová zařízení
§ cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů
EU
Příležitosti
§ rozvoj vybavenosti, zařízení aktivit a služeb umožňující
celosezónní rekreační využití nebo alespoň prodloužení
rekreační sezóny
§ zkvalitnění čištění odpadních vod a vytvořit tak
podmínky pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické
v nádrži a rybnících
§ rozvoj rekreačních zařízení neřešit plošným
rozšiřováním, ale zkvalitněním jejich vybavenosti a
doplňkových programů, nabídek a aktivit
§ uvažované využití Vltavské vodní cesty pro rekreační
plavbu, je podporováno JČ krajem a přinese další rozvoj
cestovního ruchu
§ rozvoj lázeňství a wellnes zařízení
§ rozvoj agroturistiky s orientací na rozvoj hipoturistiky a
produkci biopotravin
§ rozvoj nových sportovních aktivit (outdoor, indoor)
§ zkvalitnit propagaci a marketing v oblasti turistického a
cestovního ruchu
§ prosadit další cyklotrasy, singletracky vedené v terénu
jako alternativu k „asfaltovým“ cyklotrasám
§ obnovení propojení levého a pravého břehu
Hněvkovické nádrže ve formě přívozu, jako vhodného
doplnění sítě cyklotras a turistických tras
§ podporovat další rozvoj kongresové turistiky
§ využít potenciál území mimo hlavní rekreační oblasti pro
rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a
oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí
§ odstranit negativní jevy v území související se starými
zátěžemi v území
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Silné stránky
§ přirozený přírůstek obyvatelstva v řešeném území
§ poměrně rozvinutá činnost spolků a organizací v území
§ velmi rozvinutý systém školství a veřejné vybavenosti
v městě České Budějovice
§ kvalitní životní prostředí
§ nízká úroveň kriminality v rámci ČR
Slabé stránky
§ stále se zhoršující kvalita vody v rybnících i
Hněvkovické nádrži v letním období odrazuje
návštěvníky od rekreace u vody
§ velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků
řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního
bydlení
§ chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné
příliš rozšiřovat ani zahušťovat
§ většina cyklotras je vedena po asfaltových silnicích a
místních komunikacích, chybí singletracky a trasy
v terénu
§ chybí propojení levého a pravého břehu Hněvkovické
nádrže
Hrozby
§ tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v
nevhodných formách (chatové a chatkové osady,
rekreační bydlení ve formě satelitů)
§ zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení
atraktivity území
§ omezení investic do nových zařízení a objektů
cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize
§ příliš velké zatížení vodní hladiny a problémy plynoucí
z regulace počtu a provozu plavidel
§ nedostatečná spolupráce mezi veřejným a soukromým
sektorem v cestovním ruchu
§ málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a
sociální infrastruktury
Slabé stránky
§ nutnost dojížďky z prací, vzděláním a veřejnou
vybaveností z malých obcí
§ nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých
obcích
§ zastaralý stavebně-technický stav některých pobytových
zařízení sociálních služeb
§
velký počet nemovitých a kulturních památek a s tím §
související atraktivita a návštěvnost území
§
Příležitosti
§ rozvoj vysokých škol a jejich vazba na vznikající
vědecko technické parky
§ zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou
vybaveností díky investicím do dopravní infrastruktury
§ aktivní politika zaměstnanosti, vznik nových pracovních
příležitostí
§ potlačení negativních sociálních jevů formou dalšího
rozvoje volnočasových aktivit jako prevence sociálních
problémů
§ zvyšování kvality v poskytování sociálních služeb
pomocí standardů kvality
§ vytvoření podmínek pro prohlubování a zvyšování
odbornosti pracovníků v sociálních službách
§ efektivnější poskytování kvalitní zdravotní péče;
§ rozvoj a aplikace výzkumu a vývoje ve zdravotnictví a
v sociální oblasti
§ rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky
evropského trhu práce
§ využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách
pro rozvoj občanské vybavenosti
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Silné stránky
§ velké a ekonomicky stabilní subjekty v řešeném území
§ dlouhodobě stabilní ekonomický růst
§ rozvíjející se malé a střední podnikání
§ vedoucí pozice jihočeského rybníkářství v rámci
republiky
§ dobrá poloha z hlediska dopravní dostupnosti
§ Tradice, odbornost a vysoký potenciál Jihočeské
univerzity a ústavů AV ČR v oblasti ekologie,
biologických a biomedicínských oborů, trvale
udržitelného rozvoje a zemědělství
§ příliv špičkových technologií a know-how
§ potenciál biomasy a obnovitelných zdrojů pro
energetické využití
§ nabídka levné pracovní síla kompenzující zvýšené
náklady na dopravu surovin a zboží
§ rozvinuté odvětví cestovního a turistického ruchu
Příležitosti
§ otevření pracovního trhu zahraniční pracovní síle
§ dlouhodobě stabilní ekonomický růst; rozvíjející se malé
a střední podnikání
§ přítomnost Jihočeské univerzity, Vysoké školy technické
a ekonomické, Fakulty managementu VŠE a
soukromých vysokých škol
§ podpora a posilování reflexe a přizpůsobivosti studijních
programů SŠ a VŠ na poptávku podnikatelského
sektoru
§ rozvoj technologicky náročnějších výrob a diverzifikace
ekonomických činností;
§ Vznik mezinárodně konkurenceschopných výzkumných
center (center excelence) na území kraje jako základu
pro další rozvoj výzkumu a inovací v regionu
v současnosti netransformovaná síť sociálních služeb
z hlediska místní, časové a ekonomické dostupnosti
nedostatek veřejných prostranství v nově vznikajících
satelitních sídlištích a rozsáhlých zónách bydlení
Hrozby
§ vlivem trendům vývoje věkové struktury obyvatelstva
hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou
chybět domy s pečovatelskou službou)
§ nevyhovující systém financování sociálních služeb a
nedostatečné využívání vícezdrojového financování
§ nedostatečná kapacita odborných i praktických lékařů
při zajištění ambulantně poskytované zdravotní péče
§ nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva
v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a
nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími
náklady na zdravotní a sociální služby
§ problematické udržení základního školství, zejména
v menších obcích
§ pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury
obyvatelstva a odliv venkovského obyvatelstva do měst
§ problematická sociální integrace některých zahraničních
pracovníků
Slabé stránky
§ neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN-T dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4
§ nedostatečná podpora přílivu investic a omezená
disponibilita pracovní síly pro investice většího rozsahu
§ nedostatek nových technologických zařízení pro
přednostní materiálové a energetické využívání či
odstraňování komunálních odpadů
§ v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní
příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol
§ nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly
§ špatná vybavenost některých zařízení hromadné
rekreace, zejména kempů a tábořišť
§ brownfields – nevyužité a stavebně chátrající výrobní
areály a areály vojska (kasárna Čtyři Dvory, Haškova
kasárna, některé zemědělské areály)
Hrozby
§ přílišná orientace na automobilový průmysl může
v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví
§ pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním
sektoru, projevující se ve ztížených možnostech
uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a
v klesajícím agrárním vývozu
§ sílící konkurence mezi regiony
§ pomalý postup modernizace IV. tranzitního železničního
koridoru v úseku Praha – České Budějovice a
nedořešení kvalitativních parametrů úseku tratě České
Budějovice – Linz
§ problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na
rozvoj kraje a obcí
§ nedostatečně atraktivní podnikatelské prostředí
ovlivněné komplikovanou a nepřehlednou legislativou
§
§
§
§
§
§
§
rozvíjející se vědeckotechnické parky
vytvoření funkčních systémových vazeb veřejných
vzdělávacích a výzkumných institucí a podnikatelského
sektoru pro využití výsledků výzkumu a vývoje
v podnikatelské praxi;
v blízkosti řešeného území je letiště České Budějovice,
které má ambice stát se letištěm s mezinárodním
provozem, včetně logistického centra
s předpokládaným rozvojem cestovního a turistického
ruchu se předpokládá i vznik nových pracovních míst
v tomto odvětví
zlepšení struktury veřejné vybavenosti dosáhnout
prodloužení turistické sezóny
využití vhodné polohy veřejného logistického centra
uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční,
železniční a lodní dopravu
využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách
pro hospodářský rozvoj
B.2.
