Prof. Pavel Kolář - Česká pojišťovna ZDRAVÍ as
Transkript
podzim / zima 2012 17 Prof. Pavel Kolář Navrací nemocným schopnost pohybu 4 Volbu lékaře si lze pojistit 12 Když příběh pomáhá v boji se zákeřnou nemocí Foto: Jaroslav Jiřička editorial Pojištění volby lékaře 4 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, nedávno se mi dostaly do ruky statistiky zdravotního stavu obyvatel České republiky. Přestože je tato problematika, zejména v poslední době s diskuzemi o reformě zdravotnictví, velmi často zmiňovaná, ta skutečná přesná čísla jsou děsivá. Především se to týká rakoviny. Za tento stav si ale z velké části můžeme sami. Česká populace zanedbává prevenci, lidé nemají čas, nepřipouští si riziko, nebo se přímo obávají, že by se mohli dozvědět něco nepříjemného. Přitom právě prevence a tím včasný záchyt onemocnění je nejúčinnější zbraní v boji s nemocí. Medicína již pokročila tak, že při včasném zahájení léčby se i rakovina dá vyléčit. Ale jen do určitého stadia. V tomto vydání Zdravi.cz vám předkládáme trochu jiný pohled na zdravotní péči očima skutečných osobností ze světa medicíny. V mých očích jsou to ti nejpovolanější, kteří svými dosavadními výsledky jednoznačně prokázali, že k této problematice mají co říct. Rakovina přichází většinou nepozorovaně a pro pacienty bývá psychicky srovnatelná s autonehodou. Alespoň takto vnímá nebezpečné onemocnění doktorka Skovajsová, která se řadu let specializuje především na rakovinu prsu. Jak uvádí, lidé jsou ochotni se připojistit proti úrazu nebo havárii, a přitom pravděpodobnost smrtelného úrazu při autonehodě je mnohem menší než onemocnění rakovinou prsu. Česká pojišťovna Zdraví se svými produkty zaměřuje právě na tyto situace, protože v případě diagnózy se nezmění pouze zdravotní nebo psychický stav pacienta spojený s nemocí, ale dostaví se také i řada existenčních otázek. Dobré pojištění vám sice zdraví neochrání, ale může vám zaručit kvalitní péči a pomůže pokrýt finanční výpadek v době, kdy se plně věnujete léčení. O prevenci v onkologii hovoří v magazínu i profesor Vorlíček z brněnského Masarykova onkologického ústavu. Zabývá se problematikou oponentního lékařského názoru, pro nějž se v medicínském slovníku ustálil výraz Second Opinion, zároveň shrnuje postoj Čechů ke svému zdraví: Češi krásně pečují o svůj dům a auto, péče o zdraví v tomto světle však velmi pokulhává. Další významnou osobností, která poskytla magazínu Zdraví.cz rozhovor, je známý profesor Pavel Kolář, kterého má většina lidí v povědomí jako toho, kdo vrací lidem schopnost se znovu pohybovat, a to i ve zdánlivě beznadějných případech. Řada současných sportovců by nedošla na vrchol ve svých disciplínách, kdyby se jim profesor Kolář nevěnoval. Měli jsme v úmyslu pana profesora vyfotografovat na titulní stranu se všemi medailemi, které pro český sport vybojoval v ordinaci. Ale skromnost světové kapacity nám tento záměr pokazila. V rozhovoru se nicméně dozvíte, že profesor Kolář se nevěnuje pouze těm pacientům, kteří mají před sebou finálový běh na olympijských hrách, ale věnuje se i pacientům nesportovcům, jejichž obtíže vyžadují okamžitý odborný zásah. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, jsme rádi, že ČP Zdraví může přispět k osvětě v oblasti prevence a péče o zdraví a alespoň trochu přispět k boji s rakovinou svým partnerstvím a podporou nadace Rakovina věc veřejná. Oceňujeme snahu získat finanční prostředky na výzkum protinádorových léčiv. A fandíme i myšlence, že podělit se o životní příběh spojený s onemocněním rakovinou pomáhá jít dál podobně nemocným pacientům. Česká pojišťovna Zdraví se tak snaží prakticky naplnit heslo: Pomáháme vám jít dál. Váš Miroslav Chlumský Zdraví.cz Chcete mít možnost zvolit si pro svou operaci konkrétního lékaře a zároveň vědět, že za vás tuto službu někdo uhradí? Sjednejte si Pojištění volby lékaře. Zdravá prsa může mít každá žena 8 Postupem doby každá žena svou nemoc přijme. V prvním okamžiku je to ale šok a také strach, co bude dál. Říká v rozhovoru MUDr. Miroslava Skovajsová Rakovina Věc veřejná 12 V boji se zákeřnou nemocí může pomoci i příběh. 4 5 6 7 8 10 12 14 17 Pojištění volby lékaře Rozhovor s Mgr. Ivanou Majerechovou Rozhovor s Jaroslavem Jírou Nic vás nebolí? Nejlepší čas na vyšetření! Rozhovor s MUDr. Miroslavou Skovajsovou , Ph.D. Rozhovor s prof. MUDr. Jiřím Vorlíčkem, CSc. nadace Rakovina věc veřejná Rozhovor s Ing. Ladislavem Friedrichem, CSc. Rozhovor s prof. PaeDr. Pavlem Kolářem, Ph.D. Vedení projektu: Ing. Miloš Panýr, Kreativní ředitel: Jiří Bušek, Redakce: Jana Vápeníková, Jaroslav Jiřička, Grafička: Klára Kašparová, Vydavatel: ČP Zdraví, Tisk: CTP tisk s.r.o. 3 pojištění rozhovor Není nutné vybírat si lékaře při každém operačním zákroku. V případě, že tuto službu při operaci nevyužijete, pojišťovna vám vyplatí 2000 Kč. Pojištění volby lékaře Něžná likvidace Chcete mít možnost zvolit si pro svou operaci konkrétního lékaře a zároveň vědět, že za vás tuto službu někdo uhradí? Sjednejte si Pojištění volby lékaře. Oddělení likvidace pojistných událostí, to není jen „papírování“. Za všemi těmi smlouvami se především skrývají lidé – na jedné straně jsou to klienti a na straně druhé zaměstnanci pojišťovny, kteří k příběhům pojištěných nezůstávají lhostejní. Pod pokličku tohoto útvaru nás nechala nahlédnout Mgr. Ivana Majerechová, výkonná ředitelka ČP Zdraví. O vám částku vrátí. Zároveň se vám odečte z výše zmíněného pomyslného kreditu. Tento postup lze provádět opakovaně. Díky Pojištění volby lékaře si nadstandard může dovolit každý klient a vždy si vybrat nejlepšího odborníka – může se tak léčit v klidu a s pocitem, že nic důležitého nezanedbal. d června letošního roku jsou konečně nastavena pravidla, za jakých si pacient může vybrat, který lékař mu bude provádět operaci. Na adresu této nové praxe ve zdravotnických zařízeních se z mnoha stran ozývá souhlas i protesty. Faktem ale zůstává, že pokud se člověk cítí lépe a jistěji, když si může zvolit operatéra, měla by mu tato volba být umožněna. Námitky typu, že se jedná o službu pouze pro bohaté, však nyní vyvrací fakt, že si volbu lékaře můžete pojistit. Výhody, i když si lékaře nevyberete Samozřejmě že není nutné vybírat si lékaře při každém operačním zákroku. V případě, že tuto službu při operaci nevyužijete, pojišťovna vám vyplatí 2000 Kč. Za co je následně utratíte, záleží jen a jen na vás. Pojištění, které z pacienta udělá klienta Funguje to jednoduše: klient si sjedná pojištění u České pojišťovny Zdraví, kdy získává jakýsi pomyslný „kredit“ ve výši 100 000 Kč. Pokud kdykoli v průběhu doby pojištění podstoupí operaci s alespoň jednodenní hospitalizací, případně ambulantní operaci v oboru kardiochirurgie, ortopedie a ORL a zároveň při ní využije zpoplatněnou možnost volby lékaře, je mu částka, kterou za to uhradil, proplacena. INFO Proč si sjednat Pojištění volby lékaře � U hrazení poplatku za volbu lékaře/ primáře/kapacity v oboru � P ojištění se vztahuje na operace a provedení císařského řezu � N a jednu operaci může být vyplaceno až 15 000 Kč � P ři operaci s hospitalizací, kdy volbu lékaře nevyužijete, vám pojišťovna vyplatí 2000 Kč � P ojištění není závislé na výši příjmu a vykonávaném povolání � Děti lze pojistit již od narození � P ojištění nezaniká dosažením určitého věku 4 Více informací naleznete na www.zdravi.cz nebo infolince 841 111 132. Patnáct tisíc za jistotu Každé zdravotnické zařízení, kde je možné si za poplatek zvolit k operačnímu úkonu konkrétního lékaře, vyhlašuje svůj vlastní ceník, kde je uvedeno, kým a za kolik bude výkon proveden. Jinou částku zaplatíte za operaci primářem oddělení a jinou řadovým lékařem. V metodice Ministerstva zdravotnictví ČR je nicméně stanoven finanční strop těchto částek: za volbu přednosty či primáře je to 15 000 Kč a cena za ostatní lékaře je maximálně 5000 Kč. A to jsou přesně ty částky, které vám v případě, že máte sjednané Pojištění volby lékaře, pojišťovna vyplatí zpět. Pojistnou událost je třeba nahlásit do 30 dnů od ukončení hospitalizace po operaci nebo do 30 dnů po provedení ambulantního operačního zákroku. Potvrzení o úhradě je základ Čeká vás operace a rozhodli jste se pro možnost výběru, kdo vám bude zákrok provádět? Tuto skutečnost včetně jména lékaře sdělíte ve vašem zdravotnickém zařízení. Na vámi zaplacenou částku pak tamtéž dostanete potvrzení o výši uhrazeného poplatku. Tento doklad spolu s dalšími náležitostmi zašlete pojišťovně a ta INFO Reforma zdravotnictví Možnost zvolit si lékaře, který bude provádět operaci, je dalším důležitým krokem na dlouhé, trnité cestě zvané reforma zdravotnictví. V té pokračuje i nynější ministr resortu Leoš Heger. Prosadil definici nadstandardní – ekonomicky náročnější varianty léčby, kterou poslanci opozice označili jako protiústavní a v současné době čeká na rozhodnutí Ústavního soudu. 