Školní vzdělávací program EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript

Školní vzdělávací program
EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Střední průmyslová škola keramická a sklářská
Karlovy Vary
adresa: nám. 17.listopadu 12, 360 05 Karlovy Vary
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název školy:
Střední průmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary
Adresa školy:
nám. 17.listopadu 12, 360 05 Karlovy Vary
Zřizovatel:
Karlovarský kraj, Závodní 353/88, 360 01 Karlovy Vary
Název ŠVP:
Ekologie a životní prostředí
Kód a název oboru vzdělání:
16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí
Stupeň poskytovaného vzdělání:
střední vzdělání s maturitní zkouškou
Délka a forma vzdělávání:
4 roky v denní formě vzdělávání
Jméno ředitelky:
Ing. Bc. Markéta Šlechtová
Kontakty pro komunikaci se školou:
sekretariát
tel.: 353 563 875
fax: 353 563 887
e-mail: [email protected]
http://www.spskkv.cz
Zpracováno podle RVP vydaného MŠMT dne 29.5.2008, č.j. 6 907/2008-23
ŠVP vydán dne:
1.9.2010
č.j.
1120/2010
Platnost ŠVP:
od 1.září 2010 počínaje 1.ročníkem
.........................................................
podpis ředitele školy
OBSAH
1. PROFIL ABSOLVENTA
1.1. Popis uplatnění absolventa v praxi
1.1.1. Specifické dovednosti absolventa
1.1.2. Profesní uplatnitelnost abso0lventa
1.1.3. Možnosti dalšího vzdělání
1.2. Kompetence absolventa
1.2.1. Klíčové kompetence
1.2.2. Odborné kompetence
1.3. Způsob ukončení vzdělávání
1
1
1
1
1
1
1
3
5
2. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
2.1. Celkové pojetí vzdělávání
2.1.1. Strategie výuky
2.1.2. Způsoby začlenění průřezových témat
2.2. Organizace výuky
2.3. Způsob hodnocení žáků
2.3.1. Metody hodnocení
2.3.2. Společné zásady hodnocení
2.4. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně
nadaných
2.4.1. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
2.4.2. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
2.5. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
2.6. Podmínky pro přijetí ke vzdělávání
2.6.1. Obecná kritéria
2.6.2. Zdravotní způsobilost
6
6
6
8
9
10
10
10
3. MATERIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VÝUKY
3.1. Personální podmínky
3.2. Materiální podmínky
15
15
16
4. SPOLUPRÁCE ŠKOLY SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY
17
5. UČEBNÍ PLÁN
18
6. ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU RVP DO ŠVP
20
7. UČEBNÍ OSNOVY
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk 1
Německý jazyk 1
Občanská nauka
Dějepis
Matematika
Fyzika
Chemie
21
22
35
47
59
68
73
79
84
11
11
12
12
13
13
13
13
Biologie
Základy ekologie
Tělesná výchova
Informační a komunikační technologie
Ekonomika
Chemická laboratorní cvičení
Fyzikální chemie
Analytická chemie
Ekologie
Geografie
Geologie a pedologie
Hydrologie a klimatologie
Ochrana životního prostředí
Hygiena a toxikologie
Speciální právo
Monitoring životního prostředí
Seminář z anglického jazyka
Seminář z německého jazyka
Seminář z občanské nauky
Seminář z matematiky
Seminář z informačních a komunikačních technologií
Anglický jazyk 2
Německý jazyk 2
8. SEZNAM ZKRATEK
93
99
105
118
125
131
133
136
141
145
156
160
164
176
179
182
185
191
195
205
211
214
224
237
-1–
Školní vzdělávací program – Ekologie a životní prostředí
1. PROFIL ABSOLVENTA
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
od 1.9.2010 počínaje 1. ročníkem
1.1. Uplatnění absolventa v praxi
1.1.1. Specifické dovednosti absolventa
Absolvent má specifické vědomosti a intelektuální dovednosti z oblasti komplexní péče o
životní prostředí. Aplikuje poznatky zejména z ekologie, biologie, ochrany přírody
monitorování životního prostředí a integruje je se znalostmi chemie, fyzické geografie a
moderních metod informačních a komunikačních technologií. Absolvent je schopen provést
základní terénní průzkum území a inventarizaci druhů. Má předpoklady nezbytné pro
zpracovávání posudků a navrhování technických a technologických postupů s ohledem na
jednotlivé složky životního prostředí. V oblasti ochrany přírody se orientuje v souvisejících
právních předpisech a umí využívat nástroje GIS. V oblasti monitorování životního prostředí
aplikuje metody a laboratorní postupy, užívané při kontrole čistoty vod a ovzduší, orientuje se
v příslušných zákonech, vyhláškách a nařízeních. Ve výše uvedených oblastech umí využívat
informační technologie a pracovat s informacemi.
1.1.2. Profesní uplatnitelnost absolventa
Absolvent tohoto oboru má plnou kvalifikaci středoškolsky vzdělaného odborníka v
oblasti ochrany přírody a životního prostředí, lesnictví a zemědělství. Uplatní se zejména jako
ekolog - pracovník veřejné správy v oblasti životního prostředí, lesnictví a zemědělství, na
stavebních odborech, na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků, na
inspektorátech české inspekce životního prostředí, v hygienické službě, v oblasti
ekologického poradenství a vzdělávání. Je schopen vykonávat kvalifikované práce v
laboratořích a institucích, které monitorují a provádějí kontrolu složek životního prostředí, v
podnicích zabývajících se rekultivacemi, péčí o zeleň, hydrogeologickým průzkumem,
nakládáním s odpady, uplatní se také ve vodním hospodářství a při ochraně ovzduší.
1.1.3. Možnosti dalšího vzdělání
Absolventi všech zaměření jsou připraveni ucházet se o další studium zejména na
vysokých školách přírodovědného zaměření, nebo vysokých školách chemickotechnologických.
1.2. Kompetence absolventa
1.2.1. Klíčové kompetence
Výuka je koncipována a vedena tak, aby absolvent byl v rámci obecných kompetencí
(vědomostí, postojů a dovedností) připraven:
• vyrovnávat se s různými zátěžovými situacemi a problémy,
• vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován,
• začlenit se do práce týmu,
nám. 17.listopadu 12, 36005 Karlovy Vary
-2–
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
podílet se v týmu na realizaci společných pracovních a jiných činností,
mít zodpovědný, tedy cílevědomý, soustředěný, vytrvalý a pečlivý přístup k týmové i
samostatné práci, k plnění svých povinností a k respektování stanovených pravidel,
správně odhadovat své možností a schopnosti, zvažovat a respektovat možnosti a
schopnosti jiných lidí,
rozvíjet dovednosti potřebné k vyjednávání, diskusi, případnému kompromisu, k
obhájení svého stanoviska i přijímání stanoviska jiných,
chápat práci a pracovní činnosti jako příležitost k seberealizaci a sebeaktualizaci,
prohlubovat dovednosti potřebné k sebereflexi, sebepoznání a sebehodnocení,
rozvíjet tělesné i duševní schopnosti a dovednosti,
rozvíjet svobodné, kritické a nezávislé myšlení směřující k rozvoji vlastního úsudku a
rozhodování,
přijímat odpovědnost za vlastní myšlení, rozhodování, jednání, chování a cítění,
respektovat život a jeho trvání jako nejvyšší hodnotu a kritérium pro své rozhodování,
akceptovat základy slušného a odpovědného chování ve smyslu uznávaného úzu
etikety a čestného života,
prohlubovat osobnostní, národnostní a občanskou identitu, připravenost tuto identitu
chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí,
oprostit se od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu,
etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti,
jednat v souladu s morálními principy, přispívat k uplatňování demokratických
hodnot,
myslet kriticky – zkoumat věrohodnost informací, nenechávat se manipulovat, tvořit si
vlastní úsudek a diskutovat s jinými lidmi,
vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i
psaných a vhodně se prezentovat,
formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a
jazykově správně,
aktivně se účastnit diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, respektovat
názory druhých,
písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí
(přednášek, diskusí, porad apod.),
stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní
orientace a životních podmínek,
přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu jednání i ze strany jiných lidí, adekvátně
na ně reagovat,
přijímat radu i kritiku,
využívat ke svému učení zkušeností jiných lidi, učit se i na základě zprostředkovaných
zkušeností,
podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě
zvažovat návrhy druhých,
přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly,
porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému,
získat informace potřebné k řešení problému,
navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení problému, a zdůvodnit je,
vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky,
uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické,
empirické, heuristické) a myšlenkové operace,
-3–
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné
pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve,
pracovat s informacemi, a to především s využitím prostředků informačních a
komunikačních technologií,
orientovat se v možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání,
vycházet z reálné představy pracovních, platových a jiných podmínek v oboru a
možností profesní kariéry,
znát požadavky zaměstnavatelů na pracovníky a srovnávat je se svými předpoklady,
přizpůsobit se změněným pracovním podmínkám,
získávat a vyhodnocovat informace o pracovních nabídkách, využívat poradenských a
zprostředkovatelských služeb,
vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli,
orientovat se dostatečně v právech a povinnostech zaměstnavatelů a pracovníků,
uplatnit základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvoj vlastních
podnikatelských aktivit.
1.2.2. Odborné kompetence
Odborné kompetence připravují žáka na jeho budoucí pracovní výkon hlavně v rámci
odborných a praktických předmětů či v rámci souvislé praxe. Žáci jsou vedeni, tak, aby:
a) aplikovali znalosti z environmentálních disciplín při ochraně přírody, konkrétně:
• orientovali se v základních pojmech a rozuměli základním vztahům v jednotlivých
přírodních vědách (chemie, fyzika, biologie, ekologie),
• chápali základní vazby a vztahy na různých úrovních ekologického přístupu (jedinec,
populace, společenstvo, ekosystém),
• porozuměli základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě
• chápali princip koloběhu látek a toku energie v přírodě, znali důsledky jejich ovlivnění
a dokázali je využít v ochraně přírody,
• uměli pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a
vyhodnocovat získané údaje,
• vyhledávali a zpracovávali informace z různých oborů a dále je transformovali do
praxe při moderní ochraně přírody
• navrhovali postupy při péči o jednotlivé chráněné části přírody a konkrétní podmínky
pro činnosti související s ochranou přírody a krajiny a rozvojem venkova
• organizovali práce při údržbě chráněných částí přírody a veřejné zeleně
• propagovali na veřejnosti zásady ochrany životního prostředí a udržitelného
rozvoje,znali základní principy tvorby projektů
b) posuzovali a hodnotili lidskou činnost ve vztahu k ŽP
• znali jednotlivé složky životního prostředí a pochopili jejich vzájemnou provázanost
• pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi
lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy
• odborně analyzovali dopady činnosti člověka na jednotlivé složky životního prostředí
a posuzovali je z hlediska právních předpisů,
• analyzovali rizika pro životní prostředí a navrhovali preventivní a kompenzační
opatření
• chápali biologickou a fyzikálně-chemickou podstatu dějů, základní operace a funkce
nejdůležitějších technologických zařízení a aplikovali tyto poznatky při posuzování
průběhu technologického procesu
-4–
•
•
•
•
•
•
•
osvojili si technologické, ekonomické a právní nástroje v ochraně životního prostředí
kontrolovali průběh operací a procesů při řešení ekologických havárií a sanací starých
ekologických zátěží
pracovali s technickou a technologickou dokumentací,
uplatňovali požadavky environmentálního managementu a princip strategie čistší
produkce v řízení výroby,
nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s
ohledem na životní prostředí.
osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v
osobním a profesním jednání
pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení
environmentálních problémů
c) prováděli laboratorní analýzy a terénní expertízy:
• znali principy, postupy a užití chemických, fyzikálních a mikrobiologických metod
laboratorní a senzorické analýzy,
• odebrali a upravili vzorek k analýze, zvolili vhodný způsob analýzy jednotlivých
složek životního prostředí, provedli měření podle návodu, zpracovali a vyhodnotili
výsledky,
• měli pracovní návyky potřebné pro praktické činnosti laboratoři,
• obsluhovali laboratorní a terénní techniku a zajišťovali její údržbu,
• dodržovali příslušné normy a standardní postupy analýz v příslušných laboratořích i v
provozech, předpisy pro bezpečnou práci s chemickými látkami a zařízením v
laboratoři,
• zvládli problematiku nakládání s odpady,
• prováděli základní fyzikální, chemické a biologické analýzy složek životního prostředí
v terénu, zpracovali a analyzovali výsledky,
• provedli inventarizace organismů, posoudili jejich ohrožení a navrhli jejich ochranu
• provedli územní inventarizace, porovnávali je s údaji z dostupných informačních
zdrojů a vyvozovali závěry;
d) usilovali o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb:
• chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména
podniku,
• dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení
jakosti zavedeným na pracovišti,
• dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb,
zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana),
• plnili uložené úkoly plánovitě, systematicky a v zadaných termínech,
e) jednali ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje:
• znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské
ohodnocení,
• zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném
životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí a její sociální dopady,
• nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s
ohledem na životní prostředí,
• byli schopni správně vysvětlovat laickému okolí dopady činnosti člověka na životní
prostředí.
-5–
f) dbali na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu:
• chápali bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků (včetně
klientů a zákazníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek pro získání či
udržení certifikátu podle příslušných norem,
• dodržovali příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
protipožární předpisy, hygienické předpisy a zásady,
• používali osobní ochranné pracovní prostředky podle platných předpisů pro jednotlivé
činnosti,
• byli připraveni spolupodílet se na vytváření bezpečného pracovního prostředí, dbali na
používání pracovních nástrojů, pomůcek a technického vybavení odpovídajícího
bezpečnostním a protipožárním předpisům,
• uměli uplatňovat oprávněné nároky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
či při případném pracovním úrazu.
• byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém
onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.
Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, jejíž konání se řídí školským zákonem a
příslušnými prováděcími předpisy. Dokladem o ukončení vzdělávání je vysvědčení o
maturitní zkoušce.
-6–
2. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO
PROGRAMU
Dosažený stupeň vzdělání:
Platnost ŠVP:
2.1. Celkové pojetí vzdělávání
Hlavním cílem ŠVP je příprava žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní,
občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa, která spočívá ve čtyřech
stěžejních oblastech:
- učit se poznávat
- učit se pracovat a jednat
- učit se být
- učit se žít společně.
Školní vzdělávací program je využitou příležitostí, jak metody založené na předávání
hotových produktů poznání žákům, které se opírající o frontální metodu doposud převládající
ve stávajícím systému výuky, transformovat v metody založené na kooperativním vyučování s
významným zastoupením organizační formy skupinového vyučování.
2.1.1. Strategie výuky
Metody a formy výuky:
Ve všeobecně vzdělávacích předmětech je základní metodou výuky frontální vyučování,
které je realizováno výkladem učitele a doplněno vhodnými didaktickými pomůckami.
S ohledem na charakter učiva využívá vyučující také práci ve skupinách, kooperativní
vyučování a projektovou výuku. Uplatňuje se i forma diskuse a vzájemného vzdělávání žáků
formou žákovské prezentace řešených problémů. Domácím úkolem, prací s učebnicí a aktivní
účastí ve výuce si žák upevňuje osvojené učivo, prohlubuje vědomosti a rozvíjí dovednosti.
Vyučující do výuky zařazuje i sociálně psychologické hry, které napomáhají především
udržovat a rozvíjet příznivé třídní klima. Výuku doplňují a navazují na ni vhodně zvolené
tematické exkurze. Při výuce českého jazyka se kromě těchto tradičních metod využívají
metody samostatné práce, diskuse, rozhovor na aktuální témata, rozbor nedostatků ve
vyjadřování (sebehodnocení), průběžně jsou zařazovány testy, praktický slohový výcvik,
diktáty a různé typy pravopisných cvičení. Důraz je kladen také na samostatné vyhledávání a
zpracovávání informací v rámci referátů doplňujících učivo.
V odborných předmětech jsou vyučovací metody dány převahou odborně praktického
charakteru učiva. V laboratorních a praktických cvičeních spočívají hlavní formy výuky podle
konkrétného učebního plánu ve využívání takového zkoušení a prověřování, které vedle
získání potřebných faktů vyžaduje hlubší zamyšlení nad problémem a při rozborech problémů
umožní žákům naučit se vyjádřit vlastní názor a kriticky hodnotit názory jiné. Vyučující při
laboratorních cvičeních formou frontálního vyučování spojenou s názornými ukázkami učí
žáky porozumět zadání úkolu, určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení
problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit
-7–
správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Přitom praktikuje metodu individuálního
působení a práce s každým jednotlivým žákem. Kontroluje a koriguje výkon žáka a směruje
ho k rozvíjení jeho dovedností a odborných schopností.
V 1.- 3. ročníku je zařazena odborná praxe na pracovištích fyzických nebo právnických
osob, které mají oprávnění k činnostem souvisejícím s daným oborem. v rozsahu 2 týdnů – 60
hodin.
Ostatní aktivity:
Pro rozvoj výše uvedených klíčových a odborných kompetencí jsou v rámci výuky i mimo
vyučování začleňovány následující aktivity:
1. Vzdělávací aktivity předmětu Český jazyk a literatura
• literární a jazykové soutěže (Olympiáda z českého jazyka)
• návštěvy kulturních institucí (knihovny, galerie, muzea)
• návštěvy kulturních akcí (filmová a divadelní představení, vernisáže)
• besedy s autory
2. Vzdělávací akce v rámci prevence sociálních a patologických jevů
• besedy s Policií ČR
• besedy s Městskou policií
• přednášky „S tebou o tobě“
• akce „Studenti čtou a píší do novin“ ve spolupráci s deníkem MF Dnes
3. Vzdělávací akce v rámci výuky občansko-vědního základu
• besedy s pracovníky Úřadu práce
• besedy s pracovníky bankovního sektoru na téma Finanční trhy
• besedy se sociálními partnery
4. Odborné exkurze
• chráněná území
• geologické jevy
• ohrožené a regionálně významné druhy
• šetrně hospodařící zemědělské subjekty a lesní závody
• vodohospodářská díla
• těžební závody
• zařízení pro zpracování a využití odpadu
5. Matematické a chemické soutěže
• soutěž „Klokan“
• chemická olympiáda
6. Sportovní aktivity
• lyžařský výchovně-vzdělávací zájezd
• sportovně-turistický kurz
• volejbalový turnaj 17. listopadu
• mezitřídní sportovní akce družstev ve Sportovních hrách (košíková, volejbal, kopaná,
lehká atletika a víceboj)
-8–
2.1.2. Způsoby začlenění průřezových témat
Do ŠVP jsou začleněna prostřednictvím učebních osnov čtyři průřezová témata – Občan
v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a
komunikační technologie následujícím způsobem:
1. Průřezové téma Občan v demokratické společnosti
Jeho základním cílem je působení na demokratické postoje a hodnotovou orientaci žáků, kteří
jsou vedeni:
• ke slušnosti, zdvořilosti, ochraně morálních i hmotných hodnot a veřejných zájmů
• k získávání zdravé míry sebevědomí a zodpovědnosti při zachování odpovídajícího
stupně sebekritičnosti a tolerance k ostatním
• k získávání informací a schopnosti orientovat se v problematice občanské společnosti
• ke schopnosti utváření kompromisů mezi mírou osobní svobody a sociální
odpovědnosti
• k ochotě angažovat se pro zájmy veřejné s aktivní účastí na životě společnosti
Tato témata spolu s tématy vzdělávání pro výchovu k občanství (historický vývoj
společnosti, struktura společnosti, otázky kultury a náboženství, problematika současného
světa, státu, politických systémů, etiky, morální a právní výchovy, sociální a osobnostní
výchovy) jsou realizována hlavně v předmětech občanská nauka, dějepis, ekonomika, český
jazyk a literatura a cizí jazyk. Snaha naučit žáky kladnému přístupu k sobě samému. k životu ,
ostatním lidem a hodnotám ovšem průřezově prochází všemi předměty vzdělávacího
programu.
Mediální výchova je zahrnuta do výuky předmětů český jazyk a literatura, cizí jazyk,
informační a komunikační technologie a občanská nauka. Je zaměřena na výchovu k orientaci
v mediálním prostoru a jeho kritické analýze.
2. Průřezové téma Člověk a životní prostředí
Smyslem tohoto tématu je naučit žáky poznávat svět a životní prostředí ve vzájemných
souvislostech. Žáci jsou vedeni:
• k porozumění přírodním zákonům a jevům a pochopení následků vyplývajících z
jejich porušování člověkem
• k uvědomování si odpovědnosti za ochranu a uchování přírodního prostředí a krajiny
• k orientaci v globálních problémech lidstva ve spojitosti se životním prostředím
Součástí environmentální výchovy je osvojení podvědomých postojů a návyků, jako je
separace odpadů, hledání ekologicky šetrných technologických postupů, hospodárná
manipulace se surovinovými zdroji a aktivní zapojování do ochrany a zlepšování životního
prostředí.
Toto téma je vzhledem k typu oboru součástí všech předmětů vzdělávacího programu,
zejména předmětů biologie, základy ekologie, občanská nauka, ekonomika, dějepis, geografie
i ostatních odborných předmětů.
3. Průřezové téma Člověk a svět práce
Průřezové téma Člověk a svět práce je začleněno do předmětů český jazyk a literatura,
IKT, občanská nauka, ekonomika a odborných předmětů. K jeho aplikaci přispívají nejen
vzdělávací strategie v rámci výuky ve třídě, ale i aktivní spolupráce vyučujících s výchovným
poradcem a sociálními partnery při řešení problémů a organizaci mimoškolních aktivit. Důraz
je kladen na to, aby žáci byli připravováni k úspěšnému uplatnění na současném trhu práce a
orientovali se v pracovněprávních vztazích. Významnou roli zde mají odborné exkurze,
setkání se zaměstnavateli, návštěvy prezentací firem a souvislé ročníkové praxe.
-9–
Výsledkem tohoto působení jsou tyto kompetence žáků:
• porozumění základním otázkám pracovního poměru (práva a povinnosti
zaměstnavatele a zaměstnance)
• poznání základních principů soukromého podnikání
• motivace žáka k aktivnímu postoji k práci a vlastní profesní kariéře
• motivace k dalšímu sebevzdělávání jakožto podmínce úspěšného profesního postavení
• schopnost vlastní prezentace při jednání s potenciálním zaměstnavatelem
• dovednost efektivně vyhledávat informace o možnostech dalšího vzdělávání,
pracovních nabídkách a profesních příležitostech
4. Průřezové téma Informační a komunikační technologie
Cílem tohoto tématu v rámci výuky IKT je osvojení si využívání všech prostředků
současných informačních a komunikačních technologií při vzdělávání, budoucí profesi i
soukromém životě. Téma je chápáno jako nezbytná základní kompetence pro integrální
začlenění absolventa do společnosti a světa práce. Z tohoto důvodu tvoří součást výuky i ve
všech vyučovacích předmětech. Nejdůležitějšími vzdělávacími strategiemi procházejícími
téměř všemi předměty vzdělávacího programu jsou např. vyhledávání informací, sledování
událostí a zpracování poznatků, používání multimediálních výukových programů, zpracování
odborných protokolů atd. Pro aplikaci průřezového tématu informační a komunikační
technologie je přímo vytvořen předmět informační a komunikační technologie (stejnojmenný
předmět směřující k základním dovednostem). Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli
schopni:
• práce s počítačem a jeho perifériemi, včetně pochopení hardwarového a softwarového
vybavení
• využívat běžné kancelářské programy
• při kreativních činnostech ovládat speciální vektorové a rastrové programy, pracovat s
fotografiemi a videem
• komunikovat prostřednictvím e-mailové pošty a komunikačních programů
• získávat informace z dostupných zdrojů a dále s nimi pracovat
• prezentovat výsledky své činnosti digitální formou a prostřednictvím www stránek
• vytvářet tabulky, grafy a prezentace
• pracovat se základním ekonomicko-organizačním firemním softwarem
• pracovat s odbornými geografickými informačními systémy
2.2. Organizace výuky
Výuka probíhá podle pravidelného rozvrhu hodin. Laboratorní a terénní cvičení v
odborných předmětech jsou ve výuce realizována formou delších bloků pro efektivnější
využití času a získání pracovních kompetencí.
V prvním ročníku se žáci účastní týdenního lyžařského výcvikového kurzu, v rámci
kterého jsou kromě lyžařských dovedností rozvíjeny dovednosti první pomoci, týmového
chování, základy zdravé výživy.
Ve třetím ročníku jsou pořádány týdenní letní výcvikové kurzy s turistickou, vodáckou
nebo cyklistickou tematikou pro vybrané třídy. Účast na letním výcvikovém kurzu je pro žáky
podmíněna dobrým prospěchem a chováním, nízkou absencí, případně aktivitou při tělesné
výchově. U žáků osvobozených z tělesné výchovy je účast na kurzu podmíněna lékařským
potvrzením.
Praktické vyučování zahrnuje odbornou praxi mimo školu, které se účastní žáci 1. – 3.
ročníků na konci školního roku. Odborná praxe trvá 10 pracovních dnů přímo na pracovištích
vybraných sociálních partnerů školy – závodů nebo jiných podnikatelů, kteří mají oprávnění k
- 10 –
činnostem souvisejícím s daným oborem. Účelem praxe je poznání konkrétních výrobních
pracovišť a autentických pracovních podmínek. Žákům jsou na základě smlouvy s
poskytovatelem praxe přiděleni konzultanti, kteří jim vysvětlují problematiku organizace
práce, strukturu pracovního procesu, technologické postupy či zásady řízení pracovních
kolektivů. O vykonání praxe pak žáci předkládají potvrzení sociálního partnera a svou
závěrečnou zprávu. Významným výchovným prvkem je podmínka, aby si žáci umístění na
praxi zabezpečili samostatně. Získávají tak další z klíčových kompetencí. Průběh praxe je
administrativně a po stránce pracovněprávních vztahů zajištěn smlouvou, která je před
nástupem potvrzena příslušným poskytovatelem praxe.
2.3. Způsob hodnocení žáků
2.3.1. Metody hodnocení
Základní normou pro hodnocení žáků jsou pravidla hodnocení, která jsou součástí
školního řádu ustanoveného školou na základě školského zákona. Různé formy hodnocení –
písemné, ústní, testy s uzavřenými nebo otevřenými úlohami, sebehodnocení, spolu s různým
způsobem hodnocení – známkování, slovní hodnocení, bodový systém – směřují k posouzení
základních kompetencí. Žáci jsou hodnoceni podle předem stanovených kritérií specifických
pro daný předmět.
Účelem hodnocení je hlavně kladné motivační působení nejen pro zkoušeného, ale i pro
ostatní kolektiv třídy, podpora rozvoje sebeposuzování a sebehodnocení i využití principu
zpětné vazby v procesu vyučování. Při hodnocení se vychází z metody individuálního
přístupu a diagnostiky zejména v případě žáků se specifickými vývojovými poruchami učení.
Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných
předmětů se provádí formou ústní a písemnou. Písemné hodnocení je formou otevřených úloh
nebo testem. Kromě faktických znalostí se hodnotí i forma vyjadřování a vystupování. U
písemných prací se zohledňuje i grafická stránka. Dále se hodnotí samostatná domácí práce a
referáty i aktivita žáka při vyučování.
V praktickém vyučování se hodnotí všeobecná i odborná zručnost, aktivita žáka při
zadaném úkolu, samostatná práce, protokol zpracovaný podle požadavků, dodržování
bezpečnosti práce, přesnost a opakovatelnost dosažených výsledků, udržování pracovního
místa v čistotě a pořádku, zacházení se svěřenými pomůckami. Součástí praktické výuky je
také odborná praxe. O jejím vykonání žáci předkládávají potvrzení spolu s písemným
hodnocením praktikanta; bez tohoto potvrzení žák nebude klasifikován:
- v 1.ročníku z předmětu geografie
- ve 2. a 3. ročníku z předmětu životní prostředí
2.3.2. Společné zásady hodnocení
Všichni vyučující dodržují stejné hlavní zásady hodnocení:
• hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická;
• důležité je, aby nehodnotil jen sám učitel – využívá formy sebehodnocení a
kolektivního hodnocení;
• hodnocení musí dát perspektivu všem žákům – zvláště těm slabým a žákům se
SVP;
• základem pro hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k žákům;
• respektování práva žáka na individuální rozvoj;
- 11 –
učitel není jen ten, kdo stále určuje a hodnotí, ale vede na cestě poznání, inspiruje
a pomáhá;
• chyba není považována za nežádoucí jev, ale za přirozený, průvodní znak
poznávání.
Součástí analýzy hodnocení výsledků vzdělávání v jednotlivých čtvrtletích a pololetích
školního roku je diagnostika problémů a zařazování žáků, kteří nejsou úspěšní, do zvýšené
péče. V součinnosti ředitele školy, výchovného poradce, příp. školního psychologa a učitelů
jsou voleny takové metody práce s žákem a jeho zákonnými zástupci, jejichž cílem je zvýšení
motivace ke studiu a šancí na úspěšné zvládnutí vzdělávání. V rámci individuální práce s
žákem věnuje učitel pozornost sebehodnocení žáka a pomáhá mu nalézt příčiny nesouladu
mezi sebehodnocením a vlastním hodnocením učitele, odhalit příčiny neúspěchu, rezervy a
cesty ke zlepšení.
Při hodnocení žáků se specifickými vývojovými poruchami učení jsou klasifikační
požadavky přizpůsobeny druhu poruchy. Je upřednostněn takový druh zkoušení (písemné,
ústní), který je z hlediska poruchy výhodnější a je prodloužen čas zkoušení. Písemný projev
ruční lze nahradit počítačovým záznamem v textovém editoru. U žáků z odlišného sociálněkulturního prostředí může být ve zdůvodněných případech při hodnocení českého jazyka a
cizích jazyků přihlédnuto k jejich specifickým problémům
Celkovým zhodnocením práce žáka je písemné vysvědčení na závěr příslušného ročníku,
resp. maturitní vysvědčení.
•
2.4. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami a žáků
mimořádně nadaných
2.4.1. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
K výchově a vzdělávání žáků s určitými specifickými vzdělávacími potřebami škola
přistupuje tak, že:
• zajistí integraci těchto žáků do běžných školních kolektivů, což přispívá jak k
jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život, tak k lepšímu přístupu
majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným
znevýhodněním,
• v případě písemného doporučení školského poradenského zařízení škola povolí
žákovi se speciálním vzdělávacími potřebami na žádost zákonného zástupce nebo
zletilého žáka individuální studijní plán. Jeho obsah škola přizpůsobí charakteru
postižení. Studijní program přitom může prodloužit. Žákovi je v individuálním
programu stanovena povinná účast ve vybraných laboratorních cvičeních, kterých
se účastní společně s určenou třídou.
Nejčastěji se setkáváme s žáky se specifickými poruchami učení – dyslexií, dysgrafií,
dysortografií, s žáky s pomalým psychomotorickým tempem, syndromem ADD, výjimečně s
žáky s tělesným postižením. Ve spolupráci s pedagogicko – psychologickou poradnou volíme
individuální vzdělávací plán, prodlužujeme časové limity u písemných zkoušek,
doporučujeme pravidelnou přípravu podle instrukcí speciálního pedagoga doporučeného
žákovi poradnou. Tento odborník může navrhnout i kompenzační pomůcky. V mateřském
jazyce žák průběžně používá jazykové příručky, v cizím jazyce slovníky a gramatické
přehledy, často s vizuální úpravou, barevným rozlišením apod. Doma může pracovat se
speciálními počítačovými programy. U dysortografiků se do známky ze slohů nezapočítává
pravopis. Diktáty jsou pak bez známky, žák pracuje opět s příručkou. Při hodnocení žáka je
plně respektováno doporučení z poradny. Například se preferuje ústní zkoušení, má-li v něm
žák lepší výkony.
- 12 –
Jelikož se někdy porucha učení promítá do dalších předmětů, je evidována třídním
učitelem a oznamována příslušným vyučujícím / např. dyskalkulie v matematice /. Evidenci
všech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vede výchovný poradce. Výchovný
poradce a školní preventista se také starají o prevenci nežádoucích sociálních jevů v chování
žáků, zajišťují přednášky v rámci protidrogové prevence, besedu s městskou policií na téma
prevence kriminality a zapojení žáků do akcí charitativních organizací / např. Květinový den boj s rakovinou/.
Vzhledem k stále se zvyšujícímu počtu žáků, jejichž prvním jazykem není čeština, je
zapotřebí pracovat s těmito žáky individuálně.
Pro žáky se sociálním znevýhodněním a sociálně potřebné škola zřizuje sociální fond
učebnic, a to pro nejméně 10% žáků oboru.
Žáci ohrožení sociálně patologickými jevy jsou zařazeni do péče výchovného poradce a
jejich chování je pravidelně sledováno a hodnoceno. V těchto případech škola spolupracuje se
školskými poradenskými zařízeními, sociálními pracovníky a jinými odborníky. Pokud jde o
žáky z jiného sociálně kulturního prostředí, jsou prostřednictvím třídního učitele se sociálněkulturními zvláštnostmi těchto žáků seznámeni i ostatní žáci, aby byli schopni lépe pochopit
jejich projevy a problémy. Ve všech případech zdravotního a sociálního znevýhodnění jsou
pedagogičtí pracovníci, kteří žáka vzdělávají, s okolnostmi znevýhodnění seznámeni a je
jejich povinností řídit se doporučeními vyplývajícími z daného druhu znevýhodnění.
2.4.2. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Podpora mimořádně nadaných žáků je žádoucí nejen vzhledem k žákům samotným, ale
má zásadní význam pro společnost. Zvláště v technických oborech, kde se předpokládá, že
budou někteří absolventi pokračovat ve studiu na vysokých školách nebo pracovat ve
výzkumných střediscích je žádoucí podchytit nadané žáky a soustavně s nimi pracovat. Mezi
mimořádně nadané žáky tedy nepatří pouze žáci s mimořádnými schopnostmi uměleckými
nebo pohybovými, ale i žáci, kteří prokazují mimořádně vysokou úroveň výkonů ve všech,
nebo pouze v určitých činnostech či oblastech vzdělávání, projevují v těchto činnostech
vysokou motivaci, jsou v nich cílevědomí a kreativní.
Ve výuce těchto žáků jsou využívány náročnější metody a postupy, problémové a
projektové vyučování, samostudium, práce s informačními a komunikačními technologiemi
aj. Žáci jsou také hodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce (jako vedoucí i jako
členové), a také jsou vedeni k co nejlepším výkonům i v předmětech, na které nejsou
orientováni. Žáci jsou zapojováni ve zvýšené míře do soutěží, které odpovídají oblasti nadání.
Škola umožňuje těmto žákům rozšířenou výuku některých předmětů, popř. vzdělávání podle
individuálního vzdělávacího plánu. Ředitel školy může, za podmínek daných školským
zákonem, přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování
předchozího ročníku.
2.5. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
Škola průběžně dbá o dodržení bezpečnosti a ochrany zdraví osob při vzdělávání a
činnostech, které se vzdělávacím procesem souvisejí. Tato činnost vychází z platných
právních předpisů (Zákoník práce, vyhlášky MZ, zákon o požární ochraně a dalších
souvisejících předpisů BOZP či metodických pokynů MŠMT ČR).
Škola má zpracován systém vnitřních předpisů, které řeší zejména školení a výchovu
zaměstnanců a žáků, hodnocení rizik při školních aktivitách, zdravotní péči, používání
osobních ochranných pracovních prostředků, postupy při úrazech zaměstnanců a žáků a při
mimořádných situacích. Nedílnou součástí těchto předpisů jsou místní provozní bezpečnostní
předpisy pro pracovní a sportovní činnosti.
- 13 –
Se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevencí podle stanovených
osnov jsou žáci seznámeni při vstupním školení a v úvodních hodinách praktických cvičení na
začátku každého školního roku. Dále jsou periodicky seznamováni se školním řádem a
zásadami bezpečného chování. V laboratořích jsou na počátku školního roku prokazatelně
školeni o laboratorním řádu a bezpečnostních normách školy. Před zahájením externí praxe
jsou na základě písemné smlouvy žáci proškoleni poskytovatelem praxe. V laboratořích a
dílnách jsou důsledně vedeni k používání pracovních oděvů a ochranných pomůcek. Podobné
poučení se provádí před odjezdem na sportovní výcvikové kurzy, vícedenní exkurze a
výměnné praxe. Náplň všech školení se řídí platnými právními předpisy. Současně se
školením jsou žákům podávány informace o rizicích vyhodnocených při jednotlivých
činnostech.
Škola dále provádí pravidelné kontroly a revize elektrických zařízení, strojů a přístrojů,
plynových instalací a spotřebičů, hasicích přístrojů, hydrantů, hromosvodů, kotelny a rozvodů
tepelných médií a tělocvičného vybavení. Dbá o nezávadný stav objektu, technických
zařízení, sportovních ploch.
Škola eviduje a registruje případné školní úrazy včetně úrazů způsobených mimo školu a
jejich odškodňování. Značný důraz je kladen také na celkové vědomí žáků ohledně
uvědomělého dodržování bezpečnostních zásad, smyslu pro pořádek, hygienických návyků
včetně odmítání asociálních projevů chování, jako je násilí, šikana, xenofobie a podobné
společensky negativní jevy. Škola má zpracován dlouhodobý plán prevence sociálně
patologických jevů, který je samostatným školním dokumentem.
Zaměstnanci školy jsou pravidelně a prokazatelně proškolováni v otázkách BOZP a PO.
Ve tříletých cyklech se podrobují preventivní lékařské prohlídce.
2.6. Podmínky pro přijetí ke vzdělávání
2.6.1. Obecná kritéria
Žák může být přijat ke vzdělávání po splnění povinné školní docházky. K prokázání
vhodných schopností, vědomostí a zájmů slouží v prvním kole přijímací zkouška z obecných
studijních předpokladů, posouzení výsledků dosažených při ukončení základního vzdělání na
základě vysvědčení a posouzení výstupního hodnocení vydaného základní školou. Konkrétní
kritéria přijímací zkoušky budou zveřejněna na internetových stránkách školy. Ředitel školy
může od přijímací zkoušky na základě aktuálního stavu přijímacího řízení na škole svým
rozhodnutím pro daný školní rok upustit.
2.6.2. Zdravotní způsobilost
Obor Ekologie a životní prostředí nevyžaduje stanovení zvláštních zdravotních
požadavků. Nicméně, uchazeči ke vzdělávání dokládají zdravotní způsobilost lékařským
potvrzením.
Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou. Její konání se řídí školským zákonem a
příslušnými prováděcími předpisy. Maturitní zkouška se skládá se z části společné a
profilové.
V části společné žák koná 3 povinné zkoušky a maximálně 3 nepovinné zkoušky. Povinné
zkoušky jsou: zkouška z českého jazyka a literatury, zkouška z cizího jazyka a volitelná
zkouška. V rámci volitelné zkoušky si žák vybírá z nabídky: IKT, matematika a občanský a
společenskovědní základ.
- 14 –
Profilová zkouška se skládá ze 3 povinných zkoušek a maximálně 2 nepovinných
zkoušek.
Povinná zkouška zahrnuje první zkoušku z předmětu geografie a druhou zkoušku z
předmětu ochrana přírody. Třetí povinnou maturitní zkoušku tvoří praktická maturitní práce z
předmětu životní prostředí a její obhajoba před zkušební maturitní komisí.
Nabídku nepovinných zkoušek určí ředitel školy nejpozději 12 měsíců před konáním
maturitní zkoušky.
Dokladem o ukončení vzdělávání je vysvědčení o maturitní zkoušce, které umožňuje
žákovi ucházet se o další vzdělávání na VOŠ nebo vysoké škole
- 15 –
3. MATERIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
ZABEZPEČENÍ VÝUKY
3.1. Personální podmínky
Kompletní výuku zajišťuje tým pedagogických pracovníků, většinou s dlouholetou
pedagogickou praxí. Všichni vyučující mají potřebnou aprobaci pro předměty, které vyučují.
Učitelé odborných předmětů jsou absolventy vysokých chemicko-technologických nebo
vysokých škol přírodovědného zaměření nebo absolventy pedagogické fakulty. Vyučující se
průběžně dále vzdělávají samostudiem, účastí na odborných kurzech, seminářích a školeních
v rámci DVPP.
Předmětové komise:
Společně s vedením školy se na vzdělávání žáků a zkvalitňování výuky v konkrétních
předmětech podílí tyto předmětové komise (dále jen PK) složené z pedagogů příslušných
předmětů:
• PK pro český jazyk a literaturu
• PK cizích jazyků
• PK společenskovědní
• PK přírodovědní
• PK tělovýchovná
• PK chemicko-technologická
• PK výtvarná
• PK dílenská
• PK výtvarná se pro svou rozsáhlost a rozmanitost jednotlivých výtvarných oborů a
předmětů ještě dělí na sekce:
 všeobecněvýtvarnou
 keramickou
 grafickou
 fotografickou
Členové PK se pravidelně scházejí na schůzkách, které svolává její předseda. Z každé
schůzky je vyhotoven zápis, který je předán vedení školy, které jeho závěry následně projedná
na radě vedení školy. Povinnosti PK jsou následující:
• spolupracuje s vedením školy na udržování vysoké úrovně výuky v rámci konkrétních
předmětů. Reaguje na podněty vedení školy, ale přináší i vlastní návrhy ke zlepšení
efektivity práce PK a kvality výuky daných předmětů
• doporučuje vedení školy další vzdělávání vyučujících PK
• koordinuje všechny vzdělávací akce v rámci svých předmětů, v případě potřeby
spolupracuje s dalšími PK
• spolupracuje s vedením školy na odborných částech školních vzdělávacích programů v
předmětech dané PK
• vyhotovuje a schvaluje jednotlivé tématické učební plány předmětů v rámci PK a
navrhuje jejich obměnu v souvislosti s novými vzdělávacími plány a strategiemi školy
a novými trendy v daném oboru
• má přehled o vybavení odborných učeben strojním zařízením a pomůckami,
doporučuje nákupového vybavení v souladu s učebními plány a novými trendy,
zajišťuje v PK optimální využití pomůcek
- 16 –
spolupracuje s vedením školy při vyhledávání rizik a při dodržování bezpečnosti práce
a hygieny a navrhuje proškolování členů PK
• v rámci své odbornosti spolupracuje s vedením školy na zkvalitňování prezentace
školy na veřejnosti
• všechny podněty může kdykoli konzultovat s vedením školy, je povinna upozorňovat
vedení školy na veškeré nedostatky v chodu školy
• plní další mimořádné úkoly zadané ředitelem školy v rámci vzdělávání žáků a chodu
školy
Na škole působí v souladu s platnými právními předpisy výchovný poradce, metodik
prevence sociálně patologických jevů a ICT koordinátor.
•
3.2. Materiální podmínky
Součástí školy jsou dvě propojené budovy a samostatná tělocvična s posilovnou a školním
hřištěm. V původní historické budově z období Art –Déco dokončené v roce 1924 sídlí
ředitelství školy. Jsou zde též situovány školní dílny, laboratoře, fotokomora, některé odborné
učebny PC a reprezentační výstavní síň se sbírkami porcelánu. V zadním traktu je napojen
objekt s plynovými pecemi pro výpal školních výrobků. Ve sklepních prostorách se nachází
přípravna hmot, elektrické pece, zámečnická a keramická dílna, sklady forem a hotových
výrobků. Tato část školy včetně části původního mobiliáře a zbytků strojního vybavení dílen
je v registraci památkového úřadu. Druhá budova s hlavním vchodem pochází z počátku 60.
let minulého století. Vchod do školy je zabezpečen čipovým systémem. V přízemí jsou kromě
vstupního vestibulu se šatnami žáků lokalizovány výukové a dílenské prostory učňovských
oborů. Průchodem se dále vchází do tělocvičny, posilovny a hygienických vybavení. V
dalších dvou podlažích jsou ostatní výukové prostory, kreslírny, laboratoře, fotoateliér,
odborné učebny, kabinety vyučujících a sborovna. V rekonstruovaných půdních prostorách se
nachází sochařský ateliér, knihovna a společenská místnost (studovna). Podesty mezi
jednotlivými podlažími jsou využity jako výstavní prostory pro prezentaci ročníkových a
maturitních prací žáků.
Pro praktické vyučování žáků technických oborů slouží 3 chemické laboratoře. Jsou
koncipovány a vybaveny tak, aby pokryly požadavky jednotlivých praktických odborných
předmětů.
Součástí uzavřeného školního areálu jsou dvě hřiště a atrium s technickým objektem a
garáží pro školní automobil. Tento pozemek je výhledově plánován jako relaxační prostor pro
žáky.
Školní učebny jsou vybaveny klasicky jak mobiliářem, tak technickými a didaktickými
pomůckami a přístroji. Vybavení odborných učeben je v rámci finančních možností průběžně
modernizováno s důrazem na PC techniku včetně aktuálního softwaru, skenerů a tiskáren. Ve
škole je zbudována interaktivní učebna s interaktivní tabulí a moderními výukovými
programy i kvalitní jazyková učebna. Škola disponuje internetovou sítí rozvedenou kromě
příslušných učeben také do jednotlivých kabinetů a sborovny, kde jsou umístěny kopírovací
přístroje.
Prostřednictvím internetu je umožněna též průběžná informovanost veřejnosti (internetové
stránky školy) i žáků a rodičů (informační systém Katedra).
- 17 –
4. SPOLUPRÁCE ŠKOLY SE SOCIÁLNÍMI
PARTNERY
Spolupráce se sociálními partnery je významným prvkem v zajišťování efektivní výuky
daného oboru. Náplň spolupráce spočívá v:
• poskytování materiální pomoci (vybavení výpočetní technikou, poskytování
provozních hmot, surovin a polovýrobků pro další zpracování žáky, výrobou
náročných tiskových vstupů, technické podpory v oblasti údržby a oprav strojů a
zařízení školních dílen atd.)
• zajištění výkonu souvislých praxí v 1. – 3. ročníku
• umožnění odborných exkurzí, výstav a prezentací
• poskytování odborných technických, technologických a ekonomických konzultací
Sociálními partnery školy jsou:
• chemické závody
• úpravny pitných a odpadních vod
• laboratoře výrobních závodů různých odvětví průmyslu
• laboratoře zdravotnických a hygienických zařízení
• lékárny
• kontrolní laboratoře přírodních zdrojů
• orgány ochrany přírody
• rodiče žáků, kteří jsou schopni a ochotni spolupráce se školou v oblasti svého
profesního působení
• sdružení rodičů a přátel školy, které dotuje nebo financuje vybrané školní, mimoškolní
a prezentační aktivity školy
• zástupci rodičů a odborné veřejnosti (zástupci zřizovatele), kteří zasedají ve školské
radě
• krajský úřad práce, Policie ČR a další regionální veřejné instituce
- 18 –
5. UČEBNÍ PLÁN
Název ŠVP:
Dosažený stupeň vzdělání:
Platnost ŠVP:
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů
Povinné vyučovací předměty
Český jazyk a literatura*
1. cizí jazyk*
Občanská nauka*
Dějepis
Matematika*
Fyzika
Chemie
Biologie*
Základy ekologie*
Speciální botanika
Tělesná výchova
Informační a komunikační technologie*
Ekonomika*
Fyzikální chemie
Analytická chemie
Ekologie
Geografie*
Geologie a pedologie*
Hydrologie a klimatologie*
Ochrana životního prostředí*
Speciální právo*
Volitelné vyučovací předměty
Seminář z cizího jazyka*
Seminář z občanské nauky*
Seminář z informačních a komunikačních technologií*
Seminář z matematiky*
Celková týdenní hodinová dotace
Nepovinné vyučovací předměty
2.cizí jazyk
Počet týdenních
vyučovacích hodin
Celkový
počet
hodin za
1.roč. 2.roč. 3.roč. 4.roč. vzděláv.
3
3
2
2
4
3
3
2
1
0
2
2
0
3
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
32
2
2
3
3
1
0
3
2
3
2
0
0
2
2
0
0
1
2
2
2
0
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
31
2
2
3
3
1
0
2
0
0
2
0
3
2
2
2
0
0
0
0
1
1
2
2
2
1
3
2
2
2
2
2
34
2
2
3
3
1
0
3
0
0
0
0
0
2
0
2
0
0
0
0
1
2
0
7
0
2
3
2
2
2
2
2
31
2
2
12
12
5
2
12
5
6
6
1
3
8
6
4
3
1
2
2
6
3
2
12
2
3
6
4
4
4
4
4
128
8
8
- 19 –
Poznámky:
• Ve výuce 1.cizího jazyka pokračují žáci ve studiu toho jazyka, kterému se učili na ZŠ.
• Škola nabízí žákům výuku anglického a německého jazyka.
• Škola nabízí žákům 2.cizí jazyk formou nepovinného předmětu, který bude vyučován
od října 1.ročníku na základě zájmu žáků. Podmínkou pro zahájení vyučování
nepovinného předmětu je minimální počet přihlášených žáků 12 na začátku školního
roku.
• Volitelné předměty jsou zařazeny do vzdělávacího programu od 3.ročníku. Žáci si
volitelný předmět zvolí do konce pololetí 2.ročníku, přičemž bude vyučován ten
předmět, který si zvolí většina žáků třídy.
• Volitelné předměty jsou vyučovány jako podpora maturitní zkoušky. Předpokládá se,
že si žáci mezi těmito předměty volí v souladu se záměrem pro vykonání maturitní
zkoušky.
• Značkou * jsou v učebním plánu označeny maturitní předměty.
• K zařazení nových poznatků a aktuálních otázek může učitel provést v učebních
osnovách ŠVP úpravy učiva až do výše třiceti procent.
• Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který
postupuje podle platných předpisů stanovených MŠMT ČR.