ovlivněné komplikovanou a nepřehlednou legislativou
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé
životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území
Územní podmínky pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou
tři hlavní pilíře trvale udržitelného rozvoje území. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i
budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody
a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Péče o životní prostředí se tak stává nedílnou součástí trvale udržitelného
rozvoje, zaměřuje se více na příčiny ekologických problémů než na jejich příznaky a důsledky. Interpretace pojmu trvalé
udržitelnosti není jednoznačná. V tzv. slabé udržitelnosti se předpokládá, že přírodní potenciál lze do jisté míry nahradit
lidským potenciálem a kapitálem. Technické výrobky tedy mohou alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by
společenství nebo území "zchudlo". V tomto pojetí je dosažení trvale udržitelného rozvoje poměrně snadné, nevyžaduje
zásadní změny v chování jedinců ani fungování celých společenství. Trvalá udržitelnost v tzv. silném pojetí nesouhlasí s tím,
že by bylo jakkoliv možno nahradit přírodní zdroje zdroji uměle vytvořenými. Ochuzení přírodních zdrojů chápe jako
nevratnou změnu; naproti tomu změna, která přivodí růst přírodního bohatství, zhodnotí životní prostředí, a tím i kvalitu
života lidí, kteří jsou součástí přírody. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé
a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve
prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Důsledné
uplatnění "silného" pojetí trvalé udržitelnosti by znamenalo průlom do „růstové mentality" současné společnosti, většiny jejích
ekonomických institucí a pravidel, podle kterých alokuje své zdroje. Vyhodnocení vyváženosti představuje závěr analýz,
zjištění a rozboru témat vodního režimu v území, ochrany přírody, hygieny životního prostředí, ochrany ZPF a PUPFL,
geologie, osídlení, bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a hospodářských podmínek.
B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí
Jsou utvářeny zejména environmentálním pilířem přírodních podmínek v řešeném území. Mezi přírodní hodnoty je potřeba
zařadit i základní složky životního prostředí půdu, vodu a ovzduší. Přírodní hodnoty v území jsou mimo jiné vyjádřeny
ekologickou stabilitou krajiny, estetikou krajinného rázu a nejcennějšími oblastmi z hlediska ochrany přírody flóry a fauny,
kterými jsou přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky a lokality ÚSES v řešeném území. Na základě předchozích
rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře životního prostředí je možno konstatovat že největší problémy se jeví v
těchto oblastech:
§ v řešeném se vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy
středního radonového rizika v severní časti řešeného území,
§ menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin,
§ problém následné rekultivace vytěžených ložisek.
VODNÍ REŽIM
§ vysoký podíl orné půdy v území
§
§
§
§
kvalita vody – ve vodní nádrži Hněvkovice a rybnících klesá zejména v letním období
zvyšující se eutrofizace vodních ploch, a s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“)
vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny
§ špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel
§ zvyšování koncentrací imisí a emisí se vzrůstajícím stupněm motorizace dopravy a při přechodu na vytápěním
domácností pevnými palivy v souvislosti s rostoucími cenami plynu a el. energie
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
§ vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené lány orné půdy
§ necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny
§ nejsou realizována opatření navržená v rámci ÚSES
§ necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje zastavitelných ploch
§ necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice, větrné a solární elektrárny apod.)
ZPF A PUPFL
§ velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi
§ velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD
§ rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny
§ zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních toků)
§ neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké zastoupení smrku a borovice
§ nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů
§ škody zvěří na lesních porostech
Jak z výše uvedeného hodnocení vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských činností
člověka v území. Většina z těchto střetů není tak závažného a nevratného charakteru, že by je nebylo možné řešit, či zmírnit
nebo alespoň nezhoršovat jejich vliv na životní prostředí. Při řešení ÚPD a ÚPP je potřeba tento střet a problémy ve vztahu
hospodářského rozvoje zohlednit a vytvořit předpoklady pro zlepšení podmínek pro životní prostředí. Z provedených
průzkumů, rozborů a analýzy řešeného vyplývá, že v řešeném území se nenachází žádné velkoplošné chráněné území
přírody. Maloplošná chráněná území nejsou řešením ÚPD ani uvažovaným rozvojem území dotčena. V řešeném území se
nachází ptačí lokalita NATURA 2000 CZ0311036 Hlubocké obory, uvažovaný rozvoj do ní bude zasahovat minimálně a
může mít vliv pouze malý na tuto lokalitu. Evropsky významné lokality NATURA 2000 CZ0314126 Hlubocké obory,
CZ0313138 Vrbenské rybníky, CZ0313099 Hlubocké hráze jsou součástí řešeného území a nepředpokládá se ně žádný
významný vliv. Jako jedna z vypovídajících hodnot o kvalitě přírodního prostředí je takzvaný stupeň ekologické krajiny,
vyjádřený koeficientem ekologické stability KES. Plochy považované za stabilní jsou v rozmezí stupně KES 3 – 5. Tyto
plochy jsou rozmístěny v těžišti řešeného území, které tvoří hlubocké obory.
B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj
Koncepce trvale udržitelného rozvoje vytyčuje rámec pro integraci ekologických zásad a rozvojových strategií, přičemž
termín "rozvoj" se užívá v nejširším smyslu. Ve svém běžném chápání nepožaduje zastavit hospodářský růst. Ten však vždy
přináší rizika poškozování přírodního prostředí, neboť ve větší míře zatěžuje přírodní zdroje. Ti, kdo usilují o trvale udržitelný
rozvoj, budou nutně usilovat o propojení ekonomických a ekologických hledisek a cílů. Přesto je v reálných podmínkách
politiky a ekonomiky někdy velmi obtížné dosáhnout i takto „slabých" cílů udržitelnosti rozvoje - například omezení
znečišťováni prostředí výrobními procesy nebo užíváním spalovacích motorů v dopravních prostředcích. Na základě
předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře hospodářského rozvoje je možno konstatovat že největší
problémy se jeví v těchto oblastech:
§ při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu základních stavebních surovin
§ při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL a
zhoršení rekreační atraktivity území.
§ malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek
VODNÍ REŽIM
§ nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající
znečištění vodních ploch a toků
§ výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt ze svých
rozpočtů
§
kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží v řešeném území
§ pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých
agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu
§ nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě
§ zastaralost technického vybavení, neuspokojivá údržba budov, vnitřní zadlužení sektoru, především ve vztahu k půdní
úrodnosti a jejího udržování, nedostatečná občanská vybavenost ve většině venkovských obcí
§ nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky
REKREACE
§ tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační
bydlení ve formě satelitů) a lokalitách
§ málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury
§ omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize
§ pracovní příležitosti a Severní průmyslová zóna je soustředěna na okraji území, v západní části území a je hůře
dostupná z východní části území
§ v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol
§ nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, po které je poptávka v Severní průmyslové zóně
§ přílišná orientace na automobilový průmysl písecké průmyslové zóny může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto
odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti.
Podmínky pro hospodářský rozvoj v oblasti výroby a výrobních služeb v řešeném území jsou nejlepší ve vazbě na rozvojové
oblasti a rozvojové osy. V ostatních částech území se předpokládá zejména rozvoj rekreace a kvalitních služeb v oblasti
rekreace a cestovního ruchu. To vše za předpokladu, že nebude významně oslaben pilíř životního prostředí.
