rostlinná buňka a její části

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Moderní biologie
reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Praktické cvičení z biologie C04
ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková
G a SOŠPg Čáslav
PRACOVNÍ LIST K PRAKTICKÉMU CVIČENÍ Z BIOLOGIE C04
TÉMA: Rostlinná buňka a její části
A. Metodický pokyn
Předmět
Třída
Časová náročnost
Forma
Organizace
Cíl
Pomůcky a materiál
Poznámky
cvičení z biologie, seminář z biologie
1. – 4. ročník SŠ
90 min
praktické cvičení
samostatná práce nebo práce ve dvojicích
prohlédnout si rostlinnou buňku a její
části
mikroskop, pomůcky k mikroskopování,
plody ptačího zobu, šípku, pámelníku,
oddenek kosatce, cibule, poděnka
(Tradescantia)
řešení opakovacích úloh je v kapitole
teoretický úvod
B. Teoretický úvod
Typickou součástí rostlinné buňky jsou vakuoly. Vakuoly jsou útvary ohraničené
polopropustnou membránou – tonoplastem. V buňkách dělivých pletiv je několik
menších vakuol, které postupně splývají, takže v dospělých buňkách se většinou
nachází jen jedna centrální vakuola. Centrální vakuoly pak zaujímá až 90% objemu
buňky. Ve vakuolách se uskutečňuje rozklad látek, jsou v nich uloženy zásobní látky,
meziprodukty metabolismu, látky toxické a enzymy. Vakuoly jsou také zásobárnou
vody pro buňku. Vakuoly jsou vyplněny buněčnou šťávou. Jedná se o vodný roztok
organických a anorganických látek, který obsahuje například cukry, bílkoviny,
aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva. V buněčné šťávě
vakuol se vyskytují barviva rozpustná ve vodě. Jedná se o antokyany. Antokyany
zbarvují květy a plody, jsou obsaženy například v listech červeného zelí. Barva
antokyanů se mění podle reakce buněčné šťávy vakuol – kyselé roztoky antokyanů
jsou červené, neutrální roztoky jsou fialové a zásadité roztoky modré. Vakuoly u
buněk bobulí ptačího zobu také obsahují roztoky antokyanů. U nepoškozených
buněk díky nim můžeme pozorovat umístění vakuoly a její membrány. Je-li
koncentrace látek ve vakuole vysoká, tvoří se krystaly. Takovým případem je
například vznik šťavelanu vápenatého při reakci přebytku jedovaté kyseliny šťavelové
s vápenatými ionty. Šťavelan vápenatý se v krystalech nachází i jako inkluze
v protoplastu buněk. V buňkách usychající slupky cibule jsou četné krystaly
šťavelanu vápenatého. V buňkách stonku poděnky (Tradescantia) můžeme
pozorovat jehlicovité krystaly šťavelanu vápenatého (rafidy – dlouhé tenké
zašpičatělé krystaly jehlicovitého tvaru).
Mezi charakteristické organely rostlinných buněk patří plastidy. Plastidy jsou
semiautonomní organely. V buňkách dělivých pletiv se vyskytují ve formě
proplastidů, které se mohou podle světelných podmínek vyvinout v různé typy
plastidů. Při dostatečném osvětlení vznikají chloroplasty, v buňkách bez chlorofylu
leukoplasty, ve stárnoucích buňkách chromoplasty. Chloroplasty a chromoplasty
obsahují pigmenty. Chloroplasty obsahují chlorofyl, vyskytují se v zelených částech
rostlin a jsou fotosynteticky aktivní. Chromoplasty jsou fotosynteticky neaktivní
plastidy. Chromoplasty obsahují žlutá (xantofyly), oranžová a červená barviva
(karoteny). Nachází se v plodech, květech, někdy v kořenech a v podzimním listí
(žloutnutí listí – vznik z chloroplastů rozpadem chlorofylu). Karoteny jsou také
příčinou červeného zbarvení dužniny šípků. Tato barviva se nacházejí
v pentlicovitých chromoplastech oranžové až červené barvy. Leukoplasty
neobsahují žádná barviva, syntetizují a ukládají různé látky. Nejčastějším typem
leukoplastů jsou amyloplasty, které ukládají škrob. Leukoplasty můžeme pozorovat
v buňkách dužniny pámelníku a v buňkách zásobního pletiva oddenku kosatce.
C. Praktické cvičení z biologie č. 3 – návrh protokolu
Praktické cvičení z biologie č. 3
Jméno a příjmení: ______________________________
Škola: ______________________
Protokol č.: ______
Třída: _______ Skupina: _______
Datum: __________
Téma: Rostlinná buňka a její části
Úkoly:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Zhotovte preparát vakuol buněk dužniny plodu ptačího zobu.
Zhotovte preparát chromoplastů oplodí šípku.
Zhotovte preparát leukoplastů buněk dužniny pámelníku.
Zhotovte preparát leukoplastů zásobního pletiva oddenku kosatce.
Zhotovte preparát krystalů šťavelanu vápenatého z buněk slupky cibule.
Zhotovte preparát krystalů šťavelanu vápenatého z buněk stonku poděnky
(Tradescantia).
Pomůcky:
Postup práce:
Vypracování:
Závěr:
Celkové zvětšení:
D. Opakování
1. Jaké funkce mají vakuoly?
2. Jak se mění tvar a velikost vakuol během vývinu rostlinné buňky?
3. Popiš složení buněčné šťávy vakuol.
4. Která barviva se vyskytují v buněčné šťávě vakuol? Které části rostlin zbarvují?
5. Jak se mění barva antokyanů podle reakce buněčné šťávy vakuol?
6. Uveď příklad látky, která při vysoké koncentraci ve vakuole tvoří krystaly. Popiš
reakci, při které vzniká.
7. Co jsou to rafidy? Kde se s nimi setkáme?
8. Uveď barevné fotosynteticky neaktivní plastidy. Která barviva obsahují?
9. V kterých částech rostlin se nachází barevné fotosynteticky neaktivní plastidy?
10. Charakterizuj leukoplasty. Jmenuj nejčastější typ leukoplastů.
E. Použitá literatura
1. Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007.
2. Jurčák, J.: Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin. Třebíč, Nakladatelství Radek
Veselý 2007.
3. Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993.
4. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003.
5. Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998.