KVĚTENA SVĚTOVÝCH REGIONŮ FLORA OF REGIONS OF THE
Transkript
Pavel V a l t r KVĚTENA SVĚTOVÝCH REGIONŮ v ekologických souvislostech Encyklopedie SVĚTOVÝ PŘEHLED FLORA OF REGIONS OF THE WORLD in ecological connections Encyclopaedia WORLD OVERVIEW Aktualizace 1. 2. 2016 1 Motto: Pokud nezvládneme poušť, poušť zvládne nás. Svět je více propojený, než si většinou zatím uvědomujeme. Pokud podlehneme primitivnímu ideologismu „příroda si sama pomůže“ v našich civilizačně výrazně pozměněných podmínkách se vzrůstajícími stresovými faktory a rychle pokračující dezertifikaci Země, povyšovanému na „moderní vědecký přístup“ (jež je blízký animismu), místo skutečně moderního ekosystémového asistenčního přístupu, můžeme reálně sledovat přibližování se ke klimatu naší sesterské planety Venuše, která je známa vysokým skleníkovým efektem, jedovatými metanovými dešti, orkánovitými větry a permanentním tornádem, který vyrovnává vysoké rovníkové teploty s polárními. Závěrem pak bude možno přeživšími vytesat na pamětní desku jména „hrdinných“ zločinných hrobařů života na Zemi, kteří „vědecky“ naoktrojovali bezzásahové „posvátné“ přírodní procesy suché revoluce“ proti vůli většiny „nerozumných“ obyvatel ! V kosmopolitním společenství je nutné vznikající globální konflikty prioritně iniciativně řešit ekonomicky silnými a rozvojovými zeměmi, ale i rychle se rozvíjejícími megapolemi. Členění jednotlivých dílů publikace Květena světových regionů v ekologických souvislostech 2 OBSAH / CONTENTS str.: Úvod / Introduction 5 Globální ekologické souvislosti / Global ecological connections 9 1. Stav, vývoj a ekologické vazby přírody a lidí / State, evolution and ecological connections between human and humans 9 1.1. Biogeografické členění / Biogeographic classification 10 1.2. Příroda a původní obyvatelé / Nature and original inhabitants 19 1.3. Domestikace rostlin / Domestication of plants 29 1.4. Růst počtu obyvatel a zajišťování potravin / Population growth and food providing 31 1.5. Současný překotný demografický a urbanistický vývoj světa / Current precipitous demographic and urban evolution of the world 34 1.6. Zemské systémy a přírodní katastrofy / Spheres of the Earth and Natural disasters 39 1.7. Vlivy neuvážené lidské činnosti, ničení přírodních zdrojů, fatální omezení biodiverzity, vymírání druhů a problematika zpouštnění (desertifikace) / Effects of reckless human activities, destruction of natural resources, fatal loss of biodiversity, species extinction and desertification 55 1.8. Problematika zdrojů vody a energie / Issue of water and energy resources 66 1.9. Klima a klimatické změny / Climate and climate change 75 1.10. Biodiverzita, ekologická stabilita ochrana přírody: ekosystémová asistenční péče versus ideologie bezzásahovosti k „výrobě divočiny“ ve zkulturněných biotopech / Biodiversity, nature conservation: ecosystem assistance care versus ideology of non-intervention heading for “production of wilderness” in the cultivated biotopes, ecological stability 84 1.11. Ekologická validita, expanzivnost a invazivnost / Ecological validity, expansiveness and invasiveness 1.12. Spolupráce s přírodou, nezbytnost celkové ekologické obnovy planety / Cooperation with nature, need for an overall ecological recovery 3 133 of the planet 133 1.13. Novodobé stěhování národů / Modern migration of Nations 138 1.14. Poučení, pro ty kteří chtějí se poučit z minulosti a vývojových trendů / Edification for those who want to learn from the past and developmental trends 144 Přehled rostlin / Survey Plants 148 