Pavouk 28 - Česká arachnologická společnost
Transkript
Arachnofauna Èeské republiky PAVOUK Èíslo 28 Zpravodaj Èeské arachnologické spoleènosti prosinec 2009 Dochází k dalším zmìnám jmen pavoukù: Achaearanea lunata (Clerck, 1757) = Parasteatoda lunata (Clerck, 1757) Achaearanea ohlerti (Thorell, 1870) = Ohlertidion ohlerti (Thorell, 1870) Achaearanea riparia (Blackwall, 1834) = Cryptachaea riparia (Blackwall, 1834) Achaearanea simulans (Thorell, 1875) = Parasteatoda simulans (Thorell, 1875) Achaearanea tabulata Levi, 1980 = Parasteatoda tabulata (Levi, 1980) Achaearanea tepidariorum (C. L. Koch, 1841) = Parasteatoda tepidariorum (C. L. Koch, 1841) Agelena gracilens C. L. Koch, 1841 = Allagelena gracilens (C. L. Koch, 1841) Agraecina striata (Kulczyñski, 1882) = Liocranoeca striata (Kulczyñski, 1882) Anelosimus aulicus (C. L. Koch, 1838) = Kochiura aulica (C. L. Koch, 1838) Anelosimus vittatus (C. L. Koch, 1836) = Selimus vittatus (C. L. Koch, 1836) Bolyphantes index (Thorell, 1856) = Bolephthyphantes index (Thorell, 1856) Coelotes inermis (L. Koch, 1855) = Eurocoelotes inermis (L. Koch, 1855) Dipoena inornata (O. P.-Cambridge, 1861) = Phycosoma inornatum (O. P.-Cambridge, 1861) Dipoena prona (Menge, 1868) = Lasaeola prona (Menge, 1868) Liocranum rutilans (Thorell, 1875) = Sagana rutilans Thorell, 1875 Misumenops tricuspidatus (Fabricius, 1775) = Ebrechtella tricuspidata (Fabricius, 1775) Ozyptila blackwalli Simon, 1875 = Kozyptila blackwalli (Simon, 1875) Phlegra festiva (C. L. Koch, 1834) = Asianellus festivus (C. L. Koch, 1834) Poecilochroa conspicua (L. Koch, 1866) = Kishidaia conspicua (L. Koch, 1866) Pseudicius epiblemoides Chyzer in Chyzer & Kulczyñski, 1891 = Afraflacilla epiblemoides (Chyzer in Chyzer & Kulczyñski, 1891) Steatoda meridionalis (Kulczyñski, 1894) = Asagena meridionalis Kulczyñski, 1894 Steatoda phalerata (Panzer, 1801) = Asagena phalerata (Panzer, 1801) Synageles lepidus Kulczyñski, 1897 = Synageles subcingulatus (Simon, 1878) Tegenaria campestris C. L. Koch, 1834 = Malthonica campestris (C. L. Koch, 1834) Tegenaria ferruginea (Panzer, 1804) = Malthonica ferruginea (Panzer, 1804) Tegenaria silvestris L. Koch, 1872 = Malthonica silvestris (L. Koch, 1872) Theridion blackwalli O. P.-Cambridge, 1871 = Sardinidion blackwalli (O. P.-Cambridge, 1871) Theridion conigerum Simon, 1914 = Achaeridion conigerum (Simon, 1914) Theridion impressum L. Koch, 1881 = Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) Theridion nigrovariegatum Simon, 1873 = Heterotheridion nigrovariegatum (Simon, 1873) Theridion sisyphium (Clerck, 1757) = Phylloneta sisyphia (Clerck, 1757) Theridion tinctum (W alckenaer, 1802) = Platnickina tinctum (W alckenaer, 1802) Trichoncus simoni (Lessert, 1904) = Trichoncyboides simoni (Lessert, 1904) 2 Clubiona leucaspis Trichopterna thorelli (W estring, 1861) = Trichopternoides thorelli (W estring, 1861) Troxochrus nasutus Schenkel, 1925 = Nusoncus nasutus (Schenkel, 1925) Zelotes declinans (Kulczyñski, 