1. 1. 2008 zavedena přímá spoluúčast pacientů na úhradách zdravotní péče: � z avedení poplatku u lékaře ve výši 30 Kč � p latba za den pobytu v nemocnici 100 Kč � p aušální platba za recept 30 Kč � p oplatek za návštěvu pohotovosti 90 Kč 1. 1. 2012: definován nadstandard – ekonomicky náročnější varianta léčby (v současné době u Ústavního soudu). 1. 6. 2012: stanovena pravidla pro možnost volby lékaře za poplatek. Z pozice své funkce jste, mimo jiné, zodpovědná za útvar likvidace pojistných událostí. Co přesně je jeho náplní? Obecně je útvar likvidace pojistných událostí místem, kde dochází na to pověstné lámání chleba. Teprve tady si klient ověří, zda mu pojištění k něčemu je, zda jeho očekávání budou naplněna. Teprve tady se klient přesvědčí, zda pojištění bylo správně sjednané a zda má pro něho smysl. Zde vzniká jeho vztah a spokojenost s pojišťovnou. Dalo by se proto říct, že oddělení likvidace je klíčovým pracovištěm a je nezbytné, aby v něm pracovali zkušení a citliví lidé. Zabývají se osobními problémy klientů, řeší jejich nemoci a starosti, a to právě ve chvíli, kdy jsou tito klienti nemocní a necítí se dobře. Likvidace u nás nejčastěji znamená poskytnutí finančního obnosu při zhoršení zdravotního stavu klienta, které se promítne buď do pracovní neschopnosti, hospitalizace, nebo invalidního důchodu. Likvidace samozřejmě obnáší i ověření nároků na pojistné plnění. Součástí práce likvidátorek je také posuzování zdravotního stavu a průběhu léčení ve spolupráci s poradním lékařem. Kolik lidí se tady o klienty stará a jaké je zastoupení mužů a žen? Oddělení likvidace pojistných událostí je největším oddělením naší pojišťovny. Zahrnuje osm likvidátorek, dvě disponentky a vedoucí oddělení. V devatenáctileté historii ČP Zdraví tomu tak nebylo vždy, ale v současnosti je celé oddělení výhradně ženské. Foto: Jaroslav Jiřička Proč si myslíte, že jsou v oddělení samé ženy? Ženy jsou pečlivější. A pečlivost je základním předpokladem dobrého likvidátora. Dalším podstatným rysem je empatie a ta je také většinou bližší ženám. Každá pojistná událost je do určité míry životním příběhem a likvidátorka ho s klientem svým způsobem sdílí. Jaké jsou nejčastější příčiny pojistných událostí? Díky statistikám, kterými se pravidelně zabýváme, to víme docela přesně – u pojištění hospitalizace je nejčastější příčinou porod (5 %), u pojištění pracovní neschopnosti je to onemocnění zad, tzv. vertebrogenní algický syndrom – VAS (13 %). Úrazové diagnózy představují asi 1/3 všech pojistných událostí, takže ve 2/3 případů by klientům nepomohlo samotné úrazové pojištění. Musíte řešit i velmi smutné případy, například v podobě závažných onemocnění. Jak se s těmito situacemi vyrovnávají samotné zaměstnankyně pojišťovny? Asi není lehké denně se setkávat s tolika smutnými událostmi... To je velká pravda. Byly doby, kdy jsme k závažným onemocněním typu rakovina přistupovali s velkou pokorou, protože tyto případy byly ojedinělé nejen v pojišťovně, ale i u lidí – byla menší četnost i informovanost. Rakovinu jsme likvidovali třeba jen jednu ročně. Pokora zůstala, i když počty velice vzrostly. Za loňský rok jsme těchto pojistných událostí zlikvidovali 760, to znamená dva až tři nové případy denně. Říká se, že člověk si zvykne na všechno, přesto tato práce je psychickou zátěží, protože ještě cestou domů nebo i doma na to musíte myslet. Komerční pojištění se řídí určitými pravidly. Jsou nastavené výluky, kdy pojišťovna nemá povinnost plnění. Existují v oněch závažných či velmi smutných případech výjimky? A pokud ano, kdo o nich rozhoduje? Každé pojištění se řídí svými pravidly, které jsou dány zákonem o pojistné smlouvě nebo zakotveny v pojistných podmínkách. Ty jsou pro likvidátorky závazné, ale v odůvodněných případech je možné se od nich odchýlit ve prospěch klienta. Samozřejmě že záleží na tom, co daný klient opomenul či nesplnil. Nelze například plnit riziko, které nebylo vůbec pojištěné, ale lze, s přihlédnutím k ostatním skutečnostem, například prominout pozdní nahlášení pojistné události. Každé události je věnována maximální péče a sporné případy řeším s vedoucí oddělení přímo já. Vybavíte si nějakou kurióznější pojistnou událost? Vybavuji si dva případy, kdy byl doložen tento popis událostí v lékařské zprávě, cituji: „Opilý 31letý pacient byl napaden známým, byl bodnut šroubovákem do hlavy. Šroubovák pak byl vytáhnut, ale není jasné, jestli pacientem nebo někým jiným.“ A ta druhá kuriozita zněla takto: „Pacient vysával v pracovní době hadičkou benzin z vozidla, benzin omylem polknul a ten mu rozleptal trávicí trakt. Nehoda nebyla uznána jako pracovní úraz.“ Je něco, co byste si pro oddělení likvidace osobně přála? Určitě bych si přála, aby lidé byli méně nemocní, minimálně co se týká rakoviny a dalších závažných onemocnění, a pokud již onemocní, tak aby léčba byla úspěšná. A likvidátorkám bych přála samé spokojené klienty, což předpokládá hladký průběh šetření pojistných událostí završený vyplacením pojistného plnění. 5 rozhovor Screening Abychom mohli být dlouhodobě o krok dál před konkurencí, musíme našimi úspěchy žít. V tom je skrytá energie a motivace pokračovat. Za úspěchem stojí především schopní a nadšení lidé Nic vás nebolí? Nejlepší čas na vyšetření! Pobočková síť České pojišťovny má od letošního září nového vrchního ředitele Jaroslava Jíru. S jakými vizemi a plány pro rok 2013 do funkce nastoupil, prozradil v následujícím rozhovoru. Zatímco většina z nás dává své auto na pravidelné prohlídky do servisu, sami sebe pravidelně prohlížet nedáváme. Záměry pro nadcházející rok jsou pro mě velmi aktuálním tématem. Postupně si sestavuji celkový obraz stavu sítě ČP, našich prodejních a servisních znalostí, schopností a kapacit. S tím souvisí také otázka potenciálu na trhu, propojištěnosti jednotlivých oblastí republiky, kupní síla a ochota či potřeba populace věnovat pojištění pozornost. Současně se zabývám rozsahem a kvalitou služeb a dodávek putujících z centrálních útvarů do obchodní sítě. Z toho budou vyplývat kroky a opatření, které budeme v roce 2013 realizovat. Ty budou o větším zacílení na konkrétní obslužné a prodejní aktivity, o budování a rozvoji naší sítě, o rozšiřování znalostí a o snaze zafixovat rostoucí úspěšný trend výsledků našeho obchodu. Díky mému předchůdci ve vedení pobočkové sítě je na čem stavět a pro mě je výsledek jeho práce opravdovým závazkem a povinností rozvinout a akcelerovat současný dobře nastartovaný vývoj. Celé to vnímám tak, že jsme se dostali na začátek úspěšného období a to v roce 2013 potvrdíme a rozvineme. Pracoval jste na různých pozicích v obchodní síti České pojišťovny. Existují nějaké rozdíly v přístupu ke klientovi v síti pojišťovacích zprostředkovatelů a pracovníků kamenných poboček? Odlišností je hodně, mnohem zajímavější je ale to, v čem se tyto sítě podobají. A odpověď je jednoznačná: všechno je to v lidech. Porovnání pobočkové sítě a sítě pojišťova- 6 Česká pojišťovna Zdraví získala 2. místo v kategorii specializovaný pojistitel v