BRNĚNSKÝ KRAJ - CELKOVÝ ŽEBŘÍČEK
Transkript
BRNĚNSKÝ KRAJ - CELKOVÝ ŽEBŘÍČEK
JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA 2007), bylo to 28 týmů a 40 jedniček. Průměrně chodilo 22 týmů a 24 jedničkářů. Mezi vítěze se rozdělilo 84 pohárů a rozdalo 24.600 Kč. Všechna tato čísla byla na začátku ligy absolutně nemyslitelná, ale dnes jsou již zaběhnutým standardem pro Jižní Moravu. A to je dobře. Za tuto situaci si zaslouží ČFO poplácání po ramenou. Téměř z nuly se za jednu sezónu podařilo udělat z JM plnohodnotný fotbálkový kraj a to nejen mezi soutěžemi (turnaje, liga), ale i úrovní hráčů. Vzhledem k tomu, že na Jižní Moravě je jen jedno herní místo, kde by byly alespoň 2 Rosengarty (v Blansku), tak to nebylo vždy zrovna jednoduché. Na každý turnaj se muselo domlouvat jiné hrací místo, vozit a stavět stoly. Takový turnaj pro mne, a mé pomocníky, začínal v 8 ráno nakládáním stolů, ujetím 100 Km do Brna, pak ještě ty stoly postavit. Po turnaji, většinou kolem druhé hodiny ranní, stoly sklidit a hurá do Žďáru, zase 100 Km. V neděli ráno v 9 vstávačka, uklidit stoly a vrátit půjčený vozík. Většinou jsem pak celou neděli prospal, konec víkendu a v pondělí hurá do práce. A jelikož jsem se staral i o Vysočinu, tak jsme takovýto režim měli každých 14 dní. Ale i přesto jsem to dělal rád a s plným nasazením. Lidi totiž na turnaje chodili 35 a fotbálkem se bavili, a to pro mě byla ta správná odměna. :-) Nyní už je situace lepší. V Brně by se měl konečně objevit (snad spolehlivý) příkazník od Rosengartu, který by se měl o ty stoly starat. Teď už to bude brnkačka. :-) Určitě velký dík patří všem, kteří přidali ruku k dílu a pomáhali na turnajích, ať to byla pomoc se stavěním stolů, nebo s domlouváním klubů. Poděkovat musím i těm, co měli trpělivost a dokázali přejít nějaké ty chybky. A že vás bylo … miluju vás :-) CHCE TO VÍCE INICIATIVY Problém je zde ale s turnaji kategorie C, kterých bylo za tuto sezonu přesně 0. To je ale dáno tím, že hráči na brněnsku sami od sebe nevyvíjí žádnou aktivitu. Vždy si rádi počkají, kdo co pro ně připraví. Důkazem „lenosti“ brňáků je i stav, že poslední administrátor v kraji byl ze Žďáru n.S., a další bude z Rožnova p.R. Ptám se, kde je Brno? .-) Chtělo by to od všech více iniciativy a více aktivity. Vždy si říkejte, že když to neudělám já, tak to neudělá nikdo. I Brno může mít všechno to, co teď závidíme pražákům, turnaje 4 x do týdne, 11 ligových skupin, fotbálkové kluby, atd… Chce to jen BRNĚNSKÝ KRAJ - CELKOVÝ ŽEBŘÍČEK 1. 2. 3. 4. 5. Krchňák Z. (Kačena): Kreisler T. (Náměstek) Pražák Petr (Práža) Kovařík J. (Kovka) Brabenec Aleš (Brába) 1777 1627 1610 1377 1270 6. Horký Lukáš (Jaffa) 7. Hrbáček Ladislav (Krpáček) 8. Přibyl Jan (Jany špinavá noha) 9. Marek Vratislav (Vraťa) 10. Pulicar Oldřich (Olin) 1124 894 688 619 610 přidat ruku k dílu. Domluvte do vašeho oblíbeného podniku stoly, občas tam uspořádejte turnaj, a učte to hrát nové talenty. Věřte, že jinak to nepůjde! … SKOKANI ROKU Brnu fandím a sám jsem zde viděl několik neskutečných posunů. Tím největším je samozřejmě posun Práži do předních pozic reprezentačního žebříčku a Kačenův do čela SuperCZ. Dále pak i přestup Váši do týmu Rosengart. Velký posun vidím v hráči Krejsovi V. (Krsa), on sám se hodně zlepšil a tuto sezónu vedl tým, který má možnost dalšího růstu. Dalším hráčem, který podle mě udělal velký krok kupředu je Kramoliš Martin (Kraša). I Stehla se párkrát pěkně vyšvihl. Ale podle mě největší porok udělal Šmýd Radek, který se dokázal z absolutního začátečníka vypracovat na výborného brankáře. Samozřejmě tady plusy nekončí, ale právě tito hráči si podle mě zaslouží vypíchnout před ostatními. Ale abych jen nechválil, tak za největší herní propadák sezóny hodnotím hráče následovně (doufám, že jim to bude inspirací!!!): 1 2 3 4 5 6 7 The Incredibles Technický muzeum Pivovar Černá Hora Senkrovnáci Baroni z Blackfieldu Růžovej pomeranč Lamy ze mě Kol 24 24 24 22 20 19 23 V 22 18 13 10 7 2 0 JEDNOTLIVCI Krchňák Zdeněk Stehlík Michal Brabenec Aleš Horký Lukáš Kovařík Jan Velart Alexandr Pulicar Oldřich Řezníček Ondřej Dvořák Přemysl The Incredibles Technický muzeum Batyskaf - A Batyskaf - A Batyskaf - A Přátelé Technický muzeum Batyskaf - B Jádro 9. 