1897) = Zelotes segrex (Simon, 1878) Zygiella montana (C. L. Koch, 1834) = Parazygiella montana (C. L. Koch, 1834) Zygiella stroemi (Thorell, 1870) = Stroemiellus stroemi (Thorell, 1870) Synonymizací Centromerus unidentatus Miller, 1958 = Centromerus arcanus (O. P.Cambridge, 1873) „pøicházíme“ o jeden druh v naší arachnofaunì. V arachnofaunì Èeské republiky tak po tìchto zmìnách registrujeme 853 druhù pavoukù. Všechny zmìny navazují plnì na Platnickùv Katalog pavoukù, v nìmž jsou celosvìtovì registrovány veškeré zmìny nomenklatury pavoukù. Na tuto úroveò jsou souèasnì upraveny i druhové názvy v produktech Arachnologische Gesellschaft i Fauna Europaea, na které nalezneme odkazy na internetových stránkách European Society of Arachnology. Ne každý stíhá aktualizovat vše prùbìžnì, ale víceménì bychom se tak mìli ve støedoevropském prostoru sjednotit a budeme se snažit nasazenou laku udržet. Novì byly do soupisu pavoukù ÈR zaøazeny další tøi druhy. Leviellus thorelli (Ausserer, 1871). Nález druhu hlásili již B RY JA et al. (2005), ale jelikož se jednalo o nedospìlé jedince, nález nebyl do arachnofauny ÈR definitivnì zahrnut (R Ù ŽIÈKA & B UCH AR 2007). V roce 2009 se ovšem triu Machaè–Líznarová–Sentenská podaøilo dohledat na Pohansku jak samce, tak samice, èímž je nález potvrzen. Prvenství nálezu ponecháme J. Chytilovi, bývalému pracovníku správy CHKO Pálava. Gnaphosa alpica Simon, 1878. NP Podyjí, Louka pod Šobesem: 4.8.2007 (2 %%,), 25.8.2007 (1&), leg. Lucie Reischlová, det. Zdenìk Majkus. G RIM M (1985) uvádí ještì „% unbekannt“. O VTSHARENKO et al. (1992) pøiøazují k samièce popsané Simonem samce, kterého popsal Kulczyñski, ale mylnì ho pøiøadil k samièce G. modestior. Druh je rozšíøen (obdobnì jako pøíbuzný druh G. badia) v alpské oblasti s izolovanými výskyty smìrem k severovýchodu. Sameèek byl provìøen, bylo by dobré provìøit i druhovou pøíslušnost samièky. Zápøedník západní, Clubiona leucaspis Simon, 1932, je novým druhem pro arachnofaunu Èeské republiky. M orfologií kopulaèního ústrojí se podobá zápøedníku stepnímu, Clubiona genevensis L. Koch, 1866. U samic je hlavním rozdílem poloha a velikost spermaték. Tvar samèího makadla pøi pohledu z boku nenabízí dostateènì nápadné znaky. Teprve z ventrálního pohledu je zøejmý odlišný tvar tibiální apofýzy. Oba druhy se také výraznì liší zbarvením abdomenu. Clubiona genevensis je epigeickým druhem stepních lokalit, Clubiona leucaspis žije na kùøe stromù. Jan Dolanský Clubiona genevensis a Clubiona leucaspis v poøadí zleva doprava. Abdomen. Pøevzato (S TERGH IU 1985; R O BERTS 1998). Epigyna. Pøevzato ( VAN H ELSD IN GEN 1979; R O BERTS 1998). Clubiona leucaspis Simon, 1935. Odlišení tohoto druhu od C. genevensis se vìnuje již déle J. Dolanský. Podstata jeho výsledkù je shrnuta v následujícím èlánku. Zatím nejstarším nálezem je samièka sbíraná J. Svatonìm v roce 1996 na Vojenském cvièišti Bzenec (R Ù ŽIÈKA (ed.) 1998, sub. C. genevensis). Celkem tak k 31.12.2009 registrujeme v Èeské republice 856 druhù pavoukù. Makadlo. Orig. J. Dolanský. 