soutěži Pojišťovna roku 2011. Jak toto ocenění vnímáte? Foto: Jaroslav Jiřička Pane řediteli, jste ve funkci zatím jen krátce. Jaké jsou vaše záměry pro rok 2013? že nekonkurují, je to přesně naopak – logicky se doplňují. cích zprostředkovatelů mě naplňuje optimismem. Vidím totiž obrovské množství lidí, kteří s velkou chutí a snahou do práce jsou ochotni za „svoji“ pojišťovnu dýchat. Tím nemyslím nějaký americký model fanatické oddanosti firmě, ale fakt, že si lidé váží své práce, den co den řeší s klienty velmi obtížné situace z jejich života, a přitom se umí radovat z úspěchu a také být zarmouceni, když se něco nedaří. A hlavně: o problémech klientů jen nemluví, jsou ochotni a schopni řešit je. Ukazují, že jim na klientech opravdu záleží. To je myslím síla a energie, která je schopna vytvořit obrovský úspěch jen tím, že se cíleně děje každý den. Vzhledem k tomu, že Česká pojišťovna intenzivně pracuje na dalších vylepšeních svých služeb vůči klientům, jsem přesvědčen, že klienti tento zájem pomáhat jim v těžkých životních situacích vidí, ocení a budou se díky němu vracet. Dnešní výsledky bezpochyby tento fakt potvrzují a já mám radost, že je naše úsilí klienty oceněno. Síť našich poboček pro klienty znamená, že vždy najdou spolehlivé odborníky po celé České republice, kteří jim nabídnou pomoc při řešení složitých životních situací. Tím se mnoho firem v dnešní dobe pyšní, ale reálně své služby nejsou schopni dodat. Obchodníci České pojišťovny prodávají i produkty ČP Zdraví. Jak se jim daří v této oblasti? Nekonkurují si vzájemně produkty České pojišťovny a České pojišťovny Zdraví? Tady je odpověď velmi jednoduchá. Nejen – Je to krásný úspěch a ocenění práce všech lidí v ČP Zdraví. A také ocenění těch, kdo s produkty ČP Zdraví pracují ať už v pojišťovně nebo je prodávají. Obavám se ale, že o tomto ocenění téměř nikdo neví. A úspěch, který není znám, který nebyl oslaven a jehož tvůrci jej neprožili, jako by úspěchem nebyl. Zkusme se proto poučit a zajistit, že takový úspěch pocítí jak naši zaměstnanci, tak klienti a bude skutečně oslaven a prožit. Když si náš úspěch prožijeme a oslavíme, budeme mít také dost síly a energie vybojovat při další soutěži prvenství a oslavit je ještě víc. ČP Zdraví je pojišťovnou, která se specializuje na soukromé zdravotní a nemocenské pojištění. Vidíte v této oblasti obchodní perspektivu? Jednoznačně ano. Dnes není doba, kdy bychom se mohli spoléhat na pomoc státu. Stačí se podívat na politickou situaci, státní rozpočet nebo ochotu postavit se čelem k reálnému dlouhodobému řešení ve zdravotnictví a odpověď je podle mého mínění jednoduchá: kdo se nepostará sám o sebe, je na cestě k situaci, kdy se o něj jednou nepostará nikdo. I z těchto důvodů soukromé zdravotní a nemocenské pojištění určitě smysl dává. Co považujete ve své nynější pozici za nejvyšší prioritu? Největší výzvou je určitě splnit zadání, tedy na současných dobrých základech rozvinout stabilně rostoucí síť, která bude obsluhovat stávající klienty a získávat nové tak, aby se také vraceli zpátky. Tím chci dosáhnout konkrétního, stabilně rostoucího zisku, kvůli kterému na trhu jsme. Toto zadání má spoustu podmnožin a bude vyžadovat mnoho práce a energie. S tím jsem do toho ale šel a jsem na to připraven. Cítím ale i další důležité závazky: vůči lidem v pobočkové síti, kde je dle mého názoru veliké množství opravdu schopných odborníků, a samozřejmě vůči našim klientům, kterým bych rád zajistil opravdu jedinečný servis. Jako pojišťovna jsme na dobré cestě a jsem přesvědčen, že naše plány změníme v realitu. D ohromady mají ročně na svědomí v České republice na 6500 lidských životů. Rakovina prsu, rakovina děložního čípku a rakovina tlustého střeva patří dnes k nejzákeřnějším nemocem. Přestože již několik let funguje celonárodní preventivní program, Česká republika zaujímá ve světových tabulkách přední místa v počtu onemocnění. Přestože média si boj s rakovinou v poslední době vybrala jako módní téma, které probírají ze všech možných stran a předhánějí se v návodech, jak může člověk předejít nádorovým onemocněním, většina lidí prevenci nedodržuje. Onemocnění rakovinou nadále přibývají, což souvisí i s faktem, že především evropská společnost stárne. Podle odborných studií v roce 2030 výrazně stoupne počet lidí s nádorovým onemocněním, a to až o 75 % v západních a až o 90 % v rozvojových zemích. Lékaři zatím marně operují statistikami, které jsou přitom neúprosné. Pokud se například rakovina tlustého střeva a konečníku zachytí včas, šance na přežití 5 let jsou až 80 %. V případě, že pacient dorazí na onkologii ve fázi, kdy nemoc metastazuje, šance na přežití stejného období je jen 12 %. Právě k včasnému odhalení nejvážnějších nádorových onemocnění slouží screening. Přestože stát INFO Celostátní bezplatný program: � 1 x ročně vyšetření děložního hrdla (čípku) pro ženy od 15 let � 1 x za dva roky program mamografického vyšetření zaměřeného na rakovinu prsu pro ženy nad 45 let � 1 x ročně vyšetření přítomnosti krve ve stolici, což může být příznak rakoviny tlustého střeva nebo konečníku, ženám i mužům ve věku 50 až 54 let. � 1 x za dva roky od 55 let nebo 1x za 10 let preventivní kolonoskopické vyšetření tlustého střeva Doporučení: Muži nad 50 let by měli být urologem vyšetřeni kvůli rakovině prostaty. Zároveň by muži měli být i vyšetřeni přes konečník, kde lékař prostatu nahmatá a určí její velikost. Tento screening ale zatím nemá jednotnou podobu, a není tedy dosud celonárodním preventivním programem. Foto: Pixmac prostřednictvím zdravotních pojišťoven toto preventivní vyšetření financuje, podstupuje ho stále ještě malá část populace. Mamografického screeningu, který má včas odhalit případnou rakovinu prsu, se účastní asi 50 % žen a zhruba stejné procento jich podstupuje také pravidelné vyšetření na karcinom děložního hrdla, které provádějí gynekologové. 10 let=100 000 lidských životů Preventivní vyšetření karcinomu prsu - mamografický screening - zavedlo Ministerstvo zdravotnictví v září roku 2002. V posledních letech tímto vyšetřením projde zhruba 500 000 žen ročně, což podle lékařů zachrání 10 000 pacientek ročně. Podle odborného webu www.mamo. cz účast českých žen pomalu a kontinuálně narůstala až do roku 2006, poté stoupla skokově na přelomu roku 2007 a 2008. Od té doby se účast zastavila na 51 %. Lékaři zatím neúspěšně volají po adresném zvaní pacientek, přitom všechny země, které dosáhly účasti 80 až 90 % žen, mají tento program zavedený. Lékaři jako nejlepší prevenci pacientkám doporučují, aby své tělo pravidelně pozorovaly a při sebemenší pochybnosti vyhledaly odbornou péči. Pokud se pacientka rozhodne využít screeningu v době, kdy na něj nemá ze zákona bezplatný nárok, musí počítat s tím, že toto vyšetření stojí mezi 400-800 korunami. Na řadě lékařských webů lze také najít metody samovyšetření a péče o prsa. „Vyšetřit sama sobě vlastní prsy není nic náročného, mnohem těžší je vzpomenout si na samovyšetření každý měsíc a provádět ho pravidelně,“ uvádí se na specializovaném webu www.mamo.cz. A co by vlastně při samovyšetření nemělo uniknout pozornosti pacientek? „Téměř každý zhoubný nádor v prsu si při svém růstu přitahuje okolní tkáň. Toto ,přitahování‘ se přenáší až na kůži, kde se vytvoří dolíček. Cílem pozorování vlastních prsů je tedy vyhledávání takových dolíčků či větších vtažení,“ doporučuje MUDr. Miroslava Skovajsová. INFO Program screeningu karcinomu prsu - ženy ve věku od 45 let - mamografické vyšetření jednou za dva roky www.mamo.cz Program screeningu kolorektálního karcinomu - vyšetření přítomnosti krve ve stolici - muži a ženy ve věku od 50 let www.kolorektum.cz Program screeningu karcinomu děložního hrdla - ženy ve věku od 15 let - cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně www.cervix.cz 7 rozhovor Neumíme zařídit, aby žena nádor nedostala. Umíme jí ale vysvětlit, co získá, když nádor diagnostikujeme včas. Zdravá prsa může mít