B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území
Pro soudržnost společenství obyvatel v území má rozhodující význam sociální pilíř trvale udržitelného rozvoje. Sociální pilíř
vyjadřuje potřebu důstojného života a rozvoje lidské osobnosti sociální péče a zdravotnictví, školství a kultury. Ukazatelem
pro hodnocení vyváženosti v oblasti sociální je stav a vývoj veřejné infrastruktury, tj. stavu občanského vybavení ve
veřejném zájmu základního (školství, zdravotnictví a sociální péče), občanského vybavení nadmístního (centra osídlení),
spád do škol a zaměstnání a z pohledu technické infrastruktury zainvestovanost obcí. Změny v přírodním bohatství mají i
svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a
zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a
potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Technické výrobky tedy alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by
společenství nebo území výrazně "zchudlo". Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře
sociální soudržnosti je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech:
§ zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy
§ riziko zahušťování rekreačních ploch a v důsledku toho snížení atraktivity území
§ špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel
§ riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy u
starých zátěží odkališť DIAMO
§ nedostatečné právní vědomí zemědělských podnikatelů, dosud ne zcela stabilizovaný právní rámec pro zemědělské
podnikání
§ neuspokojivé marketingové znalosti managementu
§ nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a zpracovatelského průmyslu
§ nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě
BYDLENÍ
§ velká náročnost zainvestování stavebních pozemků
§ nízká úroveň technické infrastruktury, zejména v menších obcích
§ nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích
§ necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich
necitlivé usazení do terénu
§
§
§
§
§
§
předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých obcích
nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní střediska osídlení
vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení
nevyvážená struktura veřejné vybavenosti (specializované služby, obchody, kultura)
hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o rozvoj ploch pro bydlení
tlak investorů do místně nezvyklých trendů bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) může znamenat
izolování a odcizení nové skupiny obyvatel v území
REKREACE
§ stále se zhoršující kvalita vody v Hněvkovické nádrži a ostatních rybnících v letním období odrazuje návštěvníky od
rekreace u vody
§ velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního bydlení
§ chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné příliš rozšiřovat ani zahušťovat
§ tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační
bydlení ve formě satelitů)
§ zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území
§ omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
§ nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých obcích
§ nutnost dojížďky za vzděláním a veřejnou vybaveností z malých obcí
§ lokálně vysoká nezaměstnanost
§ prohlubující se problémy v dopravní obslužnosti, zvláště v malých obcí odlehlých od hlavní silniční sítě
§ vlivem trendů vývoje věkové struktury obyvatelstva hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou chybět domy
s pečovatelskou službou a zařízení pro seniory)
§ problematické udržení základního školství, zejména v menších obcích
§ pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury obyvatelstva v malých obcích a odliv venkovského obyvatelstva
do měst
§ problematická sociální integrace některých zahraničních pracovníků
§ přílišná orientace na automobilový průmysl může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví způsobit skokový
nárůst nezaměstnanosti
§ pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých
agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu
§ sílící konkurence mezi regiony
§ v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol
§ nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, nezájem o technické obory ve školství
Za zvláště sociálně nestabilní části řešeného území lze považovat zejména obce s dlouhodobými úbytky počtu obyvatel
přirozenou měnou (v důsledku demografického stáří), s negativní migrační bilancí a se zvláště špatnou dostupností
veřejného vybavení. Rovněž jsou zde velké rozdíly v míře nezaměstnanosti a v nabídce pracovních příležitostí.
Pro posílení sociální soudržnosti obyvatel v řešeném území je potřeba vytvořit podmínky pro:
§ řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických
aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti,
§ řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových
pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením,
§ citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy,
§ řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit
přírodní zdroje v oblasti,
§ zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro
zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu,
§ zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají
zásadní vliv na kvalitu vody v Hněvkovické nádrži, ostatních vodních plochách a jejich následné rekreační využití.
B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území
Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje se v řešeném území nevyskytuje celoplošně, nicméně, nevyskytuje se zde ani
území se slabým hodnocením všech pilířů udržitelného rozvoje. Mezi relativně nejvíce vyvážené území udržitelného rozvoje
z hlediska hodnocení všech třech pilířů lze zařadit správní území měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. V oblasti města Českých
Budějovic převládají územní podmínky hospodářského rozvoje a podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území.
V těžišti řešeného území, to je v oblasti hlubockých obor a v bezprostředně navazujícím území u Hněvkovické nádrže
převládají naopak územní podmínky pro příznivé životní a přírodní prostředí. Nicméně disproporce mezi jednotlivými pilíři
nejsou takového rázu, že by měly závažný nebo neřešitelný dopad na uvažovaný rozvoj řešeného území.
B.3.
Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie
Jedním z hlavních cílů prací na průzkumech a rozborech analytické části této studie bylo shromáždění dostupných informací
o problémech a střetech zájmů v řešeném území. Informace o území byly shromážděny z dostupných dokumentů a na
základě fyzického průzkumu řešeného území. Během průzkumu v terénu byla vytvořena fotodokumentace hodnot území a
problémů, či střetu zájmů v území. Fotodokumentace je součástí této textové části. Dále byla prověřena i síť cykloturistických
tras stávajících, ale i potencionálně vhodných pro vedení nových či alternativních cyklotras a to i přímo v terénu a v sedle
kola. Toto zjištění bylo ještě konfrontováno s průběžnými výsledky probíhajícího auditu cyklotras prováděného Nadací
Jihočeské cyklostezky.Tyto informace byly utříděny z hledisek oborových a pod příslušným označením jsou vyznačeny
v problémovém výkresu. Z hlediska oborového a odborného jsou stanoveny tyto hlavní problémové okruhy: urbanistické
řešení (U), ochrana přírody a krajiny (OP), vodohospodářské řešení (V), energetika (E) a dopravní infrastruktura (D).
B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území
Z hlediska urbanistických a civilizačních hodnot byly vymezeny problémy a střety v území týkající se civilizačních, kulturních
hodnot, sociodemografických hodnot v území, turistického a rekreačního rozvoje v řešeném území. Tyto problémy jsou
jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny formou kartogramů,
které jsou součástí textové části. Jako všeobecné problémy v řešeném území byly identifikovány zejména tyto problémy a
střety zájmů:
§ Nepříznivá věková struktura obyvatel zejména v menších obcích
§ Obce nedisponují dostatečnými volnými plochami ve vlastnictví obce pro jejich rozvoj
§ Obce nedisponují finančními prostředky na vybudování potřebné veřejné infrastruktury
§ Potřeba regulace využití vodní hladiny pro plavbu a rekreační využití
§ Nepříznivá konfigurace terénu a větrné podmínky pro jachtařský sport
§ Potřeba řešit další zařízení a vybavenost v návaznosti na navrhované využití vodní cesty pro rekreační plavbu
§ Potřeba vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi
§ Nedostatečné propojení levého a pravého břehu Hněvkovické nádrže jak pro motorový, tak cykloturistický a pěší provoz
§ Pouze sezónní rekreační využití Hněvkovické nádrže, nedostatek vhodných aktivit, vybavení a nabídek pro přechodné a
zimní období
§ Nedostatek pracovních příležitostí v malých obcích
Tabulka 72: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území
Kód Popis
U1
Plochy starých zátěží – odkaliště DIAMO, odkaliště popílku Teplárna České Budějovice
U2
Neúměrné zatížení obytných částí obcí těžkou dopravou související s rekultivací odkališť DIAMO
U3
Vymezení optimálního členění plochy pro veřejné logistické centrum (VLC) Hrdějovice a zajištění dopravních vazeb
na silniční, železniční a vodní dopravu
U4
Freetime park na území městského parku Stromovka v Českých Budějovicích
U5
Rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení, kolize některých ploch s koridory dopravní a technické infrastruktury
U6
Rozsáhlé rozvojové plochy pro smíšenou funkci výrobních a komerčních aktivit, kolize některých ploch s koridory
dopravní a technické infrastruktury
U7
Rozsáhlé rozvojové plochy pro sportovně rekreační aktivity
U8
Provizorní rekreační objekty na břehu Hněvkovické nádrže
U9
Návrh obnovy zaniklého sídla Jaroslavice
U 10 Návrh krajinné památkové zóny Hlubocko
U 11 Špatná kvalita vody v Hněvkovické nádrži a dalších rybnících využívaných k rekreaci, zejména v letním období
U 12 Vymezení ploch a přístupů pro pláže II. kategorie u Hněvkovické nádrže
U 13 Vymezení nových kempů a tábořišť
U 14 Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m.
