2/2012 - Hornické listy
Transkript
2/2012 - Hornické listy
HORNICKÉ listy časopis zaměstnanců Skupiny SD ročník XX. číslo 2 ZLATÝ PERMON POTŘETÍ PRO SD – DNT editorial Milí čtenáři, už potřetí přibude na sošce Zlatého Permona od akademického sochaře Michala Moravce mosazný štítek s logem SD – DNT. V letech 2008, 2009 a 2011 nenašly DNT v kategorii hornická činnost prováděná povrchovým způsobem přemožitele a staly se nejlepšími v oblasti bezpečnosti práce v českém hornictví. Radostné události – slavnostnímu předání prestižní ceny Zlatý Permon – se věnujeme v rubrice Hlavní téma. O tom, že heslo Bezpečnost práce je naše priorita není v případě Severočeských dolů pouhou frází, se dočtete také v článku Počty pracovních úrazů u nás nerostou. Všem, kteří se zasloužili na obou našich těžebních lokalitách o vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti a hygieny práce, upřímně gratulujeme. Věřím, že vás zaujmou také další pravidelné rubriky. V Severočeských dolech pracuje řada činorodých a šikovných lidí. S jedním z nich, řidičem rýpadla Mirkem Bednaříkem, se seznámíte v rubrice Profil. Pokračujeme také v mapování velkostrojů nasazených v SD. Tentokrát představujeme nejvýkonnější tuzemský zakladač ZP 10 000/Z 81 a jeho úžasnou posádku. Protože na jaře jsou naše rekultivace nejhezčí, nemohou stát stranou našeho zájmu. V aktuálním čísle najdete informace o dlouhodobé spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze při obnovování funkcí krajiny po těžbě na Tušimicku. A co říkáte vyvěšení čtyřiceti ptačích budek na tamější výsypce Merkur? Milí čtenáři, máj patří mezi nejkrásnější měsíce. Přeji vám krásné voňavé jaro a koncem června se těším na další shledání nad stránkami nových Hornických listů. Tomáš Vrba šéfredaktor obsah 3 slovo ředitele Jiří Postolka 4 hlavní téma Zlatý Permon pro DNT strana 4 6 aktuality Předseda dozorčí rady SD a.s. navštívil DB Zkrápění v DB jede opět naplno Známe letošní Čézary Přemístění uhelných odtahů v DB Jak se probouzel březenský drak 12 svět dolů Fárali jsme s generálním ředitelem Počty pracovních úrazů v SD nerostou Revize TC 2 na 2. skrývkovém řezu lomu Libouš 18 pracovní den Velikonoční noční směna na odstavené porubní frontě DNT strana 18 20 profil Mirek Bednařík 22 velkostroje pro povrchové dobývání ZP 10 000/Z 81 26 informace Jak se daří obnovovat funkce krajiny na Tušimicku Neobvyklé cvičení hasičů DNT O účinnějších uhelných elektrárnách v Ženevě 30 naši zaměstnanci Ohlédnutí Oty Tomana strana 20 33 pomáháme Základní škola Duhová cesta v Chomutově 34 hornické tradice 36 z míst kde žijeme Březno včera, dnes a zítra Na zkušené v Porýní, Limbursku a EP 40 z odborů Jaroslav Vrba strana 34 41 sport 42 tip na výlet Skanzen Veselý kopec HORNICKÉ listy 2/2012 časopis zaměstnanců Skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2012: 30. 4. 2012 UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2012: 25. 6. 2012. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s. Příslušnost k velké a silné energetické skupině je výhodou, kterou musíme maximálně využít. Milé kolegyně a milí kolegové, je tradicí Hornických listů, že finanční ředitel vždy na jaře nového roku shrnuje ekonomické výsledky roku uplynulého a hodnotí, čeho se podařilo dosáhnout a jaké nové úkoly před námi stojí. Této tradice chci využít i já, a to přesto, že hodnotím rok, který se uzavřel dva měsíce před mým příchodem do společnosti Severočeské doly a. s., kde jsem od 1. března letošního roku převzal vedení finančního úseku. Možná právě proto, že jsem průběh roku 2011 v Severočeských dolech sledoval z pozice mateřské společnosti ČEZ, dokážu objektivně ocenit úspěšné zvládnutí všech problémů a naplnění cílů, které byly vytyčeny akcionářem a vedením společnosti. Severočeské doly a. s. uzavřely rok 2011 jako největší hnědouhelná těžební společnost s uspokojivou mírou zisku, dobrou finanční pozicí a korektními vztahy se zaměstnanci a zákazníky. Rok 2011 byl rokem rekordní těžby na obou lokalitách. Odbytová těžba uhlí přesáhla 25,1 mil. t, a na DNT i DB to znamenalo nejvyšší dosaženou těžbu za dobu existence společnosti. Rekordní těžba přispěla k vysoké úrovni tržeb, které přesáhly 10,8 mld. Kč a sledovaný ukazatel provozního zisku před odpisy (EBITDA) se přiblížil k hodnotě 4,8 mld. Kč. V průběhu roku se rovněž dařilo udržet pod kontrolou provozní náklady (tzv. OPEX). Čistý zisk společnosti tak díky vysokým tržbám na straně jedné a dobré kontrole nákladů na straně druhé překonal 2,5 mld. Kč. Významným momentem roku 2011 bylo zprovoznění nového rýpadla KK 1 300/K 111 na Dolech Bílina. Tato investice s hodnotou 1,7 mld. Kč přitáhla i velkou mediální pozornost. Celkové investiční výdaje společnosti pak za celý rok dosáhly 4,3 mld. Kč. Severočeské doly a. s. jsou ale také společností, která se právě nachází v citlivém období významných investic, v prostředí růstu cen vstupů a složité právní regulace evropského energetického trhu. Obhájit naši současnou pozici znamená neusnout na vavřínech, ale hledat nová řešení a nové postupy. Čerpat musíme z vlastních zkušeností, ale i ze zkušeností a příležitostí, které nám nabízí zázemí Skupiny ČEZ. Příslušnost k velké a silné energetické skupině je výhodou, kterou musíme maximálně využít. Z dobrých ekonomických výsledků společnosti přitom netěží pouze její vlastník, obchodní partneři a zaměstnanci. Právě dobrá ekonomická kondice vytváří předpoklady k zodpovědnému přístupu k ochraně a obnově životního prostředí a zahlazení následků těžební činnosti. Na rekultivace a péči o krajinu jsme jen v loňském roce vydali přes 0,5 mld. Kč. Projekty „Pomáháme“ a „Kraj s lepší vyhlídkou“ a desítky milionů, kterými společnost v minulém roce podpořila sociální, kulturní, zdravotnická a školská zařízení v regionu potvrzují, že společenská odpovědnost je nám vlastní. Pohled na dosažené ekonomické výsledky ukazuje, že rok 2011 byl pro naši společnost i celou Skupinu SD velmi úspěšným. Pokud však budeme chtít rok 2012 společně uzavírat se stejným uspokojením a hrdostí, čeká nás letos hodně práce. Naším cílem zůstává dlouhodobé zvyšování hodnoty firmy a udržení finanční stability. Cesta k tomu vede přes pečlivé zvažování výdajů a hledání cest k maximální vnitřní efektivnosti. To ostatně vyplývá i ze stabilizačního projektu Skupiny ČEZ „NOVÁ VIZE“, jehož součástí je např. zapojení Severočeských dolů a. s. do projektu Design-to-cost pro optimalizaci investičních výdajů. Chceme za „rozumné“ peníze pořizovat jen to, co opravdu potřebujeme. Jak úspěšně zvládneme rok 2012 a jak dobře využijeme potenciál dosavadních úspěchů a příležitostí, které nám přináší členství ve Skupině ČEZ, záleží na nás všech. Držím nám palce. Zdař Bůh! Jiří Postolka místopředseda představenstva a finanční ředitel 2/3 slovo ředitele hlavní téma DNT JIŽ POTŘETÍ ZÍSKALY ZLATÉHO PERMONA – SYMBOL VYNIKAJÍCÍ ÚROVNĚ BEZPEČNOSTI Ti, kteří se nejvíce zasloužili o získání Zlatého Permona 2011: (zleva) Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT; Petr Kašper, předák směny na PÚ ÚDUT; Vlastimil Myška, předák směny PÚ skrývka; Miloslav Kuba, vedoucí PÚ; Marek Herčzík, inspektor BHP a PO; Miloslav Šimek, vedoucí úseku ÚDUT; Miroslav Svoboda, předák strojní údržby PÚ LOM a Milan Novotný, závodní lomů SD HORNICKÉ listy 2/2012 1 2 3 Zlatý Permon – cena za bezpečnost v hornictví Již deset let se cena v několika kategoriích, vždy za uplynulý kalendářní rok, uděluje subjektům podléhajícím dozoru státní báňské správy jako projev uznání za dosažení vynikajících výsledků v oblasti bezpečnosti práce. Ocenění se týká subjektů, v jejichž čele stojí závodní dolu, závodní lomu, anebo jim na roveň postavený vedoucí pracovník. Za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce a provozu za rok 2011 propůjčil Český báňský úřad putovní cenu Zlatý Permon v pěti soutěžních kategoriích těmto subjektům: I. kategorie – hornická činnost prováděná hlubinným způsobem – hlubinný důl: ALPEX, P.B.G, Sp. Z o.o. II. kategorie – hornická činnost prováděná povrchovým způsobem – uhelný lom: SD – DNT III. kategorie – hornická činnost prováděná povrchovým způsobem – lom, těžba písku nebo štěrkopísku: Českomoravský cement, a. s. nástupnická společnost IV. kategorie – činnost prováděná hornickým způsobem, včetně těžby nafty (subjekt nad 51 zaměstnanců): MND a. s. V. kategorie – hornická činnost prováděná hornickým způsobem (subjekt do 50 zaměstnanců): Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., divize Těžba, sekce Kamenolom. Všechny oceněné subjekty představovaly v roce 2011 to nejlepší v oblasti bezpečnosti práce v českém hornictví. 