Podnikatelský záměr - Fotovoltaická elektrárna

Bakalářskou práci věnuji rodině, bez jejíž pomoci by vůbec nevznikla. Poděkování patří vedoucí práce a
kolektivu Unicorn College.
U NICORN C OLLEGE
K ATEDRA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Podnikatelský záměr - Fotovoltaická elektrárna
Autor: Václav VESELÝ
Vedoucí práce: Ing. Helena DOLÁKOVÁ, Ph.D.
Praha, 2010
ii
Název práce: Podnikatelský záměr - Fotovoltaická elektrárna
Autor: Václav VESELÝ
Katedra: Ekonomie a managementu
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Helena DOLÁKOVÁ, Ph.D.
e-mail vedoucího: [email protected]
Abstrakt: Teoretická část této bakalářské práce je věnována energetice. Zdroje Zelené energie
jsou porovnávány s fosilními palivy a energií jadernou. Stěžejní část rozboru je věnována fotovoltaice a jejímu exponenciálnímu vzestup v ČR. V neposlední řadě práce bilancuje nad současným paradoxním stavem v odvětví a vymezuje základních trendy do budoucnosti. Praktická část
je věnována konkrétnímu řešení modelového projektu fotovoltaické elektrárny Stella-Helios.
Práce obsahuje věrný finanční model, který je plně konfigurovatelný zvolením klíčových vstupních
proměnných. Finanční simulace je vytvořena v prostředí aplikace Microsoft Office Excel® za pomoci efektivního využití autorských funkcí programovacího jazyka Visual Basic® for Applications.
Optimalizace modelu je postavena na maximalizaci čisté současné hodnoty vlastní investice a zachování její návratnosti na dobu delší než jedenáct let z důvodu splnění podmínky novely zákona.
Vstupními hodnotami výkonnostního modelu jsou satelitní meteorologická data, technologické
charakteristiky konkrétních součástí technologického zařízení, aplikované na základě ekonomických a účetních pravidel. Data jsou prezentována jako časový harmonogram peněžních toků s
měsíčním, respektive ročním rozlišením. Výsledky modelu jsou shrnuty ve struktuře podnikatelského záměru. Důraz je kladen především na hlavní oblasti, které do záměru zasahují a ovlivňují
ho. Pro potenciální obchodní partnery a investory je připraveno stručné shrnutí celého projektu, s
cílem rychle zaujmout a motivovat.
Závěr bakalářské práce obsahuje zhodnocení dosažených poznatků v odvětví energetiky a finančního modelování v tabulkovém procesoru. Modelově zajímavý záměr ukazuje, že investice
do fotovoltaiky se v současné situaci v ČR vyplatí, i když trh začíná být poměrně nasycen. Projekty se z důvodu nevyhnutelných legislativních změn začínají potýkat s řadou překážek, které
zvyšují riziko podnikání a mohou v příštích letech radikálně snížit výnosnost podobných projektů.
Výsledkem práce je záměrně rozporuplný pohled na odvětví fotovoltaiky v ČR. Rozvaha nad
ekonomickou výnosností a objektivním přínosem specifické technologie v oblasti obnovitelných
zdrojů, vyúst’uje v jasnou preferenci malých ostrovních systémů.
Klíčová slova: Fotovoltaika, elektrická energie, podnikatelský záměr, obnovitelný zdroj, zelená
energie, finanční plán, finanční model, harmonogram, fotovoltaická elektrárna, solární panel, přenosová
soustava
iii
Title: Business Plan - Photovoltaic Power Station
Author: Václav VESELÝ
Department: Economy and management
Supervisor: Ing. Helena DOLÁKOVÁ, Ph.D.
Supervisor’s e-mail address: [email protected]
Abstract: Theoretical part of this thesis is devoted to energy sector. Green energy sources are
compared with fossil fuels and nuclear energy. Crucial part of the analysis is devoted to photovoltaics and its exponential rise in Czech Republic. Work balances at the current paradoxical
situation in the energy sector and identifies the fundamental trends in the future. The practical
part is devoted to a specific model solution of photovoltaic power station Stella-Helios.
The work contains a authentic financial model, which is fully configurable by selecting the key input
variables. Financial simulation is created in Microsoft Office Excel® with the efficient use of author
functions written in programming language Visual Basic® for Applications. Model optimization is
based on maximizing the net present value of investments and maintain investments return for
more than eleven years in order to satisfy the conditions of the legal act changes. Input values
of the performance model are meteorological satellite data, technological characteristics of the
particular technological components applied on the basis of economic and accounting rules. Data
are presented as a schedule of monthly and anual cash flows. Model results are summarized in
the structure of the business plan. Emphasis is focused on key areas within the project reach. For
potential business partners and investors is prepared a brief summary of the project, in order to
rapidly engage and motivate.
The thesis conclusion contains an evaluation of knowledge reached in the energy sector and financial modeling in a spreadsheet. Model shows an interesting project concluding that investment
in photovoltaics in the present Czech situation is lucrative, even if the market becomes relatively
saturated. Because of unavoidable legislative changes similar projects are beginning to face many
obstacles that increase business risk and may in future years drastically reduce the profitability.
The result of this work is deliberately ambivalent view of the photovoltaic industry in the country.
The balance between the economic rentability and objective benefits in renewable energy sector,
results in a clear preference for small island systems.
Keywords: Photovoltaics, Electric Energy, Business Plan, Renewable Source, Green Energy,
Financial Plan, Financial Model, Photovoltaic Power Plant, Solar Panel, Transmission Network
iv
v
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Podnikatelský záměr - Fotovoltaická elektrárna jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako
autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem
neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských
práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujícího autorského
zákona č. 121/2000 Sb.
V Praze dne 13.08.2010
Václav VESELÝ
vi
Obsah
Abstrakt
iii
1 Úvod
1
1.1 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
1.2 Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
1.2.1 Počátek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
1.2.2 Jediný zdroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
1.2.3 Dospívání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2 Teoretická část
3
2.1 Solární energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
2.1.1 Sluneční záření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
2.1.2 Historie výzkumů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.1.3 Články a panely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.2 Energetické srovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.2.1 Celková spotřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.2.2 Světový vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
2.2.3 Srovnání v odvětví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
2.2.4 Raketový vzestup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
2.2.5 Okamžik zlomu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.2.6 Vývoj a stav odvětví v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
2.3 Podnikatelský plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3 Praktická část
14
3.1 Podnikatelský záměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.1.1 Základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.1.2 Elevator pitch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.1.3 Profesní hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.1.4 SWOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.1.4.1
Silné stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.1.4.2
Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.1.4.3
Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
3.1.4.4
Hrozby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
3.1.5 Technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
vii
OBSAH
3.1.6 Pozemek
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
3.1.7 Harmonogram projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
3.2 Finanční model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
3.2.1 Profil produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
3.2.2 Meziměsíční variabilita výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
3.2.3 Meziroční variabilita výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
3.2.4 Výkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
3.2.5 Nejdůležitější proměnné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
3.2.6 Amortizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
3.2.7 Dlouhodobá aktiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
3.2.8 Počáteční provozní investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
3.2.9 Provozní náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
3.3 Výsledkový finanční plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
3.3.1 Výnosy a náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
3.3.2 Peněžní toky a optimalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
4 Závěr
30
4.1 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
4.2 Dosažené cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
4.2.1 Sjednocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
4.3 Zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
viii
Kapitola 1
Úvod
1.1
Cíl práce
Cílem mé práce je kontextuální analýza fotovoltaiky, ověření bonity investice do podnikatelského
záměru fotovoltaické elektrárny za pomoci finančního modelování, příprava všeobecného návrhu
podnikatelského plánu a zhodnocení dosažených výsledků.
1.2
1.2.1
Předmluva
Počátek
Poeticky by se dalo prohlásit, že všichni jsme děti hvězd. Každá, i ta nejdrobnější částice našeho
těla, prošla za svůj život přerodem v nitru hvězdy. Rozmanitost vznikla slučováním základních
jader hélia při jaderné fúzi a spektakulárním výbuchem supernovy. Cyklus sjednocení a rozkladu
dává společně vzniknout nezměrnému množství energie, tvarů a barev. Je bezpochyby, že nebyloli by hvězd, nebylo by ani organického procesu života, jehož základních premisou je výměna
látek a energií. Jako zázrakem vzniklo místo na okraji Mléčné dráhy, kde s vesmírnou elegancí
rozehřívá naší planetu hvězda nazvaná prostě Slunce. Naučili jsme se ho zbožňovat a začínáme
ho i chápat a využívat.
1.2.2
Jediný zdroj
Je slunečný den a já se procházím po loukách poblíž zříceniny hradu Ralsko v severních Čechách.
Cítím jak slunce pálí, jdu a přemýšlím. Jakýkoliv zdroj energie, na který si při procházce po lesní
pasece vzpomenu, je zrozen slunečními paprsky. Dřevo, kterým topím vyrostlo na slunci. Uhlí,
které slouží ve vedlejším stavení, bylo dříve stromem a rostlo na slunci stejně, jako strom dnes.
Větrné elektrárny co se tyčí na hraničních kopcích pohání vítr, který by ale bez energie slunce ani
nezafoukal, jelikož by neměl odkud a kam.
Klid lesa náhle rozežene zvuk traktoru, co po lesní cestě na okraji louky tahá poražené kmeny
stromů. Z jeho výfuků se valí černý dým spálené nafty. Vzpomenu si na načervenalou krev této
planety tryskající z poškozeného ropného vrtu hluboko do moře. Těžká záclona odumřelých organismů a rostlin z dávných dob, kterým dalo právě slunce energii k životu. Myšlenka mě odnáší
1
P ŘEDMLUVA
až na opuštěné atoly, kde v minulém století vojáci testovali hrůzu atomu a fúze, zhmotněnou sílu
tisíce Sluncí. Slunce je prvotním zdrojem energie Země.