• Sportovní kurzy se organizují v souladu s metodickými pokyny MŠMT ČR.
Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku:
Činnost / ročník
Vyučování dle rozpisu učiva
Sportovní výcvikový kurz
Odborná praxe
Maturitní zkouška
Časová rezerva
Celkem týdnů
1.ročník
34
0-1
2
0
3-4
40
2.ročník 3.ročník 4.ročník
34
34
30
0-1
0-1
0
2
2
0
0
0
2
3-4
3-4
5
40
40
37
- 20 –
6. ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ
V RVP DO ŠVP
RVP
ŠVP
Vzdělávací oblasti a
obsahové okruhy
Min. počet Vyučovací předm ět
týdenních
vyuč.
hodin
celkem
Jazykové vzdělávání
Český jazyk
Cizí jazyk
Společenskovědní
vzdělávání
Přírodovědné vzdělávání
5
10
5
7
Matematické vzdělávání 8
Estetické vzdělávání
5
Vzdělávání pro zdraví
Vzdělávání v IKT
Ekonomické vzdělávání
Environmentální příprava
8
6
4
22
Ochrana životního
prostředí
Monitorování životního
ptostředí
Volitelné předměty
14
Celkový počet hodin
Nepovinné předměty
Odborná praxe
Sportovní kurzy
128
4
4 týdny
0 týdnů
1.cizí jazyk
Občanská nauka
Dějepis
Fyzika
Chemie
Biologie
Základy ekologie
Matematika
Občanská nauka
Tělesná výchova
Informační a komunikační technologie
Ekonomika
Biologie
Fyzikální chemie
Analytická chemie
Ekologie
Geografie
Geologie a pedologie
Hydrologie a klimatologie
Speciální právo
Ochrana životního prostředí
Speciální botanika
Seminář z cizího jazyka
Seminář z občanské nauky
Seminář z informačních a komunikačních technologií
Seminář z matematiky
Seminář z chemie
Seminář z fyziky
2.cizí jazyk
Odborná praxe
Sportovní kurzy
Počet
týdenníc
h vyuč.
hodin
celkem
Využití
disponi
b.
hodin
6
12
4
2
5
6
2
1
12
6
1
8
6
4
4
3
1
2
2
6
3
2
2
3
12
6
3
4
4
4
4
4
4
128
8
6 týdnů
2 týdny
1
2
1
3
3
4
1
1
2
2
1
5
4
30
- 21 –
7. UČEBNÍ OSNOVY
- 22 –
Učební osnova předmětu
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Kód a název oboru: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí
Celkový počet hodin za vzdělávání: 396 hodin
Platnost učební osnovy: od 1.září 2010 počínaje 1.ročníkem
Pojetí vyučovacího předmětu
Obecný cíl:
Český jazyk a literatura je součást všeobecného vzdělávání a je základem rozvíjení
většiny klíčových schopností a dovedností, které žákům pomáhají zvládat ostatní vyučovací
předměty. Ovlivňuje začleňování mladého člověka do společnosti, jeho osobní i profesní
život, ovlivňuje i utváření jeho hodnotové orientace. Základním cílem předmětu je vychovat
žáky ke srozumitelnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílet se na rozvoji jejich
duchovního života, přispět tak k jejich dobrému uplatnění v životě.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák chápal: jazyk jako systém a zvládl jej jako nezbytný
předpoklad pro vzdělávání cizích jazyků i pro společenské a pracovní uplatnění, mateřský
jazyk jako výsledek kulturního a historického vývoje národa, nutnost kritického hodnocení
informací a nutnost volby vhodného způsobu i prostředků při jejich interpretaci či při
obhajobě názorů, při komunikaci obecně; význam umění pro člověka, propojenost slovesné
kultury s ostatními druhy umění, analýzu a interpretaci uměleckého textu na pozadí
historických a společenských souvislostí a prováděl ji se znalostí základních literárněteoretických pojmů
Charakteristika učiva:
Předmět Český jazyk a literatura spojuje tři oblasti, které se vzájemně doplňují.
Složka jazyková společně s komunikační a slohovou výchovou rozvíjejí komunikační
schopnosti a dovednosti žáků a učí je užívat jazyk jako prostředek dorozumívání a myšlení.
Obě složky se podílejí na rozvoji sociálních kompetencí.
K plnění tohoto cíle přispívá i složka literární (práce s uměleckými texty), která
prohlubuje znalosti jazykové, kultivuje jazykový projev a pomáhá utvářet pozitivní vztah k
hodnotám i k jejich ochraně. Výchova literární je součástí estetického vzdělávání a zahrnuje
širší pohled na kulturní dění. Výuka předmětu směřuje ke schopnosti a dovednosti mluvit a
jednat s lidmi, kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně, používat spisovný jazyk, aplikovat
získané poznatky, pracovat s textem a informacemi. Při rozborech literárních textů lze
procvičovat nejen jazykové a literárněhistorické poznatky, ale i komunikační dovednosti.
Pojetí výuky:
Výuka jazyka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, rozvíjí je se
zřetelem na jejich profesní zaměření. Klade si za cíl prohloubit nabyté vědomosti a posunout
je na vyšší úroveň. Literární vzdělávání kromě podpory čtenářství, rozborů a interpretací děl
či ukázek vede žáky k celkovému přehledu o hlavních proudech a osobnostech české i
světové literární historie a kultury vůbec. Žáci jsou motivováni ke kulturním aktivitám.
Literární učivo je sestaveno v učebním plánu chronologicky. Vedle tradičních metod se
využívají metody vstřícného učení a samostatné práce, diskuse, rozhovor na aktuální témata,
rozbor nedostatků ve vyjadřování (sebehodnocení), průběžně jsou zařazovány testy, praktický
nám.17.listopadu, 36006 Karlovy Vary
22
- 23 –
slohový výcvik, diktáty a různé typy pravopisných cvičení (při nich zohledňujeme
dyslektiky).
Hodnocení výsledků:
Vychází z klasifikačního řádu, převažuje známkování na základě platné klasifikační
stupnice. Provádí se v kombinaci s ústním hodnocením, sebehodnocením i na základě
bodového systému. Součástí je hodnocení ústního i písemného projevu.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat:
Z charakteru předmětu i z uvedených cílů vyplývá značný podíl na rozvoji většiny
klíčových kompetencí a všech čtyř průřezových témat: např. komunikační schopnosti, týmová
práce, shromažďování a zpracování informací s využitím IKT, řešit problémy, „učit se učit“,
ochrana památek a životního prostředí.
Průřezové téma Člověk a svět práce se objevuje v 1. ročníku v řečnickém výcviku/
správná výslovnost, zásady mluveného projevu na veřejnosti , nonverbální komunikace/, ve
slohové výchově pak v učivu o úřední korespondenci / zásady psaní adres, dopisu, emailu/.Ve
2. ročníku se navazuje na administrativní styl probíráním konkrétních slohových útvarů /
žádost, plná moc, strukturovaný životopis, žádost o zaměstnání – odpověď na inzerát / a
pozornost je věnována i reklamě a mediální komunikaci v přímé souvislosti se studijním
zaměřením propagační výtvarnictví. Ve 3. ročníku pokračují řečnická cvičení, v odborném
stylu se žák učí psát výklad nebo odborný referát. Ve 4. ročníku se žák opět setká s
odbornými texty ve slohové výchově v rámci souhrnného opakování.
23
- 24 –
Rozpis výsledků vzdělávání a učiva
1.ročník - Jazyk: 1,5 hodiny týdně, celkem 51 hodin
Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
vlastními slovy vyjádří, proč se
učí českému jazyku, vyjmenuje
vm přehled o knihovnách a jejich
službách, orientuje se v knize
rozpoznává nebezpečí manipulace
vyplývající z nesprávného
zacházení se slovy
dbá na správnou výslovnost,
rozpozná nedostatky
dovede pracovat s Pravidly, ví, co
v nich nalézt může a co ne
pracuje s vhodnou normativní
příručkou, posoudí vhodnost
užitých výrazů a případně je
nahrazuje
čte s porozuměním, zpětně
reprodukuje a transformuje text
určí z ukázky funkční styl a
převažující slohový postup
v ukázce určí slohové postupy a
stavbu útvaru
zná zásady správného chování při
společenském styku
rozpozná vypravěče, adresáta,
pointu, fikci od reality
zpracuje samostatně ústně i
písemně vyprávění na dané i
zvolené téma
vyhledá a zpracuje informace
formou osobního dopisu
Jazyk a komunikace
• řeč a jazyk: charakteristika češtiny,
komunikace v životě člověka a
společnosti, druhy komunikace
• informatická výchova: informace a
jejich získávání, knihovny a jejich
služby, internet a další média, výpisek,
výtah, teze
• zvuková stránka jazyka: výslovnost,
zvuková stránka věty a projevu
• grafická stránka jazyka: pravidla
českého pravopisu, cvičení, psaní slov
přejatých (odborná terminologie)
• pojmenování a slovo: obohacování
slovní zásoby, užívání přejatých slov
• opakování a procvičování učiva
základní školy – průběžně (skladba,
tvarosloví, pravopis)
Komunikační a slohová výchova
• slohové postupy, útvary, styly a
slohotvorní činitelé, druhy slohu
• přehled základních slohových útvarů:
zpráva, oznámení, vypravování a popis
v umělecké literatuře, výklad
• běžná komunikace: konverzace,
vypravování v běžné komunikaci, jeho
základní znaky, jazyk vypravování,
mluvní cvičení, praktický slohový
výcvik, neverbální dorozumívání
• korespondence: druhy, forma, zásady,
adresa, (e-mail), praktický slohový
výcvik
Počet
hodin
26
25
24
- 25 –
1.ročník – Literatura, estetická výchova: 1,5 hodiny týdně, celkem 51 hodin
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
uvádí argumenty dokládající
význam umění pro člověka
rozezná umělecký text od
neuměleckého
pořizuje si výpisky a poznámky
čte s porozuměním
reaguje na text
využívá při práci s textem znalosti
z literární teorie
v nabídce rozliší latinku a
hlaholici
základní typy písem starověkých
civilizací
vypráví zvolený biblický příběh,
vystihne poučení
doloží inspiraci biblickým
námětem v díle moderního umělce
přiřadí konkrétní památky k
renesančnímu stylu u nás i v
Evropě
charakterizuje nové literární
útvary renesance
na základě četby interpretuje
příběh, vystihne téma novely
z Dekameronu
na základě vlastního výběru
přednese s porozuměním úryvek
uměleckého textu, podílí se
argumenty na hodnocení
spolužáků
má přehled o kulturních
památkách ČR zapsaných na
seznam UNESCO, lokalizuje je,
rozliší styly, v nichž byly
postaveny
vyjádří názor k problematice
ochrany památek
doloží modernost pojetí
Umění a jeho vliv na člověka, základní
pojmy
• literatura a lidová slovesnost, literární
věda, literární druhy a žánry, vybrané
pojmy z poetiky
Počet
hodin
9
Nejstarší literatury světa
• starověké orientální literatury, Starý a
Nový zákon, antická literatura, řecká a
římská – odkaz civilizaci, umění a
věda, dobové souvislosti
7
Středověká literatura
• křesťanství a vývoj kultury v Evropě,
dvorská epika, etapy vývoje našeho
písemnictví od 9. do 15. století v
historickém kontextu – legendy,
kroniky, písně, kázání, satiry, Kosmos,
Dalimil, Hus, Chelčický, umělecké
památky
Humanismus a renesance
• vysvětlení pojmů, předpoklady vzniku,
renesance v malířství, architektuře,
představitelé, památky v Evropě i u
nás, osobnosti evropské literatury –
Dante, Petrarca, Boccacio, Cervantes,
Villon, Shakespeare, recitace,
specifikace české renesance –
Blahoslav, Bible kralická, Veleslavín,
cestopisy
8
Baroko
• doba, znaky barokního umění,
umělecké památky u nás, v regionu, J.
A. Komenský a jeho světový význam,
představitelé oficiální literatury –
Bridel, Michna z Otradovic, Balbín aj.,
lidová slovesnost a její význam
3
8
25
- 26 –
vyučování u J. A. Komenského
-
účastní se diskuse na téma
dobrodružný román, nácviku
rozpoznání hodnotného díla od
braku
-
orientuje se v periodizaci a
charakteristice etap národního
obrození
uvede konkrétní příklady
obrozeneckého chemického
názvosloví
-
Klasicismus, osvícenství, preromantismus
• vysvětlení pojmů v kontextu s vývojem
poznání v 17. století, umělecké
památky, encyklopedisté, Moliére,
Goethe, dobrodružný román, Defoe
České národní obrození
• objasnění pojmu, charakteristika etap
vývoje na pozadí historických a
společenských změn do poloviny 19.
století, snahy jazykovědné, literární,
počátky českého divadla, českých
novin, Dobrovský, Jungmann, Palacký,
Kollár, Čelakovský aj.
• vývoj divadla
5
11
26
- 27 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
provádí základní slovotvorný a
morfologický rozbor stavby slova
při řešení úkolů aplikuje
teoretické znalosti, zdůvodňuje
své řešení
pracuje s normativní příručkou
(Slovník spisovné češtiny)
pracuje s Pravidly
prohlubuje své znalosti základů
českého pravopisu, rozpozná
chybu
vybere z nabídky podobu
pravopisně náležitou
v ukázce rozliší popis prostý,
odborný umělecký
sám vytvoří odborně zaměřený
popis
využívá odborných znalostí k
poskytnutí poučení o daném jevu
sestaví základní projevy
administrativního stylu
odliší podstatné informace od
nepodstatných
rozpozná v textu prvky
podbízivosti
sestaví jednoduché zpravodajské a
propagační útvary (zpráva,
pozvánka, nabídka)
Jazyk a komunikace
• opakování učiva 1. ročníku, test
• pojmenování nových skutečností:
slovotvorné vztahy mezi slovy,
způsoby tvoření slov, psaní zkratek a
značek, spojování slov a sousloví
• tvarosloví: slovní druhy, mluvnické
kategorie jmen a sloves, procvičování,
tvary slov ohebných, neohebné slovní
druhy
• procvičování pravopisu: složitější
případy shody, předpony s-, se-, z-, ze-,
spřežky, přídavná jména složená, velká
písmena, psaní slov přejatých, testy
• slohový postup popisný: subjektivní,
statický a dynamický popis, výstavba,
popis osoby, odborný popis pracovního
postupu, pracovní návod, vysvětlení,
definice, praktický slohový výcvik
• styl administrativní a jeho útvary: rysy
a druhy administrativních písemností,
formuláře, žádost, plná moc, životopis,
praktický slohový výcvik
• jazyk a styl žurnalistiky, mediální
výchova: zpravodajství a žurnalistika
jako oblasti masové komunikace,
zpravodajské útvary, analytické a
beletristické útvary, reklama, mediální
komunikace, rozbory textů, praktický
slohový výcvik
Počet
hodin
29
22
27
- 28 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
při interpretaci textů romantiků a
realistů uplatňuje znalosti
historických a společenských
souvislostí
uvede představitele naší i světové
hudby, malířství romantismu a
realismu
charakterizuje romantického
hrdinu
srovná znaky romantismu a
realismu v literatuře
definuje nové literární útvary
zhodnotí význam Máchovy poezie
přiřazuje k výrazným osobnostem
evropského romantismu a
realismu jejich hlavní díla
ukázky interpretuje, diskutuje o
nich
vypráví, napíše krátký příspěvek
do školního časopisu (povídku,
báseň…)
popíše hlavní vývojové tendence
české společnosti a literatury ve 2.
polovině 19. století
díla zařadí podle literárních druhů
a žánrů
doloží znalost některého
probíraného díla z filmové verze,
uvede rozdíly
vyloží příčiny měnící se atmosféry
ve společnosti koncem 19. století
a vlivu na umění
orientuje se v problematice
počátků kinematografie
objasní podstatu moderních
uměleckých směrů konce 19.
Století
uvede příklady z tvorby malířů a
básníků
popíše vhodné společenské
chování v divadle, kině, na
Romantismus
• historické souvislosti – přelom 18. a
19. století, nenaplněné ideály,
Vídeňský kongres, romantický postoj
ke světu
• projevy v umění, umělecké památky
• představitelé světového romantismu a
jejich díla: Byron, Scott, Puškin, Hugo,
specifické rysy našeho romantismu,
RKZ, Mácha, Tyl, Erben aj.
Předpoklady vzniku realismu
• umělecké zásady realismu a
naturalismu ve světě, prolínání
principů romantismu a realismu –
Gogol, Balzac, Flaubert, Stendhal,
Dickens, L.N.Tolstoj, Zola
• dobrodružná a vědecko – fantastická
literatura, podpora čtenářství: Dumas
st. Twain, Doyle, Poe, Verne, literární
brak
• literární pokusy - podpora tvůrčí
aktivity
Počet
hodin
14
5
Česká literatura ve 40. – 90. letech 19.
14
století
• společenské a politické poměry v české
společnosti, autoři a skupiny
• průkopníci realismu – Borovský,
Němcová, družina májová – Neruda aj
• ruchovci a lumírovci – Čech, Sládek,
Vrchlický
• historická próza – Jirásek aj.
• venkovská tematika – Rais
• autoři regionů – bratři Mrštíkové,
Preissová
• kritický realismus, RKZ, Masaryk
Přelom 19. a 20. století
14
• atmosféra doby, změny v životě lidí
• Počátky moderní společnosti, vliv na
umělce, ostatní druhy umění tohoto
období, film
• nové umělecké směry –
impresionismus, symbolismus, secese,
dekadence, „prokletí básníci“
• česká moderna, generace 90. let, buřiči,
představitelé – Bezruč, Březina,
Gellner, Machar, Sova, Šrámek, Šalda
aj.
Orientace v kulturní nabídce
4
• divadla, kina, muzea a galerie v našem
městě, vliv audiovizuálních médií
28
- 29 –
koncertě
•
beseda – zážitky diváka
29
- 30 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
v textu rozpozná náležitý tvar od
nenáležitého (morfologie)
přiřadí v kontextu k pojmenování
synonyma a antonyma
rozezná obrazné pojmenování od
neobrazného
rozumí významu běžných
kulturních frazém, vhodně je
používá
ovládá základy větně členského
rozboru věty
odhaluje a odstraňuje nedostatky
ve výstavbě věty
rozebere souvětí
orientuje se ve výstavbě textu,
rozumí celku i jeho částem
vyhledává potřebné informace z
dostupných zdrojů
stylizuje sám jednoduchý odborný
veřejný projev, je schopen pronést
krátký projev
volí adekvátní prostředky slovní
zásoby včetně odborné
terminologie
vyjadřuje se věcně správně,
srozumitelně
vhodně argumentuje a prezentuje
sám sebe
zaujímá a vyjadřuje postoje
(pozitivní a negativní)
zařadí a charakterizuje text
odborného stylu
text reprodukuje a transformuje
odhaluje stylizační nedostatky
Jazyk a komunikace
• pojmenování a slovo: vlastní jména v
komunikaci – osobní jména a jejich
užívání v běžné komunikaci,
zeměpisná jména (tvary i pravopis),
frazeologie a její užití – vlastnosti
frazém, změny v užívání, kulturní
frazém, procvičování, mluvní cvičení
• výpověď a věta: věty dvojčlenné –
složitější případy vyjadřování podmětu
a přísudku, rozvíjející větné členy,
přívlastky a přístavek, věty
jednočlenné, větné ekvivalenty,
zvláštnosti ve větném členění,
nedostatky ve větné stavbě, stavba
souvětí – tvoření větných výpovědí,
čárka ve větě jednoduché a v souvětí,
procvičování
• komunikát a text: tvorba komunikátu,
stavba textu, návaznost, členění
• veřejné mluvené projevy a jejich styl:
rétorika – druhy řečnických projevů a
útvarů, příprava a realizace řečnického
vystoupení – téma a argumentace,
soudržnost, členění, výstavba,
uspořádání řeči, třídění argumentů,
stylizace – spisovnost, nespisovnost,
podání projevu – výslovnost, přízvuk,
intonace, mimika a gestikulace
• praktická řečnická cvičení žáků,
rozbory mluvních cvičení, hodnocení
• odborný styl: výklad a postup
výkladový – druhy výkladu, rozbory
ukázek, stylizační cvičení, praktický
slohový výcvik
• opakování, prověřování, testové úlohy:
pravopis, rozbory, složitějších souvětí
a interpunkce
Počet
hodin
29
22
30
- 31 –
Učivo
Žák
-
doloží příklady buřičství,
modernosti, nekonformity umělců
v souvislosti s nástupem
moderního umění a jeho průniku
do běžného života (kultura
bydlení, oblékání)
-
získává informace z více zdrojů,
vybírá si je
vypracuje jednoduchou rešerši
pořizuje si výpisky
ve vlastním projevu volí adekvátní
výrazové prostředky, vyjadřuje
svůj názor
podílí se na týmové práci
rozvíjí své čtenářství
-
-
-
-
orientuje se v hlavních proudech a
základních dílech světové i české
meziválečné literatury
uvede v čem vidí přínos
představitelů pražské německé
literatury pro naši národní kulturu
orientuje se v běžných typech
periodik, vybírá si, porovnává
různou úroveň časopisů
Změny ve společnosti na počátku století,
další nové umělecké směry
• historické souvislosti reakce umělců
• surrealismus, dadaismus, kubismus
• futurismus, funkcionalismus, životní
styl mezi dvěma válkami,
Apollinaire
Próza a drama ve světové literatuře
• atmosféra doby, historické
souvislosti
• obraz první světové války – Hašek,
Remarque, Hemingway, Rolland aj.
• významné osobnosti jednotlivých
národních literatur – Joyce, Shaw,
Kafka, Pasternak, Steinbeck, bratři
Mannové aj., referáry na základě
četby
Česká poezie v meziválečném období
• Devětsil, proletářská poezie,
poetismus, surrealismus, Wolker,
Nezval, Seifert, Halas, Holan aj.
Česká próza a divadlo mezi dvěma
válkami
• německy píšící autoři – Kafka, Kisch
• problematika socialistického
realismu - Olbracht, Majerová
• avantgardní próza – Vančura
• psychologická próza – Havlíček
• demokratický proud – Čapek,
Poláček
• Osvobozené divadlo, D34
• Čapkovy hry
• specifika naší literatury v době
okupace, Orten, Skupina 42
Zdroje informací o knihách
• noviny, časopisy, recenze, anonce,
kritiky, (nakladatelství a jejich
prezentace na internetu)
Počet
hodin
10
17
6
18
průběžně
31
- 32 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
dodržuje normy správného
chování, zdvořilost v řečovém
projevu
vyjadřuje postoje, kritizuje,
polemizuje, respektuje odlišný
názor druhých
v ukázkách rozliší jazyk spisovný
a nespisovné útvary, obecnou
češtinu
vlastními slovy pragmaticky
objasní potřebu užívat spisovnou
češtinu
na ukázkách doloží vývoj češtiny
začlení mateřský jazyk do
soustavy jazyků
uplatňuje při práci s textem (pro
porozumění) i poznatky z jiných
disciplin
prokazuje znalosti českého
pravopisu
posoudí vhodnost výběru
prostředk,
orientuje se v denním tisk,
rozezná frázovitost vyjadřování
nalezne faktory a jevy
uměleckého stylu
o vybraných problémech svého
oboru se vyjádří formou
odborného eseje či úvahy
porovnává texty, interpretuje je
transformuje text do jiné podoby
Jazyk a komunikace
• chování a řeč: řečové chování,
zdvořilost, humor v řeči, v médiích a
reklamě, kultura jazykového projevu,
společenská kultura, diskuse, mluvní
cvičení
• národní jazyk a jeho útvary: spisovný
jazyk, obecná čeština, nářečí,
neoficiální komunikace – profesní
mluva, slang, argot, diskuse
• funkce spisovné češtiny: diferenciace
současného jazyka, vybrané jevy
historického vývoje češtiny
• čeština a příbuzné jazyky:
indoevropská jazyková rodina a
některé její skupiny, praslovanština a
jazyky slovanské, mezníky vývoje
spisovné češtiny do současnosti,
současné tendence, nejnovější
normativní příručky a slovníky
• pravopisný výcvik, všestranný rozbor
• souhrnné opakování vybraných kapitol
učiva 1. až 3. ročníku, systematizace
Komunikační výchova a sloh
• stylové rozvrstvení češtiny: prostředky
neutrální a stylově příznakové,
aktualizace a automatizace výrazu,
fráze, archaismy, historismy
• styl umělecké literatury: individuální
styl, žánry umělecké literatury
• postup úvahový, úvaha: slovní zásoba,
stavba, práce s texty, informativně –
esej, esejistické zpracování odborného
textu, praktický slohový výcvik
• jazyková a stylizační cvičení z oblasti
odborné
• souhrnné opakování vybraných kapitol
učiva 1. až 3. ročníku
Počet
hodin
35
10
32
- 33 –
Učivo
Žák
-
-
-
prokáže přehled v tématu člověk a
válka ve světové a naší literatuře
na základě četby dílo interpretuje
s využitím historických znalostí
doloží příklady holocaustu v
umělecké literatuře
porovná znaky kultury konce 20.
století s předchozími trendy, zná
výrazné osobnosti současné
kultury
orientuje se v kulturní nabídce
regionu, využívá internet
-
vystihne pravděpodobnou
motivaci jednání postav
-
prokáže základní orientaci v české
próze konce 20. století a próze
současné
-
na základě vlastní volby zhodnotí
dílo současného básníka, vyhledá
informace, výrazně recituje
zvolenou ukázku, zdůvodní výběr
-
podílí se na práci týmu, diskutuje
o kulturním zážitku
vystihne náladu díla, jeho
základní poselství
-
-
argumenty doloží potřebu
čtenářství u dětského čtenáře
-
rozliší skutečnost od fikce
-
průběžně předkládá referáty z
Zobrazení 2.světové války
• literatura, historické souvislosti,
výsledky války, odlišný přístup k
tématu – Mailer, Šolochov,
Solženicyn, Ryan, Moravia, Heller,
Styron aj.
Počet
hodin
4
Mezníky vývoje společnosti po válce
• konec tisíciletí, srovnání s přelomem
19. a 20. století, proměny životního
stylu, moderní umění, kultura
regionu,
• příklady využívání kulturních hodnot
2
Hlavní proudy a vybraní představitelé
světové literatury a dramatu v 2.
polovině 20. století
• existencionalismus – Camus,
• Beatnici – Kerouac,
• rozhněvaní mladí muži – Amis,
• absurdní umění (drama) – Beckett,
• magický realismus – Márquez,
• postmodernismus – Eco aj.
Česká literatura: próza
• reakce na válku – Drda, Otčenášek,
Škvorecký, Fuks, Lustig, Körner,
• proměny prózy v 60. letech – Hrabal,
Pavel, Škvorecký, Kundera,
Kaplický, Loukotková, Páral,
• období normalizace a současnost –
Vaculík, I. Klíma, Šabach,
Boučková, Viewegh aj.
Česká literatura: poezie
• zahradníček, Mikulášek, Skácel,
Hrubín, Seifert, Kainar, Kryl,
Nohavica, Žáček aj.
10
Etapy vývoje divadla u nás po r. 1945
• budovatelské drama, divadla malých
forem, Semafor, Husa na provázku,
• osobnosti – Daněk, Havel aj.,
• současnost
Literatura pro děti a mládež
• tradice a současnost (říkadla, poezie,
pohádky, vybrané osobnosti, díla)
Z historie a současnosti sci-fi literatury
• její představitelé a témata (Verne,
Wels, Bradbury, Orwell, Tolkien,
naši autoři)
Proměny kinematografie ve 20. století
• film a literatura, televize, současná
4
15
5
1
2
2
33
- 34 –
-
četby, pracuje v hodinách s
literárním textem, interpretuje jej,
účastní se diskuse o četbě a
diváckých zážitcích
Vyhledává informace v odborné
literatuře, na internetu se
informuje o kulturních aktivitách
česká kinematografie
34
- 35 –
ANGLICKÝ JAZYK 1
Obecný cíl:
Vzdělávací cíl a výstupní požadavky na absolventy předmětu anglický jazyk jsou
formulovány na referenční úrovni B 1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky,
tzn., že předpokládají maximálně mírně pokročilou úroveň znalostí, minimálně znalost
elementární. Požadovaná vstupní úroveň znalostí je tedy A2, tzn. základní úroveň znalostí.
Cílem vzdělávání anglického jazyka je rozvoj všeobecných a komunikativních kompetencí.
Všeobecné kompetence zahrnují základní znalosti o anglicky mluvících zemích, a to i
porovnání s Českou republikou. Komunikativní kompetence rozvíjejí způsobilost žáků
realizovat své záměry způsobem přiměřeným pro dané jazykové prostředí.
Učivo je koncipováno tak, aby žáci dovedli komunikovat v různých situacích
každodenního osobního i veřejného nebo pracovního života, a to v projevech mluvených i
psaných, na témata všeobecná i odborná.
Pojetí výuky:
Formy výuky zahrnují vyučování frontální, týmové, projektové, individuální / práce s CDR je domácí /. Výuka se opírá o moderní pojetí učebnic MATURITA SOLUTIONS / díl
Elementary, Pre-Intermediate, Intermediate /s využitím interaktivních materiálů.
Žáci jsou diagnostikováni písemně i ústně. Skladbou jsou cvičné testy obdobou písemné
části státní maturitní zkoušky / poslechové cvičení, slohový úkol, porozumění textu aj. /
Stávají se tak cílenou přípravou na zkoušku závěrečnou. Po každé probrané lekci je zařazen
kontrolní test, na slovní zásobu i gramatiku. U ústního zkoušení se hodnotí schopnost vést
dialog, popsat obrázek, vyjádřit obsah textu, vlastní názor na problém, a to - přiměřeně k
ročníku vzdělávání - se správnou výslovností, plynulostí, bez takových gramatických chyb,
které by bránily srozumitelnosti projevu.
Předmět anglický jazyk rozvíjí zejména komunikativní kompetence v oblastech
produktivních řečových kompetencí, receptivních řečových kompetencí a slovní zásoby. Žák
prokazuje úroveň řečových dovedností podle účelu komunikace.
Žák umí správně a srozumitelně: pozdravit, rozloučit se, oslovit někoho, představit sebe a
druhé, poděkovat, odpovědět na poděkování; zahájit a ukončit rozhovor, diskuzi a telefonní
hovor; vyjádřit prosbu, přání, nabídku, radu, pozvání, žádost, doporučení, souhlas i nesouhlas,
možnost i nesplnitelnost , jistotu i nejistotu, svolení, odmítnutí, zákaz; vyjádřit i zjistit osobní
postoj, pocity; vyprávět děj; reprodukovat a shrnout hlavní myšlenku textu, ať čteného, či
slyšeného; přednést zprávu, referát na dané téma, diskusní příspěvek.
35
- 36 –
V písemném projevu žák umí: používat vhodné a spisovné jazykové prostředky;
formulovat vlastní názor; vyplnit formulář, dotazník, přihlášku; napsat e-mail, osobní i úřední
dopis, vzkaz , blahopřání, žádost o zaměstnání, odpověď na inzerát, CV, stížnost, reklamaci,
osnovu, anotaci, vyprávění, návod, úvahu, zprávu , popis, překlad textu.
Žák při komunikaci s rodilým mluvčím nebo poslechu jejího záznamu: globálně rozumí
sdělení, takže je schopen určit hlavní myšlenku, základní informaci; vybere specifickou
informaci; odhadne význam neznámých slov z kontextu.
Žák při čtení anglického textu: zvolí vhodně strategii čtení / např. scanning /; vyhledá
specifickou informaci; pochopí téma, hlavní myšlenku; odhadne význam klíčových slov;
orientuje se ve slovníku; vyhledá informace na internetu.
Žák si rozšiřuje slovní zásobu o 400 – 500 lexikálních jednotek za školní rok. Pasivně si
žák slovní zásobu rozšiřuje především četbou časopisu Bridge nebo odborného časopisu dle
svého zájmu.
Průřezové téma Člověk a svět práce se v 1. ročníku projeví v běžné komunikaci –
konverzačních cvičeních , zaměřených na dovednost vhodně pozdravit, představit se,
vyměnit si zdvořilostní fráze, poblahopřát, vyjádřit nabídku, návrh, nesouhlas aj. a vhodně se
rozloučit. V tématu práce a brigády se učí vyplnit dotazník, odpovědět na inzerát, popsat
pracovní zkušenosti, vyprávět o školní praxi. Ve 2. ročníku je téma Technika v našem životě,
kde se žák učí popsat přístroje, pracovní postupy, psát reklamaci výrobku, úřední dopis –
odpověď na stížnost. Ve 3. ročníku je opět téma Svět práce, s popisem zaměstnání, textem
inzerátu , vyplněním formuláře, žádosti o zaměstnání, přípravou na konkurzní pohovor v
zahraniční firmě. Žák píše projekt o budoucnosti svého oboru a užívá odborné terminologie.
Ve 4. ročníku je téma Finance, kde žák používá slovní zásobu k jednání s bankovním
úředníkem, ptá se na umístění bankomatu, píše úřední dopis s dotazy na určité detaily.
36
- 37 –
1.ročník - mluvnice: 3 hodiny týdně, celkem 102 hodin
Učivo
Žák
-
-
aplikuje vědomosti v písemném i
mluveném projevu
vysvětlí odchylky v tvorbě
množného čísla substantiv, změnu
významu v mn. č. a problematiku
počitatelnosti
používá správně členy
používá správně přivlastňovací
pád
rozliší podst . jména od jiných
slovních druhů
-
dokáže použít příd.jména ve 2. i 3.
stupni
dokáže správně srovnávat
objekty,použít komparativ i
superlativ včetně nepravidelných
tvarů ve větě
-
rozliší a správně použije tvar
zájmena v kontextu
-
správně dokáže vyjádřit čas,
datum, číslo patra aj.
-
rozliší a používá správně oba
přítomné časy
rozliší a používá správně
imperativ
rozliší význam a používá správně
způsobová slovesa v přít. čase
používá správně vazbu there is
používá správně vazbu going to v
obou významech vedle budoucího
času se slovesem will
rozliší otázky doplňovací a
zjišťovací, zná otázky na podmět
-
-
-
-
používá správně a na správném
místě ve větě běžná příslovce
-
správně rozliší předložky časové a
místní
Počet
hodin
Podstatná jména
• mn. číslo včetně nepravidelností,
posunu významu
• počitatelnost
• použití členu v obou číslech, absence
členu v běžných případech
• přivlastňovací pád
• tvoření typickými příponami
Přídavná jména
• stupňování a srovnávání
• tvorba odvozením od podst.jmen
Zájmena
• osobní, přivlastňovací včetně
samostatných, ukazovací, tázací,
neurčitá
Číslovky
• základní, řadové
Slovesa
• be, have, do v časech přítomných i
minulých
• odlišnost obou časů přítomných
• prostý čas minulý včetně sloves
nepravidelných
• slovesa nepoužívaná v -ing tvaru
• rozkazovací způsob včetně záporu a 1.
osoby mn. čísla
• slovesa způsobová : can, must, needn´t,
mustn´t, could,ought to
• vazba there is /are
• vazba going to, její užití ve dvou
významech
• předpřítomný čas ve spojení s just aj.
Příslovce
• místa, času, frekvence
Předložky
• nejčastější předložky místa a času
Spojky
37
- 38 –
-
rozlišuje význam anglických
spojek a zná interpunkci v ANJ
•
běžné spojky z neodborného textu
38
- 39 –
1.ročník – tematické okruhy: 3 hodiny týdně, celkem 102 hodin
Učivo
Žák
-
Pozdravy a představování, popis osob
volí vhodný pozdrav
představí sebe i jinou osobu
popíše jinou osobu
-
vypráví o své rodině
-
vypráví o zájmech a sportech
-
vyjmenuje školní předměty,
objekty v učebně
popisuje budovu školy
rozlišuje typy škol
-
klade otázky při nákupu oblečení
popíše oděv osob
-
charakterizuje stát podle
zeměpisných rysů
porovná odlišné podmínky
popíše aktivity turistů v národních
parcích
-
-
Počet
hodin
popíše různá místa ve městě
podává informace o svém městě a
ČR
ptá se na směr cesty
domlouvá si sraz na určitém místě
orientuje se v letácích určených
turistům
Rodina
Volný čas
Škola
Oblečení
Zeměpis
Budovy ve městě
Národy a slavné osobnosti
-
popíše život a dílo významných
osob
vyjádří osobní vztah pozitivní i
negativní
-
pojmenuje jídla během dne
nakoupí potraviny v obchodě
objedná si v restauraci
-
vypráví o způsobech cestování
koupí si jízdenku
zjistí čas odjezdu a číslo
nástupiště
-
vyplní dotazník, formulář
odpoví na inzerát
srovná pracovní podmínky
popíše profese
Stravování
Doprava
Práce a brigády
Odborná terminologie a práce s odborným
textem
39
- 40 –
-
-
je schopen základní komunikace
na odborné téma vzhledem ke
svému oboru
vyjádří téma a hlavní myšlenky
odborného textu předkládaného
v psané i mluvené podobě
40
- 41 –
Učivo
Žák
-
vyjadřuje správně množství
užívá správně určitý člen s
vlastními názvy
-
vyjádří správně přirovnání, míru
vlastnosti
-
používá správně zájmena some,
any
-
zvolí správný přítomný čas
správně tvoří předpřítomný čas v
prosté i průběhové formě
vybere správnou formu pro
vyjádření budoucnosti
rozlišuje slovesa pojící se s
infinitivem od sloves pojících se
s gerundiem
správně používá ve vyprávění
minulý čas a předpřítomný čas
vyjádří reálnou podmínku a rozliší
nulový a první kondicionál
vysvětlí význam způsobových
sloves may, might, could jako
modifikátorů výpovědi
-
-
-
zvolí správnou předložku pro
danou větu
Počet
hodin
Podstatná jména
• kvantifikátory
• členy u vlastních názvů
Přídavná jména
• vazba tak… jako…příliš, dost s příd.
jm.
Zájmena
• some - any
Slovesa
• užití obou přítomných časů
• předpřítomný čas, rozdíl:been - gone,
for – since
• rozdíl ve vyjádření budoucího děje
průběh. přít. časem, vazbou going to a
pomocí will
• slovesa pojící se s infinitivem, pojící se
s gerundiem
• minulý průběhový čas ve vypravování
– užití
• zero and the first conditional
• způsobová slovesa may – might, could,
must, mustn´t, needn´t
Předložky
• předložkové vazby sloves a přídavných
jmen
41
- 42 –
Učivo
Žák
-
-
výstižně charakterizuje vzhled i
povahu osoby
vyjádří svůj názor
vysvětlí pravidla
dokáže, že globálně rozumí
komentátorovi
tlumočí hlavní myšlenku
novinového článku
vypráví o přednostech a záporech
života na vsi a ve městě
popíše ideální místo
orientuje se podle instrukcí a sám
zodpoví dotazy na směr cesty
-
vypráví o filmu
koupí lístky
sjedná si schůzku
porozumí filmové kritice
-
klade v obchodě dotazy
-
napíše dopis jako poděkování
nebo pozvání
napíše blahopřání
-
-
-
-
popíše jednotlivé přístroje, jejich
účel
napíše reklamaci výrobku
popíše kulturní zvyky a svátky v
některých zemích
napíše pozvánku na akci
Počet
hodin
Osobnostní charakteristika
• vyjádření vlastního mínění o někom
• vzhled
• móda
Sport
• olympiáda
• profil sportovce
Město kontra venkov
Kino, film
• koupě vstupenek
• recenze
Nákupy
•
Osobní dopis
• blahopřání
• poděkování
• pozvání
Technika v našem životě
• elektronika
• nové technologie
• úřední dopis, stížnost
• reklamace
• odpověď na stížnost
Řeč těla
• kulturní odlišnosti zemí
• svátky v anglicky mluvících zemích
• pozvání, vzkaz
textem
svému oboru
42
- 43 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
rozpozná podle přípony skupiny
podst. jmen a odhadne jejich
význam
složenin zná zásady pravopisu.
správně užívá přídavná jména s
předložkami
rozlišuje vztažné věty
správně používá nebo vynechává
vztažná zájmena
aplikuje pravidla interpunkce
rozlišuje různé slovesné časy,
činný a trpný rod;podmiňovací a
rozkazovací způsob
užívá trpný rod, frázová slovesa a
vedlejší věty
-
správně zařadí do věty běžná
časová určení
-
rozlišuje běžné spojky
Počet
hodin
Podstatná jména
• složená
• tvořená příponami: činitelská
• názvy vlastností
• konverze
Přídavná jména
• s předložkou
Zájmena
• vztažná
Slovesa
• přací věty
• reported sérech
• trpný rod ve všech časech
• druhý kondicionál
• předminulý čas
• vazba used to
• předbudoucí čas
• bud. čas průběhový
• frázová slovesa
• zvolací věty
• časové věty
• sloveso s dvěma předměty
Příslovce
• časové výrazy
Spojky
• běžné spojky včetně přípustkových
43
- 44 –
Učivo
Žák
-
-
diskutuje o problémech znečištění
Země, skleníkovém efektu,
globálním oteplování
vstoupí do diskuze
užívá zdvořilostní fráze a vhodné
otázky
navrhne text plakátu
-
porozumí zprávě o zločinu a sám
ji sestaví
-
popíše literární či divadelní
recenzi
charakterizuje oddělení v
knihkupectví / zná žánry /
popíše výrobní postup
vede dialog o knize
připraví diskusní příspěvek
-
popíše fotografii s pomocí
výstižných adjektiv
-
vypráví o svých pocitech
ptá se na pocit druhých
-
komunikuje na trhu práce
podá si inzerát
vyplní formulář
napíše žádost o zaměstnání
připraví se na konkurzní pohovor
-
pojmenuje části těla, zdravotní
potíže, běžné nemoci
účastní se dialogu s lékařem a
reaguje na instrukce
-
-
hovoří o svých plánech do
budoucna
napíše projekt o budoucnosti ve
svém oboru
Počet
hodin
Globální problémy lidstva
• ekologie
• odborná diskuze
• vstup do diskuze, uvedení argumentu
frází
• plakát v ANJ s ekologickou tematikou
• pozvánka na akci
Zločinnost
• počítačoví piráti
• zpráva o zločinu
• právní termíny
Knihy
• spisovatelé
• recenze
• divadelní hry
• výroba papíru
Móda
• národní charakter
• popis fotografie
Emoce
• vyprávění o vlastních pocitech v
klíčové situaci
Svět práce
• popis zaměstnání
• práce v zahraničí
• feminismus
Lidské tělo
• nemoc
• u lékaře
Počítač
• budoucnost lidstva
• vyjádření plánů a vizí
textem
-
-
svému oboru
44
- 45 –
Učivo
Žák
-
správně užívá podstatná jména s
determinátorem
-
rozlišuje slovesa bez zvratných
zájmen/ zvratná pouze v češtině/
od sloves se zvratným zájmenem
a správně užívá běžná zájmena
-
správně stupňuje příslovce ve 2. i
3. stupni
-
používá nepřímou otázku, vhodné
sloveso označující sdělování
rozumí větám s trpným rodem, i
když v češtině nelze trpný rod v
dané větě použít
vyjádří vazbu dát si něco udělat,
např. opravit
užívá účelový infinitiv, tázací
dovětky bez omezení, třetí
kondicionál, slovesa s předložkou
před předmětem či tzv. frázová
slovesa, jmenné věty, konstrukce s
příčestím a další složitější jevy
zejména psané formy jazyka
-
-
Počet
hodin
Podstatná jména
• s determinátory all, each, every, few
Zájmena
• zvratná
• začínající na no-, any-, some
Příslovce
• stupňování
Slovesa
• reported speech – otázky nepřímé
• slovesa say – tell a další vyskytující se
v reported speech
• trpný rod v obtížnějších konstrukcích
• vazba have st done
• participle clauses
• jmenné věty
• tázací dovětky
• třetí kondicionál
• věty účelové
• slovesa s předložkou a předmětem
• slovesa frázová
45
- 46 –
4.ročník – tematické plány: 3 hodiny týdně, celkem 90 hodin
Učivo
Žák
-
vyhledá informace v souvislém
textu a napíšet jeho výtah
vede úřední rozhovor
napíše objednávku
diskutuje o bydlení
-
pojmenuje vztahy v rodině
mluví o hypotetických situacích
napíše odpověď na oficiální
pozvání na určitou akci
-
hovoří o svých zkušenostech z
cest
pojmenuje výhody i nevýhody
různých druhů dopravy a
ubytování
informuje turisty o
pamětihodnostech v regionu a
Praze
účastní se rozhovorů na letišti,
např. při odbavení
napíše pozdrav z dovolené,
stížnost na cestovní kancelář nebo
hodnotící zprávu
-
-
-
-
používá adekvátní slovní zásobu
zeptá se na bankomat
vede dialog v bance a směnárně
napíše inzerát či odpověď na něj
napíše úřední dopis s dotazy na
určité detaily
-
charakterizuje kulturní akce
v regionu
pojmenuje některé umělecké styly
vyjádří vlastní názor a srovnání
-
Počet
hodin
Literární text
• vyjednávání
• úřední dopis – rezervace v hotelu
• rozhovor o bydlení
Mezilidské vztahy
• úřední dopis – odpověď na pozvání
kladná i záporná
Cestování
• turistika
• na letišti
• text pohlednice
Finance
• způsoby platby
• inzeráty a odpovědi na ně
Umění
• jeho druhy a vývoj
• recenze, informace o kulturní akci
textem
-
-
svému oboru
46
- 47 –
NĚMECKÝ JAZYK 1
Obecný cíl:
Vyučování cizím jazykům je součástí všeobecného vzdělávání. Prohlubuje a doplňuje
systém jazykového vzdělávání, které je propojeno s dalšími vyučovacími předměty a zdroji
informací. V rámci daného oboru vzdělání zároveň představuje specifické jazykové
vzdělávání vymezené studovaným oborem. Cílem jazykového vzdělávání je výchova žáka k
rozvoji osobnosti, jeho morálních a charakterových hodnot spolu se specifickým cílem
rozvíjet nezbytné jazykové znalosti a dovednosti potřebné k dorozumění v cizím jazyce v
různých situacích každodenního osobního nebo veřejného i pracovního života. Žák je zároveň
veden k tomu, aby dokázal pracovat s cizojazyčným textem, pracovat s informacemi a zdroji
informací. Žák by si měl osvojit slovní zásobu v rozsahu přibližně 570 lexikálních jednotek za
rok. Výuka jazyků se řídí společným evropským referenčním rámcem. Výstupní znalosti
budou v tomto kontextu definovány úrovní B1 (příp. B2). Zařazení nových postupů a metod
směřuje především k praktickému využití jazyka v každodenních situacích.
Vyučování směřuje k tomu, aby byly u žáka systematicky rozšiřovány a prohlubovány
znalosti, dovednosti a návyky získané v průběhu základního vzdělávání, a to v těchto
kategoriích: řečové dovednosti (produktivní, receptivní, interaktivní ústní i písemné);
jazykové prostředky, jazykové funkce; tematické zaměření obsahu (základní tematické
okruhy všeobecného i odborného zaměření, komunikační situace).
Pojetí výuky:
Výuka jazyků má být pro žáky zajímavá, má podněcovat žáky k tomu, aby dokázali
adekvátním způsobem vyjadřovat své myšlenky a názory, pracovat s cizojazyčnými texty a
využívat je jako informačních zdrojů. Má vést k upevnění a rozšíření učiva základní školy. Ve
výuce jsou běžně používány formy a metody jako rozhovor, diskuse, překlad, skupinová a
týmová práce, práce s audiovizuální technikou.
Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního a písemného zkoušení.
Žák je hodnocen v těchto oblastech: gramatika; práce s textem; ústní projev; slovní zásoba;
obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů (ústní a písemné); aktivita v hodinách;
poslech. V rámci přípravy k maturitní zkoušce bude zařazeno rovněž prověřování znalostí a
dovedností žáků pomocí didaktických testů a strukturovaných písemných prací. Důraz bude
kladen také na princip sebehodnocení, kdy žáci budou sami hodnotit dosaženou úroveň svých
znalostí v oblastech čtení, poslech, mluvení a psaní.
47
- 48 –
Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz zejména na komunikativní kompetence
(porozumění projevům rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu,
srozumitelná výslovnost, dodržování norem v mluveném i písemném projevu, schopnost
vhodně reagovat, odhadovat neznámé výrazy, schopnost souvislého projevu, orientace v
textu, formulace vlastních myšlenek, získávání informací a práce s nimi apod.). Dále jsou
rozvíjeny občanské kompetence (život v multikulturní společnosti, znalosti o světě a jiných
kulturách, tolerance k hodnotám jiných národů, vztah k životnímu prostředí apod.).
Z průřezových témat jsou ve výuce cizím jazykům zastoupena všechna, tedy Občan v
demokratické společnosti (v tématech zaměřených na reálie, cestování, problémy společnosti
apod.), Člověk a svět práce (v tématu práce a zaměstnání, popř. koníčky), Informační a
komunikační technologie (především při využívání zdrojů informací), Člověk a životní
prostředí (v rámci tématu životního prostředí, přírody, počasí apod.). Co se týče propojení
předmětů a mezipředmětových vztahů, cizí jazyk se vztahuje zejména k předmětům
společenskovědním.
