část i - definice a zkratky
Transkript
část i - definice a zkratky
ČÁST I – DÍL 1 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 Postupy pro letové navigační služby PROVOZ LETADEL ČÁST I – LETOVÉ POSTUPY – VŠEOBECNĚ DÍL 1 - DEFINICE, ZKRATKY A AKRONYMY HLAVA 1 – DEFINICE Když jsou následující výrazy použity předpisu, mají následující význam: v tomto DME vzdálenost (DME distance) Úsečka vyjadřující vzdálenost (šikmou vzdálenost) od zdroje signálu DME k přijímací anténě. Bezpečná nadmořská výška nad překážkami (OCA) (Obstacle clearance altitude) nebo bezpečná výška nad překážkami (OCH) (Obstacle clearance height) Fix klesání (Descent fix) Fix stanovený při přesném přiblížení v FAP, eliminující určité překážky před FAP, které by jinak musely být brány v úvahu za účelem stanovení bezpečné výšky nad překážkami. Nejnižší nadmořská výška nebo nejnižší výška nad úrovní příslušného prahu dráhy nebo nad úrovní letiště stanovená k tomu, aby byla splněna kritéria bezpečné výšky nad překážkami. Fix počátečního přiblížení (IAF) (Initial approach fix) Fix, který označuje začátek úseku počátečního přiblížení a konec úseku příletu, je-li to použitelné. V RNAV aplikacích je tento fix obvykle definován traťovým bodem zatáčky s předstihem. Poznámka 1: Bezpečná nadmořská výška nad překážkami se vztahuje ke střední hladině moře a bezpečná výška nad překážkami se vztahuje k výšce prahu dráhy nad mořem nebo v případě nepřesných přístrojových přiblížení k výšce letiště nad mořem nebo výšce prahu dráhy nad mořem, jestliže je více než 2 m (7 ft) níže, než výška letiště nad mořem. Bezpečná výška nad překážkami pro přiblížení okruhem se vztahuje k výšce letiště nad mořem. Fix středního přiblížení (IF) (Intermediate fix) Fix který označuje konec úseku počátečního přiblížení a začátek úseku středního přiblížení. V RNAV aplikacích je tento fix obvykle definován traťovým bodem zatáčky s předstihem. Poznámka 2: Jsou-li použity oba pojmy, lze je s výhodou psát ve tvaru bezpečná nadmořská výška/výška nad překážkami a zkracovat „OCA/H“. Fix vyčkávání při nezdařeném přiblížení (MAHF) (Missed approach holding fix) Fix použitý v RNAV aplikacích, který označuje konec úseku nezdařeného přiblížení a středový bod vyčkávání při nezdařeném přiblížení. Poznámka 3: Pro konkrétní použití této definice viz Část IIII, Díl 4, Hlava 1, ust. 1.5. Hladina (Level) Všeobecný výraz používaný k vyjádření vertikální polohy letadla za letu, znamenající buď výšku, nadmořskou výšku nebo letovou hladinu. Poznámka 4: Pro postupy přiblížení podle na bodu v prostoru (PinS) při prostorové navigaci (RNAV) pro vrtulníky používající základní přijímače GNSS viz PAN-OPS, Volume II, Part VI, Section 4, Chapter 5, 5.41. Koncová příletová nadmořská výška (TAA) (Terminal arrival altitude) Nejnižší nadmořská výška, která zajistí minimální bezpečnou výšku 300 m (1000 ft) nad všemi překážkami umístěnými v oblouku kružniceoblasti kruhové výseče definované s poloměrem 46 km (25 NM) se středem ve fixu počátečního přiblížení (IAF) nebo ve fixu středního přiblížení (IF), není-li IAF, vymezeném přímkami spojujícími konce oblouku s IF. Kombinované TAA vztahující se k postupu přiblížení musí být brány v úvahu prozahrnovat oblast 360ti stupňů okolo IF. Bezpřekážkový prostor (OFZ) (Obstacle free zone) Prostor nad vnitřní přibližovací plochou, vnitřními přechodovými plochami a plochou nezdařeného přiblížení a tou částí pásu RWY, která je ohraničena těmito plochami, do něhož nezasahuje žádná pevná překážka, kromě překážek křehkých o nízké hmotnosti, nutných pro účely letecké navigace. Bod nezdařeného přiblížení (Missed approach point (MAPt)) V postupu přiblížení podle přístrojů ten bod, nad/před kterým musí být zahájen předepsaný postup nezdařeného přiblížení, aby bylo zajištěno, že nebudou porušeny minimální výšky nad překážkami. Konečné přiblížení stálým klesáním (CDFA) (Continuous descent final approach) Technika, odpovídající postupům stabilizovaného přiblížení, pro let v úseku konečného přiblížení postupem nepřesného přístrojového přiblížení I-1-1-1 22xx.11xx.200107 Změna č. 23 PŘEDPIS L 8168 ČÁST I – DÍL 1 - HLAVA 1 stálým klesáním, bez podrovnání, z nadmořské výšky/výšky v nadmořské výšce/výšce fixu konečného přiblížení nebo nad ní do bodu přibližně 15 m (50 ft) nad prahem přistávací dráhy nebo do bodu, kde by pro daný typ letadla měl začít manévr podrovnání. Poznámka 1: Minimální nadmořská výška pro klesání (MDA) je vztažena ke střední hladině moře a minimální výška pro klesání (MDH) je vztažena k výšce letiště nad mořem nebo k výšce prahu dráhy nad mořem, jestliže je práh dráhy více než 2 m (7 ft) níže, než je výška letiště nad mořem. Minimální výška pro klesání pro přiblížení okruhem je vztažena k výšce letiště nad mořem. Kritický bod (Hot Spot) Místo na pohybové ploše letiště, na kterém v minulosti došlo nebo u kterého existuje potencionální nebezpečí srážky nebo narušení dráhy a kde je nutná zvýšená pozornost pilotů/řidičů. Poznámka 2: Požadovanou vizuální referencí se rozumí, že pilot vidí dostatečně dlouho takovou část vizuálních prostředků nebo prostoru pro přiblížení, aby mohl stanovit polohu letadla vůči zamýšlené dráze letu a rychlost její změny. V případě přiblížení okruhem je požadovanou vizuální referencí viditelnost dráhy a jejího okolí. Kurz (Heading) Směr do něhož směřuje podélná osa letadla, vyjádřený ve stupních od severu (zeměpisného, magnetického, kompasového nebo síťového). Poznámka 3: Jsou-li použity oba pojmy, lze je s výhodou psát ve tvaru minimální nadmořská výška/výška pro klesání „ MDA/H“. Letová hladina (FL) (Flight level) Hladina konstantního atmosférického tlaku, vztažená ke stanovenému základnímu údaji tlaku 1013,2 hektopascalů (hPa) a oddělená od ostatních takových hladin stanovenými tlakovými intervaly. Minimální sektorová nadmořská výška (MSA) (Minimum sector altitude) Minimální nadmořská výška, která může být použita, aby byla zajištěna výška nejméně 300 m (1000 ft) nad všemi objekty, umístěnými v prostoru vymezeném výsečí kruhu o poloměru 46 km (25 NM) a se středem v místě radionavigačního zařízení. Poznámka 1: Tlakoměrný výškoměr je kalibrován podle standardní atmosféry: a) když je nastaven na QNH, ukazuje nadmořskou výšku; b) když je nastaven na QFE, ukazuje výšku nad referenčním bodem QFE; a c) když je nastaven na tlak 1013,2 hektopascalů (hPa), může být použit k indikaci letových hladin. Poznámka 2: Výrazy „výška“ a „nadmořská výška“, které jsou použity v Poznámce 1, se vztahují k tlakovým a nikoliv ke geometrickým výškám nad terénem či nad mořem. Minimální vzdálenost ustálení (MSD) (Minimum stabilization distance) Minimální vzdálenost na dokončení manévru zatáčky, po které může být zahájen manévr nový. Minimální vzdálenost ustálení je použita k výpočtu minimální vzdálenosti mezi traťovými body. Minimální bezpečná nadmořská výška nad překážkami (MOCA) (Minimum obstacle clearance altitude) Minimální nadmořská výška pro definovaný úsek, která zaručuje požadovanou bezpečnou výšku nad překážkami. Místo přistání (Landing location) Přistávací plocha, která má stejné fyzické vlastnosti jako nepřístrojový heliport, viz Předpis L 14 H. (Příklad: místem přistání by mohl být nepřístrojový heliport nebo by mohlo ležet na nepřístrojové dráze). Minimální nadmořská výška na trati (MEA) (Minimum en-route altitude) Nadmořská výška pro úsek na trati, která zaručuje adekvátní příjem příslušných navigačních zařízení a ATS spojení, vyhovuje struktuře vzdušného prostoru a zaručuje požadovanou bezpečnou výšku nad překážkami. Nadmořská výška (Altitude) Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od střední hladiny moře (MSL). Nadmořská výška rozhodnutí (DA) (Decision altitude) nebo výška rozhodnutí (DH) (Decision height) Stanovená nadmořská výška nebo výška při přesném přiblížení nebo přiblížení s vertikálním vedením, ve které musí být zahájen postup nezdařeného přiblížení, nebylo-li dosaženo požadované vizuální reference pro pokračování v přiblížení. Minimální nadmořská výška v prostoru (AMA) (Area minimum altitude) Minimální nadmořská výška, použitelná v meteorologických podmínkách pro let podle přístrojů (IMC), která zajišťuje minimální výšku letu nad překážkami ve stanoveném prostoru, obvykle tvořeném rovnoběžkami a poledníky. Poznámka 1: Nadmořská výška rozhodnutí DA je vztažena ke střední hladině moře a výška rozhodnutí DH je vztažena k výšce prahu dráhy nad mořem. Minimální nadmořská výška pro klesání (MDA) (Minimum descent altitude) nebo minimální výška pro klesání (MDH) (Minimum descent height) Stanovená nadmořská výška nebo výška při nepřesném přístrojovém přiblížení nebo při přiblížení okruhem, pod kterou se nesmí klesat bez požadované vizuální reference. 22xx.xx11.200107 Změna č. 32 Poznámka 2: Požadovanou vizuální referencí se rozumí, že pilot by měl vidět po dostatečnou dobu tu část vizuálních prostředků nebo přibližovacího prostoru, aby vyhodnotil polohu letadla a rychlost její změny ve vztahu k požadované dráze letu. Při I-1-1-2 ČÁST I – DÍL 1 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 provozu III. Kategorie, při výšce rozhodnutí, je požadovaná vizuální reference ta, která se stanovuje pro příslušný postup a provoz. Postup nezdařeného přiblížení (Missed approach procedure) Postup, který se má dodržet, nelze-li pokračovat v přiblížení. Poznámka 3: V případech, kdy se používají oba výrazy, mohou být popisovány ve formě nadmořská výška rozhodnutí/výška rozhodnutí a zkracovány „DA/H“. Navigace výpočtem navigation) (Dead reckoning Postup přesného přiblížení (Precision approach procedure) Postup přiblížení podle přístrojů používající směrové a sestupové informace, poskytované zařízením ILS nebo PAR. (DR) Odhad nebo určení polohy odvozením z předchozí známé polohy, s použitím údajů směru, času a rychlosti. Postup přiblížení podle přístrojů (IAP) (Instrument approach procedure) Řada předem stanovených manévrů s orientací podle letových přístrojů, které zajišťují výškovou ochranu od překážek při letu od fixu počátečního přiblížení nebo, kde je to použitelné, od počátku stanovené příletové tratě k bodu, ze kterého může být provedeno přistání nebo, jestliže není možno dokončit přistání, do polohy, ve které se aplikují kritéria bezpečných výšek nad překážkami pro vyčkávání nebo při letu na trati. Postupy přiblížení podle přístrojů jsou klasifikovány takto: Nepřekročitelná zóna (NTZ) (No-transgression zone) Koridor vzdušného prostoru vymezených rozměrů, umístěný ve středu mezi dvěma prodlouženými osami drah, jehož narušení letadlem v souvislosti s nezávislými paralelními přiblíženími vyžaduje zákrok řídícího k odchýlení ohroženého letadla na přilehlém přiblížení. Nezávislá paralelní přiblížení (Independent parallel approaches) Současná přiblížení na paralelní nebo téměř paralelní přístrojové dráhy, kde nejsou předepsány radarové minimální rozstupy mezi letadly na sousedních prodloužených osách přilehlých drah. Postup nepřesného přístrojového přiblížení (Non-precision approach (NPA) procedure) Postup přiblížení podle přístrojů s využitím směrového vedení ale bez využití vertikálního vedení. Postup přiblížení s vertikálním vedením (Approach procedure with vertical guidance (APV)) Postup přiblížení podle přístrojů s využitím směrového a vertikálního vedení, který ale nesplňuje požadavky stanovené pro přesné přiblížení a přistání. Nezávislé paralelní odlety (Independent parallel departures) Současné odlety z paralelních nebo téměř paralelních přístrojových drah. Normální