9. 9. 13. 13. 13. 13. 17. Kreisler Tomáš Přibyl Jan Todorov Nikolas Klímová Petra Sedlák Zdeněk Stoger Petr Záhumenský Petr Kacetl Karel Já osobně se tímto z pozice administrátora s vámi loučím, je to doufám loučení přátelské. Novému administrátorovi přeji jasnou vizi do budoucna, pevnou ruku i nervy. :-) A myslete na to, že každá ruka přidaná k dílu zanechá nesmazatelný otisk… Váš Tomáš Náměstek Kreisler BRNĚNSKÝ KRAJ - LIGOVÁ TABULKA MJM: Brňáci Pražákům nakonec podlehli 1. 2. 3. 4. 5. 5. 7. 7. 9. 1) Pišný Marek - Jako by se nabažil jedním úspěchem na ČP, od té doby nebyl vidět. 2) Pulicar Olin - Kdybych měl v rukách co on, byl bych mistrem republiky. S tím co umí, je třeba mít větší úspěchy. 3) Silná Magda - Její nebezpečnost klesla, nebyla na turnajích vidět, netrénuje. 5) Slabyhoudek Jiří - Talent, který na počátku dokázal vyletět, ale nevydržel. Chybí mu účast na ČP. 6) Novotný Zdeněk - Dobrá technika, chybí zkušenosti. 7) Přibyl Jan - Ani jednou za sezónu nedokázal v turnaji prodat své dlouholeté zkušenosti. 8) Vyskočil Martin - V jeho návrat na turnaje už snad nikdo nevěřil, já ano. (5 z 19 turnajů je ale dost málo) Batyskaf - B Pivovar Černá Hora Přátelé Pivovar Černá Hora Pivovar Černá Hora Jádro MJM: Mary má špinavou ruku VP R 1 2 2 0 0 0 1 PP 1 0 2 1 0 1 1 P 0 4 7 11 13 16 21 Skore 205:85 197:93 169:123 136:129 126:114 58:171 51:227 Legy 457:232 446:269 395:309 334:318 303:283 159:373 168:478 BO 69 58 45 31 21 7 3 JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA 36 Vysočina - hodnocení sezony 2006-2007 Vysočina zřejmě zažívá výměnu fotbálkových generací, akorát mám pocit, že chybí ta nastávající. Kluci z Třebíče staví domy a zakládají rodiny, je jasné, že na fotbálek už nemají čas, ani myšlenky. Žďáráci mění střední školy za vysoké a tak se stěhují do jiných měst. Jihlaváci dělají bůhvíco. S Havlíčkovým Brodem to vypadalo nadějně, do nové ligy se chtěly přihlásit alespoň 3 týmy, ale po turnaji pořáda- ném u nich, na který přijely hvězdy z celé Vysočiny, Brna i Prahy, se asi hráči zalekli rozdílné herní úrovně a od té doby se po nich slehla zem. Ta rozdílná úroveň zde nikdy nedělala dobrotu. Spousta nadějných hráčů nevydržela jezdit si na turnaje pro porážky a učit se tak od lepších. Největší chybou je ale to, že nejlepší hráči jdou raději na místní turnaj o flašku, než aby jeli v ten stejný termín na Český pohár a učili se tam od lepších, o zahraničním turnaji nemluvě. Úroveň se tak v určitých městech vůbec nezlepšuje a navíc žádní noví hráči nepřibývají. Nyní ale budou mít všichni stejné šance, blíží se nová sezóna a všichni v lize budou vlastně začátečníci. Ti trošku zkušenější budou moci konečně vystoupit ze stínů „předchozí generace“. Bohu- žel jsem si takto loučení s „mojí“ Vysočinou, s takovouto nejistou budoucností, opravdu nepředstavoval. Přesto ale doufám, že se zde rychlé tyče jen tak točit nepřestanou. Držím vám všem palce a přeji hodně štěstí, jak na pískovaných sklech, tak i v životě. Tomáš Náměstek Kreisler KRAJ VYSOČINA - ŽEBŘÍČEK DVOJICE 1. 2. 3. 4. 5. Kramoliš Martin Kovařík Jan Krchňák Zdeněk Brabenec Aleš Pražák Petr The Incredibles Batyskaf - A The Incredibles Batyskaf - A The Incredibles 6. 7. 8. 9. 