každá žena INFO O výhodách pojištění určeného ženám se více dozvíte na www.ladyplus.cz MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D. se dvě desítky let věnovala nejen diagnostice onemocnění prsu, ale i vytváření screeningového programu a kvalitě léčby. Poté se rozhodla vybudovat pracoviště, které bude pacientům poskytovat kromě nejlepšího medicínského zázemí také maximální komfort. Díky této vizi dnes takové zařízení s názvem Mamma centrum Háje, Breast unit Prague v Praze 4-Hájích stojí. výjimečná role. Dá se říct, že je v dnešní době těžké určit jasnou roli nejen ženy, ale i muže. A to si myslím, že jde ruku v ruce s moderní společností. A tohle také generuje ty typické ženské nádory. Velmi podobné je to ostatně i s rakovinou děložního čípku. Důležité je, aby ženy pravidelně absolvovaly screeningová vyšetření. Jak moc jsou využívána? Jak se ženě změní život při diagnóze rakoviny prsu? Je to samozřejmě obrovská rána. Já sama to vnímám jako autohavárii: před chvílí bylo dobře, a teď je moc zle. Pro každou z nich je to děsivý přelom. A to i ve chvíli, kdy ženě říkám, že jsme učinili včasnou diagnózu, kterou přežije a uzdraví se. Postupem doby každá žena svou nemoc přijme. V prvním okamžiku je to ale šok a také strach, co bude dál. Kdybych měla popsat určitý „prototyp“ pacientky s rakovinou prsu, bude to žena ve středním věku, vysoce aktivní, výkonná. Žena, která pečuje o svůj vzhled, dodržuje životosprávu, cvičí – a také všechno zvládne. Nechce a neumí pochopit, proč, když žije takto zdravě, se jí něco podobného přesto stalo. S jejím životním postojem souvisí i její první reakce, když se o své diagnóze dozví: „Jak to jen řeknu rodině? Tohle můj manžel nemůže vydržet.“ To jsou otázky, které si klade především. Jde o ženy, které v první řadě rozhodně nemyslí na sebe. Přitom by si už mohly užívat života, výsledků své práce, postavení. Za dvacet let, kdy se věnuji diagnostice rakoviny prsu, se situace žen ve středním věku nesmírně zhoršila. Jsou dnes pod nesmírně velkým tlakem pracovním i společenským. To se samozřejmě týká nejvíce žen žijících v Praze nebo dalších větších městech. Jinde v republice bude situace možná maličko odlišná. Obecně se ale podle mého názoru dnes od ženy kolem 45 let věku očekává mnohem větší výkon než u minulé generace. Zmínila jste, že žena se více než o sebe obává o svoji rodinu... 8 Foto: Jaroslav Jiřička Je něco, co mají vaše pacientky společného, nebo jde u každé z nich o zcela odlišný příběh? Za tím je skryta jedna důležitá věc. Pacientka si dobře uvědomuje, že po nějakou dobu bude na svoji rodinu plně odkázána nejen fyzicky, ale také materiálně. Jak vypadá diagnóza rakoviny prsu v ČR ve statistických číslech? Od roku 1977, kdy jsou v naší republice onkologická data sledována, každoročně onemocní více žen než v roce předchozím. Jsou období, kdy se výskyt buď zastaví, nebo o něco sníží. To je ale tehdy, kdy větší část žen využije screeningový program pro včasný záchyt rakoviny prsu. Konečná neradostná pravda však zní: pakliže v roce 1977 onemocněly ročně čtyři tisíce žen, ani ne o čtyři- cet let později, v roce 2011, to už bylo 7000 pacientek. Čím to je? To se bohužel nedá říct. Faktem ale zůstává, že rakovina prsu je nejčastějším zhoubným nádorem u žen se vzrůstající tendencí a více postihuje ženy z rozvinutých zemí. Když vzpomenu tu zmiňovanou typologii ženy, největší roli podle mě hrají psychické sounáležitosti. A tím nemyslím jen stres, kdy ráno musím vstát a jít do práce. Jde o setrvalý tlak, který je na ženu v dnešní době vyvíjen ze všech stran: rodiny, zaměstnání, společnosti vůbec. Žena musí být krásná a zároveň výkonná. Pomalu ale jistě se vytrácí její Screening je způsob vyšetřování těch žen, které nemají žádný z příznaků nádoru prsu. V České republice této možnosti nechat se vyšetřit využívá padesát procent z nich. Screeningový program byl spuštěn v roce 2002. Padesátiprocentní účasti jsme dosáhli po sedmi letech, tedy v roce 2009. Tehdy mi to připadalo jako obrovské číslo. Jenže od té doby se účast zastavila. Důvod vidím ve zbytečně složité byrokracii, kterou musí žena podstoupit, když na screening chce přijít. V České republice musí mít žena žádanku od gynekologa nebo praktického lékaře. V prvních letech spuštění screeningového programu toto fungovalo jako nábor. Dnes je to ale kontraproduktivní. Ty ženy, které chodí k praktikům a gynekologům, také chodí na screening. Jenomže k těmto lékařům padesát procent žen nedochází. Zkrátka nemají svého praktika ani gynekologa. Když by pak třeba i o screeningové vyšetření stály, většinou si ale nechtějí hledat svého lékaře jen proto, aby jim vypsal žádanku. Pokud bychom se v tomto ohledu měli poučit ze situace v zemích, kde dosahují až téměř devadesátiprocentní účasti, tak určitě v tzv. zvacích dopisech. Jejich prostřednictvím si screeningová centra pacientky na vyšetření sama zvou. Tyto laskavě, přívětivě laděné dopisy udržují onu vysokou účast. Je to, co v souvislosti se screeningem hradí zdravotní pojišťovny, dostačující? Screeningová mamografie je pojišťovnami hrazena jednotnou cenou, kterou můžeme zaokrouhlit plus minus na 700 Kč. Z toho také vychází cena, kterou žena sama zaplatí, pokud se rozhodne mamografii podstoupit ještě před tzv. screeningovým věkem, tj. před 45. rokem nebo v mezidobí dvou pojišťovnou hrazených vyšetření. Těch sedm set korun je na spodní hranici možné- Samotná diagnóza je velkým náporem na psychiku. Co všechno podle vás ženě usnadní situaci, ve které se ocitla? Pacientka v tomto období potřebuje co nejvíce psychické podpory: prochází náročnou léčbou a často ji v tuto dobu také opouští životní partner. Navíc třeba během léčby nemůže chodit do práce, takže zůstává bez finančních prostředků. Potřebuje proto pomoc i materiální. Vůbec mi z celé této problematiky nejvýrazněji vyvstává nebezpečná triáda: „Mám rakovinu, stárnu a nemám se o koho opřít.“ Má tedy smysl se připojistit? ho. Cena vůbec nezohledňuje ceny přístrojů a veškerý management, který sreeening zahrnuje. Za ještě větší tragédii považuji částku 300 Kč za ultrazvukové vyšetření, které může trvat deset minut, ale také půl hodiny. Navíc lékař pacientce po vyšetření ještě často poskytuje konzultaci. To tato částka ale nezohledňuje už vůbec. Osobně si myslím, že legislativa by měla umožnovat určitý příplatek ze strany pacientky. Co je příliš levné, nebo dokonce zdarma, totiž často moc nefunguje. Tímto způsobem by se žena navíc dostala spíše do pozice klientky a tím pádem by k vyšetření přistupovala jako k placené službě stejně jako třeba k masáži nebo INFO Mamma Centrum Háje, Breast Unit Prague Centrum se specializuje na diagnostiku zhoubných i nezhoubných onemocnění prsu. Odborníci zde ženám poskytují rady nejen v době jejich nemoci, ale i po samotné léčbě. Věnují se i zdravým ženám s vyšším osobním nebo rodinným rizikem vzniku nádorového onemocnění. Pracoviště má akreditaci Ministerstva zdravotnictví ČR pro provádění kosmetickému ošetření. Zároveň by se ale žena mohla rozhodnout, do kterého pracoviště své peníze investuje. Zda do běžného standardu, nebo raději půjde tam, kde na ni budou příjemní, mile se usmějí, vše jí podrobně vysvětlí. mamografického screeningu, provádí také ultrazvuková vyšetření a konzultace. Přijít může každá žena bez ohledu na věk. Při donesení správně vyplněné žádanky od praktického lékaře nebo gynekologa jsou tato vyšetření hrazena zdravotní pojišťovnou. Další užitečné informace o centru najdete na internetových stránkách www.buprague.cz Rakovina prsu je jedno z největších daných rizik, se kterým neumíme nic udělat. Dalo by se říci, že možná v současné době neexistuje nic tak jasně rizikového, jako je rakovina prsu. Víme, že ze čtyř úmrtí jsou dvě až tři právě na zhoubný nádor různého druhu. Toto riziko navíc celoživotně stoupá. Osmdesátiletá seniorka má dokonce ještě větší riziko zhoubného nádoru prsu než žena padesátiletá. Lidé jsou ochotni