provozní zóna (NOZ) (Normal operating zone) Vzdušný prostor stanovených rozměrů, rozkládající se po obou stranách tratě konečného přiblížení, udávané směrovým majákem ILS a/nebo zařízením MLS. Při nezávislých paralelních přiblíženích se bere v úvahu pouze vnitřní polovina normální provozní zóny. Postup přesného přiblížení (Precision approach (PA) procedure) Postup přiblížení podle přístrojů s využitím přesného směrového a vertikálního vedení s minimy jak je stanoveno kategorií provozu. Poznámka: Směrové a vertikální vedení se vztahuje na vedení poskytované buď: a) pozemním navigačním prostředkem, nebo b) počítačem generovanými navigačními údaji. Oddělený paralelní provoz (Segregated parallel operations) Současný provoz na paralelních nebo téměř paralelních přístrojových drahách, při němž je jedna dráha využívána výhradně pro přiblížení a druhá výhradně pro odlety. Postup Racetrack (Racetrack procedure) Postup stanovený tak, aby umožnil letadlu snížit výšku na úseku počátečního přiblížení a/nebo přivedl letadlo na příletovou trať, když vstup do postupu Reversal není možnýpraktický. Palubní protisrážkový systém (ACAS) (Airborne collision avoidance system) Palubní systém založený na signálech odpovídače sekundárního přehledového radaru (SSR), který pracuje nezávisle na pozemním zařízení a poskytuje pilotovi upozornění na možné nebezpečí srážky letadel, která jsou vybavena odpovídačem SSR. Postup Reversal (Reversal procedure) Postup stanovený tak, aby umožnil letadlu obrátit směr na úseku počátečního přiblížení při postupu přiblížení podle přístrojů. Součástí postupu mohou být předpisové nebo základní zatáčky. Plocha konečného přiblížení a vzletu (FATO) (Final approach and take-off area) Stanovená plocha, nad kterou se provádí postup konečného přiblížení do visení anebo k přistání, a ze které se zahajuje vzletový manévr. Když se FATO používá pro provoz vrtulníků první třídy výkonnosti, zahrnuje prostor přerušeného vzletu. Požadovaná navigační výkonnost (RNP) (Required navigation performance) Vyhlášená navigační výkonnost, nezbytná pro provoz ve stanoveném vzdušném prostoru. I-1-1-3 22xx.xx11.200107 Změna č. 32 PŘEDPIS L 8168 ČÁST I – DÍL 1 - HLAVA 1 Poznámka: Navigační výkonnost a požadavky jsou definovány pro konkrétní typ RNP a/nebo použití. Přiblížení okruhem (Circling approach) Doplněk k postupu přiblížení podle přístrojů, který před přistáním umožňuje vizuální manévrování okruhem kolem letiště. Práh dráhy (THR) (Threshold) Začátek té části RWY, která je použitelná pro přistání. Přiblížení podle na bodu v prostoru (PinS) (Point-in-space approach) Přiblížení podle na bodu v prostoru je založeno na postupu nepřesného přístrojového přiblížení s využitím základního GNSS, určeného pouze pro vrtulníky. Je uspořádáno vedeno vzhledem nak vztažnýému bodu umístěnýému tak, aby se umožnilo následné vizuální manévrování za letu nebo při přiblížení a přistání v odpovídajících takových podmínkách dohlednosti, za kterých lze vidět překážky a vyhnout se jim. Primární prostor (Primary area) Vymezený prostor symetricky rozložený podél stanovené letové tratě, ve kterém je zajištěna bezpečná výška nad překážkami v plném rozsahu. (Viz též Sekundární prostor). Prostor pro přiblížení okruhem (Visual manoeuvring (circling) area) Prostor, ve kterém musí být vzaty v úvahu bezpečné výšky nad překážkami pro letadla provádějící přiblížení okruhem. Přímý vizuální úsek (Direct-VS) (Direct visual segment) Část letu, která spojuje PinS s místem přistání; tento úsek může být buď přímý do místa přistání nebo přes bod klesání (DP), kde může dojít k omezené změně trati. Prostorová navigace (RNAV) (Area navigation) Způsob navigace, který umožňuje letadlu provést let po jakékoliv požadované letové dráze, v dosahu odpovídajícího navigačního zařízení nebo v rozsahu možnosti vlastního vybavení letadla nebo kombinací obojího. Referenční výška (RDH) (Reference datum height) Výška prodloužené sestupové dráhy nebo nominální vertikální dráhy nad prahem RWY. Provozní nadmořská výška/výška (Procedure altitude/height) Stanovená Nnadmořská výška/výška stanovenáproletěná v nebo nad minimální nadmořskou výškou/výškou a určená k dosažení stabilizovaného klesání v předepsaném gradientu/úhlu klesání v úseku středního/konečného přiblížení. Rovina pro vyhodnocení překážek (OAS) (Obstacle assessment surface) Rovina stanovená za účelem určení těch překážek, které je třeba brát v úvahu při výpočtu bezpečné výšky nad překážkami pro dané zařízení ILS a s tím související postup. Předpisová zatáčka (Procedure turn) Manévr, při kterém se provádí zatáčka s odklonem od stanovené tratě následovaná zatáčkou v opačném směru, umožňující letadlu nalétnout a pokračovat v letu po stanovené trati opačným směrem. Poznámka 1: Předpisové zatáčky se označují „levá“ nebo „pravá“, podle směru první zatáčky. Řízený vzdušný prostor (Controlled airspace) Vymezený vzdušný prostor, ve kterém se poskytuje služba řízení letového provozu v souladu s klasifikací vzdušného prostoru. Poznámka: Řízený vzdušný prostor je všeobecný výraz, který zahrnuje vzdušné prostory letových provozních služeb tříd A, B, C, D, a E, jak je uvedeno v předpisu L 11. Poznámka 2: Předpisové zatáčky mohou být označovány jako prováděné buď v horizontálním letu nebo v klesání, podle okolností každého jednotlivého postupu. Sekundární prostor (Secondary area) Vymezený prostor, rozložený po obou stranách primárního prostoru, podél stanovené letové tratě, ve kterém je zajištěna snižující se výška nad překážkami. (Viz také Primární prostor). Přerušené přistání (Balked landing) Přistávací manévr, který je nečekaně přerušen v jakémkoliv bodě pod bezpečnou nadmořskou výškou/výškou nad překážkami (OCA/H). Standardní přístrojový odlet (SID) (Standard instrument departure) Stanovená odletová trať pro lety IFR spojující letiště, nebo danou dráhu na letišti, s určeným význačným bodem, obvykle na stanovené trati ATS, od kterého začíná traťová fáze letu. Převodní hladina (Transition level) Nejnižší použitelná letová hladina nad převodní nadmořskou výškou. Převodní nadmořská výška (Transition altitude) Nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami. Standardní přístrojový přílet (STAR) (Standard instrument arrival) Stanovená příletová trať pro lety IFR spojující určitý význačný bod, který je obvykle na trati ATS, s bodem, ze kterého je možné zahájit publikovaný postup přiblížení podle přístrojů. Převodní vrstva (Transition layer) Vzdušný prostor mezi převodní nadmořskou výškou a převodní hladinou. 22xx.xx11.200107 Změna č. 32 I-1-1-4 ČÁST I – DÍL 1 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 Téměř paralelní dráhy (Near-parallel runways) Neprotínající se dráhy, jejichž prodloužené osy se sbíhají/rozbíhají v úhlu 15 stupňů nebo menším. Úsek vizuálního přiblížení na bod v prostoru (PinS) (Point-in-space visual segment) Úsek postupu přiblížení vrtulníku na bod v prostoru z MAPt do místa přistání pro postupy PinS „pokračujte vizuálně“. Trať (Track) Průmět dráhy letu letadla na povrch země, jehož směr se v kterémkoli bodě obvykle vyjadřuje ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického nebo síťového). Vyčkávací fix (Holding fix) Zeměpisná poloha, která slouží jako vztažný bod k postupu vyčkávání. Traťový bod (Waypoint) Specifikovaná zeměpisná poloha, používaná ke stanovení tratě prostorové navigace nebo dráhy letu letadla používajícího prostorovou navigaci. Traťové body jsou stanoveny pro let jako: Vyčkávací postup (Holding procedure) Předem stanovený manévr, který udržuje letadlo v určeném vzdušném prostoru po dobu, kdy očekává další povolení. Výkonnost směrového majáku s vertikálním vedením (LPV) (Localizer performance with vertical guidance) Označení řádku minim na přibližovacích mapách pro přiblížení s výkonností APV-I nebo APV-II. Traťový bod zatáčky s předstihem (Fly-by Waypoint) Traťový bod, který vyžaduje zahájení zatáčky s předstihem, umožňující tangenciálně nalétnout další část tratě nebo postupu, nebo jako Výška (Height) Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od stanovené roviny. Traťový bod zatáčky po přeletu (Flyover waypoint) Traťový bod, ve kterém je zahájena zatáčka za účelem vstupu do dalšího úseku tratě nebo postupu. Výška letiště nad mořem (Aerodrome elevation) Výška nejvyššího bodu přistávací plochy nad mořem. Úhel klesání v úseku vizuálního přiblížení (VSDA) (Visual segment descent angle) Úhel mezi MDA v MAPt/DP a referenční výškou heliportu. Výška nad mořem (Elevation) Vertikální vzdálenost bodu na zemském povrchu nebo hladiny splývající se zemským povrchem měřená od střední hladiny moře. Úhel sestupové vertikální dráhy (VPA) (Vertical path angle) Úhel publikovaného klesání konečného přiblížení v postupech baro-VNAV. Vzdálenost traťového bodu (WD) (Waypoint distance) Vzdálenost na WGS elipsoidu od definovaného traťového bodu k RNAV přijímači letadla. Úsek konečného přiblížení (FAS) (Final approach segment) Takový úsek postupu přiblížení podle přístrojů, ve kterém je dokončeno přivedení letadla do směru přiblížení a také klesání na přistání. Úsek počátečního přiblížení (Initial approach segment) Úsek postupu přiblížení podle přístrojů, mezi fixem počátečního přiblížení a fixem středního přiblížení nebo, kde je to použitelné, mezi fixem nebo bodem konečného přiblížení. Vztažný bod pro přiblížení podle na bodu v prostoru (PRP) (Point-in-Space Reference Point) Vztažný bod pro přiblížení podle na bodu v prostoru, určený zeměpisnou šířkou a délkou MAPt. Základní zatáčka (Base turn) Zatáčka prováděná letadlem při počátečním přiblížení mezi koncem odletové tratě a začátkem tratě středního nebo konečného přiblížení. Tratě nejsou protisměrné. Úsek středního přiblížení (Intermediate approach segment) Ten úsek postupu přiblížení podle přístrojů, který se nachází buď mezi fixem středního přiblížení a fixem nebo bodem konečného přiblížení, nebo mezi koncem postupu Reversal, postupu Racetrack nebo postupu pro navigaci výpočtem, a fixem nebo bodem konečného přiblížení (podle vhodnosti). Poznámka: Základní zatáčky mohou být označovány jako prováděné buď v horizontálním letu nebo v klesání, podle okolností každého jednotlivého postupu. Závislá paralelní přiblížení (Dependent parallel approaches) Současná přiblížení na paralelních nebo téměř paralelních přístrojových drahách, kde jsou předepsána minima radarových rozstupů mezi letadly na přilehlých prodloužených osách drah. I-1-1-5 22xx.xx11.200107 Změna č. 32 ČÁST I - DÍL 1 - HLAVA 2 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 2 – ZKRATKY A AKRONYMY AAIM AC ACAS AGL Autonomní monitorování integrity na palubě letadla (Aircraft autonomous integrity monitoring) Poradní oběžník (Advisory Circular) Palubní protisrážkový systém (Airborne collision avoidance system) Nad úrovní země (Above ground level) AHRS Kurzový referenční systém (Attitude and heading reference system) AIP Letecká informační příručka (Aeronautical Information Publication) Regulovaný systém řízení leteckých informací (Aeronautical information regulation and control) Postup přiblížení s vertikálním vedením (Approach procedure with vertical guidance) Řízení letového provozu (Air traffic control) Automatická informační služba koncové řízené oblasti (Automatic terminal information service) Letové provozní služby (Air traffic services) Systémy automatického řízení tahu při vzletu (Automatic take-off thrust control systems) Barometrická vertikální navigace (Barometric vertical navigation) Kategorie (Category) AIRAC APV ATC ATIS ATS ATTCS Baro-VNAV CAT CBT CDFA CDI C/L CPA CRC CRM CRM DA/H DER Direct-VS Výcvik pomocí výpočetní techniky (Computer-based training) Konečné přiblížení stálým klesáním (Continuous descent final approach) Indikátor odchylky na trati (Course deviation indicator) Osa (Centre line) Nejbližší bod sblížení (Closest point of approach) Kontrola cyklickým kódem (Cyclic redundancy check) Model nebezpečí srážky (Collision risk model) Optimalizace činnosti posádky (Crew resource management) Nadmořská výška rozhodnutí/výška rozhodnutí (Decision altitude/height) Odletový konec dráhy (Departure end of the runway) Přímý vizuální úsek (Direct visual segment) DME DP DR EFIS EGPWS ESDU EUROCAE FAA FAF FAP FAS FATO FHP FL FMC FMS FSD ft FTE FTP FTT GBAS GLS GNSS GP GPIP I-1-2-1 Měřič vzdálenosti (Distance measuring equipment) Bod klesání (Descent point) Navigace výpočtem (Dead reckoning) Systém elektronických letových přístrojů (Electronic flight instrument system) Zesílený systém signalizace blízkosti země (Enhanced ground proximity warning system) Jednotka výpočetních pomůcek a metodických směrnic (Engineering Sciences Data Unit) Evropská organizace pro vybavení civilního letectví (European Organization for Civil Aviation Equipment) Federální letecký úřad USA (Federal Aviation Administration) Fix konečného přiblížení (Final approach fix) Bod konečného přiblížení (Final approach point) Úsek konečného přiblížení (Final approach segment) Plocha konečného přiblížení a vzletu (Final approach and take-off area) Fiktivní bod heliportu (Fictitious helipoint) Letová hladina (Flight level) Počítač pro řízení a optimalizaci letu (Flight management computer) Systém pro řízení a optimalizaci letu (Flight management system) Plná výchylka ukazatele (Full-scale deflection) Stopa(-y) (Foot (feet)) Letově technická chyba (Flight technical error) Bod fiktivního prahu dráhy (Fictious threshold point) Letově technická tolerance (Flight technical tolerance) Systém s pozemním rozšířením (Ground-based augmentation system) Systém pro přistání GBAS (GBAS landing system) Globální navigační satelitní systém (Global navigation satellite system) Sestupová dráha (Glide path) Bod zachycení sestupové roviny (Glide path intercept point) 27XX.9XX.20072010 Změna č. 13 PŘEDPIS L 8168 GPWS HP Systém signalizace blízkosti země (Ground proximity warning system) Mez horizontální výstrahy (Horizontal alarm limit) Bod heliportu (Helipoint) hPa Hektopaskal(-y) (Hectopascal(s)) HPL kt Úroveň horizontální ochrany (Horizontal protection level) Vztažný bod heliportu (Heliport reference point) Indikátor horizontální situace (navigační přístroj pilota) (Horizontal situation indicator) Mapa přiblížení podle přístrojů (Instrument approach chart) Fix počátečního přiblížení (Initial approach fix) Postup přiblížení podle přístrojů (Instrument approach procedure) Indikovaná vzdušná rychlost (Indicated airspeed) Fix středního přiblížení (Intermediate fix) Pravidla pro let podle přístrojů (Instrument flight rules) Systém pro přesné přiblížení a přistání (Instrument landing system) Meteorologické podmínky pro let podle přístrojů (Instrument meteorological conditions) Inerční navigační systém (Inertial navigation system) Inerční referenční systém (Inertial reference system) Mezinárodní standardní atmosféra (International standard atmosphere) Sdružené letecké úřady (Joint Aviation Authorities) Indikované vzdušná rychlost v uzlech (Knots indicated airspeed) Uzel(-ly) (Knot(s)) km Kilometr(-y) (Kilometre(s)) LNAV Příčná navigace (Lateral navigation) LORAN Radionavigační systém dalekého dosahu (Long range air navigation system) Výkonnost směrového majáku s vertikálním vedením (Localizer performance with vertical guidance) Bod prahu dráhy pro přistání (Landing threshold point) Metr(-y) (Metre(s)) HAL HRP HSI IAC IAF IAP IAS IF IFR ILS IMC INS IRS ISA JAA KIAS LPV LTP m MAHF MAPt MDA/H Fix vyčkávání při nezdařeném přiblížení (Missed approach holding fix) Bod nezdařeného přiblížení (Missed approach point) Minimální nadmořská výška/výška pro klesání (Minimum descent 27XX.9XX.20072010 Změna č. 13 ČÁST I – DÍL 1 - HLAVA 2 MEA MLS MOC MOCA MOPS MSA MSD MSL NADP NDB NM NOTAM NOZ NPA NSE NTZ OAS OCA/H OCS OFZ OIS OLS OM PA PAOAS PAPI I-1-2-2 altitude/height) Minimální nadmořská výška na trati (Minimum en-route altitude) Mikrovlnný přistávací systém (Microwave landing system) Minimální výška nad překážkami (Minimum obstacle clearance) Minimální bezpečná nadmořská výška nad překážkami (Minimum obstacle clearance altitude) Standardy minimální provozní výkonnosti (Minimum operational performance standards) Minimální sektorová nadmořská výška (Minimum sector altitude) Minimální vzdálenost ustálení (Minimum stabilization distance) Střední hladina moře (Mean sea level) Postupy pro snížení hluku při odletu (Noise abatement departure procedure) Nesměrový radiomaják (Nondirectional beacon) Námořní míle (Nautical mile(s)) Oznámení pro pracovníky, kteří se zabývají letovým provozem (Notice to airmen) Normální provozní zóna (Normal operating zone) Nepřesné přístrojové přiblížení (Non-precision approach) Chyba navigačního systému (Navigation system error) Nepřekročitelná zóna (No transgression zone) Rovina pro vyhodnocení překážek (Obstacle assessment surface) Bezpečná nadmořská výška/výška nad překážkami (Obstacle clearance altitude/height) Rovina pro zajištění bezpečné výšky nad překážkami (Obstacle clearance surface) Bezpřekážkový prostor (Obstacle free zone) Rovina pro identifikaci překážek (Obstacle identification surface) Překážková plocha (Obstacle limitation surface) Vnější polohové návěstidlo (Outer marker) Přesné přiblížení (Precision approach) Rovina pro vyhodnocení překážek pro paralelní přiblížení (Parallel approach obstacle assessment surface) Světelná soustava indikace sestupové roviny pro přesné přiblížení (Precision approach path indicator) ČÁST I - DÍL 1 - HLAVA 2 PAR PDG PinS PRP PVT QFE QNH RA RAIM RDH RNAV RNP RSR RSS RVR RWY SBAS SD SI SID SOC SOP SPI PŘEDPIS L 8168 Přesný přibližovací radar (Precision approach radar) Návrhový gradient pro daný postup (Procedure design gradient) Bod v prostoru (Point-in-space) Orientační bod v prostoru (Point-inspace reference point) Poloha, rychlost a čas (Position, velocity and time) Atmosférický tlak vztažený k výšce letiště nad mořem (nebo prahu dráhy) (Atmospheric pressure at aerodrome elevation (or at runway threshold)) Nastavení tlakové stupnice výškoměru pro získání výšky nad mořem bodu, který je na zemi (Altimeter sub-scale setting to obtain elevation when on the ground) Rada k vyhnutí (Resolution advisory) Autonomní monitorování integrity přijímače (Receiver autonomous integrity monitoring) Referenční výška (Reference datum height) Prostorová navigace (Area navigation) Požadovaná navigační výkonnost (Required navigation performance) Traťový přehledový radar (En-route surveillance radar) Druhá odmocnina součtu čtverců (Root sum square) Dráhová dohlednost (Runway visual range) Dráha (Runway) Systém s družicovým rozšířením (Satellite-based augmentation system) Standardní odchylka (Standard deviation) Mezinárodní systém jednotek (International system of units) Standardní přístrojový odlet (Standard instrument departure) Začátek stoupání (Start of climb) SSR SST STAR TA TAA TAR TAS TCH Sekundární přehledový radar (Secondary surveillance radar) Nadzvuková doprava (Supersonic transport) Standardní přístrojový přílet (Standard instrument arrival) Provozní doporučení (Traffic advisory) Koncová příletová nadmořská výška (Terminal arrival altitude) Přehledový radar koncové řízené oblasti (Terminal area surveillance radar) Pravá vzdušná rychlost (True airspeed) TF Výška při přeletu prahu dráhy (Threshold crossing height) Trať do fixu (Track to fix) THR Práh dráhy (Threshold) TMA Koncová řízená oblast (Terminal control area) Bod točení (Turning point) TP TSO VAL VASIS VNAV VOR VPA VPL VSDA VTF WD WGS Standardní provozní postupy (Standard Operating Procedures) Speciální polohový identifikační impuls (Special position indicator) Technický normalizační příkaz (Technical Standard Order) Mez vertikální výstrahy (Vertical alarm limit) Světelná sestupová soustava pro vizuální přiblížení (Visual approach slope indicator system) Vertikální navigace (Vertical navigation) VKV všesměrový radiomaják (Very high frequency omnidirectional radio range) Úhel sestupové dráhy (Vertical path angle) Úroveň vertikální ochrany (Vertical protection level) Úhel klesání v úseku vizuálního přiblížení (Visual segment descent angle) Vektor k nalétnutí směru konečného přiblížení (Vector to final) Vzdálenost traťového bodu (Waypoint distance) Světový geodetický systém (World geodetic system) ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO I-1-2-3 27XX.9XX.20072010 Změna č. 13 PŘEDPIS L 8168 1.4 ČÁST I – DÍL 4 - HLAVA 1 pro tento předpis připravována. Vztah OCA/H k provozním minimům (přistání) je zobrazen na obrázcích I-4-1-2, I-4-1-3 a I-4-1-4. BEZPEČNÁ VÝŠKA NAD PŘEKÁŽKAMI Základním požadavkem bezpečnosti letu při konstrukci postupů přiblížení podle přístrojů je zajištění bezpečné výšky nad překážkami. Použitá kritéria a podrobné metody výpočtu jsou uvedeny v PANS-OPS, Volume II. Nicméně, z provozního hlediska je nutné zdůraznit, že výška nad překážkami, použitá při zpracování každého postupu přiblížení podle přístrojů, je považována za minimální požadovanou pro přijatelnou úroveň bezpečnosti v letovém provozu. Ochranné prostory a výšky nad překážkami pro jednotlivé druhy přiblížení jsou uvedeny v následujících hlavách tohoto dílu. 1.5 BEZPEČNÁ NADMOŘSKÁ VÝŠKA NAD PŘEKÁŽKAMI (OCA/OCH) 1.7 ŘÍZENÍ VERTIKÁLNÍ DRÁHY U POSTUPŮ NEPŘESNÉHO PŘÍSTROJOVÉHO PŘIBLÍŽENÍ 1.6.2 Provozovatelé mohou stanovit použití dvou druhů postupů pro nepřesná přístrojová přiblížení. První lze popsat jako: „okamžité klesání ne níže než do minimální nadmořské výšky/výšky fixu postupného klesání nebo MDA/H, podle toho co je vhodné“. Tato metoda je přijatelná, dokud gradient klesání bude nižší než 15 % a postup nezdařeného přiblížení je zahájen v nebo před MAPt. Podobně se provozovatelům doporučuje použít techniku stabilizovaného přiblížení pro nepřesná přístrojová přiblížení. Tato technika vyžaduje nepřetržité klesání s rychlostí klesání přizpůsobenou dosažení konstantního gradientu klesání až do bodu v nominální výšce 15 m (50 ft) nad prahem dráhy s ohledem na minimální nadmořskou výšku/výšku přeletu stanovenou pro FAF a kterýkoliv nařízený fix postupného klesání. Jestliže není získána požadovaná vizuální reference při přiblížení k MDA/H, nebo je-li MAPt dosažen před dosažením MDA/H, musí být zahájen postup nezdařeného přiblížení. Ani v jednom případě nesmí letadla klesat pod MDA/H. Technika stabilizovaného přiblížení je rovněž spojena s provozovatelem stanovenými omezeními rychlosti, tahu, konfigurace a vyosení ve stanovené(-ých) výšce(-kách), navržené(-ých) k zajištění stabilizace trajektorie přiblížení a požadavku na okamžité zahájení průletu, pokud tyto požadavky nejsou splněny. VÝŠKA/ Pro každý jednotlivý postup přiblížení je při konstrukci postupu vypočítána bezpečná nadmořská výšky/výška nad překážkami OCA/H a publikována na mapě přiblížení podle přístrojů. V případě postupu pro přesné přiblížení a postupu pro přiblížení okruhem je OCA/H stanovena pro každou kategorii letadel uvedenou v 1.3. Bezpečná nadmořská výška/výška nad překážkami (OCA/H) je: a) při postupu přesného přiblížení