10. Kreisler Tomáš Řezníček Ondřej Horký Lukáš Hrbáček Ladislav Fila Vladimír Batyskaf - B Batyskaf - B Batyskaf - A Masters Třebíč eL-A-eM-A team KRAJ VYSOČINA - LIGOVÁ TABULKA KRAJ VYSOČINA - ŽEBŘÍČEK JEDNOTLIVCI 1. 2. 3. 4. 5. Brabenec Aleš Krchňák Zdeněk Kreisler Tomáš Kovařík Jan Horký Lukáš Batyskaf - A The Incredibles Batyskaf - B Batyskaf - A Batyskaf - A 6. 7. 8. 9. 10. Hrbáček Ladislav Pražák Petr Fila Vladimír Fischer Miloš Kučera Daniel Masters Třebíč The Incredibles eL-A-eM-A team Batyskaf - A eL-A-eM-A team 1. 2. 3. 4. 5. Batyskaf - A Masters Třebíč eL-A-eM-A team Kapitáni Batyskaf - B Kol 16 14 12 14 16 V 15 9 5 3 3 VP 1 0 0 0 0 R 0 0 0 0 0 PP 0 0 0 1 0 MJM: Nejlepší dvojice MJM: Nejlepší jednotlivci: 2 - 1 - 3 MJM: Hrbáček zabral a převálcoval Krchňáka s Brabencem MJM: Finále jedniček MJM: Technické muzeum vs. Masters Třebíč P 0 5 7 10 13 K 0 0 0 0 0 Skore 124:69 106:62 77:67 69:100 57:135 Legy 279:192 249:181 179:166 185:229 169:293 BO 47 27 15 10 9 JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA 37 Závěrečný turnaj Vyhlášení lig a turnajů pro Vysočinu a Jižní Moravu 25. 7. 2007 se v klubu Baronů z Blackfieldu konal závěrečný losovaný turnaj s vyhlášením lig a žebříčků. Zajímavostí turnaje byl systém, kdy se po každém kole pavouka znovu losovalo. Navíc pro ty dříve vypadnuvší byly ještě skupiny a mohli se tak zachránit. Každý si tak zahrál nejméně 5 zápasů. Není důležité psát nějakou reportáž o tom kdo hrál nejlépe a komu se zas nedařilo, šlo zde hlavně o to se pobavit. A to se myslím podařilo parádně. V pauzičce byl malý nenápadný proslov, nejlepším se rozdělily finanční šeky, předaly se poháry a mohlo se (v turnaji) pokračovat dál. Díky všem za milé překvapení, … Mičuda už má své místo. The Incredibles - 1. místo - jižní Morava Pivovar Černá Hora - 3. místo - jižní Morava Batyskaf „A“ - 1. místo - Vysočina Technický muzeum - 2. místo - jižní Morava Masters Třebíč - 2. místo - Vysočina Trofeje pro nejlepší JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA 38 Tým Batyskaf „A“ mistrem republiky družstev místa. Cílem všech však byl postup ze skupiny, nakonec jsme po těžké cestě turnajem dokráčeli až na vrchol. Pro celý tým to byl obrovský “nadplán“. Jak to že jste vyhráli? Poraďte ostatním jak na to! Co všechno musí člověk (celý rok) dělat, aby se stal Mistrem republiky? Brába: Vyhráli jsme, protože jsme do toho dali srdce a hlavně se hrou dokázali bavit a byli jsme maximálně uvolnění. Za výhrou stojí spousta hodin cílevědomého tréninku. Jaffa: Do Prahy jsem přijeli řádně nahecovaní. Opravdu jsme se tam těšili a taky hodně trénovali. Hlavně Brába a Kovka, ti dva to brali opravdu zodpovědně. Co poradit? Trénovat, trénovat, jezdit po turnajích a zase trénovat … a taky je důležité mít den a hodně štěstí. Kovka: Výhře pořád snad nevěřím. A jak na to? Člověk musí fotbálkem žít, obětovat mu spoustu času, jezdit na turnaje a zbytek přijde! Rauš: Myslím, že k vítězství nám pomohl hlavně skvělý týmový duch. Atmosféra byla naprosto uvolněná a přátelská. Na druhé straně je samozřejmě velká dřina. Především Kovka a Brabi na sobě opravdu tvrdě pracovali a za poslední rok udělali obrovský krok kupředu. K fotbálku patří jak tvrdá práce, tak i zábava. My jsme si prožili oboje. Brabenec - Horký Složení týmu na republice: Brabenec Aleš (Brába) – brankář - univerzál Horký Lukáš (Jaffa) – brankář - univerzál Kovařík Jan (Kovka) – útočník - univerzál Rouš Tomáš (Rauš) – brankář - univerzál Dokázali jste nemožné. Je to pro vás, a určitě nejen pro vás, absolutní pohádka. Vyhrát MČR (družstev) je určitě snem každého, zatím se to ale podařilo jen 3 týmům. Sesadili jste z trůnu neohroženého šampióna let minulých, tým ROSENGART. Všichni gratulujeme!!! Jaké jste měli ambice na začátku a v průběhu sezóny? Brába: Samozřejmě nejvyšší .