2. Poznámky k seznamu rostlin / Comments to Checklist 148 3. Výtrusné rostliny / Pteridophyta (Sporophyta) 153 3.1. Plavuně / Lycopodiophyta 153 3.2. Přesličky / Equisetiophyta 153 3.3. Kapradiny / Polypodiophyta 154 4. Nahosemenné rostliny / Gymnospermae 161 4.1. Cykasy / Cycadophyta 161 4.2. Jinany / Gingkophyta 161 4.3. Liánovce / Gnetophyta 161 4.4. Jehličnany / Pinophyta 164 5. Krytosemenné rostliny / Angiopsermophyta 165 5,1. Jednoděložné rostliny / Monocotyledonopsida 165 5.2. Dvouděložné rostliny / Dicotyledonopsida 215 Výběr literatury / Bibliography 368 4 ÚVOD / INTRODUCTION Je velmi opovážlivé sestavovat „lidový“ přehled květeny světa a dokonce se snažit charakterizovat trajektorie vývoje přírody ve vazbě na místní i širší ekologické vlivy a měnící se stanovištní a klimatické podmínky. Nezbytně musím vycházet z dlouholetých osobních zkušeností. Prvotní podmínkou je dobrá fyzická a zdravotní kondice a zejména nutnost poznat co největší území pěšky (na otázku dnešním vysokoškolským studentům, kdo pěšky byl dále než 10 km od sídla univerzity, bývá pouze několik rozpačitých odpovědí - v době mých studií gymnázia jsem ze Železných hor denně docházel jednu cestu tam v délce 14 - 18 km a to pěšky, na kole či na běžkách, neboť autobus na dřevoplyn začínal teprve jezdit). Nezbytné je dodat, že je potřebné i dobré trávení mimo domácí Evropu (které mám velmi dobré, neboť jsem v mládí v početné a chudé rodině mnohdy hladověl, v otevírané Evropě jsem měl kdysi pouze problém v rámci slušnosti v pohostinné domácnosti sníst dvě misky oliv - černých a zelených v oleji, neboť opak byl neslušným projevem). Za komunistické minulosti byla většina světa fyzicky i informačně zcela uzavřena (omezené příležitosti byly na socialistický „Východ“), takže základní možností bylo poznávání tehdejšího Československa, omezeně „východních“ zemi (NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie a velkého SSSR), příp. filatelie a sběr pohlednic. Protože tehdy zdaleka nebyl internet, „západní“ publikace byly nedostupné, tak ojedinělou možností bylo periodikum Sovětskije knigy (Sovětské knihy), z něhož byla možnost si objednat ruské překlady některých západních publikací. Proto v prvotním poznání jsem podrobně poznal nejen dnešní Česko, ale zejména Slovensko, kde byla možnost vstřebat zejména úžasnou horskou květenu. V Česku jsem s hlavním značkařem a vydavatelem map KČT Ing. J. Rohlíkem spolupracoval nejen na aktualizaci nejvíce vydávaných map Krkonoš, ale i na vzniku nových map Mělnicka, Kokořínsko-Liběchovska a Českého Středohoří. Když jsme pak s kolegou K. Uzlem vytvořili místopisnou názvoslovnou komisi, byli jsme stranicky rozprášeni (pro zajímavost Tramtárie je býv. mokřadní území na soutoku Labe a Vltavy), stejně tak dopadla celostátní organizace ochrany přírody - TIS. Později pak došlo k poznávání chráněných území, botanických zahrad a návštěvám zahradnických výstav po celé Evropě a tehdejším celistvém Sovětském svazu. Tam jsem např. s Dr. Čeřovským navštívil některé jejich přírodní rezervace. Ve Tbilisi jsem s kamarádem utekl do uzavřených oblastí pouště Gobi (soukromým autem) či do pohoří Tan-Šan (veřejnými dopravními prostředky). No a po „něžné revoluci“ došlo při připravovaných studijních cestách (z velké části s kolegou z univerzity) k poměrně dobrému poznání jedinečné jv. Asie vč. Číny, dále severní Ameriky a omezeně Afriky, Arábie, Austrálie s Novým Zélandem a střední Ameriky. V rámci efektivního využívání cest jsem míval zpracovaný nejen podrobný itinerář, ale i seznam předpokládaných