U 15 Potřeba dovybavení, či vybudování plavebních komor na Vltavské vodní cestě
U 16 Nedostatečný záchranný systém - zřízení stanovišť hladinové, nebo vodní záchranné služby
U 17 Nedostatečný záchranný systém - zřízení stanoviště policejního sboru
U 18 Problém vymezení nákladního přístavu ve vazbě na VLC
U 19 Problém vymezení marín
U 20
U 21
U 22
U 23
U 24
U 25
U 26
U 27
U 28
U 29
U 30
U 31
U 32
U 33
U 34
U 35
U 36
U 37
U 38
U 39
U 40
U 41
U 42
U 43
Problém vymezení sportovních přístavů
Problém vymezení sportovních kotvišť
Problém vymezení jachetních kotvišť
Problém nedostatečného množství veřejných přístavišť osobní lodní dopravy zajišťující dopravní obslužnost stálých
obyvatel a zvýšení turistické atraktivnosti oblasti
Problém vymezené vodní plochy pro vodní lyžování a vodní skútry - zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale
současně problém hluku
Problém vymezené vodní plochy pro přistávání hydroplánů - zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale současně
problém hluku
Problém vymezení plochy pro rybářskou osadu
Projekt město a voda - pohyblivý jez u Předního mlýna
Projekt město a voda - sklápěcí most u Předního mlýna
Projekt město a voda - Lannův plavební kanál - Sokolský ostrov (napojení na Vltavskou vodní cestu)
Projekt město a voda - plavební komora u Jiráskova jezu (napojení na Vltavskou vodní cestu)
Projekt město a voda - vodácký přístav Valcha
Projekt město a voda - úprava Trilčova jezu pro vodáky (sportovní plavební propust)
Projekt město a voda - půjčovna loděk Malý jez
Projekt město a voda - půjčovna loděk Sokolský ostrov
Projekt město a voda - pobytová louka a koupání ve volné přírodě pod Novým mostem
Projekt město a voda – krátkodobé kotviště Nový most
Záměr revitalizace koněspřežní dráhy v ulicích města České Budějovice
Nutné prohrábky dna
Areály brownfields
Městské molo slepé rameno Malše (Projekt město a voda)
Krátkodobé kotviště Lannova loděnice (Projekt město a voda), potřeba koordinovat s přístavištěm OLD
Návrh vesnické památkové zóny Vlkov
Problém střetu poddolovaného území s navrhovanou rozvojovou plochou pro bydlení
B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území
Dopravní problémy na sítích veřejné dopravní infrastruktury jsou popsány v textové části této zprávy. V této části předložen
přehled jevů uvedených v problémovém výkresu. Dopravní problémy (převážně liniové povahy) jsou v problémovém výkresu
vyznačeny vždy příslušnou grafickou značkou. Dopravní problémy na síti silnic I. třídy řešeného území byly analyzovány
v procesu přípravy ZÚR a na základě této analýzy předloženy náměty na rekonstrukci této sítě. Zhotovitelé tyto záměry
považují za dostatečné. Přiměřeně se to týká i sítě silnic II. třídy v řešeném území; nad rozsah záměrů ZÚR bude
navrhována úprava detailu křižovatek na silnici II/105 a doplnění trasy silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec
o stezku pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru.
V následující tabulce uveden přehledně výčet konkrétních záměrů na dopravní síti vyplývajících ze ZÚR Jč kraje (body D1
až D15), a problémy identifikované až při práci na analytické části územní studie, které nejsou, díky své podrobnosti,
obsahem řešení návrhu ZÚR JČK (body D16 až D50).
Tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy
Kód
Popis
D 1/1
Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek
MÚK Lhotice – Borek, kú Hosín)
D 1/2
Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek
MÚK Pohůrka – MÚK Nové Hodějovice, kú Č.Budějovice 6)
D 2/1
IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku Ševětín – České
Budějovice, Nemanice, v rozsahu řešeného území
D 2/2
IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku České Budějovice,
Nemanice – České Budějovice žst.
D 2/3
IV. tranzitní železniční koridor (trať 196) České Budějovice – Kaplice – Linz rozsahu řešeného
území (úsek České Budějovice, žst. – České Budějovice, Nové Hodějovice)
D 3/1
Silnice I/20 Plzeň – České Budějovice, přeložka obcí Češňovice a Dasný, v rozsahu řešeného
území, včetně úpravy MÚK I/20x II/105
D 3/2
Silnice I/20 České Budějovice „severní spojka“ v úseku VOK Globus – přemostění Vltavy –
Kněžské Dvory – Okružní - VOK I/34 x II/634 Okružní.
D 3/3
Silnice I/20 České Budějovice „severní tangenta“ v úseku MÚK II/105 – křiž. I/34 nebo křiž. D3 x
I/34 – územní rezerva dle ZÚR
kód v ZÚR
D 1/5
D 1/6
D 3/4
D 3/5
D 3/6
D 7/6
D 7/7
ÚR x
Kód
D4
D 5/1
D 5/2
D6
D7
D8
D9
D 10
D 11
D 12/1
D 12/2
D 12/3
D 12/4
D 12/5
D 12/6
D 13
D 14/1
D 14/2
D 15/1
D 15/2
D 15/3
D 16
D 17
D 18
D 19
D 20
D 21
D 22
D 23
D 24
D 25/1
D 25/2
D 26
D 27
D 28
D 29
Popis
Zdvojkolejnění železniční tratě č. 190 Plzeň – České Budějovice v úseku Zliv – České
Budějovice, Nemanice.
Vltavská vodní cesta v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou zač. v.n. Hněvkovice
Vltavská vodní cesta v úseku v.d. Hněvkovice – Týn nad Vltavou v rozsahu řešeného území
Veřejné logistické centrum České Budějovice, Nemanice - Hrdějovice
České Budějovice „jižní tangenta“ - silnice II/143, napojení prostoru letiště na D3 v rozsahu
řešeného území
Silnice II/146 v úseku Hluboká nad Vlt. – křiž. II/603, křížení s IV.TŽK a stávající železniční tratí
Silnice II/147, přeložka místní části Bzí v rozsahu řešeného území
Silnice II/156 v úseku MÚK D3 České Budějovice, Nové Hodějovice – Nová Ves, obchvat
Nedabyle v rozsahu řešeného území
Silnice I/3 (II/603) České Budějovice Litvínovická v úseku Na Dlouhé louce – Planá – Boršov nad
Vlt. v rozsahu řešeného území
České Budějovice silnice I/34 propojení okruhů“ v úseku Okružní – Strakonická (v současné
době ve stavbě)
České Budějovice, „Zanádražní komunikace“ silnice II/156 v úseku „propojení okruhů“ –
Rudolfovská - Nové Hodějovice
České Budějovice podjezd pod nádražím v úseku Dobrovodská – Nádražní/Mánesova
České Budějovice tzv. „jižní spojka“ v úseku Litvínovická – Lidická – Plavská – Novohradská –
Zanádražní komunikace – D3 v MÚK Pohůrka (včetně nového přemostění Vltavy)
České Budějovice tzv. „západní půloblouk“ v úseku sídl. Máj,Branišovská – Litvínovice křiž. se
silnicí I/3
České Budějovice, Čtyři Dvory, propojení Strakonická – Milady Horákové
Přívoz přes Hněvkovickou nádrž v poloze obce Purkarec
kód v ZÚR
D 14/1
Cyklostezka na území města Hluboká nad Vltavou v trase dálkové cykloturistické trasy č.12
Praha – České Budějovice
Cyklostezka na území města České Budějovice, Rožnov v trase dálkové cykloturistické trasy
č.12 České Budějovice – Český Krumlov směr Včelná, Boršov v rozsahu řešeného území
Obchvat Zahájí na silnici III/10579 v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště
Mydlovary
Obchvat Olešník na silnici III/10579a v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště
Mydlovary
Homogenizace silnice III/10579a v úseku Olešník – křiž.II/105 Chlumec v rámci dopravních
staveb spojených s rekultivací odkaliště Mydlovary
Liniová dopravní závada – silnice I/20 na průtahu obcí Dasný
Liniová dopravní závada – silnice II/146 na průtahu městem Hluboká nad Vltavou v úseku
Zámostí – most přes Vltavu – zač. přeložky
Liniová dopravní závada – silnice II/146 v úseku Dobřejovice – křiž. se silnicí II/603
Liniová dopravní závada – silnice III/10579 v úseku Munice – Zahájí – Olešník, silnice III/10579a
na průtahu obcí Olešník a silnice III/12227 v úseku Zahájí – Mydlovary
Liniová dopravní závada – silnice III/10575 v úseku Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí
Liniová dopravní závada – MK v úseku Hrdějovice – Hosín (s provozem MHD)
Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 190 a silnicích III.
třídy (3x – Kněžské Dvory, dvůr Vondrov a Zliv)
Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 220 a silnicích III.