-), ale na ligu jsme se moc nesoustředili, protože na Vysočině bylo 5 týmů, nebyla žádná konkurence ani motivace. Jaffa: Na začátku sezóny jsem si vzal za cíl být tak do 30. místa v SuperCZ. Bohužel se to nepovedlo. Nevydařily se České poháry a následně ani MČR nedopadlo podle mých představ. Alespoň že vyšlo to MČR juniorů. Kovka: Co se týče družstev, tak to nebylo nijak vysoké. Soustředil jsem se na jednotlivé turnaje. Ani jsem do poslední chvíle nevěděl, jestli se MR vůbec zúčastníme. Rauš: Zprvu, kdy se rozjížděla liga Vysočiny, jsem si nedělal velké ambice. Spíše jsem neuvažoval o něčem, jako je Mistroství republiky družstev. Snažil jsem se užívat si každý ligový zápas, bral jsem všechny hodně emotivně. Především pak s nebezpečnou Třebíčí, se kterou jsme hráli o postup do Prahy. Až během napínavého a vyrovnaného zápasu jsem si uvědomil, jak blízko jsme od velkého turnaje. V ten moment jsem dělal vše pro to, abych se do Prahy podíval. A jaké na MČR? Brába: Na MČR jsem chtěl skončit nejhůř 7-8. a za velký úspěch bych považoval obhajobu loňského umístění. (5. místo) Jaffa: Nutností byl postup ze skupiny. Přál jsem si alespoň obhájit loňské 5. místo, všichni by jsme to brali jako úspěch. Kovka: Hlavní bylo se dostat ze skupiny, měl jsem cíl skončit aspoň jak minulý rok, ale moc jsem tomu nevěřil. Rauš: Batyskaf v minulém roce dosáhl velmi dobrého pátého místa. Tým se obměnil a místo Náměstka a Řeziho jsem byl v Praze já. Chtěl jsem úspěch z předešlého roku vyrovnat, skončit do onoho pátého Jaký byl nejtěžší zápas? Jestli teda vůbec byl nějaký? .-) Brába: Finále. Průběh nenasvědčoval tomu, že vyhrajeme. Jaffa: Poslední zápas ve finále. Všichni věděli, že to bude na Kovkovi s Brábou a bylo jasné, že to bude dřina. Kovka: Těžké bylo finále, hlavně kvůli nám samotným. Nevím, jestli jsme propadli pocitu sebeuspokojení nebo únavě, ale ¾ zápasu jsme nehráli na to, na co jsme měli. Rauš: Přetěžké byly úvodní zápasy s Wikings, pokud mám však vybrat ty s nejšťastnějším koncem, pak to byly dozajista dva zápasy s Rosengartem za stavu 2:6. To jsme už byli jednou nohou ve vlaku do Žďáru... Snížit na 4:6 se nám s Jaffou podařilo opravdu jen z posledních sil a s velkou námahou. Kovkovi a Brabimu naštěstí síly vydržely ještě na další dva rozhodující zápasy. Jaké byly pocity po posledním gólu? Kdo ho vůbec dával? Brába: Měl jsem obrovskou radost… Poslední 2 zápasy byly v naší režii a začínal jsem zase věřit. Kovku jsem takhle hrát ještě neviděl. On dával ten poslední gól a nikdo jiný by si to ten den ani nezasloužil. Dotáhl tým až na vrchol a měl to asi za odměnu, že to mohl zavřít právě on. :-) Jaffa: Kovka měl matchball, míč měl na trojce a vzal zkušeně timeout. Modlil jsem se, aby to tam spadlo, ale bohužel nedal. Míč se mu odrazil zpět na pětku. Znova prohodil a tentokrát už z trojky skóroval. Teprve až teď jsme začali chápat, že jsme to fakt dosáhli, je to tam. Myslím, že do té doby nikdo skutečně nevěřil. Kovka: Na poslední gól si pamatuji moc dobře, dal jsem ho já. Pocity byly velice smíšené a rozhodně v nich nebyla radost. Spíš jsem cítil provinění, protože jsem při posledním prohozu fauloval. Soupeř sice faul nehlásil, ale čisté to nebylo a já to věděl. Hrál jsem za celý tým a dobrovolně se takový míč nevrací. Proto jsem si ten gól neužil, tak jak bych chtěl. Rauš: Vím, že jsem poslední zápas sledoval z povzdálí, nemohl jsem vydržet napětí u stolu. Byly to obrovské emoce. Poslední gól dal Kovka, krátkým pinshotem. Odraz míčku od branky najednou nezněl tradičně, byl to ten nejkrásnější zvuk, který jsem za celé dva dny strávené v Praze slyšel. K vašim herním pozicím jsem všem přidal slovo „univerzál“. Každý z vás si totiž na republice zahrál na obou postech. Jak je to možné, že dokážete dobře zahrát jak v útoku, tak i v bráně? Brába: Je to o