nejnižší nadmořskou výškou (OCA), nebo podobně nejnižší výškou nad výškou nad mořem prahu příslušné dráhy (OCH), ve které musí být zahájen postup nezdařeného přiblížení, aby byly dodrženy příslušná kritéria výšek nad překážkami, nebo b) při postupu nepřesného přístrojového přiblížení nejnižší nadmořskou výškou (OCA), nebo podobně nejnižší výškou nad výškou letiště nad mořem, nebo výškou prahu příslušné dráhy nad mořem pokud je výška prahu dráhy nad mořem více než 2 m (7ft) pod výškou letiště nad mořem (OCH), pod kterou letadlo nemůže klesat, aniž by porušilo příslušná kritéria bezpečných výšek nad překážkami, nebo Poznámka 1: Aby bylo možno dosáhnout konstantního gradientu klesání tam, kde jsou stanoveny fixy postupného klesání, může být klesání po přeletu FAF zpožděno nebo může být FAF přeletěn ve vyšší nadmořské výšce/výšce (viz Hlava 5, 5.2.5.5 „Postupné klesání podle DME“). Jeli použita vyšší výška, pak by mělo být obdrženo povolení ATC k zajištění rozstupu. Poznámka 2: Je-li použita technika „stabilizovaného přiblížení“ při nepřesném přístrojovém přiblížení, je nadmořská výška/výška, ve které je zahájen postup nezdařeného přiblížení, založena na posouzení pilota podle převládajících podmínek a podle prvořadého požadavku zůstat nad MDA/H. Tam, kde si provozovatel stanoví zavedení poradní nadmořské výšky/výšky (nad MDA/H) založené na průměrných podmínkách, by se měly příslušné požadavky na dohlednost vztahovat k MDA/H a nikoliv k poradní nadmořské výšce/výšce. c) ve vizuálním postupu (přiblížení okruhem) nejnižší nadmořskou výškou (OCA), nebo alternativně nejnižší výškou nad výškou letiště nad mořem (OCH), pod kterou letadlo nemůže klesat, aniž by porušilo příslušná kritéria bezpečných výšek nad překážkami. 1.6 FAKTORY MINIMA OVLIVŇUJÍCÍ PROVOZNÍ Poznámka 3: Bez ohledu na použitou techniku letu, musí být ve všech případech použita oprava na nízkou teplotu na veškeré minimální nadmořské výšky (viz Část III, Díl 1, Hlava 4, 4.3, „Opravy na teplotu“). 1.6.1 Všeobecně jsou minima stanovena přidáním vlivů řady provozních faktorů na OCA/H, abychom v případě přesného přiblížení získali nadmořskou výšku rozhodnutí DA nebo výšku rozhodnutí DH, a v případě nepřesných přístrojových přiblížení minimální nadmořskou výšku pro klesání MDA nebo minimální výšku pro klesání MDH. Všeobecné provozní faktory, které musí být vzaty v úvahu, jsou specifikovány v Předpisu L 6, resp. JAR-OPS. Podrobná kritéria a metody pro stanovení provozních minim jsou v současné době 27XX.9XX.20072010 Změna č. 13 1.7.61 Úvod Studie ukázaly, že riziko řízeného letu do terénu je při nepřesných přístrojových přiblíženích vysoké. I když samotné postupy nejsou ve své podstatě I-4-1-4 ČÁST I – DÍL 4 – HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 nebezpečné, použití tradiční techniky postupného klesání pro lety při nepřesných přístrojových přiblíženích je náchylné k chybám, a tudíž se nedoporučuje. Provozovatelé by měli snižovat toto riziko zdůrazněním této problematiky při výcviku a standardizací řízení vertikální dráhy u postupů nepřesných přístrojových přiblížení. Provozovatelé typicky využívají jednu ze tří technik řízení vertikální dráhy u nepřesných přístrojových přiblížení. V rámci těchto technik je upřednostňována technika konečného přiblížení stálým klesáním (CDFA). Kdykoliv je to možné, provozovatelé by měli používat tuto techniku, protože zvyšuje bezpečnost přiblížení díky snížení pracovní zátěže pilota a snížení možnosti chyb při provádění přiblížení. 1.7.12 Konečné (CDFA) přiblížení stálým 1.7.2.7 Technika CDFA zjednodušuje konečný úsek přístrojového přiblížení zahrnutím technik, které jsou podobné s těmi, které jsou využívány v postupech přesného přiblížení nebo APV. Technika CDFA zlepšuje pilotovo situační povědomí a zcela odpovídá kritériím „stabilizovaného přiblížení". 1.7.3 Klesání pod konstantním úhlem 1.7.3.1 Druhá technika zahrnuje dosažení konstantního, souvislého uhlu z fixu konečného přiblížení (FAF), nebo optimálního bodu u postupů bez FAF, do referenčního bodu nad prahem dráhy, tj. 15 m (50 ft). Když se letadlo blíží k MDA/H, musí se rozhodnout, zda pokračovat pod konstantním úhlem, nebo podrovnat na nebo nad MDA/H v závislosti na podmínkách dohlednosti. klesáním 1.7.2.1 Mnoho smluvních států vyžaduje použití techniky CDFA, a pokud tato technika není užita, uplatňuje požadavky na zvýšenou dohlednost nebo RVR. 1.7.3.2 Pokud jsou podmínky dohlednosti přiměřené, pokračuje letadlo v klesání k dráze bez přechodného podrovnání. 1.7.2.2 Tato technika vyžaduje stálé klesání, při kterém je vedení VNAV buď vypočítáno palubním vybavením, nebo je založeno na manuálním výpočtu požadované rychlosti klesání bez podrovnání. Rychlost klesání je zvolena a upravena tak, aby bylo dosaženo stálého klesání do bodu přibližně 15 m (50 ft) nad prahem přistávací dráhy nebo do bodu, kde by měl začít manévr podrovnání pro daný typ letadla. Klesání musí být vypočítáno a vedeno tak, aby v jakémkoliv fixu postupného klesání procházelo v nebo nad minimální nadmořskou výškou. 1.7.3.3 Pokud nejsou podmínky dohlednosti přiměřené pro pokračování sestupu, letadlo musí podrovnat na nebo nad MDA/H a pokračovat na přiblížení, dokud nenastanou podmínky dohlednosti dostatečné pro klesání pod MDA/H k dráze, nebo nebude dosaženo publikovaného bodu pro nezdařené přiblížení, přičemž v takovém případě musí být proveden postup pro nezdařené přiblížení. 1.7.4 1.7.2.3 Pokud nebyly získány vizuální reference potřebné pro přistání, když se letadlo přibližuje k MDA/H, svislá (stoupající) část nezdařeného přiblížení začne v nadmořské výšce nad MDA/H, která je dostatečná k zabránění klesnutí letadla pod MDA/H. Letadlo nikdy neletí vodorovným letem na nebo v blízkosti MDA/H. Jakékoliv zatáčky při nezdařeném přiblížení nesmí začít dříve, než letadlo dosáhne MAPt. Obdobně, pokud letadlo dosáhne MAPt před sestoupením do blízkosti MDA/H, musí být nezdařené přiblížení zahájeno na MAPt. Postupné klesání Třetí technika zahrnuje rychlé klesání a je popisována jako „ klesejte okamžitě ne níže než do minimální nadmořskévýšký/výšky fixu postupného klesání, nebo MDA/H, podle vhodnosti“. Tato technika je přijatelná v případě, pokud dosažený gradient klesání zůstane menší než 15 procent a nezdařené přiblížení začne v nebo před MAPt. U této techniky je třeba věnovat zvýšenou pozornost řízení nadmořské výšky kvůli vysokým rychlostem klesání před dosažením MDA/H, a tudíž delší době vystavení se překážkám v minimální nadmořské výšce pro klesání. 1.7.2.4 Bez ohledu na použité řízení vertikální dráhy při nepřesném přístrojovém přiblížení, boční "zatáčivá" část nezdařeného přiblížení nesmí být provedena před dosažením MAPt. 1.7.5 Oprava na teplotu Ve všech případech, bez ohledu na použitou techniku letu, musí být provedena oprava na teplotu u všech minimálních nadmořských výšek (viz Část III, Díl 1, Hlava 4, ust. 4.3, „Oprava na teplotu”). 1.7.2.5 Navýšení nad MDA/H může být předepsáno provozovatelem, aby byla stanovena nadmořská výška/výška, ve které musí být zahájena vertikální část nezdařeného přiblížení, aby bylo zabráněno sestupu pod MDA/H. V takových případech není potřeba navýšení RVR nebo požadavků na dohlednost při přiblížení. Měly by být použity RVR a/nebo dohlednost publikované pro původní MDA/H. 1.7.6 Výcvik Bez ohledu na to, kterou z výše popsaných techniky se provozovatel rozhodne využít, je vyžadován specifický a vhodný výcvik dané techniky. 1.8 POSTUPY PŘIBLÍŽENÍ VYBAVENÍ BARO-VNAV 1.7.2.6 Je potřeba zdůraznit, že při přiblížení k MDA/H existují pro posádku jen dvě možnosti: pokračovat v klesání pod MDA/H za účelem přistání za pomoci požadovaných vizuálních referencí, nebo provést nezdařené přiblížení. Po dosažení MDA/H již nenásleduje žádný úsek vodorovného letu. S VYUŽITÍM 1.8.1 Baro-VNAV vybavení může být použito pro dva různé způsoby přiblížení a přistání, jak je definováno v Předpisu L 6: I-4-1-5 27XX.9XX.200710 Změna č. 13 PŘEDPIS L 8168 ČÁST I – DÍL 4 - HLAVA 1 a) Postupy pro přiblížení a přistání s vertikálním vedením. V tomto případě je vyžadováno použití systému VNAV, jako je BaroVNAV. Je-li použita Baro-VNAV, příčné navigační vedení je založeno na navigačních specifikacích RNP APCH a RNP APCH. Manual (ICAO Doc 9905). Návod k souvisejícím provozním schválením pro provoz s využitím RNP AR APCH naleznete v Performance-based Navigation Manual (ICAO Doc 9613), Volume II, Part C, Chapter 6, “Implementing RNP AR APCH”. b) Postupy pro nepřesné přístrojové přiblížení a přistání. V tomto případě není vyžadováno použití systému Baro-VNAV, ale je pouze doplněno pro usnadnění techniky CDFA, popsané v ust. 1.7.2. To znamená, že pomocné VNAV vedení nahrazuje nepřesné přístrojové přiblížení. Příčné navigační vedení je založeno na navigačním systému vyznačeném na mapě. 1.97 GRADIENT KLESÁNÍ 1.97.1 Při návrhu postupu přiblížení podle přístrojů je pro přímé přiblížení zajištěn přiměřený prostor pro klesání z nadmořské výšky/výšky přeletu zařízení k prahu dráhy, nebo do OCA/H pro přiblížení okruhem. 1.97.2 Přiměřený prostor pro sestup je zajištěn stanovením maximálního povoleného gradientu klesání pro každý úsek postupu. Minimální/optimální gradient/úhel klesání v konečném přiblížení postupu s FAF je 5,2 % / 3,0 ° (52 m/km (318 ft/NM)). Kde je nezbytný strmější gradient klesání, maximální přípustný je 6,5 % / 3,7 ° (65 m/km (395 ft/NM)) pro letadla kategorie A a B, 6,1 % / 3,5 ° (61 m/km (370 ft/NM)) pro letadla kategorie C, D a E a 10 % (5,7 °) pro kategorii H. Pro postupy s VOR nebo NDB na letišti bez FAF jsou rychlosti klesání ve fázi konečného přiblížení uvedeny v tabulce I-4-1-3. V případě přesného přiblížení se z provozních důvodů dává přednost úhlu sestupové dráhy 3 °, jak je uvedeno v Ppředpisu L 10/I. Úhel sestupové dráhy ILS/výškový úhel sestupu MLS větší než 3 ° se používá pouze tam, kde jinými prostředky není možné splnit požadavky na bezpečnou výšku nad překážkami. 1.8.2 Přiblížení a přistání s vertikálním vedením poskytuje oproti pomocnému VNAV vedení, které nahrazuje nepřesné přístrojové přiblížení, významné výhody, jelikož jsou založeny na zvláštních návrhových kritériích pro daný postup (viz Část II, Díl 4, Hlava 1 „Postupy pro přiblížení s využitím APV/Baro-VNAV”), které eliminují požadavek na kontrolu omezení, jako jsou fixy pro postupné klesání, která souvisí s postupem nepřesného přístrojového přiblížení. Tato kritéria dále řeší: a) ztrátu výšky po zahájení nezdařeného přiblížení umožňující použití DA namísto MDA, čímž jsou standardizovány letové techniky pro postupy pro přiblížení s vertikálním vedením; b) bezpečnou výšku nad překážkami ve fázích přiblížení a přistání zohledňující teplotní omezení do DA, takže je zajištěna lepší ochrana před překážkami oproti postupu nepřesného přístrojového přiblížení. 1.79.3 V určitých případech maximální gradient klesání 6,5 % (65 m/km (395 ft/NM)) má za následek rychlost klesání, která překračuje doporučené rychlosti pro některá letadla. Například při 280 km/h (150 kt) je rychlost klesání 5 m/s (1000ft/min). Poznámka 1: Poradní materiál o provozním schválení pro postupy pro přiblížení a přistání s vertikálním vedením pomocí vybavení Baro-VNAV naleznete v Performance-based Navigation (PBN) Manual (ICAO Doc 9613), Volume II, Attachment A, “Baro-VNAV” a Volume II, Part C, Chapter 5, “Implementing RNP APCH”. 