významných zajímavých míst a rostlin v území. Uváděný seznam byl původně tvořen jako osobní odezva na někdejší situaci, kdy tehdy většina naší planety byla pro běžného obyvatele "východního bloku" fyzicky i informačně zcela nepřístupná. Těžko je dnes možno popsat situaci, kdy jsem hltal zcela ojedinělou, velmi skromnou informaci od botanika doc. Šmardy o "kytičkách" v tehdejší Jugoslávii v časopise Lidé a země, a později, pak jsem konečně měl možnost vícekráte prožívat a poznávat bohatou středozemní květenu, nejprve alespoň v Chorvatsku (Plitvická jezera, Paklenice, Velebit, Biokovo a sv.Jura) a pak ve zpřístupněných jedinečných vápencových Julských Alpách ve Slovinsku (v tehdejší Jugoslávii) a následně po celém světě. 5 To vše je „prehistorie“, současnost nastolila zcela nové problémy. Světově se zvyšují sociální rozdíly a mnohde se vyhrocují jak problémy sociální, tak etnické a náboženské. Vedle prvořadých současných válečných problémů (už i v Evropě), zásadní současné problémy vyvstaly v domácí, resp. evropské současně uskutečňované ochrany přírody. Podobně jako v politické sféře dochází k sofistikovaným mediálním fabulacím, mlžení, vnucovaným reklamám a nepravdám, ale i korumpování či zastrašování a dokonce i existenčním postihům. Místo pravdivých údajů jsou vytvářeny ideologie „pavědecky“ opodstatňované a bohatě dotované z našich společných finančních prostředků, např. na „výzkumné úkoly“ podporující vznik „divočiny“, na činnost Hnutí Duha, která ve spolupráci se sofistikovanou mediálním mlžením dlouhodobě trvale programově zneklidňuje společnost lživými tvrzeními a nepřipouštějícími odlišné racionální pohledy či oponenturu. Po předchozích dvou zločinných ideologiích „civilizačního“ fašismu a komunistického „kolektivismu“ (vč. Lysenkovsko-Lepešinské ideologie a zamítání genetiky) jsou naši obyvatelé nuceni potýkat se s další morovou ránou – „anticivilizačního naturismu / hlubinné ekologie“. Ideologové bezzásahových přírodních procesů požadují kolonizovaná, civilizačně zkulturněná („odpřírodněná“) území odcivilizovat, postupně vymístit obyvatele a přenechat území přírodním procesům. Mezi ty patří povodně, požáry, sucha, vichřice, eroze, epidemie chorob a škůdců. Takto „vyrobená divočina“ při rozsáhlých a rychlých proměnách je pouze virtuální, přičemž v nich dochází k fatální ekologické degradaci a nestabilitě, zejména biologické diverzity a vodohospodářských funkcí. Tato nezodpovědná „moderní ideologie suché revoluce“ nereflektuje negativní přírodní změny a vzrůstající stresové faktory v civilizačně nepříznivě pozměněných územích, prosazujíc heslo „příroda si sama pomůže“ (aneb „Alláh dal Alláh vzal“). Příbuznou ideologií je rastafariánství náboženské sekty vzniklé na Jamaice, která požaduje pouze přírodní procesy a bezzásahovost (její představitel a zakladatel rockové hudby reggae Bob Marley, protože neschvaloval zásahy do lidského těla, zemřel ve věku 36 let). Napomáhání rozšiřování přírodního činitele - kůrovce ke vzniku „přírodní divočiny“ může připomínat revoluční Maův „Velký skok“ násilné komunistické revoluce, při níž zemřely miliony lidé a došlo k rozsáhlé likvidaci kulturních hodnot. Bez znalosti ekologických principů a zákonitostí biofyzikálních, biochemických a sociálních a jejich vědoucího využívání dochází nejen k rozsáhlým škodám, ale zejména k degradaci biotopové, ale i biomové - přechodu ke ke stepním, polopouštním a pouštním biomům. Svět nám poskytuje dostatek příkladů degradačního bezzásahového přírodního vývoje. Po opuštění obhospodařování