tréninku a počtu nahraných turnajů. A hlavně jedničky. Do každého zápasu jsme šli s tím, že já a Kovka musíme všechny své zápasy vyhrát, což se občas povedlo a kluci dělali body i ve chvílích, když jsme to nečekali. Jaffa: Jezdíme hodně turnajů a snad pokaždé máme jiného spoluhráče. Ve hře se snažíme hodně taktizovat a prohazujeme. Je pak pro soupeře těžší číst naši hru. A navíc všichni hrajeme jedničky a tam to nejde být prostě jen brankář nebo útočník. Kovka: Chtěl bych kluky moc pochválit, mohou na sebe být pyšní. Nemohu jim téměř nic vytknout. Jsem rád, že jsem mohl být jedním z nich. Rauš: Kluci hráli prakticky všude, mohli se kdykoli během zápasu vyměnit a nebyla vidět žádná změna výkonnosti. Je vidět, že trénují jak bránu, tak i hru vepředu. Nikdo nechce zakrnět na jedné pozici. Já jsem se do útoku dostával sporadicky, abych jim pomohl z občasného střeleckého trápení. Naštěstí nám to vycházelo. Bráby jsem se v jednom rozhovoru ptal, jak si představuje jeho ideální tým. Tenkrát odpověděl, že by k sobě vzal Relého, Ruleta a Závina. Platí to pořád? Brába: Rulet už ne, sice má zkušenosti a možná i přehled, ale jeho technika je mizivá. Teď by to vypadalo: já, Kovka, Práža, Relé, Závin a Míra. JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA Kovařík - Rouš A co ostatní? Koho by k sobě vzali? Jaffa: Přijeli jsme jako tým a odjeli jako ideální tým :-)) Bral bych Kovku, Prážu, Brábu, Denise Vrkoče Kovka: Brabi, Relé, Míra a Závin. Já bych jim motal omotávky a nosil pití. :-)) Rauš: Ze současného týmu bych nedokázal nikoho vyměnit. I když bylo vítězství na republice velmi těžké a všichni jsme se pořádně nadřeli, moje sestava je Kovka, Brabi, Jaffa. Jaké máte doma stoly. Co a jak trénujete? Jak ten stůl hodnotíte? A co další stoly? Brába: Mám rád Rosengart, Garlando a Tecball. Dlouho jsem se hledal na pětce, ale teď po MS (Švýcarsko, Rakousko) už v tom mám konečně jasno, jak na to. Doma mám Rosengart. Jaffa: Mám doma Garlando. Nejraději ale hraji Rosengart. Jde na něm totiž hrát všechno, nemá omezení jako jiné stoly. Držím „nám“ palce, aby se Rosec konečně prosadil více ve světě. Češi na něm mají velký náskok a určitě se pak posuneme do vyšších příček žebříčků ITSF. Kovka: Mám doma Garlando. Trénuji stahovačku, pin-shot, podsek a co mě napadne. Mám rád Rosengart, Tornado a Tecball. Rauš: Nevím, jestli se můj stůl dá nazvat stolem. Nejvíce se asi podobá Tornádu, je totiž zhotoven na zakázku. Rozhodně se však po tréninku na něm nedá odjet na tur- naj. Musím chodit do našeho klubu a tam trénovat na Rku, což je zároveň můj nejoblíbenější stůl. Měli by jste teď jít ostatním příkladem. Co třeba si udělat zkoušky na rozhodčí?! Brába: Asi ne. Jaffa: Raději ne, pískání není nic jednoduchého. Asi bych to ani neu- Mistr republiky Batyskaf A 39 měl. Navíc bych chtěl být s každým zadobře, a to rozhodčí prostě nemůže. Až se hráči naučí více respektovat rozhodčího a nebudou přenášet emoce ze hry do normálního života, tak do toho možná půjdu. Kovka: Chtěl bych, ale nějak jsem se k tomu zatím nedostal. Rauš: Rozhodovaní raději nechám jiným, s radostí zůstanu u madel. Pokud je řeč o příkladu, snažím se přátelům, kteří mají o fotbálek zájem, tento sport přiblížit a dát jim rady do začátku. I přes stoupající popularitu je třeba k fotbálku přivést stále více lidí. se. V Polsku a Rakousku to tak rozhodně není. Jaffa: Rozhodně chválím, ČFO je měsíc od měsíce lepší a lepší. Díky za celou sezónu, už se těším na další. Kovka: Pochvala! Kvalitní organizace, lepší než v okolních zemích. Rauš: ČFO letos odvedla velmi kvalitní práci, kterou samozřejmě může v nastávající sezóně opět trošku vylepšit a spokojenost hráčů tak bude nadále jen stoupat. Ale je to spíš otázka pro Brabiho s Kovkou, oni objíždějí zahraniční