1.2.3
Dospívání
Život dneška jako by měl hlad po tom, co zaniklo věky nazpět. Rozpálené pece průmyslové revoluce začaly polykat dřevo a nikdo ani netušil, jakou poptávku po energiích může jejich nenasytnost ve světovém měřítku vyvolat. Nedlouho později začaly novodobé války zapíjet hořkost lidského přerodu ropou a jejich žízeň dovedla urputné vědce k podstatě hmoty a energie, završené
praktickou demonstrací. Politické ochlazení ukázalo paradox totálního zničení. Atomový věk, který
vytvořil dvě nadkritická množství světových názorů, byl nahrazen uvolněním a věkem informace
šířené světelnou rychlostí. Nastala katarze a zlom.
Jsme svědky sociální revoluce, která mění způsoby práce od základů a zároveň mění způsoby
uvažování od základů. Megalomanské projekty nukleárních reaktorů začínají být fanatizovány i
tabuizovány. Svojí složitostí jsou běžným lidem nepřístupné, nebezpečně centralizují moc, jsou
zranitelné a investičně proklatě drahé. Ropa začíná být vzácná a její cena roste, plyn je už
nyní strategickou výsadou a hrozbou silných, uhlí je těžkopádné, objemné a až nepříjemně plné
zplodin. Lidstvo se pře, jaký zdroj zvolit pro nadcházející století a koná nezvratitelná rozhodnutí.
2
Kapitola 2
Teoretická část
2.1
2.1.1
Solární energie
Sluneční záření
Mezi nejstarší a nejznámější způsoby využití slunečního záření patří přímý ohřev vody. Příkladem
mohou být solární kolektory. Kolektory namísto produkce elektrické energie, využívají slunečního
záření k přímému ohřevu média a nejčastěji bývá tepelným médiem právě voda. Ta může získané
teplo dále předávat, nebo být využita. Solární kolektory se často mylně zaměňují za panely
solární, neboli fotovoltaické. Po technologické stránce však fungují na diametrálně odlišném principu a je důležité tyto technologie odlišovat.
Ukázkovým příkladem zajímavého decentralizovaného využití solární energie je i takzvaná solární
pec. Je paradoxní, že k přípravě teplého pokrmu v severních šířkách Afriky kde je intenzita
slunce na celé Zemi nejvyšší, je stále používáno drahocenné dřevo. Přitom za využití odpadních
obalových materiálů se dá vytvořit jednoduchá solární pec, respektive solární vařič. Tento druh
využití sluneční energie může částečně řešit problémy s nadměrným kácením porostů, vedoucím
k erozím půdy a rozšiřování pouští.
Na principu sluneční pece funguje i další způsob využití slunečního záření. Koncentrací světla
do jediného bodu za pomoci rozsáhlého pole zrcadel se dá dosáhnout extrémně vysoké teploty,
využitelné například k tavení kovů, nebo ohřevu tavných solí. Spojením takovéto sluneční pece
s výměníkovým okruhem, může zařízení teplo uchovávat za slunečného dne a dodávat jej i v
noci. Tímto způsobem se redukuje jeden z největších nedostatků sluneční energie, její celodenní
nestálost.
Existují projekty, které využívají kombinace zrcadel, větrné turbíny, komínového a skleníkového
efektu. Sluneční záření je pohlceno sběrným skleníkovým kolektorem a ohřívá pod jeho povrchem
vzduch. Ten je potom na principu rozdílného potenciálu tlaků doslova nasáván do vysoké věže
umístěné v centru kolektorů, kde roztáčí mohutné větrné turbíny a následně elektrické generátory.
Prototyp takového zařízení je postaven ve Španělsku 150 km jižně od Madridu.[1]
Způsobů využití slunečního záření je nespočet. Je velmi zajímavé hledat potenciál ve všech alternativních využitích tohoto zdroje, ale tato práce je zaměřena záměrně úzce. Pilířem práce je
využití solárního záření k přímé výrobě elektrické energie pomocí fotovoltaického jevu.
3
S OLÁRNÍ
2.1.2
ENERGIE
Historie výzkumů
Fotovoltaický efekt je znám již od čtyřicátých let devatenáctého století. Jeho název je složeninou řeckého „phos“, světlo se jménem italského fyzika Alessandro Volty (1745 - 1827), které
se vžilo jako jednotka elektrického napětí. Objev jevu fotovoltaiky se přesto připisuje na vrub
francouzskému rodinnému klanu fyziků Antoine-César Becquerelemu (1788 - 1878) a AlexandreEdmond Becquerelemu (1820 - 1891). V roce 1839 poprvé naměřili emitované napětí po dopadu
elektromagnetického záření na elektrodu ponořenou ve vodivém roztoku. Podobné laboratorní
pokusy probíhaly i v Německu v laboratoři německého fyzika Heinricha Rudolfa Hertze (1857 1894) a jsou známy jako takzvaný Herzův efekt.
Praktického využití se ovšem fotovoltaický jev dočkal až na počátku dvacátého století. Konkrétně v
roce 1902, kdy studenti Johann Elster (1854 - 1920) a Hans Geistel (1855 - 1923) z německé univerzity v Heidelbergu použili fotovoltaické články pro měření intenzity elektromagnetického záření.
Jasné světlo do oblasti fotovoltaiky vnesl až Albert Einstein (1879 - 1955) v roce 1905. Tehdy
rozvedl svoji hypotézu, že sluneční záření je zároveň vlněním i tokem nabitých částic, takzvaných
fotonů. Tato hypotéza později přivedla génia ke kvantové teorii, za kterou obdržel v roce 1921
Nobelovu cenu za fyziku a o nedlouho později byla přijata dualistická podstata světla.
Světlo je tedy tvořeno tokem fotonů, které se zároveň chovají jako vlnění. Tento efekt vysvětluje
způsob, jakým je elektrická energie na vhodném polovodičovém materiálu emitována. Po dopadu
fotonu je elektron doslova „vyražen“ fotonem ze svého místa v pevné valenční slupce atomu a
povýšen do vrstvy vodivé, za vzniku elektrického potenciálu a proudu. Speciální polovodičový
materiál potom zabezpečuje, že elektrický proud je veden pouze jedním směrem, tak aby byl
prakticky využitelný.
2.1.3 Články a panely
První fotovoltaické články vznikly v amerických laboratořích v roce 1883 pod vedením Charlese
Edgara Frittse (1838 - 1905). Zpočátku byly články konstruovány z exotických materiálů a jejich
účinnost byla mizivá. Účinností fotovoltaického článku se rozumí poměr využitelné elektrické energie ku celkovému množství přijatého slunečního záření. Jako ve většině případů převratných
technických vynálezů, našly první články uplatnění nejprve v kosmickém programu. Už v průběhu
padesátých let minulého století byly články využívány jako zdroj elektrické energie na palubě
kosmických družic a satelitů.
Hlavním problémem, se kterým se odvětví průmyslu vyrovnává už od svých prvopočátků, je
ekonomická návratnost investic do výzkumu a vývoje. Sériová produkce vyspělých článků je z
hlediska vývojového i materiálového složení velmi nákladnou záležitostí. V současnosti platí, že
čím vyšší účinnost článku, tím nákladnější suroviny a výrobní procesy.
Fotovoltaické panely se vyrábějí slučováním fotovoltaických článků do větších serio-paralelně
zapojených seskupení o požadovaném výkonu. Následující obrázek představuje výsledky testů
laboratorních fotovoltaických článků podle užitých technologií. Je zapotřebí zmínit, že současné
technologie s účinností přes čtyřicet procent jsou pouze laboratorními vzorky a jejich reálné tržní
nasazení bude ještě mnoho let trvat.
4
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
Obrázek 2.1: Vývoj účinnosti fotovoltaických článků podle technologie[2]
Zajímavostí je, že účinnost článků je mimo atmosféru Země znatelně vyšší. Hlavní příčiny tohoto
jevu jsou snadno odhalitelné. Osvitovost mimo plynný obal Země je skoro o polovinu vyšší, než
na jejím povrchu. Složení dopadajícího záření je v kosmu odlišné od pozemských podmínek a je
pro fotovoltaiku z hlediska účinnosti lépe využitelné. V neposlední řadě je technologie na povrchu
limitována střídáním dne a noci, kdežto u statických satelitních družic umístěných v libračních
bodech tento problém odpadá. Existují dokonce plány využití solárních elektráren na oběžné
dráze. Za pomoci vysokofrekvenčního elektromagnetického přenosu mají tyto SBSP[3]1 zařízení,
dopravovat elektrickou energii zpět na Zem.
2.2
Energetické srovnání
2.2.1
Celková spotřeba
V úvodních odstavcích bylo poeticky nastíněno, že člověk je na různých formách energie životně
závislý. Energie poskytuje teplo, světlo, transport a v podobě elektřiny je základním kamenem
informačního věku. Jak se mění lidstvo, tak se mění i rozložení zdrojů, ze kterých člověk energii získává. Každý zdroj má v určitém poměru svoje opodstatnění nejen z historického hlediska,
ale kritérií je více. Nákladnost těžby, poměr objemu a množství dodané energie, jednoduchost
přepravy, náklady na skladování, složitost zpracování, účinnost zúročení skladované energie, rozložení zdrojů a neposlední v řadě i produkce nebezpečných odpadů a obnovitelnost. Zajímavý
pohled nabízí srovnání grafů s poměry využití zdrojů při výrobě energie v celosvětovém měřítku
nejprve z roku 1973 a potom 2007 po převodu na ekvivalent megatun ropy.2
1 „Space-based
2 „Mtoe
solar power“
- Million Tons of Oil Equivalent“
5
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
Obrázek 2.2: Primární celosvětové energetické zdroje (1973, 2007)[4]
Při podrobném pohledu na vývoj za několik desítek let, je vidět nesporný odklon od ropy, jako
hlavního zdroje energie dvacátého století. Na síle získává odvětví jaderné energetiky, které dokonce
v posledních letech zažívá období jisté renesance. Jaderný program je ale výsadou pouze několika světových velmocí, které celý sektor ovládají a regulují. Ze kontextu světového dění je bez
větších podrobností zřejmé, že fosilní zdroje i radioaktivní izotopy centralizují moc. Současnost
ukazuje, že opak tedy decentralizace, je trendem dneška. Nahrává tomu uvolněná tržní atmosféra a demokratické smýšlení většiny rozvinutého světa. Rozmach obnovitelných zdrojů je toho
odrazem.