18. duben, Informační centrum SD: slavnostní předání Zlatého Permona pro DNT Zatímco v minulých ročnících probíhalo předání cen v pražském sídle Českého báňského úřadu, letos přináší ceny vítězům jednotlivých kategorií předseda úřadu Ivo Pěgřímek se svým doprovodem. Místem předání Zlatého Permona pro DNT se stalo Informační centrum v chomutovském sídle SD. Slavnostnímu aktu, jehož organizace se ujal úsek strategie a komunikace pod vedením ředitele Vladimíra Budinského, byl přítomen také primátor města Chomutova Jan Mareš. V soutěži bodovaly DNT od roku 2008 už třikrát, tj. od roku vytvoření útvaru výrobního ředitele, kde veškerou agendu oblasti bezpečnosti práce zastřešuje závodní lomů SD Milan Novotný. Řekl nám: „Statistika počtu registrovaných úrazů v DNT tuto pozitivní skutečnost potvrzuje. Stačí porovnat například počet registrovaných úrazů v roce 2006 (celkem 21) s loňským rokem, kdy bylo dohromady za provozy skrývky a lom 14 registrovaných úrazů. Ani v jednom případě nebylo příčinou vzniku pracovního úrazu porušení předpisů ze strany zaměstnavatele, ale selhání lidského faktoru či nedostatečně odhadnuté riziko. Kromě počtu úrazů hodnotící komise soutěže porovnávala počty zameškaných směn z důvodu evidovaných úrazů nebo počet mimořádných událostí podléhajících ohlášení státní báňské správě. Také v těchto kritériích DNT obstály a zaslouženě už potřetí získaly putovní cenu Zlatého Permona.“ text: Tomáš Vrba, foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla 1 Jako jednotlivec významně se podílející na vynikajících výsledcích bezpečnosti práce byl předsedou ČBÚ Ivem Pěgřímkem vyznamenán Miloslav Šimek, vedoucí provozního úseku úprava a drtírna uhlí DNT. 2 Hodnotu Zlatého Permona ocenil i chomutovský primátor Jan Mareš. 3 Nechyběl přípitek na současné a budoucí úspěchy v oblasti bezpečnosti v hornictví, (zleva) Vladimír Budinský, Ivan Lapin a Ivo Pěgřímek. 4/5 Lom Libouš – DNT má za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce v roce 2011 Zlatého Permona. Prestižní cena za bezpečnost v hornictví je udělována od roku 2002 subjektům podléhajícím dozoru státní báňské správy. Zřizovateli soutěže jsou Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků v hornictví a Odborový svaz Stavba ČR. Během desetileté historie soutěže se jedná už o třetí vítězství DNT (2008, 2009 a 2011). Cenu předal 18. dubna v Informačním centru Severočeských dolů generálnímu řediteli Ivanu Lapinovi předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek. Slavnostnímu vyhlášení výsledků kategorie hornická činnost prováděná povrchovým způsobem – uhelný lom byli přítomni členové představenstva, závodní lomů SD Milan Novotný, ředitel pro výrobu DNT Pavel Smatana a inspektoři BPH a PO z DNT. Potěšující bylo, že na druhém místě se umístil lom Bílina. aktuality SD – 1. strojírenská dokončila rekonstrukci zauhlování Elektrárny Tisová Na konci dubna, po dvou měsících zkušebního provozu, úspěšně ukončila dceřiná společnost SD – 1. strojírenská významnou zakázku realizovanou mimo Skupinu SD: rekonstrukci zauhlování Elektrárny Tisová. Práce na zprovoznění dlouhodobě nepoužívané dopravní cesty paliva z příjmového podzemního hlubinného zásobníku až do kotelny či skládky paliva probíhaly ve dvou etapách od 1. července 2011 do 1. března 2012. Západočeská elektrárna zajišťuje kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Zauhlování hlubinného zásobníku a drážní přeprava je od začátku letošního roku v kompetenci SD – Kolejová doprava. Palivo přivážené vagony se zde ukládá do rekonstruovaného hlubinného zásobníku, odkud je vyhrnováno čtyřmi vyhrnovacími vozy a pásovými dopravníky distribuováno přímo do elektrárenské kotelny, nebo na skládku paliva. Všechny rekonstruované celky byly navrženy tak, aby minimalizovaly tvorbu nálepů z dopravovaného materiálu. Předseda dozorčí rady navštívil DB Necelý měsíc po svém jmenování předsedou dozorčí rady SD Tomáš Indra fáral na Dolech Bílina. Při zevrubné prohlídce těžby a úpravy bílinského uhlí byl doprovázen Vladimírem Budinským, ředitelem strategie a komunikace, a Jiřím Nerudou, výrobním ředitelem SD. Seznámení s jedním z nejhlubších evropských hnědouhelných lomů začalo na obligátním místě – vyhlídce Jižní svahy, odkud je dokonalý přehled o aktuálním stavu v lomu, ale také o situaci v předpolí. Tomáš Indra se seznámil s budoucím postupem lomu a snahou o konečnou korekci limitu těžby tak, aby lom Bílina mohl zásobovat nejen právě budovaný nadkritický zdroj o výkonu 660 MWe sousední Elektrárny Ledvice až do roku 2050. Exkurze Tomáš Indra a Stanislav Razák v kabině rýpadla KU 300.40/K 102. pokračovala mimo jiné zastávkou u rýpadla KU 300.40/K 102 v uhelném řezu. Vedoucí řidič Stanislav Razák přiblížil zajímavosti svého stroje. Fárání na DB pokračovalo na Radovesické výsypce. „Severočeské doly vnímám jako jeden z nejvýznamnějších podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji. Úspěšné fungování SD je v zájmu obyvatel kraje. Přesvědčil jsem se o profesionálním přístupu k těžbě, rekultivacím a k ochraně životního prostředí. Je mi známa společenská odpovědnost SD, podpora rozvoje sousedních měst a obcí. Počítám, že brzy navštívím také druhou těžební lokalitu – DNT,“ uvedl předseda dozorčí rady Tomáš Indra. Zkrápění v DB jede opět naplno Jakmile se venkovní teplota ustálila v hodnotách nad bodem mrazu, byl v ledvické úpravně zprovozněn systém zkrápění. Letos všech 500 trysek osazených na 150 zkrápěcích rampách začalo účinně omezovat prašnost, a to po celé trase uhlí úpravnou, tj. od hlubinných zásobníků až po drobný prodej a skládku mouru, už 28. března. Zkrápění přesypů pásových dopravníků uhelných odtahů se přidalo 16. dubna. Důlní komunikace opět zaplnila celá flotila kropících cisteren. Boji proti prachu je v DB tradičně věnována velká pozornost. Známe letošní Čézary GŘ Ivan Lapin předal letošním Čézarům diplomy (zleva: Marta Šedivá, Leopold Zelenka a Antonín Poborský). Jména tří držitelů prestižního ocenění Čézar 2012 ze Skupiny SD už nejsou tajemstvím. 27. března převzali od generálního ředitele SD Ivana Lapina diplomy „Čézar 2012“. V květnu pojedou spolu s dalšími nejlepšími zaměstnanci celé Skupiny ČEZ na tradiční Víkend Čézarů, tentokrát do Českého Krumlova. Leopold Zelenka, technik PM elektro, odbor péče o majetek DNT, Marta Šedivá, vedoucí laboratoře DB, odbor řízení a kontroly jakosti a Antonín Poborský, vedoucí úseku přepravy z SD – Autodoprava, se mohou letos radovat ze získání ceny Čézar. Tradiční ocenění nejlepších zaměstnanců Skupiny ČEZ se uděluje od roku 2005. Každoročně se vybírá z téměř 30 tisíc lidí Skupiny ČEZ zhruba čtyřicet těch, kteří dosáhli výjimečných pracovních výsledků. Pravidelně se mezi nimi objevují také zástupci SD. Letos jim bude cena předána na tradičním Víkendu Čézarů 18. – 20. května v nádherném Českém Krumlově. Oceněným zaměstnancům upřímně gratulujeme. Letošní Čézary z SD čtenářům představíme důkladněji v příštím čísle Hornických listů. text a foto: Tomáš Vrba Od 1. března 2012 byl jmenován finančním ředitelem SD Jiří Postolka, který je zároveň místopředsedou představenstva SD. Dosavadní finanční ředitel Jiří Zahradník přešel na pozici ředitele úseku správa. Nově zřízený úsek správa je tvořen odborem informačních technologií, odborem vnitřního auditu a odborem majetkových účastí. Od 1. dubna 2012 došlo ke sloučení úseku nákup s úsekem obchodním. Ředitelem rozšířeného úseku obchod byl jmenován Jan Kalina. Dalším úsekem v organizační struktuře SD je od 1. dubna úsek strategie a komunikace, vedený ředitelem Vladimírem Budinským, který se zároveň stal členem představenstva SD. Představenstvo SD je sedmičlenné: Ivan Lapin, předseda, Jiří Postolka, místopředseda; členové: Vladimír Budinský, Miroslav Eis, Jan Kalina, Jiří Neruda a Jiří Zahradník. Organizační struktura SD se skládá z osmi úseků: úsek GŘ, úsek strategie a komunikace, úsek finanční, úsek správa, úsek výrobní, úsek technický, úsek obchodní a úsek personální. K 1. dubnu došlo také k některým změnám v čele dceřiných společností Skupiny SD, kdy ředitelem společnosti Prodeco byl jmenován Petr Vorlíček a řízením SD – Komes pak pověřen Pavel Vaňas. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2012: leden až duben Počet evidovaných úrazů 2012 2011 DB 24 27 DNT 25 Správa a.s. SD celkem Rozdíl Počet úrazů se záznamem Rozdíl 2012 2011 -3 8 7 1 21 4 12 7 5 0 1 -1 0 1 -1 49 49 0 20 15 5 Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce. 6/7 PERSONÁLNÍ ZMĚNY VE SKUPINĚ SD aktuality SD – KOMES PRODAL VÝŠKOVOU BUDOVU Dceřiné společnosti SD – Komes, a. s. se podařilo prodat třetí nejvyšší administrativní budovu v ČR. Pětadvacetipatrová, 96 metrů vysoká budova v centru Mostu se začala stavět v 70. letech, dokončena byla v roce 1984 a sloužila jako reprezentativní sídlo tehdejšího ředitelství koncernu SHD – Severočeských hnědouhelných dolů. Po rozpadu SHD se proměnila v nájemní kancelářskou budovu. Od 30. března se stala majitelem třetí nejvyšší výškové budovy (v žebříčku ji předstihly dva mrakodrapy na pražské Pankráci) firma SaS ENERGO. KU 800.8/K 77 je připraveno na přílet čápů PĚTILETÝ BŘEZENSKÝ ŽELEZNIČNÍ TUNEL Nejdelší železniční tunel v Česku si 1. dubna připomněl pět let provozu. Březenský tunel se nachází na trati Žatec – Chomutov, kde byl vybudován jako součást sedmikilometrové přeložky trati u Března. Se svými 1 758 metry se stal nejdelším tuzemským železničním tunelem, když připravil o rekord jen o pár metrů kratší Špičácký tunel na Šumavě z roku 1878. O svůj primát by však měl brzy přijít. Už v roce 2015 má být dokončen tunel na železničním koridoru Praha – Cheb, a to v úseku mezi Plzní a Rokycany, jehož délka podle plánů čítá čtyři kilometry. Neobvyklý domov pro čápy je připraven na rameni protizávaží vysloužilého rýpadla KU 800.8/K 77 odstaveného na montážním místě v Březně. Už loni na podzim sem bylo do výšky 52 metrů jeřábem usazeno speciálně