48
- 49 –
Učivo
Žák
-
zvládá učivo v rámci tvarosloví
zvládá základní pravidla užití
členů, tvoří plurál
-
zvládá časování sloves v
přítomném čase a perfektu
-
používá správně zájmena
-
používá správně číslovky
-
tvoří zápor
-
užívá neurčitý podmět
-
používá správně předložky
-
zvládá pravidla větné skladby
německého jazyka a aplikuje
svoje vědomosti a dovednosti v
praktickém použití jazyka
vytvoří otázku
-
-
ovládá aktivně fonémy
německého jazyka, trénuje
sluchovou percepci
Počet
hodin
Podstatná jména
• používání a skloňování členu určitého
a neurčitého
• slabá podstatná jména
• skloňování podstatného jména v
jednotném a množném čísle
• podstatná jména bez členu
• složená podstatná jména – zásady
tvorby slov
• zeměpisné názvy zemí a měst,
obyvatelská jména
Slovesa
• přítomný čas sloves slabých, silných (s
odlučitelnými a neodlučitelnými
předponami), pomocných,
způsobových
• minulý čas (perfektum) sloves slabých,
silných a pomocných
• rozkazovací způsob
Zájmena
• osobní
• tázací
• přivlastňovací
• záporná
Číslovky
• základní
• řadové (datum narození)
• vyjádření času
Zápor
• nein, nicht, kein, nicht mehr, kein mehr
Neurčitý podmět
• „man“, „es“
Předložky
• se 3. a 4. pádem
Stavba německé věty
• slovosled věty jednoduché oznamovací
– přímý a nepřímý pořádek slov
• tázací – zjišťovací a doplňovací otázka
Příslovce
• místa, času, způsobu
Spojky souřadicí
Fonetický systém německého jazyka
49
- 50 –
Učivo
Žák
-
představí se a sdělí základní
informace o sobě
charakterizuje významnou
osobnost svého oboru
vyplní dotazník o sobě i
rodinných příslušnících
-
pojmenuje věci kolem sebe a
vlastnictví podle obrázků i
skutečnosti
-
označí různé potraviny a nápoje
vyjmenuje různé typy jídel, popíše
jejich složení a přípravu
srovná zvláštnosti stolování a
stravování u nás a v německy
mluvících zemích
sestaví nákupní lístek
-
-
-
-
-
-
definuje pojem volný čas
uvede a charakterizuje
volnočasové aktivity
vypráví, jak tráví volný čas
popíše své koníčky
popíše dům, byt, pokoj
pojmenuje možnosti bydlení
diskutuje o problematice bydlení,
jeho kladech a záporech ve městě
či na venkově
orientuje se v nabídkách bydlení –
inzeráty
diskutuje o rozvržení domácích
prací mezi členy rodiny
vyjádří svůj tělesný a psychický
stav
diskutuje o zásadách zdravého
životního stylu
popíše průběh a projevy některé z
běžných nemocí
používá správně různé pozdravy
představí se kolektivu
volí vhodné oslovení
sestaví pozvánku
Počet
hodin
Osobní charakteristika, charakteristika
významných osobností
• osobní údaje – jméno, bydliště, místo a
datum narození, adresa, povolání,
zájmy, původ aj.
• charakteristika osobností mého oboru
Věci denní potřeby
Jídlo a stravování
• potraviny a nápoje
• stravování v rodině
• stravovací návyky u nás a v německy
mluvících zemích
• zdravá výživa
• příprava jídel – stolování
• v restauraci – výběr, objednání,
placení, typy stravovacích zařízení
• nákup potravin a nápojů v
supermarketu
Volný čas a práce, denní program
• popis každodenních činností, úkolů
• způsoby trávení volného času
• studovaný obor a zájmy
Bydlení
• možnosti bydlení
• bydlení ve městě a na venkově
• formy bydlení, popis domu
• dům, byt, ve kterém bydlím – klady,
zápory
• můj pokoj
• práce v domácnosti
Zdraví a nemoci
• lidské tělo
• tělesné a psychické stavy
• návštěva u lékaře (objednání,
prohlídka, léčení)
• zdravý životní styl
• popis úrazu, nehody
Komunikační dovednosti
• zahájení a ukončení rozhovoru
• pozdravy a jeho formy
• představování
50
- 51 –
-
komunikuje s hosty
vyjádří prosbu a přání
•
•
•
•
•
•
•
•
telefonování
oslovení
vyjádření prosby a přání
poděkování
pozvání
domluvení schůzky
přijetí a odmítnutí návrhu
rada
51
- 52 –
Učivo
Žák
-
používá podstatná jména
zeměpisná
-
stupňuje přídavná jména a
příslovce
skloňuje přídavná jména
-
-
používá správně řadové číslovky
-
u sloves využívá perfekta i
préterita
-
v rámci větné skladby užívá
správně předložky a spojky
prakticky aplikuje získané znalosti
v ústním i písemném projevu
-
-
Počet
hodin
Podstatná jména
• zeměpisné názvy
Přídavná jména
• stupňování přídavných jmen a příslovcí
v přísudku
• skloňování přídavných jmen
v přívlastku
• zpodstatnělá přídavná jména
Zájmena
• osobní
• tázací zájmeno welcher, was fűr ein
• zájmena dieser, mancher, jeder, alle
Číslovky
• řadové
Slovesa
• perfektum dalších silných a slabých
sloves
• préteritum způsobových sloves
Předložky a spojky
• předložky v časových údajích
• předložky u zeměpisných jmen
• pořádek slov v souvětí podřadném a
souřadném
52
- 53 –
2.ročník – tematické celky: 3 hodiny týdně, celkem 58 hodin
Učivo
Žák
-
-
Činnosti všedního dne
informuje o událostech a
činnostech všedního dne
vypráví o tom, co se stalo
dopoví příběh
projeví faktické znalosti o
geografických, demografických,
hospodářských, politických a
kulturních faktorech země dané
jazykové oblasti
ovládá slovní zásobu spojenou s
reáliemi
-
orientuje se v plánku města
zeptá se na cestu
popíše cestu k vybranému cíli
-
popíše nejzajímavější
pamětihodnosti města
je seznámen s historií rozděleného
Berlina a se současností hlavního
města Německa
-
-
vyhledá důležité informace o
místě svého vzdělávání, zpracuje
je a předá ostatním
-
popíše sortiment v obchodě
vyjádří svá přání a představy
zvládne jazykové situace spjaté
s nakupováním
vybere dárek k narozeninám a
vhodně formuluje gratulaci
-
-
-
-
-
popíše rodinného příslušníka,
významnou osobnost či skupinu
(vnější vzhled, pozitivní a
negativní vlastnosti, různé
postoje)
uvede charakteristické vlastnosti
pro svou profesi
vyjmenuje části oblečení podle
různých příležitostí a ročních
období
představí svůj styl oblékání
orientuje se v módních trendech
vede rozhovor v obchodě v
Počet
hodin
Reálie německy mluvících zemí – Německo
• základní údaje
• práce s mapou
• zajímavosti
Orientace ve městě, popis cesty, služby
• centrum města
• plánek města
• cesta k nádraží, hotelu
• služby
Berlin
• postavení Berlina jako hlavního města
• pamětihodnosti
• historický význam města
Karlovy Vary
Dárky a nakupování
Vzhled a popis člověka, charakterové
vlastnosti, názorové postoje
Oblékání a móda
• různé styly oblékání
53
- 54 –
oddělení s konfekcí
-
pohovoří o systému vzdělávání
najde rozdíly v jednotlivých
systémech
charakterizuje běžná zaměstnání a
svou profesi
vyjádří svou představu budoucího
povolání
popíše vlastní školu
napíše žádost o místo a vytvoří
vlastní životopis
orientuje se v inzerátech
dokáže přiměřeně reagovat při
přijímacím pohovoru
Školství, vzdělávání, volba povolání
• systém vzdělávání u nás a v Německu
• naše škola – vybavení školy a učeben,
obory vzdělávání, předměty, praxe
Hledání zaměstnání
• inzeráty
• žádost o místo
• přijímací pohovor
• životopis
54
- 55 –
Učivo
Žák
-
skloňuje stupňovaná přídavná
jména
-
aplikuje předložkové vazby sloves
ovládá konjunktiv préterita a trpný
rod
používá infinitiv závislý
-
používá zájmenná příslovce
-
vedle jednoduchých vět používá
souvětí podřadná a souřadná se
správným slovosledem
-
Přídavná jména
• skloňování stupňovaných přídavných
jmen
Slovesa
• odlišné vazby
• odlišné předložkové vazby
• trpný rod (přítomný čas a préteritum),
stavové pasivum
• konjunktiv préterita pomocných a
způsobových sloves
• opisný tvar s wurde
• préteritum slabých a silných sloves
• infinitiv prostý a závislý
Příslovce
• zájmenná příslovce tázací a ukazovací
Větná skladba
• vedlejší věty časové s wenn a als
• vedlejší věty vztažné
Počet
hodin
55
- 56 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
z různých zdrojů získává
informace o kulturním životě a
prezentuje své kulturní zážitky
vyjadřuje své dojmy
seznámí spolužáky s vlastním
kulturním zážitkem
uměleckou osobnost
popíše svou cestu do školy
uvede různé typy dopravních
prostředků
přiblíží rodinné auto
vypráví o zkušenostech z
autoškoly
-
představí svou rodinu
charakterizuje rodinné vztahy
vypráví o svém dětství
formuluje svůj vztah k prarodičům
vyjádří své představy o budoucím
partnerském vztahu
-
diskutuje o životě v přírodě
popisuje přírodní podmínky
charakterizuje počasí a roční
období
popíše negativní vlivy
vědeckotechnického rozvoje na
životní prostředí
vyjadřuje svůj vztah k životnímu
prostředí
ochrany životního prostředí
-
-
-
orientuje se v geografii, historii a
kultuře daných zemí
vyhledává aktuální informace
sděluje své osobní zkušenosti
Počet
hodin
Zábava a kultura
• kulturní aktivity ve volném čase
• možnosti kulturního vyžití v mém
bydlišti
• televize, oblíbené pořady
• pouliční umění
Kultura a umění
• knihovny, četba
• německy psaná literatura
• galerie a výstavy
• významné umělecké osobnosti
Doprava, dopravní prostředky
• moje cesta do školy
• naše auto
• autoškola, řidičský průkaz
Rodina a mezilidské vztahy
• vztah rodičů a dětí
• rodina dříve a dnes
• mé dětství a výchova
• prarodiče
• partnerské vztahy
Člověk a životní prostředí
• krajinné typy
• počasí
• roční období
• věda a technika
• životní prostředí a jeho problémy
• ochrana životního prostředí
Reálie příslušných jazykových oblastí a ČR
• zeměpis
• společensko-politická charakteristika
• historie
• kultura
Svátky a zvyky
charakterizuje významné svátky
porovnává obyčeje a tradice u nás
a v německy mluvících zemích
ústně i písemně formuluje
blahopřání
56
- 57 –
Učivo
Žák
-
žák používá aktivně všechny
osvojené jevy
v rámci větné skladby tvoří
souvětí podřadná a souřadná
-
osvojené jevy
-
osvojené jevy
-
osvojené jevy
Větná skladba
• nahrazování účelových vět s damit =
um zu
• věty příslovečné
• souvětí souřadné
Slovesa
• sloveso lassen
• konjunktiv préterita
Předložky se 2. a 3. pádem
Počet
hodin
Vyjádření času
Shrnutí mluvnických jevů
57
- 58 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
vysvětlí význam cestování
charakterizuje různé způsoby
popíše přípravu na cestu,
rezervaci a ubytování v hotelu
sdělí ústně i písemně zážitek
z cesty
porovnává rozdíly mezi
navštívenými zeměmi
charakterizuje různé sporty
vypráví o svých sportovních
zážitcích a případných úspěších
hovoří o významu sportu pro
vlastní kondici a zdraví
orientuje se v různých typech
komunikačních a sdělovacích
prostředků
zaujímá kritický postoj
uvede, jaké informace z nich
získává
charakterizuje problémy své
věkové kategorie v obecné i
osobní rovině
argumentuje v diskusi
Počet
hodin
Cestování
• význam a cíle cestování
• způsoby cestování a dopravní
prostředky
• přípravy na cestu
• cestovní agentury
• ubytování
• zážitek z cesty
• orientace v neznámém prostředí
Sport
• význam sportu pro zdraví
• druhy sportu
• můj oblíbený sport
• sport v televizi
• významné sportovní události
• sport ve škole
Komunikační a sdělovací prostředky
• význam a funkce médií
• média dříve a dnes
• reklama
• internet, mobilní telefon, chat aj.
Problémy dnešní mládeže
• nezaměstnanost a můj obor
• závislosti (alkohol, kouření, drogy aj.)
• volnočasové aktivity
• generační problémy
• hospodaření s penězi
• vandalismus a kriminalita
• zeměpis
• historie
• kultura
58
- 59 –
OBČANSKÁ NAUKA
Obecný cíl:
Předmět seznamuje žáka se společenskými, politickými a kulturními aspekty současného
života a s psychologickými, etickými a právními souvislostmi mezilidských vztahů. Žák má
být směřován k tomu, aby dokázal získané znalosti a dovednosti z těchto oblastí využít v
praktickém životě, jednat odpovědně a aktivně ve vlastním zájmu a zájmu celé společnosti a
aktivně se vyrovnávat se změnami každodenní praxe. Měl by také porozumět důležitým
pojmům, se kterými se běžně setkává v diskusích nad problémy současné společnosti,
zejména ve sdělovacích prostředcích.
Předmět v pěti okruzích zahrnuje učivo spadající do několika společenskovědních
disciplín. V rámci problematiky z oboru psychologie je žák veden k pochopení sebe sama
jako jedinečné osobnosti a uvědomění si všech jejích aspektů. Zahrnuta je i problematika
náročných životních situací a prevence duševních poruch, včetně zásad úspěšné mezilidské
komunikace. Okruh estetiky má za cíl seznámit žáka s problematikou dějinně a kulturně
podmíněného hodnocení světa v pojmech krásy a ošklivosti i se základními zásadami
společenského chování. Okruh sociologie vede žáka k schopnosti porozumět sobě jako
účastníku sociálních vztahů a členu společenských skupin, zejména manželství a rodiny
(včetně znalosti právní úpravy těchto vztahů). Obsažena je rovněž tematika sociálně
patologických jevů a problémů spjatých s procesem globalizace. Člověk je dále představen
jako tvůrce a nositel materiální a duchovní kultury včetně její náboženské dimenze. Okruh
zahrnuje i téma masové komunikace jako neodmyslitelné složky současné společnosti. Okruh
věnovaný učivu politologie seznamuje žáka s tematikou státu, významem českých státních
svátků a státních symbolů, ale také s fungováním demokratického politického systému ČR a
možnostmi participace občanů na něm. Žák si má rovněž uvědomit významu ochrany
lidských práv a poznat nejdůležitější právní předpisy i organizace na jejich ochranu. Čtvrtý
okruh poskytuje žáku orientaci v právním systému ČR. V rámci posledního okruhu pak žák
poznává základní filosofické problémy a jejich řešení v rámci různých filosofických škol od
antiky do současnosti. Vedle vědomostí a dovedností získaných v předmětech ekonomika
(základní pojmy, zákonitosti a souvislosti) a dějepis (historické souvislosti) využívá výuka
výsledků vzdělávání v matematice (jednoduché výpočty, grafy, tabulky), v oblasti ochrany
životního prostředí (globální problémy) a v anglickém jazyce (výrazy mezinárodně
používané).
Pojetí výuky:
Vzhledem k charakteru učiva využívá vyučující jak frontální výuku, práci ve skupinách,
kooperativní vyučování a projektovou výuku. Uplatňuje se i forma diskuse a vzájemného
vzdělávání žáků formou žákovské prezentace řešených problémů. Domácím úkolem, prací s
učebnicí a aktivní účastí ve výuce si žák upevňuje osvojené učivo, prohlubuje vědomosti a
59
- 60 –
rozvíjí dovednosti. Předmět využívá i sociálněpsychologických her, které napomáhají
především udržovat a rozvíjet příznivé třídní klima. Výuku doplňují a navazují na ni vhodně
volené tematické exkurze.
Zahrnuje individuální přístup, kolektivní hodnocení i sebehodnocení. Vychází z platného
klasifikačního řádu, společně se slovním hodnocením využívá klasifikační stupnici. Do
hodnocení se zahrnuje i kvalita písemného zpracování úloh (text, tabulky, grafy).
Výuka předmětu podporuje schopnost sebereflexe, kolektivní spolupráce a udržování
zdravých mezilidských vztahů. Přispívá k rozvoji komunikačních dovedností, využívání
informačních prostředků a komunikačních technologií a kritickému posuzování informací.
Předmět učí žáka využívat nabytých vědomostí a dovedností při řešení problémů, které se v
jeho okolí vyskytnou. Výuka směřuje k tomu, aby žáci jednali s jinými lidmi slušně a
odpovědně,cítili potřebu aktivně se zapojit do občanského života, vážili si demokracie a
usilovali o její zachování,preferovali demokratické hodnoty a přístupy před
nedemokratickými,tolerovali nositele jiných názorů,kriticky posuzovali skutečnost kolem
sebe, ctili identitu jiných lidí,vážili si hodnot lidské práce, neničili majetek, snažili se zanechat
po sobě ve své rodině a širší komunitě něco pozitivního,chtěli si v životě klást otázky
filozofického a etického charakteru (např. Co je dobré – Co je špatné? Mám v tomto případě
pravdu? Kde jsou meze mé svobody? Jaké bude mít mé jednání pravděpodobně důsledky?
Mám právo to udělat? Co je smyslem mého života?...) a hledali na ně odpovědi v diskusi se
sebou samými, s jinými lidmi. Jsou vedeni k vytváření demokratického klimatu ve škole
(přátelské vztahy mezi učiteli, žáky a rodiči a mezi žáky navzájem), k pochopení demokracie
v praxi, k samostatné přípravě a týmové spolupráci. Doplňují své znalosti a dovednosti
související s uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při vstupu na trh práce.
Jsou vedeni k nutnosti celoživotního vzdělávání a seznamují se s možnosti vzdělávání v
zahraničí. Učí se poznávat svět a vytvářet úctu k živé a neživé přírodě a respektovat život jako
nejvyšší hodnotu. Projektová a problémová výuka umožní hledat fakta, souvislosti a získává
poznatky v rámci průřezových témat.
Předmětem občanská nauka se prolínají všechna průřezová témata. Realizována jsou
průřezová témata Člověk a životní prostředí (globální problémy), Člověk a svět práce
(vzdělání a pracovní zařazení jako významný činitel společenského postavení člověka),
Občan v demokratické společnosti (okruhy věnované politologii a právu, etické problémy
jako součást okruhu filosofie).Tím, že se žáci učí využívat informační a komunikační
technologie a pracovat s informacemi a komunikačními prostředky, přispívá i k aplikaci
průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
60
- 61 –
1.ročník: 2 hodiny týdně, celkem 68 hodin
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
zhodnotí silné a slabé stránky
vlastní osobnosti,navrhne kroky
vedoucí k rozvoji pozitivních
vlastností
charakterizuje vlastní hodnotový
žebříček
na konkrétních příkladech
situacích doloží příklady omylů
při poznávání druhých
objasní,co psychologie zkoumá
vysvětlí význam psychologie
charakterizuje různé školy
v psychologii
uvede metody výzkumu
psychologie
charakterizuje pojem osobnosti
objasní příčiny odlišnosti mezi
lidmi
charakterizuje jednotlivé etapy
vývoje osobnosti
uvede příklady psychických
vlastností,procesů a stavů
vyjmenuje různé typologie
osobnosti,odhadne zařazení
vlastní osobnosti podle nich
srovná temperament a
charakter,inteligenci a tvořivost
navrhne vhodnou strategii učení
uvede různé způsoby předcházení
únavě
rozliší různé možnosti trávení
volného času a zhodnotí význam
pro rozvoj vlastní osobnosti
Osobnostně sociální výchova
• sebepoznání
• sebehodnocení
• sebezdokonalování
• poznávání a hodnocení druhých
Počet
hodin
6
Psychologie jako věda
• psychologie jako vědní disciplina
• představitelé psychologie
• metody výzkumu psychologie
6
Osobnost,její vlastnosti a rozvoj
• utváření a etapy vývoje osobnosti
• psychické jevy
osobnosti(vlastnosti,procesy a stavy)
• volný čas a jeho využití
24
61
- 62 –
-
-
-
-
-
charakterizuje projevy
jednotlivých duševních poruch
rozpozná náročné životní situace a
navrhne jejich efektivní řešení
uvede zásady úspěšné
komunikace, na konkrétním
příklade vysvětlí pojem asertivní
komunikace
na příkladě doloží manipulační
záměr a navrhne,jak mu čelit
charakterizuje předmět estetiky
na konkrétních příkladech doloží
rozdíly mezi lidmi i kulturami při
hodnocení věcí a lidí z hlediska
krásy a ošklivosti
na příkladech se pokusí rozlišit
mezi uměním a kýčem
uvede základní charakteristiku a
příklady jednotlivých kulturních
epoch
zhodnotí význam umění v životě
člověka
uvede zásady společenského
chování,na jejich základě navrhne
řešení různých situací
společenského života
Duševní zdraví a duševní hygiena
• duševní poruchy
• náročné životní situace
• duševní hygiena
• psychologické poradenství
• zásady efektivní komunikace
16
Estetika
• krásné a ošklivé
• vkus,kýč
• dějiny umění-základní
styly,charakteristika
• role umění v životě člověka
• pravidla společenského chování
16
62
- 63 –
2.ročník: 1 hodina týdně, celkem 34 hodin
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
charakterizuje předmět sociologie
uvede významné osobnosti
sociologie a způsoby přístupu k
problematice
uvede metody výzkumu
sociologie
vysvětlí význam sociologie
vysvětlí význam socializace pro
člověka,pojmy sociální struktura a
mobilita
vysvětlí význam vzdělání jako
jednoho z určujících faktorů
postavení člověka ve společnosti
charakterizuje a uvede příklady
různých typů sociálních útvarů
uvede různé sociální role sebe a
svých blízkých a příklad konfliktu
rolí
objasní význam
manželství,rodiny, právní úpravu
vztahů mezi jejími členy
popíše demografický vývoj
v ČR,jeho příčiny a důsledky
charakterizuje formy náhradní
péče o dítě
uvede příklady formálních a
neformálních vztahů
uvede příklady sociálních
konfliktů
navrhne varianty řešení sociálního
konfliktu
uvede příklady,příčiny a důsledky
Počet
hodin
Úvod do sociologie
• sociologie jako věda
• metody výzkumu sociologie
4
Člověk ve společnosti
• socializace,resocializace,zpětná
socializace
• sociální stratifikace
• sociální nerovnost a sociální mobilita
4
Sociální útvary
• vlastní sociální útvary
• sociální status a role
• partnerství,manželství a rodina
• náhradní péče o dítě
6
Sociální vztahy
• formální a neformální vztahy
• sociální konflikt,jeho důsledky a
způsoby řešení
4
Problémy soudobé společnosti
• sociálně patologické jevy
4
63
- 64 –
-
-
-
-
sociálně patologických jevů
navrhne možnosti prevence a
řešení sociálně patologických jevů
vyjmenuje poradenská a krizová
centra ve svém okolí
charakterizuje proces globalizace
a globální problémy
uvede příklady prvků materiální a
duchovní složky kultury
vysvětlí význam vzájemného
obohacování kultur a uvede
konkrétní příklady poznatků
převzatých Evropany od jiných
kultur
vysvětlí význam náboženství
v životě člověka
charakterizuje křesťanství,
židovství a islám
vysvětlí příčiny vzniku a riziko
náboženských sekt
charakterizuje verbální a
neverbální komunikaci,odhadne
význam neverbálního sdělení
vyjmenuje funkce médií,posoudí
jejich klady a zápory
uvede příklady manipulace s lidmi
prostřednictvím médií a
možnosti,jak jí čelit
•
•
•
odborná poradenská a krizová centra
globalizace
globální problémy
Kultura a civilizace
• materiální a duchovní kultura
• egocentrismus a multikulturalismus
• člověk a náboženství
• významná světová náboženství
• náboženské sekty
• verbální a neverbální komunikace
• hromadné sdělovací prostředky a jejich
působení
12
64
- 65 –
3.ročník: 1 hodin týdně, celkem 34 hodin
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
charakterizuje předmět politologie
uvede některé významné
představitele politologie a stručně
charakterizuje jejich koncepce
přiřadí různé příklady činnosti
státu k jednotlivým funkcím státu
vysvětlí rozdíl mezi státním
občanstvím a národností
objasní původ a význam státních
svátků
charakterizuje obsah Ústavy ČR
zařadí konkrétní příklady lidských
a občanských práv do příslušného
okruhu listiny
vyjmenuje české a mezinárodní
organizace zabývající se ochranou
lidských práv
charakterizuje priority
pravicových a levicových
stran,uvede konkrétní příklady
těchto stran v Parlamentu ČR
zařadí výroky k příslušné
ideologii,uvede ke kterým
ideologiím se hlásí jednotlivé
strany politického systému v ČR
vysvětlí rozdíl mezi přímou a
nepřímou demokracií
vysvětlí klady a zápory
poměrného většinového volebního
systému a uvede, jakým
způsobem se volí do různých
zastupitelských sborů v ČR
vyjmenuje prvky občanské
společnosti
charakterizuje činnost státní
správy a samosprávy
zhodnotí,jak může občan ovlivnit
problémy svého okolí
Politologie jako věda
•
Stát
•
•
•
•
Počet
hodin
4
4
funkce státu
státní občanství a národnost
české státní symboly
české státní svátky
Právní základy státu
• Ústava ČR
• listina základních práv a svobod
• organizace na ochranu lidských práv
6
Politika a politické subjekty
• levicové a pravicové politické strany
• ideologie
8
Občan a věci veřejné
• přímá a nepřímá demokracie
• volby a volební systém
• občanská společnost
• státní správa a územní samospráva
6
65
- 66 –
4.ročník: 1 hodin týdně, celkem 30hodin
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
vysvětlí nejdůležitější právní
pojmy
popíše soustavu soudů v ČR a
činnost policie,soudů a notářů
vysvětlí,kdy je člověk způsobilý
k právním úkonům a má trestní
odpovědnost
rozliší občanské a trestní soudní
řízení
vysvětlí rozdíl mezi přestupkem a
trestným činem a postup při jejich
řešení
charakterizuje druhy trestů v ČR
uvede argumenty pro a proti trestu
smrti
charakterizuje specifika
jednotlivých způsobů přístupu
člověka ke světu
zhodnotí význam filosofie pro
život
určí,čím se zabývají jednotlivé
disciplíny filosofie
charakterizuje základní filosofická
paradigmata(antika,
středověk,novověk,20. století)
vysvětlí význam pojmů
dogmatismus,relativismus,agnosti
cismus,skepticismus
na příkladu novověkých myslitelů
charakterizuje základní
gnoseologické přístupy
rozliší radikální a metodickou
skepsi
na konkrétních příkladech doloží
různá pojetí pravdy
rozliší různá pojetí člověka v
dějinách
objasní pojetí existence
Občan a právo
• základní právní pojmy
• soustava soudů v ČR
• notářství a advokacie
• systém práva
• občanské a trestní soudní řízení
• přestupky a trestné činy
• orgány činné v trestním řízení
• tresty v ČR
• otázka trestu smrti
Filosofie jako jeden ze způsobů přístupu
člověka ke světu
• filosofie,věda,náboženství,umění
•
•
•
Počet
hodi
n
10
3
význam filosofie
filosofické disciplíny a problémy
charakteristická témata jednotlivých
etap vývoje filosofie
Filosofické problémy poznání
• názory na možnost a platnost poznání
• sensualismus,racionalismus,
transcendentalismus
• skepse a její podoby
• koncepce pravdy
3
Filosofie člověka a dějin
• filosofické koncepce
• existencionální filosofie
3
Morálka a etika
8
66
- 67 –
-
-
-
objasní vztah mezi morálkou a
etikou a význam morálky pro
člověka a společnost
charakterizuje etické koncepce
různých myslitelů
rozliší typy etik
na konkrétním příkladě objasní,
čím je podmíněno a jak se
odehrává mravní rozhodování
člověka
uvede argumenty pro zvolené
řešení mravního problému
z běžného života
•
•
•
•
•
význam morálky
typy mravního jednání
mravní rozhodování
svoboda vůle,svědomí a vina
mravní problémy lidského života
67
- 68 –
DĚJEPIS
Obecný cíl:
Dějepis je součástí společenskovědní složky všeobecného vzdělávání, kultivuje historické
vědomí žáků, aby pomocí poznatků o historii lépe a hlouběji porozuměli světu, v němž žijí, a
aktivně se účastnili života v demokratické společnosti. Výuka dějepisu má nezastupitelnou
úlohu při formování osobnosti člověka, utváření jeho hodnotové a názorové orientace,
uvědomování si vlastní identity a odpovědnosti za současný stav. Má významnou úlohu pro
rozvoj občanských postojů a učí žáky kriticky myslet a nenechat se sebou manipulovat.
Výuka dějepisu v 1. ročníku na středních školách navazuje na znalosti a dovednosti
získané během základního vzdělání a systematizuje různé historické informace, s nimiž se
žáci ve svém životě setkali. Dějepis integruje znalosti z různých vědních oborů, protože
obsahuje i základní poznatky např. z dějin vědy, techniky, umění, filosofie, architektury,
zemědělství či politologie. Koncepce výuky je výběrová. Dějepisné učivo tvoří systémový
výběr, přičemž národní dějiny jsou prezentovány v souvislosti evropských a světových dějin,
v rámci tematických celků při zachování chronologického postupu. Jednotlivá období dějin
jsou zastoupena v systému dějepisu různou měrou, pozornost je věnována především
moderním dějinám a současnosti, protože jsou zvlášť významné pro porozumění dnešku.
Pojetí výuky:
Výuka má být pro žáky zajímavá, stimulující a pozitivně motivující. Rozpracování učiva
do celků, volba forem a metod jsou provedeny se zřetelem na cíle stanovené školním
vzdělávacím programem, zvláště pak na požadavek rozvíjet metakognitivní znalosti žáků.
Důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století. proto, že v nich je možné najít počátky jevů
dneška.
Při realizaci jsou uplatňovány různorodé metody a formy činností s ohledem na vymezené
cíle: klasický výklad, vstřícné učení, samostatná práce žáků s textem (verbálním,
ikonografickým, kombinovaným), práce s atlasem, skupinová práce, diskuse, referáty, práce
na projektu (zisk informací z kombinovaného materiálu, shromažďování a třídění informací).
Žák v průběhu vzdělávání navštíví muzejní expozici, výstavy, archiv atd. Učitel vychází z
místních podmínek, uplatní znalost regionu a studijního oboru. Výuka dějepisu přispívá k
rozvoji komunikativních dovedností, užívání historické terminologie, k chápání hodnoty
historických a kulturních památek. Na základě faktických znalostí a intelektových dovedností
si žák utváří samostatný úsudek.
Vychází z platného klasifikačního řádu školy a zahrnuje individuální přístup. Znalosti
získané v průběhu vzdělávání jsou kontrolovány průběžně, a to ústní i písemnou formou.
Součástí klasifikace je i samostatná práce žáků.
68
- 69 –
Dějepis se podílí především na výchově k demokratickému občanství, spoluvytváří
hodnotový systém žáků, učí poznávat, uznávat a chránit hodnoty kulturní, historické i
hodnoty neživé přírody. Rozvíjí komunikační dovednosti, formuje kritické postoje ke
skutečnostem, spoluvytváří schopnost porozumět jinému stanovisku, argumentovat, hledat
východisko.
Dějepis vede žáky k tomu, aby využívali svých znalostí minulosti k porozumění
současnosti. Vede k prohlubování zájmu o politické a společenské dění u nás i ve světě i o
veřejné záležitosti lokálního charakteru a učí žáky vést je k zodpovědnosti za další vývoj
společnosti.
V rámci výuky dějepisu jsou integrována všechna čtyři průřezová témata.
Aplikace průřezového tématu Občan v demokratické společnosti spočívá ve vytváření
demokratického prostředí ve třídě i ve škole, které je založeno na vzájemném respektování,
spolupráci a dialogu. Žáci se seznamují s životem ve městě v historickém kontextu.
Průřezové téma Člověk a svět práce se uplatňuje během celé výuky dějepisu tím, že se
žáci učí přesně formulovat své myšlenky, postoje a názory.
Výuka dějepisu přispívá k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační
technologie tím, že při vypracovávání referátů a jiných samostatných prací se žáci učí
vyhledávat a zpracovávat informace z odborných textů a jiných pramenů.
Dějepis učí žáky porovnávat životní prostředí, vztah k přírodě a životní styl lidí v různých
historických obdobích, čímž napomáhá také k aplikaci průřezového tématu Člověk a životní
prostředí.
69
- 70 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
objasní smysl poznávání minulosti
a její interpretace
orientuje se v časové přímce
hodnotí význam starověkých států
z hlediska kulturního odkazu a
hlediska civilizačního přínosu
orientuje se v kulturních a
politických dějinách daných
oblastí
objasní vliv judaismu, křesťanství
a antického dědictví na utváření
Evropy
charakterizuje obecně středověk a
jeho kulturu
zhodnotí význam raně
středověkých států
objasní vznik tržního hospodářství
ve středověku
popíše život různých stavů
středověké společnosti
objasní nerovnoměrnost
historického vývoje ve střední
Evropě
vysvětlí počátky a rozvoj české
státnosti
na konkrétních památkách nebo
pomocí ikonického textu
charakterizuje umění středověku
(románské a gotické umění)
vysvětlí nerovnoměrný vývoj ve
světě
charakterizuje problémy začlenění
českého státu do habsburského
soustátí, český stavovský odboj a
jeho důsledky
charakterizuje osvícenství a doloží
jeho význam
charakterizuje umění raného
novověku na konkrétních
památkách v regionu nebo pomocí
ikonických textů
je schopen systematizovat
historické informace
Úvod do předmětu
• význam výuky dějepisu, poznávání
dějin
• problematičnost periodizace dějin
• pravěk a jeho kulturní přínos
Starověk
• civilizační a kulturní přínos
starověkých civilizací (Mezopotámie,
Egypt, Indie, Čína)
• antická kultura a její dědictví v Evropě
• judaismus a křesťanství jako jeden ze
základů evropského civilizačního
okruhu
Počet
hodin
3
5
Středověk
• stát, společnost a církev
• český středověký stát (Přemyslovci,
Lucemburkové, Jagellonci ,
Habsburkové)
• kultura středověku
15
Raný novověk -16. až 18. století
• humanismus a renesance
• zámořské objevy
• český stát a habsburské soustátí
• reformace a protireformace
• nerovnoměrný vývoj v západní a
východní Evropě
• třicetiletá válka a vývoj Evropy po roce
1648
• absolutismus a počátky
parlamentarismu
• baroko, rokoko
12
Novověk -19. století
13
70
- 71 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
na příkladu americké a
francouzské revoluce vysvětlí boj
za občanská práva a vznik
občanské společnosti
popíše program revoluce 1848 v
českých zemích a její výsledky
objasní proces formování
novodobého českého národa
popíše česko-německé vztahy a
postavení Židů a Romů ve
společnosti 19. století
objasní způsob vzniku národních
států v Německu a Itálii
popíše proces industrializace na
příkladech studovaného oboru
vysvětlí změny každodenního
života
uměleckých památek
charakterizuje vývoj umění v 19.
století
vysvětlí rozdělení světa v
důsledku koloniální expanze a
vztahy mezi velmocemi
rámcově popíše první světovou
válku a objasní její dopad na lidi
na frontách a v zázemí
vysvětlí, jak a proč získali v
Rusku moc bolševici
objasní cíle prvního čs. odboje a
působení čs. legií
vysvětlí důsledky porážky
centrálních mocností a poválečné
uspořádání Evropy a světa
charakterizuje první čs. republiku
po stránce politické, hospodářské
a kulturní včetně národnostního
složení jejího obyvatelstva
popíše projevy a důsledky krize
30. let
charakterizuje fašismus,
frankismus a nacismus (Itálie,
Španělsko, Německo)
vysvětlí fungování totalitních
režimů
popíše mezinárodní vztahy v
období mezi dvěma světovými
válkami
rámcově popíše průběh druhé
světové války, vysvětlí německé
válečné cíle, popíše válečné
zločiny, holocaust
charakterizuje nacistickou politiku
na území bývalého
•
•
•
•
•
•
•
velké občanské revoluce- americká a
francouzská; revoluce 1848 v Evropě a
v českých zemích
společnost a národy - národní hnutí v
Evropě a v českých zemích, českoněmecké vztahy; postavení Židů a
Romů; dualismus v habsburské
monarchii; vznik národních států v
Německu a v Itálii
modernizace společnosti – průmyslová
revoluce, urbanizace, demografický
vývoj
evropská koloniální expanze
modernizace společnosti a jedinec
změny v sociální struktuře společnosti,
postavení žen, sociální zákonodárství
kultura v 19. století - vzdělávání, věda,
umění, architektura
Novověk - 20. století
• vztahy mezi velmocemi – koloniální
expanze a rozdělení světa ve 2. pol. 19.
a na počátku 20. stol., první světová
válka, vývoj v Rusku, české země za 1.
světové války, první odboj, výsledky
první světové války
• demokracie a diktatura – poválečné
uspořádání Evropy a světa, vznik
Československa a první republika;
světová hospodářská krize;
autoritativní a totalitní režimy,
nacismus v Německu, komunismus v
Rusku a v SSSR; druhá republika;
mezinárodní vztahy mezi světovými
válkami; druhá světová válka;
Protektorát Čechy a Morava,
Slovenský štát, druhý odboj, holocaust;
důsledky druhé světové války
• svět v blocích - poválečné uspořádání v
Evropě a ve světě, poválečné
Československo; studená válka; SSSR
a komunistický svět; komunistická
diktatura v Československu a její
vývoj; USA a demokratický svět; třetí
svět a dekolonizace; konec bipolarity
Východ – Západ; globální svět,
globalizace
• kultura ve 20. století – umění, věda,
architektura, filmové umění
• syntéza poznatků
20
71
- 72 –
-
-
-
-
-
-
-
Československa a poměry ve
Slovenském štátě
popíše formy druhého čs. odboje a
objasní jeho cíle a význam
vysvětlí výsledky války a
poválečné uspořádání v Evropě a
ve světě
charakterizuje československou
poválečnou demokracii
objasní pojem studená válka a
popíše projevy a důsledky studené
války na obou stranách tohoto
konfliktu (v obou politických
blocích)
charakterizuje komunistický režim
v Československu v souvislosti s
vývojem v SSSR
popíše persekuci odpůrců
komunismu a lidí označených
režimem za nepřítele
rozebere vývoj ve vyspělých
demokraciích, proces a cíle
evropské integrace
objasní význam svobody člověka
a lidských práv
popíše dekolonizaci a objasní
problémy třetího světa
vysvětlí rozpad sovětského bloku
popíše zánik komunistické vlády u
nás a postavení České republiky v
současném světě
objasní historické kořeny
dnešních globálních problémů
na typických ukázkách
charakterizuje umění 20. století
uvede příklady úspěchů vědy a
techniky ve 20. století
dovede zařadit regionální a
národní dějiny do evropského a
světového kontextu
72
- 73 –
MATEMATIKA
Obecný cíl:
Matematika je všeobecně vzdělávacím předmětem povinného základu vzdělávacího
programu technických oborů. Matematické vzdělání rozvíjí a prohlubuje logické a abstraktní
myšlení. Vede žáky k pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného
světa a utváří kvantitativní a geometrickou gramotnost. Rozvíjí osobnost žáka s důrazem na
samostatnost, systematičnost a kreativitu. Hlavním cílem matematického vzdělání je výchova
přemýšlivého člověka, který bude užívat matematiku při řešení každodenních situací i
přírodovědných problémů a bude připraven k dalšímu odbornému vzdělávání.
Skladba učiva byla sestavena tak, aby obsahovala témata, která učí žáky logicky myslet,
řešit problémy, pracovat se symbolikou, formálním jazykem a daty. Učivo je vymezeno
tematickými celky se systematickou a vyváženou strukturou základních pojmů a vztahů.
Jednotlivé celky jsou uspořádány tak, aby nutily vyvozovat souvislosti a využívat již dříve
nabytých poznatků a zkušeností. Některé kapitoly jsou zaměřeny i na tzv.matematickou
rutinu, která je základem řešení složitějších problémů.Vzhledem k profilu absolventa je
kladen důraz na práci s funkcemi , tvorbu grafů, úprav výrazů s proměnnými, řešení rovnic a
nerovnic.
Pojetí výuky:
Výuka matematiky má být pro žáky zajímavá, vzbuzovat v nich touhu po poznávání a
sebedůvěru ve vlastní schopnosti, rozvíjet jejich logické myšlení, dovednosti a návyky
vedoucí k řešení problémů situacích s kvantifikujícími nebo geometrickými údaji. Při výuce
se kromě výkladu využívají moderní formy výuky:diskuze, skupinová práce, projektová a
kooperativní výuka, samostatná práce a práce s učebnicí. Učební osnova je koncipována pro
hodinovou dotaci 12 hodin týdně za vzdělávání a do jednotlivých ročníků je učivo rozděleno
následovně:1.ročník:operace s čísly a výrazy, lineární funkce, rovnice a nerovnice,
kvadratická funkce, rovnice, nerovnice a soustavy; 2.ročník:mocninné funkce,exponenciální,
logaritmická,goniometrické funkce, stereometrie, komplexní čísla; 3.ročník:analytická
geometrie v rovině a prostoru; 4.ročník:výroková logika, kombinatorika, pravděpodobnost a
statistika, posloupnosti.
Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží písemné a ústní zkoušení, průběžné znalosti
jsou ověřovány orientačním zkoušením a frontálním ověřováním. V každém čtvrtletí se píše
jednohodinová písemná práce, ve 4.ročníku lze psát v druhém pololetí práci jen jednu.
Součástí hodnocení žáka je také jeho přístup k předmětu a aktivita v hodinách.
73
- 74 –
Občanské kompetence-jednat odpovědně, samostatně a aktivně; schopnost diskuse s
jinými lidmi.
Klíčové kompetence-naučit se vyjadřovat odborně jazykově správně; formulovat
myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné formě přehledně; obhajovat své názory a
postoje; efektivně se učit a pracovat; využívat dříve získaných poznatků a vědomostí; přijímat
hodnocení svých výsledků způsobů jednání, přiměřeně na ně reagovat; konstruktivně
spolupracovat, přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly.
Odborné kompetence-orientovat se základních pojmech matematiky a rozumět základním
vztahům; aplikovat základní matematické principy a postupy při řešení praktických úloh;
porozumět zadání úkolů a hledat způsoby řešení; pracovat s osobním počítačem; vytvářet a
využívat různé formy grafických znázornění reálných situací.
74
- 75 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
provádí aritmetické operace v
jednotlivých číselných oborech
používá různé zápisy reálného čísla
odhaduje výsledky matematických
operací, účelně používá kalkulátor
provádí operace s množinami,
intervaly
aplikuje geometrický význam
absolutní hodnoty
řeší úlohy množinovými diagramy
řeší praktické úlohy s využitím
procent
provádí operace s mocninami a
odmocninami
určí definiční obor výrazu
rozkládá mnohočleny na součin
provádí početní operace s
lomenými výrazy
rozlišuje jednotlivé druhy funkcí,
načrtne grafy a určí vlastnosti
určí definiční obor funkce a obor
hodnot funkce
řeší aplikační úlohy s využitím
funkcí
používá funkcí při řešení rovnic a
nerovnic
řeší problémy, v nichž aplikuje
řešení jednotlivých typů rovnic a
nerovnic a jejich soustav
rozlišuje úpravy rovnic
ekvivalentní a důsledkové
řeší lineární a kvadratické rovnice
s parametrem, provádí úplnou
diskuzi řešení
používá planimetrické pojmy,
zdůvodní a využívá vlastnosti
geometrických útvarů v rovině
řeší konstrukční úlohy s využitím
bodů dané vlastnosti a
prostřednictvím shodných a
podobných zobrazení
řeší úlohy s využitím trigonometrie
pravoúhlého trojúhelníka
Operace s čísly a výrazy, Číselné obory
• přirozená čísla, dělitelnost
• celá čísla a počítání s nimi
• racionální čísla, počítání se zlomky
• reálná čísla a jejich vlastnosti
• absolutní hodnota reálného čísla
• mocniny s celým a racionálním
exponentem
• odmocniny
• procenta
• trojčlenka, úměry
• výrazy s proměnnými
• lomené výrazy
• operace s množinami, intervaly
Počet
hodin
52
Funkce a její průběh
• definiční obor, obor hodnot funkce,
graf
• funkce lineární a kvadratická, funkce s
absolutní hodnotou
14
Rovnice a nerovnice
• lineární rovnice, nerovnice, soustavy
• kvadratické rovnice, rozklad
kvadratického trojčlenu, řešení
vzorcem
• kvadratické nerovnice, nerovnice v
podílovém tvaru
• rovnice a nerovnice s absolutní
hodnotou
• rovnice a nerovnice s parametrem
Planimetrie
• základní planimetrické pojmy,
polohové a metrické vlastnosti
rovinných útvarů, obvody a obsahy
obrazců, trigonometrie pravoúhlého
trojúhelníka, Euklidovy věty, množiny
bodů dané vlastnosti, identita, středová
a osová souměrnost, otočení, posunutí,
stejnolehlost
40
30
75
- 76 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
rozlišuje druhy funkcí, načrtne
jejich grafy a určí jejich vlastnosti
používá obloukovou i stupňovou
míru
řeší jednotlivé druhy rovnic
řeší obecný trojúhelník
určí v jednoduchých případech
vzdálenost bodu od přímky a
roviny, odchylku dvou přímek a
dvou rovin
určí vzájemnou polohu útvaru
v prostoru
řeší stereometrické úlohy
trigonometrií pravoúhlého
trojúhelníka a obecného
trojúhelníka
určuje povrch a objem těles všemi
dostupnými metodami
zobrazuje komplexní číslo v
Gaussově rovině, vyjádří ho v
algebraickém a goniometrickém
tvaru
provádí operace s k. č. a
Moivreovu větu
řeší kvadratické a binomické
rovnice v tělese komplexních čísel
Počet
hodin
Funkce
• funkce mocninná, lineárně lomená,
exponenciální, logaritmická,
goniometrické
• sinová a kosinová věta
• definiční obor funkce, funkce
monotónní, sudá, lichá, konvexní,
konkávní, extrémy funkce
Stereometrie
• polohové a metrické vlastnosti bodů,
přímek a rovin, vzájemná poloha
přímek, rovin, přímky a roviny, kritéria
kolmosti a rovnoběžnosti
• povrch a objem hranolu, jehlanu,
kužele, komolých těles, koule a jejích
částí
61
Komplexní čísla
• algebraický a goniometrický tvar
komplexního čísla
• početní operace s k. č. v obou tvarech
• Moivreova věta
• kvadratické a binomické rovnice
řešené v tělese komplexních čísel
21
20
76
- 77 –
Učivo
Žák
-
-
-
určí vzdálenost bodů a souřadnice
středu úsečky
určí souřadnice vektoru a provádí
operace s vektory
používá různá analytická vyjádření
přímky v rovině
řeší analyticky polohové a
metrické úlohy v rovině
ovládá parametrické vyjádření
roviny a obecnou rovnici roviny
řeší úlohy na vzájemnou polohu
rovin, přímky a roviny
využívá vlastnosti kuželoseček k
jejich analytickému vyjádření
určí z analytického vyjádření druh
a parametry kuželosečky
řeší úlohy na vzájemnou polohu
přímky a kuželosečky
Analytická geometrie v rovině
• vektory a operace s nimi - součet,
rozdíl, násobení reálným číslem,
skalární a vektorový součin
• lineární závislost nezávislost vektorů
• parametrické vyjádření přímky, obecná
rovnice přímky, směrnicový a úsekový
tvar
• vzájemná poloha přímek
Analytická geometrie v prostoru
• parametrické vyjádření přímky, roviny,
obecná rovnice roviny, vzájemná
poloha přímek, rovin, přímky a roviny,
metrické úlohy v prostoru
Analytická geometrie kuželoseček
• středová (vrcholová) a obecná rovnice
kuželosečky
• vzájemná poloha přímky a kuželosečky
Počet
hodin
30
14
24
77
- 78 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
zvládne pravdivostní tabulku
konjunkce, disjunkce, implikace,
ekvivalence
určí tautologii a kontradikci
užívá vztahy pro počet variací,
permutací a kombinací bez
opakování
řeší praktické příklady s využitím
kombinatoriky
upravuje výrazy s faktoriály a
kombinačními čísly
Počet
hodin
Výroková logika
• definice výroku, výrokové operace,
kvantifikátory, tabulka pravdivostních
hodnot, de Morganovy zákony
8
Kombinatorika
• kombinatorické pravidlo součinu,
variace, permutace, kombinace bez
opakování
16
Pravděpodobnost a statistika
užívá binomickou větu
• náhodný jev, průnik a sjednocení jevů
zvládá výpočet pravděpodobnosti s
• klasická definice pravděpodobnosti
využitím kombinatoriky,
• nezávislé pokusy, binomické rozdělení
pravděpodobnost sjednocení a
pravděpodobnosti
průniku jevů, nezávislých pokusů
• statistický soubor
užívá základní statistické veličiny a
• charakteristiky polohy a variabilityřeší úlohy z praxe
aritmetický průměr, absolutní a
umí číst, vyhodnocovat a
relativní četnost, absolutní odchylka,
sestavovat statistické tabulky,
směrodatná odchylka, modus, medián,
grafy a diagramy
variační rozpětí, variační koeficient,
tabulky, grafy, diagramy
Posloupnosti
chápe posloupnost jak zvláštní
• posloupnost zadaná výčtem prvků,
případ funkce
vzorcem pro n-tý člen, rekurentním
určí posloupnost vzorcem, výčtem
vzorcem, grafem
prvků, rekurentním vzorcem a
• rostoucí, klesající a omezená
grafem
posloupnost, limita posloupnosti
ovládá základní vztahy pro
• aritmetická a geometrická posloupnost,
aritmetickou a geometrickou
jejich užití v příkladech
posloupnost
• geometrická řada
řeší praktické příklady na užití
posloupností
chápe konvergenci geometrické
řady a určí její součet
Shrnutí látky
získá strukturalizační přehled o
• úpravy výrazů
náplni středoškolské matematiky
• rovnice a nerovnice
získá vertikální a horizontální
• analytická geometrie
souvislosti látky
bude připraven ke státní maturitě
vyšší úrovně
18
20
28
78
- 79 –
FYZIKA
Obecný cíl:
Vyučovací předmět fyzika je předmětem všeobecně vzdělávacím povinného základu
vzdělávacího programu aplikovaná chemie. Plní průpravnou funkci pro odbornou složku
vzdělání. Rozvíjí intelektové schopnosti, numerické dovednosti, logické a tvůrčí myšlení,
abstrakci a zručnost. Umožní žákům proniknout do podstaty fyzikálních jevů, čímž přispívá k
hlubšímu pochopení dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Cílem je naučit klást žáky
otázky o okolním světě, kriticky posoudit předložené názory a informace a na základě důkazů
vyvodit správné závěry.
