Zemědělská botanika_SYSTÉM 01_Archaea a sinice
Transkript
Zemědělská botanika Vít Joza [email protected] Nižší rostliny (Thallobionta) + Archaea Impérium: Archea (syn. Archaebacteria) • objeveny 1977 (C. Woese et G. Fox) • některé biologické vlastnosti (transkripce a translace DNA) podobné Eukaryotům • stavba buněčné membrány (buněčná stěna postrádá peptidoglykan) i DNA zásadně odlišná od Eukaryot i Prokaryot • rozmnožování příčným dělením Impérium: Archea (syn. Archaebacteria) výskyt: často vroucí gejzíry, vroucí sopečné prameny, prostředí s extrémním pH i salinitou • hypertermofilní archea – mohou žít v teplotě > 100 °C – vulkanické vývěry 10.000 m pod hladinou moří – termální prameny vulkanických oblastí) • metanogenní a halofilní archea – anaerobní bažiny – trávicí trakt skotu a termitů – v hlubinných vrtech ropy Impérium: Prokaryota (Bacteria) • • • • • vznik před 3-3,5 mld. let (sedimenty v Africe) buňky většinou malé (1-10 µm) forma: jednotlivé buňky, kolonie, vlákna rozmnožování: a) nepohlavní – pouze dělením b) pohlavní (vzácné) často přísně anaerobní ! Impérium : Prokaryota (Bacteria): stavba buňky buněčná stěna (tvoří ji peptidoglykan) protoplazmatická membrána (kryje protoplast) - vytváří vchlípením enzymatické systémy (výběžky), mesozómy pro dýchání buňky - na membránu zevnitř nasedají ribozómy jádro nahrazeno 1 kruhovou molekulou DNA (= nukleotid: není oddělen od cytoplazmy) u fotoautotrofů: tylakoidy (~ zploštělé měchýřky) Impérium : Prokaryota (Bacteria): stavba buňky Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice nejstarší organismy s fotosyntézou rostlinného typu (fotosyntéza probíhá zpravidla v aerobních podmínkách) autotrofní prokaryotické organismy s jednobuněčnou či vláknitou stélkou Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice nemají jádro, chloroplasty ani mitochondrie nemají bičíky tylakoidy volně prorostlé cytoplazmou Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice dělení buněk příčným zaškrcováním zásobní látka: sinicový škrob často vytvářejí slizovou pochvu (u vláken či kolonií) různé barvy sinic: poměr červeného a modrého pigmentu (pigment druhově typický, ale ovlivněn složením světla a výživou) Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice vysoká fenotypová plasticita (časté ekomorfy) jsou kosmopolitní (často symbionti) u vícebuněčných sinic: fixace plynného dusíku ve specializovaných buňkách (heterocysty) růžencovka (Anabaena flos-aquae) Buchar et al. 1987 Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice rozmnožování: a) přehrádečné dělení (zaškrcování) b) pomocí hormogonií (několikabuněčné části vlákna, oddělované od vlákna mateřského; pohybují se pomalým klouzavým pohybem) Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice před 2 mld. let dominantní organismy první geol. doklady již před > 4 mld. let (prahory - archaikum) Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice specifické struktury: 1. aerotopy 2. heterocysty 3. artrospory Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice specifické struktury: 1. aerotopy – agregáty tzv. plynových vezikulů v sinicích vodního květu (jediné známé plynem naplněné struktury v živých buňkách, válcovitý tvar; cf. plynné vakuoly) nadlehčují ve vodě Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice specifické struktury: 2. heterocysty – tlustostěnné buňky s průzračným obsahem, probíhá v nich fixace plynného dusíku (enzym nitrogenáza); fungují v období s deficitem dusíku v prostředí Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice specifické struktury: 3. artrospory (trvalé spory, akinety) – zásobárny živin, silná buněčná stěna; důležité pro přežití v nepříznivých podmínkách Říše: Prokaryota (Bacteria): systém • ve sladkých vodách, v půdě a v brakických vodách žije asi 111 rodů a 1.000 druhů sinic oddělení: Cyanophyta (syn. Cyanobacteria) – sinice třída: Cyanophyceae – sinice řád: Chroococcales Oscillatoriales Chamaesiphonales Nostocales Stigonematales Říše: Prokaryota (Bacteria): systém třída: Cyanophyceae – sinice řád: • • Chroococcales jednobuněčné sinice, žijící jednotlivě či v koloniích heterocysty a artrospory chybějí Mikrocystis spp. – vodní květ ve sladkých vodách Gleocapsa spp. Chamaesiphon spp. – porůstají