vyrobené čapí hnízdo (kovová konstrukce vystlaná větvemi). Letos v březnu pak na doporučení ornitologa chomutovského zooparku bylo postříkáno vápnem. Tento postup by měl u čápů vyvolat pocit, že v hnízdě je trus a bylo tudíž už v minulosti použito pro vyvedení mladých. Nevšedního úkolu se ujal mechanik Jaroslav Podlaha, do jehož pracovní náplně odstavený rekordman patřil až do konce roku 2010, kdy definitivně ukončil svůj provoz na tušimické skrývce. Jaroslav Podlaha za asistence objektivů fotografů bravurně vyběhl všechny schody až k otočnému jeřábu umístěnému na nejvyšším místě rýpadla – na rameni protizávaží. Horní úroveň sloupu jeřábu je ve výšce 52 m. Přípravě hnízda pro uhnízdění čápů byl přítomen také ornitolog Petr Hora. Podle tohoto odborníka je rýpadlo dostatečně vysoké, aby se mohlo stát čapím Mechanik Jaroslav Podlaha ve výšce 52 metrů připravil čápům uhnízdění. Úpravám byl přítomen ornitolog z chomutovského zooparku Petr Hora. domovem. Čápi mají rádi otevřenou krajinu a vodní plochy. To vše se v okolí industriální památky KU 800.8/K 77 nachází. Všichni aktéři odvážné výškové operace věří, že si čápi hnízdo vyhlídnou a odchovají zde mladé. text a foto: Tomáš Vrba Zajímavý pohled se naskytl v dubnu na kolesová rýpadla K 10 000/K 74 a KK 1 300/K 111 na bílinské skrývce. Během báňské přípravy dalšího skrývkového řezu a rozšiřování těžby do Severních svahů těžily oba velkostroje v těsném sousedství. Rýpadla spojuje nejen dodavatel – Prodeco (dříve Vítkovice), ale také řada výjimečných parametrů. K 10 000/K 74 je od roku 1978 největším v tuzemsku vyrobeným a používaným rýpadlem výkonnostního technologického celku TC 3 (teoretický výkon 10 000 m3 sypané zeminy za hodinu, hmotnost 6 088 t). Nejnovějším českým rýpadlem pro TC 2 uvedeným do provozu vloni je KK 1 300/K 111 (teoretický výkon 5 500 m3/h, hmotnost 4 977 t). Setkání gigantů V tušimické drtírně přibudou další samočinná hasicí zařízení Objekty hnědouhelných třídíren a drtíren jsou z hlediska požární ochrany specifické, neboť se zde v uzavřených prostorách vyskytuje množství uhelného prachu. Navíc se jedná o pro provoz povrchového dolu strategické místo, kterým prochází veškerá uhelná produkce určená elektrárnám. V ústřední drtírně uhlí v Tušimicích neustále usilují o zlepšení požární ochrany. Loni zde instalovali na části dopravních cest pásových dopravníků speciální systém MicroDrop® a tři větve linek elektrické požární signalizace. Letos by rádi tato zařízení protivýbuchové a požární ochrany rozšířili do dalších objektů drtírny. Samočinné vodní hasicí zařízení MicroDrop® tvoří speciální přesné sprchovací trysky v tlakovém rozsahu od 4 do 12,5 barů a patří mezi nízkotlaká hasicí vodní zařízení. Slouží k oddělení požárních zón na samostatné celky. V případě poplachu se systém aktivuje a spustí ventil příslušné zóny, kde byly indikovány plameny. Ventilová stanice otevírá přívod hasicí vody k tryskám. Hašení zóny probíhá do doby, než je ručně uzavřeno obsluhou. Oddělení požárních zón na samostatné požární úseky přispívá k minimalizaci škod a brání přenosu požáru do dalších částí objektů drtírny. Po rozšíření počtů samočinného hasicího zařízení budou chráněny pásové dopravníky směřující od povrchových zásobníků přes rozdělovací stanice až po nakládací zásobníky tušimické drtírny. Přemístění uhelných odtahů v DB Směnový mechanik Milan Huml ukazuje trysku jednoho z hasicích zařízení. Přeložka uhelných odtahů na úbočí Jižních svahů probíhá po etapách, aby nebyl omezen jejich provoz. První nově situovaný odtah byl zprovozněn loni v listopadu. Teď probíhají intenzivní práce na přeložení dalších dvou odtahů. Remontáž a přemístění stávající DPD šíře 1 200 a 1 600 mm, včetně transportu poháněcích stanic, realizují dceřiné společnosti Prodeco a SD – Rekultivace. Součástí rozsáhlé investiční akce je také dodávka nových středních dílů DPD a elektrorozvoden, i se související kabeláží řízení. Se zprovozněním nových tras DPD se počítá do konce letošního roku. Díky přemístění uhelných odtahů bude možné zkapacitnit vnitřní výsypku. 8/9 aktuality aktuality Začala veřejná jednání o závěrečné korekci limitu těžby pro DB Mezi dlouhodobé strategické záměry Severočeských dolů patří konečná korekce limitu těžby pro lokalitu Bílina, která by umožnila odtěžit zhruba 100 milionů tun nejkvalitnějšího nízkosirnatého uhlí vhodného pro teplárenství, ale i pro nový, právě budovaný nadkritický zdroj Elektrárny Ledvice. Svůj záměr představili zástupci SD 16. dubna zastupitelům sousední obce Mariánské Radčice. Severočeské doly zahájily dlouhotrvající legislativní proces, který by umožnil korekci limitů těžby pro lom Bílina. Jedná se o technickou korekci, nikoliv o prolomení limitů těžby z roku 1991. Postupu lomu Bílina nebrání žádné lidské obydlí. V rámci schváleného povolení hornické činnosti bude v lomu Bílina probíhat těžba minimálně do roku 2030. Díky dlouhodobé perspektivě mohla být postupně obnovena dobývací technika a realizována účinná ekologická opatření. Závěrečná korekce limitu by umožnila dotěžit zhruba 100 milionů tun uhlí vhodného pro teplárny a pro nový nadkritický zdroj o výkonu 660 MWe sousední Elektrárny Ledvice. Strategické cíle lomu Bílina na zastupitelstvu v Mariánských Radčicích představila delegace SD ve složení: Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace, Miroslav Eis, technický ředitel, a Antonín Vincenc, vedoucí odboru investic a technického rozvoje. Prezentovala a diskutovala stav výstavby ochranných opatření eliminujících vliv dobývacích provozů na život obyvatel obce Mariánské Radčice. S jejich realizací se začalo v dostatečném předstihu před přiblížením budoucí těžební linie. Dokončena již byla ochranná zelená stěna tvořená nosnou ocelovou konstrukcí. Mezi další ochranná opatření bude patřit retenční nádrž na severovýchodním okraji obce, která bude plnit funkci nejen ekologickou, ale také krajinotvornou. text a foto: Tomáš Vrba Filmová premiéra v Chomutově Produkce: SD a. s., Hlavní role: KK 1 300 a Pepa „Kabát“ Vojtek HORNICKÉ listy 2/2012 Slavnostní premiéra zábavného dokumentu o rýpadle KK 1 300/K 111, nejnovějším velkostroji bílinské skrývky, se uskutečnila 5. března v chomutovském kině Svět. Přítomen byl také hlavní protagonista filmu – slavný rocker Pepa Vojtek. O natáčení filmu, které probíhalo na DB během loňského podzimu, jsme na stránkách Hornických listů již informovali. I když je film určen zejména malým návštěvníkům Informačního centra SD, své první představení širokému spektru diváků si odbyl ve skutečném kině. Premiéra byla spojena s besedou tvůrců – kameramanem a režisérem Jaroslavem Voborným a zpěvákem Pepou Vojtkem. Bonusem k předvedenému filmu byla veselá prezentace příhod z natáčení. Frontman skupiny Kabát navíc přidal několik písní z muzikálů, ve kterých právě účinkuje. Celý program připravila a moderovala Renata Malíková, specialistka úseku strategie a komunikace. Mohutný aplaus zaplněného sálu byl neklamným signálem, že se dílo podařilo. Film můžete vidět v Informačním centru SD v Chomutově (www.infocentrumsdas.cz). Podle pranostiky vylézají na svatého Jiří hadi a štíři. V sobotu 28. dubna se k nim přidal ještě březenský drak Severus. Tak byl pokřtěn vysloužilý rekordman tušimické skrývky – kolesové rýpadlo KU 800.8/K 77. O jeho probuzení se přesvědčilo přes 1 500 návštěvníků, převážně rodin s dětmi, kteří zde strávili odpoledne plné her a soutěží. Nechybělo ani opékání buřtů, nebo facepainting (u dětí tolik populární malování na obličej). V permanentním obležení zvídavých dětí byli také členové hasičského záchranného sboru DNT, kteří zde představovali svoji techniku. Vyvrcholením bylo vystoupení zpěvačky Petry Černocké. Představitelka filmové čarodějnice Saxany zaujala děti, jejich rodiče i prarodiče. Zahájení už druhé sezony expozice ojedinělé industriální památky se vydařilo. Nyní budou moci zájemci o setkání se symbolem moderní povrchové těžby navštívit KU 800.8/K 77 každou sobotu. Výpravy vychází z vrátnice Severočeských dolů v Březně vždy v 10:00, 13:00 a 14:00 hodin. Vstup je samozřejmě zdarma. Vítaní jsou dětští návštěvníci, pro které je zde připravena hornická pohádka O březenském draku Severusovi a kulisy a příběhy ze života tohoto velkostroje. Výjimečný dobývací stroj se stává vyhledávanou turistickou atrakcí, kterou navštěvují lidé z celé České republiky. text a foto: Tomáš Vrba 10/11 Jak se probouzel březenský drak, neboli KU 800.8/K 77, ze zimního spánku svět dolů DNT – PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ Obchodního ředitele Jana Kalinu zaujaly gigantické rozměry kolesového rýpadla SchRs 1 550.1/K 109. DNT – HOMOGENIZAČNÍ SKLÁDKA Přímo v depu skládky seznámil Pavel Smatana Ivana Lapina a Jana Kalinu s možnostmi řízené homogenizace vytěženého uhlí. HORNICKÉ listy 2/2012 DNT – ZÁMEČNA SD – 1. STROJÍRENSKÉ Ředitel SD – 1. strojírenská Josef Zetek spolu s Jaroslavem Ticháčkem, vedoucím tušimického provozu, představili celé spektrum činností údržby a oprav dobývací techniky pro DNT. FÁRALI JSME S GENERÁLNÍM ŘEDITELEM Jakmile to nabitý pracovní program generálního ředitele umožnil, Ivan Lapin se s kolegy z topmanagementu vypravil na obě těžební lokality Severočeských dolů. Během dvou dnů se zblízka seznamovali s moderní povrchovou