turnaje a mohou je srovnávat s tuzemskými. Máme konec sezóny, je čas bilancování. Zkuste zhodnotit celou sezónu, jak se vám dařilo? Brába: Na to, že jsem toho měl dost do školy, tak jsem vcelku spokojen, mám pohár z ČP, pohár ze SP, MČR družstev a MS Garlando. Jaffa: SuperCZ do 30. místa nevyšlo, ale stěžovat si nemůžu. Byla to úspěšná sezóna. Kovka: MČR juniorů, double na Slovenském poháru a MČR družstev… Chybí ale mi vetší zahraniční úspěch na jiných stolech. Jinak sezónu hodnotím pozitivně. Rauš: Pochopil jsem, že je nesmírně důležité sbírat zkušenosti z velkých turnajů. Ty jsem bohužel neobjížděl, což se na mé sezóně podepsalo. Mohla být úspěšnější z pohledu výkonnosti i postavení v žebříčcích. Nyní však vidím velkou výzvu v MČR juniorů. Kdyby se mi podařilo uspět, budu rok 2007 hodnotit jako nadmíru úspěšný. Je něco, co by jste rádi někomu vzkázali? Brába: Chtěl bych hlavně poděkovat babičce s dědou za chutné obědy a tátovi za vydatné večeře. :-) Jaffa: Největší poděkování bych chtěl samozřejmě poslat „našemu tátovy“ Náměstímu. On mě na začátku trénoval, vozil po turnajích, i když věděl, že to se začátečníkem bude přítěž. Poděkování mu patří i za celou Vysočinu a Jižní Moravu, že se pro nás obětoval a převzal administrátora, aby se tu vůbec mohlo hrát. Udělal pro nás pěknou sérii turnajů, kde jsme si mohli super zahrát, potrénovat a pobavit se… Snad jsme mu to takto mohli aspoň trošku splatit. Vypadá to, že odvedl dobrou práci! :-) Kovka: Chtěl bych poděkovat Náměstkovi, udělal toho pro fotbálek mnohem víc, než kdokoli z nás. Bez něho bychom určitě nevyhráli a možná ani nehráli. Děkujem a s tím koncem kariéry si to rozmysli. Rauš: Snad jen poděkovat v dresu ČFO končícímu Náměstkovi, který na Vysočině a v Brně dokázal organizovat kvalitní ligu a turnaje plné zábavy a krásných zápasů. O tom je fotbálek. A jak se tato sezóna povedla ČFO? Zkuste porovnat turnaje u nás s turnaji ve světě. (Polsko, Švýcarsko, Rakousko, Slovensko, …). Brába: ČFO musím pochválit, na turnajích žádné stoly nestojí a hraje LIBERECKÝ KRAJ 40 Last cup v Legendě Tradiční závěr sezóny na terásce pohodového libereckého klubu a zároveň vyhlášení všech regionálních výsledků Nový administrátor se představuje Ti z Vás, kteří se účastnili posledních libereckých pohárů si jistě všimli, že Anke začalo narůstat bříško. Budou tedy s Daliborem mít zcela nové starosti a radosti, a proto mi dovolte představit se Vám jako jejich nástupce v roli administrátora libereckého kraje v rámci ČFO. Jelikož jsem v této roli zcela nový a nezkušený, mohu si směle nasadit růžové brýle a malovat si, že se to na severu Čech vrátí do starých rozjetých kolejí, kdy místní špička sbírala nejvyšší příčky i na turnajích celorepublikové úrovně. Pokusím se pro tento účel vynaložit maximum svých sil, a třeba i najít nějaký ten potenciál ve svých organizačních schopnostech. Uvidíme. Foosballu zdar, Libor Čejna. V Legendě se každý rok rozdávají trofeje těm nejlepším v kraji. Je mi až trapně. Každou sezónu se touhle dobou v Trefě rouháme, jak nám vyšlo počasí na závěrečný turnaj. Dobré počasí je totiž na turnaji konaném na terásce ještě důležitejší než studené pivo. A každý rok se hrozíme toho, že nás za rouhání stihne spravedlivý trest v podobě poctivé letní bouře, neřku-li krupobití. Je pravda, že letos to nejdříve vypadalo, že nás pán bůh už konečně potrestá – když se okolo poledne začali scházet první fotbálkáři, zimomřivě se choulili do mikin a proklínali své krátké bermudy a sandály bez ponožek. Sychravých 12 stupňů nad nulou opravdu nevypadalo moc nadějně. Nicméně nepršelo, tak jsme mohli začít. Mezi sedmnácti přihlášenými páry samozřejmě nechyběli horcí favorité na umístění v celkovém žebříčku dvojic (žebříček jednotlivců byl už uzavřen a pořadí