třídy (4x – Kněžské Dvory a 3x v obci Hrdějovice)
Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/146 a II/603 na kú obce Hosín (u kafilerky)
Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579a u obce Chlumec
Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579 Hluboká nad Vltavou
Chybějící spojení pro automobilovou dopravu - České Budějovice, Čtyři Dvory, úsek Strakonická
– Milady Horákové Chybějící kapacitní spojení pro automobilovou dopravu - České Budějovice, severní spojka,
úsek silnice I/20 VOK u Globusu – silnice I/34 VOK Okružní k převedení tranzitní dopravy
Chybějící spojení pro automobilovou dopravu Purkarec - Kostelec – silnice III. třídy - řešitelné
přívozem a rekonstrukcí MK na kú Kostelec pro místní dopravu v rámci jedné obce
Chybějící spojení pro automobilovou dopravu – napojení budoucí obnovené obce Jaroslavice
silnicí III. Třídy
D 75/6
D 18/1
D 18/2
D 19
D 26
D 36
D 37/2
D 42/1
D 57
D 63/1
D 63/2
D 63/3
D 63/4
D63/5
D63/6
D 73
D 75/7
D82/1
D82/2
D82/3
Kód
D 30
D 31
D 32
D 33
D 34
D 35
D 36
D 37
D 38
D 39
D 40
D 41
D 42
D 43
D 44
D 45
D 46
D 47
D 48
D 49
D 50
Popis
Hluboká nad Vlt. - záměr přeložky silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Bavorovice - záměr dobudování silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Poněšice - problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Kostelec - problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Problém vedení cykloturistické trasy po silnici II. třídy č. II/105 v úseku Hluboká nad Vlt. –
Chlumec
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice – Rudolfov
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice Rožnov –
Včelná – Boršov
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Máj –
Branišov – ryb. Dehtář
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Vltava –
Vrbenské rybníky – ryb. Bezdrev
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hluboká nad Vltavou – Purkarec
po levém břehu řeky Vltavy
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – hráz Hněvkovické
přehrady s využitím nové lávky Jeznice - Buzkov přes zátoku Strouha
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku hráz Hněvkovické přehrady –
Týn nad Vltavou po levém břehu Vltavy
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Zahájí – cyklotrasa podél silnice
II/105
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – Kostelec –
Líšnice,lihovar s využitím přívozu Purkarec
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hroznějovice – Buzkov
s využitím nového přívozu Pardovice - Buzkov
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Pořežany – Jeznice s využitím
přívozu Pardovice – Jeznice
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku v kú Poněšice
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku Hroznějovice –
Hněvkovice na pr. břehu vč. odbočky na hráz přehrady
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hněvkovice na pravém břehu –
Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky Vltavy
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Opatovice – Hluboká nad
Vltavou
Návrh nového přívozu Hněvkovickou nádrž v poloze Pardovice – Jeznice / Buzkov
kód v ZÚR
B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK
Tyto problémy jsou jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny
formou kartogramů, které jsou součástí textové části.
B.3.3.1. Identifikované vodohospodářské problémy v území
Tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod
Kód
Popis
V1
České Budějovice, budování vodovodních řadů pro novou zástavbu, rekonstrukce řadů
V2
České Budějovice budování kanalizace pro novou zástavbu
V3
České Budějovice, protipovodňová opatření
I. vybudování mobilních hrází na Jiráskově nábřeží a v Havlíčkově kolonii
II. Na kanalizačních výpustích z odlehčovacích komor jsou v současnosti osazeny protipovodňové stavidlové
uzávěry (rozmístění viz situace), které mají zabránit průniku velkých vod z řeky Vltavy do kanalizace.
III. V ohrožených odlehčovacích komorách budou instalovány povodňové uzávěry na škrtících tratích.
IV. Na kanalizaci budou vybudovány havarijní protipovodňové objekty, které budou sloužit v době po opadnutí
povodňové vlny k vypouštění vody z kanalizace do řeky Malše. Tímto dojde ke zrychlenému odtoku vody ze
zaplavených území.
V. Bude obnoven propustek DN 1000 pod Novohradskou ulicí u křižovatky s ulicí Vidovskou.
V4
V5
V6
V7
V8
V9
V10
V11
V12
V13
V14
V15
V16
V17
V18
V19
V20
V21
V22
V23
V24
V25
V26
V27
V28
V29
V30
V31
V32
V33
V34
V35
V36
V37
V38
V39
VI. Výrazné hygienické riziko v době povodní představuje ČOV pro letiště Planá, kdy v době povodní je ČOV
zaplavena a hrozí vyplavení odpadních vod z ČOV do území města. Z tohoto důvodu bude nutné splaškové
odpadní vody z areálu letiště svést do městské kanalizační sítě a ČOV zrušit.
VII. V západní části města mezi lokalitou Švábův Hrádek a stávající zástavbou bude doplněna oddílná dešťová
kanalizační síť pro odvádění povrchových vod do hlavního recipientu – tj. do řeky Vltavy.
VIII. V jihovýchodní části města bude doplněna kanalizační síť v trase Ledenické ulice. Záchytný protipovodňový
obtokový kanál Pohůrka bude po své realizaci využíván do doby výstavby dálnice D3. Po té budou povrchové
vody z dotčeného povodí odváděny v trase dálničního zářezu do Dobrovodské stoky.
IX. Pro zajištění bezproblémového odtoku povrchových vod z prostoru tzv. Hliníků v Suchém Vrbném, bude
obnovena vodoteč v trase ulice E. Krásnohorské s vyústěním do Dobrovodské stoky.
Litvínovice, vybudování vodovodu pro novou zástavu
Litvínovice, vybudování kanalizace pro novou zástavbu
Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, vybudování vodovodu pro novou
Litvínovice, místní část Mokré, vybudování vodovodu pro novou zástavbu
Litvínovice, místní část Mokré, Vybudování kanalizace pro novou zástavbu
Litvínovice, protipovodňová opatření na celém správním území obce
I. vybudování záchytných příkopů pro odvedení povrchových vod ze severní a jižní strany správního území do
spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy.
II. využití Šindlovského rybníka také jako retenčního rybníka pro zachycení povodňové vlny z horní části povodí
(snížením normální hladiny vody)
Branišov, vybudování kanalizace s centrální čerpací stanicí, odpadní vody budou přečerpávány do kanalizační
sítě města České Budějovice. Kanalizace v obci bude oddílná.
Branišov, dobudování vodovodu pro novu zástavbu
Hrdějovice, protipovodňová opatření – záchytné příkopy
Hosín, výměna zásobního vodovodního řadu z vodojemu
Hosín, dobudování kanalizace pro novou zástavbu
Hosín, letiště, vybudování nové ČOV a kanalizace
Hosín, místní část Chýnava, vybudování nové ČOV
Dasný – rozšíření vodovodu v rámci nové výstaby
Dasný, vybudování nové ČOV a kanalizace
Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice, dobudování nových vodovodních řadů
Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice vybudování nové ČOV a kanalizace
České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na dálkový vodovod JVS
České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na kanalizaci části Zavadilka, a dále na ČOV České
Budějovice
Hluboká nad Vltavou, rozšíření vodovodu
Hluboká nad Vltavou,rozšíření kanalizace
Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření vodovodu
Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření kanalizace
Hluboká nad Vltavou, místní část Munice, rozšíření vodovodu
Hluboká nad Vltavou, místní část Munice zrušení stávající ČOV a napojení výtlakem na kanalizaci Hluboká,
rozšíření kanalizace
Zahájí, kanalizace a nová ČOV
Zahájí, protipovodňová opatření (záchytný příkop pro odvedení
extravilánových vod nad severním okrajem Zahájí do meliorační stoky na západním okraji Zahájí)
Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření vodovodu
Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření kanalizace
Hluboká nad Vltavou, místní část Hroznějovice, vybudování vodovodu. Nový vodovod bude napojen na vodojem
Kostelec
Hluboká nad Vltavou, místní část Kostelec, vybudování kanalizace a ČOV
Vlkov, vybudování kanalizace a ČOV
Olešník, protipovodňová opatření
I. rekonstrukce rybníka Nové Jámy
II. rekonstrukce rybníka Staré jámy
III. rekonstrukce toku
Olešník, místní část Chlumec, vybudování kanalizace a ČOV
Žimutice, místní část Pořežany, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko
Žimutice, místní část Třitim, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko
V40
V41
V42
V43
V44
V45
Horní Kněžeklady a místní část Dolní Kněžeklady, v obou obcích vybudování vodovodu, který bude napojen na
skupinový vodovod Dolní Bukovsko
Horní Kněžeklady, vybudování kanalizace a ČOV
Horní Kněžeklady, místní část Štipoklasy, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní
Bukovsko
Modrá Hůrka a místní část Pořežánky, vybudování kanalizace a nové společné ČOV, která bude na území
Pořežánek
Modrá Hůrka, vybudování nového rybníka
Hluboká nad Vltavou, protipovodňová opatření
I. v lokalitě Hamr zřídit hrazení do vtoku do Náhonu MVE a jalový přeliv na konci náhonu.
II. upravit propustek od Zvolenovského rybníka
III. na pravém břehu Vltavy zřídit ochrannou hrázku podél komunikace Hluboká – Hrdějovice
IV. zachycení a odvedení přívalových vod z extravilánu v Zámostí, pomocí odvodňovacích žlabů a terénních
průlehů.