Výuka směřuje k tomu, aby žák pochopil a osvojil si fyzikální pojmy, zákony, teorie a
metody, vysvětlil význam fyzikálních poznatků pro praxi uměl zacházet s přístroji, provedl a
vyhodnotil měření, interpretoval výsledek měření a porovnal jej s teorií, řešil přiměřeně
obtížené fyzikální úlohy a problémy y běžného života a technické praxe. Využívá znalostí
získaných v matematice, fyzice chemii na základní škole. Zahrnuje učivo, ve kterém si žák
zopakuje, prohloubí a rozšíří vědomosti z mechaniky, molekulové fyziky, elektřiny a
magnetismu, optiky a astrofyziky získané na základní škole a doplní je o poznatky z
mechanického kmitání a vlnění speciální teorie relativity fyzika mikrosvěta. Předmět je
vyučován v dotaci 5 týdenních hodin za vzdělávání.
Pojetí výuky:
Výuka fyziky navazuje na fyzikální poznatky získané v základním vzdělávání a dále se
rozvíjí. Pozornost je věnována zejména těm tematickým celkům, ve kterých je možné ukázat
přínos fyzikálních poznatků pro budoucí povolání a běžný život. Obsah předmětu vychází
z obsahového okruhu. Přírodovědné vzdělávání – fyzikální vzdělávání, z varianty B. Předmět
fyzika připravuje žáky na zvládnutí učiva odborných předmětů.
Kontrola vědomostí a dovedností žáka probíhá formou ústního a písemného zkoušení.
Ústně je žák zkoušen minimálně jednou za pololetí, písemně nejméně třikrát. Testy mají
formu didaktického testu, početních úloh, úloh s tvorbou odpovědi. Žák je hodnocen rovněž
za ústní projev při diskuzích a při řešení problémových úloh frontální metodou. K hodnocení
přispívá i orientační zkoušení, řešení domácích úloh referátů.
V rámci občanských kompetencí bude žák schopen: jednat odpovědně, samostatně a
aktivně; dbát základních pravidel chování a práv jiných lidí; chápat význam životního
prostředí pro člověka; myslet kriticky; vážit si materiálních a duchovních hodnot; efektivně se
učit a pracovat; být ochoten pracovat na sobě pracovat celý život.
79
- 80 –
V rámci odborných kompetencí:orientovat se v základních pojmech a vztazích; pochopit
podstatu fyzikálních dějů; pracovat se zdroji informací; chápat princip a funkci některých
fyzikálních přístrojů; nacházet funkční závislosti při řešení úloh; dodržovat zásady
bezpečnosti a ochrany zdraví.
80
- 81 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
vyjmenuje základní jednotky
odvodí nejznámější jednotky
převádí násobné, dílčí i vedlejší
jednotky
rozlišuje realitu a fyzikální model
ovládá vymezení, značky a
jednotky veličin rychlost, dráha,
čas a zrychlení
přijímá vztahy těchto veličin podle
druhů pohybů
používá vztahy pro výpočet
neznámé ze vzorce
ovládá grafické vyjádření pohybů,
umí z grafů číst i je vytvářet
chápe význam vztahy veličin
perioda, frekvence, úhlová rychlost
pro periodické pohyby
rozliší inerciální a neinerciální
vztažné soustavy, chápe význam
Newtonových zákonů pro rozlišení
pohybů
přijímá pojmy hybnost a energie v
souvislosti se zákony zachování,
umí je používat jako princip při
řešení úloh
rozliší tíhové a gravitační pole
určí sílu mezi tělesy gravitačním
poli
popíše základní pohyby těles
gravitačním poli Země a Slunce
ovládá kvalitativně a kvantitativně
volný pád, vrh svislý vzhůru a vrh
vodorovný
určí výslednici sil a výsledný
moment sil
určí polohu těžiště jednoduchým
pokusem
určí těžiště vybraných těles
výpočtem
uvede příklady a výhody
jednoduchých strojů
aplikuje Pascalův a Archimédův
zákon při řešení úloh o tekutinách
Počet
hodin
Úvod
• fyzikální pojmy, děje,
veličiny,jednotky, pojem vektorové
veličiny, skládání sil a rychlostí
5
Mechanika, kinematika
• pohyb hmotného bodu (dále jen HB) v
závislosti na volbě vztažné soustavy,
druhy pohybu
• rovnoměrný přímočarý pohyb HB
• rovnoměrně zrychlený přímočarý
pohyb HB
• rovnoměrně zpomalený přímočarý
pohyb HB
• rovnoměrný pohyb HB po kružnici
31
Dynamika
• newtonovy zákony dynamiky
• síla gravitační, třecí, dostředivá,
odstředivá
• hybnost tělesa, impuls síly
• mechanická práce a energie,
výkon,účinnost
• zákony zachování hybnosti a energie
16
Gravitační pole
• Newtonův gravitační zákon
• intenzita gravitačního pole, druhy pole
• pohyby těles v radiálním gravitačním
poli
• pohyby těles v homogenním
gravitačním poli Země
8
Mechanika tuhého tělesa
• moment síly, momentová věta
• skládání rovnoběžných sil
• těžiště, moment setrvačnosti
8
Mechanika tekutin
• tlak vyvolaný vnější silou, Pascalův
zákon
12
81
- 82 –
-
-
-
počítá s rovnicí kontinuity a
Bernoulliho rovnicí
chápe rozdíly mezi ideální a
reálnou tekutinou
řeší kalorimetrickou rovnici
řeší jednoduché děje v plynech i
složitější děje pomocí stavové
rovnice
vysvětlí zvláštnosti roztažnosti
látek podle skupenství, řeší
Hookův zákon
•
•
•
hydraulický lis
Archimédův zákon
proudění ideální a reálné tekutiny,
odporová síla
Molekulová fyzika a termika
• pojmy teplo a teplota, vnitřní energie
• 1.termodynamický zákon
• plyny, kapaliny, pevné látky
22
82
- 83 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
chápe elektřinu a magnetismus
jako základní vlastnost hmoty
používá Coulombův zákon k
výpočtu elektrických sil i k
výpočtu intenzity elektrického
pole, dělí pole na radiální a
homogenní
řeší obvody s kondenzátory
rozvine znalost Ohmova zákona
pro rozvětvené obvody
chápe zvláštní vlastnosti
polovodičů
pochopí základní vlastnosti
magnetického pole
ovládá vznik střídavého proudu
vlivem elektromagnetické indukce
počítá jednoduché obvody se
střídavým proudem
ovládá rovnici kmitavého pohybu,
umí z ní získat informace i ji
vytvořit
vypočítá periodu tělesa na pružině
a na kyvadle
zvládá dva druhy rovnice vlnění
chápe dualitu vlny a částice
dovede zobrazovat čočkou a
zrcadlem početně i graficky
chápe světlo jako specifický druh
elektromagnetického vlnění
vysvětlí podstatu radioaktivity a
jaderného záření
popíše podstatu štěpné a
termonukleární reakce
charakterizuje Slunce jako hvězdu
zná složení Sluneční soustavy
popíše vývoj hvězd
zná současné teorie vzniku a
vývoje vesmíru
Elektřina a magnetismus
• elektrický náboj, Coulombův náboj
• intenzita elektrického pole, pole
radiální a homogenní
• kondenzátor, kapacita kondenzátoru,
spojování kondenzátorů
• elektrický proud, Ohmův zákon,
spojování rezistorů, elektrický proud v
kapalinách a plynech
• polovodiče
• magnetické pole, magnetické pole
vodiče s proudem, působení pole na
vodič s proudem, elektromagnetická
indukce, střídavý proud,
elektromagnetické vlnění
Počet
hodin
30
Vlnění a optika
• harmonické pohyby, okamžitá
výchylka, rychlost, zrychlení
kmitavého pohybu, rovnice kmitavého
pohybu
• dynamika kmitavého pohybu
• mechanické vlnění, druhy, rovnice
vlnění
• světlo a jeho šíření
• zobrazování zrcadlem a čočkou
• spektrum elektromagnetického vlnění
22
Fyzika atomu
• struktura atomu, fotoelektrický jev,
přirozená a umělá radioaktivita,
jaderné reakce
8
Vesmír
• sluneční soustava, Keplerovy zákony,
vývoj hvězd, struktura vesmíru,
kosmologické teorie
4
83
- 84 –
CHEMIE
Platnost učební osnovy: od 1.září 2010 počínaje 1. ročníkem
Obecný cíl:
Cílem předmětu je poskytnout žákům základní teoretické vědomosti a intelektuální
dovednosti z obecné chemie, z chemie anorganických a organických sloučenin a chemickým
složením živých organismů a metabolických přeměnách, které jsou potřebné pro pochopení
vztahů mezi strukturou látek, jejich vlastnostmi a možnostmi jejich praktického použití.
Výuka směřuje k praktickému zvládnutí chemických výpočtů, chemického názvosloví
anorganických i organických sloučenin, k pochopení a aplikaci základních principů
chemických reakcí , k porozumění pojmů,které se vztahují ke stavbě atomu, chemické vazbě,
periodické soustavě prvků. Chemie tvoří základ pro další odborné vzdělávání a je zařazena
mezi základní odborné předměty. Učební osnova obsahuje kromě základního i rozšiřující a
specifické učivo, které prohlubuje a doplňuje odbornou složku vzdělání.
Učivo je rozděleno do dvou ročníků. V prvním ročníku se žáci věnují obecné a
anorganické chemii, kde se seznámí s chemickými zákony a veličinami, které aplikují v
praktických příkladech, s vlastnostmi a reakcemi prvků a jejich anorganických sloučenin.
Druhý ročník zahrnuje učivo organické chemie a biochemie. V první části se zabývá
vlastnostmi a reaktivitou uhlovodíků a jejich derivátů ve vztahu k jejich složení a struktuře, se
základními principy tvorby organického názvosloví. Ve druhé části, která je věnovaná
biochemii, se seznamují s popisem chemických látek, které se podílejí na stavbě organismů,
především se jedná o bílkoviny, sacharidy, lipidy a nukleové kyseliny. Součástí výuky jsou i
makromolekulární látky – přírodní i průmyslové polymery.
Výuka předmětu vyžaduje znalosti a dovednosti předmětů matematika (výpočty příkladů,
vyrovnávání rovnic, převody jednotek), fyzika (základní fyzikální zákony, převody
jednotek),ochrana životního prostředí (zacházení s nebezpečnými látkami) Obsah předmětu
vychází z obsahového okruhu Přírodovědné vzdělávání –chemické vzdělávání, z varianty A
(vysoké nároky).
Pojetí výuky:
Výuka je tvořena výkladovou částí, kterou může představovat přednáška pro úvod do
složitější problematiky či k systematizaci poznatků nebo vysvětlování učiva, případně
metodou rozhovoru s využíváním problémových otázek. Při každém způsobu výuky lze
využít i práci s učebnicí. Vedle slovních metod jsou pak využívány i metody názorně
demonstrační (fólie, film, video, demonstrační pokus) a k procvičení a zopakování učiva lze
použít i didaktické hry. Žáci se učí pracovat samostatně i ve skupinách na zadaných úkolech,
při kterých musí využívat informace získané z odborných textů a internetu. Tyto informace
písemně zpracovávají a v diskusích obhajují. Probranou látku žáci procvičují formou
domácích úkolů.
84
- 85 –
Hodnocení žáků vychází z platného klasifikačního řádu, využívá klasifikační stupnici i
slovní hodnocení. Znalosti žáků jsou ověřovány písemnými testy nebo slovním zkoušením po
každé uzavřené a probrané kapitole. Při hodnocení je zahrnut i zohledněn individuální přístup
žáka ke studiu předmětu chemie i kvalitě zpracovávaných úloh. Dle potřeby žáků jsou
využívány i individuální konzultace a pomoc vyučujícího.
Výuka předmětu chemie vede žáky ke správnému používání chemické terminologie,
názvů a vzorců, zápisů chemických rovnic. Žáci klasifikují chemické látky a chemické děje
podle jejich obecných a specifických znaků, chápou vztahy mezi strukturou a vlastnostmi
látek. Žáci aplikují získané poznatky při řešení chemických úloh a problémů i při řešení
životních situací, rozpoznávají příčiny i následky svého konání, umějí zdůvodnit význam
nových chemických poznatků pro společnost (nové materiály, výrobní postupy,…). Současně
rozvíjí používání informačních a komunikačních technologií pro získávání informací a jejich
následné zpracování při samostatné i kolektivní práci a při projektech. S tím souvisí i rozvoj
základních matematických postupů (zpracovávání protokolů v grafické podobě, tabulky,
schémata, výpočty příkladů, vyrovnávání rovnic). Při probírání konkrétních příkladů
anorganických i organických sloučenin se realizuje průřezové téma Člověk a životní prostředí
(nakládání s nebezpečnými látkami, toxicita), při zpracovávání samostatných úloh se realizuje
průřezové téma Informační a komunikační technologie.
85
- 86 –
Učivo
Žák
-
Úvod do chemie, obsah předmětu
•
vysvětlí význam chemických
poznatků pro společnost
-
vymezí pojem prvek a sloučenina
rozliší typ soustavy
vysvětlí rozdíl mezi směsí a
chemicky čistou látkou
-
vysvětlí význam protonového a
nukleonového čísla
objasní rozdíly mezi pojmy prvek,
neklid, izotop
-
-
používá názvy a značky prvků
určí oxidační číslo prvku
pojmenuje a napíše vzorec
anorganických sloučenin
-
vysvětlí základní chemické zákony
využívá Avogadrův zákon pro
výpočty
-
-
-
-
-
napíše a vysvětlí vztahy pro
výpočet základních chemických
veličin
odvodí jednotky
objasní rozdíl mezi relativní
molekulovou (atomovou)
hmotností a molární (atomovou)
hmotností
řeší příklady pro výpočet
koncentrace roztoku
popíše vývojové představy o
Počet
hodin
1
Látky, dělení látek
• třídění látek
• soustava otevřená, uzavřená,
izolovaná
• soustava homogenní, heterogenní,
koloidní
Základní charakteristiky látek
• protonové číslo
• nukleonové číslo
• nuklid, izotop
2
Názvosloví anorganických sloučenin
• oxidy, peroxidy, hyperoxidy,
ozonidy
• halogenidy, sulfidy, kyanidy,
thiokyanatany
• hydridy, hydroxidy
• bezkyslíkaté a oxokyseliny,
vícesytné kyseliny, polykyseliny
• thiokyseliny, peroxokyseliny,
halogenkyseliny
• soli a hydrogensoli, hydráty
• podvojné soli a zásadité soli
• komplexní sloučeniny
Základní chemické zákony
• zákon zachování hmotnosti
• zákon zachování energie
• zákon stálých poměrů slučovacích
• zákon násobných poměrů
slučovacích
• zákon stálých poměrů objemových
• Avogadrův zákon
Hmotnost, látkové množství
• atomová hmotnostní jednotka
• relativní atomová hmotnost
• molární hmotnost
• látkové množství
• hmotnostní zlomek
10
Složení a struktura atomu
• vývoj představ o atomu – Dalton,
6
1
2
6
86
- 87 –
-
-
-
-
-
-
-
složení atomu
vysvětlí význam kvantových čísel
odvodí elektronové konfigurace
prvků
vyřeší a objasní rovnice
radioaktivních rozpadů
vysvětlí pojmy perioda, skupina
zařadí a klasifikuje prvky
periodické soustavy
určí počet valenčních elektronů
prvků
objasní principy jednotlivých typů
chemické vazby
popíše charakter vazby
v jednodušších chemických
sloučeninách
vysvětlí strukturu molekuly
pomocí teorie hybridizace
určí ze zápisu reakce její typ a
stechiometrické koeficienty
definuje oxidaci, redukci
definuje rychlost chemické reakce
vysvětlí teorii aktivovaného
komplexu
objasní podstatu chemické
rovnováhy
popíše fyzikální a chemické
vlastnosti nepřechodných prvků
uvede přípravu, použití a
sloučeniny nepřechodných prvků
vlastnosti přechodných prvků
uvede přípravu, použití a
sloučeniny přechodných prvků
•
•
•
•
Rutheford, Bohr
kvantově mechanický model atomu
ionizace
radioaktivita, příklady rovnic
interakce záření s jádry atomů
Periodická soustava prvků
• periodický zákon, periody, skupiny
• rozdělení tabulky, prvky
nepřechodné, přechodné a vnitřně
přechodné
• umístění prvků a valenční vrstva
Chemická vazba
• dělení vazeb z hlediska vazebné
energie
• kovalentní vazba, typy překryvů,
násobné vazby
• hybridizace
• koordinačně - kovalentní vazba
• polární a nepolární vazby, iontová
vazba
• kovová vazba
• vodíková vazba
• van der Waalsova vazba
Chemické reakce
• typy chemických reakcí
• dělení chemických reakcí
2
Kinetika chemických reakcí y
• reakční rychlost
• teorie aktivovaného komplexu
• katalýza, inhibice
• chemická rovnováha
• proteolytické reakce
Nepřechodné prvky, výskyt, vlastnosti,
sloučeniny, přípravy, použití
• p6 - prvky, vzácné plyny
• p5 - prvky, halogeny
• p4 - prvky, chalkogeny
• p3 - prvky
• p2 - prvky
• p1 - prvky
• s1 - prvky, alkalické kovy
• s2 - prvky, kovy alkalických zemin
Přechodné kovy, výskyt, vlastnosti,
sloučeniny, přípravy, použití
• koordinační sloučeniny
• prvky skupiny železa
• prvky skupiny manganu
• prvky skupiny chromu
• prvky skupiny vanadu a titanu
• prvky skupiny zinku
• prvky skupiny mědi
4
6
10
24
22
87
- 88 –
-
-
vysvětlí vlastnosti, přípravu,
výrobu, použití vodíku
uvede přehled sloučenin vodíku
vlastnosti vody
objasní význam čistoty vody a
možnosti kontaminace
Vodík, výskyt, vlastnosti, sloučeniny,
příprava, použití
• výskyt, vlastnosti, příprava, výroba,
použití
• sloučeniny vodíku
• voda, vlastnosti, použití
9
F - prvky, lanthanoidy, aktinoidy,
transurany
2
charakterizuje f – prvky a jejich
základní vlastnosti
88
- 89 –
Učivo
Žák
-
Vlastnosti sloučenin uhlíku
• uhlík a jeho hybridní stavy
• typy vazeb ve sloučeninách uhlíku
• typy vzorců
• izomerie
• indukční a mezomerní efekt
• klasifikace chemických reakcí
-
-
-
-
-
-
-
-
- zhodnotí postavení atomu uhlíku
v periodické soustavě prvků
z hlediska počtu a vlastností
organických sloučenin
- zapíše organickou sloučeninu
empirickým, molekulovým,
strukturním, elektronovým a
racionálním vzorcem
- klasifikuje organické reakce
(adici, substituci, eliminaci,
přesmyk)
- charakterizuje organické reakce
podle způsobu štěpení vazby
(homolytické, heterolytické) a typu
interagujících částic (elektrofilní,
nukleofilní a radikálové)
klasifikuje skupiny uhlovodíků a
jejich derivátů
používá systematické i triviální
názvy a vzorce jednotlivých typů
uhlovodíků a jejich derivátů
vysvětlí základní názvoslovné
principy (substituční, aditivní)
pojmenuje a zapíše libovolný
uhlovodík, zná principy jejich
přípravy
popíše řetězovou a geometrickou
izomerii alkanů a alkenů
popíše fyzikální vlastnosti
uhlovodíků
uvádí metody přípravy uhlovodíků
popíše, vysvětlí průběh a použije
radikálovou substituci, elektrofilní,
radikálovou a nukleofilní adici,
elektrofilní substituci
používá Markovnikovo pravidlo
popíše praktické použití a
vlastnosti vybraných uhlovodíků,
vysvětlí negativní působení
uhlovodíků na životní prostředí,
toxické účinky arenů
charakterizuje halogenderiváty,
používá jejich názvosloví
popíše fyzikální vlastnosti
popíše, vysvětlí princip a použije
nukleofilní substituci, eliminaci
popíše metody přípravy
Počet
hodin
5
Klasifikace a názvosloví organických
sloučenin
• rozdělení organických sloučenin,
obecné vzorce
• názvosloví uhlovodíků a jejich
derivátů
12
Uhlovodíky
• definice alkanů, alkenů, alkynů a
jejich cyklosloučenin
• definice arenů, charakteristika
aromatického stavu
• fyzikální a chemické vlastnosti
• reaktivita
• příprava a výroba
• zástupci a jejich použití
12
Halogenderiváty
• definice halogenderivátů
• reaktivita
3
89
- 90 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
halogenderivátů
objasní toxické působení
halogenderivátů, jejich role při
znečišťováni životního prostředí
charakterizuje a pojmenuje
libovolnou organokovovou
sloučeninu
popíše metody jejich přípravy
popíše a vysvětlí různé typy reakcí
organokovových sloučenin
(nukleofilní adici, elektrofilní
substituci)
popíše praktické použití a
vlastnosti vybraných
organokovových sloučenin
charakterizuje nitrosloučeniny,
aminy, azosloučeniny a diazoniové
soli, nitrily, používá jejich
názvosloví
popíše fyzikální vlastnosti každé
skupiny
popíše a vysvětlí základní typy
reakcí a jejich průběh (redukce
nitrosloučenin, diazotace a
kopulace aminů, nukleofilní
substituce)
objasní bazicitu aminů,
nitrosloučenin, azosloučenin a
diazoniových solí
vysvětlí vlastnosti a použití
vybraných dusíkatých derivátů
charakterizuje trioly, sulfidy a
sulfonové kyseliny, používá jejich
názvosloví
popíše fyzikální vlastnosti každé
skupiny
popíše metody přípravy
vysvětlí vlastnosti a použití
vybraných sirných derivátů
charakterizuje alkoholy a fenoly,
ethery, aldehydy a ketony,
karboxylové kyseliny a jejich
funkční a substituční deriváty,
používá jejich názvosloví
objasní fyzikální vlastnosti
vysvětlí podstatu rozdílných
acidobazických vlastností alkoholů
a fenolů, acidity karboxylových
kyselin
charakterizuje optickou izomerii u
hydroxykyselin a aminokyselin
Organokovové sloučeniny
• definice organokovových sloučenin
• reaktivita
•
•
•
•
•
•
•
Dusíkaté a sirné deriváty
uhlovodíků
definice nitrosloučenin, primárních,
sekundárních a terciárních aminů,
nitrilů
definice thiolů, sulfidů a
sulfonových kyselin
fyzikální a chemické vlastnosti
každé skupiny
reaktivita každé skupiny
příprava a výroba každé skupiny
zástupci a jejich použití
Kyslíkaté deriváty uhlovodíků
• definice alkoholů, fenolů, etherů,
karbonylových sloučenin,
karboxylových kyselin a jejich
substitučních a funkčních derivátů
každé skupiny
• reaktivita sloučenin každé skupiny
• příprava a výroba sloučenin každé
skupiny
• zástupci a použití
2
8
8
90
- 91 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
popíše a vysvětlí vznik peptidů
z aminokyselin
popíše a vysvětlí princip
základních reakcí (nukleofilní
substituci, oxidaci a redukci u
alkoholů a fenolů, nukleofilní
substituci a eliminaci u etherů,
nukleofilní adici, redukci a oxidaci
u aldehydů a ketonů, přeměny
karboxylových kyselin na jejich
substituční a funkční deriváty,
neutralizaci esterifikaci)
popíše praktické použití alkoholů,
fenolů, etherů, karbonylových
sloučenin, karboxylových kyselin a
jejich derivátů (hydroxykyseliny,
aminokyseliny, halogenkyseliny,
estery, amidy, anhydrity, soli,
halogenidy)
klasifikuje heterocyklické
sloučeniny podle velikosti kruhu,
typu a počtu heteroatomů v kruhu
popíše strukturu heterocyklů, jejich
vlastnosti a praktické použití
charakterizujte předmět biochemie
a vysvětli její vztah k ostatním
přírodním vědám
vyjmenuje a charakterizuje
základní vlastnosti živých soustav
charakterizuje biogenní prvky a
uvede jejich význam
uspořádá organismy podle
složitosti, typu buňky, vztahu ke
kyslíku, způsobu výživy
používá vzorce a názvosloví
vybraných proteinogenních
aminokyselin, charakterizuje
esenciální aminokyseliny
vysvětli tvorbu amfiontu a
izoelektrický bod
objasní vznik peptidické vazby
popíše typy struktury bílkovin,
charakterizuje denaturaci
klasifikuje základní bílkoviny a
vysvětlí funkci vybraných bílkovin
v organismu
charakterizuje a klasifikuje
sacharidy
objasní strukturu základních pentos
a hexos, používá jejich názvosloví
vyjádří acyklickou a cyklickou
Heterocyklické sloučeniny
• definice heterocyklů
• zástupci a použití
1
Úvod do studia biochemie
• předmět vzdělávání, vztah k jiným
vědám
• charakteristika, vlastnosti a
chemické složení živých soustav
• třídění živých soustav
• buňky
2
Aminokyseliny a bílkoviny
• vlastnosti a význam bílkovin
• aminokyseliny, jejich rozdělení,
vlastnosti a význam
• peptidy, peptidická vazba
• struktura, rozdělení a přehled
bílkovin
3
Sacharidy
• vlastnosti, význam a rozdělení
sacharidů
• monosacharidy – chemismus,
rozdělení, genetická řada,
necyklické a cyklické struktury,
5
91
- 92 –
-
-
strukturu základních pentos a
hexos pomocí Fischerových a
Haworthových vzorců
vysvětlí podstatu gykosidické
vazby a podstatu zkoušky
redukujících a neredukujících
disacharidů pomocí Fehlingova a
Tollensova činidla
popíše složení základních
disacharidů a jejich význam
popíše chemické složení
základních polysacharidů a uvede
jejich význam pro organismy
-
charakterizujte základní typy lipidů
sestaví vzorec triacylglycerolu
popíše vlastnosti triacylglycerolů,
srovná rozdíly mezi tuky a oleji,
popíše princip zmýdelnění a
princip čistícího účinku mýdla
-
popíše a rozliší strukturu DNA a
RNA
charakterizuje nukleosidy,
nukleotidy a polynukleotidy
objasní význam DNA a různých
typů RNA v organismu
-
-
-
-
-
charakterizuje enzymy jako
biokatalyzátory a vysvětlí jejich
strukturu
vyjmenuje základní koenzymy a
objasní jejich funkci
charakterizuje vitaminy, popíše
jejich klasifikaci a vysvětlí jejich
význam pro lidský organismus
popíše princip enzymové katalýzy;
popíše vliv teploty a pH na aktivitu
enzymů
vysvětlí funkci hormonů
popíše polymerní látky, struktury a
skupenství
vysvětlí problematiku používání
polymerů, jejich vliv na životní
prostředí a problémy likvidace
vysvětlí principy konkrétních
výrobních postupů při výrobě
různých druhů polymerů
•
•
reakce monosacharidů, přehled a
význam důležitých monosacharidů,
deriváty monosacharidů
oligosacharidy – chemismus,
rozdělení, glykosidická vazba,
přehled oligosacharidů s důrazem
na disacharidy
polysacharidy – chemismus,
struktura a složení, vlastnosti,
přehled
Lipidy
•
•
3
chemismus, vlastnosti a složení
lipidů, mastné kyseliny
výskyt, význam, rozdělení a přehled
lipidů
Nukleové kyseliny
• chemické složení, struktura
• typy nukleových kyselin, jejich
charakteristika, význam a funkce
v organismech
2
Biokatalyzátory
3
•
•
•
•
•
•
složení, struktura a význam enzymů
kofaktory enzymů, vitaminy
rozdělení enzymů
mechanismus a specifika enzymové
katalýzy
faktory ovlivňující enzymy
hormony
Makromolekulární látky
• struktura
• skupenské stavy polymerů
• druhy polymerací
• využití
• likvidace
Výroby jednotlivých typů polymerů
10
23
92
- 93 –
BIOLOGIE
Obecný cíl
Obecným cílem biologie je vytváření vědomostí a znalostí o struktuře a funkci organismů,
pochopení jejich vzájemných vztahů i vztahů mezi neživou a živou přírodou. Biologie
zaměřená na studium živé přírody, tedy i člověka, směřuje k pochopení základních zákonů
přírody a jejich respektování.
Prioritním cílem výuky biologie je formování vztahu k přírodě a její ochraně a úctě k
životu. Podílí se na vytváření etických hodnot a estetického cítění ve vztahu k živým
organismům a jejich životnímu prostředí a vede žáky ke zdravému životnímu stylu. Zvláštní
důraz je kladen na vztah organismů k jejich životnímu prostředí, který je chápán jako vztah
reciproční s výrazným akcentem na zpětnou vazbu. S tím úzce souvisí i poměr žáků ke
zdravému životnímu stylu a péči o své zdraví.
Důležitým aspektem výuky biologie je návaznost environmentální přípravy na vzdělávací
oblast přírodovědného vzdělávání, zejména na část biologickou a ekologickou. Rozšiřuje a
prohlubuje tyto znalosti v souvislosti s ochranou a monitorováním životního prostředí.
Environmentální příprava usnadňuje žákům pochopení provázanosti vztahů k přírodě,
vytvoření pozitivního vztahu k ní, stejně jako aktivního vztahu k ochraně životního prostředí.
Učí žáky aplikovat získané vědomosti při řešení profesních úkolů.
Úvodní část předmětu je věnována definici a vymezení předmětu a provázanosti
s ostatními vědními obory, zvláště chemií. Biologické poznatky jsou aplikovatelné
v předmětu biochemie a ochrana přírody. Biologie souvisí s předmětem chemie, zejména
pokud se týká biogenních prvků a základních organických sloučenin. Zabývá se teoriemi
vzniku a existence života na Zemi, jeho rozšířením a formami. V dalších částech je věnována
pozornost životu na buněčné úrovni, rozdílu mezi prokaryotními a eukaryotními buňkami,
stavbou buňky a způsoby rozmnožování na buněčné úrovni. Výuka dále charakterizuje
organismy dle jejich vývojové složitosti a role v rámci přírodní strukturalizace s ohledem na
jejich stavbu a funkci. Odhaluje zákonitosti rostlinného i živočišného těla (pletiva, tkáně,
orgány, orgánové soustavy). Dotýká se systému. Ve zkratce ozřejmí základní genetické pojmy
a význam genetiky pro současné pojetí biologie. Poodhalí stavbu a skladbu lidského těla jako
celku i po jednotlivých orgánových soustavách s ohledem na jejich funkci a aplikaci na
zdravý životní styl v rámci pěstování duševní a fyzické rovnováhy.
Důležitou součástí předmětu biologie pro tento obor je praktická výuka formou laboratoří,
exkurzí a prací v terénu. Žáci aplikují znalosti při práci v laboratoři i v terénu a při řešení
biologických a ekologických problémů v souvislosti se životním prostředím.
Některé pasáže z biologie na molekulární úrovni čerpají z elementární znalosti
chemických témat, a to jak na úrovni anorganické, tak organické chemie. Práce s optikou
(mikroskopování), obsluha monitorovacích a měřících přístrojů pak souvisí se znalostmi
fyziky a statická vyhodnocení předpokládají základy znalostí matematiky.
93
- 94 –
Pojetí výuky:
Frontální výuka je realizována výkladem učitele, který je doplněn vhodnými didaktickými
pomůckami, např. nástěnnými obrazy a schématy, fotografiemi a obrázky živočichů, rostlin a
hub, ať již jednotlivě s použitím odborné literatury nebo v atlasech. Uplatňuje se také řízená
diskuze na dané téma mezi jednotlivci i skupinami. Při výuce biologie jsou zadávány
problémové úlohy a drobné projekty, které žáci řeší jednotlivě nebo ve skupinách. Výuka je
dále doplněna exkurzemi do přírody, botanických nebo zoologických zahrad apod. Podstatnou
částí výuky související s environmentální přípravou je praktická výuka jak v laboratoři tak
v terénu.
Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Při ústním zkoušení
musí prokázat, že pochopili podstatu problému, musí daný problém interpretovat a řešit
v souvislostech. Klasifikace se provádí v určeném rozmezí známek v plném rozsahu.
Honorována je také mimořádná aktivita žáka a přihlíží se k plnění domácích úkolů.
Žáci oboru Ekologie a životní prostředí jsou v rámci výuky biologie směřováni k tomu,
aby byli schopni srozumitelně a souvisle formulovat své myšlenky, písemně si zaznamenávali
podstatné údaje z textů i z výkladu učitele, přijímali a odpovědně plnili zadané úkoly. Jsou
vedeni k práci s informacemi z různých zdrojů, včetně internetu, k tomu, aby při řešení
problému využívali logické i empirické myšlení a využívali svých dříve nabytých zkušeností
a dovedností. Svým obsahem biologie žáky vede k respektu k životu a jeho trvání jako
nejvyšší hodnotě , k úctě k živé i neživé přírodě, k ochraně přírodního a ostatního životního
prostředí a napomáhá chápání globálních problémů světa. Žáci si také uvědomí důležitost
péče o své fyzické a duševní zdraví.
Svým učivem přispívá biologie zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní
prostředí, a to zejména v oblasti základních biologických poznatků a základů obecné
ekologie. Žáci se učí poznávat přírodu a lépe jí porozumět, uvědomovat si odpovědnost
člověka za uchování přírodního prostředí a orientovat se v globálních problémech lidstva. K
tématu Člověk v demokratické společnosti přispívá biologie v oblasti komunikace – žáci jsou
vedeni k tomu, aby byli schopni diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, dovedli
obhájit svůj názor a kriticky hodnotili mediální obraz lidské krásy a komerční reklamu. Při
zpracovávání zadaných úkolů žáci využívají výpočetní techniku, a tím biologie přispívá i k
naplňování obsahu průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
94
- 95 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
definuje biologii jako vědu a
uvědomuje si její návaznost na
ostatní přírodní vědy
vymezí názory na vznik života na
Zemi
charakterizuje podmínky života
na základě chemických zákonitostí
vysvětlí vztah mezi živými
strukturami na bazální úrovni (na
úrovni prvků, molekul, sloučenin a
chemických reakcí)
vlastními slovy popíše základní
vlastnosti živých soustav
popíše stavbu a funkci buňky jako
základní jednotky života
vysvětlí struktur prokaryotické a
eukaryotické buňky včetně výživy
a rozmnožování, uvede rozdíly
mezi nimi
-
charakterizuje živočišné a rostlinné
buňky, uvede rozdíly mezi nimi
-
uvede základní skupiny organismů
a porovná je
-
orientuje se v základních
genetických pojmech
uvede význam a příklady využití
genetiky
-
-
vysvětlí zákonitosti stavby
lidského těla s ohledem na stavbu a
funkci jednotlivých orgánů a
orgánových soustav
-
vysvětlí význam zdravého
životního stylu a zdravé výživy
Vymezení předmětu biologie
• definice
• návaznost na ostatní vědy, zejména
chemii
Vznik života na Zemi
• definice života
• podmínky pro vznik a udržení života
• teorie jeho vzniku
• rozšíření a formy života
Vlastnosti živých soustav
• vymezení pojmu živá soustava
• rozdíl mezi živými a neživými
strukturami na molekulární úrovni
• chemická skladba živých struktur,
funkce biogenních prvků
• chemická struktura organických látek,
jejich funkce a provázanost v živých
organismech
Typy buněk
• stavba prokaryotické a eukaryotické
buňky
• rozdíly mezi nimi
• vlastnosti a život buňky
• rozmnožování na buněčné úrovni
Počet
hodin
Rozmanitost organismů a jejich
charakteristika
• anatomie, morfologie, jejich význam a
role v přírodě
• charakteristika hlavních skupin
Rozmanitost organismů a jejich
charakteristika
• anatomie, morfologie, jejich význam a
role v přírodě
• charakteristika hlavních skupin
Dědičnost a proměnlivost
• definice genetiky
• základní pojmy
• aplikace genetiky v ostatních oborech
Biologie člověka
• hlavní orgánové soustavy
• stavba a funkce vybraných orgánů
Zdraví a nemoc
• objektivní a subjektivní podmínky
ovlivňující zdraví
95
- 96 –
-
-
charakterizuje základní pravidla
prevence virových, bakteriálních i
jiných onemocnění
uvede jejich původce a možnosti
prevence
•
•
výživa a stravovací návyky
nemoci a přenos nákaz
96
- 97 –
Učivo
Žák
-
popíše stavbu nebuněčných
organismů
vysvětlí jejich význam v přírodě i
negativní vlivy
popíše život a rozmnožování virů,
nemoci způsobené viry
-
charakterizuje prokaryotní
organismy, uvede jejich výham a
životní cyklus
-
uvede specifika jednoobuněčných i
mnohobuněčných organismů
charakterizuje jejich způsob života
uvede jejich zástupce
-
-
-
-
-
charakterizuje podříši prvoků
z hlediska jejich postavení
v přírodě, rozmnožování a způsobu
života
uvede význam prvoků v přírodě
popíše stavbu těla hub a lišejníků
objasní význam hub a lišejníků pro
přírodu a životní prostředí
v souvislosti s jejich funkcí
dekompozitorů a indikátorů
určuje hlavní zástupce hub a
lišejníků
charakterizuje stavbu, funkci a
vlastnosti jednotlivých druhů pletiv
vysvětlí význam fotosyntézy a
s tím i význam zelených rostlin
z hlediska primární produkce
organické hmoty
popíše stavbu, funkci a význam
rostlinných orgánů
uvede způsoby rozmnožování
rostlin
Nebuněčné organismy
• stavba viru (virion, kapsida)
• vztah mezi nositelem a virem
• způsob života a rozmnožování virů
• virózy
Počet
hodin
Prokaryotní organismy
• stavba a význam bakterií a sinic
• půdní bakterie a jejich přínos pro
ozdravení životního prostředí
• parazitické bakterie (nemoci)
Eukaryotní organismy
• jednobuněčné organismy
• mnohobuněčné organismy
Prvoci
• postavení prvoků v přírodě
• rozmnožování a přežívání
• význam v samočistících procesech
přírody (společně s bakteriemi)
Houby a lišejníky
• morfologie hub a lišejníků
• mykorrhiza
• význační zástupci systému
• symbióza a indikační vlastnosti
Biologie rostlin
• morfologie (pletiva, orgány)
• rozmnožování
97
- 98 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
vysvětlí princip fotosyntézy a
dalších fyziologických procesů
v rostlinách
objasní princip příjmu a výdeje
vody rostlinou a způsob výživy
rostlin
charakterizuje ekologicky a
hospodářsky významné a chráněné
rostliny
popíše a porovná stavbu a funkci
jednotlivých typů tkání, orgánů a
orgánových soustav živočichů
charakterizuje základní
fyziologické procesy u živočichů
orientuje se v systému živočišné
říše
objasní vliv živočichů a rostlin na
kvalitu a funkci životního prostředí
uvede strukturu genetické
informace
vysvětlí základní pojmy genetiky
popíše princip přenosu genetické
informace
objasní základy genetiky informací
uvede příklady dědičných chorob a
defektů, které mohou být
zapříčiněny narušeným životním
prostředím (mutace)
geneticky modifikovaných
organismů a klonování
pracuje správně s mikroskopem a
jeho příslušenstvím
používá základní pomůcky pro
práci v terénu
zhotoví jednoduché nativní
preparáty
zhotoví nákres objektu
z mikroskopu a popíše jej
Počet
hodin
Biologie rostlin
• fotosyntéza, dýchání
• význam a využití vody
• výživa rostlin
• základy systému rostlin
• ekologický a hospodářský význam
rostlin
Biologie živočichů
• stavba a funkce tkáňových soustav,
orgánů a orgánových soustav
• fyziologie živočichů
• základy systému
• vliv živočichů na životní prostředí a
naopak
Dědičnost a proměnlivost
• význam genetiky a základní pojmy
• genetické zákony
• dědičné aspekty poruch zdraví
• genové inženýrství
Práce s mikroskopem
• návod, instrukce
• příprava jednoduchých preparátů
• pozorování a rozbor pozorovaných
objektů, nákresy
98
- 99 –
ZÁKLADY EKOLOGIE
Obecný cíl:
Cílem předmětu je poskytnout žákům nezbytné poznatky potřebné k získání komplexního
pohledu na životní prostředí. Důraz je kladen na pochopení vzájemných vztahů mezi lidskou
existencí a životním prostředím s akcentem na pokoru, kterou je třeba přistupovat k přírodě a
její ochraně. Naučí je vnímat životní prostředí jako nenahraditelnou součást lidské existence.
Žáci jsou vedeni k pochopení základních souvislostí v přírodě. Výuka má umožnit žákům
poznat podstatu živé bytosti, fyzického prostředí, vztahu prostředí k živým bytostem a také
dynamiku biosféry a metabolických mechanismů působících na udržení a přežití druhů. Má
upozornit na sporné stránky projevující se v narušení biosféry, což prezentuje vážné
nebezpečí pro život vůbec. Na konci ročníku se žáci věnují lidské populaci, poznání vztahů
člověka a jeho životního prostředí. Studují dopady činností člověka na životní prostředí.
Ekologická výchova a vzdělání vede k úctě k životu. Je součástí humanitních a
demokratických ideálů, čímž posiluje rozvoj lidské osobnosti.
Předmět rozvíjí znalosti získané v předmětu biologie (informace o ekologii, zdraví a
biosféře), občanská nauka (globální problémy), fyzika (jaderná energie), dějepis (devastace
ŽP), chemie a chemická laboratorní cvičení (nakládání s nebezpečnými látkami a odpady).
Znalosti získané v předmětu základy ekologie dále pak využívají a rozvíjí další odborné
předměty, např. analytická chemie, ochrana životního prostředí, speciální botanika.
Pojetí výuky:
Výuka je realizována frontálně s výkladem učitele, který využívá různých didaktických
pomůcek, jako jsou nástěnné obrazy, schémata, soubory fázovaných transparentů, fotografie a
obrázky. Dále pak učební texty a atlasy. Žáci jsou aktivně zapojeni do výuky samostatným
vyhledáváním a zpracováním informací v rámci referátů doplňujících učivo a ekologicky
zaměřenými exkurzemi do podniků zabývajících se ochranou a nápravami životního prostředí
(např. rekultivacemi krajiny). Žáci zpracovávají závěrečnou práci na téma studium vybraného
ekosystému.
Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Zkoušení osvojených
znalostí je realizováno ústně nebo formou stručných písemných testů. Hodnotí se zpracování
referátů, diskusní aktivita a vypracování závěrečné práce. Při písemném a slovním zkoušení je
kladen důraz na porozumění učební látce a schopnosti aplikace teoretických poznatků na
konkrétní příklady.
99
- 100 –
Žáci jsou v rámci výuky základů ekologie směřováni k tomu, aby byli schopni
srozumitelně a souvisle formulovat své myšlenky, písemně si zaznamenávali podstatné údaje
z textů i výkladů učitele, přijímali a odpovědně plnili zadané úkoly. Jsou vedeni k práci
s informacemi z různých zdrojů včetně internetu, k tomu, aby při řešení problému využívali
logické i empirické myšlení a aplikovali již dříve nabyté zkušenosti a dovednosti. Svým
obsahem předmět vede k respektu k životu a jeho trvání jako nejvyšší hodnotě, k úctě k živé i
neživé přírodě a ochraně životního prostředí. Pomáhá k pochopení ekologických problémů na
všech úrovních včetně globálních. Zvláštní důraz je kladen na uvědomění si péče o fyzické a
duševní zdraví v souvislosti s narušeným životním prostředím. Žáci se naučí uvědomovat si
odpovědnost člověka k problematice životního prostředí, jsou vedeni k tomu, aby byli schopni
diskutovat o citlivých problémech i kontroverzních otázkách v dané oblasti.
Obsahem svého učiva přispívá předmět k aplikaci průřezového tématu Člověk a životní
prostředí a to nejen díky základům obecné ekologie, ale i díky aplikovaným poznatkům
z oblasti biologie a dalších přírodních věd.
Při zpracování zadaných úkolů využívají výpočetní techniku a internet, čímž předmět
přispívá také k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
100
- 101 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
definuje pojem ekologie a vymezí
její místo v přírodních vědách,
zejména v biologii
vysvětlí základní ekologické
pojmy
charakterizuje abiotické a biotické
faktory prostředí
vysvětlí jejich význam pro život
definuje základní vztahy a korelace
mezi organismy tvořícími
biocenózu
popíše, na jakém principu fungují
potravní řetězce
uvede konkrétní příklady
charakterizuje koloběh látek
v přírodě
uvede změny v toku energií
přírodou jako otevřeným systémem
popíše různé typy krajiny
z hlediska působení člověka jeho
vliv na krajinu a její využívání
vysvětlí vývoj vlivu člověka na
přírodu
popíše zpětnovazební princip
vzájemného působení člověka a
životního prostředí z hlediska
historie
uvede důsledky vlivu lidské
činnosti na jednotlivé složky
životního prostředí
definuje vliv a působení těchto
složek na lidské zdraví
posoudí vliv využívání přírodních
zdrojů surovin a energií na životní
prostředí z hlediska šetrnosti a
Počet
hodin
Základní ekologické pojmy
• význam a poslání předmětu,
význam ekologie v praxi
• vývoj a rozmanitost života
• druh, populace, biocenóza,
ekosystém
• příroda v ČR, biom, biosféra
Ekologické faktory prostředí
• abiotické podmínky života
• biotické podmínky života
• vztahy mezi organismem a
prostředím
4
Koloběh látek v přírodě a tok energie
• vznik a uspořádání potravních
řetězců, potravní pyramida
• články a typy potravních řetězců
• škodliviny v potravních řetězcích
• oběh prvků (uhlík, dusík, fosfor,
síra, olovo)
• geologický cyklus
• hydrologický cyklus
• biochemický cyklus
Typy krajiny
• základní typy krajiny (základní,
kulturní, přechodná)
• využívání krajiny
Vzájemné vztahy mezi člověkem a životním
prostředím
• vývoj vztahů člověka a prostředí
• biologické požadavky člověka na
• člověk a prostředí
8
Dopady činností člověka na životní
prostředí
• charakter současných vlivů na
prostředí
• ohrožování základních složek
biosféry
• ovzduší, voda a půda jako složky
životního prostředí člověka
Přírodní zdroje energie a surovin
• využití
• vyčerpatelnost, recyklace zdrojů
• zdroje nevyčerpatelné a alternativní
3
4
4
3
4
101
- 102 –
obnovitelnosti
-
-
-
popíše a prakticky zvládne
způsoby nakládání s odpady
uvede způsoby recyklace
charakterizuje hlavní globální
problémy v oblasti péče o životní
prostředí
uvede základní látky, které
poškozují a znečišťují vzduch,
vodu a půdu a tyto poznatky
aktualizuje
Odpady
• produkce a klasifikace odpadů
• domovní a komunální odpady
• pevné a průmyslové odpady
• zemědělské odpady
Globální problémy
• růst světové populace
• stále rostoucí materiální a
energetické spotřeba
2
2
102
- 103 –
SPECIÁLNÍ BOTANIKA
Obecný cíl:
Cílem předmětu je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti v oblasti indikace některých
složek geosystému nezbytné pro další profesní uplatnění v oboru. Rozsahem i náplní se jedná
o odborný předmět oboru Ekologie a životní prostředí.
Učivo předmětu speciální botanika je rozděleno do tří tematických celků –
fytocenologické metody, rostlinná společenstva a terénní cvičení. Speciální botanika zahrnuje
vertikální i horizontální vazby v ekosystému (geosystému) a učí komplexnímu pohledu na
jednotlivé složky ekosystému.
Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků získané v předmětech biologie
(biologie rostlin) a ekologie.
Pojetí výuky:
Na frontální výuku, která se uskutečňuje formou výkladu učitele, navazují autodidaktické
metody. Žáci jsou vedeni k samostatné práci s učebními texty, při řešení zadaných úkolů je
využívána týmová spolupráce. Těmito metodami jsou žáci směřováni k aktivnímu
vyhledávání informací v literatuře i na internetu a také k tomu, aby se aktivně účastnili
diskuzí, dovedli se orientovat v problému a byli schopni obhájit svůj názor. Velký důraz je
kladen na práci v terénu (určování rostlin podle klíče, sběr dat …).
Znalosti žáku jsou ověřovány formou ústního zkoušení a písemných testů vždy po
probraném tematickém celku. Při vyhodnocování testů je využíváno bodové i procentuální
hodnocení, na základě kterého je udělena známka. Slovní hodnocení se používá při ústním
opakování a při práci v týmu, kdy se hodnotí spolupráce celé skupiny i jejího koordinátora.
Výstupem terénních cvičení jsou protokoly popř. písemné zprávy.