Nespornou výhodou obnovitelných zdrojů je síla přírody, která se zdá být nevyčerpatelná, regeneruje, je široce dostupná a decentralizuje. S ekonomickou nadsázkou se dá prohlásit, že obnovitelný zdroj se stává jedním z výrobních prostředků, který v sobě zahrnuje součást všech
ostatních, je shodně vzácný a pro jeho obnovu se o něj musí pečovat. Hlavním negativem zelené
energie je její relativní nestálost. Vodu je možné ještě obejmout přehradou při stabilních výkonech,
ale především na velkých tocích. V malém měřítku může působit nestabilita energie větru, slunce
a vody problém.
Díky jednoduchosti přenosu a efektivitě se stal elektrický proud hlavní formou široce dostupné
energie. Z podstaty ale trpí nedostatkem. Skladování elektrické energie je prakticky nerealizovatelné už z podstaty napětí a proudu. Řešením nemohou být baterie, kondenzátory ani jakákoliv
doposud známá forma. Elektrická energie musí být spotřebována v okamžiku vzniku. Jakákoliv
transformace je zaplacena krutou daní dvojí transformace a nedostatečnou účinností. Pro ilustraci je uveden příklad z praxe. Zafouká-li na větrných planinách svěží vítr, opře se do větrných
turbín, nával se prožene generátory do sítě a je potřeba ho okamžitě někde využít. Elektřina je
jako proud vody, teče cestou nejmenšího odporu a razí si cestu po svém.
V podstatě existují dvě alternativy k prostému vybití přebytečné energie z přenosové sítě do země.
První z nich je předem nasmlouvaný rezervovaný výkon, který ale stojí nezanedbatelně více, než
samotná elektřina. V ČR je i z tohoto důvodu provozován systém Damas Energy pod vedením
společnosti ČEPS 3 , který zabezpečuje trh elektrické energie v reálném čase společně s bur3 ČEPS,
a.s. je akciová společnost provozující ze zákona přenosovou soustavu ČR.
6
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
zou přebytečného výkonu, respektive příkonu a vyvažuje případné výkyvy v nabídce a poptávce.
Druhou variantou je produkce pro osobní, potažmo regionální potřebu s vyváženou bilancí. Pro
tyto účely ale musí být nastavena přenosová sít’, která musí být vybavena ovládacími prvky nové
generace společně s nezbytným software vybavením. V ČR je přenosová sít’ především dědictvím
minulého režimu a podobné prvky až na výjimky bohužel neobsahuje.
2.2.2
Světový vývoj
V celosvětovém měřítku nastává veliká změna. Stovky států světa v čele s USA a společenstvím
EU se rozhodly pro radikální řez ve struktuře zdrojů energie již v nastávající dekádě. Je to právě
mezinárodní hnutí, které jasně preferuje právě obnovitelné zdroje. Většina obecných faktorů pro
tuto odlišnou energetickou politiku je uvedena v předchozím odstavci, ale zbývá zmínit ještě dva
konkrétní a nejvíce důležité.
Prvním pilířem globální změny je Kjótský protokol a následné mezinárodní úmluvy rámce OSN
4
, které stanovili kvóty produkce skleníkových plynů a exhalací. Hlavním zdrojem těchto emisí je
antropogenní činitel, tedy spalování fosilních paliv, které vede podle mezinárodního společenství
ke globálnímu oteplování. Pro OSN je tedy hlavním viníkem člověk a jeho způsoby nakládání s
energetickými zdroji, i když některé zdroje tyto spekulace popírají.
Druhým, a hlavně pro státy EU směrodatným prvkem odlišné politiky hospodaření s energetickými
zdroji, je plán cesty k dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů energie ve celkové skladbě zdrojů
v EU do roku 2020. Členské země jsou na základě rozhodnutí z roku 2007 nuceny vést kroky,
které povedou ke splnění vytyčeného směrného cíle. Je tedy zřejmé, že nejméně ve spojené
Evropě a USA začne v příštím desetiletí ukrajovat oblast obnovitelných zdrojů z celkového poměru
stále větší část.
2.2.3
Srovnání v odvětví
Relativně malé procento světového podílu bude očividně narůstat. Trend je již nastaven, ale
více než samotný objem produkce, je důležité pozorovat rozložení jednotlivých zdrojů v různých
zemích a jejich poměrné zastoupení. Zdaleka největším zdrojem zelené energie jsou bezpochyby
mohutné turbíny gigantických vodních elektráren. Celosvětově produkují elektrogenerátory největších vodních děl v celkovém objemu třikrát více elektrické energie, než všechny ostatní obnovitelné zdroje dohromady. Hlavním pozitivním faktorem velkých hydroelektráren je relativně
vysoká účinnost převodu energie mechanické na energii elektrickou. Je-li tento největší zdroj
vyjmut z celkového objemu produkce naskytne se k dispozici následující graf.
4 Organizace
spojených národů
7
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
Obrázek 2.3: Graf produkce elektrické energie podle typu zdroje (2009)[5]
Druhá pozice v pomyslném žebříčku hned za největšími vodními díly je obsazena větrnými elektrárnami. Mohutný rozvoj zažívají především takzvané „offshore“ větrné farmy, které generují
elektrický proud v mělkých pobřežních oblastech. Instalací turbín do vod okrajových moří jsou
zabezpečeny nízké náklady na pozemky, nulová hluková odezva a relativně stabilní větrné podmínky. Celosvětově drží třetí místo produkce v odvětví obnovitelných zdrojů spalování biomasy,
ale v jednotlivých státech už se tato pozice různí. V rámci EU se využití biomasy dělí o pomyslnou
třetí příčku s fotovoltaikou. Zajímavým fenoménem je, že celosvětově největším producentem zelené energie z fotovoltaických panelů připojených do sítě je EU a její největší producent Německo.
Z geografického hlediska je ovšem pozice severně položeného Německa poměrně nevýhodná.
Umístění fotovoltaických systémů je z hlediska účinnosti logické v oblastech s vyšší sluneční
aktivitou. Nastíněné hledisko je poměrně zajímavé sledovat a vyvolává otázku, z jakého důvodu je
v EU preference právě tohoto zdroje? Pravděpodobně stojí za úspěchem kombinace dotovaných
tarifů, příznivé podmínky dluhového financování a vysoká dostupnost kvalifikovaných odborníků
a společností v oboru. V úvahu je důležité brát skutečnost, že instalovaný výkon fotovoltaických
elektráren každoročně roste o nejméně třicet procent a tento trend trvá již více jak desítku let.
2.2.4
Raketový vzestup
Daleko zajímavější a dynamický je pohled na celkový vývoj fotovoltaiky jako odvětví. Jak ilustruje
následující graf, ještě před dvěma lety se jevila fotovoltaika v poměru k ostatním zdrojům energie
jako relativně nejméně výhodná. V roce 2008 měla fotovoltaika nejvyšší vážené celkové náklady
8
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
na vyrobenou jednotku elektrické energie dodané do sítě. Tato situace opět vyvolává shodnou
otázku jako v předchozím odstavci. Z jakého důvodu se trh rozhodl pro preferenci právě tohoto
zdroje? Nabízí se odpověd’, čistě teoretická. Základem většiny fotovoltaických technologií jsou
materiály a součástky, které se využívají při výrobě ostatních polovodičových materiálů, především v oblastech informačních a komunikačních technologií. Je možné, že pro největší výrobce
fotovoltaických článků bylo strategicky výhodné orientovat se na trh s již velmi dobře situovanou
základnou polovodičů?
Obrázek 2.4: Graf nejnižší a nejvyšší vážené nákladovosti vyrobené energie (2008)[6]
Relativně nevýhodná startovací pozice společně s vysokými počátečními náklady řadily tuto technologii ve své podstatě na poslední místo z hlediska efektivity. Historie ukazuje, že nehledě na
to trh podpořený dotovanými cenami, dokázal vytvořit v odvětví raketový růst a stlačit ceny technologií prudce dolu. Poptávka v čele s hlavními tahouny ve fotovoltaických instalacích dokonce
došla tak daleko, že se v současné době dostávají výrobci na hranici výrobních kapacit s minimálními maržemi. Zajímavostí tohoto specifického trhu s polovodiči je především fakt, že ho celosvětová hospodářská krize zasáhla poměrně mírně. Situace není ještě zdaleka stabilní, ale je možné
vystopovat čtveřici hlavních důsledků ekonomické recese odvětví.
Vlády začínají z důvodu nižších příjmů aplikovat zákony na redukci velmi štědrých dotovaných
tarifů, což jistě ohrozí nové investice a zpomalí růst nových projektů v příštích obdobích. Finanční
část krize nastolila daleko striktnější podmínky pro získání nezbytného investičního kapitálu,
přestože před příchodem krize se finančním domům jevily tyto investice jako velmi výhodné v
podstatě státem garantované. Z důvodu klesajících cen fosilních paliv se koncovým zákazníkům
může jevit ekonomicky výhodnější preferovat právě tyto zdroje před investičně nákladnými fotovoltaickými zařízeními. Protichůdným jevem, který může naopak podpořit investice v odvětví,
je rapidně klesající cena komerčně dostupných fotovoltaických panelů na světovém trhu. Celou
situaci ilustruje následující graf vývoje ceny článků, které tvoří většinovou část investice do fotovoltaické elektrárny.
9
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
Obrázek 2.5: Graf vývoje tržní ceny fotovoltaických modulů (2010)[7]
2.2.5
Okamžik zlomu
Klesající trend vývoje cen modulů a hlavních částí fotovoltaické elektrárny má příznivý vliv na
koncové uživatele. Je ale zapotřebí si uvědomit, že veřejné mínění může být například v ČR
do značné míry ovlivněno médii, které se snaží z nejasného důvodu očernit oblast fotovoltaiky.
Energetická lobby velkých společností a energetických gigantů je neúprosná. Miliardové investice
do nových bloků jaderné elektrárny Temelín se můžou při pohledu na následující graf jevit jako
prosté plýtvání prostředky daňových poplatníků. Důležitým upozorněním, které je zapotřebí brát v
potaz je konstrukce použitého modelu. Veškeré trendové interpolace fotovoltaických projektů jsou
uvažovány při klesajících cenách modulů na světovém trhu, který ovšem nemusí být vždy stabilní
a byl do veliké míry ovlivněn štědrými dotacemi v EU a USA.