1.79.4 Piloti by měli pečlivě zvážit rychlost klesání požadovanou pro koncové úseky nepřesného přístrojového přiblížení ještě před jeho zahájením. Poznámka 2: Pro náročná prostředí s překážkami nebo oblastmi, kde je zapotřebí těsných rozstupů, jsou k dispozici specifická návrhová kritéria pro přiblížení a přistání s výškovým vedením, která naleznete v Required Navigation Performance Authorization Required (RNP AR) Procedure Design 1.79.5 Jakýkoliv konstantní úhel klesání nesmí v jakémkoliv úseku procházet žádnými minimálními nadmořskými výškami přeletu fixů postupného klesání. Tabulku I-4-1-3. Rychlost klesání v úseku konečného přiblížení postupu bez FAF Rychlost klesání Kategorie letadel A, B C, D, E 27XX.9XX.20072010 Změna č. 13 Minimum Maximum 120 m/min (394 ft/min) 180 m/min (590 ft/min) 200 m/min (655 ft/min) 305 m/min (1000 ft/min) I-4-1-6 PŘEDPIS L 8168 ČÁST I – DÍL 4 - HLAVA 1 Obrázek I-4-1-3 Vzájemný vztah mezi bezpečnou nadmořskou výškou/výškou nad překážkami (OCA/H) a minimální nadmořskou výškou/výškou pro klesání (MDA/H) pro nepřesná přístrojová přiblížení (příklad s významnou překážkou v prostoru konečného přiblížení) 27XX.9XX.2007200X Změna č. 13 I-4-1-10 ČÁST I – DÍL 4 - HLAVA 5 PŘEDPIS L 8168 Obrázek I-4-5-1 Fix postupného klesání I-4-5-5 27XX.XX9.200107 Změna č. 31 ČÁST I – DÍL 8 - HLAVA 4 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 4 – POSTUPY PRO PŘIBLÍŽENÍ K HELIPORTU 4.1 CHARAKTERISTIKY POSTUPŮ PŘIBLÍŽENÍ PinS 4.1.1 4.1.2.3 Ochrana při postupu „pokračujte podle VFR”. Za MAPt není zajištěna žádná ochrana, pokud není za MAPt proveden postup nezdařeného přiblížení. Pilot je zodpovědný za spatření a vyhnutí se překážkám. Dohlednost pro tato přiblížení odpovídá dohlednosti publikované v letecké mapě nebo minimům VFR požadovaným pro danou třídu vzdušného prostoru nebo předpisy Státu, podle toho, který z požadavků je vyšší. Všeobecně 4.1.1.1 Přiblížení PinS je postupem letu podle přístrojů na bod v prostoru. Při přiblížení na bod v prostoru a nezdařeném přiblížení je poskytována ochrana před překážkami. V bodě v prostoru nebo před ním se musí pilot rozhodnout, zda bude pokračovat do místa přistání, nebo zahájí nezdařené přiblížení. Existují dva typy postupů PinS přiblížení: postup PinS „pokračujte podle VFR” a postup PinS „pokračujte vizuálně", které jsou podrobně popsány v ust. 4.1.2 a 4.1.3. 4.1.2.4 Délka úseku „pokračujte podle VFR". Pro VFR fázi za MAPt není stanovena žádná minimální nebo maximální délka. 4.1.1.2 Ochrana do bodu MAPt. Minimální výška nad překážkami (MOC) je stanovena pro všechny úseky postupu IFR včetně úseku nezdařeného přiblížení. 4.1.2.5 Maximální změny trati. Není stanovena žádná maximální změna trati v MAPt. 4.1.1.3 Omezení rychlosti 4.1.3.1 Jedná se o postup přístrojového přiblížení, který byl vyvinut pro místa se stejnými fyzickými vlastnostmi přistávací plochy, jako má nepřístrojový heliport dle Předpisu L 14 H. Přiblížení dovede vrtulník do bodu nezdařeného přiblížení (MAPt). Před nebo v MAPt se pilot musí rozhodnout, zda bude pokračovat vizuálně, nebo provede nezdařené přiblížení. Vizuální úsek spojuje bod v prostoru (PinS) s místem přistání. Může se jednat o přímý vizuální úsek, jak je popsán níže. Toto spojení je možné provést také letem na trati nebo manévrováním. 4.1.3 4.1.1.3.1 Minimální vzdušná rychlost. Minimální vzdušná rychlost pro provoz IFR je obsažena v provozní příručce vrtulníku a je popsána jako vzdušná rychlost Vmini. 4.1.1.3.2 Maximální vzdušná rychlost. Maximální vzdušná rychlost v úsecích konečného a nezdařeného přiblížení je 130 km/h (70 KIAS) nebo 165 km/h (90 KIAS) v závislosti na kritériích použitých při vývoji postupu. Poznámka: Poradní materiál pro návrh vizuálních úseků pro manévrování nebo let na trati je v současné době připravován. 4.1.1.3.3 Omezení minimální/maximální rychlosti se může použít i pro vyčkávání. 4.1.1.4 Délka úseku při postupu IFR. Optimální délka úseku, jiného než je vizuální úsek postupu PinS, je 5,6 km (3,0 NM). 4.1.2 Postup PinS „pokračujte vizuálně" 4.1.3.2 Požadavky postupu PinS „pokračujte vizuálně". Pokud jsou místo přistání nebo související vizuální reference vizuálně zjištěny pilotem a pilot zvolí pokračování do místa přistání, pilot bude pokračovat do místa přistání. Pokud nejsou místo přistání nebo související vizuální reference pilotem vizuálně zjištěny do chvíle dosažení MAPt, musí být zahájeno nezdařené přiblížení. Postup PinS „pokračujte podle VFR" 4.1.2.1 Postup PinS „pokračujte podle VFR" je postupem přístrojového přiblížení, který byl vyvinut pro místa přistání, která nemusí splnit standardy pro nepřístrojový heliport. Přiblížení dovede vrtulník do bodu nezdařeného přiblížení (MAPt). Před nebo v MAPt se pilot musí rozhodnout, zda bude pokračovat podle VFR nebo zda provede nezdařené přiblížení. 4.1.3.3 Minimální dohlednost je založena na vzdálenosti z MAPt do místa přistání pro přímý vizuální úsek a dalších faktorech pro úseky manévrování/letu na trati. Oblasti bezpečného letu IFR nad překážkami nejsou aplikovány na úsek přiblížení, a ochrana při nezdařeném přiblížení není poskytována mezi MAPt a místem přistání. 4.1.2.2 Požadavky na postup PinS „pokračujte podle VFR". Tyto postupy mohou být vyvinuty tam, kde není možné splnit kritéria pro postup PinS „pokračujte vizuálně". Pilot se musí v nebo před MAPt rozhodnout, zda je zajištěna publikovaná minimální dohlednost, nebo dohlednost vyžadovaná předpisy Státu (podle toho, která je vyšší) pro bezpečný přechod z letu IFR na VFR, nebo zda provede nezdařené přiblížení. Po opuštění MAPt musí pilot vyhovět minimálním meteorologickým požadavkům pro let podle pravidel VFR. 4.1.3.4 Ochrana ve vizuálním úseku. Pro postupy PinS je vizuální úsek od MAPt chráněn rovinou pro zajištění bezpečné výšky nad překážkami (OCS) podobné velikosti a tvaru jako překážková plocha (OLS) dle Předpisu L 14 pro nepřístrojové heliporty, a třemi rovinami pro identifikaci překážek. 4.1.3.5 OCS leží o 1,12° pod úhlem klesání v úseku vizuálního přiblížení (VSDA). Jakmile letadlo I-8-4-1 XX.XX.200X2010 Změna č. 3 PŔEDPIS L 8168 ČÁST I – DÍL 8 - HLAVA 4 dosáhne vizuálního úseku daného postupu, není zajištěna ochrana nezdařeným přiblížením. 130 km/h (70 KIAS): 1,2 km (0,65 NM) 165 km/h (90 KIAS): 2,0 km (1,08 NM). 4.1.3.6 Ochrana rovinou pro identifikaci překážek (OIS). Dvě roviny pro identifikaci překážek přiléhají ke dvěma vnějším bočním hranám OCS a stoupají stejným sklonem. Počátky vnějších hran těchto dvou OIS jsou shodné s hranami OCS a rozevírají se do šířky primárního prostoru v MAPt nebo DP, pokud se liší od MAPt. 4.1.3.12 Minimální délka vizuálního úseku závisí na maximální rychlosti v úseku konečného přiblížení při postupu podle přístrojů a musí být následující: 130 km/h (70 KIAS): 1,0 km (0,54 NM) 165 km/h (90 KIAS): 1,6 km (0,85 NM). 4.1.3.7 Třetí OIS začíná v MAPt na hraně sekundárního prostoru a zahrnuje rádius 0,4 NM se středem v místě přistání. 4.1.3.13 Maximální změna trati. Maximální změna trati v MAPt pro úsek "pokračujte vizuálně" by neměla překročit 30°. 4.1.3.8 Překážky, které zasahují do OIS, jsou zaneseny do letecké mapy a mohou být označeny nebo osvíceny. 4.1.3.14 Použití bodu klesání (DP). DP se používá k označení konce té časti vizuálního úseku, v kterém by let měl probíhat v minimální nadmořské výšce pro klesání (MDA), a k identifikaci bodu, ve kterém by mělo začít konečné klesání na přistání. Ochrana před překážkami mezi MAPt a DP je zajišťována výpočtem OCA/H. 4.1.3.9 Délka úseku „pokračujte vizuálně". Délka vizuálního úseku by měla být zvolena tak, aby zajistila dostatek vizuálních referencí v části od MAPt do místa přistání, přičemž zároveň zajistí dostatečnou vzdálenost pro zpomalení, klesání a přistání s letadlem v místě přistání. 4.1.3.15 DP je ustaven ve vzdálenosti od MAPt na trati vizuálního úseku, ale může ležet v MAPt. 4.1.3.10 Maximální délka vizuálního úseku musí být 3 km (1,62 NM). 4.1.3.16 Ochrana před překážkami je zajištěna od DP k hraně bezpečného prostoru pro přistání pomocí OCS 1,12° pod VSDA. 4.1.3.11 Optimální délka vizuálního úseku závisí na maximální rychlosti v úseku konečného přiblížení při postupu podle přístrojů a je následující: ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO XX.XX.200X2010 Změna č. 3 I-8-4-2 ČÁST II – DÍL 4 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 DÍL 4 – POSTUPY PRO PŘIBLÍŽENÍ S VERTIKÁLNÍM VEDENÍM HLAVA 1 – POSTUPY PRO PŘIBLÍŽENÍ S VYUŽITÍM APV/BARO - VNAV způsobem je MAPt nahrazen DA/H v závislosti na kategorii letadla. Poznámka: Barometrická vertikální navigace (baro-VNAV) je navigační systém, který poskytuje pilotovi počítačem zpracované vertikální vedení, vztažené ke stanovenému úhlu sestupové dráhy (VPA), nominálně 3°. Počítačem generované vertikální vedení je založeno na barometrické nadmořské výšce a je určeno jako VPA vycházející z referenční výšky (RDH). 1.1 VŠEOBECNĚ 1.1.1 Klasifikace postupu 1.1.1.5 Minimální DH pro APV/baro-VNAV je 75 m (246 ft) plus přídavek na vymezení ztráty výšky. Nicméně, tento minimální limit DH musí být zvýšen provozovatelem na nejméně 90 m (295 ft) plus přídavek na vymezení ztráty výšky, jestliže příčný navigační systém není certifikován pro zajištění příletu letadla uvnitř vnitřní přibližovací plochy, vnitřní přechodové plochy a plochy přerušeného přistání podle předpisu L 14 (rozšířené podle potřeby nad vnitřní vodorovnou plochu do OCH) s vysokým stupněm pravděpodobnosti. 1.1.1.1 Informace v ust. 1.1.1 se týkají pouze postupů navržených za použití APV/Baro - VNAV kritérií, které jsou uvedeny v Doc 8168, Volume II, Part III, Section 3, Chapter 4. Postupy přiblížení APV/Baro-VNAV jsou klasifikovány jako postupy přiblížení podle přístrojů na podporu činností přiblížení a přistání s vertikálním vedením (APV) (viz Předpis L 6). Takové postupy jsou vyhlášeny s nadmořskou výškou/výškou rozhodnutí (DA/H). Neměly by být zaměněny za klasická nepřesná přístrojová přiblížení (NPA), která uvádějí minimální nadmořskou výšku/výšku pro klesání (MDA/H), pod kterou letadlo nesmí klesat. 1.2 VÝKONNOST SYSTÉMU 1.2.1 Faktory, na kterých závisí vertikální navigační výkonnost postupu baro-VNAV, jsou popsány níže. 1.2.2 Atmosférické vlivy 1.2.2.1 Atmosférické chyby související s nestandardními teplotami jsou zohledněny při návrhu překážkových rovin přiblížení. Když jsou teploty nižší něž standardní, bude skutečná nadmořská výška letadla nižší, než jeho barometrická indikovaná nadmořská výška. 1.1.1.2 APV/baro-VNAV postupy poskytují větší bezpečnost než postupy pro nepřesné přístrojové přiblížení vedením v stabilizovaném klesání na přistání. Tyto postupy jsou zvláště významné pro velká dopravní proudová letadla, pro která jsou považovány za bezpečnější, než alternativní technika s předčasným klesáním do minimálních nadmořských výšek. Nezávislá kontrola pomocí výškoměru, která je k dispozici při ILS, MLS, GLS, APV I/II nebo CAT I, není při APV/Baro - VNAV k dispozici, protože výškoměr je také zdrojem, na kterém je založeno vertikální vedení. Snížení vlivu poruch nebo nesprávného nastavení výškoměru musí být provedeno v souladu se standardními provozními postupy podobnými těm, které jsou používány u postupů nepřesného přístrojového přiblížení. 1.2.2.2 Většina existujících VNAV systémů nezajišťuje opravy na nestandardní teploty. Při nižších teplotách než standardních mohou být tyto chyby význačné a jejich velikost se zvyšuje s nadmořskou výškou nad konkrétním místem. Gradient překážkové roviny přiblížení je snížen jako funkce minimální teploty vyhlášené pro postup. Poznámka: Teplota podle mezinárodní standardní atmosféry (ISA) je 150 C na úrovni 0 hladiny moře s úbytkem teploty 2 C na 1 000 ft nadmořské výšky. 