3 4 Sto let od narození významného èeského zoologa Josefa Kratochvíla Akademik Josef Kratochvíl se narodil 6. ledna 1909 v osadì Kúsky nedaleko okresního mìsta Velké Meziøíèí jako desátý potomek, ale první syn ze 12 dìtí v rodinì zedníka. Rodina se záhy pøestìhovala do okresního mìsta, kde Josef v roce 1927 maturoval na reálce. V letech 1927–1931 studoval pøírodopis a zemìpis na pøírodovìdecké fakultì Masarykovy university v Brnì. Od tøetího roku studia byl zamìstnán na Zoologickém ústavu u prof. Zavøela jako preparátor. Pod vedením zmínìného profesora vypracoval bìhem studia ètyøi vìdecká pojednání. Titul RNDr. obdržel v roce 1933 na základì monografie „Pavouci èeledi Nesticidae“. Habilitaèní práci s názvem „Pùdní zvíøena“ obhájil v roce 1937. V té dobì též souèasnì pùsobil u prof. Bayera na Zoologickém ústavu na Vysoké škole zemìdìlské. Vzhledem k jeho pùsobení v zemìdìlské problematice se po uzavøení vysokých škol nìmeckými nacisty stal vrchním komisaøem zemských výzkumných ústavù. V této funkci kolem sebe soustøeïoval významné zoology. V roce 1945 se vrací na VŠZ, je jmenován øádným profesorem entomologie a vybudoval moderní entomologický ústav. Po smrti prof. Bayera pøechází na katedru zoologie a na katedru entomologie pøivádí ze Sobìslavi øeditele tamního uèitelského ústavu, novì habilitovaného F. Millera. V letech 1952–1958, kdy se utváøely základy ÈSAV, byl pro své rozsáhlé znalosti v zoologické problematice, aè bezpartijní, jmenován pøedsedou zoologické komise pøi ÈSAV. Komise se podílela na plánování výstavby zoologických ústavù. V této souvislosti od roku 1953 budoval Laboratoø pro výzkum obratlovcù ÈSAV v Brnì v Kvìtné ulici, kde byl zpoèátku externím a od roku 1960 øádným vedoucím. Paralelnì byl jmenován pøedsedou edièní rady ÈSAV, která organizovala mimo jiné vydávání svazkù „Fauna ÈSSR“ a „Klíè zvíøeny ÈSSR“. Od roku 1964 byl J. Kratochvíl øeditelem Ústavu pro výzkum obratlovcù. Roku 1972 byl jmenován akademikem. V letech 1972–1975 byl èlenem prezidia ÈSAV, v dlouhém období let 1972–1990 pùsobil jako pøedseda Èeskoslovenské zoologické spoleènosti. Založil (1937) a vedl Zoologické listy a byl i dlouholetým redaktorem „Prací Brnìnské základny ÈSAV“. Ze statistiky k roku 1969 plyne, že popsal 37 druhù pavoukù (11 rodù), 13 druhù sekáèù, 4 druhy šupinušek, dále nìkolik druhù tøásnokøídlých, mravencù, dvoukøídlých a dva nové druhy savcù ze støední Evropy. Dále bylo na jeho poèest pojmenováno 49 druhù z devíti øádù hmyzu, z øad pavoukù, korýšù a ètyø dalších skupin živoèichù, což pokraèovalo i v pozdìjších letech; jako pøíklad uveïme pavouky Theonina kratochvili Miller et W eiss, 1979 a Aulonia kratochvili Dunin, Buchar & Absolon, 1986. Na poèest J. Kratochvíla bylo pojmenováno pìt rodù. Nakonec nìkolik slov k významu akademika Kratochvíla pro èeskou araneologii. V prvním svazku P. Bonneta Bibliographia Araneorum jsou zobrazeni všichni významní araneologové od èasù Linnéových až po rok 1939. M ezi 102 fotografiemi je zaøazen i Josef Kratochvíl. Publikaèní èinnost zahájil ještì za vysokoškolského studia v roce 1931. 