Obrázek 2.6: Graf srovnání nákladů na kWh fotovoltaika a jádro (2010)[8]
Z předchozí ilustrace je vidět, že důležitý tržní zlom již nastal. Mladá, futuristická technologie
se stává alternativou k relativně nejnadějnějšímu zdroji gigawattů elektrické energie 21. století.
10
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
Jakkoliv je celá situace v ČR spekulativní a mediálně rozvířená, jeden praktický fakt je ovšem
nepopiratelný. Fotovoltaika ani jiný obnovitelný zdroj, snad vyjma velkých vodních elektráren,
nemůže nahradit výkonnostně stálé klasické zdroje. Elektrická rozvodná sít’ v ČR na tuto situaci
jednoduše není připravena a i kdyby tomu tak bylo, nahrazení je možné jenom do určité míry.
2.2.6
Vývoj a stav odvětví v ČR
Implementace strategických plánů EU na státní úrovní ve formě zákona č. 180/2005 o podpoře
výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, vyhlášky č. 475/2005 a vyhlášky č. 51/2006 Sb. o
podmínkách připojení k elektrizační soustavě, jakoby vytvořily v ČR v roce 2006 živnou půdou pro
zcela nové odvětví energetického průmyslu. Na legislativní úrovni byla nastolena ideální pravidla,
která odstartovala raketový vzestup fotovoltaiky v ČR. První projeky byly z valné části realizovány
zahraničními investory a společnostmi, které již měly s podobnými projekty ve své zemi zkušenosti
a na novém trhu ucítili příležitost.
Nejdůležitějšími prvky legislativního rámce přijatého v letech 2005 a 2006 je zjednodušení správních
postupů při výstavbě a provozu obnovitelných zdrojů, zveřejnění standardních pravidel pro připojení, zveřejňování nákladů na připojení a zavedení povinností vydávání záruk původu, tedy pobídek
k mezinárodnímu obchodování se zelenou elektřinou. Praktickými pobídkami pro nové investice
jsou především následující tři skutečnosti, které se v EU nazývají společně „Feed-in tariff“, zkráceně FiT a mají sloužit jako hlavní motor, ale zároveň i regulátor na trhu s elektřinou.
• Fixovaná dotovaná cena výkupu elektrické energie s maximální mírou snížení o 5% meziročně,
• garance výkupu elektrické energie za dotované ceny po dobu životnosti projektu v době
trvání až 20 let,
• přednost připojení instalací z obnovitelných zdrojů do sítě před ostatními projekty.
Provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy má povinnost
od výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny. Dalšími
důležitými pobídkami je především meziroční navyšování fixně snižované dotované ceny v okamžiku
schválení projektu o index spotřebitelských cen PPI5 , který částečně kopíruje inflaci. Z daňového
hlediska jsou potom společnosti podnikající v tomto odvětví po dobu šesti let zbaveny povinnosti
platit daň z příjmu právnických osob a mohou uplatnit ztrátu minulých let vzniklou odepisováním
po dobu pěti let. Všechny tyto skutečnosti vyústily v exponenciální růst v odvětví, který dokonce
vyvrcholil v extrémní situaci. Vášnivé diskuse o stabilitě rozvodné sítě v ČR měli za následek, že
společnost ČEPS se na počátku roku 2010 pod tlakem spekulativních rezervací výkonu rozhodla
vyzvat hlavní distributory energie, aby pozastavili schvalování nových žádostí o rezervaci výkonu
a nastal takzvaný stop-stav. Současná situace vytvořila veliký tlak na cenu energií, jelikož do nich
musí být započítávány položky na úhradu dotací. Proměnlivá částka příspěvku na obnovitelné
zdroje energie neúměrně roste a na trhu to způsobuje problémy. Podniky s vysokou energetickou
spotřebou nemohou dobře odhadovat náklady na energie a bojí se neočekávaného zvyšování
nákladů.
5 Producer
price index
11
E NERGETICKÉ
SROVNÁNÍ
Obrázek 2.7: Celkový výkon fotovoltaických elektráren v ČR v letech 2006 - 2010[9]
Jarní měsíce přinesly po tvrdých bojích dodavatelů, ERÚ6 a ČEPS změny v legislativě. Po zveřejnění dne 31. března 2010 vstoupila 01. dubna 2010 v platnost novela vyhlášky 51/2006 Sb. o
podmínkách připojení k elektrizační soustavě ve formě vyhlášky č. 81/2010 Sb. Tato novela a
její přílohy upravují stanovení podílu nákladů spojených s připojením, finanční a investiční podmínky nových podniků a stávajících rezervací výkonu. S návazností na směrné hodnoty EU a
spekulativní stav odvětví v ČR byly přijaty následující podmínky pro nové projekty.
• Rozdělení dvou kategorií s hranicí 30 kWp instalovaného výkonu,
• záloha podílu na oprávněných nákladech a to ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných
nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč,
• zánik stávajících rezervací výkonu maximálně do 180 dnů nahrazených smlouvou o připojení respektive smlouvou o smlouvě budoucí,
• lhůta pro vyřízení žádosti do 30 dnů, respektive 60 dnů v případě připojení na vysoké nebo
velmi vysokého napětí a 90 dnů v případě připojení přímo k přenosové soustavě,
• zneplatnění smlouvy o připojení v případě změny místa výrobny,
• zavedení povinností vůči územně plánovací činnosti samospráv.
Zároveň byla odsouhlasena novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která vejde v platnost okamžikem vyhlášení a ovlivňuje fotovoltaické
systémy instalované od 1. ledna 2011. Tato novela obsahuje úpravu zákona jedinou větou a
neguje fixaci maximálního snižování výkupní ceny o 5% meziročně u systémů instalovaných od 1.
ledna 2011, které dosahují návratnosti investice kratší než 11 let. Spekulativní zůstává ona hranice 11 let návratnosti investice, jelikož není nikde detailně stanoveno o jakou návratnost investice
se jedná. Formulace zákona je v tomto případě pojata opět velice nedbale a nahrává následným
spekulacím.
6 Energetický
regulační úřad
12
P ODNIKATELSKÝ
2.3
PLÁN
Podnikatelský plán
Hlavní dokument jakéhokoliv úspěšného projektu se nazývá podnikatelský plán. Jedná se v podstatě o podrobnou analýzu projektu, ještě před jeho samotným začátkem. Dobře připravený podnikatelský plán upozorní samotného podnikatele i potenciální investory na veškerá úskalí a eventuality, které je zapotřebí uvažovat a dobře naplánovat. Bez podnikatelského plánu není v podstatě
možné získat jakékoliv cizí prostředky od potenciálních investorů. I ten nejpříznivěji nakloněný
rodinný známý, či business angel7 , nevloží do vznikajícího projektu mnoho prostředků, bez jasného záměru, formulovaného právě jako podnikatelský plán.
Projekt fotovoltaické elektrárny a její podnikatelský plán se od ostatních projektů poměrně odlišuje.
Hlavní důraz plánu je kladen na přesné výpočty, znalost legislativy a posloupnosti jednotlivých
kroků projektu. Naopak z podstaty není zapotřebí uvažovat jinak obvyklé součásti jako marketing,
srovnání podniku s konkurencí či postavení společnosti na trhu. Praktická část bakalářské práce
využívá struktury standardního podnikatelského plánu s vynecháním konkrétních nadbytečných
částí. Největší důraz je kladen především na finanční plán, který je pro jakékoliv podobné konstantní zdroje příjmů bez většího zásahu lidského faktoru, zásadní.
7 Neformální
investor, který disponuje potřebným rizikovým kapitálem
13
Kapitola 3
Praktická část
3.1
3.1.1
Podnikatelský záměr
Základní údaje
Stella-Helios, s.r.o. (dále jen „Stella“ )1 , je účelově založená Společnost s ručením omezením. Na
parametry sídla společnosti nejsou kladeny vysoké nároky a může být situováno například v místě
působnosti právnické osoby jednoho ze společníků. Stella je spojením dvou silných společníků
manažera a investora se smluveným rozhodujícím vlivem jednoho z nich. Společnost je založena
zakladatelskou listinou a smluvně ošetřena společenskou smlouvou. Do role odpovědného zástupce je dosazen tichý společník, který splňuje odbornou způsobilost stanovenou zákonem. Stella
je založena a zapsána do obchodního rejstříku ihned v okamžiku dohody obou společníků. Je
provozována jako specifická živnost v energetice podle ERÚ s přiděleným IČ. Stella je posléze
registrována u finančního úřadu, zdravotní pojišt’ovny a stává se ročním plátcem DPH. Hlavní
činností je výroba a prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů. Základní kapitál je použit podle finančního plánu. Výrobna je situována na vhodném pozemku, který je situován nejlépe v oblasti
jižní Moravy, kde jsou k dispozici pozemky v územním plánu. Starosta obce spolu se zastupitelstvem je plánu nakloněn. Obec je pro projekt motivována příspěvkem na veřejné hřiště ve výši
podle finančního plánu.
3.1.2
Elevator pitch2
Finanční tématika může začít rozhovor o zajímavém projektu, jehož výnosnost je garantována
20 let fixací ceny státními dotacemi na základě rozhodnutí EU. Plány jsou již v takové fázi, že
nezbývá než celý podnik postrčit a řídit. Trh aktuálně nabízí výhodné pořizovací ceny nezbytných
technologií. Je ale ve skutečnosti těsně na vrcholu a je zapotřebí rychle jednat a zachovat si přitom
klidnou hlavu s jasným plánem. Rizikem, je především exponenciální nárůst výrobců, respektive
konkurence, kteří tlačí na omezené kapacity sítě a můžou tak ohrozit její stabilitu a vyvolat zamítnutí přípojky v případě kritické oblasti. Hlavním strategickým tahem a nejdůležitějším milníkem
zároveň, je odkup zajímavého pozemku s průmyslovým určením za velmi výhodnou cenu a smlouva o smlouvě budoucí s distributorem.