V. v lokalitě Jeznice prodloužit úpravu toku nad stávající úpravou v obci a podchytit extravilánové vody
záchytnými příkopy
VI. v lokalitě Kostelec zřídit příkop pro odvádění přívalových vod
VII. v lokalitě Líšnice provést na Líšnickém potoce rekonstrukci mostku v obci a nad obcí provést stabilizaci nátrží
svahů a revitalizaci upraveného koryta
VIII. v lokalitě Purkarec v severní části provést otevřený příkop a stávající koryt zkapacitnit nad obcí podchytit
extravilánové vody záchytnými příkopy, v jižní části zkapacitnit stávající příkop
B.3.3.2. Vyhodnocení PRVKÚC JČK a územních plánů obcí a zjištěné střety
Program rozvoje vodovodů a kanalizací a územní plány obcí sloužily zpracovateli vodohospodářské části jako podklad pro
zhodnocení stavu a rozvoje vodovodů a kanalizací v řešeném území Vltava. Zpracovatel se při podrobnějším průzkumu
v terénu dostal v některých případech do rozporu s PRVKÚK, někdy i s územním plánem dané obce.
PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj.
Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované
záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém
sídle).
Totéž platí i pro některé územní plány, které jsou staré již několik let. Návrhy v nich již nejsou aktuální a odlišují se od
současných záměrů obcí.
Tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV - vyhodnocení ÚP a PRVKÚC
Návrh kanalizace a nová ČOV
PRVKÚC
ÚPn obce
Doporučení zpracovatele
JČ
Dle ověření stávajícího stavu je kanalizace
již v obci vybudována a kanalizační síť je
napojena na kanalizaci města České
Hosín
Ano
Budějovice
Hosín – místní část Dobřejovice
Ano
Již je vybudována nová ČOV
Ne, malá obec – dovoz splašků
z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo
Horní Kněžeklady
Ne
Ano
vybudování společné ČOV i pro místní části
V obci je již vybudována nová kanalizace i
Hrdějovice – místní část Opatovice
Ano
Ano
ČOV
Modrá Hůrka + místní část Pořežánky
Ne
Ano
Ano, společná ČOV pro obě lokality
Olešník
Ano
Ano
Již je vybudovaná nová ČOV
Ne, malá lokalita – dovoz splašků
z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo
Vlkov
Ne
Ano
budování domovních ČOV
B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky
B.3.4.1. Problémy v oblasti zásobování teplem a plynem
V odlehlých nebo velmi malých sídlech a v lokalitách se zástavbou pro rekreaci převážně letního charakteru, do nichž je
přivedení ZP nereálné, by měla být využívána jiná paliva s nízkými emisemi škodlivin, případně elektrická energie.
Současná doba se vyznačuje útlumem zájmu o využívání plynu. Jedná se o výkyv charakteristický nejen pro řešené území.
Tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem
Kód
Popis
Et 1
Návrh přivedení tepla od JETE k připravovanému výrobnímu areálu Býšov. Záměr není definitivně vyjasněn –
JETE nabízí dodávky tepla ve formě horké vody.
Et 2
Fyzická likvidace vyřazeného parovodu v blízkosti Švábova hrádku v Českých Budějovicích. Koncová část
posilovací větve MÁJ - DN 500 byla vyřazena z provozu, ale demontována je pouze částečně.
Et 3
Záměr výstavby horkovodního přivaděče vyvedeného z areálu JETE, přes Olešník, Zahájí a Zliv do Českých
Budějovic.
Et 4
Rozšíření horkovodní sítě v Českých Budějovicích o úsek přes řeku Vltava. Záměr je ve stadiu příprav.
Et 5
Zrušení struskovodu vedeného od teplárny v Českých Budějovicích na odkaliště Hodějovice (na hranici ŘÚ). Do
roku 2012 má být ukončen provoz tohoto zařízení.
tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem
Kód
Popis
Ep 1
Návrh vysokotlakého plynovodu v trase Ševětín – Hosín. Trasa představuje propojení dvou bodů na stávající síti.
Ep 2
Návrh prodloužení stávajícího středotlakého plynovodu od vstupu do JETE k připravovanému areálu Býšov.
Ep 3
Možnost plošné plynofikace sídla Dasný
Ep 4
Možnost plošné plynofikace sídla Munice
Ep 5
Možnost plošné plynofikace sídla Branišov
B.3.4.2. Problémy v oblasti zásobování elektrickou energií
V případě navrhovaných velkých urbanizovaných ploch bude potřeba vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční
trafostanice. V současné době probíhá překotný rozvoj fotovoltaiky, což vede k záborům ZPF a nepříznivému estetickému
působení v krajině
tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií
Kód
Popis
Ee1
Temelín, výstavba el. vedení 400kV mezi TR Kočín – TR Mírovka, napojení do elektrizační soustavy mimo Jč.kraj
Ee2
Temelín, zdvojení stávajícího el. vedení 110kV mezi TR Kočín – TR Veselí n.L, pro zabezpečení dodávky el.
energie na Táborsku a Jindřichohradecku
Ee3
Hluboká n.V., zdvojení stávajícího el. vedení 400kV mezi TR Dasný – TR Přeštice
Ee4
Hluboká n.V., , výstavba el. vedení 110kV mezi TR Dasný – TR Větřní, pro zabezpečení dodávky el. energie na
Českokrumlovsku
Ee5
Temelín, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro potřebu FVE Býšov
Ee6
České Budějovice, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro zajištění elektrizace krajského města
Ee7
Temelín, přeložka vedení 22 kV k TS Býšov, vyvolaná výstavbou FVE Býšov
Ee8
Hosín, výstavba další TS Letiště, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee9
Hosín, místní část Dobřejovice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
Ee10
Hluboká n.V., místní část Poněšice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee11
Hluboká n.V., místní část Kostelec, v rámci bytové výstavby na jihozápadě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee12
Hluboká n.V., místní část Líšnice, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee13
Hluboká n.V., místní část Jeznice – Buzkov, v rámci rekreační oblasti na severu obce vybudovat TS, včetně
venkovní přípojky 22 kV,
Ee14
Hluboká n.V., místní část Jaroslavice, v rámci bytové a rekreační výstavby v obci vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee15
Hluboká n.V., místní část „Pod Jaroslavicemi“?, v rámci bytové a rekreační výstavby vybudovat TS, včetně
Ee16
Ee17
Ee18
Ee19
Ee20
Ee21
Ee22
Ee23
Ee24
Ee25
Ee26
Ee27
Ee28
Ee29
Ee30
Ee31
Ee32
Ee33
Ee34
Ee35
Ee36
Ee37
Ee38
Ee39
Ee40
Hluboká n.V., místní část Purkarec, v rámci výstavby přístaviště vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Olešník, místní část Nová Ves, v rámci výstavby veřejné vybavenosti vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22
kV,
Olešník, místní část Chlumec, v rámci zóny podnikání na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
Olešník, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Vlkov, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
Hluboká n.V., místní část Munice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Zahájí, v rámci bytové výstavby na severovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Žimutice, místní část Pořežany, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22
kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby jižně u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 1 vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 2 vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22
kV,
Dasný, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Dasný, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby u rondelu vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby u řeky Vltavy vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby „U Stromovky“ vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby v centrální části obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci výstavby RD na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na jihovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
České Budějovice, místní část Zavadilka, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně
B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody
Jak z průzkumů, rozborů a provedené analýzy vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských
činností člověka v území. Většina problémů je celoplošného tedy obecného rázu a to zejména:
§ Velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi,
§ Velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD, ochrana přírodně hodnotných lokalit před urbanizací
§ Rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny,
§ Zranitelnost půd vodní erozí,
§ Neodpovídající dřevinná skladba - nízký či průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů, příliš vysoké zastoupení
smrkových monokultur,
§ Nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů,
§ Škody zvěří na lesních porostech
§ Ochrana přírodě blízkých, ekologicky stabilních lokalit před urbanizací
tabulka 79: Problémy v oblasti ÚSES
Kód
Popis
OP 1
Zpřesnit vymezení hranic NBC004 Hlubocká obora
OP 2
Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Zahájí
OP 3
Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Modrá Hůrka
OP 4
Řešení případných střetů lokálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů
OP 5
Řešení případných střetů regionálních a nadregionálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů
B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory
Převážná část řešeného území má stabilní geologické podloží a není zde evidováno žádné území náchylné k sesuvům.
Výjimku však tvoří specifická část břehových partií u Hněvkovické nádrže. Některé části břehů Hněvkovické vodní nádrže
jsou strmé a navíc jsou vystaveny častému vlnobití, jež je vyvoláno větrem. Lze sice konstatovat, že zde již místy vznikl stav
relativní odolnosti břehů vůči vlnobití, ale je to pravda pouze zdánlivá, jež platí pouze na některých úsecích břehů. Abraze na
Hněvkovické vodní nádrži existuje, ale je přirozeného původu, způsobuje ji vlnobití a kolísání hladiny, jakož i strmé břehy.