připojistit se na cokoli: úraz, havárii. Přitom statistiky ukazují, že pravděpodobnost, že utrpím smrtelný úraz při autonehodě, je mnohem menší, než že onemocním rakovinou prsu. Pokud připojištění na rizika související se vznikem rakoviny prsu znamená jistotu materiálního zabezpečení v době, kdy to skutečně potřebuji, pak to samozřejmě dává smysl. A nejde jen o to moci si koupit nové boty nebo lepší paruku. V této situaci už často jde o bazální potřebu zabezpečit rodinu, mít prostředky na běžné platby. Od finanční jistoty se totiž odvíjí i duševní klid, který je v souvislosti s rakovinou nesmírně důležitý. Co byste ženám vzkázala? Využívejte nabídky screeningu. Zdravotní pojišťovna uhradí preventivní - screeningové vyšetření každé ženě od 45 let, což je nejnižší věková hranice v Evropě! Navíc nemáme omezenu horní věkovou hranici, na screening proto může bezplatně přijít i třeba pětaosmdesátiletá dáma. 9 rozhovor medailonek rozhovor Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. * 1944 Častým důvodem, proč lidé odmítají screeningové vyšetření, je obava, že lékař objeví nádor. Pacienti chtějí znát o své nemoci pravdu covišti se skutečná diagnóza sděluje stejně jako na pracovišti současném, a řekl bych, že jde o běžnou praxi i jinde v republice. Chtějí pacienti o své skutečné nemoci znát pravdu? Na tohle se samozřejmě lékař musí pacienta zeptat. V devadesáti devíti procentech ale člověk chce svůj zdravotní stav znát. Opačný postoj totiž brzy přestane dávat smysl. Když lékař pacientovi nabízí určitou léčbu – chemoterapii, operaci, ozařování, stejně mu to brzy dojde, co se s ním doopravdy děje. A jak už jsem zmínil, poučený pacient může pak i lépe spolupracovat. Profesor Jiří Vorlíček zasvětil celou svou medicínskou kariéru léčbě onkologických pacientů. Jeho velkou zásluhou je mimo jiné prosazování osvěty a přístupu k informacím o kvalitě onkologické péče v českých nemocnicích nejen lékařům, ale hlavně pacientům. Řídí se heslem, že sdělování pravdivé diagnózy je jednou z klíčových informací, která člověku může pomoci na cestě k uzdravení. Pokud chce onkologický pacient znát na svou nemoc názor dalšího lékaře, tzv. Second Opinion, má na něj nárok? Onkologii se věnuji 43 let a ještě před čtyřmi lety jsem ji dělal jako lékař velmi aktivně. Teď jsem v Masarykově onkologickém ústavu v pozici ředitele, ale s pacienty se samozřejmě stýkám pořád. Každý den přijde někdo, kdo se potřebuje poradit. A denně o něčem z medicíny se svými kolegy diskutuji. A přibližně dvakrát týdně si beru několik pacientů v ambulanci – spíše kvůli sobě, abych neztratil osobní kontakt s praktickou medicínou. Problematikou sdělování diagnózy jsem se ale vážně začal zabývat až po revoluci. Od roku 1989 jsem byl přednostou Interní hematoonkologické kliniky ve Fakultní nemocnici Brně-Bohunicích. Tento ústav jsem se svými kolegy vytvořil doslova na zelené louce a tam jsme tyto otázky také otevřeli. Zjistili jsme totiž, že v Česku se vlastně příliš diagnóza pacientům neříká. Je zajímavé, proč to tak bylo. Zákony, které byly za minulého režimu, to totiž umožňovaly. Ale praxe byla jiná: o nemoci se dozvěděli příbuzní, přátelé, někdy dokonce i zaměstnavatel, samotný pacient však téměř nikdy. To samozřejmě bylo úplně špatně. V roce 1991 jsem byl jako hostující profesor v USA. A tady jsem najednou viděl, jak sdělování diagnózy funguje. Lidé tam také měli podstatně více informací než u nás. Uvedu jeden příklad za všechny: každý večer jsem chodil studovat do nemocniční knihovny, která byla volně přístupná i pacientům. A jednou jsem si přisedl k muži – bylo vidět, že je to pacient – a začali jsme si povídat. Ukázalo se, že je to vietnamský válečný veterán, kterému právě sdělili, že má leukemii. Jeho komentář mě úplně odzbrojil: „Čtu si tady o té své diagnóze a koukám, že moc slavné to se mnou není, budu se muset nachystat na další vývoj nemoci.“ Mluvil o tom tak normálně... V noci jsem o tom pak dlouho přemýšlel 10 Foto: Jaroslav Jiřička Jste onkolog: jaké to je, dennodenně sdělovat pacientům takto závažnou diagnózu? a rozhodl jsem se, že po návratu do Česka musím naši stávající praxi změnit. rakovinu a zbývá mi jen několik měsíců života, tak si potřebuji vyřešit věci v rodině, v práci. Proč je důležité, aby pacient o své nemoci věděl? Vrátil jste se tedy z Ameriky vybaven informacemi o sdělování diagnózy. Co bylo dál? Protože pouze poučený a informovaný pacient může dobře spolupracovat na léčbě. To je asi nejzásadnější důvod. Představte si, že máte takto závažnou nemoc, všichni kolem vás to vědí, jen vy ne. To je samozřejmě náročné na psychiku všech zúčastněných, ale také taková situace představuje velký problém s otázkou, jak takového pacienta léčit. Cítí, že má nemoc, ale neví jakou. Neví tedy ani, na co se připravit, co dělat, jak spolupracovat. Někdy se pacientovi dokonce sdělovala jiná, méně závažná diagnóza, než jakou ve skutečnosti měl. Povědomí o svém zdravotním stavu má mít pacient také proto, aby si zařídil všechny své záležitosti. Pokud mám Rozhodl jsem se místní praxi v tomto ohledu zcela změnit. Poslal jsem svým lékařům krátký dotazník, kde byly dvě zásadní otázky: Sdělujete svým pacientům pravdivě diagnózu? Chtěl byste vy sám v případě onemocnění rakovinou svoji diagnózu znát? Tenkrát až na jednoho kolegu diagnózu nesdělovali nikdy, a zároveň všichni by chtěli o případném nádoru jednoznačně vědět. Začali jsme proto na tomto tématu pracovat. Přednášeli jsme problematiku medikům, napsali jsme řadu článků na toto téma, vytvořili jsme desatero zásad správného sdělování diagnózy. Dnes je už naštěstí situace úplně jiná: myslím, že na mém bývalém pra- Second Opinion je věc, která tady existuje. Ještě před rokem bych řekl, že toto téma bylo ze strany legislativy velmi amatérsky ošetřeno. Jako lékař jsem Second Opinion dělal celý život. Vždycky se našel někdo, kdo se přišel zeptat na můj názor a nesl si s sebou výsledky vyšetření u jiného odborníka. Teď, v době internetu, se dotazy samozřejmě ještě znásobily, a pokud mám čas, rád se o svůj názor podělím. Dnes tuto záležitost upravuje Zákon o zdravotních službách, který říká, že pacient má právo vyžádat si posouzení individuálního léčebného postupu od jiného poskytovatele. A poskytovatel zdravotních služeb má povinnost zajistit jinému poskytovateli těchto služeb přístup k informacím vedeným o zdravotním stavu pacienta. Pokud tak neučiní, hrozí mu finanční postih. Zároveň tento zákon říká, že konzultační služby nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V praxi to znamená, že lékař svůj názor na léčebný postup pacienta stanovený jiným odborníkem může postytnout, pacient ale musí počítat s úhradou z vlastní kapsy. Já sám budu už do konce života dělat Second Opinion bezplatně, už nebudu měnit svoji zavedenou praxi, ale plně respektuji, když někdo jiný si tuto službu nechá od pacienta zaplatit. Stále se hovoří o prevenci. Co je podle vás v této oblasti skutečně důležité? Jednoznačně nekouřit. A samozřejmě nebýt tlustý, hýbat se. Všechno ostatní je problematické, nejednoznačné. Je důležité, aby se člověk staral sám o sebe a nespoléhal jen na lékaře. Češi krásně pečují o svůj dům a auto, zdraví v tomto světle ale velmi pokulhává. I když i to se už pomalu zlepšuje. Patří do preventivních opatření i omezení stresu? Ano. Je ale zároveň potřeba říct, že stres je přirozenou součástí života. Žijeme v době, která je objektivně málo stresující. Máme pohodlí, o kterém se nikomu v minulých stole- tích ani nesnilo. Teče nám teplá voda, topí topení, nikdo neusiluje o náš život, nemáme hlad. Spíše si vytváříme umělé stresy, které bychom ale mít opravdu nemuseli. Na druhou stranu za tento blahobyt platíme vysokou daň. Naše doba je příliš chemická a s tím pravděpodobně souvisí výskyt nádorů vylučovacích orgánů: ledvin, prostaty, tlustého střeva. Jejich výskyt je u nás opravdu vysoký. Dalším nezbytným krokem pro záchyt nádorů je jejich včasná