těžbou a úpravou uhlí. Stranou zájmu nezůstaly ani rekultivované plochy. Lom Libouš – DNT Návštěva generálního ředitele Ivana Lapina a jeho doprovodu začala na vyhlídce, odkud je dokonalý pohled na zhruba 40 km2 provozních ploch DNT. Role průvodců se ujali ti nejpovolanější: Jiří Neruda, výrobní ředitel SD, a Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT. Trasa fárání pokračovala ve směru postupu těžby. Přes odstavenou porubní frontu, kde se dokončuje vyuhlení a hlavní porubní frontu, až na nejnovější lokalitu Libouš II – sever. Uhlí těžené ze tří lokalit má značný rozptyl kvalitativních parametrů, proto se musí míchat na homogenizační skládce. Tím se docílí rovnoměrné kvality požadované elektrárnami. Sousední rekultivovaná výsypka 12/13 DB – UHELNÝ LOM Pavel Dolejší představuje manažerovi útvaru obchodu Danielu Krylovi (vlevo) a Janu Kalinovi kvalitní bílinské uhlí. DB – PÁTÝ SKRÝVKOVÝ ŘEZ Na pozadí bílinského uhlí (zleva) Jiří Neruda, výrobní ředitel SD, Ivan Lapin, generální ředitel SD, a Pavel Dolejší, ředitel pro výrobu DB. Merkur svědčí o vysoké úrovni rekultivačních činností SD. Návštěva týmu GŘ na lokalitě DNT pak skončila v tušimickém provoze SD – 1. strojírenské, který prezentoval ředitel Josef Zetek. Lom Bílina – DB Fárání do provozu lomu Bílina začalo pohledem z Jižních svahů, odkud je nejlépe vidět zhruba 9km porubní fronta. Poté se Ivan Lapin se svým doprovodem seznámil s právě probíhajícím přemísťováním uhelných odtahů. Ředitel pro výrobu DB Pavel Dolejší podrobně vysvětlil i zdejší obtížné geologické podmínky více než 200metrového nadloží. Nechybělo ani setkání s tím nejcennějším – slojí nízkosirnatého bílinského uhlí, kterého zde loni vytěžili nejvíc v dosavadní historii. A jaké dojmy si odnesl generální ředitel Ivan Lapin? „Viděl jsem příkladně rozfárané moderní uhelné lomy, setkal se s odborníky nejrůznějších profesí. Oceňuji také vysokou úroveň rekultivací. Zcela určitě jsem nebyl v provoze naposledy.“ text a foto: Tomáš Vrba V nejobtížnějším místě bílinské skrývky u rýpadla K 2 000/K 101, které zde úspěšně zvládá hojný výskyt pískovcových těžko rozpojitelných poloh. DB – PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ Ivan Lapin diskutoval se členy posádky Josefem Tobkem a Romanem Houdkem o jejich velkostroji – největším kolesovém rýpadle v ČR, které je v provozu už od roku 1978. svět dolů Počty pracovních úrazů u nás v SD nerostou Zatímco podle statistik pracovních úrazů v ČR výrazně přibývá, v Severočeských dolech se díky důsledným prověrkám a kontrolám bezpečnosti práce zachovává bezpečné a nezávadné pracovní prostředí s minimálním počtem úrazů a následně zameškaných směn. Mimo jiné se tak daří plnit náročná kritéria pro udělování Zlatého Permona – Ceny za bezpečnost v hornictví. Letos ji už potřetí v kategorii povrchových uhelných dolů za rok 2011 získal lom Libouš (DNT). Na druhém místě se umístil lom Bílina (DB). Úrovni bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci je věnována v SD trvalá pozornost. Od roku 2008 zajišťuje celou tuto agendu závodní lomů SD ve spolupráci s vedoucími oddělení BHP a PO na obou těžebních lokalitách. Neradostné sledování českých statistik pracovních úrazů Každých 80 minut je v Česku zaznamenán závažný pracovní úraz, každý druhý den někdo na následky takového úrazu zemře. V roce 2011 počty vzrostly téměř o polovinu, a to hlavně ve stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu, v dopravě. K nejohroženějším profesím patří řemeslníci, opraváři, řidiči nákladních automobilů, nekvalifikovaní dělníci, obsluha strojů a zařízení. K úrazům dochází nejčastěji u lidí ve věku 51 až 55 let. Při těžbě surovin byly v loňském roce evidovány 4 případy smrtelných úrazů, zatímco ve stavebnictví 27. Zpráva o stavu pracovní úrazovosti na SD za rok 2011 Každoroční zpráva obsahuje souhrnné statistické údaje, a to v porovnání s rokem předchozím. Za rok 2011 bylo v SD celkem evidováno 116 pracovních úrazů oproti 145 v roce 2010, tedy s rozdílem – 29. Přitom počet úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny činil 37, tj. o 15 méně než v roce 2010. A hlavně: v roce 2011 nedošlo v SD k žádnému smrtelnému úrazu. Meziročně se však zvýšil počet zameškaných kalendářních dnů z titulu pracovního úrazu: v roce 2011 to bylo 3 765 dnů, zatímco v roce 2010 o 303 méně. Nejvíce pracovních úrazů mělo příčinu v nepředvídatelném riziku práce nebo v selhání lidského činitele. HORNICKÉ listy 2/2012 Jedno z řady školení BP v Bílině vede inspektor Vladimír Herškovič. Prověrky, kontroly a školení Během roku se na všech pracovištích DNT i DB provádí celá řada prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývajících ze Zákoníku práce a z opatření výrobního ředitele. Prověrky mají stanovený harmonogram i složení komisí. Navíc se dělají ještě namátkové kontroly dodržování bezpečnostních předpisů. Probíhají také kontrolní prověrky ze strany OBÚ v Mostě, bez závažnějších zjištění. Základní školení bezpečnosti práce pro vedoucí pracovníky úseků se provádí jednou ročně. Inspektoři odboru BHP a PO a členové zkušební komise školí také předáky, členy požárních hlídek, Inspektor BP Karel Schejbal (vpravo) při veřejné prověrce na vnitřní výsypce DB kontroluje za přítomnosti mechanika Jiřího Macháčka funkci drtiče kamene. 14/15 Souhrnné statistické údaje o vývoji pracovní úrazovosti v SD a. s. celkem za rok 2011 a porovnání s rokem 2010 Počet úrazů Počet evidovaných úrazů 2010 Počet úrazů s prac. nesch. nad 3 dny Rozdíl 2011 2010 2011 Rozdíl DB 86 72 -14 32 22 -10 DNT 58 43 -15 20 14 -6 Správa a. s. 1 1 0 0 1 +1 SD celkem 145 116 -29 52 37 -15 Průměrný počet zaměstnanců 2010 2011 Rozdíl DB 1 739 1 758 +19 DNT 1 337 1 330 -7 Správa a. s. 389 385 -4 SD celkem 3 465 3 473 +8 preventisty a techniky, včetně přezkušování u odborné komise. Pracovníci externích firem se proškolují zpravidla jednou za dva roky. Počet zameškaných kalendářních dnů z důvodu pracovního úrazu Úrazový zpravodaj a informační tabule Aby se zaměstnanci SD mohli podrobněji seznámit s vývojem pracovní úrazovosti, každý měsíc vychází Úrazový zpravodaj. Také v Hornických listech pravidelně vycházejí informace o počtech úrazů. U hlavních vstupů do areálů DNT a DB jsou umístěny informační tabule, které nepřetržitě podávají zprávu o stavu bezpečnosti práce na dané lokalitě. text a foto: Tomáš Vrba Marek Herčzík, inspektor BP provozu lom DNT, u informační tabule úrazovosti. 2010 2011 Rozdíl DB 2 525 2 678 +153 DNT 937 1 074 +137 Správa a. s. 0 13 +13 SD celkem 3 462 3 765 +303 Četnost pracovních úrazů Z evidovaných úrazů 2010 2011 DB 5,11 4,10 DNT 4,34 3,23 Správa a. s. 0,26 SD celkem 4,18 Rozdíl Z úrazů s prac. nesch. nad 3 dny Rozdíl 2010 2011 -1,01 1,84 1,25 -0,59 -1,11 1,50 1,05 -0,45 0,26 0,00 0,00 0,26 +0,26 3,34 -0,84 1,50 1,06 -0,44 Procento pracovní neschopnosti Z evidovaných úrazů 2010 Rozdíl 2011 Z úrazů s prac. nesch. nad 3 dny 2010 Rozdíl 2011 DB 0,40 0,42 +0,02 0,40 0,42 +0,02 DNT 0,20 0,22 +0,02 0,20 0,22 +0,02 Správa a. s. 0,00 0,01 +0,01 0,00 0,01 +0,01 SD celkem 0,27 0,30 +0,03 0,27 0,30 +0,03 svět dolů Po vytvoření režimované části závěrných svahů na hranici severní demarkace rýpadlem SchRs 1 320/K 110 na posledním porubním pásovém dopravníku 207 druhého skrývkového řezu (SŘ) dnem 1. března začala náročná revize tohoto technologického celku (TC 2). Rýpadlo přejelo podél tří porubních dopravníků 207, 281 a 282 na připravené montážní místo (MM) východně od bývalého PD 251 – jižní křídlo, respektive jižně od poháněcí stanice (PS) 282, pod vedením mechanika velkostroje Jaroslava Podlahy. MM bylo vybráno hlavně z důvodu přístupnosti a sjízdnosti dopravních cest pro autodopravu po dobu revize a dále z hlediska odvodnění pláně v případě nenadálých dešťů. Přejezd rýpadla k MM probíhal i v nočních směnách a překonal celkem 2 204 m. Po důkladném vyčištění stroje a úpravě pláně rýpadlo najelo na vytyčené MM v pondělí 5. března. Hlavní akcí po dobu odstávky (1. března až 14. dubna) byla změna vedení dopravních linek – otočení dálkové pásové dopravy (DPD) přes severní závěrné svahy. Tímto koncepčním řešením směrování nadložních hmot se uvolnil prostor pro nutný postup rýpadel uhelného lomu na lokalitě Libouš II – sever. Dalším přínosem je, alespoň v prvotní fázi, zkrácení dopravní vzdálenosti těženého nadloží. Doposud se těžené hmoty na S2 přepravovaly na vnitřní výsypku na vzdálenost 6 859 m pomocí tří porubních dopravníků, čtyř odtahových dopravníků a jednoho zakládacího dopravníku. Po otočení dopravních linek se natěžené nadloží dopravuje na vzdálenost 4 406 m počínaje PD 283 na Revize TC 2 na 2. skrývkovém řezu lomu Libouš – změna směrování nadložních hmot porubní straně a konče PD 286 na straně zakládací. S postupující těžbou se na porubní straně dále přiřadí remontované PD 282 a 281, a na straně zakládací po vějířovitých přestavbách PD 286 se přiřadí PD 284. Přesuny poháněcích stanic (PS) a kompletní výstavba PD spojená s modernizací řídícího systému (ŘS) jsou značně náročné nejen časově, ale i z hlediska organizace a řízení práce. Přípravné práce na výstavbě proto probíhaly již na přelomu roku 2011–2012 na odtahových dopravnících PD 225, 227 a zčásti PD 226. Dále se připravovalo lože pro PD 285 a proběhla modernizace shazovacího vozu (SV 33), kde byly kompletně provedeny nové HORNICKÉ listy 2/2012 Přesun poháněcí stanice PS 283 na transportním voze TV 200-L do nového postavení – severní části porubní fronty. elektroinstalace včetně rozvodny, dále nezbytně nutné strojní práce a hydraulika pro napínání pásku. Zhotovitelem byla dceřiná společnost SD – 1. strojírenská, a. s. a dodavatelem elektročásti firma Elektroprim Koutník, a. s. Pro zajištění budoucí vzájemné kompatibility PS proběhla (a probíhá na PS, které budou postupně zařazovány do těžby) po dobu revize obnova řídícího systému (ŘS) PS. Stávající ŘS ZAT 2000 se nahradil novým moderním systémem A-B (Allen-Bradley). Doplnila se technologie řízení na sdruženém dispečinku Březno a upravilo se a doplnilo připojení rýpadla a zakladače do ŘS DPD a dispečinku. Takto modernizované PS budou vzájemně unifikované mezi 2. SŘ Zakládací PD 286 s modernizovaným shazovacím vozem SV 33 a zakladačem ZP 6 600/Z 80. 