1 „Stella“
latinsky hvězda. „Helios“ řecký bůh slunce. Jméno společnosti je fiktivní.
ve výtahu - stručná, jasná a srozumitelná prezentace, kterou lze použít rychle a kdekoli
2 Prezentace
14
P ODNIKATELSKÝ
ZÁM ĚR
Podnik je financován poměrem zhruba dvaceti procent vlastního kapitálu a osmdesáti procenty
kapitálu cizího ve formě dlouhodobého bankovního úvěru. Celkové investice jsou přibližně sedmnáct miliónů pětsettisíc korun. Vlastní kapitál je složen ze základního kapitálu, ceny pozemku
oceněného znaleckým posudkem a počátečních investičních nákladů ve výši podle finančního
plánu. Kladné finanční toky začíná Stella vykazovat už v prvním roce. Čistá současná hodnota podniku je více jak šest milionů s garancí zajímavého výnosového procenta. Za podíl na
počátečních investicích je nabídnut podíl na zisku společnosti podle další domluvy. Shrnutí potenciálnímu investorovi je odlehčeno veselou historkou z vysokoškolských let na univerzitě společně
s předáním navštívenky a pevným stiskem ruky.
3.1.3
Profesní hledisko
Manažer společnosti Stella je expertem na finanční modelování, vystudoval vysokou školu s ekonomickým zaměřením a pohybuje se v oblasti fotovoltaiky již více než dva roky. Manažer má
dále velmi dobré kontakty ve společnosti, která realizuje fotovoltaické projekty větších rozměrů
a velmi dobrého kamaráda z dětství, který pracuje jako finanční analytik u velkého finančního
domu v ČR. Kolega manažera z předchozího zaměstnání, také velmi dobrý kamarád z dětství,
je technicky zaměřený absolvent vysoké školy elektrotechnické a pracuje v oblasti programování
strojových aplikací. Disponuje dostatečnou kvalifikací pro získání licence podnikání v energetice
podle podmínek ERÚ. Tým doplňuje vysokoškolsky studovaná daňová poradkyně a účetní, která
má dobré zkušenosti s poradenstvím v oblasti daňové optimalizace, manželka kolegy manažera.
3.1.4
SWOT
3.1.4.1
Silné stránky
• Pozemek s průmyslovým určením za velmi nízkou cenu
• Optimalizace návratnosti investice delší než 11 let
• Kontakty a zkušenosti
• Bez konkurence
• Povinnost distributora k odkoupení veškeré produkované energie
• Dlouhá životnost zařízení
• Nízké provozní náklady
3.1.4.2
Slabé stránky
• Relativní časová tíseň
• Dlouhé schvalovací řízení
• Nedostatek vlastního kapitálu
15
P ODNIKATELSKÝ
3.1.4.3
ZÁM ĚR
Příležitosti
• Výkupní cena fixována po dobu 20 let s maximálním snížením 5% ročně
• Zisk financí ručením na případné další investice
• Zelený bonus při napojení na jiný projekt
• Odkup technologie v případě neúspěchu
3.1.4.4
Hrozby
• Odvětví je za vrcholem výnosnosti
• Doba návratnosti kalkulovaná podle auditu bankou kratší než 11 let
• Komplikace při jednání se stavebním úřadem
• Nedostatečné kapacity dodavatelů technologií
• Velké poškození technologie
• Nesprávná konfigurace měničů
3.1.5
Technologie
Projekt Stella je postaven na bázi 1111 monokrystalických solárních panelů SunnyWatt 180Wp
čínské výroby o celkovém špičkovém výkonu kolem 200 kWp. Panely jsou hlavním investičním
nákladem. Nezbytností pro úspěšné poskytnutí bankovních úvěrů je certifikace panelů. Použité
panely jsou plně certifikovány a široce přijímány bankovními ústavy v ČR. Jednotlivé moduly
jsou propojeny vodiči stejnosměrného proudu. Vedeny jsou serio-paralelně na 18 spolehlivých
střídačů napětí SMA SMC 11000 TL-10 německého výrobce. Na instalaci je zajištěno připojení
k internetu se sledováním stavu zařízení a vzdálenou správou. Proud je potom veden na AC
rozvodnici umístěnou na hranicích pozemku o výkonu 22kV připojenou na sít’ konkrétního distributora elektrické energie. Ten si před zařízení instaluje ještě vlastní odečítací zařízení, za které si
účtuje správní poplatky společně s poplatky za instalaci.
Nosné konstrukce jsou použity pevné, bez sledovacího mechanismu z důvodu větší spolehlivosti.
Jsou vyrobeny z hliníkových profilů, kotveny na volně vrtané patky a zabezpečeny proti úderu
blesku hromosvody. Dle statistik je úder bleskem jednou z nejčastějších příčin havárie a výpadku
dodávek na fotovoltaických projektech. Technologie se dovážejí přesně podle dodavatelských smluv na oplocený a plně zabezpečený pozemek. S dodavateli jsou předem sjednané dodavatelské
smlouvy s jasnou garancí v případě nedostatečného plnění. Z důvodu vysoké poptávky začínají
dodavatelé prodlužovat termíny a je proto zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti při výběru dodavatele a smluvním jednání. Pro případ nouze je smluven alternativní dodavatel. Maximální důraz
je kladen na spolehlivost instalačních prací a dodržení harmonogramů výstavby. Na stavbě je
po celou dobu trvání k dispozici odborný dozor a podle harmonogramu plnění jsou prováděny
kontroly.
16
P ODNIKATELSKÝ
3.1.6
ZÁM ĚR
Pozemek
Sluneční záření, dopadající v průběhu roku na zemský povrch je pro solární panely hlavním zdrojem energie. Články jsou schopné využít přímého slunečního svitu i světlo rozptýlené, takzvané
difúzní. V praxi to znamená, že zařízení poskytuje výkon jak v průběhu slunných, tak oblačných
dnů. Na základě satelitních meteorologických měření prováděných z oběžné dráhy, je možné
získat přesné informace o slunečním záření dopadajícím na konkrétní místo na zemi. K dispozici
jsou přesná každodenní data pro sledované roky a tyto data se dají využít pro průměrovou interpolaci, která je ve výpočtech modelu použita. Interpolace dat je pro přesnost modelu rozhodující
a může zásadně rozhodnout o výsledném výkonnostním modelu konkrétního zařízení. V ČR je
intenzita dopadajícího záření nejvyšší na jihu Moravy, jak je vidět z následující radiační mapy.
Logicky je nejlépe umístit technologii právě do této oblasti. V praxi naráží tato lokalita právě na
přílišnou saturaci podobnými projekty a ze strany distributora nemusí být z tohoto důvodu poskytnuto nezbytné připojení do sítě.
Obrázek 3.1: Mapa elektrického potenciálu optimálně skloněných panelů v ČR[10]
Na parametry konkrétního pozemku jsou při výběru vhodného místa pro fotovoltaickou elektrárnu
kladeny zvýšené nároky. Pozemek musí být zahrnut v územním rozvojovém plánu, nebo již musel
být dříve pro průmyslovou činnost využíván. Pokud tomu tak není, je pozemek nevhodný. Nejlepšími místy pro podobné projekty jsou staré, opuštěné průmyslové zóny. Vhodné prostory lze
17
P ODNIKATELSKÝ
ZÁM ĚR
hledat například na bývalých vojenských pozemcích, nebo v oblastech bývalé chemické těžby
uranu. Existují speciální internetové stránky, kde jsou v aukcích nabízeny k odprodeji vhodné
pozemky za bezkonkurenčně výhodnou cenu. Z předcházejících řádků plyne, že v podstatě nelze
využít pozemek, který není v přímém okolí vesnice, či města.
Určení podle výpisu z katastru nemovitostí, musí být vedeno jako plocha výroby, nebo plocha
smíšená výrobní. Je-li pozemek veden jako oblast pod ochranou ZPF3 , musí být na obec podána
žádost o vynětí s následným souhlasným stanoviskem. Státu náleží jednorázová částka kalkulovaná z velikosti pozemku a koeficientu bonity půdy. Distributor v lokalitě provozovny Stella musí
schválit připojení na základě platné smlouvy o připojení. Obecní orgány musí projednat a odsouhlasit podporu obce v projektu. Stavební úřad obce musí poskytnout nezbytná stavební povolení.
Vyvěšením ohlášení na veřejné nástěnce obce je uskutečněno samotné ohlášení stavby, které je
taktéž nezbytné. Součástí technické dokumentace pro zahájení stavby je plán rozmístění podle
následujícího výkresu, který je připraven dodavatelem technologie na bázi konkrétního pozemku.
Obrázek 3.2: Plán výstavby fotovoltaické elektrárny na pozemku.[11]
3 Zemědělský
půdní fond
18
F INAN ČNÍ
3.1.7
MODEL
Harmonogram projektu
Příprava a realizace celého projektu je organizačně poměrně náročná záležitost. Většina nejdůležitějších milníků se odehrává na úřadech a státních zastupitelstvích. Lhůty pro provádění
některých formálních nezbytností mohou být poměrně dlouhé a mohou rozjezd celého projektu
neúměrně brzdit. Pro jednání s úřady musí být v projektu určena konkrétní osoba, která je vybavena plnou mocí v plném rozsahu a může tedy za společnost v legislativních otázkách jednat.
Harmonogram projektu je záležitostí poměrně komplikovanou a jednotlivé kroky na sebe musí
logicky navazovat. Pro modelování podobně komplexních projektů je vhodné využít organizačních
diagramů, kde je jasně vyznačena logická návaznost jednotlivých kroků a jejich závislostí. V následující tabulce jsou uvedeny hlavní kroky celého projektu v chronologickém řazení. Většina prvků
harmonogramu se v průběhu projektu přirozeně překrývá a celková časová kvóta jednoho roku
může být při správné optimalizaci jednotlivých kroků minimalizována na dobu zhruba 3 měsíců od
okamžiku spuštění projektu. Harmonogram je koncipován pro pozemek v územním plánu, který je
veden v katastru jako plocha smíšená výrobní. Z tohoto důvodu není tedy zapotřebí změny územního plánu, která může podle legislativní náročnosti trvat až 1 rok a nemusí být ve specifických
případech úspěšná.