V oblasti klíčových kompetencí jsou žáci vedeni k tomu, aby byli schopni formulovat
srozumitelně své myšlenky, pracovat s učebními texty a snažili se používat odbornou
terminologii a zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textu či výkladu. Žáci se učí
pracovat v týmu a jsou směřováni k práci s informacemi s využitím informačních a
komunikačních technologií. Žáci se učí pozorovat přírodu a vyhodnocovat získané poznatky.
Obsahem svého učiva se jedná o odborný předmět k aplikaci průřezového tématu Člověk
a životní prostředí. Vliv člověka na změnu rostlinných společenstev v kulturní krajině. Žáci se
detailně seznámí s některými horizontálními i vertikálními vazbami v geosystému. Při
zpracování zadaných úkolů využívají výpočetní techniku a internet, čímž předmět přispívá
také k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
103
- 104 –
Učivo
Žák
-
-
pozná běžné druhy rostlin
popíše různé druhy mapování
rostlin
ovládá základní mapovací software
vysvětlí využití mapování v praxi
charakterizuje flóru regionu a
regionálně specifické druhy
popíše a aplikuje metody
fytocenologického průzkumu
čte ve vegetační mapě
charakterizuje ekologicky a
hospodářsky významné a chráněné
rostliny.
Botanika – mapování rostlin (terénní
exkurze, inventarizace druhů, zpracování
dat)y
• regionálně významné druhy
• způsoby a metody mapování
• sběr a zpracování dat
• software
• využití v praxi
Fytocenologické metody
• úvod do problematiky
• rostlinné společenstvo
• struktura společenstva
• tvorba fytologického snímku
• vlivy působící na společenstva
• společenstva rostlin v geosystému
(horizontální a vertikální vazby)
• indikace půd a matečných hornin
podle společenstva rostlin
Terénní cvičení.
Počet
hodin
14
4
8
4
8
6
4
6
48
104
- 105 –
TĚLESNÁ VÝCHOVA
Obecný cíl:
Výuka tělesné výchovy je zaměřena na osvojení a rozvoj nových pohybových dovedností
potřebných k využívání různého sportovního náčiní a nářadí, k seznámení s návody na
korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení. Tělesná výchova vede žáky k
poznávání vlastních pohybových možností a zájmů, k poznání účinků konkrétních
pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci si zvykají na
rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost,
rychlé rozhodování, organizační schopnosti, dodržování pravidel fair play i nutnou míru
odpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních.
Tělesnou výchovou rozumíme cílevědomou, výchovnou a vzdělávací činnost působící na
tělesný a pohybový vývoj člověka, upevňování jeho zdraví, zvyšování tělesné zdatnosti a
pohybové výkonnosti, na získání základního teoretického a praktického tělovýchovného
vzdělání, na utváření trvalého vztahu člověka k pohybové aktivitě. K elementárním
vědomostem, které si žáci mají v tělesné výchově osvojit, patří znalost základních pravidel
sportovních her a soutěží, názvosloví, vědomostí o lidském těle a změnách, jež při provádění
tělesných cvičení probíhají, znalost základů hygieny, pravidel správné výživy, zásad
sestavování a vedení komplexů všestranně rozvíjejících cvičení, bezpečnost v tělesné
výchově, regenerace a kompenzace. Určitá část této oblasti je nezastupitelná jinými předměty.
Výuka tělesné výchovy navazuje na poznatky získané v základním vzdělávání a dále je
rozvíjí. Učivo v tělesné výchově představuje plánovitý systém vědomostí, pohybových
dovedností a schopností, které si žák má osvojit. Ve vyučovacím procesu se poznatky
transformují do vědomostí a činnosti do pohybových dovedností a schopností.
Poznatky v tělesné výchově shromažďují informace z různých vědních oborů (fyziologie,
anatomie, biomechaniky, hygieny, pedagogiky, psychologie, kinantropologie aj.), které jsou
zčásti obsaženy ve vyučovacích předmětech občanská nauka, biologie a ekologie.
Pojetí výuky:
Výuka je až na výjimky organizována v oddělených skupinách chlapců a dívek, z
organizačních důvodů může dojít ke spojování žáků ze dvou po sobě jdoucích
ročníků.(Spojování skupin chlapců a dívek není v této věkové kategorii příliš vhodné.).
Základní organizační formou povinného předmětu tělesná výchova je vyučovací hodina v
rozsahu 45 minut jednou (dvakrát)týdně. Každá vyučovací hodina je relativně uzavřeným a
samostatným celkem, který ale vždy úzce navazuje na předcházející i následující
hodiny.Výuka probíhá v tělocvičně, posilovně, na školním hřišti, na hřišti (atletický ovál,
sektory na lehkou atletiku, víceúčelové hřiště na míčové hry) a přilehlém okolí školy. Učitel
tělesné výchovy má možnost (např. v případě nízké úrovně pohybových dovedností žáků,
zdravotních důvodů žáků apod.) posunout některé výstupy školní TV a učivo TV do vyšších
105
- 106 –
ročníků, a naopak v případě vysoké pokročilosti žáků v úrovni pohybových dovedností a
pohybového učení může učitel v příslušném ročníku zařadit učivo ročníků vyšších. V prvním
ročníku je možné podle podmínek a zájmu uskutečnit pětidenní lyžařský výcvikový kurz ve
sjezdovém a běžeckém lyžování a ve třetím ročníku pětidenní sportovně-turistický kurz.
Žáci také absolvují přednášky vedené odborníkem v dané oblasti, jako např. sexualita a
partnerské vztahy, drogy, komunikace v kolektivu, zásady první pomoci atd.
V tělesné výchově lze hodnocení charakterizovat jako proces soustavného poznávání,
pozorování a posuzování žáka, založený na zjišťování, zaznamenávání, posuzování a
hodnocení úrovně jeho osobnosti, jeho učební a pracovní činnosti v tělesné výchově a chování
v hodinách. Hodnocení výsledků je v souladu se školním klasifikačním řádem a je výsledkem
komplexního přístupu osobnosti učitele. Zohledňuje výchozí podmínky dané vstupní analýzou
každého žáka. Nejčastěji používané metody a prostředky hodnocení zahrnují klasifikaci nebo
slovní hodnocení. Hodnocení můžeme realizovat ve vyučování tělesné výchovy také pomocí
souhlasných či nesouhlasných gest, mimikou, resp.výrazem tváře. Žáci osvobození z tělesné
výchovy ze zdravotních důvodů se neklasifikují. Hodnocení je založeno na těchto základních
ukazatelích: test ze základů pravidel dané sportovní hry, disciplíny; individuální zvládnutí
jednotlivých gymnastických prvků; zvládnutí jednotlivých gymnastických prvků v sestavě (po
technické i estetické stránce); zvládnutí základů techniky vybraných atletických disciplín;
splnění základních limitů vybraných atletických disciplín; zvládnutí techniky herních činností
jednotlivce vybraných sportovních odvětví; zvládnutí základů technicko-taktických dat ve
hře.
V hodinách tělesné výchovy jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí
využívány následující postupy.
K vytváření klíčových kompetencí k učení učitelé vedou žáky k samostatnému získávání
poznatků o tělesné fyziologii (fungování) na základě ověřování účinnosti kondičních
programů pro rozvoj zdravotně orientované zdatnosti (ZOZ). Umožňují každému žáku zažít
úspěch v rámci týmu i samostatně. Motivují žáky výhodami, které skýtá v životě pěkná
postava, zdravý životní styl a možnost kdykoliv se bez problémů zapojit do skupiny lidí
hrajících ve volném čase hry (volejbal, fotbal, basketbal,pétanque atd.) s možností navázání
nových kontaktů. Hodnotí žáky důsledně podle individuálního zlepšení, usměrňují žáky ke
kladné reakci na kritiku, hodnocení a dobře míněné rady. Předkládají žákům dostatek
zpětných informací o jejich činnosti a výkonech, umožňují vzájemné hodnocení žáků a
sebehodnocení. Vytvářejí dostatek příležitostí pro osvojování a praktické využití
vyrovnávacích cvičení (ve škole i mimo školu). Použité formy vzdělávání jsou: soutěže,
turnaje, diskuze, testy apod.
Při vytváření klíčových kompetencí k řešení problému učitelé podporují žáky v kreativitě
při tvorbě pohybových skladeb (samostatně nebo ve skupinách), volných gymnastických
sestav a při organizaci turnajů a soutěží ve skupinách. Pomáhají žákům pochopit souvislosti
mezi jednotlivými obory (tělesnou výchovou, výchovou ke zdraví, biologií, ekologií, fyzikou,
fyziologií), hledat příčiny problémů a směřovat k jejich řešení několika způsoby. Rozvíjejí v
žácích schopnost odhalovat vlastní chyby, používat odborné názvosloví, gesta, signály a
jednoduše zakreslit cvičení. Povzbuzují žáky k zavádění alternativních řešení ve výběru
náčiní, losování, zahájení a ukončování sestav, délky hrací doby a úpravy pravidel podle
aktuálních podmínek.
Během vytváření klíčových kompetencí komunikativních zapojují žáky do prezentace
poznatků, zážitků a výsledků získaných při sledování sportovních utkání v médiích, při
106
- 107 –
školních soutěžích a při vyhodnocování vlastních výkonů. Směřují žáky k využívání
dostupných prostředků komunikace (internet, televize, knihy, časopisy atd.). Vedou žáky k
používání jasného a stručného vyjadřování zvláště v herních situacích, ke vhodné komunikaci
mezi sebou, s rozhodčím na hřišti a při vedení družstva. Učitelé také při výuce kladou důraz
na okamžité řešení otázky šikany a rozvoj správného přístupu žáků k osobnímu a školnímu
majetku. Použité formy vzdělávání: mimoškolní aktivity, kooperativní formy výuky, turnaje
Učitelé také rozvíjí v žácích sociální a personální kompetence tím, že podporují u žáků
chování v duchu tolerance, hru fair play a schopnost empatie. Informují žáky o negativech
sportu (např. dopingu, korupci apod.). Vedou žáky ke spolupráci při dosahování společných
cílů ve prospěch skupiny či sportovního družstva a k respektování pravidel soutěží a her.
Pomáhají žákům nacházet vlastní místo ve skupině a odhadovat důsledky vlastního jednání a
chování. Staví žáky do zodpovědných rolí (kapitán, rozhodčí, časoměřič, komentátor),
přičemž vyzdvihují přednosti každého žáka. Z použitých forem vzdělávání zde dominuje
především týmová práce.
V rámci rozvíjení občanských kompetencí učitelé vedou žáky k tomu, aby si dokázali
stanovit krátkodobé i dlouhodobé cíle v rámci získávání pohybových dovedností a rozvíjení
pohybových schopností ve svém volném čase. Kladou důraz také na aktivní zapojení žáků do
dění v obci (pomoc při organizaci turnajů, budování sportovišť, soutěží pro mladší děti).
Rozvíjejí v žácích dovednost poskytnout první pomoc a zachovat se zodpovědně při
mimořádné události. Formy vzdělávání: grafické zaznamenávání výkonnostního růstu
107
- 108 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
volí sportovní vybavení
odpovídající příslušné sportovní
činnosti a okolním podmínkám
(klima, zařízení, hygiena,
bezpečnost)
seznamuje se s odbornou
terminologií
dokáže vyhledat potřebné
informace týkající se zdraví a
pohybu
prokáže dovednost poskytnutí
první pomoci
ovládá kompenzační cvičení k
regeneraci tělesných a duševních
sil
uplatňuje vzájemnou pomoc při
cvičení
rozvíjí své kondiční schopnosti
rozvíjí orientaci v prostoru a v čase
uplatňuje zásady bezpečnosti při
pohybových aktivitách
umí sestavit pohybové vazby
koordinuje pohyb a rozpoznává
souhyby
aplikuje dovednosti (přemet
stranou, kotoul letmo, stoj na
rukou, roznožka, výmyk, přešvih,
toč jízdmo, houpání ve svisu,
překoty atd.)
umí využívat pohybové činnosti
pro všestrannou pohybovou
přípravu a zvyšování tělesné
zdatnosti
zjišťuje fyziologické hodnoty a
motorické výkony
používá získané zásady
sportovního tréninku
aplikuje znalosti osobní aerobní a
svalové zdatnosti, pohyblivosti
orientuje se v pravidlech
atletických soutěží
rozpozná ukazatele své tělesné
zdatnosti
Úvod. Bezpečnost a hygiena v TV
• bezpečnost a hygiena v TV,
zásady chování
• význam pohybu pro zdraví
• pravidla her a soutěží, záchrana a
dopomoc
• negativní vliv alkoholu a tabáku
na lidský organismus
Počet
hodin
H 1 D1
Tělesná cvičení
• průpravná cvičení
• kondiční cvičení (posilování
velkých svalových skupin na
zpevnění svalového korzetu)
• relaxační, vyrovnávací a
kompenzační cvičení
• koordinační cvičení
Základní gymnastika
• základní posilování, strečink, šplh
(tyč, lano)
• aerobik (dívky) dance, interval,
bodystyling
• sportovní akrobacie, přeskok,
hrazda, bradla, kruhy, trampolína
průběžně
Lehká atletika
• běhy (hladké a přespolní,
překážkové, štafetové, sprinty,
vytrvalostní)
• skoky (výška, dálka, z místa
snožmo)
• vrhačské disciplíny (vrh koulí,
hod oštěpem, medicinbalem)
H20D20
Úpoly
•
•
H2
pády vpřed, vzad
překonávání překážek
H20D24
108
- 109 –
-
-
předvídá situace a rozpozná
netradiční situace
zpevní a uvolní své tělo
rozvíjí schopnost rychlé orientace
v měnících se podmínkách
osvojuje si správnou strukturu
pohybu
orientuje se v herních systémech a
v útočných kombinacích
přizpůsobuje činnost okamžité,
rychle se měnící situaci
ovládá základní pravidla a
smluvená gesta
seznamuje se základy, principy a
možnosti různých sportů
utváří si „pohybovou gramotnost“
pro netradiční sporty
•
základní sebeobrana
Sportovní hry
• odbíjená - herní činnosti
jednotlivce, odbíjení míče prsty
do jednoho směru, odbíjení pod
úhlem, vrchní odbití obouruč,
spodní odbití obouruč na místě,
po přesunu, hra 2 na 2
• kopaná - herní činnosti
jednotlivce, vedení míče,
zpracování míče, přihrávka, hra 3
na 3
• košíková- herní činnosti
jednotlivce, manipulace s míčem,
dribling, dvojtakt, střelba na koš,
přihrávka, hra 3 na 3
• florbal- herní činnost jednotlivce
(vedení míčku, přihrávky), hra 3
na 3 s upravenými pravidly
• házená- dribling, vedení míče,
herní činnosti jednotlivce, řízená
hra
Netradiční sporty
• stolní tenis - technika úderů
(forhend, bekhend, podání), hra
• frisbee - herní činnosti
jednotlivce (forhend, bekhend,
chytání), řízená hra
• softball - herní činnosti
jednotlivce (odpal, chytání),
řízená hra
H20D18
H5D5
109
- 110 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
bezpečnost).
terminologií
pohybu
první pomoci.
orientuje se v nabídce
antikoncepce
sil, taktéž vzhledem k budoucímu
povolání
cvičení
uplatňuje osvojené způsoby
relaxace
umí samostatně rozhodnout o
vhodnosti pohybové aktivity
poskytuje dopomoc při provádění
cviků
pociťuje radost a uspokojení z
prováděné pohybové činnosti
souhyby
rukou,roznožka,výmyk,přešvih,toč
jízdmo,houpání ve svisu, překoty
atd.)
seznamuje se s organizačními
prvky soutěže
využívá atletické kondiční činnosti
pro rozvoj osobnosti
využívá pohybové činnosti pro
všestrannou pohybovou přípravu a
zvyšování tělesné zdatnosti
Úvod, bezpečnost a hygieny v TV
zásady chování
dopomoc
• zásady první pomoci
Tělesná cvičení
• průpravná cvičení
• kondiční cvičení (posilování s
vlastní vahou, kruhový trénink)
kompenzační cvičení (strečink,
prvky power jógy)
Počet
hodin
H1D1
průběžně
H20D24
• základní posilování s
gymnastickým náčiním
(medicinbaly, tyče, činky aj.)
• aerobik (dívky) – dance, interval,
bodystyling
• sportovní akrobacie (kotoul
letmo, stoj na hlavě, stoj na
rukou, rovnovážné prvky a
vazby), přeskok (roznožka našíř,
skrčka), hrazda (přešvihy, výmyk,
toč jízdmo, toč vzad a vazby),
kruhy (překoty, houpání ve svisu,
obraty), bradla (komíhání,
zánožka), trampolína (přímé
skoky, obraty)
Lehká atletika
H20D20
vytrvalostní)
snožmo)
110
- 111 –
-
-
-
-
motorické výkony
zdatnosti
netradiční situaci
rozliší sportovní od nesportovního
jednání
rychle se orientuje v měnících se
podmínkách
pohybu
smluvená gesta
aplikuje herní prvky ve hře
aplikuje intelektuální dovednosti
jako percepci, interpretaci,
anticipaci, predikci
rozvíjí sociálně-interakční
dovednosti kooperativního a
kompetivního charakteru
seznamuje se se základy, principy
a možnostmi různých sportů
utváří si pohybovou gramotnost“
•
Úpoly
•
•
•
zdokonalování techniky
pády – vpřed, vzad
překonávání překážek
H2
Sportovní hry
H20D18
úhlem – VOO (vrchní odbití
obouruč), SOO (spodní odbití
obouruč) na místě, po přesunu,
spodní podání, nahrávka, hra 3 na
3
zpracování míče, přihrávka,
střelba na bránu, malá kopaná,
futsal, hra 3 na 3
• košíková - herní činnosti
přihrávka, hra 3 na 3
• florbal - herní činnosti
jednotlivce, vedení a zpracování
míčku, střelba na bránu, hra 3 na
3
• házená, dribling, přihrávky,
vedení míče, uvolňování bez
míče, střelba, řízená hra
Netradiční sporty
H5D5
• stolní tenis - technika úderů
(forhend, bekhend, podání), hra
• frisbee - herní činnosti
jednotlivce (házení, chytání), hra
• softball, herní činnosti jednotlivce
(odpal, chytání), hra
111
- 112 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
bezpečnost)
terminologií
pohybu
první pomoci
orientuje se v nabídce
antikoncepce
povolání
cvičení
relaxace
umí samostatně rozhodnout o
vhodnosti pohybové aktivity
cviků
souhyby
překoty atd.)
formuje osobnost sebeovládáním,
rozhodností, vzájemnou pomocí,
přesností
prvky soutěže
Úvod, bezpečnost a hygiena v TV
zásady chování
dopomoc
• zásady první pomoci
Počet
hodin
H1D1
Tělesná cvičení
• průpravná cvičení (zahřátí,
protažení aj.)
• kondiční cvičení (posilování na
přístrojích)
kompenzační cvičení (strečink)
průběžně
• základní – posilování s
(medicinbaly, tyče, činky aj.)
• aerobik (dívky) – využití švihadel
• sportovní – akrobacie (kotouly s
obměnou, přemet vpřed), přeskok
(nácvik letové fáze), hrazda
(přešvihy, výmyk, toč jízdmo, toč
vzad a vazby), kruhy (překoty,
houpání ve svisu, obraty), bradla
(kotoul z výsedu roznožmo),
trampolína (přímé skoky, obraty)
H20D24
Lehká atletika
vytrvalostní)
H20D20
112
- 113 –
-
-
-
-
-
-
umí využívat pohybové činnosti
pro všestrannou pohybovou
přípravu a zvyšování tělesné
zdatnosti
motorické výkony
zdatnosti
umí zpevnit a uvolnit své tělo
respektuje soupeře a ovládá své
emoce
dovede rozlišit sportovní od
nesportovního jednání
pohybu
smluvená gesta
utváří si „ pohybovou gramotnost“
•
•
Úpoly
•
•
•
snožmo)
vrhačské disciplíny (vrh koulí,
zdokonalování techniky
střehový postoj a odpory v něm,
přetlaky, přetahy
držení a sledování soupeře, boj o
únik z držení
Sportovní hry
úhlem – VOO (vrchní odbití
obouruč), SOO (spodní odbití
obouruč) na místě, po přesunu,
spodní podání, nahrávka, vrchní
podání, smeč, řízená hra
zpracování míče, přihrávka,
střelba na bránu, malá kopaná,
futsal, hra 3 na 3
přihrávka, herní systémy
(postupný útok proti osobní
obraně, rychlý protiútok, zónová
obrana), řízená hra
3
• házená - herní činnosti
jednotlivce (dribling, přihrávky,
vedení míče), nácvik herních
kombinací (obrana, útok), řízená
hra
Netradiční sporty
řízená hra
H2
H20D18
H5D5
113
- 114 –
•
•
frisbee - herní činnosti
jednotlivce (forhend, bekhend,
chytání), řízená hra
stolní tenis, herní činnosti
jednotlivce, hra, turnaj
114
- 115 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
bezpečnost)
formuje si pozitivní vztah k
životnímu prostředí
první pomoci
pěstuje si návyky správné
životosprávy
uplatňuje ve svém jednání znalosti
o stavbě a funkci lidského těla
umí si připravit program osobního
rozvoje
ovládá zásady přípravy organismu
před pohybovou činností
povolání
cvičení
relaxace
samostatně rozhoduje o vhodnosti
pohybové aktivity
cviků
sestaví pohybové vazby
souhyby
překoty atd.)
formuje osobnost sebeovládáním,
rozhodností, vzájemnou pomocí,
přesností
vytváří pohybové skladby
ovládá záchranu a dopomoc při
Úvod, bezpečnost a hygiena v TV
záchrana a dopomoc
• hlavní faktory sestavování a
vedení sestav všeobecně
rozvíjejících nebo cíleně
zaměřených cvičení
• význam pojmu zdravotně
orientovaná zdatnost, pohybový
režim
• škodlivý vliv alkoholu, tabáku a
drog na pohybovou výkonnost
Tělesná cvičení
• cvičení pro přípravu organismu
před pohybovou činností
• cvičení pro rozvoj kloubní
pohyblivosti a pro správné držení
těla
• cvičení motivační, tvořivá,
psychomotorická a relaxační
Počet
hodin
H1D1
průběžně
H18D22
• základní – posilování s
(medicinbaly, tyče, činky aj.),
strečink
• aerobik (dívky) – tvorba vlastní
choreografie
• sportovní – akrobacie (salto vpřed
z můstku), přeskok (skok s
oddáleným odrazem), hrazda
(přešvihy, výmyk, toč jízdmo, toč
vzad a vazby), kruhy (překoty,
houpání ve svisu, obraty), bradla
(stoj na ramenou z výsedu
roznožmo), trampolína (přímé
skoky, obraty)
115
- 116 –
sportovní gymnastice
-
-
-
-
-
-
prvky soutěže
využívá pohybové činnosti pro
všestrannou pohybovou přípravu a
zvyšování tělesné zdatnosti
motorické výkony
vyvodí závěr z naměřených hodnot
zná specifika bezpečnosti a
hygieny při atletických činnostech
zdatnosti
respektuje soupeře a ovládá své
emoce
rozliší sportovní od nesportovního
jednání
pohybu
smluvená gesta
transferuje tréninkové efekty do
sportovních výkonů
podílí se na vedení hry
upevňuje hygienické návyky
rozvíjí výbušnou sílu, rychlost,
schopnost rychlé orientace
Lehká atletika
vytrvalostní)
snožmo)
• zdokonalování techniky
H18D18
Úpoly
•
H2D1
•
základní prvky juda (obrana proti
objetí zpředu, obrana proti
škrcení)
Sportovní hry
• odbíjená - VOO za sebe, v pádu,
odbíjení míče prsty do jednoho
směru, odbíjení pod úhlem –
VOO (vrchní odbití obouruč)
• beachvolleybal - přihrávka na
vbíhajícího nahrávače, vrchní
podání, smeč, blok, dvojblok,
řízená hra
jednotlivce, (výběr místa,
zpracování míče, obsazování
hráče, odebíraní míče), průpravné
hry herních systémů, malá
kopaná, futsal, řízená hra
jednotlivce (manipulace s míčem,
dribling), uvolňování bez míče, s
míčem, „hoď a běž“, dvojtakt,
střelba na koš, přihrávka, herní
systémy (postupný útok proti
osobní obraně, rychlý protiútok,
zónová obrana), řízená hra
H18D15
116
- 117 –
3
házená - herní činnosti
jednotlivce (dribling, přihrávky,
vedení míče, střelba, trojtakt,
čtyřtakt), nácvik herních
kombinací (obrana, útok), řízená
hra
Netradiční sporty
řízená hra
• frisbee, herní činnosti jednotlivce
(forhend, bekhend, chytání),
řízená hra
• stolní tenis - herní činnosti
jednotlivce, hra, turnaj
•
-
utváří si „pohybovou gramotnost“
H3D3
117
- 118 –
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ
TECHNOLOGIE
Obecný cíl:
Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s
prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci
porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské
úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným
aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení,
používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a
komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s
informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií)a
komunikovat pomocí internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních
technologiích představuje práce s výpočetní technikou. Vzdělávání v informačních a
komunikačních technologiích lze dále rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž
příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a
specifika oboru, v němž je žák připravován.
Učivo se zaměřuje na tematické celky, které žáky postupně seznámí s nejčastěji
používaným hardwarem (počítač, tiskárna, scanner…) i softwarem (kancelářské programy,
komunikace…), prací v počítačové síti (LAN i WAN) a s využitím moderních komunikačních
prostředků (internet, mobilní komunikace…). Ve třetím ročníku se výuka zaměří na základní
teoretické znalosti o geografických informačních systémech (GIS) a jejich praktickém
používání se zřetelem na ochrany přírody a životního prostředí
Pojetí výuky:
Výuka je vedena formou výkladu v přímé součinnosti s praktickou činností na počítači.
Část práce se dělá společně, procvičování jednotliví žáci samostatně.
Pro hodnocení výsledků práce žáků se řídíme platným klasifikačním řádem (klasifikační
stupnice, bodové hodnocení, slovní hodnocení) s přihlédnutím k individuální odlišnosti žáků.
Snažíme se žákům podávat „pomocnou ruku“ při řešení problémů se zvládnutím učiva
(konzultace). Podporujeme u žáků sebereflexi, na jejímž základě se žáci učí poznávat sami
sebe, posuzovat reálně své schopnosti a nedostatky a vyvozovat z této analýzy správné
postupy pro odstranění nedostatků při učení.
118
- 119 –
Z hlediska klíčových kompetencí výuka informačních a komunikačních technologií rozvíjí
komunikativní kompetence (v rámci výuky IKT se žáci učí komunikovat po internetu, psát
úřední dopisy, životopisy, vytvářet publikace, vlastní webové stránky a jiné), sociální a
personální kompetence (při řešení projektů se žáci učí spolupracovat, vytvářejí sociální
skupiny),schopnost řešit problémy (problémové úlohy), kompetence využívání prostředků
IKT a efektivní práce s informacemi , kompetence k aplikaci matematických postupů při
řešení praktických úkolů. Předmět IKT sám o sobě je integrací celého průřezového tématu
Informační a komunikační technologie. Zasahuje do všech vyučovacích předmětů a potažmo
do všech oblastí života člověka. Proto dokonalé zvládnutí tohoto předmětu je nezbytným
východiskem pro další úspěšný rozvoj osobnosti žáka a jeho další profesní růst.
119
- 120 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
samostatně ovládá počítač a jeho
periferie (obsluhuje je, detekuje
chyby, vyměňuje spotřební
materiál)
popíše základní skupiny software,
vysvětlí, k čemu se používají,
způsoby získání SW, výhody
legálního SW, Open Source
vybere a použije vhodné
programové vybavení pro řešení
běžných konkrétních úkolů
vyjmenuje druhy operačních
systémů,strukturu uspořádání dat
v počítači,využívá jí k větší
přehlednosti uchovávání
informací
nastaví pracovní prostředí v
počítači – ovládací panely
(zobrazení, hardware, zvuky,
tiskárny, účty)
uvede možnosti a výhody, ale i
rizika (zabezpečení dat před
zneužitím
orientuje se v ochraně dat,
porušování autorských práv) a
omezení (zejména technických a
technologických) spojených s
používáním výpočetní techniky
aktivně využívá prostředky
zabezpečení dat před zneužitím a
ochrany dat před zničením
ovládá principy algoritmizace
úloh a je schopen sestavit
algoritmus řešení
aplikuje získané znalosti na
konkrétních úlohách
dovede využít nápovědy a
manuálu pro práci se základním a
aplikačním programovým
vybavením i běžným hardware
je schopen učit se používat nové
aplikace, zejména za pomoci
manuálu a nápovědy
rozpoznává a využívá analogie ve
funkcích a ve způsobu ovládání
různých aplikací
Úvod, technické vybavení počítače
• hardware, software
• osobní počítač - principy fungování,
části, periferie
Samostatná práce s počítačem, operační
systém, soubory, adresářová struktura
• základní a aplikační programové
vybavení
• ochrana autorských práv
• operační systém, jeho nastavení
• data, soubor, složka, souborový
manažer
• komprese dat
• prostředky zabezpečení dat před
zneužitím a ochrany dat před zničením
• algoritmizace
• nápověda, manuál
• instalace SW, aktualizace
Počet
hodin
8
16
120
- 121 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
charakterizuje specifika práce v
síti (včetně rizik), využívá jejích
možností a pracuje s jejími
prostředky
zná bezpečnostní rizika při práci v
počítačových sítích a umí je řešit
samostatně
komunikuje elektronickou poštou
ovládá i zaslání přílohy nebo
naopak její přijetí a následné
otevření
provede základní nastavení účtu
využívá další pokročilé funkce
poštovního klienta (organizování,
plánování…)
ovládá další běžné prostředky
online a offline komunikace a
výměny dat – přenos textu, zvuku,
obrazu
volí vhodné informační zdroje k
vyhledávání požadovaných
informací a odpovídající techniky
(metody, způsoby) k jejich
získávání
popíše možnosti připojení na
internet, jejich výhody a
nevýhody, nastavení připojení
získává a využívá informace z
otevřených zdrojů, zejména pak z
celosvětové sítě Internet, ovládá
jejich vyhledávání, včetně použití
filtrování
orientuje se v získaných
informacích, třídí je, analyzuje,
vyhodnocuje, provádí jejich výběr
a dále je zpracovává a uchovává
uvědomuje si nutnost posouzení
validity informačních zdrojů a
použití informací relevantních pro
potřeby řešení konkrétního
problému
správně interpretuje získané
informace a výsledky jejich
zpracování následně prezentuje
vhodným způsobem s ohledem na
jejich další uživatele
rozumí běžným i odborným
graficky ztvárněným informacím
(schémata, grafy apod.)
Práce v lokální síti, elektronická
komunikace, komunikační a přenosové
možnosti Internetu
• počítačová síť, server, pracovní stanice
• připojení k sít i a její nastavení,
specifika práce v síti, sdílení
dokumentů a prostředků
• e-mail, vytvoření a nastavení účtu,
organizace času a plánování, chat,
messenger, videokonference, telefonie,
FTP
• bezpečnostní rizika – viry, spam…
12
Informační zdroje, celosvětová počítačová
síť Internet
• zdroje informací – výukový SW,
internet
• princip a struktura Internetu, způsoby
připojení, potřebný SW
• informační zdroje – vyhledávače,
portály
• práce v prostředí Internetu – možnosti,
rizika
12
Práce se standardním aplikačním
2O
121
- 122 –
-
-
-
samostatně vytváří, upravuje a
uchovává strukturované textové
dokumenty (import, export
ovládá typografická pravidla,
formátování, práce se šablonami,
styly, objekty, tvoří tabulky)
ovládá běžné práce s tabulkovým
procesorem (editace, matematické
operace, základní funkce,
vyhledávání, filtrování, třídění,
tvorba grafu, úprava pro tisk, tisk)
programovým vybavením
• textový procesor
• tabulkový procesor
122
- 123 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
vytváří složité textové dokumenty
– hromadná korespondence,
makra, vzorce, skupinová práce
ovládá složitější práce s
tabulkovým procesorem (složité
funkce, databáze, kontingenční
tabulky a grafy, makra)
ovládá základní práce v
databázovém procesoru (editace,
vyhledávání, filtrování, třídění,
tvorba sestav, úprava pro tisk,
tisk)
používá běžné základní a
aplikační programové vybavení
(aplikace dodávané s operačním
systémem)
pracuje zejména s aplikacemi
tvořícími tzv. kancelářský SW
jako celkem
pojmenuje základní typy
grafických formátů
volí odpovídající programové
vybavení pro práci s nimi a na
základní úrovni dovede grafiku
tvořit a upravovat
vytvoří jednoduchou prezentaci
specializovaným SW pro tvorbu
prezentací, dodržuje typografické
zásady
vytvoří jednoduché WWW
stránky pomocí vizuálního editoru
vysvětlí princip HTML kódu,
strukturu stránek, autorská práva
na internetu
• textový procesor
• tabulkový procesor
• databáze
• spolupráce částí balíku kancelářského
software (sdílení a výměna dat, import
a export dat…)
• základy tvorby maker a jejich použití
• grafika (rastrová, vektorová, formáty,
komprese, zdroje, publikování)
• software pro tvorbu prezentací
• tvorba internetových stránek
Počet
hodin
34
34
123
- 124 –
Učivo
Žák
-
používá s porozuměním pojmy
DPZ, GIS, GPS
Geografické informační systémy.
• úvod do problematiky, definice,
vymezení, základní pojmy
• vizualizace dat v GIS
• tematické mapy.
• vizualizace dat v GIS
• tematické mapy.
-
orientuje se ve vizualizaci dat
používá správně tematické mapy
-
objasní podstatu geodat a jejich
zpracování v GIS
pracuje s jednoduchým softwarem
GIS
zpracuje samostatný projekt pod
vedením vyučujícího
•
•
•
•
•
analýzy v GIS.
přehled možností
dotazování
buffer
topologické překrývání.
rozezná problémy řešitelné v GIS
praktického využití a zpracování
dat GIS
•
využití geodat v ochraně přírody a
monitoringu životního prostředí
-
-
Počet
hodin
124
- 125 –
EKONOMIKA
Obecný cíl:
Cílem tohoto předmětu je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit
mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a
principu hospodaření podniku.Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních
podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání a pracovně právních
vztazích. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení
provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování
finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání
osvojených poznatků v oboru.
Žák se učí používat a aplikovat základní ekonomické pojmy. Orientuje se v problematice
podnikání jak v České republice, tak v Evropské unii. Nedílnou součástí při zakládání firmy je
schopnost připravit a zhodnotit ekonomickou podstatu. Téma pracovně právních vztahů
poskytuje žáku orientaci v otázce pracovních podmínek. K tématu podnikové ekonomiky
neoddělitelně patří marketing a management, bez kterých se v tržním hospodářství
neobejdeme. Další tematický celek, hospodářská politika státu, vysvětluje, jak úzce spolu
souvisí ekonomika a politika. Poslední tematický celek seznámí žáka s podstatou největšího
světového trhu, kterým je trh finanční. Výuka vyžaduje vědomosti a dovednosti, získané
v předmětech občanská nauka (psychologie, sociologie, filozofie aj.), dějepis (historické
souvislosti), matematika (výpočty, grafy a tabulky), ochrana životního prostředí (globální
problémy) a anglický jazyk (výrazy mezinárodně užívané).
Pojetí výuky:
Vzhledem k charakteru učiva vyučující využívá hromadnou výuku a výuku ve skupinách.
Během výkladu žáci řeší modelové problémy na základě svých dosavadních znalostí a
zkušeností. Projektová výuka umožní hledat fakta, souvislosti a získává poznatky v rámci
průřezových témat. Žáci aktivně spolupracují ve skupinách, získávají dovednosti při práci s
informacemi, umí racionálně a logicky zdůvodnit výsledky své práce a v diskusi je obhájit.
Domácím úkolem a prací s učebnicí žák upevňuje osvojené učivo, prohlubuje vědomosti,
rozvíjí dovednosti, posiluje pracovitost, pečlivost a zodpovědnost.
Metody hodnocení žáků zahrnují individuální přístup, kolektivní hodnocení a
sebehodnocení. Vychází z platného klasifikačního řádu. Společně se slovním hodnocením je
využívána klasifikační stupnice. Do hodnocení se zahrnuje i kvalita písemného zpracování
úloh a aktivní práce ve výuce.
125
- 126 –
Výuky předmětu ekonomika směřuje k tomu, aby žák uměl správně získávat informace
z učebnic, příruček, odborných časopisů, internetu a jiných zdrojů a kriticky je zhodnotil.
Správně a logicky používal ekonomické pojmy, vyjadřoval se verbálně i písemně přesně a
kultivovaně, diskutoval o problematice ekonomických názorů s vědomím, že ve
společenských vědách neexistuje pouze jediný správný názor. Žák se také naučí efektivně
komunikovat s úřady.
Předmět ekonomika přispívá k aplikaci všech průřezových témat.
V rámci aplikace průřezového tématu Občan v demokratické společnosti je při výuce žák
veden uznání systému hodnot osobnosti v demokratických sociálních útvarech, asertivnímu
způsobu komunikace, toleranci k názorům protivníka, toleranci a empatii k různým
společenským skupinám a kulturám a znalosti základních práv občana.
Průřezové téma Občan a životní prostředí je integrováno do předmětu tím, že žák je veden
k vědomí vlivu ekonomické činnosti člověka na jeho životní prostředí a globální ohrožování
zdraví člověka, rezervovanému přístupu k mýtu všeobecného celosvětového spotřebního
rozvoje,k potřebě změny životosprávy a celého životního stylu jednice a společnosti.
Předmět ekonomika je celý v podstatě integrací velké části průřezového tématu Člověk a
svět práce. Žák je veden k reálnému a kritickému sebepoznání potenciálních možností a
potřeb poznání vlastností úspěšných lidí, tvorbě vlastního plánu profesní kariéry s vědomím
potřeby celoživotního vzdělávání jako předpokladu profesního úspěchu. Žáci se učí orientovat
na trhu práce v EU, ČR i svého regionu a získávat s tím spojené informace z různých zdrojů
(komunikace s úřadem práce).
Žák se učí aplikovat znalosti informačních a komunikačních technologií při zpracování
základních ekonomických výpočtů, využívat výpočetní techniku jako nástroj získávání
informací o trhu práce, zaměstnavatelích a legislativě.
126
- 127 –
3.ročník: 2 hodin týdně, celkem 68hodin
Učivo
Žák
-
používá a aplikuje základní
ekonomické pojmy
-
seznámí se se základními
ekonomickými systémy a zákony
-
na příkladech popíše fungování
tržního mechanizmu
posoudí vliv ceny na nabídku a
poptávku,formou grafu určí
rovnovážnou cenu
objasní příčiny a druhy
nezaměstnanosti
vysvětlí význam ukazatelů vývoje
národního hospodářství ve vztahu
k oboru
posoudí dopady inflace,na
příkladech vysvětlí příjmy a
výdaje státního rozpočtu
zpracuje rodinný roozpočet
-
-
-
-
-
-
-
-
chápe důležitost evropské
integrace
popíše činnost a pravomoc
nejdůležitějších orgánů EU
zhodnotí ekonomický dopad
členství v EU
orientuje se v náležitostech\
žádostí o živnostenském
podnikání
pracuje s Obchodním zákoníkem
orientuje se ve způsobech zahájení
a ukončení podnikání
orientuje se v právních formách
podnikání a dovede
charakterizovat jejich základní
znaky
popíše základní povinnosti
podnikatele vůči státu
seznámí se se základními
podmínkami pro podnikání
v rámci EU
rozliší oběžný a dlouhodobý
majetek
Ekonomika jako věda
• předmět ekonomiky
• mikroekonomika a makroekonomika
• vztah ekonomiky k jiným vědám
Základní ekonomická východiska
• základní ekonomické systémy
• zákon vzácnosti,zákon ekonomie času
a teorie potřeb
Základní ekonomické pojmy
• hospodářský proces
• trh a jeho zákony
• ekonomika a neziskový sektor
• hodnocení národního hospodářství
• hospodářský cyklus
• inflace
• nezaměstnanost
• platební bilance
• světové trhy a mezinárodní obchod
• rodinný rozpočet
Počet
hodin
2
2
20
Evropská unie
• historie EU
• současnost EU
• vývoj evropské měny
• ekonomický dopad členství států
v Evropské unii
10
Subjekty národního hospodářství
• podnikání podle Živnostenského
zákona a Obchodního zákoníku
• podnikatelský záměr
• firmy a jejich právní formy
• podnikání v rámci EU
12
Podniková ekonomika
• zakládání podniku
• majetková a kapitálová výstavba
22
127
- 128 –
-
-
-
popíše zdroje majetku
podniku,rozliší jednotlivé
nákladové druhy
rozliší kupní smlouvu a smlouvu o
dílo,vysvětlí obchodně právní
odpovědnosti stran
orientuje se ve struktuře
podnikových činností
charakterizuje průběh výrobní
činnosti
orientuje se v ekonomickém
informačním systému
•
•
•
•
podniku
dlouhodobý majetek a technický rozvoj
právní stránka obchodních vztahů
zásobování a logistika
ekonomický informační systém
128
- 129 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
vyhledává informace v nabídkách
zaměstnání,rozlišuje je a reaguje
na ně
je schopen se prezentovat
potenciálnímu zaměstnavateli
popíše náležitosti pracovní
smlouvy a dovede ji sestavit
orientuje se v pracovně právních
vztazích a dovede je uplatnit při
stanovení pracovních
podmínek,při změně nebo
rozvázání pracovního poměru
orientuje se v zákonné úpravě
mezd,provádí mzdové výpočty a
zákonné odvody
odliší pracovní smlouvu a dohodu
z hlediska odměny,pojištění a
daně
vysvětlí význam celoživotního
vzdělávání
rozliší pojem marketing a prodej
orientuje se v jednotlivých
marketingových strategiích
zná nástroje marketingu a umí je
využívat
vysvětlí role manažera a jeho
funkce
dovede rozlišit funkce státu
orientuje se v soustavě daní
pracuje s daňovou evidencí,
zpracovává daňové přiznání
vysvětlí základní daňové pojmy
vypočítá výši sociálního a
zdravotního pojištění
Pracovně právní vztahy
• zaměstnání,úřad práce
• nezaměstnanost,rekvalifikace
• vznik,změna a ukončení pracovního
poměru
• povinnosti a práva zaměstnance a
zaměstnavatele,Zákoník práce
• mzdová soustava,složky mzdy,mzdové
předpisy
• celoživotní vzdělávání
Počet
hodin
18
Marketing a management
• marketing a prodej
• segmentace trhu
• strategické plánování
• marketingový mix
• role manažera
• manažerské funkce
16
Hospodářská politika
• funkce státu a jeho nástroje
• daňový systém
• daňová evidence
• sociální a zdravotní pojištění
12
129
- 130 –
-
-
vysvětlí podstatu finančního trhu a
orientuje se v jeho segmentech a
subjektech
orientuje se v platebním styku
vysvětlí princip obchodování
s cennými papíry
popíše funkci a nástroje centrální
banky
srovná úlohu centrální banky a
komerčních bank
vysvětlí pojem finanční
gramotnost
Finanční trhy
• struktura finančních trhů
• peněžní trh
• kapitálový trh
• bankovnictví
14
130
- 131 –
CHEMICKÁ LABORATORNÍ CVIČENÍ
Obecný cíl:
Předmět umožňuje žákům získat vědomosti z chemické laboratorní techniky, získat
pracovní návyky a osvojit si dovednosti stanovené profilem studenta. Při výuce je kladen
důraz na pečlivost, přesnost, na dodržování zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví a
životního prostředí.
Žáci si osvojují základní principy ochrany zdraví a bezpečnosti práce a první pomoci při
poranění. Seznamují se se základními chemickými pomůckami a technikami práce
v laboratoři. Naučí se sestavovat jednoduché aparatury a pracovat s nimi. Naučí se
kvantitativně i kvalitativně vyhodnocovat výsledky své práce.
Pojetí výuky:
Výuka je organizována formou laboratorních cvičení v rozsahu 3 hodin týdně v prvním
ročníku. Třída se při ní dělí podle platných předpisů. Výuka je organizována formou výkladu,
samostatné práce i práce skupinové doplněné diskuzí a moderními didaktickými metodami.
K výuce jsou využívány i praktické ukázky reakcí, schémata a vzorky.
Ke kontrole vědomostí slouží písemné i ústní orientační zkoušení. Z vybraných
laboratorních prací žáci vyhodnocují protokol.
Příprava žáků na laboratorní cvičení je v úvodu ověřována kontrolními testy.
V průběhu práce je žák hodnocen za kvalitu provedení úkolu a za písemné zpracování
provedené práce.
Cílem vzdělávání v chemických laboratorních cvičeních je dosažení dobré úrovně
v cílových kompetencích ( komunikativních, personálních a sociálních).
Žák se učí správně formulovat postup a výsledky své práce a zhodnocovat je a přijímat
přiměřeně hodnocení své práce ze strany učitele.
Žák pracuje odpovědně, samostatně a aktivně i s ohledem na životní prostředí.
Žák se orientuje v základních chemických pojmech a chápe principy chemických dějů.
Žák využívá ochranných pomůcek a dodržuje bezpečnost práce v laboratoři. Získává tak
pracovní návyky potřebné pro práci v chemické laboratoři.
Při zpracovávání protokolů z práce využívá moderní počítačové metody zpracování textů i
grafické prezentace výsledků.
131
- 132 –
Učivo
Žák
-
dodržuje pravidla bezpečnosti
práce v laboratoři
je seznámen s první pomocí
-
je seznámen s postupem práce
v laboratoři a vyhodnocováním
výsledků své práce
-
je seznámen se základními typy
skla a jinými pracovními
pomůckami v chemické laboratoři
zná výklad základních fyzikálních
konstant a umí využít jejich
závislosti v praxi
-
-
-
-
provede základní laboratorní
postupy
vyhotoví protokol a vyhodnotí
výsledky své práce
vyhodnotí graficky závislosti
fyzikálních konstant
vyhodnotí graficky závislosti
rychlosti chemické reakce a zná
možnosti jejího ovlivnění
provede přípravu jednoduchých
anorganických látek
vypočítá potřebnou navážku
výchozích látek, popř. množství
produktu a výtěžnost reakce
Laboratoř a laboratorní cvičení
• seznámení s chemickou laboratoří a
jejím vybavením, chodem
laboratoře, ochrannými pomůckami
a laboratorním sklem
• seznámení se zásadami první
pomoci a bezpečností práce
• laboratorní řád
• vyhodnocování výsledků práce
Práce se základní laboratorní technikou
• seznámení a práce se sklem
• seznámení a práce se sklem
• vážení
• měření objemu
• měření teploty
• měření hustoty
Základní laboratorní postupy
• příprava, směšování a ředění
roztoků
• filtrace a dekantace
• krystalizace
• sublimace
• neutralizace
• srážení
Měření jednoduchých závislostí
• rozpustnost látek v závislosti na
teplotě
• nasycené roztoky
• rychlost chemické reakce a možnost
jejího ovlivnění
Příprava jednoduchých anorganických
sloučenin a ověřování jejich vlastností
• příprava jednoduchých chemických
sloučenin
• vlastnosti anorganických látek
Počet
hodin
3
30
30
27
9
132
- 133 –
FYZIKÁLNÍ CHEMIE
Obecný cíl:
Učivo předmětu fyzikální chemie tvoří základ celého odborného chemického vzdělání.
Jeho obsahem je přesnější výklad principů a zákonitostí fyzikálně chemických dějů a jevů,
které jsou důležitým základem pro široký okruh chemických disciplín. Rozšiřuje základní
znalosti získané ve výuce přírodovědného a technického vzdělání - fyziky, matematiky,
chemie.
Učivo předmětu fyzikální chemie prohlubuje znalosti žáků z hlediska porozumění
fyzikálním, chemickým a fyzikálně chemickým dějům. Doplňuje a rozšiřuje učivo o
skupenských stavech hmoty, chemických zákonitostech chování látek a soustav. Z učiva
chemické termodynamiky, chemické kinetiky, elektrochemie vytváří ucelený systém. V
návaznosti na učivo fyziky se seznamují s učivem o interakcích hmoty s elektromagnetickým
zářením, které navazuje na výuku instrumentálních metod v rámci analytické chemie. Vede
žáky k pochopení základních pojmů, vztahů, zákonů a jejich aplikace na výklad konkrétních
dějů a podmínek jejich realizace.
Pojetí výuky:
Výuka je vedena formou výkladu, procvičování učiva řešením výpočtů a komplexních
problémových úloh. Dále na zařazování nových poznatků do vytvořeného systému, na
rozvíjení dovednosti aplikovat získané teoretické vědomosti a zařazovat konkrétní příklady,
referáty, diskuse apod. Způsob výuky volí vyučující vždy s ohledem na probírané učivo,
schopnosti žáků a také pojetí oboru vzdělání. Dává prostor k rozhovorům, diskusím se žáky,
odpovědím žáků, individuální i skupinové práci.
Hodnocení žáků zahrnuje individuální přístup a následnou pomoc, kolektivní hodnocení,
sebehodnocení i sebe posuzování. Vychází z platného klasifikačního řádu školy, využívá
klasifikační stupnici, bodový systém, slovní hodnocení nebo jejich kombinace.
Rozsah učiva rozvíjí z hlediska klíčových kompetencí u žáků základní myšlenkové
operace, prohlubuje logické myšlení, podporuje specifické vlastnosti a vede je k týmové práci.
Rozvíjí matematické postupy při řešení fyzikálně chemických výpočtů , využívá formy
grafického znázornění, podporuje samostatné řešení problémů, schopnost získávat informace
a pracovat s nimi s využitím prostředků IKT. Do rozsahu teoretické výuky je začleněno
průřezové téma - Občan v demokratické společnosti, Informační a komunikační technologie a
Člověk a životní prostředí.