5 Do roku 1939 opublikoval 30 araneologických prací, z toho na poèátku dvì spoleèné s K. Absolonem a na konci období deset prací s F. Millerem. Miller, aè o sedm let starší, zaèal publikovat až v roce 1934. Kratochvíl mìl veliký vliv na jeho pøechod od faunistiky k taxonomii. Projevilo se to již v roce 1938, zejména pøi popisu nového rodu pavoukù Kratochviliella a záhy i ve vzorné monografii (M ILLER & K RATO CH VÍL 1840) vìnované rodu Porrhomma. A posléze, že pøimìl Millera k velice rozsáhlému studiu pozoruhodné moravské lokality u Mohelna. Sám se vìnoval pøedevším jeskynní faunì Balkánského poloostrova, kromì pavoukù tam studoval i sekáèe. Zvláš významným poèinem byl objev a popis druhu Pseudanapis relicta z tehdy v Evropì neznámé èeledi Anapidae. Dvì pozoruhodné práce o pavoucích dalmatských jeskyní (každá èítá na šedesát stran!) uveøejnil dokonce až na sklonku života: Cavernicole Dysderae (1970) a Araignées cavernicoles des iles dalmates (1978). Kromì problematiky jeskynní fauny pøispìl též k pochopení šíøení nejvìtšího støedoevropského pavouka Lycosa singoriensis od Železných vrat v roce 1850 až po støední Moravu 1950 a spolu s Millerem poukázal na život ètyø našich druhù myrmekofilních pavoukù. Jako pøedseda Ès. zoologické spoleènosti i jako øeditel Ústavu pro výzkum obratlovcù zásadnì podpoøil iniciativu vìdeckého tajemníka zoologické spoleènosti J. Buchara pøi vydání úèelové mapy ÈSSR s vkreslenou sítí pro mapování organismù. Mapa velice usnadnila mapování výskytu jednotlivých druhù pavoukù pro náš pøipravovaný Katalog. Široký zábìr v problematice øady oborù zoologie, myšlenkové bohatství vyjádøené v publikacích, neustálá iniciativa ve prospìch zoologického výzkumu a jeho využití v praxi, to jsou pøednosti, které zdobí osobnost Josefa Kratochvíla i po stu letech. Jan Buchar Bibliografie Pavouci B AU M J. 1938: Jedovatí pavouci a pavouèí jed [Venomous spiders and the venom of spiders]. Folia medici 4 (3): 74–77 (in Czech). B UCH AR J. 1997: K jedovatosti zápøedníka mohutného. On a venomous spider Cheiracanthium punctorium. Živa 45: 36 (in Czech, English summary). B UCH AR J. 2009: Distribution patterns of wolf spiders (Araneae: Lycosidae) along a transect from Greece to the Czech Republic. Contrib. Nat. Hist. 12: 315–340. D OLANSKÝ J. 2009: Poznámky k morfologii, fenologii a stanovištním nárokùm zápøednic Cheiracanthium virescens (Sundevall, 1833) a Cheiracanthium campestre Lohmander, 1944 (Araneae, Miturgidae). Contribution to the knowledge of the morphology, phenology and environmental factors of the yellow sac spiders Cheiracanthium virescens (Sundevall, 1833) and Cheiracanthium campestre Lohmander, 1944 (Araneae, M iturgidae). Vè. sb. pøír. S Práce a studie 16: 137–141, 189 (in Czech, English summary). 