16/17 Michal David roztančil a rozezpíval Chomutov Rýpadlo SchRs 1 320/K 110 na montážním místě v jižní části porubní fronty. a 3. SŘ. Pokud by se v budoucnu uvažovalo se záměnou PS mezi jednotlivými skrývkovými řezy, musely by se PS na 1. SŘ ještě hardwarově dovybavit, protože jsou staršího systému A-B. Na rýpadle SchRs 1 320/K 110 proběhlo broušení zejména kulové dráhy a rekonstrukce dopadového lože pásu C3. Dodavatelem bylo Prodeco, a.s. a zhotovitelem SD – 1. strojírenská, a.s. Dílčí technické problémy se řešily operativně a neměly podstatný vliv na předpokládaný datum ukončení prací. Ke konci ranní směny 12. dubna rýpadlo začalo přejíždět do nového těžebního záběru – hloubkového řezu západně od remontovaného PD 283 a začalo se pak 14. dubna zahlubovat severním směrem. ZP 6 600/Z 80 zahájil zakládání úpadního výsypkového stupně severním směrem podél remontovaného PD 286. Je třeba zmínit, že s ohledem na velice stručně popsanou náročnost prací neprobíhalo vše hladce, avšak tým všech zúčastněných pracovníků, a to nejen na samotné revizi, udělal pro úspěch této výjimečné akce skutečně maximum. Všichni věří, že v začátcích těžby bude provozní doba na odladění případných poruch minimální. text a foto: Pavel Filingr Chomutovská sportovní hala tančila 30. března v rytmu hitů Michala Davida. Známý český zpěvák a skladatel zazpíval své největší hity i novinky z alba Čas vítězství. Znovu dokázal, že je hitmakerem pro všechny generace. Koncert byl především pro zaměstnance Severočeských dolů. „Do Chomutova jsem se moc těšil. Mám rád tento kraj. Publikum je tu skvělé. Navíc jsem chtěl tak trochu pomoci s probouzením březenského draka,“ usmívá se Michal David. Na koncertě zazněly takové hity jako například Každý mi tě lásko závidí, My máme prima rodiče a Nonstop. Michal David byl druhým z koučů ze soutěže Hlas ČeskoSlovenska, který v březnu vystoupil v Chomutově. Tím prvním byl rocker Pepa Vojtek. Ten přijel na premiéru filmu o velkorýpadle KK 1 300, v němž má hlavní roli. Před tím, než se film stal součástí programové nabídky Informačního centra Severočeských dolů, viděli ho jako první diváci nového chomutovského kina Svět. „Pepa je bezvadný kouč i bezvadný kluk. Muzice rozumí, takže i jako kouč ví, co má dělat a jak se má chovat. Vím, že je z Teplic, a tak si myslím, že Seveřani mají skvělé želízko v ohýnku,“ chválí sedminásobného zlatého Slavíka a kolegu ze šoubyznysu Michal David. V posledních deseti letech se Michal David ubírá převážně k muzikálové tvorbě. V roce 2002 uvedl v divadle Broadway svůj první muzikál Kleopatra, který měl více jak 1 200 repríz v Čechách a na Slovensku. Uveden byl též v jihokorejském v Soulu, kde se už odehrálo přes 200 představení. Následovaly další velmi úspěšné muzikály Tři mušketýři, Angelika a Kat Mydlář. „Na příští rok připravuji muzikál Mata Hari. Bude to takový swingový, nebo kabaretní muzikál. Je to proto, že Mata Hari byla špionka z 1. světové války, takže retro se tam musí objevit. Kromě toho připravuji turné, které se bude jmenovat Michal David klasik. Pojede ho se mnou symfonický orchestr. Bude to velmi elegantní záležitost. Nebudeme hrát po halách, ale v divadlech nebo ve filharmoniích,“ prozrazuje plány Michal David. Reportáž z koncertu najdete na www.infocentrumsdas.cz. text: Renata Malíková foto: Pavel Rakušan Velikonoční noční na odstavené porubní frontě DNT Obsluha technologického celku odstavené porubní fronty: (zleva nahoře) Tomáš Lončík, Pavel Šácha, Petr Kristek, Jiří Dobda, (zleva dole) Jiří Nechanický, Josef Kovanda a Ladislav Nedvěd. HORNICKÉ listy 2/2012 Ani o velikonočních svátcích se na DNT nezastavila kolesa rýpadel. Během noční směny Velikonočního pondělí jsme se o tom přesvědčili na lokalitě zvané odstavená porubní fronta. Osmičlenná parta obsluhy technologického celku složeného z rýpadla KU 300.22/K 76, tří PVZ a DPD nepřetržitě pracuje na vyuhlení této lokality. Jaké tedy byly letošní fárací Velikonoce v západní části lomu Libouš? Pracujeme o Velikonocích, ale i o jiných nocích Směna posádce rýpadla KU 300.22/ K 76 a řidičům okolních PVZ začala před půl šestou večer, kdy vyjeli od centrálních šaten v Tušimicích. Fakt, že je sváteční den, není pro nikoho nic mimořádného. „Konkrétně naše směna D sloužila i o posledního Silvestra,“ upřesnil klapkař Josef Kovanda. Osmikilometrová cesta celým lomem až na západní okraj ilustruje jeho pohyb během čtyřiceti let intenzivní těžby. Trasu lemují vzrostlé rekultivace někdejšího lomu Merkur. Když byli všichni na místě – u jediného kolesového rýpadla odstavené porubní fronty, následovalo rychlé střídání s předešlou směnou. Řidič Petr Kristek si znaleckým okem všiml příčného sklonu své třístovky. V kabině, kde jeho odhad potvrdily i přístroje, rozhodl: „Začneme úpravou pláně, pak budeme těžit.“ Optimální pojezdovou rovinu včetně odvodnění zajistil řidič žlutého buldozeru Jiří Nechanický, který v této lokalitě pracuje od roku 1978, nejdéle z celé party. „Pamatuji ještě těžbu na lomu Merkur. Vloni se odsud odtransportovalo rýpadlo KU 300.9/K 64 a my tady teď těžíme sami. Ke konečnému douhlení daného dobývacího prostoru by mělo dojít letos, během posledního kvartálu. Pak se nachystáme k transportu na hlavní porubní frontu.“ Technologický celek na odstavené porubní frontě už jako jediný zásobuje homogenizační skládku po šestikilometrovém třetím uhelném odtahu. Letos by tady měli vytěžit zhruba 2 mil. t. Případné meziloží a skrývku zakládají prostřednictvím výklizového PVZ 1 do již vyuhlených částí odstavené porubní fronty. Během dnešní noční směny se těžilo výhradně uhlí. Noční porada s revírníkem Směna běžela tak, jak měla. Koleso rýpadla se zastavilo jen dvakrát, a to kvůli nutným přestavbám technologie celku vyvolaným postupem rýpadla v uhelném řezu. Pro další, tentokrát neplánované zastavení provozu, se řidič Petr Kristek rozhodl ve čtyři ráno. „Z figury vyvěrala voda, která byla odčerpávána dvěma ponornými čerpadly do jímky. To není nic neobvyklého, ale když se utrhla část figury řezu, operativně jsem zavolal revírníka směny Josefa Baránka.“ Revírník dorazil za pár minut. Po důkladné obhlídce rozhodl o úkroku KU 300.22 od místa skluzu způsobeného průsakem vody a následném pokračování v těžbě. „Maximální bezpečnost posádky a techniky je pro nás na prvním místě,“ konstatoval revírník Baránek, který se sem vrátil ještě nad ránem před koncem směny. To už všichni připravovali předání pracovišť kolegům z denní směny. Petr Kristek pak směnu zrekapituloval při zápisu do provozního deníku velkostroje. Od podzimu bude těžba na odstavené porubní frontě jen historií Během zpáteční cesty k šatnám vzpomínala posádka na nejrůznější momenty hornického života na jejich lokalitě, třeba na střety s chodbami bývalého hlubinného dolu Ludmila. Uvědomili si, že letošní jaro jsou zde s rýpadlem naposledy. „Až přestaneme těžit, budou tu jen zakladače a potom voda velkého jezera,“ zjednodušil pohled do budoucnosti na Tušimicku elektrikář Jiří Dobda. text a foto: Tomáš Vrba 18/19 pracovní den 18:05 20:00 Řidič doplňkové mechanizace Jiří Nechanický se svým buldozerem nejdřív upravoval pojezdovou pláň a odvodnění pro rýpadlo KU 300.22/K 76. První plánovaná přestavba KU 300.22/K 76 a dvou PVZ, které spojují rýpadlo s DPD. Zajištění kabelů si vzal na starosti Tomáš Lončík, zámečník a střídač řidiče. 