1.2.3 Podélná odchylka na trati Všechny systémy RNAV vykazují určitou podélnou chybu na trati. Tato odchylka na trati může znamenat, že systém VNAV může zahájit předčasné klesání, což může vést k chybě v sestupové dráze. Tomu se čelí při návrhu postupu posunutím počátku překážkové roviny přiblížení. 1.1.1.3 Nicméně, vlastní nepřesnost barometrických výškoměrů v kombinaci s certifikovanou výkonností konkrétního módu prostorové navigace (RNAV) znamená, že tyto postupy jsou méně přesné než systémy přesných přiblížení. Především, na jisté letadlové systémy nelze přenést vymezení povrchu bez překážek podle předpisu L 14 a pilot by měl tuto možnost uvážit při rozhodování o přistání v DA/H. 1.2.4 Letově technická chyba (FTE) Předpokládá se, že letově technická chyba je zahrnuta ve standardním ochranném prostoru nepřesného přístrojového přiblížení (75 m (246 ft)). Těchto 75 m se přidává pod VPA ještě před provedením oprav na nízkou teplotu a podélnou odchylku na trati u překážkové roviny. 1.1.1.4 Boční složky APV/baro-VNAV kritérií jsou založeny na RNAV kritériích pro nepřesné přiblížení. Nicméně, FAF není součástí postupu APV/baroVNAV a je nahrazen bodem konečného přiblížení, ačkoliv RNAV FAF může být v provedení databáze použit jako fix kurzu konečného přiblížení. Stejným II-4-1-1 27XX.XX9.200107 Změna č. 13 PŘEDPIS L 8168 1.2.5 ČÁST II – DÍL 4 - HLAVA 1 „Performance-based Navigation (PBN) Manual, Volume II, Appendix A“ (ICAO Doc 9613).Přijatelné způsoby průkazu lze nalézt v dokumentech jako jsou Federální letecký úřad USA (FAA) Poradní oběžník (AC) 20-138, AC 20-130A a AC 120-29. Jiné systémové chyby Jiné chyby zahrnují chyby statických zdrojů, nehomogenní meteorologické jevy a latentní efekty. Tyto chyby jsou nevýznamné ve srovnání s ostatními již uvedenými chybami a předpokládá se, že již byly zohledněny do již existujících tolerancí. 1.2.6 1.3.3 Tam kde jsou vyhlášeny postupy LNAV/baro-VNAV, prostor přiblížení je vyhodnocen na možnost protnutí vnitřní přibližovací plochy, vnitřní přechodové plochy a plochy nezdařeného přiblížení podle předpisu L 14. Jestliže překážky tyto plochy protínají, je stanoveno omezení na povolenou hodnotu OCA/H (viz 1.1.5). Hrubé chyby Může dojít k nesprávnému nebo neaktuálnímu nastavení výškoměru buď chybou řízení letového provozu, nebo pilota. Tomu musí být zabráněno vhodným provozním postupem. 1.3 1.4 PROVOZNÍ OMEZENÍ 1.4.1 Piloti jsou odpovědni za provádění jakékoliv nezbytné opravy na nízkou teplotu pro všechny publikované minimální nadmořské výšky/výšky. To zahrnuje: POŽADAVKY NA VYBAVENÍ 1.3.1 APV/baro-VNAV postupy jsou určeny k využití letadly vybavenými systémy pro řízení a optimalizaci letu (FMS), nebo jinými RNAV systémy, schopnými vypočítat sestupové dráhy barometrické VNAV a zobrazit významné odchylky na displeji přístrojů. a) nadmořské výšky/výšky pro počáteční a střední úsek(-y), b) DA/H, a c) následné nadmořské výšky/výšky nezdařeného přiblížení. 1.3.2 Letadla vybavená systémy APV/baroVNAV schválenými Státem provozovatele pro přiměřenou úroveň provozu (LNAV)/VNAV, mohou tyto systémy používat pro provádění přiblížení APV/baro-VNAV za předpokladu, že: Poznámka: V konstrukci postupu je úhel sestupové dráhy (VPA) úseku konečného přiblížení chráněn proti vlivu nízkých teplot. 1.4.2 Teploty pod vyhlášeným minimem a) navigační systém má certifikovanou výkonnost rovnou 0,6 km (0,3 NM) nebo nižší, s 95 procentní pravděpodobností. To obsahuje: b) vybavení APV/baro-VNAV je provozuschopné, Baro-VNAV postupy nejsou povoleny, pokud teplota na letišti klesne pod vyhlášené minimum teploty letiště pro daný postup, pokud systém pro řízení a optimalizaci letu (FMC) není vybaven schválenou kompenzací na nízkou teplotu pro konečné přiblížení. V tomto případě nemusí být brána v úvahu minimální teplota s podmínkou, že tato teplota musí být v rozsahu minimálních certifikovaných teplot pro vybavení. Pod touto teplotou a pro letadla, která nemají FMC vybavení se schválenou kompenzací na nízkou teplotu pro konečné přiblížení, může být postup LNAV ještě použit, za předpokladu, že: c) letadlo a systémy letadla jsou patřičně certifikovány pro předpokládaný APV/baroVNAV provoz při přiblížení, a) je vyhlášeno OCA/H pro konvenční RNAV postup přístrojového přiblížení a RNAV/LNAV přiblížení, a d) letadlo je vybaveno integrovaným LNAV/VNAV systémem, s přesným zdrojem měření barometrické nadmořské výšky, a b) pilot provedl příslušné opravy na nízké teploty pro všechny publikované minimální nadmořské výšky/výšky. e) nadmořské výšky VNAV a všechny významné procedurální a navigační informace jsou získávány z navigační databáze, jejíž integrita je podpořena příslušnými metodami zabezpečení jakosti. 1.4.3 (VPA) 1) GNSS navigační systémy certifikované pro provoz při přiblížení, 2) vícesenzorové systémy využívající inerční referenční jednotky v kombinaci s certifikovanými DME/DME nebo GNSS, a 3) RNP systémy, schválenými pro provoz RNP 0,3 nebo méně, 1.4.3.1 Tabulka odchylek úhlu sestupové dráhy (VPA) udává teplotu letiště ve spojitosti se skutečným VPA. Záměrem této tabulky je upozornit letovou posádku, že, ačkoliv může teplotně nekompenzovaný systém letadlové avioniky indikovat vyhlášený VPA, bude skutečný VPA odlišný od informace poskytované systémem letadlové avioniky. Záměrem této tabulky není přimět pilota, aby upravil letěný VPA tak, aby dosáhl Poznámka: Poradní materiál k procesu schvalování, k požadavkům na letadla a k požadavkům na letadlové systémy pro APV/Baro-VNAV lze nalézt v dokumentu, 27XX.9XX.20072010 Změna č. 13 Tabulka odchylek úhlu sestupové dráhy II-4-1-2 ČÁST II – DÍL 6 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 DÍL 6 – RNAV VYČKÁVÁNÍ HLAVA 1 – VŠEOBECNĚ 1.1 Všeobecná kritéria v Části I, Díl 6 , „Kritéria vyčkávání“ jsou použita až na výjimky, upravené a doplněné materiálem v této hlavě. a) změnou automatického řazení traťových bodů na manuální; b) označením traťového bodu vyčkávání za aktivní (přímo do); 1.2 Letadla vybavená systémy RNAV s funkcí pro vyčkávání (viz obrázek II-6-2-1)., c) volbou požadovaného příletového kurzu (zadáním pomocí číselné klávesnice, kurzovým ukazatelem HSI, nebo všesměrového voliče kurzu (OBS) CDI) do zvoleného traťového bodu vyčkávání. 1.2.1 které bylyTyto systémy jsou schváleny Státem provozovatele pro příslušnou úroveň RNAV provozu, mohou použít tyto systémya mohou být použity pro provádění VOR/DME RNAV vyčkávání za předpokladu, že je před jakýmkoliv letem je zajištěno, že: 1.3.4 Tento typ vyčkávání bude proveden manuálním letem a traťové vedení RNAV je poskytováno pouze na příletové trati. a) letadlo je vybaveno provozuschopným zařízením RNAV; a, Poznámka: Bod vyčkávání nemusí být v letecké mapě zanesen jako bod přeletu, ale očekává se, že bude tento bod pilotem a/nebo navigačním systémem letadla považován při vyčkávání za bod přeletu. b) pilot má dostatečné znalosti o tom, jak provozovat toto zařízení, aby dosáhl optimální úrovně navigační přesnosti, a. 1.3.5 Konec odletového úseku vyčkávacího okruhu je definován časově nebo vzdáleností od bodu pro vyčkávání (WD) poskytnutého systémem RNAV. c) publikované zařízení VOR/DME, na němž je postup založen, je provozuschopné. 1.32.2 Přesnost a omezení RNAV systémů odpovídají přesnosti a omezení počítače. Počítač je navržen tak, že početní chyby jsou minimální a podstatně neovlivňuje přesnost výstupu. Nicméně, počítač nemůže zjistit chyby vzniklé při vkládání údajů. 1.3.5.1 Odletový úsek definovaný časově (viz obrázek II-6-2-2 A). Časování odletu začíná, když je dokončena odletová zatáčka nebo od polohy traťového bodu, podle toho, kterého místa je dosaženo později. 1.3.5.2 Odletový úsek definovaný vzdáleností RNAV od traťového bodu (viz obrázek II-6-2-2 B). Pokud je konec odletového úseku definován vzdáleností RNAV od traťového bodu pro vyčkávání (WD), končí odletový úsek dosažením této vzdálenosti. 1.2.34 Traťový bod a v některých případech i údaje obsažené v navigační databázi byly spočítány a vyhlášeny Státy a v některých případech vloženy provozovateli nebo posádkami v závislosti na předepsané navigační specifikaci. Všechny chyby, které byly zaneseny do navigační databáze, budou ovlivňovat skutečnou vypočítanou polohu. 1.4 S pomocí systémů RNAV je možné létat konvenční vyčkávací obrazce. V takovém případě RNAV systém nemá žádnou jinou funkci než poskytnout vedení pro autopilota nebo povelový systém letadla. Pilot zůstává zodpovědný za to, že letadlo dodrží rychlost, úhel náklonu, časové údaje a předpokládané vzdálenosti, obsažené v Části 1, Díl 6, Hlava 1, ust. 1.3. 1.31.3 Letadla vybavená systémy RNAV bez funkce pro vyčkávání (viz obrázek II-62-2) 1.3.1 U letadel vybavených systémy RNAV bez jakékoliv funkce pro vyčkávání je možné letět manuálně podle publikovaného RNAV postupu pro vyčkáváni nad traťovým bodem. 1.65 ODPOVĚDNOSTI PILOTA 1.65.1 Je-li použito zařízení RNAV pro postupy, které nejsou konstruovány pro RNAV vyčkávání, musí pilot ověřit přesnost polohy u vyčkávacího fixu při každém přeletu nad fixem. 1.3.2 Pouze traťový bod pro vyčkávání je získán z databáze. Požadovaný příletový kurz a konec odletového kurzu musí být publikovány Státem. 1.3.3 Pilot musí manuálně provést vyčkávací let přinejmenším: 1.65.2 Piloti musí zajistit, že jsou rychlosti letu použité při postupech pro RNAV vyčkávání v souladu s tabulkami I-6-1-1 a I-6-1-2. II-6-1-1 XX23.XX11.200106 Změna č. 314 ČÁST II – DÍL 6 - HLAVA 2 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 2 – VYČKÁVACÍ OBRAZCE 2.1 Některé systémy RNAV mohou létat vyčkávací obrazce, které nejsou určeny pro RNAV, bez přísného splnění předpokladů PANS-OPS, Volume II. Dříve než se tyto systémy použijí v provozu, musí prokázat k uspokojení příslušného úřadu, že jejich povely udrží letadlo uvnitř základního prostoru vyčkávání definovaného v PANS-OPS, Volume II pro podmínky prostředí předpokládané těmito kritérii. Pilot si musí ověřit přelet stanovených fixů prostředky referenčního zařízení. 2.3 Postupy vyčkávání RNAV mohou být zkonstruovány s použitím jednoho nebo dvou traťových bodů (viz obrázky II-6-2-1 A a B). Poskytnut může být též prostor vyčkávání (viz obrázek II-6-2-1 C). 2.34 Vyčkávání RNP jsou charakterizována maximální tratí geometricky definované délky příletové tratě a průměrem zatáčky (viz obrázek II-6-2-1 E3). 2.2 RNAV vyčkávání je možné provádět ve speciálně konstruovaných vyčkávacích obrazcích. Tyto vyčkávací obrazce používají kritéria a předpokládané letové postupy konvenčního vyčkávání s orientací, která může být vztažena buď k přeletové poloze nad, nebo k radiálu a vzdálenosti DME od zařízení VOR/DME. Tyto vyčkávací obrazce předpokládají: 2.45 U RNP schválených pro systém RNAV se předpokládá, že zůstanou uvnitř limitů RNP na dobu 95 procent času ve vyčkávacím obrazci. 