Položka harmonogramu
Dnů trvání
Příprava podnikatelského plánu a kalkulace
30
Studie připojitelnosti
14
Technická a ekonomická proveditelnost
14
Projektová dokumentace
7
Jednání s finančním domem
60
Územní rozhodnutí
30
Souhlas obce s výstavbou
14
Smlouva o smlouvě budoucí o připojení
30
Stavební povolení a ohlášení stavby
45
Prováděcí dokumentace
7
Vlastní realizace fotovoltaické elektrárny
30
Licence ERÚ
45
Uzavření smlouvy s distributorem
14
Testování a ladění
25
Tabulka 3.1: Harmonogram projektu Stella s dobou trvání jednotlivých kroků
3.2
Finanční model
Veškeré ceny a kalkulace finančního modelu neobsahují daň z přidané hodnoty, i když Stella je
od založení plátcem. Projekt je vymodelován v aplikaci Microsoft Office Excel® za použití funkcí
jazyka Visual Basic® for Applications a maticových vzorců. Je koncipován plně dynamicky a
19
F INAN ČNÍ
MODEL
dají se na něm simulovat různé varianty podnikatelského záměru. Publikovaná verze rozpočtu
je koncipována za účelem vysokého vnitřního procenta, nízkého vlastního kapitálu a optimalizace
odpisového schématu.
3.2.1
Profil produkce
Základem výkonnostního schématu produkce je simulace. Vstupní hodnoty vycházejí z reálných
osvitových charakteristik vybrané lokality na jižní Moravě v zadaných letech.[12] Data z meteorologických družic jsou interpolována na věrném výkonnostním modelu skutečného zařízení
se shodnými výkonnostními charakteristikami. Pro další výpočty modelového zadání je využito
zprůměrovaných dat následujícího výkonnostní schématu. Stella je technologicky koncipována
pro vrcholový výkon 200kWp. Podle provedených srovnání v odvětví je pravděpodobné, že výkonnost zařízení bude o několik procent vyšší, než modelové hodnoty. Model je tedy koncipován jako
průměrně pesimistická varianta.
Obrázek 3.3: Profil produkce dodané do sítě v kWh[16]
3.2.2
Meziměsíční variabilita výkonu
Variabilita výkonu v jednotlivých měsících je relativně nestálá. Trendem je vyšší variabilita výkonu
v průběhu jara a podzimu. Sledování této veličiny je velmi důležité. Statistika může zabránit nedostatku likvidity v průběhu roku, jelikož výkonnost zařízení je proměnlivá a proto i příjmy nebudou
ve všech měsících shodné. Stella využívá průměru této variace a snaží se tak o věrnější odhad
výsledné kalkulace. Zajímavostí následujícího grafu je propastný rozdíl ve srovnání měsíce prosince a ledna.
20
F INAN ČNÍ
MODEL
Obrázek 3.4: Meziměsíční variační koeficient výkonu[16]
3.2.3
Meziroční variabilita výkonu
Výkonnostní stabilita zařízení meziročně je velmi stálá. Sluneční aktivita prochází v průběhu let
dynamickým vývojem a jsou známy její jedenáctileté cykly, které jako jediné ale mohou mít pouze
minimální vliv na vývoj produkce. Jako zdroj energie je Slunce do budoucnosti velice spolehlivé.
Podle nejnovějších poznatků bude Slunce existovat s největší pravděpodobností dalších 5 až 7
miliard let.[13] Kontrola meziročního variačního koeficientu je velice důležitá. Jejím sledováním je
možné zjistit o kolik procent se ze statistického hlediska může maximálně odchylovat výkonnost
jednotlivých roků.
Obrázek 3.5: Meziroční variační koeficient výkonu[16]
3.2.4
Výkony
Stella za použití průměrného profilu výkonnosti odhaduje budoucí výkony na celkovou dobu životnosti projektu. Hrubá produkce je následně očištěna o degradaci zařízení, která v kumulativním
vyjádření v závěrečném roce podnikatelského záměru dosahuje hodnoty více jak devatenáct procent, což je průměr odvětví. Schéma zachycuje odhadované korekce cen energií podle prvotního
21
F INAN ČNÍ
MODEL
nastavení pevné sazby. Okamžikem zahájení produkce je konec roku 2010 při hodnotě výkupní
ceny elektrické energie 12,15 Kč/kWh dodané do sítě. Tato hodnota je potom každoročně upravena o korekci podle indexu PPI4 . V modelu není zachycen dynamický vývoj cen indexu, ale
jeho hodnota je pevně stanovena z důvodu zjednodušení.
Obrázek 3.6: Kalkulace výkonů[16]
3.2.5
Nejdůležitější proměnné
Model projektu je z důvodu upřesnění peněžních toků koncipován do třech fází. Fáze pojmenovaná jako Projekt, je časovým obalem a určuje samotný počátek projektu a celkovou dobu jeho
trvání. Fáze druhá nazvaná jako Cizí zdroje a reflektuje období v kterém je čerpán dlouhodobý
finanční úvěr. Parametry finančního úvěru jsou optimalizovány pro dosažení nejvyšší možné míry
čisté současné hodnoty investice. Hodnota roční úrokové míry je stanovena podle průměru tržních
podmínek dlouhodobých bankovních úvěrů, ale může se v závislosti na situace v bankovním sektoru poměrně lišit. Situace na bankovním trhu je poměrně nejistá a je vysoká pravděpodobnost,
že banky nebudou ochotny poskytnut takto vysoký poměr cizího kapitálu do projektu. Fáze Produkce je jak již z názvu vyplývá okamžikem zahájení produkce. Výnosnost produkce je v průběhu
projektu snižována klesající účinností panelů a měničů. Tato skutečnost je do modelu zanesena
meziroční mírou poklesu výnosnosti.
Procentní míra WACC5 , tedy průměrných nákladů kapitálu je založena na modelu CAPM6 oceňování
kapitálových aktiv. Bezriziková úroková sazba je stanovena jako průměrná výnosová míra de4 „Producer
price index“
Average Cost of Capital
6 Capital Asset Pricing Model
5 Weighted
22
F INAN ČNÍ
MODEL
setiletých státních dluhopisů emitovaných MFČR7 v roce 2010[14]. Koeficient beta energetické
společnosti ČEZ v roce 2010 činí vůči indexu PX pražské burzy cenných papírů hodnotu zhruba
0,9. Uvažujeme-li, že riziko výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je méně rizikové díky
garantovaným státním cenám a dříve zmíněným pobídkám, dostáváme se na hodnotu koeficientu
ve výši 0,8. Tato referenční hodnota je použita v modelu Stella. Tržní riziková přirážka je převzata
z aktuálních výpočtů Mad’arské národní banky[15]. Dluhová prémie vyjadřuje schopnost firmy
dostát svým závazkům a hodnota 0,7% je nastavena z důvodu vysokého poměru cizího kapitálu
a skutečnosti, že společnost je založena jednoúčelově, bez historie a většího kapitálu a efektivní
daňová sazba je podle platných zákonů ČR nastavena na 19%.
Obrázek 3.7: Základní nastavení modelu a proměnné[16]
Vlastní základní kapitál potřebný k rozjezdu podniku je stanoven dopočtem jako hodnota ne7 Ministerstvo
financí ČR
23
F INAN ČNÍ
MODEL
jnižšího kumulovaného peněžního toku, tedy nezbytného volného provozního kapitálu a hodnoty
pozemku. Pozemek se stává majetkem společnosti a může být po skončení produkce a likvidaci
technologie bud’ prodán, nebo využíván k jiné průmyslové činnosti. Finanční výsledky hospodaření jsou podle zákona po dobu šesti let osvobozeny od daně z příjmů. Část finanční obsahuje dotovanou cenu energie v roce spuštění projektu podle platného cenového rozhodnutí.
Cena výkupu je potom meziročně korigována o pevně stanovenou meziroční míru indexu PPI. Za
diskontní míru uvažuje model hodnotu WACC, jak je v běžné ekonomické praxi zvykem.
Pro výpočet hlavních ekonomických ukazatelů je použita fixní úroková sazba reinvestic, která opět
kopíruje hodnotu WACC. Následuje poměr čisté současné hodnoty ku počátečním vlastním investicím a samotná čistá současná hodnota vlastního kapitálu vloženého do projektu v okamžiku
spuštění. Tento ukazatel je hlavním kritériem optimalizace projektu. Neméně důležitá hodnota,
která je při optimalizaci sledována je výše vlastního kapitálu, jelikož zásadně ovlivňuje počáteční
jednání s potenciálním partnerem projektu.
3.2.6
Amortizace
Umořovací schéma bankovního úvěru je spláceno rovnoměrně po celou dobu půjčky při stanovené
úrokové míře. Jednou z největších hrozeb projektu jsou potíže v přístupu k takto strukturovanému
bankovnímu úvěru. Banky jsou po zkušenostech s celosvětovou finanční krizí daleko obezřetnější
v poskytování úvěrů, než tomu bylo například v roce 2008. Při kalkulaci doby úvěru a jeho nastavení, je opět brána v úvahu čistá současná hodnota investice. Optimalizace indikuje, že právě
tato položka je jednou z klíčových při balancování modelu.
Obrázek 3.8: Amortizační schéma bankovního úvěru[16]
3.2.7
Dlouhodobá aktiva
Ceny komponent systému jsou kalkulovány na základě reálné poptávky u dodavatele. Panely
a měniče jsou hlavními součástmi systému a zároveň největší investicí. Na okraji pozemku je
zapotřebí uvažovat trafostanici o napětí 22kV pro připojení zařízení do sítě. Montáž systému, projektové dokumentace a technický dozor provádí dodavatel podle plánu prací. Systém je napojen
24
F INAN ČNÍ
MODEL
na internetové sledování s přesným monitoringem stavu a dodaného výkonu do sítě. Jako nosné
konstrukce jsou voleny pevné hliníkové profily, vrtané do nosného podkladu. Ten je předem upraven zemními pracemi a po instalaci je celé zařízení doplněno o konstrukce hromosvodů. Objekt
je opatřen nezbytnou zabezpečovací technikou, která spočívá v instalaci kamerového systému
a výstražného zařízení. Oplocení je dle parametrů minimálně 2,5 metrů vysoké, opatřené shora
ostnatým drátem. Veškerá podpůrná technologie je umístěna na okraji pozemku v průmyslové
buňce. Při porovnání s odvětvím zaujímají samotné panely polovinu veškeré investice, jsou následovány náklady režijními a ostatními. Na třetím místě se v průměru řadí ostatní materiály a nosné
prvky s jedenácti procenty, následované celkovými účtovanými náklady na mzdy a práci. Stella se
snaží tento model kopírovat, ale v porovnání s podobnými projekty se stále více ukazuje, že po
nákladové stránce je model nastaven jako pesimistická varianta s náklady převyšujícími reálnou
hodnotu.