diagnostika. Přesně tak. Jde o tzv. screenignové programy, které máme v republice tři: na rakovinu prsu, děložního čípku a karcinom tlustého střeva. Tyto programy dokážou včas zachytit nádor a podstatně tak zvýšit šanci na vyléčení. Rakovina tlustého střeva je velkým zabijákem české populace. Více než polovina těchto pacientů přichází ve stadiu, kdy se určitě nemůže vyléčit a nakonec zemře. Přitom by stačilo absolvovat screeningové vyšetření. Důležitou práci odvádějí praktičtí lékaři, kteří jsou tím prvním záchytným místem případného podezření na nádor. Otázky ohledně krve ve stolici nebo zvětšených uzlin by proto měly být při preventivních prohlídkách samozřejmostí. Jak vypadá dnešní onkologická léčba? Dnešní onkolog má k dispozici metody, které existují již dlouhá léta, vše se ale stále zdokonaluje. Léčba se odvíjí od typu nádoru a stadia, v jakém se nachází. Zhoubné nádory se dělí na tzv. solidní typy nádorů: rakovinu a sarkom a pak hematoonkologické nádory, které zahrnují leukemii a lymfomy a myelom. U so- Člověk, který o své nemoci ví, může lépe spolupracovat při léčbě. lidních nádorů je důležité, aby se nádor zjistil včas a pak zde má své místo chirurgická léčba. Vyříznutí nádoru, pokud je malý, ohraničený, velmi často na uzdravení pacienta stačí. U pokročilých nádorů má chirurgie také svůj význam, protože se třeba odstraní část nádoru a pak se zbytek snažíme zlikvidovat jiným způsobem. Tato léčba ale většinou nevede k vyléčení, spíše pacientovi usnadní a prodlouží život. Další významnou metodou je ozařování nádorů. Od dob jejího zavedení udělala medicína velký krok vpřed a dnes už se s tím původním nedá srovnat co se týče přesného zaměření, účinnosti a nežádoucích účinků. Posledním pilířem je farmakologická léčba. Zde je stále důležitá chemoterapie. Přední český lékař, onkolog. Vystudoval lékařskou fakultu v Brně, kde později také sám přednášel. V roce 1989 založil a dvě desítky let vedl Interní hematoonkologickou kliniku. Třetí volební období je předsedou České onkologické společnosti ČLS JEP. Je jedním ze zakladatelů České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, kde je čestným předsedou a byl editorem první monografie Paliativní medicína. V roce 1996 byl jmenován profesorem na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, o rok později se na šest let stal jejím děkanem. V současné době je ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ta má ale jednu nevýhodu: nezabíjí jen nádorové buňky, ale všechny ty, které se rychle množí. Zde je tedy celá řada nežádoucích účinků. Léčebná strategie je proto poměrně složitá. Posledních deset let máme k dispozici léčbu biologickou, cílenou, která umí přímo zasáhnout nádorovou buňku a buď vůbec, nebo jen minimálně poškozuje buňky nenádorové. Tato metoda se ale hodí jen pro některé diagnózy v určitém stadiu a navíc je to metoda velmi drahá. To jsou také důvody, proč na ni dosáhne jen omezený počet pacientů. Uznáváte alternativní způsoby léčby nádorů? Pokud nám pacient o svém záměru jít zároveň cestou ověřené a alternativní medicíny řekne a pokud jeho volba není v rozporu s našimi léčebnými postupy, tak nejsem proti. Jsou ale situace, kdy pacienty prosíme, aby to nedělali. Jednou z nich je metoda vyhladovění nádoru. To je podle mého názoru jistá cesta ke zkáze. Tělo, které nemá živiny, nemůže bojovat s takto závažnou nemocí. 11 O nadaci nadace Rakovina věc veřejná Byla založena v roce 1997 v Olomouci. Jejím cílem je přinášet větší šance na vyléčení pacientům s nádorovým onemocněním. Věnuje se proto především získávání finančních prostředků pro výzkum protinádorových léčiv a diagnostiku nádorových onemocnění v Laboratoři experimentální medicíny působící při Dětské klinice Fakultní nemocnice v Olomouci. Nadace pořádá pravidelné benefiční akce: společenské večery, koncerty, výstavy, módní přehlídky, dražby nebo golfové turnaje. Pošli příběh je benefiční projekt určený široké veřejnosti – lidé tak mají touto cestou možnost sdělit ostatním svůj příběh, zkušenost či poselství, jež mají společného jmenovatele – onemocnění rakovinou u sebe nebo svých blízkých. Když příběh pomáhá v boji se zákeřnou nemocí 7. září 2012 se v Praze ve sportovním areálu HAMR sport Braník konal 2. ročník slavnostního vyhlášení projektu nadace Rakovina věc veřejná – Pošli příběh. A stejně jako vloni, i letos byli oceněni autoři pěti nejinspirativnějších příběhů. S 12 V rámci akce ČP Zdraví nabídla možnost nechat si vyšetřit mateřská znaménka O Foto: Jaroslav Jiřička lavnostním odpolednem provázel moderátor Honza Musil, zazpívat přišla patronka projektu Naďa Urbánková. Celou akci přišly podpořit i další známé osobnosti: několikanásobný mistr ČR v badmintonu a patron projektu Petr Koukal, modelka Vlaďka Erbová a zpěvák Norbert Peticzky. V samotném závěru vyhlášení projektu Pošli příběh pak vystoupila sportovní skupina Fighters cheerleaders. Oceněno bylo pět nejinspirativnějších příběhů. Autorkou vítězného příběhu se stala Kristýna Tesařová, která onemocněla rakovinou jater. Po slavnostním vyhlášení byla pro všechny přítomné připravena sportovní akce: zájemci si mohli zahrát badminton pod vedením olympionika Petra Koukala nebo si zacvičit jógu s Vaškem Krejčíkem. Dámy se mohly nechat nalíčit kosmetikou Mary Kay a poradenství v oblasti zdravé výživy zajistilo studio Bosorka. svoji zkušenost se podělila i paní Ilona z Prahy: „O vyšetření jsem již delší dobu uvažovala, ale nebyla jsem schopná dojít k lékaři. Nabídka od ČP Zdraví mi proto přišla velice vhod. Vyšetření je úplně bezbolestné a trvá chviličku. Paní doktorka mi vše vysvětlila a poradila, na jaké typy znamének si dávat pozor. Díky těmto informacím mohu hlídat jak sebe, tak celou rodinu. O rakovině kůže slýcháme velice často a objevuje se i u velmi mladých lidí, považuji proto za důležité nechat si udělat vyšetření, která odhalí případné problémy včas. Hned po 40 jsem si nechala udělat mamograf a určitě se chystám i na vyšetření rakoviny tlustého střeva.“ Více informací naleznete na www.poslipribeh.cz ČP Zdraví je partnerem nadace Rakovina věc veřejná a generálním partnerem projektu Pošli příběh. 13 rozhovor Určitě nejsme proti zvednutí poplatku za návštěvu lékaře, ale musí tady být určitá ochrana právě pro ekonomicky méně silné skupiny obyvatel. rozhovor Foto: Jaroslav Jiřička Zdravotní reforma je obtížná cesta, na kterou se musíme vydat Současná situace financování zdravotní péče, budoucnost vývoje a nutnost realizace zásadních změn ve zdravotnictví očima generálního ředitele Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Ing. Ladislava Friedricha, CSc. dardů, které už Ministerstvo zdravotnictví definovalo, je v souladu s ústavou. Pokud ano, dá se očekávat nárůst takto stanovených výkonů označených jako nadstavba nad standardní péčí. Výsledek ale nelze předvídat. To je ostatně také důvodem, proč je rozsah nadstandardní péče zatím tak malý, a je otázka, do jaké míry jej bude Ministerstvo zdravotnictví chtít prozatím rozšiřovat. Další bariéra pro snižování rozsahu služeb zdravotní péče spočívá ve špatné propojenosti systému sociálního zabezpečení a systému zdravotního pojištění. Protože ony třicetikorunové poplatky hrazené u lékaře ukázaly následující věc: pro člověka, který je zaměstnaný, netrpí žádnou závažnou chorobou a k lékaři chodí jen několikrát ročně, tato částka jistě není mnoho. Jsou tady ale také senioři s nízkým důchodem a stává se, že třicet korun, popřípadě sto korun v případě hospitalizace a doplatky za léky je položka, kterou si i přes ochranný limit dovolit nemohou. Určitě nejsme proti zvednutí poplatku za návštěvu lékaře, ale musí tady být určitá ochrana právě pro ekonomicky méně silné skupiny obyvatel. 