bylo jasné). „Vetřelce z Hořic“ (viz rozhovor) na prvních dvou pozicích mohl ohrozit už jenom třetí Karel Kušnír. To by se ale nesměl nechat v semifinále pravé strany poslat nalevo dvojicí Čejna-Major a vzápětí dopustit porážku od Jardy Přibyla a Lukáše Jedličky, kteří ten den byli opravdu ve formě. Pod duem Trnovský – Žižka se tedy trůn neotřásl a jako první mimoliberečtí obsadili nejvyšší příčky našeho žebříčku dvojic. Nejúspěšnějším hráčem „libereckým“ se stal Karel Kušnír, který v konečném pořadí dvojic bral bronz a v žebříčku jednotlivců zlato. Kuriozní byla turnajová účast dvou rodinných klanů. Marcel Adam s sebou vzal oba své kluky – Dominika i Lukáše, a barvy klubu Legenda zase hájili synové majitele Franty Tomeše – Honza a Vojta. A aby toho nebylo málo, tak Tomešovi jsou z Hořic a tím se nám ten kruh pěkně uzavřel :-). Dlužno dodat, že nakonec se na nás – až na krátkou, doslova minutovou přeháňku - usmálo i to počasí. Foto otcovské č. 1 - Klan Adamových Foto otcovské č. 2 - Klan Tomešových LIBERECKÝ POHÁR IX. - DVOJICE 1. 2. 3. 4. 5.-6. Finále pod širým nebem - Daníček/Dolejš vs. Čejna/Major Major Jiří – Čejna Libor Daníček Jan – Dolejš Jiří Trnovský Dan - Žižka Pavel Jedlička Lukáš – Přibyl Jaroslav Adam Marcel – Kušnír Karel Kubec Vojtěch – Toman Lubor 7.-8. Vojtíšek Lukáš – Junek Jiří Hykyš Kamil – Sakalová Hana 9.-12. Špička Jan – Mráz Mája Raba Pavel – Bělohlavá Anna Krejčí Michal – Čížek Pavel Hurda Jan – Rückl Přemysl 13.-16. Čapek Jan – Jirák Petr Adam Dominik – Adam Lukáš Šikl Jan – Jirků Kamil Berger Dalibor – Třešňák Pavel 17. Tomeš Jan – Tomeš Vojtěch LIBERECKÝ KRAJ 41 Sbohem a šáteček… … chtělo by se mi říct spolu s klasikem (a tím nemyslím Radegast) a zamáčknout při tom slzu. A za těch pár let, co se spolu s Daliborem na oko tváříme, že to tady organizujeme, si trochu té melancholie snad mohu dovolit. Turnaj v Legendě pro mě nebyl jen posledním v této sezóně, ale na dlouhou dobu posledním vůbec. Někomu by se třeba mohlo zdát, že v pokročilém stupni těhotenství a během šestinedělí bych funkci administrátora zvládla levou zadní. Což o to – termín mám v půlce září – to by mi tak akorát vyšlo na začátek příští sezóny. Během turnajů bych si jen tu a tam odskočila nakojit a přebalit, startovní listina by byla samý flek od blinkání a první zoubky by si naše ratolest mohla prořezat na balóncích JGC. Já už mám ale posledních pár měsíců žebříček hodnot nastavený přece jen jinak a fotbálek už rozhodně nepatří mezi favority. Navíc si myslím, že „mladá, čerstvá krev“ v podobě nového admina vůbec nebude na škodu – ba naopak by to mohla být ta správná cihla hozená do klidných vod libereckého rybníka. Takže ať vám to hraje jedna báseň, ať to nové koště, co po mně přijde, zametá líp než já a ať se vám konečně daří porážet Pražáky :-)) Paměť je hrozná věc – má tendence bagatelizovat, zasouvat špatné vzpomínky a promítat hlavně ty dobré. Dneska mi některé situace, které jsme museli pod tlakem řešit, připadají, jako bych je ani neprožila já. Všechny křivdy a hádky jsou zažehnány. Zůstává mi jen ta nostalgie, plný šuplík a disk fotek a průkazka člena ČFO s poslední známkou 06/07. A jedno jégécéčko na ty zoubky :-). Anke Ocenění hráči libereckého žebříčku dvojic LIBERECKÝ POHÁR VIII. - DVOJICE 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7.-8. Trnovský Dan - Žižka Pavel Staněk Štěpán – Kušnír Karel Tkáč Marek – Haltuch Štěpán Jedlička Lukáš – Junek Jiří Todorov Nikolas – Černý Martin Daníček Jan – Dolejš Jiří Major Jiří – Zemánek Jakub Krejčí Michal – Brodský Tomáš 9.-12. Čapek Jan – Berger Dalibor Coufal Jakub – Bendl Tomáš Tancoš Miroslav – Horvát Marek Blažek Jaroslav – Rückl Přemysl 13.-16. Žiga Jakub – Žiga Robert Adam Marcel – Adam Dominik Čejna Libor – Čížek Pavel Wagner Martin – Konečný Kryštof LIBERECKÝ POHÁR VIII. - JEDNOTLIVCI 1. 