Obrázek 3.9: Odpisový plán dlouhodobých aktiv[16]
Celá elektrárna je odepisována komponentově z důvodu nákladové optimalizace. Zařízení je
rozděleno na elektroniku a ostatní zařízení. Legislativa tuto úpravu dovoluje a zároveň povoluje
odložení odpisu hlavní komponenty až o 6 let, čehož je v modelu využito. Rok vyřazení je pro
všechny komponenty shodný a kryje se s rokem ukončení produkce, potažmo celého projektu.
Tabulka zachycuje nasazení jednotlivých položek v konkrétní ceně do celkového nákladového
schématu.
3.2.8
Počáteční provozní investice
Počáteční fáze projektu zahrnuje investice, které nemohou být započteny do dlouhodobých aktiv.
Tyto položky jsou hrazeny z počátečního provozního kapitálu a odrážejí se tedy v objemu základního kapitálu. Celý podnik je poměrně velmi administrativně náročný a za celou dobu přípravy
jsou vynaloženy poměrně značné prostředky na administrativní poplatky. Studie připojitelnosti je
jednou z prvních investic vůbec a je účtována dodavateli technologie zvlášt’. Po celou dobu trvání
25
F INAN ČNÍ
MODEL
podniku je kalkulována částka na právní konzultace, které zahrnují revize smluv, přípravy stavebních dokumentů a ostatní právní zastoupení společnosti v případě potřeby. Důležitou položkou
počátečních provozních investic je také znalecký posudek. Tímto se rozumí ocenění pozemku v
okamžiku nákupu, jelikož se pozemek stává součástí základního kapitálu společnosti. Režijní náklady jsou jistou formou rezervy pro případ nenadálé události v administrativě, nebo mohou sloužit
pro případ prudkého pohybu kurzů a rozdílů ceny. Spuštění produkce doprovází také rozjezd internetového portálu s informacemi k projektu, který slouží hlavně pro udržení styku s veřejností,
interní komunikaci společnosti a informativní účely. V tabulce je opět dobře patrné nasazení jednotlivých položek do časového harmonogramu. Většina položek je nasazena ihned v okamžiku
spuštění projektu, jen náklady webové prezentace jsou alokovány až do okamžiku spuštění produkce.
Obrázek 3.10: Investiční náklady s časovým rozlišením[16]
3.2.9
Provozní náklady
Tabulka provozních nákladů zachycuje pravidelné nasazení jednotlivých položek provozních nákladů do výsledného nákladového schématu. V prvních dvou sloupcích je opět vidět konkrétní rok
a měsíc nasazení provozní položky. Třetí sloupec určuje frekvenci nasazení v měsících. Položky
s frekvencí 1 jsou alokovány do nákladů každý měsíc, položky s frekvencí 6 pololetně a 12 znamená nasazení nákladové položky jednou ročně. Provozní náklady zahrnují náklady na provoz
elektrické přípojky, které fakturuje odběratel ve fakturách za dodanou elektřinu. Drobnou položkou
je poplatek za vedení účtu, který slouží jako hlavní firemní účet pro finanční transakce a poplatek
za správu domény. Mzda supervizora zachycuje skrytou přidanou hodnou projektu. Tato nákladová položka může velmi dobře sloužit k optimalizaci doby návratnosti investice a znamená
stálý měsíční příjem supervizora celého podniku. Částka na jedné straně snižuje rentabilitu, ale
na druhé slouží jako motivační složka pro supervizora společnosti, který se o chod projektu po
celou dobu jeho trvání stará. Supervizor má zároveň k dispozici prostředky na telefon a výjezdy k
objektu elektrárny.
26
F INAN ČNÍ
MODEL
Obrázek 3.11: Provozní náklady s časovým rozlišením[16]
Samotný provoz zařízení je celkem bezproblémový. Největší položkou podle dostupných údajů
jsou právě mzdové náklady na seřizování a údržbu zařízení. Je dobré zajistit přímo v místě
provozovny technika, který může v případě havárie urychleně jednat. Celý projekt je pojištěn
proti většině hrozeb, které fotovoltaické elektrárně podle dostupných statistik hrozí. Náklady na
pojištění podobného zařízení činí ve většině případů kolem dvou procent nákladů investičních. V
rámci týmu projektu Stella figuruje smluvní účetní a daňová poradkyně, která se stará o bezproblémové vedení účetnictví a daňovou optimalizaci. Účetnictví musí být především čisté, přehledné
a spojené s kontrolou plnění finančního plánu. Následující koláčový graf ukazuje poměrné zastoupení nákladů v celku a potvrzuje podobné figury z praxe.
Obrázek 3.12: Graf poměrného zastoupení jednotlivých druhu nákladů[16]
27
V ÝSLEDKOVÝ
3.3
3.3.1
FINAN ČNÍ PLÁN
Výsledkový finanční plán
Výnosy a náklady
Celý finanční model kalkuluje z měsíčním rozlišením. Důvodem je především vysoká variabilita
výkonu jednotlivých měsíců a případné přebytky, nebo nedostatky ve volných peněžních tocích.
Následně jsou pro zjednodušení měsíční hodnoty sečteny do tabulky s ročním rozlišením. Nasazením
jednotlivých položek do výsledkové tabulky se začíná rýsovat výsledný obraz celé kalkulace a
dává prostor k manažerským zhodnocení. Trend výnosů je stoupající, i když dochází k degradaci
technologie. Tato skutečnost je zapříčiněna úpravou výkupní ceny indexem PPI. V nákladových
položkách je zřetelné, jak jsou ještě v prvním roce nasazeny počáteční provozní investice. Dále je
dobře patrné, že odpisy jsou optimalizovány a odloženy. Provozní náklady se v ročním rozlišení
jeví jako stabilní a je vidět, že v poměru k výnosům tvoří méně než jejich desetinu. Úrokové a
úmorové sloupce slouží k rozdělení úvěru podle amortizačního schématu na výdajové a nákladové položky. Tedy na část úvěru, která ovlivňuje hospodářský výsledek a v součtu na položku,
která ovlivňuje peněžní toky.
Obrázek 3.13: Výnosy, náklady, úmor a základ daně[16]
3.3.2
Peněžní toky a optimalizace
Výnosy z provozu slunečních elektráren jsou podle § 4 odstavce 1 písmene e) Zákon o dani
z příjmu osvobozené od daně z příjmu v roce uvedení zařízení do provozu a po dobu pěti let
28
V ÝSLEDKOVÝ
FINAN ČNÍ PLÁN
bezprostředně následujících. Na konci období osvobození od daně z příjmu je vhodné začít zařízení odpisovat. Při optimalizaci je důležité sledovat skutečnost, že se podnik může při určitém
nastavení dostávat opakovaně do ztráty. V praxi je dobré se této skutečnosti vyhnout, jelikož vícenásobné období ztráty po sobě jdoucí vede k negativními obrazu společnosti. Zákon umožňuje
uplatnit ztrátu z minulých let a snížit si základ daně až v následujících pěti letech. Tato možnost
je v modelu připravena, ale pro projekt Stella není uvažována. Jak již bylo zmíněno výše, jednou
z úprav zákona pro rok 2011 je i podmínka jedenáctileté minimální doby návratnosti investice.
Kumulované peněžní toky ukazují, že za cenu optimalizace byl posunut bod zvratu v peněžní
oblasti za horizont jedenáctého roku provozu. Z tohoto hlediska je tedy Stella připravena na legislativní změnu zákona a hrozba zpoždění a spuštění provozu až v roce 2011 je tak částečně
kryta. V posledních sloupcích tabulky jsou hodnoty hrubých peněžních toků převedeny diskontací na současnou hodnotu. Jako míra diskontu je opět použita hodnota WACC. Výsledná čistá
současná hodnota je výsledkem rozdílu sumy všech diskontovaných peněžních toků a hodnoty
investice celkového vlastního kapitálu. Finanční tabulka zpětně přebírá položku minimální kumulativní hodnoty peněžních toků a tuto částkou převádí do základního kapitálu jako položku volných
provozních financí.
Obrázek 3.14: Daně, hospodářský výsledek, CF a ukazatele[16]
29
Kapitola 4
Závěr
4.1
Shrnutí
Cílem práce byla kontextuální analýza odvětví fotovoltaiky, ověření bonity fotovoltaické elektrárny
na základě finančního modelování v tabulkovém procesoru a shrnutí dosažených poznatků ve
struktuře podnikatelského záměru. Volným začátkem se práce pokusila zaujmout laika, příjemně
naladit profesionála a odlehčit strnulost formálních konvencí. Uvedení do problematiky energetických zdrojů napomohlo čtenáři zorientovat se v odvětví energetiky. Protiklady a paradoxy mohly
vyvolat další otázky, což je pro upoutání tématem a hlubší analýzu nezbytné. Práce zhodnotila
protiklady centralizovaných a decentralizovaných zdrojů energie. Bilance fotovoltaiky a jaderné
energetiky nasměrovala pohled na alternativu, která v budoucnosti pravděpodobně bude hrát
důležitou roli ve struktuře energetických zdrojů nové informační společnosti. Aktuálnost tématu
byla předvedena na exponenciálním vývoji odvětví v ČR. Čtenáři byly předloženy klíčové pobídkové prvky, které učinily z fotovoltaiky centrum zájmu v sektoru obnovitelných zdrojů energie. Pro
snadnou orientaci byly vysvětleny hlavní pojmy z oblasti podnikatelského plánu a záměru.