6 D O LAN SKÝ J., Ø EZÁ È M . & K Ù RKA A. 2009: Mermessus trilobatus (Emerton, 1882) (Araneae, Linyphiidae) – nový druh pavuèenky v Èeské republice. Mermessus trilobatus (Emerton, 1882) (Araneae, Linyphiidae) – a new spider species in the Czech Republic. Vè. sb. pøír. S Práce a studie 16: 143–144 (in Czech, English summary). D O LEJŠ P., 2008: Srovnání životních projevù dvou druhù pavoukù Tricca lutetiana a Arctosa lamperti (Araneae: Lycosidae). MSc. thesis, Charles University, Praha, 109 pp. H AJER J., M ALÝ J., H RU BÁ L. & Ø EH Á K O V Á D . 2009: Egg sac silk of Theridiosoma gemmosum (Araneae: Theridiosomatidae). Journal of Morphology 270: 1269–1283. H OLEC M. & P O KO RN Ý R. 2009: Výsledky prùzkumu fauny pavoukù a teplotních mìøení v jeskyních na vrchu Boøeò u Bíliny. Result of arachnological survey and temperature measurement of caves from Boøeò hill near Bílina town. Studia oecologica 3 (1): 50–57 (in Czech, English summary). K O REN KO S., Š M ERDA J. & P EKÁ R S. 2009: Life-history traits of the parthenogenetic oonopid spider, Triaeris stenaspis (Araneae: Oonopidae). Eur. J. Entomol. 106: 217–223. M ARTIŠO VÁ M., B ILD E T. & P EKÁR S. 2009: Sex-specific kleptoparasitic foraging in ant-eating spiders. Animal Behaviour 78: 1115–1118. M ICH ALKO VÁ V. & P EKÁ R S. 2009. How glyphosate altered the behaviour of agrobiont spiders (Araneae: Lycosidae) and beetles (Coleoptera: Carabidae). Biological Control 51: 444–449. P EKÁR S. 2009: Capture efficiency of an ant-eating spider, Zodariellum asiaticum (Araneae: Zodariidae), from Kazakhstan. J. Arachnol. 37: 388–381. P EKÁR S. & L U BIN Y. 2009: Prey and predatory behaviour of two zodariid spiders (Araneae, Zodariidae). J. Arachnol. 37: 118–121. P EKÁR S. & T O FT S. 2009. Can ant-eating Zodarion spiders (Araneae: Zodariidae) develop on a diet optimal for polyphagous predators? Physiological Entomology 34: 195–201. Ø EZÁÈ M. 2009: Objev stepníka moravského, nového živoèicha popsaného z našeho území. Discovery of the Moravian Ladybird Spider. Živa 57: 223–225 (in Czech, English summary). R ÙŽIÈKA V. 2009: The European species of the microphthalmum-group in the genus Porrhomma (Araneae: Linyphiidae). Contrib. Nat. Hist. 12: 1081–1094. S EKERA H. 1934: Nálezy pavouka ruské tarantule v Pøerovì. Pøíroda 27: 30. Š ILHAVÝ V. 1934: Pavouci chytající vèely [Spiders that capture bees]. Vèela moravská 68: 450–451 (in Czech). Štírci Š Á H LAVSKÝ F., K RÁ L J., H ARVEY M . S., H ADD AD C. R. 2006: A karyotype study on the pseudoscorpion families Geogarypidae, Garypinidae and Olpiidae (Arachnida: Pseudoscorpiones). Eur. J. Entomol. 103: 277S289. 