povrch substrátů v tekoucích vodách Říše: Prokaryota (Bacteria): systém třída: Cyanophyceae – sinice řád: Oscillatoriales • • heterocysty a artrospory chybějí rozmnožování hormogoniemi Planktothrix (Oscillatoria) rubescens – vytváří červený vodní květ v severských jezerech Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice řád: Nostocales Nostoc spp. – rostou na dně mělkých tůní, na vlhké zemi – žluté či olivově zelené slizovité kolonie Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice třída: Cyanophycae – sinice řád: Nostocales Anabaena spp. Calothrix spp. – přímá či šroubovitá vlákna obklopená řídkým slizem – A. flos-aquae hojná v rybnících; toxický druh Prokaryota: oddělení: Cyanophyta - sinice Nostocales třída: Cyanophycae – sinice Chroococcales Chroococcales Význam sinic • vazba dusíku do amonných solí zúrodňování rýžových polí (Indie), zrání léčivých bahen apod. • vysoký obsah proteinů v sušině (většinou 60-70 %) biotechnologie Arthrospira (= Spirulina): potrava pro rekonvalescenty, zdroj vitamínů a karotenu aj. (Japonsko) potravinářská barviva (fykobiliny) lékařství: fluorescence barviv fykobilinů (náhrada radionuklidů při sledování metabolických procesů) Význam sinic • vodní květ (předstupněm je mu „vegetační zákal“ – opticky homogenní suspenze) • evoluční biologie: endosymbiotická teorie (ribozomální RNA) Význam sinic • symbiotické organismy (Nostoc, Gleocapsa, Chroococcus aj.) lichenizované houby (8 % ze 17.000 druhů lišejníků) • účast při vzniku některých karbonátových hornin (travertiny; porušení chemické rovnováhy odběrem CO2: Ca2+ + 2(HCO3)1- => CaCO3 + H2O + CO2 ) Vodní květ toxiny sinic (cyanotoxiny): látky sekundárního metabolismu (tj. nejsou využívány pro primární metabolismus organismu) ve srovnání s ostatními přírodními toxiny jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, ale méně toxické než bakteriální toxiny produkce velkého množství toxických látek nejnebezpečnější jsou anatoxiny (Anabaena flos-aquae) Vodní květ rozvoj vodního květu ~ stupni eutrofizace vody; toxicita má ale nahodilý charakter (vyskytuje se jen u některých populací) problémy při technickém, rybářském a zejména vodohospodářském využití + teratogenní účinky !! u nás v letních měsících: Microcystis aeruginosa Aphanizomenon flos-aquae Anabaena spp. doporučená studijní literatura • Kalina T. (1998): Systém a vývoj sinic a řas. – Karolinum, Praha. 166 p. • Kalina T. et Váňa J. (2005): Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, Praha. 608 p. • Svrček M., Kalina T., Smola J., Urban Z. et Váňa J. (1976): Klíč k určování bezcévných rostlin. Stát. Pedag. Nakl., Praha. 580 p. • http://www.sci.muni.cz/ptacek/CYTOLOGIE6.htm • http://www.sinicearasy.cz/pages/pokr/sinice • http://algologie.upol.cz/files/system/Sinice.pdf • http://www.sinice.cz/temp/publ/kap1vks.pdf • Koukolík F. et Koubský P. (1998): Šimpanz a vesmír. – Vyšehrad, Praha. 183 p. [p. 96-100] • Buchar J., Drobník J., Hadač E., Janko J., Květ J., Lellák J. et Roček Z. (1987): Život. – Mladá fronta, Praha. 490 p. • Kincl L. et al. (1997): Biologie rostlin. Fortuna, Praha. 112 p. Děkuji za pozornost
Podobné dokumenty
Prokaryotní organismy - maturitní otázka z biologie
jednobuněčné nebo vytvářejí jednoduchá či rozvětvená vlákna – kolonie
ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY – příručka pro učitele
Žáci nejprve sami vyplní do pracovních listů, poté zkontrolují výsledek na tabuli.
Po kliknutí na se zobrazí výsledek.
Pokud je třeba úkol na tabuli zopakovat, zmáčkneme klávesnici F5.
118. Sinice Obtížnost - Praktický průvodce mikrosvětem I.
Sinice jsou prokaryotické organismy – čili organismy příbuzné bakteriím. Buňky sinic se vyskytují jednotlivě, častěji tvoří
kolonie tvaru shluků nebo vláken, nejčastěji jsou modrozeleně zbarvené. F...
Sinice \(cyanobakterie\) několika studánek v okolí Brna
Cílem výzkumu nebylo posoudit kvalitu vody studánek (ve smyslu jejich
použitelnosti jako vody pitné) a nebyl prováděn ani mikrobiologický rozbor.
1. Studánka U památníku letců se nachází v bukovém ...
Mitóza, meióza a buněčný cyklus
• centromery se
rozdělí
• sesterské chromatidy
(jednochromatidové
chromozómy) jsou
zkracujícími se
mikrotubuly dělicího
vřeténka taženy
k opačným koncům