Praktická část se pokusila názornou formou konkrétního modelového projektu ukázat rozsah podnikatelského záběru. Projekt Stella byl pojat v určitých oblastech záměrně konkrétně, v jiných
pak dostatečně obecně, aby splňoval požadavky širšího spektra využití. Osobní zkušenosti autora a konkrétní záměry rozhodly o přímém, konfrontačním tónu shrnutí pro potenciální investory.
Ukázka provázanosti společenských vazeb, navodila situaci, kterou pravděpodobně řeší každý
začínající podnikatel s kolegy ve svém blízkém okolí. Analýza proti sobě položila hlavní silné
a slabé stránky projektu a naznačila příležitosti a hrozby s kterými se podobný projekt potýká.
Technologická část byla pojata s nadhledem, jelikož je stejně ve většině případů řešena dodavatelem s mnohem vyvinutějšími profesními znalostmi. Veliký prostor byl věnován nezbytným
parametrům umístění, které se v ČR z důvodu svojí komplexnosti stalo samostatným trhem
obklopeným spekulanty. V přehledné tabulce byly shrnuty základní milníky projektu a zhodnocena
organizační provázanost. Stěžejní část práce otevřela část výkonnostní se statistickými prvky,
které poukazují na nezbytnost kvalitních vstupních dat. Konkrétní postupy přípravy těchto dat
byly záměrně vynechány. Klíčová část finančního modelu byla představena jako plně variabilní a
optimalizovaná souhra velkého množství proměnných. Nastavení modelu bylo složeno z širokého
množství ekonomických hodnot z důvěryhodných zdrojů. Amortizační schéma poukázalo na trend
převažujícího využití cizího kapitálu v odvětví. Komplexnost a provázanost kalkulace shrnulo rozličné časové rozlišení v nasazení investičních a provozních nákladů společně se strukturovaným
odpisovým plánem. Jako strategické shrnutím finančního plánu byly uvedeny harmonogramy
30
D OSAŽENÉ
CÍLE
klíčových výnosů, nákladů, daní a toků peněžních prostředků.
4.2
Dosažené cíle
Pozorné čtenáře dokázala práce informovat o hlavních detailech v oblasti energetiky a zaujmout
jejich pozornost především na fenomén fotovoltaiky. Práce shrnula širokou a komplexní oblast
technických, ekonomických a legislativních znalostí ve formě podnikatelského plánu. Precizním
využitím široce dostupného kancelářského programu se podařilo dokázat, že finanční modelování se dá provádět bez většího software vybavení. Důsledná optimalizace modelu následně
skloubila relativně vysokou výnosnost s minimálním množstvím vloženého vlastního kapitálu. V
neposlední řadě se povedlo vybalancovat modelovou situaci tak, aby měl projekt ekonomický
smysl i s přicházejícími změnami v legislativě.
4.2.1
Sjednocení
Práce ukazuje, že velikost konkrétního projektu je co do výkonnosti možné rozšiřovat prakticky
neomezeně. Hlavní výhoda tedy decentralizace a nezávislost zdroje se potom stírá a paradoxně
obrací. Osobně preferuji využití fotovoltaiky v menším měřítku v ostrovních systémech a střešních
instalacích.
4.3
Zamyšlení
Je z objektivního hlediska morální, aby každý občan ČR přispíval ve fakturách za elektřinu neustále
vyšší částky na obnovitelné zdroje a dotoval tak zlatou menšinu? Je principiálně ekologické,
vyrábět elektrickou energii fotovoltaickými články, které se svojí účinností řadí na poslední místa
z obnovitelných zdrojů energie? Je zisk jednotlivce správnou cenou za zohyzdění venkovské krajiny? A můžeme si vůbec dovolit nechat ležet ladem kvalitní plodnou půdu na dobu dvaceti let,
když se veliká část naší planety potýká s chudobou a hladem?
31
Literatura
[1] Wikipedia : the free encyclopedia. Solar updraft tower. [online]. San Francisco (USA) : Wikimedia Foundation Inc., 2001- [cit. 2010-04-25]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <http:
//en.wikipedia.org/wiki/Solar_updraft_tower>
[2] Kazmerski Lawrence, Gwinner Don, Hicks Al. Best Research-Cell Efficiencies [online].
Washington, D.C. (USA) : National Renewable Energy Laboratory (NREL). [cit. 201004-25]. Dostupný z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/
PVeff(rev110707)d.png>
[3] Wikipedia : the free encyclopedia. Space-based solar power. [online]. San Francisco
(USA) : Wikimedia Foundation Inc., 2001- [cit. 2010-04-25]. Anglické rozhraní. Dostupný
z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Space-based_solar_power>
[4] Energy Statistics Division of the IEA. Key world energy statistics 2009 [online]. Paris (France)
: International Energy Agency. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: <http://www.iea.
org/>
[5] REN21. Renewables 2010 - Global Status Report. [online]. Paris (France): REN21. [cit.
2010-08-10]. Dostupný z WWW: <http://www.ren21.net/globalstatusreport/REN21_
GSR_2010_full.pdf>
[6] Wikipedia : the free encyclopedia. Levelised energy cost. [online]. San Francisco (USA)
: Wikimedia Foundation Inc., 2001- [cit. 2010-04-25]. Anglické rozhraní. Dostupný z
WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Levelised_energy_cost>
[7] Shayle Kann. 2010 Global PV Demand Analysis and Forecast. [online]. Boston (USA):
Greentech Media, Inc. [cit. 2010-08-10]. Dostupný z WWW: <http://www.greentechmedia.
com/articles/read/the-global-pv-market-yesterday-today-and-tomorrow/>
[8] John O. Blackburn, Sam Cunningham. Solar and Nuclear Costs — The Historic Crossover
[online]. Durham (USA) : NC WARN: Waste Awareness & Reduction Network [cit.
2010-08-10]. Dostupný z WWW: <http://www.ncwarn.org/wp-content/uploads/2010/
07/NCW-SolarReport_final1.pdf>
[9] Energetický regulační úřad. Informace o výrobě elektřiny ze solárních zdrojů [online]. Jihlava
(ČR) : Energetický regulační úřad [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: <http://eru.cz/>
[10] Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS). Global irradiation and solar electricity potential [online]. Ispra (Italy) : European Commission, Joint Research Centre Institute for Energy, Renewable Energy Unit [cit. 2010-05-01]. Dostupný z WWW: <http:
//re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/>
32
LITERATURA
[11] Ing. Petr Rigoci. Plán rozmístění solární elektrárny [online]. Prague (ČR) : Sunny Watt, s.r.o.
[cit. 2010-05-04].
[12] European Union. The European Database of Daylight and Solar Radiation [online]. Mercier
(Luxembourg) : Community Research and Development Information Service for Science [cit.
2010-05-04]. Dostupný z WWW: <http://www.satel-light.com/>
[13] Aldebaran Group for Astrophysics, Slunce [online]. Prague (ČR) : Aldebaran Group for Astrophysics. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: <http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/
sunsystem/slunce.html>
[14] Ministerstvo financí ČR. Archiv emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů [online]. Praha (ČR) : MFČR [cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/
rde/xchg/mfcr/xsl/emise_sd.html>
[15] András Rezessy. MNB Working papers [online]. Budapest (Hungary) : Magyar Nemzeti Bank
[cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW: <http://english.mnb.hu/Root/Dokumentumtar/
ENMNB/Kiadvanyok/wp_2010_7.pdf>
[16] Václav Veselý. Thesis Calculation. Prague (ČR) : Author work [cit. 2010-08-12].
[17] Parlament České republiky. Vládní návrh č. 968 [online]. Prague (ČR) : Parlament České
republiky. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: <http://www.tzb-info.cz/download.py?
file=docu/predpisy/download/Z180-2005AJ.pdf>
[18] EUR-Lex. Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/28/ES. [online]. Mercier (Luxembourg) : Publications Office of the European Union [cit. 2010-05-04]. Dostupný
z WWW: <http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:140:
0016:0062:cs:PDF>
[19] ČEZ. Regulované platby za dopravu elektřiny [online]. Prague (ČR) : ČEZ, a. s. [cit. 2010-0504]. Dostupný z WWW: <http://www.cez.cz/cs/pro-zakazniky/elektrina-a-tarify/
domacnosti/elektrina-2009/basic/d-standard.html>
33
Seznam obrázků
2.1 Vývoj účinnosti fotovoltaických článků podle technologie[2]
. . . . . . . . . . . . .
5
2.2 Primární celosvětové energetické zdroje (1973, 2007)[4] . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.3 Graf produkce elektrické energie podle typu zdroje (2009)[5] . . . . . . . . . . . .
8
2.4 Graf nejnižší a nejvyšší vážené nákladovosti vyrobené energie (2008)[6] . . . . . .
9
2.5 Graf vývoje tržní ceny fotovoltaických modulů (2010)[7] . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.6 Graf srovnání nákladů na kWh fotovoltaika a jádro (2010)[8] . . . . . . . . . . . . .
10
2.7 Celkový výkon fotovoltaických elektráren v ČR v letech 2006 - 2010[9] . . . . . . .
12
3.1 Mapa elektrického potenciálu optimálně skloněných panelů v ČR[10] . . . . . . . .
17
3.2 Plán výstavby fotovoltaické elektrárny na pozemku.[11]
. . . . . . . . . . . . . . .
18
3.3 Profil produkce dodané do sítě v kWh[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
3.4 Meziměsíční variační koeficient výkonu[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
3.5 Meziroční variační koeficient výkonu[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
3.6 Kalkulace výkonů[16]
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
3.7 Základní nastavení modelu a proměnné[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
3.8 Amortizační schéma bankovního úvěru[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
3.9 Odpisový plán dlouhodobých aktiv[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
3.10 Investiční náklady s časovým rozlišením[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
3.11 Provozní náklady s časovým rozlišením[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
3.12 Graf poměrného zastoupení jednotlivých druhu nákladů[16] . . . . . . . . . . . . .
27
3.13 Výnosy, náklady, úmor a základ daně[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
3.14 Daně, hospodářský výsledek, CF a ukazatele[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
34
Seznam tabulek
3.1 Harmonogram projektu Stella s dobou trvání jednotlivých kroků . . . . . . . . . . .
35
19