někdejších koloniálních plantáží - před více než půl stoletím, jak v Asii (Cejlon / Srí Lanka, Barma / Myanmare aj.), tak na Kubě aj., nedošlo tam k návratu „původní hodnotné“ přírody. Došlo však ke „zdivočení“ přírody degradovanými porosty, zejména nálety expanzivních a invazních rostlinných taxonům (např. akácií) ale i nebezpečnými patogeny. Ve středozemní subtropické Evropě po likvidaci někdejších stálozelených lesů z dubů, vavřínů, cedrů či borovic, (např. v Dinárském pohoří v býv. Jugoslávii, středomořských ostrovech, např. Sicílii, Korfu a dalších), došlo v lepším případě ke vzniku trnitých křovinatých porostů macchií a garrigue, v horších ke zpolopouštnění až zpouštnění, při fatálním zhoršení hydrické situace a nepříznivým změnám stanovištních biotických podmínek. K návratu žádoucí přírody nedošlo po likvidaci lesa např. na Velikonočním ostrově, Islandu či Haiti bezzásahovými přírodními procesy k obnově kvalitní přírody (možno porovnat s vedlejší Dominikánskou republikou na stejném ostrově). Pouze díky osvíceným jedincům je možno v některých lokalitách sledovat cílevědomou výsadbu některých žádoucích stromů, např. cedrů na Krétě (ne však díky současným úředníkům EU). Krásné letité stromy zůstávají pouze mementem pozitivní racionální lidské činnosti, např. v parcích a ojedinělých lokalitách. Na Šumavě byla většina pralesových torz s nevyčíslitelnou genetickou hodnotou, zlikvidována záměrným rozšíření, kůrovcové kalamity pro výrobu virtuální divočiny 6 bezzásahovými přírodními procesy. Bez skutečně vědecké ekosystémové asistence, tj. koncepční lidské pomoci, vycházející z poznání a uplatnění ekologických vazeb a zákonitostí, nedochází k žádoucí obnově zlikvidovaných lesních porostů ! Překvapivě nové přírodovědecké poznatky dokládají, že podoba celosvětově uctívaných tropických deštných amazonských pralesů není pouhým výsledkem „posvátných“ přírodních procesů, ale do značné míry dlouhodobým antropogenním vlivem starých indiánských kultur Mayů před několika staletími (než byli zdecimováni španělskými dobyvateli a zavlečenými chorobami). Jedná se nejen o zachované mohutné staleté „užitečné“ stromy, které obvykle jako přírodně posvátné programově posilovali a ponechávali jako přírodní zdroje (např. Ficus, Ceiba, Cedrela, Dipterix, Howea aj.) a také, že jimi vytvořené prosvětlené otevřené plochy a umělé mýtiny významně pozitivně podmínily jak bylinnou flóru, tak faunu savců, ptáků aj. živočichů. V Karibiku často dochází k disturbancím tropických, mnohdy pralesových lesů, vlivem opakovaných hurikánů (Portoriko, Grenada aj.). Díky tomu si pralesní stromy dokázaly vytvořit strategii přežití, např, rozsáhlým vzájemným propletencem kořání různých druhů stromů, z kterého se obnovují (díky tamní rychlé destrukci odumřelé organické hmoty). Řada organizmů však zaniká, nebo se populačně blíží zániku, a je obnovována jen díky asistenční lidské pomoci, některé ptačí druhy přelétají na místa se zachovanými potravními možnostmi, přičemž se konstatuje, že i v tomto vegetačně výborném tropickém prostředí, pokud by se velké disturbance opakovaly v intervalu kratším než 50 let, nedokáží se již lesní porosty samovolně obnovit. I přesto, že mangrovy, působící jako vlnolamy, a poskytující ochranu mnoha organismům, nebývají závažně poškozeny, dochází v některých případech k jejich nevratnému zániku. Žádoucí bezzásahový návrat někdejší „přírody“ se tedy nekoná podle iracionální ideologie hlubinné ekologie opuštěním zcivilizované krajiny a její ponechání přírodním procesům, vzhledem k rychle se měnícím