22:00 23:20 Bezproblémová noční těžba uhlí na odstavené porubní frontě. Nedílnou součástí technologického celku na odstavené porubní frontě jsou také tří PVZ. Řidičem PVZ 15, který distribuuje uhlí na třetí uhelný odtah nebo skrývku na vnitřní výsypku, je Ladislav Kříž. 04:15 05:05 Sesuv části řezu si vyžádal operativní poradu řidiče rýpadla Petra Kristka (vlevo) s revírníkem Josefem Baránkem. Zápisem provedeným do deníku velkostroje končí noční velikonoční směna, (zleva) elektrikář Jiří Dobda, zámečník Tomáš Lončík a řidič rýpadla Petr Kristek. profil Dva světy Mirka Bednaříka: kabina řidiče rýpadla a fotbalová branka HORNICKÉ listy 2/2012 Vždy optimisticky naladěný Mirek Bednařík je nejen spolehlivým řidičem kolesového rýpadla KU 300.40/K 102 odtěžujícího uhelnou sloj v lomu Bílina, ale stále aktivním fotbalistou. Zatímco v Dolech Bílina má za sebou více než dvacetiletou praxi – od zámečníka pasovky přes obsluhu PVZ až po řidiče rýpadel – jeho bohatá brankářská kariéra je mnohem delší. Potěšující je, že „Bedna“, jak mu říkají přátelé, navzdory přibývajícímu věku zatím brankářské rukavice pověsit na hřebík nehodlá. Mirek Bednařík řidič rýpadla KU 300.40/K 102 Vyučený stavební klempíř působí v DB od roku 1987. Začínal jako zámečník DPD na Radovesické výsypce. Jako řidič ovládal nejen PVZ, ale také kompaktní rýpadlo K 650.3/K 108. Už sedm let je řidičem rýpadla KU 300.40/K 102. Pozoruhodná je jeho celoživotní láska k fotbalu. Jako talentovaný brankář úspěšně prošel od žákovských družstev, přes II. Národní ligu až do prvoligové Dukly Praha. Několik sezon byl uznávanou posilou řady mužstev okresního přeboru. Věnoval se také trenérství a výchově fotbalového potěru. Nestárnoucí Mirek Bednařík nyní chytá za FK Hostomice, starou gardu AC Teplice a FK Teplice. Zaměstnancem Dolů Bílina jste přes dvě desítky let. V jakých provozech jste působil? V Dolech Bílina jsem začínal v roce 1987, na tehdy ještě aktivní vnější Radovesické výsypce, jako zámečník DPD. Později jsem prošel dalšími různými pozicemi, mimo jiné jsem byl řidičem PVZ. Členem posádky jsem byl prvně také jako zámečník. Po získání oprávnění řidiče velkostroje jsem první zkušenosti s jeho ovládáním získal na zdejším jediném kompaktním rýpadle K 650.3/K 108, které v obtížných podmínkách začišťuje hlavu uhelné sloje. Později jsem přesedlal na větší KU 300.40/K 102, kde jsem dodnes. Pocházíte z hornické rodiny? Ne, nikdo z rodičů na šachtě nepracoval, ale s hornictvím jsem přišel do styku už jako dítě. Narodil jsem se totiž v Hrdlovce, jedné z důvodu těžby uhlí zaniklých obcí na Teplicku. Moje rodná obec se nacházela mezi Osekem a Duchcovem. Žili jsme i s prarodiči na velkém statku. Okolí Hrdlovky bylo poddolované okolní hlubinnou těžbou. Pamatuji si, že nebylo ničím výjimečným, když se někde propadl kus silnice. Z důvodu postupující povrchové těžby Hrdlovka v roce 1975 zanikla. To mi bylo jedenáct a s rodiči jsme se přestěhovali do paneláku v Oseku. Nebrali jsme to nijak tragicky, věděli jsme, že uhlí je potřeba. Já už v tu dobu měl plnou hlavu fotbalu. Fotbal je vaší celoživotní láskou. Můžete brankářskou kariéru zrekapitulovat? S fotbalem jsem začínal v jedenácti letech v Oseku. Ještě před vojnou jsem to zkusil mezi dospělými v Litvínově. Pak jsem putoval přes druholigovou Duklu Tábor až do pražské prvoligové Dukly. Trénoval jsem společně s Láďou Vízkem, nebo Petrem Radou. Jako brankáře mě vedl Ivo Viktor, mimo jiné mistr Evropy z roku 1976. Během mého působení, kde jsem hrál sice jen přáteláky, jsem se hodně naučil. Vše jsem pak využíval po celou sportovní kariéru. Ta byla opravdu pestrá: VTJ Žatec, FK CHZ Litvínov, FK VTŽ Chomutov až po Lokomotivu Bílina. Poté jsem přestoupil do Viktorie Ledvice. Okresní a krajské přebory jsem Brankář Mirek Bednařík likviduje neproměněnou šanci soupeře. 20/21 Nejtypičtějším představitelem horníka v moderním povrchovém dole je určitě profese řidiče rýpadla. Můžete představit váš velkostroj a práci řidiče? Naše KU 300.40/K 102 je rýpadlo střední velikosti. Bylo uvedeno do provozu v roce 1988. Řada KU 300 se řadí mezi rýpadla s výsuvovým kolesovým výložníkem. V Severočeských dolech je tento typ početně nejrozšířenější. Pracuje jich tady celkem deset, z toho šest je nasazeno v lomu Bílina. My s tím naším právě odtěžujeme uhelnou sloj v prostoru mezi dvěma tektonickými zlomy – Bílinským a Viktorií. Námi vytěžené uhlí putuje odtahem – zhruba osmikilometrovou trasou – přes Jižní svahy až do ledvické úpravny. Z pozice řidiče můžu konstatovat, že třístovka se díky používání moderního vybavení, jako jsou joysticky či dotykové obrazovky, dobře ovládá. Taky je důležité, aby posádka byla dobrá parta, jak je tomu u nás. Horník Mirek Bednařík na svém rýpadle KU 300.40/K 102. hrál i v barvách SFK Meziboří, Baník Hamr a FK Zabrušany. Kolik šancí soupeřů skončilo ve vaší náruči? Jak nejdéle jste nedostal gól? Tak to nemám přesně spočítané, ale v mé nejlepší sezoně 1992–1993 jsem v brance FK Chemopetrol Litvínov po jedenáct zápasů v řadě nedal soupeřům žádnou šanci. Celkem to bylo 1 025 bezbrankových minut. Existují nějaké paralely mezi fotbalovým brankářem a řidičem rýpadla? Určitě se hodí dobrá fyzická kondice. Možná i vyvinuté periferní vidění prostoru před brankou a ve figuře uhelného řezu. Také na rýpadle jsme parta chlapů, kteří se na sebe můžou spolehnout, stejně jako by to mělo být u fotbalového manšaftu. Kdo podle vás ze současných hráčů nejlépe chytá? Jednoznačně Petr Čech. Sleduji ho už od jeho plzeňských začátků. Fandím mu a už se těším na televizní přenosy z červnového ME. A kde můžeme vidět vás, kde v současné době hrajete? Jsem už veterán, ale stále mě baví hrát. I když mě v poslední době postihly různé zdravotní problémy. Mám operovaná kolena, zlobí mě výrůstky na krční páteři, ale když mám volno, jdu chytat za FK Hostomice, kde střídám o generaci mladšího brankáře. Se starou gardou si užívám v dresu AC Teplice. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla velkostroje pro povrchové dobývání HORNICKÉlisty 2/2012 Každý ze čtyřiceti velkostrojů nasazených v Severočeských dolech je něčím zajímavý. Zakladač ZP 10 000/Z 81 je dodnes výjimečný v řadě kategorií, navzdory tomu, že byl uveden do provozu už v roce 1977. Jedná se o jediný exemplář, který byl vytvořen pro výkonnostně největší technologický celek v tehdejším Československu – TC 3, kde doplňuje kolesové rýpadlo K 10 000/K 74 a dálkovou pásovou dopravu šíře 2 200 mm. V době svého vzniku to byl moderní technikou a inovativními řešeními našlapaný technologický celek – u zakladače šlo o inovovaný kráčivý podvozek, vysokou rychlost dopravních pasů, či o kamery s obrazovkami informujícími o toku materiálu na stroji. Pozoruhodný je také fakt, že ZP 10 000/Z 81 sám vytvořil celé těleso vnější výsypky Pokrok. Během osmadvaceti let zde uložil nepředstavitelných 260 mil. m3 zemin z prvního skrývkového řezu lomu Bílina. Seznamte se blíže s unikátním velkostrojem, jeho schopnou posádkou a zajímavou historií. Vývojová cesta k nejvýkonnějšímu technologickému celku TC 3 Na konci 50. let se stále zvyšovaly požadavky na těžbu hnědého uhlí, které bylo možné splnit pouze větší produktivitou. Praxe ukázala, že při diskontinuální těžbě, kde odtěženou skrývku odvážely železniční vagony, docházelo ke značným prostojům dobývací techniky. Proto padlo v revíru rozhodnutí přejít na kontinuální technologii těžby s dálkovou pásovou dopravou. Už v roce 1962 byl uveden do provozu první technologický celek ve složení: korečkové rýpadlo, DPD a první zakladač vyvinutý pro zakládání z dálkové pásové dopravy ZP 1 500 (teoretický výkon 1 500 m3/h). Tento zakladač průkopník, stejně jako jeho výkonnější nástupce ZP 5 500 stvořila teplická projekční kancelář Vítkovic (nyní Prodeco). V roce 1968 byl vítkovické projekční kanceláři zadán státní úkol vyvinout technologický celek s teoretickým výkonem 10 000 m3/h. Vzhledem k tomu, že Uničovské strojírny, v té době výhradní tuzemský dodavatel kolesových rýpadel, byly zcela zaneprázdněny výrobou a zprovozňováním prvních rýpadel řady TC 2 – KU 800, byly Vítkovice pověřeny nejen vývojem ZP 10 000/Z 81: nejvýkonnější zakladač v ČR 1 2 3 Jak vznikal největší zakladač v revíru Od roku 1974 pak probíhala montáž dílů zakladače na Pitrlinku. U zakladače bylo použito mnoho novátorských technických řešení. I když jeho podvozek vycházel z již odzkoušených typů podvozků ZP 1 500, 2 500 a korečkového rýpadla RK 400, byl do značné míry inovován. U ZP 10 000 je podvozek tvořen čtyřmi zdvihovými válci uspořádaných do tří skupin tak, že dva nejvíce zatížené válce se propojí a pracují jako jeden. Oproti běžně používaným podvozkům byl upraven i způsob směrování. Směr kráčení podvozku se neprovádí otáčením opěr, ale kolmo na sebe uloženými posuvnými válci. Dalším originálním řešením pro snížení hmotnosti stroje bylo použití předepnutých táhel v tažné části spojovacího mostu. Neobvyklá byla také rychlost pásu zakládacího výložníku 8,7 m/s a rychlost pásu spojovacího mostu 6,2 m/s, přičemž dopravní pásy jsou široké 2 000 mm. Zajímavostí je také možnost zakládání během kráčení. Podvozek a otáčení se vždy ovládají samostatně. Horní stavba se otáčí na kulové dráze o úhel ±100°. Montáž nejvýkonnějšího zakladače ZP 10 000 byla dokončena v plánovaném termínu na konci roku 1977. O svůj titul tento stroj přišel až v roce 1985, kdy Vítkovice vyvinuly zakladač ZPD 13 000 o výkonu 13 000 m3/h určený pro Radovesickou výsypku. V roce 2003, po zastavení provozu na této výsypce, byl ZPD 13 000 sešrotován. Až na housenicový podvozek spojovacího mostu, který od té doby používá právě ZP 10 000/Z 81 namísto původního kráčivého. Tak šel čas na ZP 10 000/Z 81 Než byl v roce 1981 uzavřen lom Pokrok, ukládal ZP 10 000/Z 81 nevelké objemy do prostoru lomu Emeran u ledvické elektrárny. Těžiště jeho práce bylo spojeno právě s vnější výsypkou pojmenovanou po uzavřeném hnědouhelném lomu v sousedství Duchcova. 1 Nový zakladač opustil montážní místo Pitrlink v prosinci 1977. 2 Zakládací výložník o délce 120 m. 3 Poslední kubíky na vnější výsypku Pokrok byly uloženy 28. února 2010. 