2. 3. 4. 5.-6. Kušnír Černý Todorov Žižka Krejčí Haltuch 7.-8. Konečný Jedlička 9.-12. Rückl Dolejš Coufal Zemánek 13.-16. Čejna Čížek Daníček Tkáč 17.-24. Bendl Adam Marcel Berger Major Trnovský Blažek Junek Brodský 25.-32. Horvát Staněk Adam D. Tancoš Žiga Robert Čapek Wagner Žiga Jakub Ach, ta liga! Orel Turnov v celé své kráse - zleva Pavel Třešňák, Anton Křemenák, kapitán Tomáš Brouček a Dalibor Berger Tak jsme se na začátku sezóny radovali, že se nám konečně podařilo přesvědčit i hráče z Českolipska, aby zkusili hrát ligu. Měl to být nultý ročník a za těch pět týmů jsme byli věru rádi. Zastoupení bylo poměrně pestré – Česká Lípa, Nový Bor, Doksy, Mimoň a Varnsdorf. Měli jsme představu o dvou oddělených soutěžích (českolipská a liberecká), jejichž vítězové by si to na konci sezóny rozdali o postup na MČR družstev. Leč administrátoři míní a hráči mění. Po prvních pár zápasech se českolipská liga odporoučela do věčných lovišť a jediný, kdo do poslední chvíle ještě projevoval nějakou aktivitu, byl tým Soda Effect (z České Lípy). Nicméně i těm brzy pohár trpělivosti přetekl a pokusy o domluvu a odehrání zápasů s ostatními týmy vzdali. Ovšem ani Liberecko nezůstalo bez skvrny na štítu – a mezi hříšníky, kteří neodehrávají zápasy, nepatří kupodivu pouze nováčci (např. Legendární Total Provar), ale třeba také tým, který mohl mít ambici na jeden z medailových postů – Monkeys z Jablonce nad Nisou. Všechna tato rozčarování na opačné straně vyvažují chvályhodné výkony. Zejména bych vyzdvihla tým Orel Turnov, jehož ligová premiéra se dá bez nadsázky nazvat famózní. Na jejich počáteční rozkoukávání los nemohl být krutější – hned ve druhém a třetím kole narazili na nejsilnější týmy Liberecka – Tasmánské čerty a Futuramu. Čertům sebrali čtyři hry a Futuramě dvě, což lze považovat za velmi solidní výsledek. Pak se ale začalo blýskat na lepší časy – nejdříve se zadařilo proti klukům z Jean-Claude Vám Dáme (rovněž nováček v soutěži, ale na soupisce se skvěla i jména ostřílených hráčů jako třeba Mája Mráz nebo Jarda Přibyl) - 8:4, a hned příští kolo senzačně dovedli zápas do vítězného prodloužení proti Monkeys (kteří stáli především na útočné hře Jakuba Zemánka a Dušana Franzke). V druhé polovině už byli favoritům soutěže lepšími soupeři. S Tasmánskými čerty se jim dokonce podařilo uhrát bod v prodloužení. Nakonec si turnovští Orli mohli hrdě pověsit na krk medaile za třetí místo v liberecké lize. Myslím, že málokdo čekal, že triumvirát liberecké ligy doplní právě černý kůň z Turnova. Měli jsme v plánu rozhovor s kapitánem Orla – vynikajícím turnovským šachistou Tomášem Broučkem, ale nebylo nám přáno – zabránil nám v tom jeho úraz s následným pobytem v nemocnici. LIBERECKÝ POHÁR VII. - DVOJICE 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7.-8. Trnovský Dan - Žižka Pavel Major Jiří – Přibyl Jaroslav Kušnír Karel – Daníček Jan Dolejš Jiří – Straka Václav Čejna Libor – Krejčí Michal Berger Dalibor – Raba Pavel Junek Jiří – Jirků Kamil Vojtíšek Lukáš – Fuchs Matěj 9.-12. Zemánek Jakub – Adam Dominik Adam Marcel – Franzke Dušan Jedlička Lukáš – Mráz Mája Blažek Jaroslav – Rückl Přemysl 13.-15. Vendég Milan – Drobný Michal Volf Jiří – Čapek Jan Bubák – Třešňák Pavel LIBERECKÝ POHÁR VII. - 2BALL ROLLERBALL 1. 2. 3. 4. 5.-6. Čejna - Krejčí Beger - Junek Blažek - Rückl Daníček - Kušnír Major - Jirků Volf - Čapek 7.-8. Přibyl - Raba Adam D. - Zemánek 9.-11. Dolejš - Franzke Jedlička - Mráz Adam M. – Adam Lukáš
Podobné dokumenty
jednací řád ZO 2015
odpovědnostia stanovenítermínusp|nění
usnesení'
(5)Předk|ádané
musí
zpracovány tak, aby umoŽni|yč|enům
,TaleF|y- posoudit
.být
zastupite|stva
komp|exně
proniematifu
á pňjmoutúčinná
opatření.