globálním a narůstajícím stresovým podmínkám se tedy nekoná. Tzv. bezzásahovost v odpřírodněné / zkulturněné krajině přispívá k degradačním procesům odlesnění – deforestraci, zpouštnění – desertifikaci a dalšímu odpřírodnění – denaturaci. Proto je naprosto scestné požadovat bezzásahovost ve zkulturněných porostech Šumavy či jinde, neboť bez vědoucího asistenčního ekosystémového přístupu řízené sukcese již nemůže vzniknout druhově, věkově a prostorově různorodý „přírodní“ les či jiné společenstvo. Pokud byla dlouhodobá přírodní skladba lesních biotopů významně antropogenně pozměněna, není samovolnými přírodními procesy již možný návrat bez lidské ekosystémové asistence. Bez koncepční lidské pomoci, vycházející z poznání a uplatnění ekologických vazeb a zákonitostí, nedochází k žádoucí obnově někdejších zlikvidovaných lesních porostů. Žádoucí pozitivní návrat „přírody“ se tedy nekoná, resp. iracionální ideologie hlubinné ekologie opuštění zcivilizované krajiny a její ponechání přírodním procesům, vzhledem k rychle se měnícím místním i globálním podmínkám a vzrůstu stresových faktorů je fatálně škodlivá. Tam kde byl obvykle člověkem zničen les, nastupuje postupně převážně lesostep, step a polopoušť. Bezzásahovost ve zkulturněné krajině přispívá k degradačním procesům odlesnění – deforestraci, zpouštnění – desertifikaci a dalšímu odpřírodnění – denaturaci. Proto je naprosto scestné požadovat bezzásahovost v kulturních porostech Šumavy či jinde, neboť bez vědoucího asistenčního ekosystémového přístupu již nemůže vzniknout druhově, věkově a prostorově různorodý „přírodní“ les či jiné společenstvo. U nás postupně vznikla propagační kariérní skupinka, podporovaná nezkušeným mládím (hnutí DUHA) a nevědoucími medii, vnucující ideologii vytvoření bezzásahové divočiny ze zkulturněných území Šumavy (a následně i v dalších chráněných územích ČR, příp. Evropy). To je ale v rozporu s požadavky biosférické rezervace UNESCO, jejíž podstatou je harmonické, vyvážené soužití obyvatel s přírodou, ale i ochranou biodiverzity a biotopů EVL Natura 2000. Sofistikované ideologické nezodpovědné mlžení při vnucování bezzásahového navrácení někdejších přírodních biotopů přírodními procesy ve zkulturněné, „civilizované“ přírodě Šumavy, ale v rámci EU již v 7 celé Evropě, je zcela zcestné a lživé. Protože již mohu oprávněně posoudit vývojové trajektorie domácí i světové, vím, že bez asistenční ekosystémové pomoci nelze dosáhnout zlepšení odpřírodněných biotopů – jak v opuštěných plantážích světa, tak významně lidsky změněných biotopech či zlikvidovaných stálezelených lesích Středozemí, tak na Šumavě. Díky opuštěni extenzivního obhospodařování travních porostů – pastvy a kosení (nejen na Šumavě), došlo k výraznému ochuzení biodiverzity, což ještě umocňuje sukcesní zalesňování bezlesí, takže dnešní nechráněné Pošumaví je cennější než devastovaná Šumava, kde postupně nebude co chránit, kromě „posvátných přírodních procesů“. V důsledku vynucované bezzsásahové kůrovcové disturbance, došlo po rozpadu hřebenových smrčin v délce 40 km k urychlenému vysychání a fatálnímu omezení živých rašelinišť a zhoršení všech ekosystémových služeb - vodní režim, ukládání „C“, mezoklima, biodiverzita, suché smrčiny jsou na 20 000 ha, základní škody činí 100 mld. Kč. Zde kupodivu netřeba vycházet z principu předběžné opatrnosti, netřeba vycházet z vědecky podložených údajů, zde stačí vynucovaná ideologie , která však spouští řetězec škodlivých dopadů ! Šumava v porovnání s ostatními evropskými horami se stala lidsky a přírodně