Trvale dochází k vymývání jemných částic z půdy na březích, takže se vytváří určitá obdoba abrazních srubů. Výrazné
kolísání hladiny však brání vyvinutí typických teras. Tyto jevy však jsou zcela přírodního původu a nemají nic společného
s plavbou.
Severní část řešeného území vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují
plochy středního radonového rizika.
Z možných přírodních vlivů ohrožujících obyvatelstvo a plochy v řešeném území mají největší váhu výskyty povodní. Ve
výkresové části studie jsou graficky vyznačena stanovená záplavová území, která jsou jedním z limitů využití území. V těchto
územích je nutno provádět a respektovat zejména tato opatření: Umístění veškerých staveb, zařízení a činností
v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být projednáno s příslušnými správci a ve stanovených
územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu. V řešeném území zejména u břehových partií Hněvkovické nádrže existují
i provizorní objekty nebo stavby rodinné rekreace, které jsou umístěny v ochranném prostoru vodní nádrže (kóta 370,10
m.n.m.) nebo v prostoru stavební uzávěry Hněvkovické nádrže (kóta 374,60 m.n.m.).
V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod. Dále provádět postupně v záplavových územích
podél toků změny kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních
pozemcích v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav. Veškeré stavby, které budou vedeny napříč či podél
územím ohroženým velkými vodami vodních toků i ostatních tzv. drobných vodních toků, budou navrženy tak, aby nebyly
zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla vybudována příslušná technická opatření pro
eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku vodního toku (např. zkapacitnění koryta vodního toku,
vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování retenčních nádrží apod.).
Další rizikové faktory plynou z extrémních meteorologických vlivů, prudké bouře, velmi silný vítr, které mohou ohrozit
návštěvníky kempů, tábořišť a provozovatele vodních sportů na vodní hladině. Proto je potřeba vybudování spolehlivého a
dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi a respektování ochranného pásma lesa a vytvoření
účinného systému varování. Námraza, mokrý sníh a ledovka kromě komplikací v silničním provozu způsobují i škody na
lesních porostech. V řešeném území se však tyto jevy vyskytují v menším množství a menší četnosti, nežli v jiných, zejména
horských a vyšších částech jihočeského kraje.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK:
BPEJ
BSK
CR
CZT
ČEZ
ČHMÚ
ČNB
ČOV
ČSÚ
EECONET
EO
EU
GSM
HDP
CHLÚ
CHSK
J
JV
JZ
JČE
JČK
JČU
JETE
JVS
KČT
KES
KHS
KPÚ
KPZ
k.ú.
LBC
LBK
LHO
LHP
LO
LT
LVS
LZU
MF
MHD
MK
m.n.m.
MPR
MPZ
MÚK
MZd
NATURA 2000
NKP
NBC
NBK
NUTS
OP
OPRL
ORP
OV
PD
Bonitní půdně ekologická jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku
Cestovní ruch
Centralizované zásobování teplem
Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s.
Český hydrometeorologický ústav
Česká národní banka
Čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
European Ecological Network – Evropská ekologická síť
Ekvivalentní obyvatel
Evropská unie
Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard
Hrubý domácí produkt
Chráněná ložisková území
Chemická spotřeba kyslíku
Světová strana - jih
Světová strana - jihovýchod
Světová strana - jihozápad
Jihočeská energetika a.s.
Jihočeský kraj
Jihočeská univerzita
Jaderná elektrárna Temelín
Jihočeský vodárenský svaz
Klub českých turistů
Koeficient ekologické stability
Krajská hygienická stanice
Komplexní pozemkové úpravy
Krajinná památková zóna
Katastrální území
Lokální biocentra
Lokální biokoridory
Lesní hospodářská osnova
Lesní hospodářský plán
Lesy ochranné
Lesní typ
Lesní vegetační stupeň
Lesy zvláštního určení
Ministerstvo financí
Městská hromadná doprava
Místní komunikace
Metry nad mořem (nadmořská výška)
Městská památková rezervace
Městská památková zóna
Mimoúrovňová křižovatka
Ministerstvo zdravotnictví
Program ochrany přírody v evropském kontextu
Národní kulturní památka
Nadregionální biocentrum – prvek územního systému ekologické stability (ÚSES)
Nadregionální biokoridor – prvek ÚSES
územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU
Ochranné pásmo
Oblastní plán rozvoje lesa
Obec s rozšířenou působností
Občanské vybavenost
Projektová dokumentace
PFČR
PHARE
POH
POPD
POÚ
PP
PR
PRK
PRVKUC
PUPFL
PÚR
R4
RBC
RBK
RD
RK
RRA, RERA
RRR
RZP
ŘSD
ř.ú.
S
Sb.
SV
SZ
SAPARD
SLDB
SLT
SEA
SKO
STL
SWOT
TBD
TKO
TV
ÚAP ORP
ÚHÚL
ÚPD
ÚP, ÚPn
ÚPm, ÚPnM
ÚPVÚC
ÚSES
ÚV
ÚS
V
VaK
VKP
VN
VVN
VPZ
VS
VŠE
VTL
x
Z
ZCHÚ
ZP
Pozemkový fond ČR
Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky
Program odpadového hospodářství
Plán otvírky, přípravy a dobývání
Pověřený obecní úřad
Přírodní park, přírodní památka
Přírodní rezervace
Program rozvoje územního obvodu kraje
Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje
Rychlostní silnice
Regionální biocentrum – prvek ÚSES
Regionální biokoridor – prvek ÚSES
rodinné domy
Rada kraje
Regionální rozvojová agentura
Referát regionálního rozvoje
Rychlá zdravotnická pomoc
Ředitelství silnic a dálnic
Řešené území
Světová strana – sever
Sbírka zákonů
Světová strana – severovýchod
Světová strana – severozápad
Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích
Sčítání lidu, domů a bytů
Soubor lesních typů
Strategic Environmental Assessment – Strategické posuzování životního prostředí
Stanice katodové ochrany VTL plynovodu, produktovodu
Vedení středotlakého plynovodu
Analýza (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities
=příležitosti; T=threats =hrozby)
Technický a bezpečnostní dozor
Tuhý komunální odpad
Televize, televizní
Územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Územně plánovací dokumentace
Územní plán
Územní plán města
Územní plán velkého územního celku
Územní systém ekologické stability
Úpravna vod
Územní studie
Světová strana - východ
Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s.
Významný krajinný prvek
Vedení vysokého napětí
Vedení velmi vysokého napětí
Vesnická památková zóna
Vodárenský svaz
Vysoká škola ekonomická
Vedení vysokotlakého plynovodu
Úrovňová křižovatka na silnicích
Světová strana - západ
Zvláště chráněné území přírody
Zemní plyn
ZPF
ZÚ
ZÚR
ŽP
ž.st.