2.65 Prostor vyčkávání RNAV je stanoven traťovým bodem prostoru vyčkávání a s ním související kružnicí. Poloměr této kružnice je vždy takový, aby si pilot mohl zvolit jakoukoliv příletovou trať k fixu, vstoupit a dále sledovat standardní levý nebo pravý vyčkávací obrazec založený na fixu a zvolené trati. Podobně může být letěn jakýkoliv jiný obrazec, který zůstane uvnitř stanoveného prostoru (. vViz obrázek II-6-2-4)1 C. a) že se používá automatického radionavigačního upřesňování polohy. To zajišťuje, že navigační tolerance zůstanou uvnitř limitů předpokládaných konstruktérem postupu, b) že pilot má k dispozici traťové informace ve vhodné formě, jako je ukazatel horizontální situace (HSI), a/nebo indikace elektronických letových přístrojů (EFIS), nebo údaje o odchylce od tratě, a 2.67 Traťové body pro vyčkávání VOR/DME RNAV jsou definovány radionavigačními fixy, které určují minimální přesnost potřebnou k létání tohoto postupu. c) že pilot si ověří traťové body vyčkávání tím, že zkontroluje jejich vztah k publikovaným fixům VOR/DME. XX23.XX11.201006 II-6-2-1 Změna č. 3 143 PŘEDPIS L 8168 ČÁST II – DÍL 6 - HLAVA 2 Obrázek II-6-2-1 Vyčkávání RNAV pro systémy s funkcí pro vyčkáváníRNAV/RNP postupy vyčkávání 23XX.11XX.20062010 Změna č. 143 II-6-2-2 L9 Obrázek II-6-2-2 RNAV vyčkávání pro systémy bez funkce pro vyčkávání Obrázek II-6-2-3 RNP vyčkávání Obrázek II-6-2-4 Oblast RNAV Datum 1-3 ČÁST II – DÍL 6 - HLAVA 3 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 3 – VSTUP DO VYČKÁVÁNÍ související traťový bod. (Viz obrázek II-6-2-1 D). Po přeletu traťového bodu letadlo musí točit, aby sledovalo postup. 3.1 S výjimkou případů, kde je publikován požadavek na zvláštní vstupy, jsou vstupy do RNAV vyčkávání s jednímnad traťovým bodem stejné, jako pro konvenční vyčkávání. Poznámka: Systémy pro řízení a optimalizaci letu, navržené pouze pro vyčkávací postupy s jedním traťovým bodem, nebudou standardně schopné bez úpravy softwaru používat postupy se dvěma traťovými body. Pro letadla s těmito systémy musí být nabídnuty alternativy k postupům se dvěma traťovými body. Poznámka: Budoucí RNAV systémy, schopné vstoupit do RNAV vyčkávání s jedním traťovým bodem bez přeletu vyčkávacího bodu, mohou používat zvláštní vyčkávací obrazce, založené na tomto předpokladu. Mohou také použít konvenční nebo RNAV vyčkávání. 3.32 Pro prostor vyčkávání je přípustný jakýkoliv vstupní postup, pokud je uvnitř daného prostoru. 3.2 Sektory pro vstup do RNAV vyčkávacího postupu se dvěma traťovými body jsou oddělené linií, která prochází oběma traťovými body. Vstupy z každého sektoru musí být provedeny přes s ním ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO II-6-3-1 23XX.11XX.200106 Změna č. 143 ČÁST III – DÍL 1 - HLAVA 1 PŘEDPIS L 8168 Postupy pro letové navigační služby PROVOZ LETADEL ČÁST III – PROVOZNÍ POSTUPY LETADEL DÍL 1 – POSTUPY PRO NASTAVENÍ VÝŠKOMĚRU HLAVA 1 – ÚVOD DO POSTUPŮ PRO NASTAVENÍ VÝŠKOMĚRU 1.1 Tyto postupy popisují metodu určenou pro zajištění dostatečných vertikálních rozstupů mezi letadly a dostatečné výšky nad terénem během všech fází letu. Tato metoda je založena na následujících základních zásadách: f) Přiměřená výška nad terénem v průběhu jakékoliv fáze letu může být udržována kterýmkoliv z několika způsobů, v závislosti na zařízeních, která jsou k dispozici v dané oblasti. Doporučené metody uvedené v pořadí podle priority: a) Státy mohou stanovit fixní nadmořskou výšku, která se nazývá převodní nadmořskou výškou. Když je letadlo během letu v nebo pod touto stanovenou nadmořskou výškou, je jeho vertikální poloha vyjádřena údaji nadmořské výšky, která je odečtena na výškoměru nastaveném na tlak na střední hladinu moře (QNH). 1) použití aktuálních hlášení QNH z dostatečné sítě QNH oznamujících stanic, 2) použití takových hlášení QNH, která jsou k dispozici, v kombinaci s jinými meteorologickými informacemi, jako je předpověď nejnižšího tlaku na střední hladině moře pro trať nebo její části, a b) Během letu nad převodní výškou je vertikální poloha letadla vyjádřena údaji letových hladin, což jsou roviny konstantního atmosférického tlaku založené na nastavení výškoměru 1 013,2 hPa. 3) kde příslušná aktuální informace není k dispozici, použijí se hodnoty nejnižších nadmořských výšek nebo letových hladin, odvozených z klimatologických údajů. c) Změna reference z nadmořské výšky na letové hladiny, a naopak, se provádí: g) V průběhu přiblížení na přistání může být výška nad terénem určena použitím: 1) při stoupání v převodní nadmořské výšce, a 1) výškoměru nastaveného na tlak QNH (udává nadmořskou výšku), nebo 2) při klesání v převodní hladině. 2) za stanovených okolností (viz Hlava 2, ust. 2.4.2 a Hlava 3, ust. 3.5.4), výškoměru nastaveného na tlak QFE (udává výšku nad vypočítaným bodem QFE). d) Převodní hladina může být téměř totožná s převodní nadmořskou výškou z důvodu dosažení maximálního počtu použitelných letových hladin. Podobně může být převodní hladina umístěna 300 m (nebo 10100 ft) nad převodní nadmořskou výškou, aby bylo povoleno současně používat převodní hladinu i převodní nadmořskou výšku pro cestovní lety, a zároveň byl zajištěn vertikální rozstup. Prostor mezi převodní hladinou a převodní nadmořskou výškou je nazýván převodní vrstvou. 1.2 Metoda poskytuje dostatečnou pružnost, aby vyhověla odchylkám v místních postupech, aniž by došlo k odchýlení se od základních postupů. 1.3 Tyto postupy platí pro všechny lety IFR, a pro ostatní lety provozované ve stanovených hladinách v souladu s Ppředpisem L 2 (Pravidla létání), Ppředpisem L 4444 (Postupy pro letové provozní navigační služby) nebo s Předpisem L 7030 (Regionálními doplňkovéými postupy) (ICAO Doc 7030). e) Pokud pro nějakou oblast nebyla zřízena převodní hladina, letí letadlo ve fázi letu na trati v letové hladině. III-1-1-1 23XX.XX11.200106 Změna č. 314 ČÁST III – DÍL 3 - HLAVA 3 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 3 – PROVOZ PALUBNÍHO PROTISRÁŽKOVÉHO SYSTÉMU (ACAS) 3.1 zjištěný provoz nemusí být totožný s provozem, který způsobil TA. Vizuální vnímání sblížení může být mylné, obzvláště v noci. VŠEOBECNĚ ACAS – OBECNÝ PŘEHLED 3.1.1 Informace poskytnuté ACAS mají pilotům pomoci v bezpečném provozu letadla tím, že zajistí doporučení vhodných činností pro snížení nebezpečí srážky. Toho je dosahováno prostřednictvím rad k vyhnutí (RA), které předkládají manévry, a pomocí provozních doporučení (TA), která jsou určena pro poskytnutí okamžitých vizuálních vjemů a jako varování, že může následovat RA. TA indikují přibližné polohy konfliktních letadel, která mohou později vyvolat rady k vyhnutí. RA navrhují vertikální manévry, u kterých se předpokládá, že zvýší nebo zajistí udržení rozstupu od letadla představujícího hrozbu. Vybavení ACAS I je schopno poskytovat pouze TA, zatímco vybavení ACAS II je schopno poskytovat TA i RA. V této hlavě označení ACAS znamená ACAS II. Poznámka 2: Výše uvedená omezení použití TA vyplývají z omezené přesnosti zaměření a z obtížné interpretace výškových údajů ze zobrazených provozních informací. b) při přijetí TA musí piloti použít všechny dostupné informace k přípravě vhodné činnosti pro případ, že se vyskytne RA, 3.1.21 Pro vyhnutí se potencionálním srážkám s konfliktním provozem musí piloti využívat indikaci palubního protisrážkového systému (ACAS) pro zpřesnění vzniklé situace při vizuálním zjišťování konfliktního provozu. 3.1.32 Nic z toho, co je uvedeno ve stanovených postupech v níže uvedeném bodě 3.2, „Použití údajů ACAS“, nesmí zabránit velitelům letadel v tom, aby uplatňovali svůj nejlepší úsudek a svoji plnou autoritu při zvolení nejlepšího postupu pro řešení konfliktu za provozu nebo zabránění potenciální srážce. Poznámka 1: Schopnosti ACAS pomoci pilotům k vyhnutí se potenciálním srážkám jsou závislé na správné a včasné reakci pilotů na indikaci ACAS. Provozní zkušenosti ukazují, že správné reakce pilotů závisí na účinném počátečním a opakovacím výcviku postupů ACAS. Poznámka 2: Normální provozní mód ACAS je TA/TR. Provozní mód TA je používán pouze v určitých podmínkách, kdy výkonové charakteristiky letadel jsou omezeny v důsledku poruch za letu nebo pokud příslušný úřad stanoví jinak. Poznámka 3: Metodika výcviku pilotů pro ACAS II je uvedena v Dodatku A k Části III, Dílu 3, Hlavě 3, „ACAS metodika výcviku pilotů“. 3.2 POUŽITÍ ÚDAJŮ ACAS Údaje generované ACAS musí piloti používat v souladu s následujícími bezpečnostními požadavky: a) piloti nesmí manévrovat se svými letadly na základě pouze provozního doporučení (TA), Poznámka 1: TA mají za účel upozornit piloty na možnosti vydání rady k vyhnutí (RA), posílit povědomí o situaci a pomáhat pilotům při vizuálním zjištění konfliktního provozu. Nicméně, vizuálně III-3-3-1 22XX.11XX.20072010 Změna č. 23 PŘEDPIS L 8168 c) ČÁST III – DÍL III – HLAVA 3 v případě RA piloti musí: klesat vertikální rychlostí nižší než 8 m/s (nebo 1500 ft/min) v posledních 300 m (nebo 1000 ft) stoupání nebo klesání do přidělené nadmořské výšky nebo letové hladiny, jestliže pilot ví o letadle v blízké nadmořské výšce nebo letové hladině a pokud neobdrží od ATC jiné instrukce. Tyto postupy mají omezit zbytečné rady k vyhnutí od palubního protisrážkového systému (ACAS II) týkající se letadel v nebo blížících se do přilehlých nadmořských výšek nebo letových hladin. V obchodním provozu by tyto postupy měly být stanoveny provozovatelem. Detailní informace týkající se konfliktních situací při vysoké vertikální rychlosti a poradní materiál pro vývoj vhodných postupů je obsažen v Dodatku B v této Části. 1) okamžitě provést manévr dle indikace RA, ledaže by provedení manévru mohlo ohrozit bezpečnost letounu, Poznámka 1: Varování na přetažení, výstrahy střihu větru, systému signalizace blízkosti země mají přednost před ACAS. Poznámka 2: Vizuálně zjištěný provoz nemusí být totožný s provozem, který způsobil RA. Vizuální vnímání sblížení může být mylné, obzvláště v noci. 2) řídit se indikací RA i v případě, že existuje rozdíl mezi RA a letovým povolením řízení letového provozu (ATC), 3) nemanévrovat proti smyslu RA, Poznámka: V případě koordinovaného setkání ACAS-ACAS se RA navzájem doplňují za účelem snížení potenciálního nebezpečí kolize. Jakékoliv odlišné vertikální manévry, které nejsou v souladu s RA, mohou způsobit kolizi s ohrožujícím letadlem. 4) jakmile je to možné, jak to umožní zatížení letové posádky, oznámit příslušnému stanovišti ATC jakoukoli RA, vyžadující odchýlení od poslední vydané instrukce nebo povolení od řízení letového provozu, Poznámka: Dokud tak nebylo pilotem oznámeno, ATC neví o vydání RA. ATC může vydat instrukce, které jsou nevědomě opačné indikaci ACAS RA. Je proto důležité, aby bylo ATC oznámeno, že vydané instrukce nebo povolení nejsou akceptovány, protože existuje konflikt s RA. 5) okamžitě splnit jakékoliv pozměněné RA, 6) omezit změnu dráhy letu na minimum rozsahu nezbytného ke splnění RA, 7) okamžitě se vrátit k vydané instrukci nebo povolení ATC, je-li konflikt vyřešen, a 8) oznámit ATC návrat k vydanému povolení. Poznámka: Postupy ve vztahu k letadlům vybaveným ACAS a frazeologie, která má být použita k oznámení manévrů v reakci na radu k vyhnutí, jsou uvedeny v předpisu L 4444, Hlavě 15 respektive 12. 