22/23 zakladače, ale také jeho partnera – obřího rýpadla. Pouze bezobslužná dálková pásová doprava pocházela od renomované západoněmecké firmy Weserhütte. velkostroje pro povrchové dobývání V letech 1982 až 2010 sem zakládal zeminy z prvního skrývkového řezu, tvořené převážně monotónními jíly, v menší míře písky a sprašemi. Už v roce 1987 zaplnil ZP 10 000/Z 81 zbytkovou jámu lomu Pokrok a začal přesypávat okolní terén. V roce 1992 byla po dohodě s městem Duchcovem omezena činnost zakladače v nočních hodinách (od 22 do 06 hodin mimo provoz). Pro snížení hlučnosti byl zakrytován pohon výložníkového a spojovacího pásu. Rok 1995 byl ve znamení plánované generální opravy. V letech 1995 (oproti zakladači byla plánovaná generální oprava K 10 000/K 74 delší) a 1996 (prasklá hřídel kolesa K 10 000/K 74) bylo na první skrývkový řez dočasně nasazeno rýpadlo KU 800.17/K 105, aby zakladač nepřerušil činnost. 28. února 2010 ukončil zakládání na vnější výsypce Pokrok. hodiny. Těší mě, že jsem na tomto výjimečném stroji mohl zanechat také otisk mé vlastní práce. S kolegy Františkem Opltem a Miroslavem Říhou jsme zde zrealizovali několik zlepšovacích návrhů, které se v provoze osvědčily,“ vzpomíná Ladislav Troják. Miroslav Vavřička doplňuje: „Myslím, že na Z 81 jsme po celá léta dobrá parta. Posádka se podílela na řadě vylepšení, která vedla k lepšímu ovládání stroje. Napadá mě rekonstrukce sýpky č. 2 nebo kabiny středového přesypu. Postavili jsme si také novou manšaftku, rozšířili kabinu řidiče tak, abychom měli lepší přehled při zakládání. A upravili jsme také indikace kráčení.“ 4 6 ZP 10 000/Z 81 na jaře 2012 Od konce února probíhá přímo na nejvyšší etáži vnitřní výsypky oprava kulové dráhy o průměru 16 m, kdy se po Technické parametry ZP 10 000/Z 81 Teoretická výkonnost 10 000 m3/h Vzdálenost osy shazovacího bubnu od osy otáčení 135,2 m Otočnost zakládacího výložníku ±100° Hmotnost / Výška / Délka 2 920 t / 54 m / 236 m HORNICKÉlisty 2/2012 Po přetransportování pokračuje v zakládání na vnitřní výsypce. Více než tisíckrát jsem vyšlapal těch 130 schodů do kabiny řidiče To může směle tvrdit řidič Miroslav Vavřička. Je členem posádky už od montáže zakladače v roce 1977. Jen o pár měsíců méně zde působí Ladislav Troják, hydraulikář a zástupce řidiče. „Prožil jsem tady celý profesní život. Bydlím v Duchově, v hornickém paneláku. Dříve jsem na náš zakladač viděl z okna bytu. Dokonce jsem jeden čas chodil do práce pěšky, až na zakladač mi trvalo jen čtvrt demontáži osmi horních i osmi spodních segmentů dráhy opravuje také ocelová konstrukce stoličky, na které se po létech provozu objevily praskliny. Všechny segmenty kulové dráhy se ve strojírně opracovávají frézováním, kdy se prohlubuje drážka pro koule dráhy o 6 mm. Oprava kulové dráhy probíhá paralelně s plánovanou revizí, která se tentokrát týká opravy obou sýpek, štítu střední stavby nebo výměny girlandových lan dopravní linky. 120metrový výložník začne chrlit další kubíky skrývkového nadloží v polovině června. text a foto: Tomáš Vrba 4 Řidič Miroslav Vavřička v nezvykle prostorné kabině velkostroje (23 m 2). 5 Předák elektrikářů Miroslav Říha. 6 Hlavní kráčivý podvozek má vnější průměr 33 m. 7 Vedoucí řidič Petr Civín má stále plné ruce práce. Právě přináší z dílen SD – 1. strojírenské nové díly převodovky pohonu výložníkového pásu. 8 Místo původního kráčivého podvozku spojovacího mostu slouží od roku 2003 podvozek housenicový. 9 Opracované segmenty kulové dráhy jsou připraveny k namontování. 10 Z ramene protizávaží ve výšce 40 m mají Miroslav Vavřička (vlevo) a Ladislav Troják dokonalý výhled celou vnitřní výsypku. 8 10 24/25 5 7 9 informace Jak se daří obnovovat funkce krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí na Tušimicku HORNICKÉ listy 2/2012 Severočeské doly uspořádaly 20. března v chomutovském Městském divadle společně s odbornými týmy České zemědělské univerzity a Jihočeské univerzity další z pravidelných pracovních schůzek. Pedologický a biologický monitoring se provádí soustavně na obou lokalitách SD. Březnová schůzka se zaměřila na výsledky monitoringu území DNT v roce 2011. Pozvání využili představitelé sousedních obcí a další hosté. Rekultivace jako nástroj obnovy funkcí krajiny Garant semináře za Severočeské doly Vratislav Ondráček, který vede odbor přípravy území a rekultivací, vyzdvihl význam odborné spolupráce s pracovišti ČZU v Praze a JČU v Českých Budějovicích pro optimální vývoj funkčních parametrů krajiny v závislosti na rozvoji rekultivací. Snaha o co nejpřirozenější novou krajinu je Severočeskými doly zdůrazňována i při veřejném projednávání dalšího postupu těžební činnosti lomu Libouš a dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). První pedologické a biologické průzkumy zahájili pracovníci ČZU už počátkem 90. let na výsypce Pokrok v DB. Program schůzky zahrnoval všechny části monitoringu realizované v roce 2011 na DNT (od pedologie, přes botaniku, fytopatologii, hydrobiologii až po sledování návratu zajímavých ptáků a energetickou bilanci povrchu krajiny) a vyjasnil rovněž plány pedologického a biologického průzkumu území DNT na rok 2012. Program doplnila prezentace Katalogu posttěžebních biotopů s převažujícími mimoprodukčními Vyhodnocení výsledků monitoringu na Tušimicku Pokud jde o půdní vlastnosti rekultivovaných ploch DNT, charakteristiky a analýzy půdních vzorků potvrzují, že vlastnosti rekultivovaných půd víceméně odpovídají vlastnostem přirozených Organizátoři seminářů Jarmila Suchardová a Vratislav Ondráček z OPÚR SD v debatě s pravidelným účastníkem - starostou Droužkovic Milanem Živným. I po odchodu do důchodu monitoring rekultivované krajiny na Tušimicku dál sleduje Jindřich Náprstek (vlevo). Na snímku s kolegy z SD Jiřím Siřištěm (uprostřed) a Milanem Fraštiou. funkcemi, který pro SD zpracovala firma R-Princip Most. rostlých půd v dané oblasti. Doporučuje se hnojení fosforem, kypření, úprava vodního režimu, organické hnojení a volba plodin snášejících těžší půdy. Botanický průzkum shledává vesměs dobrý stav staršího rekultivačního lesa (výsypka Merkur) a hodnotí samovolný vývoj na lokalitě Prunéřov se svažitými a velmi rozmanitými plochami. Fytopatologové se dlouhodobě zabývají zdravotním stavem rekultivačních výsadeb a vlivy nejrůznějších chorob, škůdců, sucha, mrazových poškození, přesvětlení či přemokření. Péče SD, tedy trvalá diagnostika a včasná opatření, se tady vyplácí. Hydrobiologický výzkum vodních ploch a vodotečí na území DNT zaznamenává návrat biologických hodnot hydrofauny. Byly prezentovány tabulky počtů nalezených druhů ptáků, kteří vyhledávají specifická stanoviště. Dálkový průzkum Země umožňuje satelitními snímky sledovat účinnost rekultivací. Podpoře biodiverzity pomáhají zásady tvorby biotopů, významných jak pro ochranu přírody, tak pro zvýšení estetických hodnot nové krajiny. text a foto: Tomáš Vrba Neobvyklé cvičení hasičů DNT V březnu se uskutečnila jednorázová akce vyvěšení 40 ptačích budek, při které zajišťovali hasiči DNT technickou pomoc. Akce se provedla se souhlasem vedoucího oddělení přípravy území a rekultivací SD Vratislava Ondráčka a Jiřího Hráčka, vedoucího oddělení rekultivací DNT. Odborný dozor během celodenní práce zajišťovali pracovníci oddělení rekultivací Martin Kroupa a Petr Wendl. Vyvěšení budek na rekultivacích DNT doporučili odborníci z České zemědělské univerzity, protože v mladých výsadbách nemají drobní pěvci hnízdící v dutinách dostatek příležitostí k nalezení vhodného místa pro rozmnožování. Jde především o sýkorky. Naší nejmenší sýkorkou je sýkora modřinka a největší je sýkora koňadra. Vyvěšené budky proto byly zhotoveny ve dvou velikostech, které těmto druhům vyhovují. Nejdůležitější je průměr vletového otvoru, který má Zavěšování jedné z budek na rekultivaci Merkur. mít pro modřinku 28 mm a pro koňadru 30 mm. Větší a agresivnější koňadra se tak do malého otvoru nevejde a slabší modřinky mají větší šanci budku uhájit. Za největšího nepřítele drobných pěvců hnízdících v budkách se považují strakapoudi, kteří dokáží svým zobákem vletový otvor budky rozšířit a vejce či mláďata zlikvidovat. Proto byly všechny vyvěšené budky ochráněny oplechováním vletového otvoru ocelovým plechem. Všechny budky byly rovněž impregnovány ekologickou lazurou, stříška pak má silnou lepenkovou izolaci proti dešti. Odnímatelné dno umožňuje každoroční čištění budek. Z mnoha existujících způsobů připevnění budek na kmen bylo zvoleno jedno z nejšetrnějších – zavěšení pomocí drátěné smyčky volně obtočené kolem kmene. Strom není poškozen obvyklým zatloukáním hřebíků do kmene. Na radu odborníků byly budky rozmístěny na rekultivacích Merkur, Prunéřov a Severní svahy podél hlavních obslužných komunikací. Během hnízdní sezony 2012 bude sledována obsazenost budek členy univerzitního týmu, který na tomto území provádí biologické výzkumy již Jedna ze čtyřiceti ptačích budek na rekultivacích DNT. vzdělávací úkol. Několik budek bylo proto umístěno v blízkosti již zbudovaných vyhlídek pro veřejnost a při exkurzích bude přítomnost budek a drobných pěvců na rekultivovaných plochách odborně vysvětlována. V závěru pracovního dne poděkoval koordinátor univerzitního týmu všem zúčastněným za velkou pomoc. Akce rovněž přispívá i k dobré propagaci činnosti Severočeských dolů a pomáhá k dosažení jejich hlavního cíle při ochraně životního prostředí, kterým je