Zemědělský půdní fond
Zastavěné území
Zásady územního rozvoje
Životní prostředí
Železniční stanice
SEZNAM TABULEK:
tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD....... 10
tabulka 2: Sídelní struktura ............................................................................................................................................... 13
tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel......................................................................................................................................... 14
tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010...... 16
tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009 .................. 18
tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001).......................................................................................... 19
tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání................................................. 21
tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ........................................................................... 22
tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007)..................................................................................................... 23
tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání ............................................................................................. 23
tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ) ........................................ 24
tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském ................................................................................................ 37
tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ.................................... 38
tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD ......................................... 39
tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území ....................................................................................................................... 46
tabulka 16: Ložisková území............................................................................................................................................. 65
tabulka 17: Dobývací prostory těžené................................................................................................................................ 65
tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné.................................................................................................... 65
tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu .............................................................................................................. 66
tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu............................................................................................................... 66
tabulka 21: Stará důlní díla ............................................................................................................................................... 66
tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ
2007)....................................................................................................................................................................... 69
tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007).... 70
tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a............................................................................................................... 72
tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území................................................................. 72
tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jihočeského kraje a ČR.......................................... 73
tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů........................................................................................................... 73
tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10................................................................................. 74
tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a ............................................................................... 74
tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem)..................................................................... 76
tabulka 31: Genové základny............................................................................................................................................ 76
tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10 ........................................................................... 76
tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a ......................................................................... 77
tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR ................................................................................. 77
tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES ....................................................................................... 78
tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES.................................................................................................................. 78
tabulka 37: nemovité kulturní památky .............................................................................................................................. 99
tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území.............................................................................................................. 136
tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území................................................................................................ 138
tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001 .......................................................... 139
tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007).............................................. 140
tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007)................................................................................................. 140
tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území................................................................................ 141
tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví................................................................................................................. 142
tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji......................................................................... 143
tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ ................................................... 143
tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání ........................................................................................... 144
tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území ....................................................................................................... 146
tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území.................................................................................. 147
tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě............. 155
tabulka 51 Dokončení Vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb - plán..........................................................................155
tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008) ............................... 161
tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006)................................................... 161
tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice.............................................................................................. 162
tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou.......................................................................................... 164
tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv.................................................................................................................... 165
tabulka 57: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky:.............................................................................. 173
tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu.................................................................................................... 170
tabulka 59: Záplavová území v řešeném území ............................................................................................................... 178
tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území.................................................................................................................... 180
tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice ....................................................................................... 180
tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK5 (mg/l)................................. 183
tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (mg/l)...................................... 183
tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK5 (t/rok).......................................................... 184
tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok) ........................................................ 186
tabulka 66: Zásobování vodou ........................................................................................................................................ 188
tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) ................................................................................................... 192
tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny .......................................................................................... 196
tabulka 69: Zdroje elektrické energie - teplárny................................................................................................................ 196
tabulka 70 Kapacita provozovaných skládek odpadu v okrese České Budějovice.................................................................198
tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území...................................................................................................................... 202
tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území ............................................................................................. 202
tabulka 73: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území...................................................................... 216
tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy ........................................................................................................................ 217
tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod .................................................... 219
tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV - vyhodnocení ÚP a PRVKÚC ................................................................. 221
tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem............................................................................................ 222
tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem........................................................................................... 222
tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií.......................................................................... 222
tabulka 80: Problémy v oblasti ÚSES ............................................................................................................................. 223
SEZNAM GRAFŮ:
graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území................................................................................................................... 15
graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou ......................................................................................................... 15
graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009).......................................................................................................................... 16
graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009) ............................................................................................... 17
graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009).................................................................................................. 17
graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009)............................................................................... 18
graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) ................................................................................. 19
graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) ....................................................... 20
graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001)......................................................... 20
graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009 ................................................................. 21
graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice............................................................................................ 22
graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou............................................................................................... 22
graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání................................................................................................ 23
graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ................................................................................... 37
graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ ......................... 38
graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ .................................................................................... 38
graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD ................................................................. 39
graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice................................................................................. 40
graf 19: Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území.......................................................................39
graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území......................................................................................... 68
graf 21: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v % ....................................................................................... 69
graf 22: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v %.......................................................................................... 70
graf 23: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha ...................................................................................... 71
graf 24: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha......................................................................................... 71
graf 25 Množství zpracované rudy v MAPE Mydlovary...........................................................................................................130
graf 26 Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vyloženou rudou.................................................................130
graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice....................................................................................................... 137
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou......................................................................................................... 137
29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území ............................................................................... 138
30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice ............... 139
31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou.................. 140
32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo)............. 143
33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území............................................................................................................ 144
34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání................................................................................................ 144
35: Průhlednost vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)........................................................... 153
36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.).................................................................. 153
37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)..................................... 154
38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006)..................................................................... 162
39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006) ................................ 162
SEZNAM KARTOGRAMŮ:
kartogram 1: Řešené území................................................................................................................................................ 4
kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK.................................................................. 9
kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí........................................................................................................... 11
kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území.............................................................................................................. 27
kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území.............................................................................................................. 28
kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území .................................................................................................................. 29
kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0-14 let .................................................................... 31
kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více........................................................................... 32
kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním.............................................................................................................. 33
kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním..................................................................................................... 34
kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání ............................................................................................................ 35
kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti...................................................................................................................35
kartogram 13: Živě narození ............................................................................................................................................. 41
kartogram 14: Zemřelí ...................................................................................................................................................... 42
kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území.............................................................................................. 43
kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území ................................................................................................... 44
kartogram 17: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území ........................................................................................... 56
kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území............................................................................................................ 57
kartogram 19: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území ........................................................................................... 56
kartogram 20: Nadmořská výška v řešeném území............................................................................................................ 57
kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území........................................................................................................... 79
kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území............................................................................................................ 80
kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území ............................................................................... 81
kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území .............................................................................. 82
kartogram 25: Orná půda v řešeném území....................................................................................................................... 83
kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF.............................................................................................................................. 84
kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území........................................................................................................ 85
kartogram 28: Podíl trvalých travních porostů ze ZPF..............................................................................................................84
kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území................................................................................................................. 88
kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území............................................................................................................ 89
kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území......................................................................................................... 90
kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území........................................................................................................... 91
kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území) ................................................................................... 92
kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území................................................................................................................. 93
kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES) ........................................................................................................... 94
kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky............................................................................... 126
kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie ...................................................... 127
kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie ..................................................... 128
kartogram 39: Rekreační oblasti...................................................................................................................................... 166
kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území ........................................................................................................ 167
kartogram 41: Intenzity dopravy ...................................................................................................................................... 175
kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy .................................................................................................................. 176
kartogram 43: Území s veřejným vodovodem.................................................................................................................. 190
kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou) ..................................................................................... 194
kartogram 45: Území se stávající ČOV............................................................................................................................ 195
Kartogram 46: Plynofikace řešeného území .................................................................................................................... 199
Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem) ........................................ 200
SEZNAM VYOBRAZENÍ:
obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice ................................................................................................. 52
obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic................................................................................................................ 53
obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území . 53
obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště ............ 54
obrázek 5: Největší rybník v řešeném území - Bezdrev...................................................................................................... 54
obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi................................................................................................................................... 54
obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu................................................................... 55
obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká.................................................................... 55
obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína........................................................... 55
obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy) .......................... 58
obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice - Vitín... 60
obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rodozobá (vpravo) .................. 61
obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo)....................... 62
obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami .. 63
obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava............... 63
obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká........................................................................................................ 95
obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera.
................................................................................................................................................................................ 96
obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění 96
obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice ........................................................................................................... 97
obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice ................................................................................................................. 97
obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice............................................................................................................. 97
obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo)............................ 98
obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada ................................................................................................................................. 98
obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto........................................................................................................... 99
obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci........................................................ 118
obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo) ...................... 119
obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích.... 119
obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo)....................................... 120
obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo)
.............................................................................................................................................................................. 120
obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel ......................................................... 120
obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní........................................................................................... 121
obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně................................................. 121
obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo) ......................................... 121
obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci........................................................... 122
obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo).................................................. 122
obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo)............... 122
obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo)
.............................................................................................................................................................................. 122
obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích.............................. 123
obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích............................................................................... 123
obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD
v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby........... 123
obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a
malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo) ........... 124
obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo)................................................ 124
obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo) ........ 124
obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo)
.............................................................................................................................................................................. 125
obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo)
.............................................................................................................................................................................. 129
obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)....................... 130
obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ..................... 130
obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ........................ 130
obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ........................ 131
obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ........................... 131
obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
.............................................................................................................................................................................. 131
obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo)132
obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo) 132
obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo)................. 132
obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008 .............................................. 134
obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE......... 135
obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun
pneumatik.............................................................................................................................................................. 135
obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo) .................. 135
obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE......................................... 136
obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic
.............................................................................................................................................................................. 136
obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo)
.............................................................................................................................................................................. 142
obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3..................... 142
obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých
Budějovicích .......................................................................................................................................................... 142
obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo)
.............................................................................................................................................................................. 145
obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo) .... 146
obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích........................................................................... 147
obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou..................................................... 151
obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném
.............................................................................................................................................................................. 151
obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo)........................................ 152
obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi 153
obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná
cyklostezka Hluboká nad Vltavou - Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo)............. 155
obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou................................................................ 155
obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže........................................ 157
obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo).. 157
obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo) ........... 159
obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel
Budweis(vpravo) .................................................................................................................................................... 161
obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích....... 164
obrázek 78: Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo) ................... 165
obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák........................................................................................................162

ÚS Vltava_anal_25.05.10 - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

RhysodesMetodika_TACR16XII Def

Textová část a odůvodnění - Geoportál Jihočeského kraje

3 - Blatná

Textová část

Katalog CA Rybářka 2013 ke stažení v PDF

Strategický plán rozvoje města

Nobvé zadání Homole