Techniky čalounění - semináře moderní technologie

Evropský sociální fond
Střední škola umělecká a řemeslná
"Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti"
Projekt
IMPLEMENTACE ŠVP
Techniky čalounění
Techniky čalounění dělíme na dvě části na novodobou a klasickou technologii ,ale abychom
se dozvěděli vše podstatné musíme začít od začátku.
Podle použitých materiálů rozlišujeme klasickou a současnou technologii čalounění.
Vývoj čalounění nábytku má přímou souvislost s celkovým vývojem lidské společnosti, vývojem
kultury bydlení, zejména však s vývojem politické a hospodářské situace.
K vzniku čalounických cechů došlo na našem území v průběhu 17. a 18. století. Před tím se
čalouněním zabývali řemenáři a sedláři. Průmyslový charakter získalo čalounictví až v poválečném
období, při vzniku nábytkářského průmyslu a lidových výrobních družstev. V současné době je
čalounictví organizačně přičleněno k oboru výroby nábytku, kde tvoří zhruba jednu třetinu z
celkové výroby. Již na začátku čalounické výroby se začala používat klasická technika ,kterou dnes
nazýváme klasická technologie. Klasická technologie využívá klasické přírodní materiály, čalounění
se může provádět s pružinami nebo bez pružin.
•
•
•
•
•
•
•
KLASICKÁ TECHNOLOGIE ČALOUNĚNÍ
Klasická technologie čalounění se vyznačuje používáním přírodních materiálů Žíně
africká trávy
peří
bavlna
Doplněných- kovovými pružícími prvky,
ručním zpracováním těchto matriálů
vysokou pracností
požadavky na individuální znalosti
řemeslné zručnosti dělníky
Klasická technologie se dělí na čalounění bez kovových pružících prvků a s kovovými
pružícími prvky.
Bez pružinové čalounění bývá- nižší, tužší, čalounění s pružinami se vyznačuje vyšší
pružící vrstvou s různým stupněm měkkosti.
Bez pružinové čalounění se uplatňuje u židlí a lůžkového nábytku (matrací).
Čalounění s pružinami se uplatňuje u sedacího nábytku (pohovek, křesel).
Mohou se vyskytnout i jiné kombinace. V zásadě se kovové pružící v klasické technologii
uplatňují vždy, když vzniká požadavek pohodlného sezení nebo ležení při dlouhodobém
odpočinku.
V druhé polovině 20. století, v období obrovského rozmachu průmyslové výroby čalouněného
nábytku, nahrazují pružiny různé polyuretanové pěny, které zároveň plní i funkci výplňovou.
Výrobní proces se tak výrazně zjednodušuje a urychluje.
.Nejprve se začíná zpracovávat kaučuk a další přírodní materiály, které se míchají s různými pojidle
a později se začínají vytvářet i zcela nové syntetické materiály .
S vývojem těchto materiálů se dostáváme k druhému typy čalounické techniky a tou je novodobá
technologie.
Současná technologie využívá nové materiály hlavně pěnové, které zjednodušují a urychlují výrobu.
Nejčastěji se používá PUR pěna o různé hustotě. Čalouněný tvar vyrobeným slepením pěnových vrstev
o různé hustotě se nazývá sendvičový. Jako podklad pod čalounění sedadel křesel a pohovek se
používají vlnité pružiny.
SOUČASNÁ TECHNOLOGIE ČALOUNĚNÍ
• Současná technologie čalouněných výrobků se vyznačuje používáním novodobých,
převážně syntetických materiálů zpracovávaných novými technologickými postupy za
použití novodobých výkonných strojů a zařízení.
• Společným znakem je
zjednodušování technologie
používání prefabrikátů
zvyšování produktivity práce
zejména rozšiřováním průmyslového způsobu výroby,
upouštění od rukodělných způsobů práce.
• Materiály původu rostlinného (tráva) nebo živočišného (žíně) se přestávají používat a
rozšiřuje se používání plastů.
• Postupně se vytvořilo mnoho materiálových skladeb, které se vzájemně liší v souvislosti s
požadavky upokojování hledisek fyziologie a hygieny sezení i ležení.