7 Štíøi F ET V., S O LEGLAD M. E. & K OVAØÍK F. 2009. Etudes on Iurids, II. Revision of genus Calchas Birula, 1899, with description of two new species (Scorpiones: Iuridae). Euscorpius 82: 1–72. K OVAØÍK F. & A H M ED Z. 2009. Three new species of the genus Scorpiops Peters, 1861 (Scorpiones: Euscorpiidae: Scorpiopinae) from Pakistan. Euscorpius 88: 1–11. P IRALI-K H EIRABAD I K., N AVIDPOU R S., F ET V., K OVAØÍK F. & S O LEGLAD M. E. 2009: Scorpions of Iran (Arachnida, Scorpiones). Part V. Chahar Mahal & Bakhtiyari Province. Euscorpius 78: 1–23. S O LEGLAD M. E., K OVAØÍK F. & F ET V. 2009: Etudes on Iurids, I. The orthobothriotaxic pattern of Iuridae, with observations on neobothriotaxy in genus Iurus (Scorpiones: Iuroidea). Euscorpius 79: 1–21. Schizomida K O REN KO S., H ARVEY M. & P EKÁ R S. 2009. Stenochrus portoricensis new to the Czech Republic (Schizomida, Hubbardiidae). Arachnol. Mitt. 38: 1–3. Semináøe 104. arachnologický semináø (Pardubice, 24.10.2009): ! J. Dolanský: Pøiliš dlouhý – to mùže být problém ! J. Buchar: Sto let od narození významného èeského zoologa Josefa Kratochvíla ! E. Líznarová, O. Machaè & L. Sentenská: Køižák Leviellus thorelli v Èeské republice ! V. Rùžièka: Pùdní pavouci ! J. Hajer: Pozvánka na International conference of Invertebrate Reproduction and Development in the Age of Genetic Modifications 16.–20. srpna 2010 v Praze ! P. Dolejš: Poohlédnutí za etologií (nejen) slíïákù, aneb co se do výsledkù nevešlo ! J. Erhart: Co se dìje v zámotku aneb život a smrt zápøednice mokøadní Cheiracanthium erraticum ! V. Hula & J. Niedobová: Pavouci pøezimující v ulitách suchozemských plžù na jižní Moravì ! R. Macek & V. Rùžièka: Lariniodologie ! J. Dolanský: Ohlédnutí za 25. Evropským arachnologickým kongresem v Øecku a arachnologickou expedicí do Španìlska 2009. Pavouk. Zpravodaj Èeské arachnologické spoleènosti. Èíslo 28. Vydává: Èeská arachnologická spoleènost. Odpovìdný redaktor: RNDr. Vlastimil Rùžièka, CSc. Adresa redakce: Entomologický ústav BC AV ÈR, Branišovská 31, 370 05 È. Budìjovice. Zpracováno editorem W ordPerfect, vytištìno písmem Times New Roman. Titulní strana: Babí léto, orig. A. Kašpar (K ÁLAL 1927; B UCH AR 2005). Vychází nepravidelnì. Toto èíslo vychází v prosinci 2009. 8
Podobné dokumenty
Buletin Zábeh 09_23.indd
komisí rada dostala celkem pět návrhů,
většinou se jednalo o úspěšné zábřežské
sportovce.
Cena města nakonec poputuje k Aleši Malému jako ocenění za významnou
a úspěšnou reprezentaci města. Ten se ...
9. Po parku Cibulka
Kromì zajímavých staveb zde nalezneme i nádherné sochy jako je sv. Jan Nepomucký, socha
Jupitera, socha Jitra též zvaná Škrtiè, èi sousoší Diany se psy. Park a stavby byly tak výjimeèné,
že je poct...
Punto BV. CEA POLVORANCA
Margotia gummifera (Desf.)
Merendera montana (L.) Lanage
Morus sp.
Muscari comosum (L) Mill
Papaver rhoeas L.
Phragmites australis (Cav) Trin. ex Steud.
Pinus halepensis Mill.
Pinus pinea L.
Prunus...
Přírodní památka JABLOŇKA
území pøírodní památky Jabloòka ze severní
strany, je areál bývalého Pomologického
ústavu. Jeho historie se zaèíná psát již roku
1871, kdy zde byla rozhodnutím Vlastenecké
hospodáøské spoleènosti o...
Vyrocni zprava.vp - Zprávy České botanické společnosti
Annual Report of the Czech Botanical Society for the year 2005
Michal Š t e f á n e k & Romana Š t ì p á n k o v á
Èeská botanická spoleènost, Benátská 2, 128 01 Praha 2; e-mail [email protected]....