3.3 KONFLIKTNÍ SITUACE VERTIKÁLNÍ RYCHLOSTI (HVR) PŘI VYSOKÉ Piloti by měli používat takové postupy, s jejichž pomocí letadlo stoupající nebo klesající do přidělené nadmořské výšky nebo letové hladiny, obzvláště za použití autopilota, může stoupat nebo XX.XX.2010 Změna č. 3 III-3-3-2 DODATEK B K ČÁSTI III, DÍLU 3, HLAVĚ 3 PŘEDPIS L 8168 Dodatek B k Části III, Dílu 3, Hlavě 3 1. VÝKONNOST ACAS BĚHEM KONFLIKTNÍCH SITUACÍ PŘI VYSOKÉ VERTIKÁLNÍ RYCHLOSTI (HVR) 1.1 Údaje nashromážděné programy pro sledování ACAS k roku 2006 nadále ukazují, že velké procento ACAS RA vzniká v důsledku stoupání nebo klesání letadel udržujících vysokou vertikální rychlost a blížících se k nadmořské výšce přidělené ATC. Byly provedeny změny standardů a doporučených postupů týkajících se ACAS a poradních materiálů (viz Předpis L 10), díky kterým se podařilo snížit četnost výskytů těchto typů RA, ale tyto typy RA se ve vzdušných prostorech po celém světě nadále pravidelně vyskytují. Bylo zjištěno, že v rámci ACAS není možné provést další změny, které by řešily tento problém, aniž by to vedlo k nepřijatelnému snížení bezpečnosti zajišťované ACAS. 1.2 Moderní letadla a jejich systémy vedení letu (systémy autopilota, systémy optimalizace letu a systémy automatického řízení tahu) jsou navrženy pro let po určitých letových profilech, které zajistí palivově a časově efektivní dráhy letu. Celkový koncept konstrukce systému vedení letu zahrnuje možnost nechat letadlo stoupat do vyšší, provozně efektivnější nadmořské výšky, a setrvat v této nadmořské výšce co nejdéle, což způsobuje, že následné klesání je také vedeno vysokou vertikální rychlostí. Pro ekonomické přínosy jsou vysoké vertikální rychlosti při stoupání a klesání zachovány před zahájením plynulého dosažení nadmořské výšky přidělené letadlu, dokud je to možné. 1.3 Konstrukce palubních systémů vedení může způsobit vertikální rychlosti přesahující 15 m/s (nebo 3 000 ft/min) až do dosažení vertikální vzdálenosti 150 m (nebo 500 ft) od letadlu přidělené nadmořské výšky. Pokud stoupající nebo klesající letadlo udržuje vertikální rychlost překračující 15 m/s (nebo 3 000 ft/min) až do dosažení 150 m (nebo 500 stop) od jemu přidělené nadmořské výšky, nachází se pouhých 30 sekund od přilehlé IFR nadmořské výšky, která může být obsazena letadlem vybaveným ACAS a letícím v této nadmořské výšce. Pokud se konfliktní letadlo se nachází horizontálně v rámci ochranného prostoru zajišťovaném ACAS, existuje vysoká pravděpodobnost, že bude vydáno RA proti stoupajícímu nebo klesajícímu letadlu ve chvíli, kdy konfliktní letadlo začne snižovat svou vertikální rychlost při nalétávání na přidělenou nadmořskou výšku. 1.4 Obrázek 1 uvádí zobrazení geometrie konfliktní situace pro tento případ. ACAS typicky vydává RA stoupání, která vyžaduje stoupání vertikální rychlostí 8 m/s (nebo 1 500 ft/min). V závislosti na nadmořské výšce letadla letícího vodorovným letem bude tato RA typicky vydána ve chvíli, kdy konfliktní letadlo bude přibližně 150 m (nebo 500 ft) pod přidělenou nadmořskou výškou a vertikální rychlost konfliktního letadla bude překračovat 15 m/s (nebo 3 000 ft/min). 1.5 ACAS v letadle letícím vodorovným letem sleduje stoupající/klesající (konfliktní) letadlo a odpovídá na jeho dotazy ke stanovení jeho nadmořské výšky a vertikální rychlosti. Trať ACAS je aktualizována jednou za sekundu. Informace o dráze konfliktního letadla spolu s tratí ACAS letadla (vlastního) letícího vodorovným letem se používá v rámci ACAS ke stanovení, zda konfliktní letadlo představuje v dané chvíli hrozbu, nebo ji bude v blízké budoucnosti představovat. 1.6 Při stanovování, zda bude konfliktní letadlo v budoucnu představovat hrozbu, porovnává ACAS stávající vertikální rychlosti konfliktního letadla a vlastního letadla, přičemž odhaduje vertikální rozstup, který nastane v nejbližším bodě horizontálního sblížení při konfliktní situaci. Při těchto porovnáních se využívá aktuální vertikální rychlost obou letadel a ACAS nezná záměr konfliktního letadla letět do letové hladiny blízko nad nebo pod aktuální nadmořskou výškou vlastního letadla. Pokud je výsledkem tohoto porovnání hodnota nižší než je systémem ACAS požadovaný vertikální rozstup, bude vydána RA. 1.7 Pokud bude konfliktní letadlo pokračovat ve stoupání/klesání vysokou vertikální rychlostí až do chvíle, kdy bude 15 až 25 sekund od stejné nadmořské výšky, jako letadlo s ACAS letící vodorovným letem (opět v závislosti na nadmořské výšce letadla s ACAS), ACAS vydá RA vyžadující na vlastním letadle manévr pro zvýšení svislého rozstupu od konfliktního letadla. 2. PROVOZNÍ DOPADY RA ZPŮSOBENÉ KONFLIKTNÍMI SITUACEMI PŘI HVR 2.1 Krátce po vydání RA systémem ACAS (RA stoupání pro geometrii konfliktní situace dle Obrázku III-3-3-1) začne konfliktní letadlo snižovat svou vertikální rychlost, aby dosáhlo přidělené nadmořské výšky. 2.2 Zatímco konfliktní letadlo zahajuje vyrovnání, letadlo s ACAS již začalo reagovat na svou RA a mohlo opustit svou přidělenou nadmořskou výšku. Jak piloti, tak řídící letového provozu se shodují, že RA vydané při této geometrii konfliktní situace jsou nežádoucí. RA mohou být rušivá pro aktuální dopravní toky a plány řídícího letového provozu, a tudíž představují navýšení jeho pracovní zátěže. Reakce na RA může také způsobit ztrátu standardních ATC rozstupů, pokud se nad letadlem s ACAS nachází další letadlo. 2.3 Piloti hlásili, že tyto typy RA snižují jejich důvěru ve výkonnost systému ACAS. K této RA obvykle dochází opakovaně ve stejných zeměpisných oblastech a opakované RA tohoto typu způsobují, že piloti se zdráhají tuto RA plnit. To může být Dod.BA-III-1 22XX.11XX.200710 Změna č. 23 PŘEDPIS L 8168 DODATEK A B K ČÁSTI III, DÍLU 3, HLAVĚ 3 potenciálně nebezpečné v případě, že konfliktní letadlo proletí přes přidělenou nadmořskou výšku vlastnímu letadlu. se nepodařilo identifikovat žádné další změny systému ACAS, které by zajistily další snížení četnosti výskytu těchto potenciálně rušivých RA. 3. 5. POSTUPY PROVOZOVATELEM ČETNOST UDÁLOSTÍ 3.1 Ze sledování ACAS vyplývá, že četnost událostí závisí na struktuře a řízení vzdušného prostoru. Údaje shromážděné za rok 2001 ukazují, že až 70% vydaných RA je způsobeno konfliktními letadly udržujícími vysokou vertikální rychlost při přibližování se k přidělené nadmořské výšce. V závislosti na struktuře vzdušného prostoru a toku letového provozu je možné, že k vydání několika takových RA dojde v průběhu jedné hodiny, nicméně ve vzdušném prostoru s nízkou hustotou provozu se bude vyskytovat jen relativně málo RA tohoto typu. Někteří provozovatelé letových provozních služeb byli schopni změnit své letové toky a/nebo provozní postupy tak, že snížili četnost událostí spojených s tímto typem RA, avšak tyto typy RA se nadále s velkou pravidelností vyskytují ve vzdušných prostorech po celém světě. 3.2 HVR RA byly pozorovány jak v koncových, tak v traťových vzdušných prostorech, ačkoliv kvůli dřívějším vyšším vertikálním rozstupům nad FL 290 ve vzdušném prostoru bez RVSM, bylo v minulosti nad FL 290 pozorován velmi malý počet RA tohoto typu. Se stávajícími sníženými rozstupy je možné, že HVR RA se budou v letových hladinách nad FL 290 ve vzdušných prostorech RVSM vyskytovat častěji. Mnoho HVR RA se vyskytuje v těsné blízkosti velkých letišť, kdy jsou odlety vedeny pod přilétajícími letadly až do určité vzdálenosti od letiště, než je jim dovoleno stoupat do vyšších nadmořských výšek, a velké procento těchto RA se vyskytuje také v zeměpisných oblastech, kde je velká koncentrace stoupajících a klesajících letadel. 4. PRVKY ACAS, KTERÉ SNIŽUJÍ PRAVDĚPODOBNOST VYDÁVÁNÍ RA V TĚCHTO SITUACÍCH 4.1 ACAS rozpozná konfliktní situace při HVR jako tu, které je uvedena na Obrázku III-3-3-1. Pokud je zaznamenána tato geometrie konfliktní situace, vydání RA je možné zpozdit až o deset sekund. Toto zpoždění poskytuje další čas k tomu, aby konfliktní letadlo zahájilo vyrovnání a systém ACAS mohl toto vyrovnání zaznamenat. Pokud však konfliktní letadlo udržuje vertikální rychlost překračující 15 m/s (nebo 3 000 ft/min) až do dosažení vzdálenosti 150 m (nebo 500 ft) od přidělené nadmořské výšky, může být i 10sekundové zpoždění nedostatečné, aby systém ACAS zaznamenal vyrovnání, a tudíž může být vydána RA. Bezpečnostní studie ukázaly, že další zpoždění při vydávání RA vedou k nepřijatelnému zhoršení bezpečnosti zajišťované ACAS. 4.2 Uvážena byla také možnost poskytovat systémem ACAS informace o záměru konfliktního letadla. Tato možnost se však nezdá být proveditelným řešením pro omezení tohoto typu RA za současného zachování stávající úrovně bezpečnosti zajišťované systémem ACAS. Doposud 22XX.11XX.20072010 Změna č. 23 STANOVENÉ 5.1 Vzhledem k provozním dopadům těchto typů RA na piloty a řídící letového provozu, přetrvávající existenci těchto RA a omezování dalších modifikací ACAS, by měli provozovatelé stanovit postupy, s jejichž pomocí by letadlo stoupající nebo klesající do přidělené nadmořské výšky nebo letové hladiny s aktivovaným autopilotem, tak mohlo činit rychlostí nižší než 8 m/s (nebo 1 500 ft/min) až do výšky 300 m (nebo 1 000 ft) od přidělené hladiny. Takové procedurální změny by měly zajistit okamžité provozní výhody pro piloty a řídící díky snížení četnosti výskytu HVR RA. 5.2 Zavedení takových postupů sice zcela neeliminuje tyto RA, ale při absenci jiných řešení, jako je změna návrhu vzdušného prostoru, jejich zavedení sníží četnost těchto nežádoucích RA, dokud se nepodaří vyvinout technické řešení. Možnosti, které by provozovatelé měli uvážit, zahrnují provedení celého stoupání nebo klesání předem stanovenou vertikální rychlostí, úpravu stoupání nebo klesání v konečné fázi a využití méně ekonomického tahu při stoupání v nižším vzdušném prostoru. 5.3 Doporučený postup by na stoupajícím nebo klesajícím letadle vyžadoval úpravu vertikální rychlosti při přibližování se k přidělené nadmořské výšce nebo letové hladině a ve chvílích, kdy by si byl pilot vědom, že se v přilehlé nadmořské výšce nebo letové hladině nachází letadlo, nebo se k ní blíží. Posádka může být upozorněna na přítomnost tohoto letadla několika způsoby, včetně informací poskytnutých řídícím letového provozu, ACAS TA nebo vizuálními vjemy. Jakmile posádka konfliktního letadla zjistí, že se na vedlejší nadmořské výšce nebo letové hladině či v její blízkosti nachází další letadlo, doporučuje se, aby snížila vertikální rychlost konfliktního letadla snížena na méně než 8 m/s (nebo 1 500 ft/min), pokud se letadlo blíží k nadmořské výšce 300 m (nebo 1 000 ft) nad nebo pod přidělenou nadmořskou výškou nebo letovou hladinou. Poznámka: Záměrem tohoto doporučení není vyžadovat manuální úpravu vertikální rychlosti při každém vyrovnávání. Takový postup není nezbytný a znamenal by značné navýšení pracovní zátěže pilotů. 5.4 Když je autopilot v módu dosažení nadmořské výšky, další změny vertikálního módu, jako je volba režimu vertikální rychlosti, mohou u některých systémů autopilota způsobit, že zruší manévr dosažení stanovené nadmořské výšky nebo ji dosáhnou nesprávně. Odchylky v nadmořské výšce představují významné procento pilotních odchylek a výkonnosti autopilota, při každém dosahování zvolené nadmořské výšky by měly být pečlivě sledovány v souladu se stávajícími postupy. 5.5 Při některých manévrech při vyrovnávání může být potřeba dalších úkonů. Nicméně tento postup je Dod.AB-III-2 DODATEK A B K ČÁSTI III, DÍLU 3, HLAVĚ 3 doporučením, nikoliv požadavkem. Navíc tento postup nenavrhuje provádění úpravy vertikální rychlosti letadla, pokud nemá pilot povědomí o provozu v přilehlé nadmořské výšce. 5.6 Provozovatel by měl specifikovat postupy, které může pilot použít ke snížení vertikální rychlosti s aktivovaným autopilotem, podle vhodnosti pro PŘEDPIS L 8168 daný typ letadla. Provozovatel by také měl uvážit pravomoc pilotů použít nižší vertikální rychlosti při stoupání nebo klesání, pokud vertikální interval letadel není velký - například změnou nadmořské výšky ve vyčkávacím obrazci - stanovením, jak by to mělo být provedeno. Obrázek III-3-3-1. Reprezentativní geometrie konfliktní situace při HVR ZÁMĚRNÉ NEPOUŽITO Dod.AB-III-3 22XX.11XX.20072010 Změna č. 23
Podobné dokumenty
L8168_Svazek I_Zmena_4
Průmět dráhy letu letadla na povrch země, jehož
směr se v kterémkoli bodě obvykle vyjadřuje ve
stupních měřených od severu (zeměpisného,
magnetického nebo síťového).