vybydleným územím, s dlouhodobě nepříznivou perspektivou. Problematiku výroby virtuální „kulisové“ divočiny sleduje rozsáhlá encyklopedická práce Šumava a její perspektivy I.II, Květena světových regionů v ekologických souvislostech I-VIII a webové stránky Hnutí Život. V blízkém Středozemí s bývalými stálozelelenými lesy (vavřínovými, dubovými, cedrovými či borovými) můžeme on line sledovat bezzásahovou realizaci polopouští i pouští, Navrhujeme vyvézt ideology bezzásahovosti na ostrov svobody - Kubu (pro místní lidi doposud ostrovní vězení), ať si užívají současnou převládající bezzásahovost a zažívají reálný bezzásahový vývoj. Sofistikované ideologické nezodpovědné mlžení při vnucování bezzásahového navrácení biodiverzity přírodními procesy nejen ve zkolonizované kulturní a „civilizované“ přírodě Šumavy, ale i v rámci bývalé východní Evropy, je zcestné a lživé dochází pouze k rozvrácení křehké ekologické stability ! Naše humidní území přechází vnucovaným bezzásahovým rozpadem lesa (větrnou a kůrovcovou disturbancí) v subxerotermní lesostep s trendem přibližujícím se polopouštním areálům. Věcí politiků je včasně a zodpovědně reagovat na expanzivní strategické či destruktivní zájmy různých exponentů, poškozující naši kulturní krajinu i její obyvatele. Zkušení lidé dokáží předvídat vznikající ohrožení a případně jít jim naproti. Potřebujeme ekologicky, ekonomicky i potravinově vyváženou stabilní republiku. Závěrem prosba: nevěřte ideologickým slibům či hrozbám nezodpovědných kariérních ideologů či nezkušených, obvykle mladých lidí (zejména Hnutí Duha s rozpočtem více než 15 mil. Kč), věřte jen ověřené realitě. Současná geopolitická situace umožňuje obdivovat a poznávat bohatství přírody většiny území světa, kromě neklidných území a k tomu má pomoci i následující floristický přehled. Od roku 2015 se však lidské vlny z ekologicky rozvrácených území začínají valit zejména do Evropské unie a svět se stává stále nebezpečnější ! Pavel V a l t r 8 GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ SOUVISLOSTI / GLOBAL ECOLOGICAL CONNECTIONS 1. STAV, VÝVOJ A EKOLOGICKÉ VAZBY PŘÍRODY A LIDÍ / STATE, EVOLUTION AND ECOLOGICAL CONNECTIONS BETWEEN HUMAN AND HUMANS Motto: Mým měřítkem jsou obyčejní lidé. Bohumil Hrabal Vzhledem k dlouhodobému vzrůstu ekologické nestability a stresových faktorů lidskou činností, je zcela nezbytné obnovit přirozené podmínky ekosystémovou asistenční činností řízené sukcese, vycházející z ekologických principů a zákonitostí, jinak velká část území spěje k dezertifikací s nepříznivými dopady pro většinu organismů i člověka. Živé organismy naštěstí nejsou ideologové, takže je jim jedno, zda příznivé podmínky jim připraví příroda nebo člověk. Tedy příroda, až na světlé výjimky skutečné divočiny, si dnes již sama dnes nepomůže ! Uplatnění ideologie bezzásahovosti v lidsky narušených biotopech, resp. spoléhání na přírodní procesy a přenechání vývoje „Matce přírodě“ by v globálním měřítku znamenalo rozvoj dezertifikace, resp. zpouštnění a následně postupné zrušení obytnosti Země pro lidi. Obdobný obrázek nám poskytuje satelitní snímek hustoty rozšíření rostlin na Zemí, registrující jejich zelené barvivo / chlorofyl. Dlouhodobý denní průměr srážek /zdroj: Wikipedia Proč jihoamerické Andy, s vysokou biodiverzitou, mají dnes největší ohroženost druhů a biotopů ? „Problém tkví v tom, že podobně jako všude jinde na světě vstupuje do této hry karbaník s rychlou rukou a bez špetky pudu sebezáchovy – člověk. Lidské aktivity v oblasti vysokých And můžeme vystopovat již v