133
- 134 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
zhodnotí význam fyzikální chemie
pro teoretické i aplikované
chemické disciplíny
charakterizuje jednotlivé
skupenské stavy hmoty a rozlišuje
jejich rozdíly
má přehled o jejich struktuře
rozlišuje jejich vlastnosti
vysvětlí přeměny skupenství
reprodukuje jednotlivé zákony a
aplikuje je při řešení příkladů
využívá znalostí v návaznosti na
učivo fyziky
vysvětlí základní termodynamické
pojmy
analyzuje termodynamické děje
interpretuje výměnu energie mezi
soustavami
vysvětlí význam tepelné kapacity
popíše význam entropie,
samovolnosti dějů
definuje reakční teplo a rozlišuje
druhy reakčních tepel
vyjmenuje druhy tepel
skupenských přeměn
vysvětlí základní pojmy (fáze,
počet složek, stupeň volnosti)
zdůvodní význam fázových
diagramů dvousložkových soustav
formuluje termodynamické aspekty
chemických reakcí
vysvětlí podmínky vzniku
chemické rovnováhy
charakterizuje faktory ovlivňující
rovnovážnou konstantu
řeší výpočty chemických rovnováh
Počet
hodin
Úvod do fyzikální chemie
• vztah k ostatním chemickým
oborům
• členění fyzikální chemie
Skupenské stavy hmoty
• plazma
• plyny – ideální plyn, kinetická
teorie, směsi ideálního plynu
• reálné plyny, zkapalňování plynů,
kritický stav
• kapaliny – struktura a stavové
vlastnosti kapalin, metody měření
• tuhé látky – amorfní a krystalické
látky, struktura, krystalografické
soustavy
Termodynamika –termodynamické
principy
2
4
12
První věta termodynamická
•
•
•
termodynamické systémy, veličiny,
vnitřní energie, práce
termodynamických soustav, vratné
a nevratné děje
formulace 1.věty termodynamické
aplikace 1.věty termodynamické
Termochemie
•
•
•
•
termochemické zákony
slučovací a spalná tepla
tepla skupenských přeměn
závislost reakčních tepel na teplotě
Rovnovážné stavy
• fázové rovnováhy
• Gibbsův fázový zákon
• jednosložkové soustavy
• fázový diagram jednosložkové
soustavy
• dvousložkové soustavy kapalina –
plyn, kapalina – kapalina, chování
zředěných roztoků, rovnováha mezi
kapalnou a tuhou fází
8
Chemické rovnováhy
•
•
•
zákon chemické rovnováhy,
rovnovážná konstanta
princip pohyblivé rovnováhy
závislost rovnovážné konstanty na
teplotě
134
- 135 –
-
-
-
-
popíše základní pojmy (řád reakce,
rychlostní konstanta, aktivační
energie, katalyzátor)
vysvětlí druhy katalýzy a její
praktické využití
popíše druhy elektrolytů, zná
příklady
dovede seřadit elektrolyty podle
odlišného průběhu elektrolytické
disociace
vysvětlí možnosti použití součinu
rozpustnosti
aplikuje význam pH
popíše význam hydrolýzy solí
uvede využití tlumivých roztoků v
praxi;
Chemická kinetika
• reakční rychlost
• katalýza
4
Elektrochemie
4
Rovnováhy v roztocích elektrolytů
•
•
•
•
•
•
•
elektrolytická disociace elektrolytů
disociace kyselin a zásad
součin rozpustnosti
teorie kyselin a zásad, proteolytické
reakce
autoionizace vody, pH
hydrolýza
tlumivé roztoky
135
- 136 –
ANALYTICKÁ CHEMIE
Obecný cíl:
Analytická chemie má charakter aplikované vědy, ve které jsou využívány poznatky
zejména anorganické, organické a fyzikální chemie a integruje je se znalostmi matematiky a
dovednostmi získanými v chemických laboratorních cvičeních. Vytváří základ širokého
odborného vzdělávání ve specifikované oblasti aplikované chemie. Poskytuje žákům základní
vědomosti o podmínkách a metodách chemických analýz a přehled o možnostech jejich
využití. Vytváří základ širokého odborného vzdělávání ve specifikované oblasti aplikované
chemie.
Syntetická funkce předmětu ve studijním oboru aplikovaná chemie vyžaduje zařadit
jednotlivé bloky a témata tak, aby vhodně navazovaly na dříve probrané učivo a aby byly
zachovány mezipředmětové vztahy. Vyučovací předmět analytická chemie poskytuje žákům
komplexní vědomosti o principech, metodách a postupech analytické kontroly a nezbytné
intelektuální a manuální dovednosti z oblasti metod práce v analytické laboratoři. Hybný
moment vývoje instrumentálních metod chemické analýzy je vodítkem pro určení významu
znalostí principů pro pracovníky v oblasti monitoringu životního prostředí, kontroly chemických
produktů potravinářských a farmaceutických. Poznatky získané studiem instrumentálních metod
se budou promítat ve schopnosti správně interpretovat výsledky analýz a řízení kontrolních
režimů na základě znalosti teoretické podstaty jevů, z nichž principy analytických metod
vyplývají.
Pojetí výuky:
V teoretické přípravě je důraz kladen na znalosti chemických principů analytických
metod. Značná část výuky je věnovaná chemickým výpočtům, opakování názvosloví a
vyčíslování chemických rovnic. Na teoretickou výuku navazují laboratorní cvičení, při
kterých se třída dělí na skupiny. Praktické dovednosti žáci získají také v rámci odborné praxe.
Doporučuje se zařadit v přiměřeném rozsahu exkurze zaměřené na využití chemické analýzy
v praxi. Důležitým prvkem vývoje v oblasti instrumentální analýzy pro vzdělávání studentů je
neuzavírat výuku do rámce vymezeného školní laboratoří, ale je nutné poukazovat na v praxi
rozšířené aplikace a modifikace metod pro konkrétní měření.
Hodnocení žáků v teoretické výuce vychází z klasifikačního řádu školy. Zahrnuje
hodnocení slovního a písemného projevu, sebehodnocení, kolektivní hodnocení, případně
uplatňuje bodový systém. Součástí celkového hodnocení je práce v laboratoři, individuální
přístup k praktickým problémům a úkolům. Důraz je kladen na správné zpracování výsledků
laboratorního cvičení včetně grafické podoby.
136
- 137 –
Výuka k odpovědnosti, samostatnosti a dodržování předpisů bezpečné práce
s chemickými látkami a odpady, vede k vytváření občanských kompetencí žáka.
Komunikativní kompetence posilují mluvené i písemné projevy, zpracovávání odborných
textů, jako jsou protokoly, seminární práce z odborné praxe a exkurzí. Personální kompetence
získávají vyhodnocováním dosažených výsledků. Týmová práce v laboratoři přispívá
k posílení sociálních kompetencí. Velký důraz je kladen na využívání prostředků
informačních a komunikačních technologií. Žáci pracují s osobním počítačem s běžným
základním a aplikačním softwarem při zpracování výsledků analýzy a tvorbě odborného textu
včetně grafů a tabulek. Pro další vzdělávání získávají informace z internetu. Odborné
kompetence vyplývají zcela ze samotného pojetí předmětu. Uvedené kompetence přímo
souvisí s průřezovými tématy Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí,
Informační a komunikační technologie, které se při výuce zdůrazňují.
137
- 138 –
2.ročník: 2 hod.týdně, celkem 68 hodin, z toho 34 hod.laboratoře (L), 34 hod. teorie (T)
Učivo
Počet
hodin
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
objasní důvody odběru
průměrných vzorků
objasní důvody úpravy vzorků před
analýzou
provádí výpočty pro přípravu
roztoků
objasní základní pojmy reakcí,
citlivosti, metodách a pomůckách
analytické kvalitativní chemie
objasní principy dělení kationtů,
anionů dle skupinových reakcí
popíše specifické a selektivní
reakce vybraných kationtů a
aniontů
vysvětlí organickou elementární
analýzu
popíše jednotlivé metody
kvantitativní chemické analýzy
vysvětlí základní operace vážkové
analýzy
provádí gravimetrické výpočty
vysvětlí principy jednotlivých
metod
provádí základní výpočty pro
přípravu roztoků, stanovení obsahu
látky ve vzorku
odvodí a správně využije součin
rozpustnosti, konstanty stability a
redoxní potenciály
vybere vhodnou volumetrickou
metodu pro analýzu vzorku
správně zvolí indikátor
popíše reakce jednotlivých druhů
indikátorů
provádí výpočty pro přípravu
roztoků, stanovení jejich
koncentrace a stanovení obsahu
složky ve vzorku
objasní chemické principy
analytických metod
vysvětlí princip jednotlivých
stanovení
Práce se vzorkem
• odběr
• úprava
• rozklad
• roztoky, koncentrace
1T
Kvalitativní chemická analýza
• rozdělení metod kvalitativní
analýzy, základní pojmy
• systematické dělení kationtů,
skupinové a selektivní reakce
• systematické dělení aniontů,
skupinové a selektivní reakce
• kvalitativní analýza organických
látek
2T+4L
Kvantitativní chemická analýza
• metody kvantitativní analýzy
• schéma gravimetrických stanovení
• volba navážky, vážení, filtrace,
sušení, spalování, žíhání
• gravimetrické výpočty
• příklady běžných gravimetrických
stanovení kationtů a aniontů
• srážecí analýza, argentometrie
• heterogenní rovnováha, součin
rozpustnosti
• odměrné roztoky, základní látky
• typy používaných indikátorů
• příklady stanovení
• komplexometrická analýza,
merkurimetrie
• chelatometrie
• metalochromní indikátory
• redoxní analýza
• potenciál redoxního systému
• metody oxidimetrie
• metody reduktometrie
Plynová analýza
5T+8L
2T
138
- 139 –
-
-
-
-
-
-
vysvětlí způsoby měření T,V,p
vysvětlí plynové zákony
popíše absorpční, adsorpční a
spalovací metody analýzy plynů
vysvětlí další možnosti jak stanovit
plyn ve směsi
využívá znalosti v návaznosti na
učivo fyziky, fyzikální chemie a
analytické chemie
chápe význam analytických metod
a orientuje se v jejich rozdělení
vyhodnocuje výsledky měření
popíše jednotlivé metody a dokáže
je uplatnit v praxi
popíše plynový chromatograf
vyhodnotí záznam plynového
chromatografu
stanoví účinnost separace a popíše
možnosti aplikace plynové
chromatografie
popíše kapalinový chromatograf
vysvětlí principy jednotlivých
metod
popíše postup plošné
chromatografie a její vyhodnocení
vysvětlí principy membránových
separačních metod
vysvětlí princip elektroforézy a
elektroosmózy
popíše jednotlivé metody
vysvětlí princip hmotnostní
spektrofotometrie, přístrojové
vybavení a použití
vysvětlí základní pojmy a
zákonitosti elektrochemie
popíše jednotlivé druhy elektrod a
použití článků
vysvětlí princip konduktometrie,
její instrumentaci a použití
vysvětlí měření přímou
konduktometrií a
konduktometrickou titraci
vysvětlí princip potenciometrie,
vysvětlí měření pH a
•
•
•
•
•
fyzikální měření
plynové zákony
absorpční analýza
spalovací analýza
speciální metody
Instrumentální analytické metody
• rozdělení instrumentálních metod
• vyhodnocení výsledků stanovení
Separační metody
• extrakce z kapaliny do kapaliny
• nadkritická fluidní extrakce
• extrakce pevnou fází
• plynový chromatograf
• pracovní techniky
• vyhodnocování chromatogramu
• účinnost separace
• analytická aplikace
• kapalinový chromatograf
• rozdělovací chromatografie
• adsorpční kapalinová
chromatografie
• iontově výměnná chromatografie
• gelová chromatografie
• plošná chromatografie
• membránové separační metody
• ultrafiltrace, převrácená osmóza
• dialýza, elektrodialýza
• elektromigrační metody
• elektroforéza a její druhy
• elektroosmóza
• izotachoforéza
• princip hmotnostní
spektrofotometrie
• instrumentace
• analytické aplikace
Elektrochemické metody
• základní pojmy a zákonitosti
elektrochemie
• článek, elektrody
• základní pojmy z konduktometrie
• instrumentace
• přímá konduktometrie
• konduktometrická titrace
• základní pojmy z potenciometrie
• instrumentace
• měření pH
• potenciometrická titrace
• základní pojmy z voltametrie
8T+8L
8T+8L
139
- 140 –
-
-
-
-
potenciometrických titrací
vysvětlí základní pojmy
z voltametrie, její instrumentaci a
použití
vysvětlí princip elektrogravimetrie
vysvětlí princip coulometrie, její
instrumentaci a použití
vysvětlí základní pojmy a
zákonitosti z optiky
vysvětlí princip emisní
spektrometrie
vysvětlí princip absorpčních
metod, jejich instrumentaci a
použití
vysvětlí princip rentgenové
analýzy
vysvětlí princip luminiscenční
spektrometrie
vysvětlí principy optických metod
a jejich měření
•
•
•
•
•
•
I-E křivky
klasická polarografie
moderní voltametrické metody
metody založené na úplné
elektrolýze
elektrogravimetrie
coulometrie
Spektrální metody
• světlo jako elektromagnetické
záření a jeho interakce se hmotou
• charakteristické veličiny
• spektra
• atomová emisní spektrometrie
• molekulová emisní spektrometrie
• atomová absorpční spektrometrie
• molekulová absorpční
spektrometrie v oblasti VID a UV
• infračervená spektrometrie
• nukleární magnetická rezonance
• rentgenová analýza
• luminiscenční spektrometrie
• rozptyl světla – Ramanova
spektrometrie, nefelometrie a
turbidimetrie
• odraz a lom světla – refraktometrie,
polarimetrie
8T+6L
140
- 141 –
EKOLOGIE
Obecný cíl:
Cílem předmětu je rozvinout žákům základní poznatky potřebné k získání komplexního
pohledu na životní prostředí. Důraz je kladen na pochopení vzájemných vztahů mezi lidskou
existencí a životním prostředím s akcentem na pokoru, kterou je třeba přistupovat k přírodě a
její ochraně. Naučí je vnímat životní prostředí jako nenahraditelnou součást lidské existence.
Žáci rozvíjejí své znalosti působení člověka na životní prostředí. Jsou vedeni k pochopení
nutnosti ochrany a regulace, jsou seznámeni se zásadami udržitelného rozvoje.
Změny vyvolané v životním prostředí činností člověka jsou dány do souvislostí
s populační explozí a adaptací všech součástí ekosystému.
Na závěr ročníku jsou žáci seznámeni s konkrétními ekosystémy a společenstvy
Karlovarského kraje..
Předmět rozvíjí znalosti získané v předmětu základy ekologie, biologie, občanská nauka,
fyzika, chemie a chemická laboratorní cvičení. Znalosti získané v předmětu ekologie dále pak
využívají a rozvíjí další odborné předměty, např. analytická chemie, ochrana životního
prostředí, speciální botanika.
Pojetí výuky:
Výuka je realizována frontálně s výkladem učitele, který využívá různých didaktických
pomůcek, jako jsou nástěnné obrazy, schémata, soubory fázovaných transparentů, fotografie a
obrázky. Dále pak učební texty a atlasy. Žáci jsou aktivně zapojeni do výuky samostatným
vyhledáváním a zpracováním informací v rámci referátů doplňujících učivo a ekologicky
zaměřenými exkurzemi do podniků zabývajících se ochranou a nápravami životního prostředí
(např. rekultivacemi krajiny). Žáci zpracovávají závěrečnou práci na téma studium vybraného
ekosystému.
znalostí je realizováno ústně nebo formou stručných písemných testů. Hodnotí se zpracování
referátů, diskusní aktivita a vypracování závěrečné práce. Při písemném a slovním zkoušení je
kladen důraz na porozumění učební látce a schopnosti aplikace teoretických poznatků na
konkrétní příklady.
Žáci jsou v rámci výuky ekologie směřováni k tomu, aby byli schopni srozumitelně a
souvisle formulovat své myšlenky, písemně si zaznamenávali podstatné údaje z textů i
výkladů učitele, přijímali a odpovědně plnili zadané úkoly. Jsou vedeni k práci s informacemi
z různých zdrojů včetně internetu, k tomu, aby při řešení problému využívali logické i
141
- 142 –
empirické myšlení a aplikovali již dříve nabyté zkušenosti a dovednosti. Svým obsahem
předmět vede k respektu k životu a jeho trvání jako nejvyšší hodnotě, k úctě k živé i neživé
přírodě a ochraně životního prostředí. Pomáhá k pochopení ekologických problémů na všech
úrovních včetně globálních. Zvláštní důraz je kladen na uvědomění si péče o fyzické a
duševní zdraví v souvislosti s narušeným životním prostředím. Žáci se naučí uvědomovat si
odpovědnost člověka k problematice životního prostředí, jsou vedeni k tomu, aby byli schopni
diskutovat o citlivých problémech i kontroverzních otázkách v dané oblasti.
Obsahem svého učiva přispívá předmět k aplikaci průřezového tématu Člověk a životní
prostředí a to nejen díky základům obecné ekologie, ale i díky aplikovaným poznatkům
z oblasti biologie a dalších přírodních věd.
Při zpracování zadaných úkolů využívají výpočetní techniku a internet, čímž předmět
přispívá také k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
142
- 143 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
uvede příklady chráněných území
v ČR, zvláště pak na území svého
regionu, které navštívil v rámci
exkurze nebo privátně
charakterizuje právní a
ekonomické nástroje zaručující
ochranu přírody a životního
prostředí
popíše informační systém fungující
v odvětví ochrany přírody
vysvětlí pojem udržitelný rozvoj
jako integraci environmentálních,
ekonomických. technologických a
sociálních přístupů k ochraně ŽP
v praxi využívá vědomí, že
ochrana přírody, krajiny a
životního prostředí je nejen
společenskou, ale i individuální
odpovědností každého jedince
na modelové situaci řeší konkrétní
případ vybraného
environmentálního problému
definuje ekologii
vysvětlí současný pohled na
ekologii
rozumí odborným termínům,
vysvětlí a užívá základní pojmy
uvede faktory prostředí a jejich
vliv na jedince
chápe zákonitosti rozšíření druhů
na Zemi a základní ekologická
pravidla
zná typy adaptací a uvede příklady
zná typy mezidruhových vztahů a
uvede příklady
definuje populaci
rozumí struktuře populací
zná příklady vnitropopulačních a
mezipopulačních vztahů
Ochrana přírody a krajiny
• ochrana přírody ve světě
• ochrana přírody v ČR
• ekologie krajiny
Počet
hodin
2
Nástroje společnosti na ochranu životního
6
prostředí
• ekologická politika (globální, státní)
• ekologická hnutí a iniciativy
• sdělovací prostředky a školství
Zásady udržitelného rozvoje
• ekologický přístup
• ekonomické hledisko
• sociální hledisko
6
Odpovědnost jedince za ochranu přírody a
• výchova k ekologickému myšlení a
cítění
• právní aspekty péče o životní
prostředí
• ekonomické a sociální aspekty péče
o životní prostředí
• mezinárodní zajištění ochrany
Ekologie a vědní disciplína - systémové
pojetí přírody, faktory a vztahy v biosféře
• aplikace v praxi formou referátů,
samostatných prací, využití
multimediálních pomůcek a
terénních exkurzí
8
Jedinec a prostředí, adaptace organismů
8
Populační ekologie
8
8
143
- 144 –
-
zná možnosti regulace populací
člověkem
-
definuje biocenozu
zná typy biocenóz
chápe vazby mezi biocenózou a
abiotickými podmínkami
-
definuje ekosystém
zná strukturu ekosystému
vysvětluje koloběhy látek
Ekologie společenstev
Ekosystém
8
14
144
- 145 –
GEOGRAFIE
Obecný cíl:
Obecný cíl předmětu spočívá v poskytnutí nezbytných poznatků potřebných ke
geografickému vzdělání. Zároveň je kladen důraz na pochopení vzájemných vztahů mezi
člověkem a jednotlivými složkami geosféry.
Geografie je koncipována jako předmět, který má absolventům poskytnout ucelený
přehled znalostí a vědomostí o planetě Zemi, jejích fyzicko-geografických, hospodářských a
sociálních sférách s podrobným zaměřením na Českou republiku.
Učivo je rozděleno do následujících částí:
1. Obecná geografie
1.1.
Základní poznatky o Zemi (vazba na předmět fyzika)
1.2.
Kartografie
2. Fyzická geografie
2.1. Atmosféra
2.2. Hydrosféra
2.3. Kryosféra, litosféra, georeliéf, pedosféra
2.4. Biosféra
2.5. Fyzickogeografická sféra jako systém
3. Sociální a hospodářská geografie
4. Regionální geografie
5. Geografie ČR
Pojetí výuky:
Výuka předmětu geografie se uskutečňuje těmito metodami: frontální výuka s výkladem
učitele s využitím didaktických pomůcek (nástěnné obrazy, schémata, fotografie, mapy, atlasy
a učební texty), zapojení žáků formou referátů, řízených diskuzí a závěrečné práce na zvolené
téma týkající se probíraného učiva.
znalostí je jednak ústní, jednak formou písemných testů. Zřetel je kladen na zpracování
referátu, diskusní aktivitu a kvalitu zpracování závěrečné práce na dané téma. Při písemném a
slovním zkoušení je kladen důraz na porozumění učební látce a schopnosti aplikace
teoretických poznatků na konkrétní příklady.
V předmětu jsou rozvíjeny kompetence:
145
- 146 –
1. k učení – učitel zadává samostatnou práci, např. referáty, problémové úlohy,
doporučuje další studijní zdroje (populárně naučnou literaturu, časopisy, internet, odbornou
literaturu apod.), a tím nutí žáky k samostatnosti a aktivitě při učení. Kriticky hodnotí
věrohodnost jednotlivých informačních zdrojů (např. tisk, televize, internet). Systematicky
kontroluje a objektivně hodnotí práci žáků. Osobním přístupem motivuje žáky k učení.
2. k řešení problémů – učitel svými výkony v hodinách vybaví žáky vědomostmi,
znalostmi a dovednostmi potřebnými pro rozpoznání „problému“ a jeho řešení. Při řešení
problémů umožňuje žákům hledat a nacházet nové přístupy a nová řešení.
3. komunikativní – učitel: otevřeně komunikuje se studenty. Vyjadřuje se jasně,
srozumitelně, věcně a gramaticky správně, totéž vyžaduje i od žáků. Zadává úlohy, při jejichž
řešení musí žáci kombinovat různé komunikační technologie (tisk, televize, internet, odborná
literatura).
4. sociální a personální – učitel: zadává studentům skupinou práci a dohlíží, aby se každý
zodpovědně a konstruktivně zapojil do řešení. Veřejně kritizuje a potírá jakékoli náznaky
neúcty, nadřazenosti či snahy o zneužívání odlišného temperamentu, sebevědomí nebo
postavení jednotlivce v rámci pracovní skupiny nebo třídy. Skupinovou diskusí o výsledcích
práce jednotlivce nebo skupiny rozvíjí schopnost studentů v sociálním kontextu sebekriticky
hodnotit sama sebe.
5. občanské – učitel: Je svým vztahem k přírodě a lidem pro žáky příkladem. Důrazně
dohlíží na slušné a ohleduplné chování žáků nejenom ve škole a během školních akcí, ale
vždy a všude.
146
- 147 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
na elementární úrovni popíše vznik
vesmíru a Sluneční soustavy (dále
jen Sl.s.).
rozliší hlavní kategorie těles Sl.s.
porovná planety vnější a vnitřní se
Zemí
popíše a vypočítá elementární
parametry drah těles Sl.s. podle
Keplerových zákonů
určí polohu místa na Zemi
zeměpisnými souřadnicemi
počítá časový posun míst na Zemi
terminologicky správně popíše
vnitřní složení Země
popíše princip tvorby zemského
magnetismu a vyjmenuje některé
jeho důsledky
se znalostí mechanismu deskové
tektoniky lokalizuje a vysvětlí jevy
na rozhraní litosférických desek
vysvětlí principy deskové
tektoniky.
používá s porozuměním základní
kartografické pojmy (obsah,
měřítko a legenda mapy, zkreslení,
izolinie, metody tematické
kartografie)
rozliší druhy map podle různých
hledisek třídění
efektivně používá různé
kartografické produkty a další
geografické zdroje dat a informací
k zadanému účelu
vytváří a využívá vlastní mentální
schémata a mentální mapy (např.
načrtne vlastní plánek, schéma)
podle zadání vytvoří kartografické
dílo respektující základní
kartografická pravidla
rozliší mapy podle měřítek
používá atlasy, topografické mapy
a mapy s tematickým obsahem
určí základní kartografická
zobrazení
Používá s porozuměním pojmy
DPZ, GIS, GPS.
Počet
hodin
Obecná a fyzická geografie
• teorie velkého třesku, elementární
planetologie, Keplerovy zákony
• tělesa Sluneční soustavy – Měsíc,
satelity, planetky, komety,
meteority
• revoluce, rotace, precese a nutace
Země a její důsledky
• tvar Země, zeměpisné souřadnice,
časová pásma
• geosféry, objekty
fyzickogeografické sféry a jejich
rozložení na Zemi, terénní tvary,
terén a reliéf – jejich znázornění na
obecně zeměpisných a
topografických mapách
• desková tektonika, rozhraní
litosferických desek a doprovodné
jevy
8
Kartografie
• kartografie, mapa - základní
kartografické dílo
• tematické mapy
• atlas, globus
• kartografická zobrazení.
8
Geografické informační systémy
• GIS
• GPS
6
147
- 148 –
-
Objasní podstatu geodat a jejich
zpracování v GIS.
Rozezná problémy řešitelné v GIS
- objasní velký a malý oběh vody
- rozliší jednotlivé složky hydrosféry
a jejich funkci v krajině.
- na mapách lokalizuje hlavní
oceánské proudy a popisuje jimi
dynamiku světového oceánu i ve
vztahu ke globální atmosférické
cirkulaci a koloběhu vody na Zemi.
- jezera podle tvaru a hloubky
přiřadí ke genetickému typu.
popíše mechanismus působení řek
coby geomorfologického činitele a
jejich roli v horninovém i
hydrologickém cyklu
- rozlišuje tvary i fyzikální vlastnosti
vody na horním, středním a dolním
toku
- rozlišuje plošné a bodové zdroje
znečištění vod a přiřazuje k nim
vhodné mechanismy čištění.
- zhodnotí jednotlivé typy
antropogenních zásahů do říčního
koryta a jejich funkci v krajině a ve
vodním hospodářství
- rozlišuje podzemní prosté a
minerální vody
- orientuje se v problematice rybích
přechodů.
-
-
-
-
-
objasní mechanismy globální
cirkulace atmosféry a její důsledky
pro vytváření klimatických pásů
popíše procesy v atmosféře
vysvětlí jevy každodenního počasí
rozezná a popíše vybrané
meteorologické jevy, objasní jejich
fyzikální podstatu
objasní teplotní inverze a jejich
dopad na rozptylové podmínky
popíše mechanismus vzniku
kyselých dešťů a znečišťování
ovzduší
rozlišuje úroveň makroklima –
mezoklima - místní klima –
mikroklima
na všech úrovních uvede důsledky
a příčiny lokálního oteplování
rozliší povrchy Země podle
významu pro utváření
mikroklimatu a lokálního
znečištění
Hydrosféra
• hydrosféra jako součást fyzickogeografické sféry
• voda v oceánech
• voda na pevnině
• vliv člověka na hydrosféru
16
Atmosféra
• atmosféra – složka úplného
klimatického systému
• teplo v atmosféře
• atmosféra v pohybu
• počasí a podnebí¨
• vliv člověka na atmosféru
16
148
- 149 –
-
-
objasní vznik a vývoj ledovců
vysvětlí pojem dlouhodobě zmrzlá
půda
vysvětlí základní poznatky o
litosféře a členění zemské kůry
s georeliéfem
vyjmenuje a rozezná půdní činitele
Kryosféra, litosféra, georeliéf, pedosféra
• vznik a vývoj ledovců
• členění zemské kůry
• vliv člověka na georeliéf
• pedosféra a člověk
6
Biosféra
4
Fyzickogeografická sféra jako systém
4
charakterizuje hlavní biosféry
Země
149
- 150 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
rozliší ekumenu a anekumenu
rozliší přírodní faktory příznivé a
nepříznivé pro osídlení
lokalizuje na mapách vhodné
oblasti pro vyšší koncentraci
obyvatelstva
popíše vývoj počtu lidstva v
historických a ekonomických
souvislostech
vysloví prognózu vývoje počtu
obyvatel v modelových regionech
a odhaduje důsledky
demograficky charakterizuje
skupiny obyvatel
analyzuje demografická data se
zřetelem k časovému vývoji
sleduje demografické kohorty a
demografické chování
nachází příčiny mezi vybranými
sociokulturními jevy
porovná demografické
charakteristiky různých skupin
obyvatelstva v čase, prostoru a
sociální vrstvě
prognozuje demografickou situaci
v ČR v horizontu svého života i
příštích generací
rozliší a pojmenuje hlavní rasové,
jazykové a náboženské skupiny
obyvatelstva i jejich další
diferenciaci
objasní jejich geografické
rozložení historickými
geopolitickými událostmi
vědecky přistupuje k pojmu rasa,
identifikuje zjevné i skryté formy
rasismu, xenofobie a etnické či
náboženské nesnášenlivosti v
textech i projevech chování
klasifikuje významné světové a
evropské jazyky a náboženství
vymezí oblasti jejich rozšíření i
šíření
uvede oblasti vlivu náboženství na
chování svých vyznavačů
Počet
hodin
Sociální geografie
2
• humánní geografie
3
• hustota zalidnění a struktura
obyvatelstva podle pohlaví a věku v
různých částech světa
• reprodukční chování obyvatelstva a
jeho vyjádření pomocí základních
demografických dat
• podmíněnost populačního vývoje
sociálními a ekonomickými faktory,
populační politika
• demografická revoluce, její fáze,
odlišnost průběhu v různých částech
světa, nerovnoměrnost jejího
průběhu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
hlavní rasové skupiny, jejich
antropologické znaky, míšenci
rozšíření ras a jeho změny
vyvolané otrokářstvím, genocidou
biologická (ne)odůvodněnost
pojmu rasa, vzájemný vztah ras
vymezení národů, etnik, etnických
skupin a nářečí – biologické,
kulturní, náboženské, geografické,
jazykové vymezení národů
3
jazyky, jazykové rodiny a skupiny
nejrozšířenější jazyky světa
systémy písma – problémy s
překladem a přepisem
geografických názvů
náboženské systémy, jejich
klasifikace oblasti vlivu.
vztah náboženství, národů a ras ve
vybraných modelových státech
nacionalismus, rasismus a
náboženská (ne)snášenlivost ve
2
1
1
150
- 151 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
identifikuje příčiny rozdílného
vývoje sídelní sítě i vnitřní
struktury sídel v různých částech
světa
dokáže zobecnit jejich základní
charakteristiky
rozlišuje rozdílné faktory
ovlivňující vývoj světového
hospodářství v minulosti a v
současnosti, proměny ve struktuře
na základě ekonomických údajů a s
přihlédnutím k procesu globalizace
vysvětlí rozdíly ve struktuře
hospodářství v různých částech
světa
zhodnotí stupeň hospodářského
rozvoje s využitím různých
ukazatelů jednoduchých i
komplexních
identifikuje základní kvalitativní a
kvantitativní rozdíly mezi jádrem a
periférií
určí příčiny přetrvávajícího
postavení tradičních jádrových
oblastí
s pomocí map a dalších datových
zdrojů určí nejdůležitější jádrové a
periferní oblasti současnosti
identifikuje základní znaky
globalizace, na základě
konkrétních příkladů dokazuje její
důsledky
s pomocí tematických map a
dalších informačních zdrojů
odhaduje hlavní vývojové trendy v
procesu globalizace
lokalizuje nejdůležitější surovinové
oblasti světa
geologickými pojmy vysvětluje
příčiny výskytu konkrétních
surovin
na základě současného stupně
poznání kvalifikovaně předpovídá
možnosti využití energetických
zdrojů do budoucna a nutné změny
ve struktuře využívání
s pomocí mapových a dalších
zdrojů identifikuje nejdůležitější
vybraných modelových státech
(Izrael, USA, JAR, Německo,
Francie atd.). Menšiny v ČR,
romská otázka.
• venkovské osídlení
• městská sídla
Hospodářská geografie
• světové hospodářství
• zemědělství - světová spotřeba
potravin, typy zemědělství v
různých částech světa, problém
hladu a podvýživy
• lesnictví
• průmysl - nejdůležitější
průmyslové oblasti světa, jejich
charakteristika, struktura
průmyslové výroby
• rozdíly v podílu jednotlivých
průmyslových odvětví v různých
částech světa
• rozdíly v podílu jednotlivých
průmyslových odvětví v různých
částech světa
• energetika - nejdůležitější
surovinové a energetické zdroje
současného světa, oblasti jejich
těžby, možnosti využití
• obnovitelné zdroje – různé podoby,
možnosti využití v různých částech
světa, ekonomické klady i zápory
využívání obnovitelných zdrojů
• doprava
• globalizace - příčiny, důsledky,
principy
• krajina a životní prostředí ekologická rizika těžby nerostných
zdrojů, ukládání odpadů
1
1
4
6
4
4
6
3
4
4
3
8
8
151
- 152 –
-
-
ekonomické oblasti současného
světa
vysvětlí příčiny jejich postavení
na základě konkrétních příkladů
demonstruje rostoucí vliv člověka
na přírodu se všemi souvisejícími
průvodními jevy
nalézá vhodná místa pro ukládání
odpadů a v konkrétních příkladech
nalézá výhody i nevýhody
možných způsobů likvidace
komunálních i průmyslových
odpadů
152
- 153 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
vymezuje regiony na základě
různých kritérií
při vymezování regionů dokáže
rozlišit jednotlivé geografické
dimenze
používá obecná geografická
kritéria na vymezení regionu
sestaví jeho základní geografickou
charakteristiku
na základě přírodních, populačních
a ekonomických charakteristik
rozlišuje jednotlivé světové
makroregiony a vzájemně je
porovná
číselně a graficky udává
nejdůležitější charakteristiky
současného stavu a trendu
obyvatelstva i ekonomiky v
jednotlivých makroregionech světa
vymezí nejdůležitější jádrové a
periferní oblasti
vysvětlí příčiny jejich rozdílného
postavení
orientuje se v základním dělení
světových oceánů
charakterizuje jednotlivé oceány
popíše strukturu oceánského dna,
možnosti hospodářského využití
oceánů.
Regionální geografie
• základy politické geografie
• geografie Evropy
• geografie Asie
• geografie Afriky
• geografie Ameriky
• geografie Austrálie a Oceánie
• polární oblasti
• geografie oceánů
Počet
hodin
2
7
5
5
5
4
2
4
153
- 154 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
rozlišuje a popisuje matematickou,
fyzickogeografickou a
socioekonomickou polohu ČR
vyvodí z ní přednosti zejména v
souvislosti se členstvím v EU
popíše průběh hranic ČR ve vztahu
k přírodním jednotkám, okolním
státům
rozlišuje základní krajinné typy ČR
ve vztahu k reliéfu, klimatu a
vegetačnímu krytu
na mapách lokalizuje
nejvýznamnější orografické
jednotky a nejdůležitější přírodní
památky ČR
ze znalostí závislosti klimatu na
reliéfu odvozuje příčiny
klimatických rozdílů v
jednotlivých regionech ČR
na slepé mapě identifikuje jménem
největší české řeky, popíše jejich
tok ve vztahu k největším městům
a horopisným celkům na jejich
toku
lokalizuje rybničních oblasti ČR a
uvede příklady vlivu rybníků a
přehrad na krajinný ráz i
hospodářskou aktivitu
rozlišuje stupeň ekologické
zachovalosti běžných ekosystémů
ČR
rozlišuje lesy přirozené a jejich
výškový stupeň od lesů
hospodářských
analyzuje příklady problematiky
soužití Čechů a etnických menšin
klasifikuje sídla v ČR podle
velikosti, rozlišuje zóny v českých
městech
vysvětlí urbanizační a
suburbanizační procesy v ČR i
jejich historické a hospodářské
pozadí
odlišuje výjimečné postavení
Prahy vůči ostatním sídlům a
regionům
rozlišuje jádrové a periferní oblasti
v ČR
provádí náznak jejich SWOT
analýzy
Geografie České republiky
• geografická poloha ČR, vývoj
jejího území, státní hranice,
členství v mezinárodních
organizacích, zejména EU
• mechanismus vzniku přírodních a
krajinných dominant v ČR
• vybrané jednotky
geomorfologického členění ČR
• klima ČR a jeho regionální rozdíly
vyvolané nadmořskou výškou
• hydrografická poloha ČR, řeky a
jejich režim, česká jezera, rybníky
a přehrady
• hlavní typy ekosystémů v ČR
• výšková stupňovitost přirozených
lesů, lesní hospodářství
• národnostní poměry v ČR
• sídelní struktura ČR, velikostní
charakteristiky měst a vesnic a
jejich prostorové uspořádání
• územněsprávní členění ČR, státní
správa a samospráva
• vývoj průmyslu ČR ve vztahu ke
světovému trhu
• průmyslové zóny, tradiční obory
českého průmyslu
• vývoj zaměstnanosti
• český venkov a zemědělství ČR
• rozvoj služeb po roce 1989,
cestovní ruch ČR.
• finanční vztahy ČR a EU.
Počet
hodin
3
2
3
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
3
1
1
154
- 155 –
-
-
-
-
vyjmenuje některé důležité
podmínky regionálního rozvoje
hierarchicky seřadí jednotky
územně-správního členění ČR
na slepé mapě identifikuje kraje a
krajská města.
na mapách lokalizuje centra a
oblasti tradiční české průmyslové
výroby a odlišuje je od nových
perspektivních průmyslových zón
posuzuje vhodnost zemědělské
výroby vzhledem k
fyzickogeografickým podmínkám
a krajinnému plánování
jmenuje mechanismy zapojení
české ekonomiky do EU
uvede příklady z přírodního a
kulturního bohatství ČR coby
destinací domácího i zahraničního
cestovního ruchu, lokalizuje je na
mapách
na příkladech ilustruje možnost
cestovního ruchu coby faktoru
regionálního rozvoje
155
- 156 –
GEOLOGIE A PEDOLOGIE
Obecný cíl:
geologickému vzdělávání. Zároveň je kladen důraz na pochopení vzájemných vztahů mezi
člověkem a jednotlivými složkami geosféry.
Geologie a pedologie je koncipována jako předmět, který má absolventům poskytnout
ucelený přehled znalostí a vědomostí o planetě Zemi. Podrobně absolventy seznámí
s litosférou a pedosférou a s jejich horizontálním a vertikálním propojením v rámci
geosystému. Učivo je rozděleno do 5 částí:
1. Litosféra, pedosféra
2. Mineralogie a petrologie
3. Geologie
4. Pedologie
5. Cvičení v terénu
První tři okruhy jsou vyučovány ve 3. Ročníku, zbývající dva ve čtvrtém ročníku.
Pojetí výuky:
Výuka předmětu geografie se uskutečňuje těmito metodami: frontální výuka s výkladem
učitele s využitím didaktických pomůcek (nástěnné obrazy, schémata, fotografie, mapy,
atlasy, učební texty a internet, popř. interaktivní tabule), zapojení žáků formou referátů,
řízených diskuzí a závěrečné práce na zvolené téma týkající se probíraného učiva. Součástí
výuky jsou i cvičení v terénu / půdní sondy – profil).
156
- 157 –
literatura).
hodnotit sama sebe.
vždy a všude.
Obsahem svého učiva se jedná o zásadní předmět k aplikaci průřezového tématu Člověk a
životní prostředí. Při zpracování zadaných úkolů využívají výpočetní techniku a internet, čímž
předmět přispívá také k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
157
- 158 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
objasní vznik minerálů,
rozliší základní krystalografické
soustavy
určí vybrané minerály a uvede
jejich základní charakteristiky a
vlastnosti
na podkladě znalostí horninového
cyklu a cyklu eroze-sedimentacetransport znázorní na schématech
mechanizmus vzniku hornin
rozezná nejběžnější druhy hornin a
klasifikuje je vč. nerostného složení
popíše a načrtne mechanizmus
vrásnění, zlomové činnosti
rozpozná a správně pojmenuje tvary
vulkanického reliéfu na
blokdiagramech, fotografiích, i
v terénu
lokalizuje nejvýraznější vulkanické
jevy světa
vyvodí důsledky katastrof
(zemětřesení, tsunami, exploze
vulkánu) pro život lidí
ovládá způsoby chování při těchto
katastrofách.
orientuje se ve vzniku a typologii
nejznámějších světových pohoří,
lokalizuje je na mapě.
se znalostí geologických epoch a
procesů v nich se odehrávajících
porovnává a vysvětluje rozmanitost
geomorfologických jednotek ČR,
genetické i morfologické typy
českého reliéfu
za pomoci blokdiagramů vysvětluje
vznik nejznámějších přírodních
celků ČR.
Úvod do učiva
• geosféra
• geosystém
• litosféra
• pedosféra
Mineralogie a petrografie
• Minerály
• Horniny
- vyvřelé
- usazené
- přeměněné
Geologie
• horninový cyklus, tvorba a stáří
hornin
• zvětrávání a eroze, transport a
sedimentace
• struktura a textura hornin,
vlastnosti hornin
• mechanismy orogeneze
• vrásnění, zlomová činnost, dómy,
sopečná pohoří
• vulkanismus a plutonismus,
zemětřesení a tsunami
• Richterova stupnice
• tvary oceánského dna
• vznik, tvar a poloha největších
světových pohoří.
• geologický vývoj území České
republiky, geomorfologické
členění ČR
Počet
hodin
2
3
2
2
2
3
3
7
2
4
4
158
- 159 –
Učivo
Žák
-
porovná význam půdotvorných
činitelů pro vznik půdy
rozlišuje hlavní půdní typy a půdní
druhy v naší přírodě
rozliší půdní profily příslušných
půdních typů, stanoví rizika
ohrožení půd – eroze a degradace.
Pedologie
• půdní druhy a typy, pedogeneze
• změna půdního profilu s
nadmořskou výškou a zeměpisnou
šířkou
• ohrožení půdy – eroze a degradace
a souvislosti s agronomickým
využíváním
• půdy v České republice
Terénní cvičení
Počet
hodin
16
2
6
6
30
159
- 160 –
HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE
Studijní obor: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí
Obecný cíl:
hydrologickému a klimatologickému vzdělávání. Zároveň je kladen důraz na pochopení
vztahů mezi člověkem a jednotlivými složkami hydrosféry a atmosféry.
Hydrologie a klimatologie je koncipována jako předmět, který má absolventům
poskytnout ucelený přehled znalostí a vědomostí o hydrologických a klimatologických
poměrech na planetě Zemi, s podrobným zaměřením na Českou republiku.
Učivo je rozděleno do následujících částí:
1. Hydrologické vzdělávání
2. Klimatologie
3. Fenologie
Pojetí výuky:
Výuka předmětu hydrologie a klimatologie se uskutečňuje těmito metodami: frontální
výuka s výkladem učitele s využitím didaktických pomůcek (nástěnné obrazy, schémata,
fotografie, mapy, atlasy a učební texty), zapojení žáků formou referátů, řízených diskuzí a
závěrečné práce na zvolené téma týkající se probíraného učiva
160
- 161 –
literatura).
hodnotit sama sebe.
vždy a všude.
161
- 162 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
objasní velký a malý oběh vody
rozliší jednotlivé složky hydrosféry
a jejich funkci v krajině
na mapách lokalizuje hlavní
oceánské proudy a popisuje jimi
dynamiku světového oceánu i ve
vztahu ke globální atmosférické
cirkulaci a koloběhu vody na Zemi
přiřadí jezera podle tvaru a
hloubky ke genetickému typu
popíše mechanismus působení řek
jako geomorfologického činitele a
jejich roli v horninovém i
hydrologickém cyklu
rozlišuje tvary i fyzikální vlastnosti
vody na horním, středním a dolním
toku
rozlišuje plošné a bodové zdroje
znečištění vod a přiřazuje k nim
vhodné mechanismy čištění
zhodnotí jednotlivé typy
antropogenních zásahů do říčního
koryta a jejich funkci v krajině a ve
vodním hospodářství
rozlišuje podzemní prosté a
minerální vody
orientuje se v problematice rybích
přechodů
objasní mechanismy globální
cirkulace atmosféry a její důsledky
pro vytváření klimatických pásů
-
popíše procesy v atmosféře
vysvětlí jevy každodenního počasí
rozezná a popíše vybrané
meteorologické jevy, objasní jejich
fyzikální podstatu
-
objasní teplotní inverze a jejich
dopad na rozptylové podmínky
popíše mechanismus vzniku
kyselých dešťů a znečištění
-
Počet
hodin
Hydrosféra
• hydrosféra jako součást fyzickogeografické sféry
2
Hydrologie
4
Voda na pevnině- geneze jezer a jejich
funkce v krajině, rybníky
• řeka – azonální vegetace, fluviální
reliéf, znečištění řek plošné a
bodové, odpadní vody, regulace
řek, revitalizace říčních toků
• přehrady, jezera, zdymadla, rybí
přechody
• regulace a revitalizace vodních toků
• hydrogeologická klasifikace
pramenů
• podzemní vody prosté a minerální
• zásobování obyvatelstva pitnou
vodou
• vliv člověka na hydrosféru
20
Znečištění vody
4
Atmosféra
• složení atmosféry, ozonová vrstva
• globální cirkulace, atmosférické
fronty
• klimatické pásy na Zemi
Klimatologie
Meteorologické prvky a jevy
2
Znečištění ovzduší
• teplotní inverze
• kouřové vlečky lokálních zdrojů
• globální oteplování
6
8
16
162
- 163 –
-
-
-
ovzduší
rozlišuje úroveň makroklima –
mezoklima- místní klima –
mikroklima
na všech úrovních uvede důsledky
a příčiny lokálního oteplování
rozliší povrchy Země podle
významu pro utváření
mikroklimatu a lokálního
znečištění
vysvětlí pojem fenologie a její
význam v lidském životě
Fenologie
6
163
- 164 –
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Obecný cíl:
Cílem předmětu je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti v oblasti životního
prostředí a jeho ochrany nezbytné pro další profesní uplatnění v oboru. Rozsahem i náplní se
jedná o zásadní odborný předmět oboru Ekologie a životní prostředí.
Učivo předmětu ochrana životního prostředí je rozděleno do tří tematických celků –
obecné základy ochrany životního prostředí, druhová ochrana a územní ochrana. Obecné
základy zahrnují vývoj vztahů mezi člověkem a biosférou, vlivy lidského působení na
planetu, potřebu a způsoby ochrany. Na obecné základy navazuje druhová ochrana, která se
věnuje ochraně jednotlivých druhů, jejich populací a ekosystémů. Dále je pozornost věnována
specifikům jednotlivých skupin druhů, problematice malých populací a záchranným
programům. Třetí tematický celek se týká územní ochrany, kdy bude pozornost věnována
zásadám územní ochrany ve volné krajině i chráněných ůzemích, managementu jednotlivých
typů stanovišť a základům územního plánování a pozemkovým úpravám.
Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků získané v předmětech ekologie
a geografie.
Pojetí výuky:
diskuzí, dovedli se orientovat v problému a byli schopni obhájit svůj názor.
Znalosti žáku jsou ověřovány formou písemných testů vždy po probraném tematickém
celku. Při vyhodnocování testů je využíváno bodové i procentuální hodnocení, na základě
kterého je udělena známka. Slovní hodnocení se používá při ústním opakování a při práci v
týmu, kdy se hodnotí spolupráce celé skupiny i jejího koordinátora.
komunikačních technologií. Co se týká odborných kompetencí, žáci se učí orientaci v
problematice teoretické i praktické ochrany životního prostředí a jsou schopni rozumět
základním vztahům v přírodě.
164
- 165 –
předmět přispívá také k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
165
- 166 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
datuje hlavní události v průběhu
vývoje země a biosféry (vznik
země, vznik fotosyntézy, vznik
hlavních skupin organismů)
charakterizuje vlastnosti
přirozených společenstev
seznámí se s historií vzájemného
ovlivňování člověka a přírody v
globálním měřítku
popíše vliv člověka na přirozenou
rovnováhu společenstva
charakterizuje hlavní negativní
důsledky lidské činnosti na planetu
v biomu nalezne a na schématu
znázorní vzájemnou závislost
klimatu a biotické složky, vlivy
klimatu na hydrosféru, z nich
odvodí a v grafu znázorní
odtokové režimy řek
popíše důsledky společného
působení bioty, klimatu a
horninového podloží na podobu
reliéfu a krajiny
na fotografiích, blokdiagramech a
v terénu rozpozná nejnápadnější
geomorfologické mezo- a
mikrotvary vysvětlí podstatu
hlavních globálních problémů
pochopí vzájemné souvislosti mezi
globálními problémy
uvědomí si dopad globálních
problémů na životní prostředí,
ekonomické a sociální aspekty celé
společnosti
uvede různé názory vědeckého
světa na budoucnost planety a bude
schopen o nich diskutovat
uvede možné způsoby řešení
globálních problémů či zmírnění
jejich důsledků pomocí
ekonomických a legislativních
nástrojů
Vzájemné vztahy mezi člověkem a
prostředím
• opakování základních pojmů
(atmosféra, hydrosféra, litosféra,
pedosféra, biosféra)
• ekosystémy, globální cykly,vývoj
biosféry, vývoj člověka
• vliv člověka na planetu
Biosféra
• tropické deštné lesy – biom, půda,
zmenšování rozlohy vlivem
zemědělství
• savany – dtto
• pouště – dtto + eolický reliéf
• mediteránní vegetace – dtto.
