Čtyři rohy - zásobník otázek

ČTYŘI ROHY
Zdroj: KŘÍŽ, P. Kdo jsem, jaký jsem. Kladno: AISIS 2005, s. 71 -76.
(1, 2, 3, 4, 7)
Hra přinese dětem poznání toho, že hodnoty, preference
a názory různých lidí jsou odlišné a každá má právo na svůj názor. Každý má také právo se svým názorem naložit podle svého,
tedy přiznat ho, hájit ho, nepřiznat ho, schovat se v davu, vystoupit s ním na veřejnost atd.
Skupina: 10 - 30
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Do rohů místnosti umístěte na stěnu tak, aby byla dobře vidět,
velká čísla 1, 2, 3, 4. Učitel řekne dětem vždy jednu otázku se čtyřmi možnostmi a děti se půjdou postavit k tomu číslu, které odpovídá jejich nejpravděpodobnější odpovědi. Na každou otázku jsou
jen čtyři možnosti odpovědí, které nemusí vždy naprosto přesně
vyjadřovat názor dítěte. Řekněte dětem, aby zvolily tu možnost,
která se k nim nejvíce hodí, se kterou nejvíce souhlasí. Žádná z otázek nemá správnou a nesprávnou odpověď, žádná volba nemůže
být lepší nebo horší, všechny možnosti jsou správné. Začněte hru
jednoduchými rozehřívacími otázkami a postupně klaďte otázky
náročnější.
Příloha obsahuje zásobník otázek.
Zhodnocení:
Děti se v jednotlivých rozích setkají s příznivci stejného názoru,
podněcujte debaty v rozích o tom, proč daly přednost právě této volbě. Po každé položené otázce se namátkou vybraných dětí ptejte,
proč si zvolily tuto odpověď. Podněcujte děti k zformulování své
volby.
71
Kdo jsem, jak˘ jsem
Úskalí:
U některých otázek může mít dítě pocit, že se svým názorem
nechce vystoupit například proto, že jeho volbu si zatím nevybral
nikdo ze spolužáků, nebo proto, že zůstane v rohu sám, všichni ostatní budou jinde. Dejte předem dětem možnost neúčastnit se těch
otázek, které jim budou nepříjemné. I to je jejich názor a mají na
něj právo. Tato hra nemusí nutně dávat pravdivý obraz o jednotlivcích. V mnoha případech se děti přikloní k určité odpovědi třeba jen
proto, že se svým názorem nebudou chtít zůstat samy. Více otázek,
než položíte, si děti zodpoví v průběhu hry a po jejím skončení samy v sobě. Pokud se rozhodnete klást dětem otázky, které se budou
týkat jejich osobního prožívání, sebepojetí, serozvoje atd., buďte
vždy připraveni s nimi jejich volby důkladně probrat, vždy však
tak, abyste jim ponechali volnost ve vyjádření, aby se necítily provinile, hloupě nebo trapně. Vždy dětem podávejte pozitivní vazbu,
žádné z nabízených rozhodnutí není absolutně správné, lepší nebo
horší. Mějte na zřeteli, že už zařazení se do určité skupiny má velkou vypovídací hodnotu, není žádoucí děti přimět za každou cenu
ke zdůvodnění svého postoje. Motivujte děti k odpovědím, ale nežádejte je za každou cenu. Děti nesmí mít pocit, že jsou povinny své
rozhodnutí zdůvodnit.
Pomůcky:
Čtvrtky s dobře čitelnými číslicemi 1 – 4.
72
Upraveno z knihy:Belz,H.;Siegrist,M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Portál 2001.