době před 5 000 lety. Člověk dokázal místy změnit tvář krajiny k nepoznání. Dokud je ovšem jeho působení spíše lokální, může mít na biodiverzitu paradoxně pozitivní vliv. Tím, že lidé vytvářejí drobné paseky, malá políčka a osady, druhovou početnost spíše stimulují. Místní kácení a vypalování totiž dávají vznik různověké vegetační mozaice a právě ta umožňuje soužití různě specializovaných druhů, z nichž mnohým ten „pravý“ vysokokmenný les 9 nevyhovuje. L. Vaicenbacher, T. Grim In: Příroda 3/2014 V průběhu lidského vývoje byl vegetační kryt (botanicky) / vegetační pokryv (lesnicky) základním formulujícím elementem jeho vývoje, zejména poskytováním potravy a úkrytu, podobně jako pro celou faunu. Posléze, s rozvojem lidské společnosti, došlo převážně k narušení zejména bohaté lesní vegetace, přičemž její obnova, směřující k obnovení homeostáze, za současně stále vzrůstajících stresových faktorů, bez lidského pozitivního vkladu již není možná - tedy příroda si již sama nepomůže ! 1.1. Biogeogeafické členění / Biogeographic classification Motto: Potřebujeme ochranu přírody vnímající dynamiku života s následnými potřebnými dynamickými odezvami, vycházející z ekologických principů a zákonitostí, zpětných a širších vazeb. Živé organismy nejsou ideologové a je jim jedno, zda jim příznivé podmínky připraví příroda či člověk. Zdravá příroda je nutnou podmínkou zdravých obyvatel ! Země vytváří biofyzikální a biochemický systém. Vegetační usazení jednotlivých skupin rostlin bylo primárně podmíněno členěním prakontinentu Pangea („celá Země“) v praeoceánu Panthalassa na jednotlivé litosférické tektonické desky Země (cca od doby před 150 miliony let). Pro holistické pojetí bioty Země jsou rámcově vymezeny následující hlavní biomy světa: I. tropické deštné lesy II. tropické fakultativní sucholesy III. mediteránní tvrdolesy IV. travnaté savany, stepi a polopouště V. suché pouště VI. listnaté opadavé lesy mírného pásma VII. jehličnaté lesy mírného pásma VIII. jehličnaté boreální lesy IX. studené polopouště X. polární pouště XI. antropické megapole (s více než 10 mil.ob.) XII. vodstvo XIII. mangrovy (graficky vzhledem k měřítku nevymezeny) 10 11
Podobné dokumenty
Referenční aparát ekologické biogeografie
• Vnitřní vs. vnější tropy, pobřežní vs. vnitrozemské oblasti
mírného pásma (srážkově stabilní vs. sezonní - období dešťů a
sucha)
Územní plán obce Nová Ves I
Pešková, Ing. arch. D. Pešek, OZV č. 1/2001 schválena 25. 4. 2001).
Hlavním předmětem změny č. 2 je přesun plochy územní rezervy do návrhu a změna jejího využití pro
bydlení.
Další dva záměry p...
Člověk jako klimatický činitel
ojedinělých lokalitách. Na Šumavě byla většina pralesových torz s nevyčíslitelnou genetickou
hodnotou, zlikvidována záměrným rozšíření, kůrovcové kalamity pro výrobu virtuální divočiny
bezzásahovým...
Člověk jako klimatický činitel
ojedinělých lokalitách. Na Šumavě byla většina pralesových torz s nevyčíslitelnou genetickou
hodnotou, zlikvidována záměrným rozšíření, kůrovcové kalamity pro výrobu virtuální divočiny
bezzásahovým...
terénní blok výuky speciální botanika
Všude v Čechách slovo blata znamená bažiny, rašeliniště. Svobodná (Zbudovská, Hlubocká) Blata jsou jiná.
Historicky tady rašeliniště také bývala, ale už ve středověku byl tento kraj změněn zakládá...
Česká Silva Gabreta alias Biosférické rezervace UNESCO a
nám bezpracně nadělí přírodní ekosystémy, na Šumavě za pomoci vyhnojení skalnatých půd
mrtvými smrky. A to i přes závažnou skutečnost, že v průběhu posledních 300 let byla Šumava
postupně převážně ...