• lesy mírného pásu, mimotropické
stepi – dtto.
• změna půdních profilů s
nadmořskou výškou.
• kras – azonální ekosystém –
vzájemná interakce všech složek
ekosystému.
• velehorská vegetace – glaciální
reliéf, výšková stupňovitost.
• tajga – periglaciální reliéf.
Vliv člověka na planetu – globální
problémy
• změny ve struktuře krajiny
• snižování a změna biodiversity
• čerpání zdrojů
• ozónová díra
• vliv na globální systémy
(skleníkový efekt, klimatické
změny)
• přemnožení lidstva
• produkce odpadů
• eutrofizace a aridizace ekosystémů
• kontaminace prostředí chemickými
látkami
Počet
hodin
4
10
50
20
166
- 167 –
-
-
-
-
-
-
-
na konkrétních příkladech (ropné
havárie, DDT) si uvědomí dopad
ekologických katastrof na životní
prostředí a zdraví člověka
osvojí si základní principy šetrného
a odpovědného přístupu k
životnímu prostředí v osobním a
profesním jednání
při rozhodování v situacích
konfliktu mezi socioekonomickými
zájmy a zájmy ochrany přírody
aplikuje myšlenku trvale
udržitelného rozvoje.
v rámci planety lokalizuje
jednotlivé biomy a popíše jejich
základní vlastnosti
charakterizuje čtvrtohorní
klimatické cykly a jejich vliv na
strukturu a diverzitu současných
společenstev
za pomoci řady dostupných
publikací, diskuzí či
dokumentárních filmů se seznámí s
různými názory a přístupy světa ke
globálnímu oteplování a bude
schopen o nich diskutovat
popíše důsledky klimatických
změn na životní prostředí a
společnost
Klimatické změny, globální oteplování
• čtvrtohorní klimatické cykly, doby
ledové a meziledové
• činnost člověka a skleníkové plyny
• oxid uhličitý a globální oteplování
• klimatické změny a jejich důsledky
18
167
- 168 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
popíše vývoj české krajiny
posoudí činnost člověka na krajinu
resp. míru její disturbance.
používá základní termíny krajinné
ekologie
charakterizuje význam pojmu
krajina, vyjmenuje jednotlivé typy
krajiny a uvede příklady
charakterizuje strukturu krajiny
charakterizuje nejvýznamnější
krajinotvorné činitele a procesy
s využitím historických podkladů a
leteckých snímku charakterizuje
změny v krajině a jejich dopad na
životní prostředí a společnost
pochopí význam krajinné mozaiky
pro organismy (ekoton) a důsledky
fragmentace krajiny
na příkladu ze svého okolí
vyhodnotí vliv vybraného záměru
na krajinný ráz
na konkrétním příkladu zhodnotí
ekologickou stabilitu krajiny a její
geopotenciál, přičemž syntetizuje
poznatky fyzické a sociální
geografie.
rozlišuje typy sídel a specifikuje
jejich funkce
popíše vývoj urbanizace v
podmínkách ČR
na konkrétním příkladě popíše
nevhodný způsob neokolonizace
krajiny a chaotické zastavování
krajiny
uvede důvody pro ochranu přírody
a krajiny
charakterizuje vývoj, stav a úkoly
ochrany přírody a krajiny
vyjmenuje kategorie ohrožení
druhů
popíše mechanismus vzniku druhů
a příčiny jejich vymírání
vysvětlí příčiny a důsledky
ohrožení biodiverzity a stability
systémů a navrhne postupy na
Počet
hodin
Vývoj a ekologie krajiny
• definice pojmu krajiny v různých
pojetích
• historický vývoj krajiny a využití
půdy
• hodnocení krajiny
• disturbance v krajině (těžba, požár,
lavina)
• ochrana krajiny a krajinného rázu
20
Sídla a urbanizace
• vývoj urbanizace v ČR
• neokolonizace krajiny
20
Ochrany přírody a krajiny
• význam ochrany přírody a krajiny
• historie ochrany přírody, první
chráněná území
• institucionální ochrana přírody
• ochrana přírody druhová
• ochrana přírody územní
• ochrana památek a kulturního
dědictví
Ochrana biodiverzity
• vznik a vymírání druhů
• biodiverzita na globální, regionální
a lokální úrovni
• ztráta biodiverzity
• druhy endemické, kosmopolitní,
12
8
168
- 169 –
-
-
-
-
-
jejich zachování
praktické cvičení: hodnocení
druhové bohatosti společenstev
uvede a aplikuje podmínky obecné
a zvláštní ochrany druhů dle
příslušné legislativy
rozlišuje kategorie ochrany druhů
dle naší legislativy
definuje příčiny ohrožení druhů v
globálním měřítku a orientuje se v
kategoriích ohroženosti červených
seznamů IUCN
definuje problémy a přínosy
mezinárodní úmluvy o
mezinárodním obchodu s
ohroženými druhy volně žijících
živočichů a rostlin CITES
praktické cvičení: návštěva biotopů
regionálně významných
ohrožených druhů, CITES v praxi
synantropní
Ochrana druhů
• obecná ochrana druhů
• zvláštní ochrana druhů
• kategorie ochrany druhů
• červené seznamy IUCN
• mezinárodní úmluvy (CITES)
8
169
- 170 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
u každé skupiny druhů definuje
specifické vlastnosti dané skupiny,
uvede hlavní příčiny ohrožení a
možnosti praktické ochrany
praktické cvičení: praktické
ukázky ochrany vybraných skupin
druhů (orchideje, obojživelníci,
netopýři)
orientuje se v základních
genetických pojmech
vysvětlí příčiny ztráty genetické
variability v malých populacích,
její důsledky a uvede příklady
vysvětlí využití znalosti genetické
struktury populace při ochraně
přírody
praktické cvičení: zpracování eseje
na téma z doporučené publikace
uvede příčiny ohrožení a způsoby
ochrany populací a ekosystémů
uvede příklady ohrožených
ekosystémů a možnosti jejich
ochrany
popíše cíle a způsoby realizace
záchranných programů
popíše výhody a nevýhody
záchranných programů
praktické cvičení: exkurze –
realizace záchranných programů v
karlovarském kraji (sysel, užovka,
perlorodka), v rámci samostatné
práce zjistí podrobnosti k
vybranému záchrannému programu
a zhodnotí jeho výhledy a
úspěšnost
objasní význam územní ochrany
přírody a plánovité péče o životní
prostředí
uvede formy a typy ochrany
přírody v ČR a ve světě
popíše strukturu a význam
Opakování ochrana druhů
Praktická ochrana druhů
• ochrana ryb
• ochrana obojživelníků
• ochrana plazů
• ochrana ptáků
• ochrana savců
• ochrana dřevin
• ochrana bezcévných rostlin
• ochrana cévnatých rostlin
Ochrana genofondu a problémy malých
populací
• základy genetiky (alela,
heterozygot, homozygot, mutace,
inbreeding)
• efektivní velikost populace
• ztráta genetické diverzity
• procesy v malých populacích (efekt
hrdla láhve, efekt zakladatele)
• ochranářský aspekt, reintrodukce
Počet
hodin
2
10
6
Ochrana populací a ekosystémů
• příčiny ohrožení populací a
ekosystémů
• metapopulační dynamika a její
využití v praxi
• vliv fragmentace území, teorie
ostrovní biogeografie
• mezinárodní úmluvy
Záchranné programy
• osnova záchranného programu
• praktické příklady z ČR i zahraničí
• ochrana ex-situ
• exkurze – záchranná stanice
8
Zásady územní ochrany
• obecná územní ochrana
• zvláštní územní ochrana
10
Obecná územní ochrana
• ÚSES – územní systém ekologické
10
10
170
- 171 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
územního systému ekologické
stability
uvede ze zákona definované
významné krajinné prvky a způsob
jejich ochrany
uvede příklad registrovaného
krajinného prvku ze svého okolí
charakterizuje typy chráněných
území
objasní podmínky pro jejich
vyhlášení a význam zón
odstupňované ochrany;
v rámci samostatné práce připraví
prezentaci na téma zvoleného
chráněného území (historie ZCHÚ,
předmět ochrany, způsob
managementu, plán péče,
fotodokumentace)
vysvětlí pojem, princip a význam
ekologické sítě NATURA 2000
popíše proces vyhlašování EVL a
způsoby ochrany
uvede příklady evropsky
významných lokalit a ptačích
oblastí ze svého regionu
uvede konkrétní příklad
managementu stanoviště
vybraného druhu v EVL
orientuje se v souvisejících
právních předpisech
orientuje se v katalogu biotopů
české republiky
uvede příklady typů přírodních
stanovišť v rámci soustavy Natura
2000
na konkrétních příkladech při
exkurzích si uvědomí možná
ohrožení a doporučený
management různých typů
stanovišť
s využitím informačních zdrojů
sám navrhne vhodný management
pro vybraný typ přírodního
stanoviště
•
stability
VKP – významné krajinné prvky
Zvláštní územní ochrana
• kategorie ZCHÚ
• zonace
• podmínky ochrany a managementu
• plány péče
• exkurze CHKO
10
Natura 2000
• evropsky významné lokality (EVL)
• ptačí oblasti (PO)
• hodnocení důsledků koncepcí a
záměrů na evropsky významné
lokality a ptačí oblasti
• exkurze Doupovské hory
14
Ochrana a management biotopů
• biotopy ČR a jejich ochrana
• management biotopů
10
Územní plánování, pozemkové úpravy a
půdní fond
10
objasní význam pozemkových
úprav
popíše postup při tvorbě územního
plánu s využitím znalosti půdního
fondu a způsoby jeho uplatňování
v praxi
171
- 172 –
-
-
-
-
-
-
-
-
vyjmenuje jednotlivé způsoby
rekultivací
popíše metody rekultivací
na konkrétních příkladech při
exkurzích si uvědomí obecné
zásady přírodě blízké obnovy
v rámci samostatné práce navrhne
vhodný způsob ekologické obnovy
vybraného narušeného území
(rašeliniště, pískovna, lom)
popíše atmosféru a specifikuje
procesy v ní probíhající
popíše zdroje znečištění v
globálním měřítku
vysvětlí skleníkový efekt,
problematiku globálních změn
klimatu, zeslabování ozónové
vrstvy a vliv těchto procesů a jevů
na organismy a prostředí
vyjmenuje hlavní skleníkové
plyny, uvede jejich zdroje a popíše
trendy jejich změn v atmosféře
uvede příklady opatření pro
ochranu klimatu (kjótský protokol)
popíše zdroje znečištění v lokálním
měřítku
vysvětlí rozdíly mezi emisemi a
imisemi a uvede jejich zdroje
uvede druhy významných
znečišťujících látek a jejich účinky
na životní prostředí (acidifikace
půd a vod, odumírání lesů) a zdraví
člověka
popíše vývoj množství imisí v
České republice
charakterizuje způsob měření
imisí, vysvětlí termín imisní limit
vysvětlí rozptylové podmínky v
závislosti na reliéfu krajiny a
meteorologických jevech a uvede
příklady
uvede typy smogu a způsob řešení
smogové situace
charakterizuje organizační a
technologická opatření ke
snižování imisní zátěže životního
prostředí
charakterizuje zdroje emisí
vysvětlí pojem REZZO
uvede ekonomické nástroje pro
snížení znečištění ovzduší
orientuje se v příslušné legislativě
Sanace a rekultivace
• území narušená těžbou
• typy rekultivací
• exkurze SÚ
10
Ochrana ovzduší
• jevy v atmosféře
• rozptylové podmínky
• druhy emisí a imisí
• technologie omezující znečišťování
ovzduší
• registr emisí a zdrojů znečišťování
ovzduší
• koncepční opatření ke snižování
emisí, poplatky za znečišťování
ovzduší
20
Ochrana vod
20
172
- 173 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
popíše důsledky znečištění vod a
uvede možnosti prevence
uvede zdroje a druhy znečištění
orientuje se v příslušné legislativě
(vodní zákon)
vysvětlí dopady úprav vodního
režimu v krajině (odvodňování,
napřimování toků, likvidace
břehových porostů aj.) a uvede
způsoby nápravy
popíše úpravu pitné vody a
posuzuje její kvalitu
orientuje se v otázkách správného
hospodaření s vodou
vysvětlí význam mokřadů a způsob
jejich ochrany
vyjmenuje mokřadní rostliny a
živočichy
popíše a specifikuje principy
ochrany půdy
popíše metody rekultivací,
revitalizací a meliorací narušených
a devastovaných ploch
vysvětlí příčiny vzniku eroze a
posoudí její důsledky
uvede možnosti protierozních
opatření
v rámci samostatné práce navrhne
vhodné protierozní opatření v
daných podmínkách
vysvětlí organizaci a ochranu
zemědělského půdního fondu
vysvětlí principy ochrany
životního prostředí v průmyslové
výrobě a v energetice
objasní principy racionálního
zacházení se zdroji surovin a
energie;
rozliší zdroje energie z hlediska
jejich obnovitelnosti, resp.
neobnovitelnosti,
popíše a posoudí způsoby jejich
využívání
charakterizuje vliv těžby
nerostných surovin na životní
prostředí
uvede typy a způsoby rekultivací
•
•
•
•
•
•
ochrana vodních zdrojů
ochrana vodních toků
úpravy vodního režimu
revitalizace toků
úprava pitné vody
ochrana mokřadů (exkurze)
Ochrana půdy
• větrná a vodní eroze
• ochrana půdního fondu
• rekultivace půdy
10
Průmyslová výroba, těžba nerostných
surovin, energetika
10
Doprava
6
popíše vlivy dopravy na životní
prostředí
vysvětlí termín fragmentace
krajiny
173
- 174 –
-
uvede možná kompenzační a
nápravná opatření
-
popíše zásady hospodaření v lese a
péče o les
uvede potenciální škodlivé činitele
pro les a možnosti ochrany a
obnovy lesních kultur
uvede u nás nejrozšířenější
systémy lesní certifikace
uvede příklady mimoprodukční
funkce lesa
kůrovcových kalamit a polomů,
navrhuje opatření k jejich
předcházení
objasní pozitivní a negativní
dopady myslivosti na životní
prostředí;
-
-
-
-
-
-
-
-
vysvětlí dopady úprav vodního
režimu v krajině (odvodňování,
napřimování toků, likvidace
břehových porostů aj.) a uvede
způsoby nápravy
navrhuje a posuzuje
protipovodňová opatření
dopady rybářství na životní
prostředí
charakterizuje mimolesní zeleň,
uvede její typy a funkce a způsoby
ochrany a obnovy
charakterizuje hlavní vlivy
zemědělské činnosti na životní
prostředí
vysvětlí organizaci a ochranu
zemědělského půdního fondu
uvede příklady devastace půdy
vlivem zemědělství
uvede alternativy technologických
postupů zemědělských výrob, které
nenarušují životní prostředí
-
dopady turismu na životní
prostředí a uvede příklady z praxe
-
vysvětlí základní biotechnologické
pojmy, směry a procesy a jejich
význam pro kvalitu životního
prostředí
rozliší kategorie a druhy odpadů a
uvede pravidla pro jejich třídění a
-
Lesnictví
14
Vodní hospodářství
4
Zemědělství a ochrana mimolesní zeleně
6
Turismus
2
Odpadové hospodářství
5
174
- 175 –
-
-
shromažďování
charakterizuje způsoby nakládání
s odpady
popíše příčiny znečištění vod,
druhy odpadních vod a uvede
princip jejich čištění včetně
principu kořenových čističek
odpadních vod
Odpadní vody
3
175
- 176 –
HYGIENA A TOXIKOLOGIE
Obecný cíl:
Cílem předmětu je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti v oblasti hygieny,
bezpečnosti práce a toxikologie pro další profesní uplatnění v oboru. Rozsahem i náplní se
jedná o zásadní odborný předmět oboru Ekologie a životní prostředí.
Učivo předmětu hygiena a toxikologie je rozdělena do tří tematických celků – hygiena
práce, bezpečnost práce a toxikologie. První tematický celek zahrnuje problematiku hygieny
na pracovištích a ochranu zdraví pracovníků. Druhý tematický celek se věnuje bezpečnosti
práce. Poslední tematický celek toxickým látkám, první pomoci a otravám.
Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků získané v předmětech
ekologie, ochrana přírody, analytická chemie a chemická laboratorní cvičení.
Pojetí výuky:
Znalosti žáku jsou ověřovány formou śtního zkoušení a písemných testů vždy po
komunikačních technologií. Co se týká odborných kompetencí, žáci se učí orientaci v
problematice hygieny, bezpečnosti práce a toxikologie.
předmět přispívá také k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie
176
- 177 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
harakterizuje nežádoucí vlivy,
které působí na člověka jak v
životním, tak i v pracovním
prostředí
vysvětlí význam dodržování
hygienických podmínek životního
prostředí
vysvětlí stres jako součást života
nebo chorobný psychický stav,
jeho projevy a zdravotní důsledky
popíše základní metody měření
znečištění životního prostředí;
charakterizuje nejvyšší přípustné
koncentrace škodlivých látek v
prostředí a metody pro jejich
stanovení, možné zdravotní
důsledky a způsoby ochrany
charakterizuje pracovní prostředí,
pracovní rizika specifická a
nespecifická, tělesnou a duševní
práci a nemoci z povolání
uvede hlavní znečišťující látky v
ovzduší, vodě a půdě a jejich
zdroje, hygienické limity, možné
zdravotní důsledky a způsoby
ochrany
objasní hlavní úkoly hygienického
dozoru
vysvětlí základní úkoly a
povinnosti organizace při
zajišťování BOZP
zdůvodní úlohu státního odborného
dozoru nad bezpečností práce;
dodržuje ustanovení týkající se
bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a požární prevence
uvede základní bezpečnostní
požadavky při práci se stroji a
zařízeními na pracovišti a dbá na
jejich dodržování
při obsluze, běžné údržbě a čištění
strojů a zařízení postupuje v
souladu s předpisy a pracovními
Hygiena životního prostředí
• historie hygieny
• hygiena pracovního prostředí
- fyziologie práce
- mikroklima a vytápění
- větrání
- osvětlení
- hluk, vibrace
- záření
- další faktory ( tlaky a látky
poškozující zdraví
• poškození zdraví z práce
- rizika
- ekonometrie
- hygienické limity v pracovním
prostřed
• umísťování průmyslových závodůí
- úpravy závodů jako celku
- průmyslové stavby
- hygienická zařízení
- běžný a preventivní dozor
• shrnutí látky
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
• bezpečnost a ochrana zdraví při
práci
řízení bezpečnosti práce
v podmínkách organizace a na
pracovišti
- zařazení BOZP do systému
environmentálního managementu
- pracovněprávní problematika BOZP
• bezpečnost práce v laboratoři,
práce s jedy, žíravinami,
hořlavinami a výbušninami
• požární ochrana, práce a
skladování, hasební pomůcky,
hašení požáru
• ochranné pomůcky
Počet
hodin
1
5
3
2
2
3
1
3
2
2
3
2
1
3
2
2
2
3
2
1
3
2
2
177
- 178 –
-
-
-
-
-
-
-
postupy
uvede příklady bezpečnostních
rizik, event. nejčastější příčiny
úrazů a jejich prevenci
poskytne první pomoc při úrazu na
pracovišti
uvede povinnosti pracovníka i
zaměstnavatele v případě
pracovního úrazu
vysvětlí význam toxikologie a
zákona o chemických látkách;
vysvětlí základní pojmy - jed,
toxicita, intoxikace, účinky jedu
,vstup látek a distribuce jedu v
organismu, toxická a letální dávka
uvede způsoby klasifikace a
registrace toxických látek a dokáže
vyhledávat dosud klasifikované
látky
popíše nebezpečné vlastnosti látek
a přípravků, jejich působení a
účinky
dodržuje zásady při nakládání s
chemickými látkami a přípravky
vysvětlí vztahy v potravním řetězci
a charakterizuje např.
polychlorované bifenyly, pesticidy,
těžké kovy, mykotoxiny aj.
charakterizuje obsah zákona –
klasifikace nebezpečných látek do
15 skupin, jejich označování, Rvěty a S-věty, bezpečnostní listy aj
•
•
•
poskytování první pomoci
bezpečnost práce na pracovišti
shrnutí látky
Toxikologie
• obecně otravy
• plyny
• kovy
• kyseliny a zásady
• organická rozpouštědla
• chlorované aromatické sloučeniny
a sloučeniny bipyridinia
• alkoholy
• omamné a psychotropní látky
• tabák
• živočišné jedy a mykotoxiny,
rentgenové kontrastní látky
• karcinogeny, teratogenní účinky
léčiv
• shrnutí látky
1
1
2
1
1
1
2
2
1
1
1
2
178
- 179 –
SPECIÁLNÍ PRÁVO
Obecný cíl:
Cílem předmětu je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti v oblasti práva se
zaměřením na ochranu životního prostředí pro další profesní uplatnění v oboru. Rozsahem i
náplní se jedná o speciální předmět oboru Ekologie a životní prostředí.
Učivo předmětu speciální právo je rozděleno do tří tematických celků. První celek se
zabývá základními principy českého právního řádu a Občanským zákoníkem. Druhý
tematický celek je zaměřen na zákony, které se týkají jednotlivých složek prostředí, a zákony
s nimi souvisejícími, třetí celek je zaměřen na legislativu EU, mezinárodní dohody a úmluvy a
na organizace a subjekty působící v ochraně životního prostředí.
Pojetí výuky:
Znalosti žáku jsou ověřovány formou ústního hodnocení a písemných testů vždy po
komunikačních technologií.Žáci se učí orientaci v právním řádu, který se týká životního
prostředí, a jeho aplikaci v praxi
Obsahem svého učiva se jedná o stěžejní předmět k aplikaci průřezového tématu Člověk a
právo ve vztahu k životnímu prostředí. Při zpracování zadaných úkolů využívají výpočetní
techniku a internet, čímž předmět přispívá také k aplikaci průřezového tématu Informační a
komunikační technologie.
179
- 180 –
Učivo
Žák
-
orientuje se v platných právních
předpisech vztahujících se k oboru
vzdělávání a uplatňuje je v praxi
Legislativa v ochraně životního prostředí
• úvod do právní problematiky
•
•
•
•
•
•
•
•
Občanský zákoník
Zákon o ochraně přírody a krajiny
Lesní zákon
Zákon o ochraně ovzduší
Zákon o vodách
Zákon o ochraně zemědělského
půdního fondu
Zákon o odpadech
Související zákony a vyhlášky
Počet
hodin
2
8
6
6
2
2
2
4
2
180
- 181 –
Učivo
Legislativa EU v oblasti životního prostředí
Žák
-
charakterizuje proces EIA ( odhad
vlivu na životní prostředí) a uvede
příklady z praxe
-
charakterizuje ekologickou politiku
EU a hlavní cíle Státní politiky
-
nejdůležitější mezinárodní dohody
různých forem vztahující se
k ochraně životního prostředí
-
charakterizuje nejdůležitější
národní a mezinárodní organizace
a subjekty působící v oblasti
-
orientuje se v platných právních
předpisech vztahujících se k oboru
vzdělávání a uplatňuje je v praxi
Počet
hodin
2
Proces EIA
• Zákon 100/2001 o posuzování vlivu
na životní prostředí
4
Mezinárodní dohody
8
Mezinárodní úmluvy (CITES)
• Nařízení Rady o ochraně druhů
volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin (338/97)
6
Národní organizace
• AOPK
• ČIŽP
• Státní správa
• Ostatní organizace
Legislativa v ochraně životního prostředí
• Zákon o ochraně přírody a krajiny
• Lesní zákon
• Zákon o ochraně ovzduší
• Zákon o vodách
• Zákon o ochraně zemědělského
půdního fondu
• Zákon o odpadech
• Související zákony a vyhlášky
6
34
181
- 182 –
MONITORING ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Studijní obor: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí
Obecný cíl:
Cílem předmětu je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti v oblasti ochrany životního
prostředí prostřednictvím jeho monitorování pro další profesní uplatnění v oboru. Rozsahem i
náplní se jedná o odborný předmět oboru Ekologie a životní prostředí
Učivo předmětu monitoring životního prostředí je rozdělena do tří tematických celků –
monitorování abiotických složek (abiotické faktory prostředí)biotické složky (biotické
faktory)a monitorování krajiny a vlivu člověka na životní prostředí
Pojetí výuky:
Výuka probíhá formou terénních cvičení. Žáci se seznámí s problematikou životního
prostředí na „demonstračních objektech“. Získané poznatky a vzorky zpracují v laboratořích a
učebnách. Výsledkem budou vypracované protokoly z terénního cvičení.
Znalosti žáku jsou ověřovány formou ústního zkoušení a písemných testů vždy po
Výsledkem terénního cvičení jsou protokoly, popř. písemné zprávy, které jsou hodnoceny.
komunikačních technologií. Žáci se učí číst v terénu a získávat, zpracovávat a vyhodnocovat
data z terénu..
předmět přispívá také k aplikaci průřezového tématu Informační a komunikační technologie
182
- 183 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
vysvětlí význam a principy
monitoringu
popíše základní metody měření
znečištění životního prostředí
ovládá základní metody hodnocení
složek životního prostředí
pracuje samostatně podle návodka
provádí základní fyzikální,
chemické a biologické analýzy
složek životního prostředí
pracuje s laboratorními pomůckami
obsluhuje přístroje a zařízení
v chemické laboratoři
odebírá a upravuje vzorky na
analýzu
vede evidenci vzorků a laboratorní
deník
vyjadřuje výsledky rozborů ve
správné formě a porovnává je s
limity
prakticky využívá znalosti o
bioindikátorech životního prostředí
uvede vhodné způsoby
monitorování populací,
ekosystémů a krajiny a dovede je
uplatňovat v praxi
používá základní pomůcky
k odchytu živočichů
vysvětlí význam mapování
živočichů
používá základní mapovací
software
charakterizuje faunu regionu a
regionálně specifické druhy
Monitoring prostředí – měření v terénu
(abiotické faktory)
• monitorování vody
• monitorování ovzduší
• monitorování půdy
• vzorek k analýze
• analytické postupy a operace
• vyjadřování výsledků rozborů a
práce s nimi
Monitoring bioindikátorů
• druhy bioindikátorů
• využití bioindikátorů pro výzkum
Zoologie – mapování živočichů (terénní
dat)
• možnosti sledování a značení
živočichů
• základní metody (kroužkování,
pasti…)
• použitelný software
Počet
hodin
15
15
15
6
3
15
6
10
9
8
183
- 184 –
Učivo
Žák
-
-
pracuje s mapami a plány
vysvětlí rozdíly ve využívání
krajiny
používá jednoduchý GIS software
vysvětlí pojem LANDUSE
uvede vhodné způsoby
monitorování populací,
ekosystémů a krajiny a dovede je
aplikovat v praxi
rozeznává základní druhy dřevin
uvede příklady památných stromů
ze svého okolí
zná způsoby ošetření významných
stromů
provádí běžné pracovní operace při
údržbě a pěstování zeleně (kosení,
řez stromů a keřů, setí, školkování,
výsadba sazenic)
Opakování učiva 3.ročníku
• abiotické faktory
• biotické faktory
Monitoring krajiny
• práce s mapami
• monitorování krajiny a jejího
využívání
• třídy a klasifikace krajiny
• programy monitorování krajiny,
GIS software
Dendrologie – mapování stromů (terénní
dat)ze
• významné stromy, památné stromy
• péče o stromy
• výsadba a údržba krajinné zeleně
Počet
hodin
6
6
12
24
6
6
30
184
- 185 –
SEMINÁŘ Z ANGLICKÉHO JAZYKA
Obecný cíl:
Posláním volitelného semináře je prohloubit přípravu na maturitní zkoušku z anglického
jazyka na úrovni B1 dle Společného referenčního rámce a to jak na část písemnou, tak i ústní.
Žák je seznamován s různými strategiemi, které mu pomohou zvládnout úlohy pro
porozumění čtenému a slyšenému textu, pro psaní a ústní projev. Tyto strategie může žák
využít také při učení jiných cizích jazyků.
znalosti, dovednosti a návyky získané v průběhu celého dosavadního vzdělávání, a to v těchto
jazykové prostředky, jazykové funkce, tematické zaměření obsahu (základní tematické okruhy
všeobecného i odborného zaměření, komunikační situace).
Pojetí výuky:
Výuka jazyků je pro žáky zajímavá, podněcuje je k tomu, aby dokázali adekvátním
způsobem vyjadřovat své myšlenky a názory, pracovat s cizojazyčnými texty a využívat je
jako informačních zdrojů. Ve výuce jsou používány formy a metody jako rozhovor, diskuse,
skupinová a týmová práce, práce s audiovizuální technikou.
Žák je hodnocen v těchto oblastech: gramatika, práce s textem, ústní projev, slovní zásoba,
obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů (ústní a písemné), aktivita v hodinách,
poslech. Důraz je kladen také na princip sebehodnocení, kdy žáci sami hodnotí dosaženou
úroveň svých znalostí v oblastech čtení, poslechu, mluvení a psaní.
Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz zejména na: komunikativní kompetence
textu, formulace vlastních myšlenek, získávání informací a práce s nimi apod.), občanské
kompetence (život v multikulturní společnosti, znalosti o světě a jiných kulturách, tolerance k
hodnotám jiných národů, vztah k životnímu prostředí apod.).
Z průřezových témat jsou ve výuce cizích jazyků zastoupena všechna, tedy občan v
apod.), člověk a svět práce (v tématu práce a zaměstnání, popř. koníčky), informační a
185
- 186 –
komunikační technologie (především při využívání zdrojů informací), člověk a životní
prostředí (v rámci tématu životního prostředí, přírody, počasí apod.).
186
- 187 –
Učivo
Žák
-
vyjadřuje se ke konkrétním a
běžným tématům a situacím
v omezeném rozsahu se vyjadřuje
i k abstraktním tématům
Počet
hodin
Osobní charakteristika
Rodina
-
-
zvládá témata a situace týkající se
oblasti osobní, osobnostní,
veřejné, vzdělávací, společenské a
pracovní
vysvětlí své názory a plány,
vyjadřuje souhlas/nesouhlas s
názorem a jednáním druhých
-
vhodným způsobem argumentuje
-
flexibilně a s dostatečnou
přesností využívá lexikální
prostředky
-
dokáže argumentovat kladně a
záporně
-
vyjadřuje vlastní názory o daných
tématech a vyžaduje názory
ostatních
Domov a bydlení
Každodenní život
Vzdělávání
Volný čas a zábava
Mezilidské vztahy, cestování a doprava,
zdraví a hygiena, stravování
-
-
komentuje dané situace z
osobního a společenského
hlediska
používá gramatické vazby při
běžné konverzaci
187
- 188 –
3.ročník – testovací úlohy: 2 hodiny týdně, celkem 38 hodin
Učivo
Žák
-
-
Poslech s porozuměním
rozpozná téma, pochopí hlavní
myšlenku textu
postihne hlavní body a specifické
informace
porozumí orientačním pokynům
pochopí záměr autora a porozumí
jeho přáním a pocitům
Počet
hodin
Čtení s porozuměním
Jazyková kompetence (Gramatické a
lexikální struktury)
-
-
porozumí popisu událostí a
výstavbě textu
orientuje se v jednoduchých
návodech, předpisech, značeních a
podobně
odhaduje význam neznámých
výrazů
Písemný projev
-
respektuje standardní pravidla
pravopisu anglického jazyka
správně používá gramatické a
lexikální prostředky
188
- 189 –
Učivo
Žák
-
vyjadřuje se ke konkrétním a
běžným tématům a situacím
Počet
hodin
Nakupování a móda
Práce a povolání
-
-
-
-
pracovní
vysvětlí své názory a plány,
vyjadřuje souhlas/nesouhlas s
názorem a jednáním druhých
flexibilně a s dostatečnou
přesností využívá lexikální
prostředky
dokáže argumentovat kladně a
záporně
-
vyjadřuje vlastní názory o daných
tématech a vyžaduje názory
ostatních
-
komentuje dané situace z
osobního a společenského
hlediska
používá gramatické vazby při
běžné konverzaci
-
Společnost
Zeměpis a příroda
Problémy světa
189
- 190 –
4.ročník – testovací úlohy: 2 hodiny týdně, celkem 40 hodin
Učivo
Žák
-
-
Poslech s porozuměním
myšlenku textu
informace
Počet
hodin
Čtení s porozuměním
Jazyková kompetence (Gramatické a
-
-
výstavbě textu
podobně
výrazů
Písemný projev
-
pravopisu anglického jazyka
190
- 191 –
SEMINÁŘ Z NĚMECKÉHO JAZYKA
Obecný cíl:
Posláním volitelného semináře je prohloubit přípravu na maturitní zkoušku z německého
jazyka na úrovni B1 dle Společného referenčního rámce, a to jak na část písemnou, tak i ústní.
Žák je seznamován s různými strategiemi, které mu pomohou zvládnout úlohy pro
porozumění čtenému a slyšenému textu, pro psaní a ústní projev. Tyto strategie může žák
využít také při učení jiných cizích jazyků.
znalosti, dovednosti a návyky získané v průběhu celého dosavadního vzdělávání, a to v těchto
jazykové prostředky, jazykové funkce; tematické zaměření obsahu (základní tematické
okruhy všeobecného i odborného zaměření, komunikační situace).
Pojetí výuky:
Výuka jazyků bude pro žáky zajímavá, bude je podněcovat k tomu, aby dokázali
využívat je jako informačních zdrojů. Ve výuce budou používány formy a metody jako
rozhovor, diskuse, skupinová a týmová práce, práce s audiovizuální technikou.
Žák je hodnocen v těchto oblastech: gramatika; práce s textem; ústní projev; slovní zásoba;
obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů (ústní a písemné); aktivita v hodinách;
poslech. Důraz bude kladen také na princip sebehodnocení, kdy žáci budou sami hodnotit
dosaženou úroveň svých znalostí v oblastech čtení, poslech, mluvení a psaní.
Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz zejména na komunikativní kompetence
textu, formulace vlastních myšlenek, získávání informací a práce s nimi apod.). Dále se
rozvíjí občanské kompetence (život v multikulturní společnosti, znalosti o světě a jiných
kulturách, tolerance k hodnotám jiných národů, vztah k životnímu prostředí apod.).
Z průřezových témat jsou ve výuce cizím jazykům zastoupena všechna, tedy Občan v
apod.), Člověk a svět práce (v tématu práce a zaměstnání, popř. koníčky), Informační a
191
- 192 –
komunikační technologie (především při využívání zdrojů informací), Člověk a životní
prostředí (v rámci tématu životního prostředí, přírody, počasí apod.).
192
- 193 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
vyjadřuje se ke konkrétním,
známým a běžným tématům a ke
každodenním a snadno
předvídatelným situacím
pracovní
vysvětlí a obhájí své názory,
reakce a plány, vyjadřuje
souhlas/nesouhlas s názorem a
jednáním druhých
používá správně repertoár
běžných gramatických prostředků
flexibilně, efektivně a s
dostatečnou přesností využívá
běžné a frekventované lexikální
prostředky
myšlenku textu
informace
výstavbě textu
podobně
výrazů
pravopisu německého jazyka
Počet
hodin
Tematické okruhy
• osobní charakteristika
• domov a bydlení
• každodenní život
• vzdělávání
• volný čas a zábava
• cestování a doprava
• zdraví a hygiena
• stravování
• nakupování
• služby
30
Testovací úlohy
• poslech s porozuměním
• čtení s porozuměním
• jazyková kompetence (Gramatické a
• písemný projev
38
193
- 194 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
vyjadřuje se ke konkrétním,
známým a běžným tématům a ke
každodenním a snadno
předvídatelným situacím
pracovní
vysvětlí a obhájí své názory,
reakce a plány, vyjadřuje
souhlas/nesouhlas s názorem a
jednáním druhých
používá správně repertoár
běžných gramatických prostředků
flexibilně, efektivně a s
dostatečnou přesností využívá
běžné a frekventované lexikální
prostředky
myšlenku textu
informace
výstavbě textu
podobně
výrazů
pravopisu německého jazyka
Počet
hodin
Tematické okruhy
• rodina
• mezilidské vztahy
• práce a povolání
• společnost
• zeměpis a příroda
20
Testovací úlohy
• poslech s porozuměním
• čtení s porozuměním
• jazyková kompetence (Gramatické a
• písemný projev
40
194
- 195 –
SEMINÁŘ Z OBČANSKÉ NAUKY
Obecný cíl:
Volitelný předmět seminář z občanské nauky opakuje, rozšiřuje a prohlubuje žákovy
vědomosti a dovednosti získané v předmětech dějepis, ekonomika a občanská nauka. Je
koncipován jako významná podpora pro volbu maturitní zkoušky z občanskovědního základu.
Seznamuje žáka se společenskými, hospodářskými, politickými a kulturními aspekty
současného života i nárysem jejich dějinného vývoje, s psychologickými, etickými a právními
souvislostmi mezilidských vztahů. Žák má být směrován k tomu, aby dokázal získané znalosti
a dovednosti z těchto oblastí využít v praktickém životě, jednat odpovědně a aktivně ve
vlastním zájmu i v zájmu celé společnosti a aktivně se vyrovnávat se změnami každodenní
praxe. Měl by také porozumět důležitým pojmům, se kterými se běžně setkává v diskusích
nad problémy současné společnosti, zejména ve sdělovacích prostředcích.
Seminář zahrnuje učivo sedmi okruhů. První okruh seznamuje žáka s problematikou
utváření osobnosti a zásadami úspěšné komunikace. Přináší také téma náročných životních
situací a variant jejich řešení. Druhý okruh zachycuje člověka jako člena společnosti, tvůrce a
nositele materiální a duchovní kultury včetně její náboženské dimenze. Seznamuje rovněž s
příčinami a dopady negativních jevů společenského života. Třetí okruh zahrnuje problematiku
vývoje evropské společnosti od 19. století do současnosti s důrazem na proces demokratizace
i jeho protikladné tendence včetně extrémních podob totalitních režimů a jejich dopadu na
celosvětovou bezpečnost. Žáka dále seznamuje s fungováním demokratického politického
systému ČR a možnostmi participace občanů na něm. Čtvrtý okruh poskytuje orientaci v
právním systému ČR. Pátý okruh seznamuje se základními pojmy národního hospodářství a
podnikání. Zahrnuje také problematiku člověka ve sféře práce. Šestý okruh vysvětluje
důvody, vývoj a podstatu evropské integrace. Vysvětluje význam a cíle Evropské unie a
důležitých mezinárodních organizací. Získané informace se uplatňují v tématu planetární
problémy. Sedmý okruh přináší problematiku morálního jednání člověka, jeho podmínek,
zdůvodnění a reflexe v kontextu evropské filosofie. Vedle vědomostí a dovedností získaných
v předmětech ekonomika (základní pojmy, zákonitosti a souvislosti), občanský základ
(psychologie, sociologie, politologie, právo, filosofie) a dějepis (historické souvislosti)
využívá výuka výsledků vzdělávání v matematice (výpočty, grafy a tabulky), v oblasti
ochrany životního prostředí (globální problémy) a v anglickém jazyce (výrazy mezinárodně
používané).
Pojetí výuky:
Vzhledem k charakteru učiva využívá vyučující jak frontální výuku, tak práci ve
skupinách, kooperativní vyučování a projektovou výuku. Uplatňuje se i forma diskuse a
vzájemného vzdělávání žáků formou žákovské prezentace řešených problémů. Během
výkladu řeší žáci modelové problémy na základě svých dosavadních znalostí a zkušeností.
195
- 196 –
Domácím úkolem, prací s učebnicí, využíváním a interpretací textů různého charakteru a
aktivní účastí ve výuce si žák upevňuje osvojené učivo, prohlubuje vědomosti, rozvíjí
dovednosti a kritické myšlení. Výuku doplňují a navazují na ni vhodně volené tematické
exkurze.
Zahrnuje individuální přístup, kolektivní hodnocení i sebehodnocení. Vychází z platného
klasifikačního řádu, společně se slovním hodnocení využívá klasifikační stupnici. Do
hodnocení se zahrnuje i kvalita písemného zpracování úloh (text, tabulky, grafy). Zvláště se
hodnotí hloubka porozumění učivu, schopnost poznatky aplikovat a kriticky myslet.
Výuka předmětu podporuje schopnost sebereflexe, kolektivní spolupráce a udržování
zdravých mezilidských vztahů. Přispívá k rozvoji komunikačních dovedností, využívání
informačních prostředků a komunikačních technologií a kritickému posuzování informací.
Aplikuje jednoduché matematické postupy při řešení praktických úkolů. Předmět učí žáka
využívat nabytých vědomostí a dovedností při řešení problémů, které se v jeho okolí
vyskytnou.
Předmětem seminář z občanské nauky se prolínají všechna čtyři průřezová témata. Žáci se
učí využívat prostředky IKT k vyhledávání a zpracovávání informací. Jsou vedeni k vytváření
demokratického klimatu ve škole, k pochopení demokracie v praxi, k samostatné přípravě a
týmové spolupráci. Jsou vedeni k uvědomění si nutnosti celoživotního vzdělávání a seznamují
se s možností vzdělávání v zahraničí. Učí se poznávat svět a vytvářet si úctu k přírodě a
respektovat život jako nejvyšší hodnotu.
K průřezovému tématu Člověk a životní prostředí se vztahuje učivo o planetárních
problémech, téma Člověk a svět práce se aplikuje v učivu pracovní, obchodní právo a okruh
Občan a hospodářství, tématu Občan v demokratické společnosti se dotýkají okruhy Občan a
stát, Občan a právo, problémy praktické etiky.
196
- 197 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
objasní příčiny a stručně popíše
průběh
americké a francouzské revoluce
zhodnotí jejich důsledky pro další
vývoj americké a evropské
společnosti
zhodnotí význam závěrů
Vídeňského kongresu a Svaté
aliance pro mocenské poměry v
Evropě
srovná vývoj v zemích západní a
střední Evropy ve 20. – 40. letech
vysvětlí souvislost romantismu a
nacionalismu
stručně charakterizuje ideály a
průběh revolucí 1848-1849,
zhodnotí jejich výsledky a dopad
pro národně emancipační hnutí
charakterizuje první a druhou
průmyslovou revoluci a popíše její
dopady na sociální strukturu a
životní styl
vysvětlí pojmy industrializace,
sekularizace, urbanizace
popíše vznik dělnického hnutí,
uvede jeho ideovou oporu
(utopičtí socialisté, Marx)
zhodnotí důsledky sjednocení
Německa a Itálie pro mocenské
poměry v Evropě
charakterizuje politické tábory v
habsburské monarchi
popíše vývoj české politiky
popíše a zhodnotí vývoj vztahů
mezi národnostmi od roku 1848
do zániku monarchie
popíše zájmy velmocí, rozpory
mezi nimi a seskupení do bloků
stručně charakterizuje průběh bojů
první světové války
charakterizuje politiku bolševiků a
důsledky jejich ovládnutí Ruska
Revoluce poslední třetiny 18. století
• válka USA za nezávislost
• Velká francouzská revoluce
Počet
hodin
2
Evropa v letech 1815 – 1848/1849
• politická a kulturní situace v Evropě po
napoleonských válkách do roku 1848
• průběh revoluce 1848/49 v Itálii,
Francii, Německu a Rakousku a její
výsledky
2
Modernizace společnosti
• první a druhá průmyslová revoluce,
technické vynálezy
• změna sociální struktury a dělnické
hnutí
4
Vznik nových evropských států a politický
vývoj habsburské monarchie ve druhé
polovině 19. a na počátku 20. století
• sjednocení Německa a Itálie
• politický život v habsburské monarchii
• emancipační úsilí českého národa
• vztahy mezi Němci, Čechy
(Moravany), Maďary, Slováky a Židy
4
První světová válka
• kolonialismus a imperialismus
• průběh první světové války
• čs. odboj a legie
• vznik Československa
4
197
- 198 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
vysvětlí cíle čs. odboje a objasní
význam čs. legií
popíše vznik samostatné ČSR
charakterizuje versailleský mírový
systém a Společnost národů a
důvod jejich selhání
charakterizuje politický systém
ČSR a vývoj vztahu jejích
národností ke státu
vysvětlí projevy a důsledky velké
hospodářské krize
srovná ideologii a praxi
nacistického a stalinistického
režimu, jejich vztahy a zhodnotí
politiku ostatních států vůči nim
stručně charakterizuje cíle
válčících stran a vývoj války
popíše činnost a uvede významné
představitele čs. odboje
charakterizuje válečné zločiny
včetně holocaustu a problém
potrestání viníků
zhodnotí výsledky války a objasní
jejich dopad pro nové mocenské
uspořádání světa a situaci ČSR
objasní pojem studená válka,
popíše její průběh a důsledky,
místa vojenských střetů třetích
států s podporou supervelmocí
popíše dekolonizaci a problémy
třetího světa
objasní příčiny a vývoj izraelskoarabského konfliktu
charakterizuje komunistický režim
v ČSR v jeho vývoji a
souvislostech se změnami v
sovětském bloku
vysvětlí příčiny zániku sovětského
bloku
charakterizuje revoluci 1989
v Československu a popíše proces
rozdělení státu
popíše a zhodnotí situaci
Německa v letech 1945-1990
objasní příčiny a popíše průběh
válečných konfliktů po roce 1989
(druhá válka v Perském zálivu,
válka v bývalé Jugoslávii, v
Čečensku, Afghánistánu a Iráku)
vysvětlí pojem osobnosti a uvede
faktory jejího utváření
Svět mezi válkami
• mocenské poměry v Evropě po první
světové válce
• politický systém mnohonárodnostní
ČSR
• velká světová hospodářská kriz
• nástup totalitních režimů
6
Druhá světová válka
• průběh bojů
• československý domácí a zahraniční
odboj
• válečné zločiny a perzekuce Židů
• výsledky druhé světové války
4
Studená válka, bipolární svět a jeho rozpad
• vznik sovětského a západního bloku,
jejich organizací a vývoj vzájemných
vztahů v letech 1947/8 – 1990
• třetí svět a dekolonizace
• izraelsko-arabský konflikt
• komunistický režim a politické procesy
v Československu po roce 1948
• rok 1968 v Československu a období
normalizace
• zánik sovětského bloku, sametová
revoluce a rozpad Československa
• německá otázka
• válečné konflikty ve světě po roce
1989
• integrace a desintegrace ve světě
10
Osobnost, její vlastnosti a rozvoj
• utváření a etapy vývoje osobnosti
• psychické jevy osobnosti
4
198
- 199 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
popíše specifika jednotlivých etap
vývoje osobnosti včetně
krizových momentů
charakterizuje jednotlivé
psychické jevy osobnosti
rozpozná náročné životní situace,
navrhne alternativy jejich řešení
dovede uplatnit zásady duševní
hygieny
aplikuje vybranou relaxační
techniku
vysvětlí význam odborné
psychologické pomoci a uvede
poradenská psychologická
zařízení ve svém okolí
charakterizuje faktory určující
postavení člověka a možnosti
společenského vzestupu v dnešní
společnosti a dříve
srovná tradiční, moderní a pozdně
moderní společnost
popíše faktory ovlivňující sociální
klima organizací a možnosti jeho
zlepšení
sestaví a realizuje jednoduchý
sociologický dotazník
charakterizuje předmět vzdělávání
a význam kulturní antropologie
srovná a zhodnotí pojmy
etnocentrismus, kulturní
relativismus a multikulturalismus
uvede různá vysvětlení role
náboženské víry v životě člověka
srovná judaismus, křesťanství a
islám, jejich vzájemné vztahy a
odlišnost od východních
náboženství
charakterizuje vybrané
náboženské sekty
objasní úlohu masmédií v
demokratickém světě a klady a
zápory jejich činnosti
analyzuje vybranou televizní
reklamu
na příkladech z dějin doloží
projevy intolerance a prosazování
myšlenky snášenlivosti
charakterizuje rasové teorie a
jejich důsledky
popíše různé podoby
antisemitismu
Duševní zdraví a duševní hygiena
• náročné životní situace
• duševní hygiena
• relaxační techniky
• poradenská a krizová centra
4
Člověk a společnost
• sociální nerovnost a sociální mobilita
dnes a dříve
• tradiční, moderní a pozdně moderní
společnost
• sociální útvary a sociální klima
• metody sociologického výzkumu
6
Kultura a civilizace
• kulturní antropologie
• etnocentrismus, kulturní relativismus,
multikulturalismus
• člověk a náboženství
• judaismus
• křesťanství
• islám
• buddhismus, hinduismus aj.