3. Snížení dostupnosti zdravotní péče, například metodou tzv. Gate Keepingu. Jde o to dát praktickým lékařům možnost, aby rozhodovali, který pacient se má dále léčit u ambulantního specialisty, nebo zda další vyšetření u specialisty nutné není. V takovém případě by buď pacient ke specialistovi odeslán nebyl, nebo by tato jeho volba byla zpoplatněna. Bylo by sice nutné definovat řadu výjimek jak z hlediska diagnóz, tak s ohledem na aktuální dostupnost služeb praktického lékaře, ale nepochybně by to úspory přineslo. Ani toto řešení však určitě není jednoduché. Minulý rok výdaje veřejného zdravotního pojištění převyšovaly jeho příjmy o více než pět miliard korun. Jaká je současná situace ve zdravotnictví? Česká republika a vůbec celá Evropská unie se dostává do situace, kdy už nemůžeme očekávat příliš vysoký růst hrubého domácího produktu, nízkou nezaměstnanost, vysoký nárůst nominálních mezd. To všechno ale přitom představuje faktory vytvářející zdroje pro veřejné zdravotní pojištění. Přibližně od roku 2008 se tak nacházíme na stále stejné příjmové úrovni, nárůst pojistného je za toto období prakticky nulový a stát, protože ještě navíc provádí z hlediska čerpání prostředků ze státního rozpočtu úspornou politiku, zmrazil svůj příspěvek za státní pojištěnce. A výsledek? Výsledkem je stále stejný objem peněz na úhradu zdravotní péče a proti tomu běží obecná tendence rozvoje medicíny, přístrojového vybavení, na trh jsou uváděny nové léky, které jsou obvykle určeny pro relativně malé skupiny pacientů a tím pádem jsou velice drahé. Dnes se asi nedá očekávat vývoj přelomového léku například na chřip- 14 Foto: Jaroslav Jiřička ku v řádu dvou set korun, ale přicházejí léky, které pro jednoho pacienta stojí statisíce až miliony korun ročně. A to jsou samozřejmě obrovské položky. Obecně lze říct, alespoň pokud se pohybujeme v Evropě, že tyto faktory v kombinaci se stárnutím populace vytvářejí tlak na nárůst nákladů o 2 až 3 procenta ročně bez ohledu na to, zda ekonomika roste. Samozřejmě že v systému ještě existují rezervy, na tom se shoduje většina expertů, ale je strašně obtížné se shodnout, kde přesně šetřit, a ještě těžší je to prosadit do praxe. Je tedy jasné, že na straně medicíny se vždycky bude nabízet objem služeb větší, než kolik si za vybrané pojistné můžeme dovolit. Asi nelze očekávat, že stát bude moci na úkor jiných oblastí, jako je věda, sociální nebo důchodový systém, dávat do zdravotnictví nějaké mimořádné dotace. Co by podle vás mohlo být řešením tohoto problému? Nedostatek finančních zdrojů by se dal řešit několika způsoby: 1. Snižováním kvality zdravotní péče. Ta se pak projeví v zastaralém přístrojovém vybavení, hůře placenými a více pracovně zatíženými lékaři a přísnými limity nákladů. To všechno vede k úsporám, ale ohrozí to kvalitu poskytovaných služeb. 2. Snížením rozsahu hrazené zdravotní péče. Jde ale o politicky velmi citlivou otázku. Lidé si totiž nepřejí, aby jakákoli péče byla zpoplatněna, a druhá věc, která to ještě více komplikuje, je otázka souladu s ústavním pořádkem. Aktuálně čekáme na rozhodnutí Ústavního soudu, zda posoudí, že současný způsob stanovení tzv. nadstan- Jaký vy sám očekáváte vývoj? Odhadnout okamžitý vývoj je velmi složité. Je krátce po volbách a ukazuje se, že občané nejsou ty části reforem, které by se jich z hlediska poskytování rozsahu a kvality zdravotní péče mohly dotýkat, ochotni akceptovat. V tuto chvíli se tedy obávám, že zdravotní systém bude nejspíše pokračovat v deficitním financování. Je jen otázkou, jak bude tento deficit nakonec vysoký a kam až ještě může růst bez vážnější krize. Nakonec v ho- rizontu jednoho až dvou let bude asi muset tento systém vláda dotovat ze státního rozpočtu. V současnosti jsou ještě většinou menší zdravotní pojišťovny schopny se s financováním vypořádat a okamžitou pomoc nepotřebují. To je ale jen částečné a krátkodobé řešení. V delším horizontu přece jen bude muset být část dostupné zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění vyňata. Je samozřejmě otázkou, zda to bude zpomalení při uvádění do praxe u části nové špičkové medicíny, nebo dojde k redukci úhrad u těch drobných příhod typu chřipka. Druhá varianta by byla pro většinu lidí určitě prospěšnější, ale bohužel takto nyní není asi průchodná. V každém případě ale vidím již dnes rizika spočívající v účelné provázanosti zdravotní péče, v komfortu při organizaci vyšetřování, při rozšířené komplexní a cílené preventivní péči. To jsou služby, na které podle mého názoru bude při hledání úspor ve veřejném zdravotním systému peněz čím dál méně. Mají tedy své místo ve financování zdravotní péče i různé druhy komerčního pojištění? Smysl určitě mají, protože část občanů si již nyní může dovolit investovat do zdravotní péče, a prostor pro adekvátní služby tu určitě je. Je asi spíše otázkou času, kdy si tyto možnosti a jejich přínos uvědomí více lidí. Z mého pohledu je tu pro připojištění zdravotní péče velký prostor. Co by určitě stálo za úvahu je podpořit možnost sjednávání takových pojištění ve vazbě na sociální politiku zaměstnavatelů. Tomu by určitě mohla pomoci i daňová podpora finančních příspěvků zaměstnavatelů ze strany Ministerstva financí. Nepochybně by to bylo efektivnější než přímá dotace ze státního rozpočtu. Senioři sice nemohou očekávat tyto zaměstnanecké výhody, ale pokud jejich ošetřující lékař získá díky dalším takto připojištěným pacientům více finančních prostředků, nepřímo se to projeví pro všechny pacienty třeba i na lepším vybavení ordinace. Posílením vícezdrojového financování zdravotní péče by tak podle mého názoru nakonec vydělali nejen ti, kdo by byli takto připojištěni, ale i lékaři a celé zdravotnictví. 15 Pomáháme vám PŘeKoNAT váŽNoU DIAGNÓZU Foto: Jaroslav Jiřička rozhovor Nejlepší péči by měl dostat ten, kdo ji skutečně potřebuje LADY PLUS PojIšTěNí rAKovINY ŽeNSKých orGáNů 200 000 Kč při diagnóze 5 000 Kč měsíčně 100 000 Kč při operaci Děti s mozkovou obrnou, lidé po úrazu páteře nebo s neurologickými potížemi – o ty všechny se stará a doslova je navrací do života. Člověk, bez kterého by obor rehabilitace nebyl zdaleka na takové úrovni, na jaké dnes je. Profesor Pavel Kolář. Sleva 10 % při prevenci www.ladyplus.cz; www.zdravi.cz infolinka 841 111 132 17 rozhovor medailonek rozhovor Prof. PaeDr. Pavel Kolář, Ph.D. * 1963 lo jeho maximálního potenciálu tak, že se bude umět se svými potížemi vypořádat. Foto: Shutterstock, ilustrační foto O důležitosti rehabilitace jako článku v péči o nemocné není pochyb – právě díky ní se lidé navracejí do běžného života. Jak vnímáte financování rehabilitační léčby v České republice? � H olistický přístup – celostní přístup k pacientovi; léčba se nesoustředí pouze na fyzický problém, bere v potaz i psychické procesy � S omatický – vztahující se k tělu, tělesný � P sychosomatický – psychicky ovlivňující fyziologický jev nebo proces � S pinální – týkající se páteře � S pinální jednotka – zdravotnické pracoviště zabývající se léčbou úrazů páteře a míchy. Při své práci zastáváte holistický přístup k pacientovi. To u „západního“ lékaře nebývá příliš časté ani dnes. V našem organismu není nic izolováno a na světě není nic, co by nemělo určitou vzájemnou vazbu a zároveň to nebylo součástí nějakého systému. Místo slova „holistický“ bych raději použil pojem systémový přístup, systémové uvažování nebo uvažování ve funkčních souvislostech. Naučili jsme se mít jakýsi atomizovaný pohled na člověka a i přístup ve vědě je v současné době hodně analytický. Přestali jsme rozlišovat, co je obecné a co specifické. Hlavním důvodem je, že postupy používané v medicíně je nutné vědecky prokazovat, tj. musíme mít pro ně důkaz. To nelze kritizovat, ale problém je, že to vede k analytickému způsobu myšlení a důkazy se často vzdalují ze systému. Systémový přesah je velmi důležitý, neboť jen za tohoto předpokladu nabývají dílčí informace určitého hlubšího smyslu. Zjednodušeně nemůžeme mít pouze encyklopedické myšlení. Dříve jste sám byl vrcholovým sportovcem. Jak jste se dostal ke kariéře fyzioterapeuta? 18 V tom hrálo roli několik náhod. Původně jsem se hlásil na práva, ale bylo těžké skloubit sport a školu. Navíc jsem se při sportu setkával s řadou zranění, která měla rozdílný způsob léčebného řešení. Díky tomu jsem se o tuto problematiku začal více zajímat. V té době se také otevřel obor rehabilitace při Fakultě tělesné výchovy a sportu. Klinické obory jsem studoval na lékařské fakultě v Motole, kde jsem pak zůstal dodneška, a nelituji toho. Navracíte lidem schopnost pohybu. Paradoxně vy sám máte nemoc, která by vás o schopnost pohybu mohla připravit... Člověk se prostřednictvím nemoci naučí lépe nahlížet na daný problém, lépe ho dokáže vnitřně analyzovat a dobře si uvědomuje, jakou roli hraje třeba psychika při onemocnění. A jak významnou roli má psychika pro ovlivnění různých onemocnění, pro jejich vývoj, pro četné důsledky. V souvislosti s psychikou hraje roli i komunikace psychiky s naším tělem. Stále máme tendenci fyzično a psychiku rozdělovat, to ale nejde, je to až příliš propojené. Musíme si uvědomit, že jakákoli úzkost, strach a podobně – to není jen ta psychika, jde i o určitou chemii, která se odráží ve funkci organismu. V rámci těchto pocitů tělo produkuje látky významně ovlivňující funkci somatickou, ale také opačně somatické onemocnění přes chemii vyvolává naše pocity. Tato propojenost tedy není na úrovni dvou zcela vzájemně oddělených systémů, ale je to systém propojený. V pražské motolské nemocnici jste založil tzv. spinální jednotku. Co přesně je jejím účelem? Spinální jednotka je něco, co jsem strašně rád, že se v péči o pacienty povedlo. Zname- ná totiž důležitý článek v systémovém řešení pro pacienty po úrazech míchy. V České republice péče o tyto pacienty patří k předním v Evropě. Je to oddělení, kam přichází pacienti po poranění nebo jiném poškození míchy, a to hlavně v akutním stadiu, tedy v první fázi, kdy jsou ohroženi i různými komplikacemi: plicními, urologickými, respiračními. Vedle léčby těchto komplikací dominuje právě rehabilitace. V tomto období je důležité také nastavit řešení sociální a psychologické problematiky nemocného. Sdružování pacientů se stejným problémem na jednom místě tak přináší lékařům enormní zkušenosti s péčí o tyto nemocné. Jde o mnohem výhodnější systém, než kdyby nemocní byli rozptýleni po odděleních neurologie, chirurgie a podobně. Spinální jednotka je významným článkem v léčbě nejen proto, aby pacienti přežili, ale – a to je podstatné – aby se vrátili domů a šli třeba do práce. Integrace do společnosti, to je hlavním cílem naší snahy. Je nepochybné, že financovat zdravotní péči na nejvyšší možné úrovni není a nebude možné zajistit z veřejného pojištění. Je třeba hledat jiné zdroje a toto je jeden z těch, který je načase otevřít. Od roku 1999 je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, na lékařské fakultě také přednáší. Je autorem diagnostického a fyzioterapeutického systému Dynamická neuromuskulární stabilizace. Založil jednu ze čtyř spinálních jednotek v republice, konkrétně tu v nemocnici v Praze-Motole. Zajišťuje odbornou péči o špičkové sportovce, umělce, politiky. Je ženatý, má tři děti. Rakovina věc veřejná Léčíte závažné zdravotní stavy. Jak se díváte na ty obyčejné bolesti zad, kterými trpí dnes téměř každý? V konfrontaci s tím, s čím se potkávám dennodenně v nemocnici, se závažnými obtížemi pacientů vstupujícími do rodiny i celého života konkrétního člověka, se na běžné obtíže dívám jako na určitou drobnost, se kterou by si řada lidí měla poradit sama. Je proto důležité, aby medicína nebyla jen v roli opraváře, nestavěla pacienta pouze do pasivní role. Každý za sebe se musí léčby aktivně účastnit, ne jen pasivně přijímat určité medicínské postupy. Fakt, že člověka bolí záda, není výsledkem náhodného úrazu. Tento stav má také ve většině případů zákonité funkční souvislosti. A pacientovi je třeba dát určitý klíč, jak se chovat, jak na sobě pracovat, aby se využi- Může podle vás při financování léčby fungovat více zdrojů, například také komerční připojištění? Po gymnáziu vystudoval na Katedře tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy obor Tělesná výchova – rehabilitace. ČP Zdraví podpořila vznik charitativního kalendáře pro nadaci Své sportovní dresy odložili vedle Mirky Knapkové také Petr Koukal, Michal Broš, Kateřina a Matt Emmonsovi, Ondra Synek, Martin Koukal, Vávra Hradilek, Roman Šebrle, David Svoboda, Ondřej Kratěna, Tomáš Verner, Rostislav Vítek a Václav Krejčík. Mirka Knapková / foto: Pavla Hodková Slovníček pojmů Bohužel ne úplně dobře. Dnes existuje určitá finanční a zdravotní koncepce a někdy je obtížné – i když má konkrétní případ zdravotní logiku – změnit způsob jejího financování. V rehabilitační medicíně je problém, že se dostává spíše těm, kdo ji až tak moc nepotřebují, a tím ji ubírají lidem, pro které je skutečně nezbytná. V praxi to znamená, že například za pacienta po těžké cévní mozkové příhodě, který díky svému postižení má vysoké nároky na ošetřovatelskou i farmakologickou léčbu, dostanu stejně peněz jako za člověka po nekomplikované endoprotéze. Nároky na péči těchto dvou pacientů jsou přitom naprosto odlišné. Pak na rehabilitačních odděleních vzniká tendence starat se hlavně o pacienty, kteří nejsou ošetřovatelsky tak nároční, a závažnější pacienty prostě nepřijímat. Považuji proto za důležité, aby u každého pacienta byla posouzena závažnost jeho funkčního omezení a na tomto základě pak bylo vytvořeno několik kategorií, na které by šly odlišné peníze. To je klíčem k získání motivace přijímat do péče i těžší pa- cienty a uhradit finanční nároky spojené s rehabilitační péčí. Další problém v rehabilitaci spatřuji v nesystémovém řešení financování některých diagnóz, které dominantně vyžadují rehabilitační léčbu. Zatímco u spinálních pacientů je jasně vymezeno, kam a v jakém pořadí jsou přijímáni: nejprve na spondylochirurgické oddělení, následuje spinální jednotka, poté rehabilitační ústavy, a teprve pak jde pacient domů. A ví, že při jakýchkoli pozdějších obtížích může na spinální jednotku opět přijít. Tady tedy funguje systémové financování. U řady diagnóz však tomu tak není. Například lidé po kraniocerebrálních zraněních, cévních mozkových příhodách atd. tento systémový přístup postrádají. Dosažení změny také znamená určitou provázanost a lepší komunikaci mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud by v ČR mělo dojít k nějakému sdružení, tak je to právě u těchto dvou institucí. Systémové řešení státu šetří velké množství peněz. Veškerý výtěžek z prodeje kalendáře bude poukázán na konto nadace RVV. Kalendář můžete zakoupit na www.piklio.cz/pages/kalendar-olympionici. Cena je 389 Kč podpořte s olympioniky dobrou věc podporuje Nenechte se zaskočit RAKOVINOU. Pomáháme Vám ji překonat s pojištěním GENTLEMAN PLUS. www.gentlemanplus.cz Infolinka: +420 841 111 132 Těším se na vaše příběhy! Honza Musil moderátor
Podobné dokumenty
Silniční stromořadí v české krajině
celospolečenská diskuze na toto téma před deseti až patnácti lety. Jakým způsobem byla situace vyřešena, se můžete
dozvědět právě v této kapitole, která byla sepsána ve spolupráci s řadou německýc...
Ze Dvora do panenské Tešnov je národní památkou džungle v P e r u
Kč. Sběratelsky mimořádně cenné
emblémy zaniklých firem a měřicí
přístroje se dostaly až do Brna do
soukromé sbírky p. Ing. Tomáše
Flimela. Je s podivem, že zřejmě
nebyl pořízen zápůjční protokol n...
PrEvENCE JE ZÁkLAD - AVON proti rakovině prsu
■■ nepodceňujte příznaky signalizující onemocnění
Zpravodaj ČPZP 2/2012 - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
Hlavní funkcí zdravotní pojišťovny je udržení či zvyšování kvality a rozsahu zdravotních
služeb pro její klienty a my jsme přesvědčeni, že sloučením se tato funkce ještě více posílí.
Zdravotnická z...
Zásadní otázka - Sonne und Freiheit
V brožuře Centrální informační služby Wismut stojí, že případy budou vyřešeny ve velmi
krátké době. To bylo pro mě jako facka. Tři roky čekali, až můj muž zemřel a pak mi žádost
zamítli. Když zemře...