• náboženské sekty
• hromadné sdělovací prostředky
• reklama
12
Základní problémy života společnosti
• intolerance, rasismus, antisemitismus
• extremistické skupiny, terorismus
• sociálně patologické jevy (kriminalita,
prostituce, šikana, drogové závislosti)
6
199
- 200 –
-
charakterizuje příčiny terorismu
na příkladech vysvětlí příčiny a
důsledky sociálně patologických
jevů a možnosti jejich předcházení
200
- 201 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
na základě textů charakterizuje a
zhodnotí koncepce různých
myslitelů zabývajících se
problematikou státu
na konkrétním případě rozhodne,
kdy lze hovořit o existenci
právního státu
charakterizuje tradice českého
státu a vztah občanů ke státu
popíše dějiny ústav na území ČR
vysvětlí rozdíl mezi základními
lidskými právy a právy občana
ČR; stručně popíše dějiny
myšlenky lidských práv, koncepci
přirozeného práva
charakterizuje činnost vybraných
českých i mezinárodních
organizací zabývajících se
ochranou lidských práv
charakterizuje činnost složek
státní moci; na konkrétních
příkladech doloží princip brzd a
rovnovah
debatuje o nejvýznamnějších
prezidentech československého a
českého státu (TGM, Beneš,
Havel)
objasní proces tvorby a
schvalování zákonů v ČR
vyhledá a srovná programy
různých politických stran
interpretuje výsledky voleb a
volebních preferencí v tabulkách a
grafech
na základě vybraných mediálních
výstupů zhodnotí, čím se
jednotlivé strany snaží získat
voliče
sestaví stanovy fiktivního
občanského sdružení
charakterizuje činnost vybraného
občanského sdružení působícího v
oblasti svého bydliště
sepíše text fiktivní petice
adresované obecnímu
zastupitelstvu
Stát
•
•
•
Počet
hodin
4
teorie vzniku státu
právní stát
dějiny české státnosti
Ústavní právo
• dějiny ústav na území ČR
• dějiny lidských práv
• organizace na ochranu lidských práv
4
Státní moc a její složky
• moc zákonodárná, výkonná a soudní v
ČR
• prezidenti ČR
• legislativní proces
2
Politika a politické subjekty
• politická orientace a programy
politických stran
• volby a volební preference
• mediální prezentace politických stran
4
Občanská společnost
• občanská sdružení
• občan a samospráva
6
201
- 202 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
na příkladu vysvětlí, jak se mohou
občané podílet na řízení obce
na základě zápisů z jednání
seznámí spolužáky s činností
obecní samosprávy v místě svého
bydliště a řešenými problémy
vysvětlí nejdůležitější právní
pojmy
vyhledá daný právní předpis a
zodpoví k němu se vztahující
otázky
na příkladech charakterizuje
jednotlivá právní odvětví
sepíše fiktivní návrh v občanském
soudním řízení
charakterizuje specifika
jednotlivých způsobů přístupu
člověka ke světu
zhodnotí smysl morálky pro
člověka a společnost
uvede historické kořeny a
současné principy evropské
morálky
na filosofických textech doloží
různé etické koncepce
uvede argumenty pro a proti ve
sporných otázkách (eutanázie,
trest smrti aj.)
charakterizuje mravní problémy,
se kterými se při své práci
setkávají pracovníci různých
profesí (lékaři, vědci, učitelé)
vysvětlí důvody a vývoj evropské
integrace
charakterizuje podstatu evropské
integrace
posoudí výhody evropské
integrace
vysvětlí význam a cíle Evropské
unie
na příkladech posoudí, jak
ovlivnilo začlenění ČR do EU
každodenní život občanů
uvede významné mezinárodní
organizace a jejich cíle (např.
OSN, NATO, OECD, WTO,
UNESCO, UNICEF, WHO)
vysvětlí význam zapojení ČR a
EU do mezinárodních organizací
rozliší, které aktivity spadají do
činnosti jednotlivých organizací
Občan a právo
• základní právní pojmy
• Sbírka zákonů ČR, právní předpisy na
Internetu
• systém práva
• občanské a trestní soudní řízení
4
Člověk a praktická filosofie
• filosofie, věda, náboženství, umění
• význam morálky
• morálka euroatlantické civilizace
• zdůvodnění mravního jednání
• mravní dilemata
• profesní morálka
6
Evropská integrace
• typy integrace
• historie EU
• současnost EU
4
Význam mezinárodních organizací
• mezinárodní organizace
• předmět jejich činnosti
• aktivity ČR a EU
2
202
- 203 –
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
uvede konkrétní příklady hlavních
globálních problémů současného
světa
rozliší státy dle vyspělosti
popíše základní problémy pásma
chudoby a hladu na Zemi a život
lidí v těchto oblastech
formuluje zásady udržitelného
rozvoje a uvede, jak je lze
realizovat v běžném životě
charakterizuje proces globalizace
a uvede příklady jejích
konkrétních projevů
na příkladech zhodnotí kladné a
záporné dopady globalizace na
život občanů ČR
uvede příklady legitimních
prostředků vyjádření postoje ke
globalizaci
rozliší příklady hospodárného a
nehospodárného chování a jeho
důsledky
na konkrétním příkladě odhadne
vývoj poptávky, nabídky a ceny
na trhu
na příkladu vysvětlí pojmy
náklady, výnosy, zisk
na konkrétních příkladech rozliší
jednotlivé formy podnikání, jejich
výhody a nevýhody
porovná výhody a rizika
podnikání a zaměstnání
rozliší a charakterizuje jednotlivé
formy peněz
určí, koho zvýhodňuje či
znevýhodňuje inflace a proč
orientuje se v jednotlivých
formách placení a platebních
dokladech
odliší funkci centrální banky a
obchodních bank
porovná výhody a nevýhody
služeb, poskytovaných
jednotlivými obchodními bankami
navrhne a posoudí možnosti
financování svých potřeb (spoření,
úvěr, leasing)
na konkrétních příkladech rozliší
různé formy uložení a investování
peněz a posoudí jejich výnosnost
a riziko
Planetární problémy
• globální problémy současného světa
• zásady udržitelného rozvoje
4
Hospodaření a trh
• trh a jeho zákony
2
Podnikání
• formy podnikání
• podnikatel
• zaměstnanec
4x
Peníze
• monetární systém
• bankovní systém
• financování
6
203
- 204 –
-
rozliší různé druhy cenných
papírů a zhodnotí rizika jejich
nákupu a prodeje
-
uvede na příkladu, kde získá
informace o možnostech a
podmínkách zaměstnání,
podnikání a pomoci v
nezaměstnanosti
odměňování za práci
v ukázce výplatního lístku rozliší
nejčastější položky mzdy
pojištění a sociálního zabezpečení
-
-
-
-
-
na konkrétním příkladu posoudí
vývoj makroekonomických
ukazatelů a jejich vliv na životní
úroveň občanů
na příkladu zásahu státu do
ekonomiky odhadne jejich vliv na
sociálně ekonomické postavení
jednotlivých skupin občanů
na příkladech objasní, jak občan
přispívá do státního rozpočtu a co
z něho získává
rozliší způsob úhrady přímých a
nepřímých daní
posoudí, které možnosti sociálních
dávek může využít
vysvětlí význam solidarity ve
společnosti
Člověk ve sféře práce
• zaměstnanost
• personalistika
• povinné odvody ze mzdy
4
Národní hospodářství
• státní rozpočet
• sociální pomoc
4
204
- 205 –
SEMINÁŘ Z MATEMATIKY
Obecný cíl:
Volitelný předmět seminář z matematiky doplňuje a navazuje na předmět matematika.
Cílem matematického semináře je zopakování, systematizace a prohloubení vědomostí a
dovedností z matematiky. Předmět slouží k rozšířžení matematických vědomostí žáká o
kapitoly potřebné i ke studiu na vysokých školách technického směru a k přípravě na úspěšné
složení maturitní zkoušky. Hlavním cílem je rozvíjet u žáků logické a abstraktní myšlení,
formovat osobnost žáka s důrazem na samostatnost a přemýšlivost, naučit žáka používat
matematiku při řešení reálných situací, umět analyzovat a matematizovat různé úlohy.
Tematické celky jsou voleny tak, aby žáky učily logicky myslet, řešit problémy,
zobrazovat, pracovat se symbolikou, formálním jazykem a daty. Jednotlivé celky jsou
uspořádány tak, aby nutily žáky vyvozovat souvislosti a využívat již dříve nabytých poznatků
a zkušeností. Vzhledem k profilu absolventa je kladen důraz zejména v oblastech týkajících se
práce s funkcemi, tvorbou grafů, úprav výrazů s proměnnými, řešení rovnic a nerovnic.
Pojetí výuky:
Matematický seminář jako volitelný předmět soustřeďuje žáky se zvýšeným zájmem o
matematiku, žáky nadané, s dobrým logickým myšlením. To umožňuje volit vyšší tempo
práce v hodinách a v patřičné relaci i hloubku a obtížnost probíraného učiva. Při výuce se
využívají kromě výkladu a procvičování pod dohledem učitele moderní formy výuky:
samostatná práce, práce skupinová, diskuse, zadávání referátů a podobně. Předmět má
celkovou dotaci 4 hodiny týdně za vzdělávání, 2 hodiny ve třetím ročníku a 2 hodiny v
ročníku čtvrtém.
Podkladem pro hodnocení bude průběžná klasifikace. Především několik písemných testů,
orientační ústní zkoušení a frontální ověřování znalostí. Součástí hodnocení je i způsob a
aktivita řešení problémů v každé hodině, přínos a rozvíjení případného talentu směrem k
atraktivitě volitelného předmětu.
Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz zejména na: numerické aplikace; řešení
problémů a posuzování výsledků řešení; využívání informací kvantitativního charakteru;
modelovat (zejména graficky) reálné situace.
Dále žák prohlubuje kompetence; jednat odpovědně, samostatně a aktivně; schopnost
diskuse s jinými lidmi; naučit se vyjadřovat odborně a jazykově správně; formulovat své
myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné formě přehledně; obhajovat své názory a
postoje; efektivně se učit a pracovat; využívat dříve nabytých poznatků a vědomostí; přijímat
205
- 206 –
hodnocení svých výsledků a způsobu jednání, přiměřeně na ně reagovat; konstruktivně
spolupracovat, přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; orientovat se v základních pojmech
matematiky a rozumět základním vztahům; aplikovat základní matematické principy a
postupy při řešení praktických úloh; porozumět zadání úkolu a hledat způsoby řešení;
využívat a vytvářet různé formy grafických znázornění reálných situací.
Výsledky vzdělávání:
Vyučování směřuje k tomu, aby žák uměl: provádět operace s čísly a volit efektivní
způsoby výpočtů; upravovat výrazy s proměnnými, řešit rovnice a nerovnice, užívat funkce;
analyzovat a interpretovat statistické údaje; analyzovat text úloh, rozpoznat v nich
matematický problém a hledat nejjednodušší cestu k jeho vyřešení, odhadnout a zdůvodnit
výsledky; uplatnit získané vědomosti, dovednosti a metody řešení konkrétních problémů v
praktickém životě; pracovat přesně, důsledně, odpovědně a vytrvale; chápat matematiku jako
obor, který svým teoretickým základem je zdrojem pro mnoho aplikací.
206
- 207 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
umí úplné řešení rovnic, nerovnic a
soustav rovnic s jedním i dvěma
parametry
řeší doplňující podmínky pro jejich
řešení
umí zavést účinnou substituci a
dovést rovnici k řešení
umí řešit slovní úlohy na lineární
rovnici, kvadratickou rovnici a
soustavu rovnic
umí řešit soustavu nerovnic
grafickou metodou
Počet
hodin
Rovnice, nerovnice a jejich soustavy
•
rovnice, nerovnice, soustavy rovnic
s parametrem
• rovnice řešené substitucí ,
reciproké rovnice
Slovní úlohy v matematice
•
•
-
-
umí matice zapsat, určit jejich
hodnost, sčítat odčítat a násobit,
hledat matici inverzní a
transponovanou
řeší jednoduché maticové rovnice
umí vypočítat determinant druhého
stupně ,třetího stupně a rozvinout
libovolný determinant pomocí
subdeterminantů
umí řešit soustavy rovnic pomocí
matic i determinantů
•
•
-
umí graficky vyhledat,
zkonstruovat ve skutečné velikosti
a vypočítat pomocí řešení
pravoúhlého trojúhelníka, sinové a
kosinové věty vzdálenosti bodů,
bodů a přímek, rovnoběžek ,
mimoběžek a rovnoběžné přímky
od roviny
umí graficky vyhledat,
zkonstruovat ve skutečné velikosti
a vypočítat pomocí řešení
pravoúhlého trojúhelníka, sinové a
kosinové věty odchylku přímek,
rovin a přímky od roviny
•
•
•
řešení soustav rovnic pomocí matic
a determinantů
-
umí sestavit parametrické
vyjádření přímky
umí sestavit parametrické
vyjádření roviny a obecnou rovnici
roviny určenou třemi body, dvěma
přímkami, bodem a přímkou, umí
•
•
•
•
10
vzdálenost bodů, přímek, rovin,
bodu od přímky a roviny, přímky
od roviny v krychli, kvádru a
jehlanu
odchylka přímek, rovin, přímky a
roviny v jednoduchých tělesech
Analytická geometrie v prostoru
-
16
obor přirozených čísel, prvočíslo,
číslo pojem matice, hodnost matice,
úprava matice, operace s maticemi
pojem determinant, subdeterminant,
výpočet determinantů
Metrické úlohy ve stereometrii
-
12
slovní úlohy vedoucí k rovnici o
jedné, dvou i třech neznámých
slovní úlohy vedoucí k soustavě
nerovnic o dvou neznámých
Matice a determinanty
-
14
16
parametrické vyjádření přímky
parametrické a obecné vyjádření
roviny
zvláštní polohy roviny
rovina a přímka
207
- 208 –
-
-
-
-
převádět jednu formu na druhou
umí sestavit vyjádření roviny
rovnoběžné se souřadnicovými
osami či rovinami
umí rozpoznat vzájemnou polohu
přímky a roviny, dvou rovin,
spočítá souřadnice průsečíku
přímky a roviny, vyjádří průsečnici
dvou rovin
umí vypočítat vzdálenost bodu od
roviny, bodu od přímky v prostoru,
vzdálenost přímek v prostoru, dvou
rovnoběžných rovin
umí vypočítat odchylku rovin,
přímek a přímky od roviny
•
metrické úlohy
208
- 209 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Opakování a rozšíření pojmu funkce
rozlišuje druhy funkcí, načrtne
jejich grafy a určí jejich vlastnosti
na základě funkce y = f(x) zvládá
kompletní vyšetření funkce -f(x),
f(|x|), |f(x)|, f(x-m) + n
z předpisu a grafu y = f(x) vyšetří
průběh a vlastnosti funkce
inverzní
umí preparovat složenou funkci ze
dvou a tří základních funkcí
spočítá limity základních funkcí,
racionálně lomených funkcí a
iracionálních ve vlastních i
nevlastních bodech
umí derivovat součet, rozdíl,
součin, podíl a složenou funkci ze
dvou a tří zkákladních funkcí
umí využívat derivace pro rovnici
tečny , průběh funkce a ve slovních
úlohách
hledá primitivní funkce základních
funkcí a funkcí integrovatelné
metodou per partes a
jednoduchými substitucemi,
používá určitý integrál pro výpočet
obsahu ploch,objemu rotačních
těles a délky oblouku
umí řešit probírané druhy rovnic a
nerovnic ve vzájemných
podobnostech a odlišnostech
počítá obsahy a obvody rovinných
obrazců, řeší konstrukční úlohy v
rovině
počítá objemy a povrchy hranolů,
válců, jehlanů, kuželů a částí
koule, konstruuje řezy těles a
počítá vzdálenosti a odchylky v
prostoru
chápe zavedení komplexních čísel
umí s nimi počítat
zná pojmy variace, permutace,
kombinace a umí je spočítat.
Ovládá binomickou větu
počítá pravděpodobnost náhodných
jevů, jejich sjednocení a průniku,
pst. nezávislých jevů, umí spočítat
aritmetický, geometrický,
•
Počet
hodin
10
funkce lineární,
kvadratická,mocninná, lineárně
lomená, exponenciální,
logaritmická, goniometrické,
cyklometrické
• definiční obor funkce, obor hodnot,
funkce inverzní, funkce monotónní,
sudá, lichá, konvexní, konkávní,
extrémy funkce
• složená funkce
Diferenciální a integrální počet
•
•
•
•
limita funkce
derivace funkce, derivace součtu,
rozdílu, součinu, podílu, složené
funkce, derivace vyšších řádů
využití derivace pro tečnu, průběh
funkce a ve slovních úlohách
neurčitý integrál součtu a rozdílu,
metoda integrování per partes a
substitucí
•
určitý integrál a jeho využití
Opakování a systematizace učiva
•
•
•
•
•
•
•
•
25
25
rovnice a nerovnice, soustavy
rovnic a nerovnic, slovní úlohy
planimetrie
sterometrie
analytická geometrie
komplexní čísla
kombinatorika
pravděpodobnost a statistika
posloupnosti
209
- 210 –
-
harmonický průměr i v jejich
vážené podobě, určí modus,
medián, rozptyl, absolutní,
relativní a směrodatnou odchylku.
zapíše posloupnost pomocí n-tého
členu, rekurentně, grafem a výčtem
členů, řeší arimetickou a
geometrickou posloupnost, spočítá
limity posloupností a součet
nekonečné geometrické řady
210
- 211 –
SEMINÁŘ Z INFORMAČNÍCH A
KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Obecný cíl:
Cílem volitelného semináře z informačních a komunikačních technologií je navázat a
prohloubit znalosti získané v 1.ročníku. Předmět je podporou volby maturitní zkoušky z IKT.
Učivo rozšiřuje znalosti získané v předmětu informační a komunikační technologie a
využívá je při praktických cvičení v návaznosti na ostatní předměty. Žáci si procvičí získané
základy a rozšíří jejich použití, naučí se lépe je využívat v praxi.
Seminář lze dále rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být
změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v
němž je žák připravován.
Pojetí výuky:
Výuka je vedena formou výkladu v přímé součinnosti s praktickou činností na počítači.
Část práce se dělá společně, procvičování provádějí jednotliví žáci samostatně.
Pro hodnocení výsledků práce žáků se řídíme platným klasifikačním řádem (klasifikační
stupnice, bodové hodnocení, slovní hodnocení) s přihlédnutím na individuální odlišnosti žáků.
Snažíme se žákům podávat „pomocnou ruku“ při řešení problémů se zvládnutím učiva
(konzultace). Podporujeme u žáků sebereflexi, na jejímž základě se žáci učí poznávat sami
sebe, posuzovat reálně své schopnosti a nedostatky a vyvozovat z této analýzy správné
postupy pro odstranění nedostatků při učení.
Z hlediska klíčových kompetencí výuka informačních a komunikačních technologií rozvíjí
komunikativní kompetence (v rámci výuky IKT se žáci učí komunikovat po internetu, psát
úřední dopisy, životopisy, vytvářet publikace, vlastní webové stránky a jiné), sociální a
personální kompetence (při řešení projektů se žáci učí spolupracovat, vytvářejí sociální
skupiny),schopnost řešit problémy (problémové úlohy), kompetence využívání prostředků
IKT a efektivní práce s informacemi , kompetence k aplikaci matematických postupů při
řešení praktických úkolů. Předmět IKT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do
všech vyučovacích předmětů a potažmo do všech oblastí života člověka. Proto dokonalé
zvládnutí tohoto předmětu je nezbytným východiskem pro další úspěšný rozvoj osobnosti
žáka a jeho další profesní růst.
211
- 212 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
orientuje se v běžných
komunikačních možnostech a je
schopen jejich běžného nastavení
a využívání
využívá různé alternativy
komunikace
charakterizuje běžné antivirové a
antispy programy a umí je
využívat
ovládá ruční nastavení TCP/IP
protokolu a přenos mezi dvěma
PC
vyhledává různé tématické
informační zdroje
ovládá ukládání vyhledaných
informací a jejich další přenos
je schopen základního odhadu
validity informačních zdrojů a
použití informací relevantních pro
potřeby řešení konkrétního
problému
správně interpretuje získané
informace a výsledky jejich
zpracování následně prezentuje
vhodným způsobem s ohledem na
jejich další uživatele
posuzuje velikost dat pro
jednotlivé druhy přenosů dat
je schopen data rozdělit,
zkomprimovat, upravit tak, aby je
přenesl daným způsobem
samostatně vybere aplikační
software na základě požadavků na
výsledek
je schopen ho nainstalovat
(aktualizovat)
obhájí vybrané řešení, jeho
výhody a nevýhody
vybrané řešení realizuje
Počet
hodin
Práce v lokální síti, elektronická
komunikace, komunikační a přenosové
možnosti Internetu
• e-mail , VOIP, chat, videokonference
• připojení k sít i a její nastavení,
specifika práce v síti, sdílení
dokumentů a prostředků
• e-mail, vytvoření a nastavení účtu,
organizace času a plánování, chat,
messenger, videokonference, telefonie,
FTP
• přímé propojení kabelem
12
Informační zdroje, celosvětová počítačová
síť Internet
• informační zdroje – vyhledávače,
portály
• přenos – komprimace a dekomprimace
uložených informací
• přenos za použití CD, DVD, Flash,
paměťové karty, e-mail, přenos přes
sdílené složky, ftp, úschovny
10
• práce s dokumenty (text, foto, rastrové
a vektorové obrázky, zvuk video)
46
212
- 213 –
Učivo
Žák
-
-
je schopen zašifrovat/podepsat
dokument/soubor
pozná pravost dokumentu a je
schopen ji ověřit
zná principy ukládání dat do
relačních databází
umí využívat indexů
vysvětlí, co to je trriger
zná standart SQL a umí ho
používat
výsledky prezentuje např. v MS
Excel
zná principy programování
používá základní příkazy
vytvoří jednoduchý program
navrhuje třídy pro objektové
programování
Počet
hodin
Práce s daty
• zabezpečení, šifrování, elektronický
podpis
• ukládání dat, relační databáze
• MySQL, MS SQL Express, MS
Access, apod.
30
Programování
• základy programování
• základy objektového programování
• VBA, NET, PHP, VB skript, případně
JAVA (JAVA script) apod.
30
213
- 214 –
ANGLICKÝ JAZYK 2
Obecný cíl:
Vzdělávací cíl a výstupní požadavky na absolventy předmětu Anglický jazyk jsou
formulovány na referenční úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
(The Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching,
Assessment). Cílem vzdělávání AJ je rozvoj všeobecných a komunikativních kompetencí.
Všeobecné kompetence zahrnují základní znalosti zeměpisných, hospodářských, společenskopolitických a kulturních reálií anglicky mluvících zemí, a to i v porovnání s reáliemi České
republiky. Komunikativní kompetence rozvíjejí způsobilost žáků realizovat komunikativní
potřeby a záměry.
Učivo je koncipováno tak, aby žáci dovedli komunikovat v různých situacích
každodenního osobního nebo veřejného života v projevech mluvených i psaných na
všeobecná i odborná témata.
Žák prokazuje úroveň řečových dovedností v oblasti osobní, společenské, vzdělávací a
profesní a produktivně užívá osvojené jazykové prostředky v souladu s účelem komunikace.
V ústním projevu žák umí jazykově správně a srozumitelně pozdravit, rozloučit se, oslovit
někoho, představit sebe a druhé, poděkovat a odpovědět na poděkování, zahájit a ukončit
rozhovor, diskuzi a telefonní rozhovor, vyjádřit přání, prosbu, nabídku, radu, pozvání apod.,
vyjádřit nebo zjistit postoj, názor, pocity, myšlenky a morální stanovisko, vyprávět děj v
rámci vymezených témat, reprodukovat a shrnout hlavní myšlenky přečteného nebo
vyslechnutého autentického textu, přednést zprávu, sdělení a referát na zadané nebo zvolené
téma, přednést nazpaměť naučený text (báseň, píseň apod.), číst nahlas.
V písemném projevu žák zná a umí srozumitelně, v souladu s pravopisnými normami
vhodně používat vybrané jazykové prostředky, zformulovat vlastní myšlenky a názory,
vyplnit běžné dotazníky a úřední formuláře, napsat pozdrav, blahopřání a odpověď na ně,
životopis, soukromí a oficiální dopis, žádost, stížnost apod., popsat osobu, předmět, místo,
činnost a situaci, přeložit text.
Žák v autentickém monologickém, dialogickém nebo kombinovaném ústním projevu
proneseném rodilým mluvčím globálně rozumí vysvětlitelnému sdělení, pochopí téma, hlavní
myšlenku a základní informace, postihne specifické a detailní informace, rozliší různé mluvčí,
základní a rozlišující informace, různé názory a odlišná stanoviska, umí odhadovat významy
neznámých výrazů.
Žák v monologickém, dialogickém nebo kombinovaném textu umí zvolit strategii čtení,
globálně rozumí textu, umí vyhledat specifické a detailní informace, umí používat slovníky a
vyhledat informace v anglickém jazyce na internetu.
Žák si produktivně osvojí lexikální prostředky včetně ustálených obratů v minimálním
rozsahu 2300 lexikálních jednotek, tzn. cca 550 lexikálních jednotek za školní rok.
214
- 215 –
Formy výuky zahrnují frontální, skupinové, týmové, individuální a projektové vyučování.
Metody využívané ve výuce ANJ jsou metody expoziční, dialogické, diskusní, dramatické,
autodidaktické, fixační, diagnostické (zejména didaktické písemné testy) a autodidaktické
(prostřednictvím multimediálních výukových programů).
Žáci jsou hodnoceni písemně a ústně. Písemné zkoušky sestávají z didaktických textů,
čtvrtletních souborných písemných prací, které zahrnují jazykové kompetence, čtení a poslech
s porozuměním, a strukturovaných písemných prací. Ústní zkoušení zahrnuje samostatný
ústní projev, interakce a hlasité čtení. Žáci jsou dále hodnoceni za krátké desetiminutové
prezentace, týkající se různých témat a zpracování projektů. Hodnocení didaktických testů je
formou bodování. Počet bodů za správné zodpovězení testových úloh se liší v závislosti na
typu a formátu úlohy a na důležitosti ověřované dovednosti nebo znalosti. Strukturované
písemné práce jsou hodnoceny na základě samostatných kriterií, jako je adekvátnost, věcná
správnost, dodržení tématu a stylu, rozsah, logická uspořádanost a srozumitelnost myšlenek.
U ústního zkoušení se hodnotí dodržení tématu, rozsah, srozumitelnost, přesnost, plynulost,
výslovnost apod. V souladu s požadavky Rady Evropy na rozvoj žákovy autonomie a
přípravu na celoživotní učení, je do hodnocení výsledků v anglickém jazyku zařazeno i
sebehodnocení s využitím Evropského jazykového portfolia (The European Language
Portfolio), které je oficiálním evropským dokladem o tom, jak žáci ovládají cizí jazyk,
skládající se ze tří navzájem propojených částí: Jazykového pasu, Jazykového životopisu a
Osobní sbírky jazykových dokladů a prácí. Evropské jazykové portfolio žákům poslouží při
přechodu na vysokou školu, při hledání zaměstnání apod.
Klíčové kompetence žáka jsou v anglickém jazyku rozvíjeny v rámci tematických okruhů,
které se soustřeďují na oblasti každodenního života, na vztah člověka k lidem, společnosti,
přírodě a vědecko-technickému pokroku.Průřezová témata jsou zastoupena všechna –
základní slovní zásobou i jednoduchými texty.
215
- 216 –
Učivo
Žák
-
Podstatná jména
rozliší podstatná jména od jiných
slovních druhů
-
používá správné členy
-
tvoří jiné slovní druhy
-
správně srovnává objekty, používá
komparativ a superlativ
-
Počet
hodin
Člen určitý a neurčitý
Přípony a předpony
Přídavná jména
Zájmena: osobní, přivlastňovací, tázací,
neurčitá
rozliší a používá zájmena v
kontextu
216
- 217 –
Učivo
Žák
-
Pozdravy a představování, popis osob
zvolí vhodný pozdrav
představí sebe a jinou osobu
popíše svého přítele
-
vypráví o své rodině
-
vypráví o sportech, zájmech a
způsobu jak strávit volný čas
-
vyjmenuje a mluví o vyučovacích
předmětech,
popíše školu, mluví o typech škol
a o svém budoucím povolání
-
-
-
popíše oblečení, klade otázky při
nákupu,
vyjmenuje druhy obchodů a zboží,
které se tam prodává
popíše stát podle zeměpisných
rysů,
porovná odlišné zeměpisné
podmínky
popíše turistické aktivity, národní
parky v Čechách a v zahraničí
Počet
hodin
8
Rodina a přátelé
• vztahy v rodině
• popis rodiny a přátel
Volný čas
• sporty, hry, hobby
8
Škola a školní život
• vyučovací předměty
• vybavení třídy
8
Móda a oblečení
• co lidé nosí ve volném čase a ve škole
8
Krajina
• zeměpis, popis krajiny
• národní parky
8
8
textem
-
-
svému oboru
odborného textu předkládaného v
psané i mluvené podobě
217
- 218 –
Učivo
Žák
-
vyjádří čas, datum
-
rozliší a používá správně časy
klade otázky
rozliší otázky doplňovací a
zjišťovací
-
používá příslovce na správném
místě ve větě
-
rozliší předložky a spojky
Číslovky: základní a řadové
Počet
hodin
Slovesa v přítomném a minulém čase
• způsobová slovesa
• vazba There is / are
• budoucí čas
• předpřítomný čas
• odlišnost časů
Příslovce: místa, času, frekvence
Předložky: místa a času
Spojky
-
218
- 219 –
Učivo
Žák
-
popíše různá místa ve městě
mluví o svém rodném městě a o
České republice
zeptá se na cestu
orientuje se na mapě
popíše život a dílo slavných
osobností
vyjádří se k dané osobnosti
pozitivně i negativně
-
pojmenuje jídla a potraviny
vede rozhovor v restauraci
mluví o domácí a cizí měně
-
hovoří o dopravních prostředcích,
o jejich výhodách a nevýhodách
komunikuje v hotelu a na letišti
-
-
hovoří o práci a povolání, o
plánování své budoucnosti, o
získání zkušeností v cizině
Ve městě
• popis místa a okolí
• budovy ve městě
• krajina
Počet
hodin
8
Slavní lidé
• národnosti
• známé osobnost
8
Stravování
• denní jídla
• rozhovor v restauraci (objednání a
placení jídla a pití)
• tradiční jídla v České republice a
Británii
Cestování a volný čas
• doprava
• multikulturnost národů
• cestovní doklady
• moje nejlepší prázdniny
Práce a zaměstnání
• brigády
• rok v zahraničí-získání zkušeností
8
8
8
textem
-
-
svému oboru
219
- 220 –
Učivo
Žák
-
vyjadřuje množství a užívá
správně členy
-
vyjadřuje správně přirovnávání,
vlastnosti
-
používá správná zájmena
-
zvolí správný čas
tvoří prostou a průběhovou formu
odlišuje formy budoucího času
vyjadřuje reálnou podmínku
používá způsobová slovesa
-
zvolí správnou předložku pro
danou větu
Počet
hodin
Podstatná jména
• členy u vlastních názvů
Přídavná jména
Zájmena: Some, any, no, every
Slovesa
• přítomný čas
• minulý čas
• předpřítomný čas
• vyjádření budoucího času
• slovesa + infinitiv nebo gerundium
• nultý a první kondicionál
• způsobová slovesa
• rozdíl mezi prostými a průběhovými
tvary
Předložky
• předložkové vazby sloves a přídavných
jmen
220
- 221 –
Učivo
Žák
-
-
-
charakterizuje vzhled a povahu
vyjádří vlastní názor
vysvětlí pravidla her
rozumí komentátorovi
vytvoří si hlavní myšlenku
novinového článku
vypráví o výhodách a nevýhodách
života na vsi a ve městě
orientuje se podle instrukcí a
ukáže směr cesty
-
vypráví o filmu
koupí lístky
sjedná si schůzku
porozumí filmové kritice
-
vede hovor v obchodě
odpovídá na otázky
napíše dopis a odpoví na něj
Počet
hodin
Osobnostní charakteristika
• vyjádření mínění
• vzhled
• móda
Sport
• olympiáda
• profil sportovců
• sportovní komentáře
8
Město kontra venkov
• krajina
• život ve Walesu
• určení směru cesty
8
Kino
• film
• koupě vstupenek
• recenze
8
Nákupy
• osobní dopis – blahopřání
• poděkování a pozvání
8
8
textem
-
-
svému oboru
221
- 222 –
Učivo
Žák
-
rozpozná podle přípony skupinu
podstatných jmen a odhadne jejich
význam
-
správně užívá přídavná jména
-
rozlišuje vztažné věty a používá
nebo vynechává vztažná zájmena
-
užívá aktivně druhy vět
odliší časy
užívá vazbu USED TO
užívá sloveso se dvěma předměty
-
zařadí do věty časová určení
-
rozlišuje spojky
Počet
hodin
Podstatná jména
• složená
• tvořená příponami
• konverze
Přídavná jména s předložkou
Zájmena – vztažná
• who, which, that
Slovesa
• přací věty
• přímá a nepřímá řeč
• trpný rod
• druhý kondicionál
• předminulý čas
• vazba USED TO
• frázová slovesa
• předbudoucí čas
• budoucí čas průběhový
• zvolací věty
• časové věty
• sloveso se dvěma předměty
Příslovce a časové výrazy
Spojky
222
- 223 –
Učivo
Žák
-
-
popíše přístroje, jejich účel
napíše stížnost na výrobek
popíše kulturní zvyky a svátky v
některých zemích
mluví o ekologických problémech
vstoupí do diskuze, vyjádří se
zdvořile
navrhne text reklamy
napíše pozvánku
porozumí zprávě o zločinu a
sestaví ji
-
porozumí literární recenzi, žánru
popíše výrobní postup
připraví diskusní příspěvek
-
svému oboru
-
Technika v našem životě
• elektronika
• nové technologie
• úřední dopis
• reklamace a odpověď
Řeč těla
• kulturní odlišnosti zemí
• svátky v anglicky mluvících zemích
• pozvání, vzkaz
Globální problémy lidstva
• ekologie
• uvedení argumentu frází
• plakát s ekologickou tématikou
• pozvánka na akci
Zločinnost
• počítačoví piráti
• zpráva o zločinu
• právní termíny
Knihy
• spisovatelé
• recenze
• divadelní hry
• výroba papíru
textem
Počet
hodin
8
8
8
8
8
223
- 224 –
NĚMECKÝ JAZYK 2
Obecný cíl:
Vyučování cizím jazykům je součástí všeobecného vzdělávání. Prohlubuje a doplňuje
systém jazykového vzdělávání, které je propojeno s dalšími vyučovacími předměty a zdroji
informací. V rámci daného oboru vzdělání zároveň představuje specifické jazykové
vzdělávání vymezené studovaným oborem. Cílem jazykového vzdělávání je výchova žáka k
rozvoji osobnosti, jeho morálních a charakterových hodnot spolu se specifickým cílem
rozvíjet nezbytné jazykové znalosti a dovednosti potřebné k dorozumění v cizím jazyce v
různých situacích každodenního osobního nebo veřejného i pracovního života. Žák je zároveň
veden k tomu, aby dokázal pracovat s cizojazyčným textem, pracovat s informacemi a zdroji
informací. Žák by si měl osvojit slovní zásobu v rozsahu přibližně 570 lexikálních jednotek za
rok. Výuka jazyků se řídí společným evropským referenčním rámcem. Výstupní znalosti
budou v tomto kontextu definovány úrovní A2. Zařazení nových postupů a metod směřuje
především k praktickému využití jazyka v každodenních situacích
znalosti, dovednosti a návyky získané v průběhu základního vzdělávání a to v těchto
kategoriích: řečové dovednosti (produktivní, receptivní, interaktivní ústní i písemné),
jazykové prostředky, jazykové funkce, tematické zaměření obsahu (základní tematické okruhy
všeobecného i odborného zaměření, komunikační situace).
Pojetí výuky:
Výuka jazyků má být pro žáky zajímavá, má podněcovat žáky k tomu, aby dokázali
využívat je jako informačních zdrojů. Má vést k upevnění a rozšíření učiva základní školy. Ve
výuce jsou běžně používány formy a metody jako rozhovor, diskuse, překlad, skupinová a
týmová práce, práce s audiovizuální technikou. Učební osnova je koncipována pro hodinovou
dotaci 8 týdenních hodin za vzdělávání, celkem tedy 264 vyučovacích hodin.
Žák je hodnocen v těchto oblastech: gramatika, práce s textem, ústní projev, slovní zásoba,
obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů (ústní a písemné), aktivita v hodinách,
poslech. Důraz bude kladen také na princip sebehodnocení, kdy žáci budou sami hodnotit
dosaženou úroveň svých znalostí v oblastech čtení, poslech, mluvení a psaní.
Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz zejména na: komunikativní kompetence
224
- 225 –
textu, formulace vlastních myšlenek, získávání informací a práce s nimi apod.); občanské
kompetence (život v multikulturní společnosti, znalosti o světě a jiných kulturách, tolerance k
hodnotám jiných národů, vztah k životnímu prostředí apod.). Z průřezových témat jsou ve
výuce cizím jazykům zastoupena všechna, tedy Občan v demokratické společnosti (v
tématech zaměřených na reálie, cestování, problémy společnosti apod.), Člověk a svět práce
(v tématu práce a zaměstnání, popř. koníčky), Informační a komunikační technologie
(především při využívání zdrojů informací), Člověk a životní prostředí (v rámci tématu
životního prostředí, přírody, počasí apod.). Co se týče propojení předmětů a
mezipředmětových vztahů, cizí jazyk se vztahuje zejména k předmětům společenskovědním.
225
- 226 –
Učivo
Žák
-
zvládá učivo v rámci tvarosloví,
základní pravidla užití členů
tvoří plurál
-
zvládá časování sloves v
přítomném čase
-
-
používá správně číslovky
-
tvoří zápor
-
užívá neurčitý podmět
-
používá správně předložky
-
zvládá pravidla větné skladby
německého jazyka a aplikuje
svoje vědomosti a dovednosti v
praktickém použití jazyka
vytvoří otázku
-
Počet
hodin
Podstatná jména
• používání a skloňování členu určitého
a neurčitého
• slabá podstatná jména
• skloňování podstatného jména v
jednotném a množném čísle
• podstatná jména bez členu
• složená podstatná jména – zásady
tvorby slov
• zeměpisné názvy zemí a měst,
obyvatelská jména
Slovesa
• přítomný čas sloves slabých, silných (s
odlučitelnými a neodlučitelnými
předponami), pomocných,
způsobových
Zájmena
• osobní
• tázací
• přivlastňovací
• záporná
Číslovky
• základní
• řadové (datum narození)
• vyjádření času
Zápor
• nein, nicht, kein, nicht mehr, kein mehr
Neurčitý podmět „man“, „es“
•
Předložky
• se 3. a 4. pádem
Stavba německé věty
• slovosled věty jednoduché oznamovací
– přímý a nepřímý pořádek slov
• tázací – zjišťovací a doplňovací otázka
t
Příslovce
• místa, času, způsobu
Spojky souřadicí
-
ovládá aktivně fonémy
německého jazyka
trénuje sluchovou percepci
Fonetický systém německého jazyka
226
- 227 –
Učivo
Žák
-
představí se a sdělí základní
informace o sobě
osobnost svého oboru
vyplní dotazník o sobě i
rodinných příslušnících
-
pojmenuje věci kolem sebe a
vlastnictví podle obrázků i
skutečnosti
-
označí různé potraviny a nápoje
vyjmenuje různé typy jídel, popíše
jejich složení a přípravu
srovná zvláštnosti stolování a
stravování u nás a v německy
mluvících zemích
sestaví nákupní lístek
-
-
-
-
-
definuje pojem volný čas
volnočasové aktivity
vypráví, jak tráví volný čas
popíše své koníčky
popíše dům, byt, pokoj
pojmenuje možnosti bydlení
diskutuje o problematice bydlení,
jeho kladech a záporech ve městě
či na venkově
orientuje se v nabídkách bydlení –
inzeráty
diskutuje o rozvržení domácích
prací mezi členy rodiny
používá správně různé pozdravy
představí se kolektivu
volí vhodné oslovení
sestaví pozvánku
komunikuje s hosty
vyjádří prosbu a přání
Počet
hodin
Osobní charakteristika, charakteristika
významných osobností
• osobní údaje – jméno, bydliště, místo a
datum narození, adresa, povolání,
zájmy, původ aj.
• charakteristika osobností mého oboru
Věci denní potřeby
Jídlo a stravování
• potraviny a nápoje
• stravování v rodině
• stravovací návyky u nás a v německy
mluvících zemích
• zdravá výživa
• příprava jídel – stolování
• v restauraci – výběr, objednání,
placení, typy stravovacích zařízení
• nákup potravin a nápojů v
supermarketu
Volný čas a práce, denní program
• popis každodenních činností, úkolů
• způsoby trávení volného času
• studovaný obor a zájmy
Bydlení
• možnosti bydlení
• bydlení ve městě a na venkově
• formy bydlení, popis domu
• dům, byt, ve kterém bydlím – klady,
zápory
• můj pokoj
• práce v domácnosti
Komunikační dovednosti
• zahájení a ukončení rozhovoru
• pozdravy a jeho formy
• představování
• telefonování
• oslovení
• vyjádření prosby a přání
• poděkování
• pozvání
• domluvení schůzky
• přijetí a odmítnutí návrhu
227
- 228 –
• rada
textem
-
-
svému oboru
228
- 229 –
Učivo
Žák
-
používá podstatná jména
zeměpisná
-
stupňuje přídavná jména a
příslovce
-
-
používá správně řadové číslovky
-
u sloves využívá perfekta
-
správně předložky
Počet
hodin
Podstatná jména
• zeměpisné názvy
Přídavná jména
• stupňování přídavných jmen a příslovcí
v přísudku
Zájmena
• Osobní
Číslovky
• řadové
Slovesa
• perfektum dalších silných a slabých
sloves
Předložky
• Předložky v časových údajích
• Předložky u zeměpisných jmen
229
- 230 –
2.ročník – tematické celky: 2 hodiny týdně, celkem 44 hodin
Učivo
Žák
-
-
-
vyjádří svůj tělesný a psychický
stav
diskutuje o zásadách zdravého
životního stylu
popíše průběh a projevy některé z
běžných nemocí
informuje o událostech a
činnostech všedního dne
vypráví o tom, co se stalo
dopoví příběh
projeví faktické znalosti o
geografických, demografických,
hospodářských, politických a
kulturních faktorech země dané
jazykové oblasti
ovládá slovní zásobu spojenou s
reáliemi
-
orientuje se v plánku města
zeptá se na cestu
popíše cestu k vybranému cíli
-
popíše nejzajímavější
pamětihodnosti města
je seznámen s historií rozděleného
Berlina a se současností hlavního
města Německa
-
-
vyhledá důležité informace o
místě svého vzdělávání, zpracuje
je a předá ostatním
-
popíše sortiment v obchodě
vyjádří svá přání a představy
zvládne jazykové situace spjaté
s nakupováním
vybere dárek k narozeninám a
vhodně formuluje gratulaci
-
Počet
hodin
Zdraví a nemoci
• lidské tělo
• tělesné a psychické stavy
• návštěva u lékaře (objednání,
prohlídka, léčení)
• zdravý životní styl
• popis úrazu, nehody
Činnosti všedního dne
Reálie německy mluvících zemí – Německo
• základní údaje
• práce s mapou
• zajímavosti
Orientace ve městě, popis cesty, služby
• centrum města
• plánek města
• cesta k nádraží, hotelu
• služby
Berlin
• postavení Berlina jako hlavního města
• pamětihodnosti
• historický význam města
Karlovy Vary
Dárky a nakupování
textem
-
-
svému oboru
230
- 231 –
Učivo
Žák
-
skloňuje přídavná jména
skloňuje stupňovaná přídavná
jména
-
-
aplikuje předložkové vazby sloves
ovládá konjunktiv préterita a trpný
rod
-
používá zájmenná příslovce
-
správně předložky a spojky
prakticky aplikuje v ústním i
písemném projevu
vedle jednoduchých vět používá
souvětí podřadná a souřadná se
správným slovosledem
-
Přídavná jména
• skloňování přídavných jmen
v přívlastku
• zpodstatnělá přídavná jména
• skloňování stupňovaných přídavných
jmen
Zájmena
• tázací zájmeno welcher, was fűr ein
• zájmena dieser, mancher, jeder, alle
Slovesa
• odlišné vazby
• odlišné předložkové vazby
• trpný rod, stavové pasivum
• konjunktiv préterita pomocných a
způsobových sloves
• opisný tvar s wurde
Příslovce
• zájmenná příslovce tázací a ukazovací
Spojky
• pořádek slov v souvětí podřadném a
souřadném
Počet
hodin
231
- 232 –
Učivo
Žák
-
-
-
-
-
-
-
-
-
popíše rodinného příslušníka,
významnou osobnost či skupinu
(vnější vzhled, pozitivní a
negativní vlastnosti, různé
postoje)
uvede charakteristické vlastnosti
pro svou profesi
vyjmenuje části oblečení podle
různých příležitostí a ročních
období
představí svůj styl oblékání
orientuje se v módních trendech
vede rozhovor v obchodě v
oddělení s konfekcí
pohovoří o systému vzdělávání
najde rozdíly v jednotlivých
systémech
charakterizuje běžná zaměstnání a
svou profesi
vyjádří svou představu budoucího
povolání
popíše vlastní školu
napíše žádost o místo a vytvoří
vlastní životopis
orientuje se v inzerátech
dokáže přiměřeně reagovat při
přijímacím pohovoru
z různých zdrojů získává
informace o kulturním životě a
prezentuje své kulturní zážitky
vyjadřuje své dojmy
seznámí spolužáky s vlastním
kulturním zážitkem
uměleckou osobnost
popíše svou cestu do školy
uvede různé typy dopravních
prostředků
přiblíží rodinné auto
vypráví o zkušenostech z
autoškoly
Vzhled a popis člověka, charakterové
vlastnosti, názorové postoje
Počet
hodin
Oblékání a móda
• různé styly oblékání
Školství, vzdělávání, volba povolání
• systém vzdělávání u nás a v Německu
• naše škola – vybavení školy a učeben,
obory vzdělávání, předměty, praxe
Hledání zaměstnání
• Inzeráty
• žádost o místo
• přijímací pohovor
• životopis
Zábava a kultura
• kulturní aktivity ve volném čase
• možnosti kulturního vyžití v mém
bydlišti
• televize, oblíbené pořady
• pouliční umění
Kultura a umění
• knihovny, četba
• německy psaná literatura
• galerie a výstavy
• významné umělecké osobnosti
Doprava, dopravní prostředky
• moje cesta do školy
• naše auto
• autoškola, řidičský průkaz
232
- 233 –
textem
-
-
svému oboru
233
- 234 –
Učivo
Žák
-
-
v rámci větné skladby tvoří
souvětí podřadná a souřadná
používá aktivně všechny osvojené
jevy
používá infinitiv závislý
-
jevy
-
jevy
-
jevy
Větná skladba
• vedlejší věty časové s wenn a als
• vedlejší věty vztažné
• věty příslovečné
• souvětí souřadné
Slovesa
• sloveso lassen
• préteritum slabých a silných sloves
• infinitiv prostý a závislý
Předložky se 2.a 3. pádem
Počet
hodin
Vyjádření času
Shrnutí mluvnických jevů
234
- 235 –
Učivo
Žák
-
-
-
představí svou rodinu
charakterizuje rodinné vztahy
vypráví o svém dětství
formuluje svůj vztah k prarodičům
vyjádří své představy o budoucím
partnerském vztahu
diskutuje o životě v přírodě
popisuje přírodní podmínky
charakterizuje počasí a roční
období
popíše negativní vlivy
vědeckotechnického rozvoje na
vyjadřuje svůj vztah k životnímu
prostředí
Počet
hodin
Rodina a mezilidské vztahy
• vztah rodičů a dětí
• rodina dříve a dnes
• mé dětství a výchova
• prarodiče
• partnerské vztahy
Člověk a životní prostředí
• krajinné typy
• počasí
• roční období
• věda a technika
• životní prostředí a jeho problémy
• ochrana životního prostředí
Svátky a zvyky
-
-
-
-
-
-
charakterizuje významné svátky
porovnává obyčeje a tradice u nás
a v německy mluvících zemích
ústně i písemně formuluje
blahopřání
vysvětlí význam cestování
charakterizuje různé způsoby
popíše přípravu na cestu,
rezervaci a ubytování v hotelu
sdělí písemně i ústně zážitek
z cesty
porovnává rozdíly mezi
navštívenými zeměmi
orientuje se v různých typech
komunikačních a sdělovacích
prostředků
uvede, jaké informace z nich
získává
Cestování
• význam a cíle cestování
• způsoby cestování a dopravní
prostředky
• přípravy na cestu
• cestovní agentury
• ubytování
• zážitek z cesty
• orientace v neznámém prostředí
Komunikační a sdělovací prostředky
• význam a funkce médií
• média dříve a dnes
• reklama
• internet, mobilní telefon, chat aj.
• zeměpis
• historie
• kultura
textem
svému oboru
235
- 236 –
-
236
- 237 –
SEZNAM ZKRATEK
ANJ
anglický jazyk
BOZP
bezpečnost a ochrana zdraví při práci
CITES
mezinárodní úmluva o obchodu s ohroženými druhy flory y fauny
CV
curriculum vitae (životopis)
D
dívky
DPZ
dálkový průzkum země
DVPP
další vzdělávání pedagogických pracovníků
EIA
Environmental Impact Assesment – posuzování vlivů na životní prostředí
EU
Evropská unie
EVL
evropsky významné lokality
GIS
geologický informační systém
GPS
Global Pozition System – globální triangulační systém navigace
H
hoši
HB
hmotný bod
IAM
instrumentální analytické metody
IKT (ICT) informační a komunikační technologie
IUCN
mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MZ
Ministerstvo zdravotnictví
PK
předmětová komise
PO
požární ochrana, ptačí oblast
REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
Sl.S.
sluneční soustava
SOO
spodní odbíjení obouruč
SPŽP
státní politika životního prostředí
SW
software
ŠVP
školní vzdělávací program
TV
tělesná výchova
ÚSES
územní systém ekologické stability
VKP
významné krajinné prvky
VOO
vrchní odbíjení obouruč
VOŠ
vyšší odborná škola
VŠ
vysoká škola
ZCHÚ
zvláště chráněná území
ZOZ
zdravotně orientovaná zdatnost
ZŠ
základní škola
ŽP
237

Školní vzdělávací program EKOLOGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript

Podobné dokumenty

Tisková zpráva - Spa Hotel Thermal

Den rodin 2016

426005 MHD 3 - Ostrov nám. - Pru˚myslová zóna