krajina s lepší budoucností. text a foto: Jiří Cibulka 26/27 po několik let. Cenné výsledky poskytne i pozorování Josefa Círla, dispečera autodopravy DNT, který je úspěšným amatérským ornitologem a má vynikající znalost území DNT. Vyvěšení budek se aktivně zúčastnil a jeho rady byly velkou pomocí. Za jednotku hasičů DNT se do celodenní práce zapojili Milan Koiss a Jiří Šebek, pro které to bylo skutečně fyzicky náročné cvičení – manipulace s těžkým žebříkem a lezení po něm, nutná obratnost při upevňování budek. Shodou náhod došlo i na test řidičských dovedností posádky těžkého automobilu s hasičskou stříkačkou. Uváznutí automobilu bylo ale bravurně zvládnuto a vůz se po odlehčení z rozmoklého terénu vyprostil. Kromě odborných zásad umísťování ptačích budek (vletový otvor nemá být směrován západním směrem jako ochrana proti převládajícím větrům) zajistili pracovníci oddělení rekultivací DNT i to, aby některé budky plnily i budoucí informace O účinnějších uhelných elektrárnách v Ženevě Skupina expertů OSN pro čistší výrobu elektřiny z uhlí považuje za jednu ze svých priorit energetickou bezpečnost, což v regionu Evropské hospodářské komise znamená zajištění energetických dodávek splňujících požadavky poptávky bez nadměrného zatěžování ekonomiky a občanů. Uhlí přitom představuje součást řešení a zvyšování účinnosti v elektrárnách efektivně snižuje i emisní HORNICKÉ listy 2/2012 náročnost sektoru energetiky. Evropská hospodářská komise OSN sídlí v Ženevě V ženevském Paláci národů působí Evropská hospodářská komise OSN, která však kromě Evropy zahrnuje i USA, Kanadu, Izrael a všechny státy vzniklé po rozpadu Sovětského svazu, včetně států středoasijských. Zásadní role Skupiny expertů pro čistší výrobu elektřiny z uhlí spočívá na ženevském fóru ve zkoumání příležitostí, technologií a finančních požadavků čistší elektroenergetické produkce. Uhlí a ostatní fosilní paliva stále hrají v Evropě i ve světě jednu z hlavních rolí. Uhlí je významný zdroj a bude se ještě dlouho v rozumném energetickém mixu využívat. Na pravidelných zasedáních se v Ženevě experti z členských států informují o aktuálním stavu uhelného průmyslu a energetiky. Například v USA se z uhlí vyrábí 50 % elektřiny. Ačkoli 36 států USA přijalo zákon předepisující určitý objem (mezi 10 a 30 procenty) dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejich širší uplatnění stále vyžaduje značné dotace z federálního rozpočtu. Jaderná energetika stagnuje, nově se staví pouze dvě Hnědouhelná elektrárna Niederaussem v německém Porýní má blok BoA 1 000 MW s účinností přesahující 43 % a postaví další blok BoAplus 1 100 MW s účinností nad 45 %. elektrárny, a to jako regulované utility se silnou státní pomocí. Nedávné objevy a exploatace ložisek břidličného plynu zvýšily zásoby plynu v USA o více než 40 % a ceny se mohly v posledních letech snížit téměř o polovinu. Základním palivem však zůstává uhlí – zásobuje 1 100 tepelných elektráren. Rozšiřování jejich parku však brání tlak nových energetických regulací. V Ruské federaci byla přijata nová energetická strategie a navržen generální plán rozvoje uhelných, plynových a jaderných elektráren. Uhelný průmysl má od dubna 2011 schválený dlouhodobý program rozvoje do roku 2030. Roční těžba se pohybuje kolem 330 mil. t, z toho se 116 mil. t vyváží. Experti z Polska vycházejí ze státní energetické politiky do roku 2030. Jak známo, uhlí v polské produkci elektřiny a tepla hraje naprosto dominantní roli (90 %) a zajišťuje energetickou nezávislost země. Instalovaný výkon tepelných elektráren dosahuje celkem 36 000 MW, a to s průměrnou účinností 37,9 %. Budoucnost polské energetiky je značně determinována energetickými a klimatickými směrnicemi EU. Zlepšování účinnosti výroby elektřiny v uhelných elektrárnách jako klíčové téma expertů OSN Za Českou republiku navrhl zlepšování účinnosti uhelných elektráren jako téma aktuálního pracovního plánu expertů Vladimír Budinský, ředitel úseku strategie a komunikace SD a. s. Návrh se setkal se značným ohlasem a aktivním zapojením expertů zejména z Itálie, USA, Polska, Ukrajiny, Ruské federace a asociace EURACOAL. Experti si v Ženevě připomněli, že rok 2010 byl rokem nejvyššího zaznamenaného nárůstu emisí skleníkových plynů a diskutovali o možné roli obnovitelných energetických zdrojů, o nezbytnosti dotací pro jejich uplatnění a o dopadech na investice do nových uhelných elektráren. Shodli se na tom, že výhodnost nákladů investovaných do zvyšování účinnosti stávajících uhelných elektráren (vyjádřená v EUR/t redukovaných emisí CO2) je větší než finanční výhodnost určitých dotací do obnovitelných zdrojů. O tom, jaká je ekonomicky racionální cesta do energeticky udržitelné budoucnosti a zda je uhlí součástí této cesty, budou experti v Ženevě diskutovat opět na podzim. text a foto: Tomáš Vrba Už přes dva roky vyvíjí své aktivity zejména v okolí lomu Bílina iniciativa STOP PRACH, jejíž založení iniciovaly na konci roku 2009 Severočeské doly a. s. a šest měst a obcí dotčených těžbou hnědého uhlí. Za tu dobu se uskutečnilo šest konferencí, na kterých se postupně projednávaly a posléze i začaly řešit nejpalčivější problémy týkající se znečištění ovzduší suspendujícími částicemi. Šestá konference, respektive veřejné zasedání společného monitorovacího výboru iniciativy STOP PRACH a Protiprašného projektu Severočeských dolů a. s. proběhla 19. dubna v Kulturním domě Stromovka, kde členy a další hosty přivítal starosta Braňan Vlastimil Krupka. Připomenul, že iniciativa zajistila měření, určovala priority, aby posléze přijala akční plány pro jednotlivá sídla, jejichž realizace pomůže odstranit zdroje lokálního znečištění. Zástupci Severočeských dolů a. s., technický ředitel Miroslav Eis a ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský, zhodnotili plnění opatření zakotvená v Protiprašném projektu, který má společnost zpracován na základě požadavku Ministerstva životního prostředí k rozhodnutí povolení hornické činnosti do roku 2030. „Máme před sebou 76 podmínek, které musí naše společnost postupně splnit. Jejich hodnocení předkládáme jednou ročně krajskému úřadu a konferenci STOP PRACH. Jsou to malá, ale i velice nákladná opatření. Konkrétní kroky směřující za zlepšením životního prostředí našich měst a obcí. V žádném nejsme ve skluzu, naopak některé realizujeme v předstihu a současně operativně reagujeme a řešíme problémy, které se vyskytnou za provozu, případně jsme na ně upozorněni ze Ledvická starostka Zdeňka Fritscherová při diskusi. Hostitel konference Vlastimil Krupka (vlevo) s představiteli SD Vladimírem Budinským a Miroslavem Eisem. strany obcí či veřejnosti,“ uvedl Vladimír Budinský. „Za velmi důležité považujeme zrušení provozu skládky mouru Ledvice, a to do konce roku 2012, která je častým zdrojem znečištění města a sousední obce Chotějovice. Ve dvou etapách do poloviny roku 2015 zajistíme přesunutí nakládky uhlí do vnitřní části lomu a přímé napojení dopravy na silnici I/16. Ještě letos bude realizován pás ochranné zeleně pro město Lom a dokončena 1. etapa budování ochranného valu pro město Ledvice. V loňském roce jsme opatřili kryty odtahové uhelné pásové dopravníky v celkové délce 2 400 metrů. Dokončena byla rovněž stavba ochranné stěny podél vlečky Úpravny uhlí Lednice,“ doplnil ředitel Eis. Setkání moderoval člen řídícího výboru Lubomír Paroha, který shrnul dosavadní průběh aktivit iniciativy STOP PRACH. „V rámci naší kampaně nazvané Jak správně topit či netopit jsme navázali kontakt s Informačním centrem VŠB v Ostravě, které nám pro obyvatele Duchcova a Braňan zajistilo velmi zajímavou prezentaci použití různých druhů paliva v krbových kamnech přímo před očima veřejnosti. Množství zachycených částic na filtru demonstrovalo rozdíly v použitých palivech. Tuto osvětovou metodu bychom rádi letos zopakovali na dalších místech. V Duchcově a Braňanech byla v rámci této kampaně vyhlášena rovněž dětská výtvarná soutěž. Chtěl bych poděkovat řediteli společnosti Ekoefekt Pavlu Vrbovi za darování automatického kotle na uhlí do Braňan, kde ho obecní úřad přidělil rodině, která by na nový kotel těžko dosáhla. Na tento čin reagoval další výrobce, který kotel dává k dispozici městu Duchcov. Podařilo se nám podat žádosti o dotace na snížení emisí z vytápění domácností v Ledvicích, kde se k připojení na teplovod zavázalo 103 domácností, na pořízení čisticích vozů a na náhradu současného uhelného zdroje kotelny v Braňanech za nízkoemisní uhelný zdroj. Na dalších akcích z plánu se pracuje,“ hodnotil aktivity Lubomír Paroha. V závěru byli účastníci seznámeni s meteorologickou situací v uplynulé zimě a s návrhem nového zákona č. 86/2002 Sbírky o ochraně ovzduší, ke kterému směřovala největší část diskuse. text: Václav Sedlák foto: Tomáš Vrba 28/29 Iniciativa STOP PRACH přináší konkrétní výsledky naši zaměstnanci Původně zámečník se zájmem o malování, s přetrvávající touhou po profesním vzdělávání a vědění, a to i o malířské technice vlámských mistrů Do Úpravny uhlí Ledvice nastoupil Jan Matěják v roce 1995 po absolvování Středního odborného učiliště v Mostě jako provozní zámečník. Roku 2006 dostudoval při práci Strojní průmyslovou školu v Mostě a po roce zahájil na UJEP v Ústí n. L. bakalářské studium. Po jeho ukončení pokračuje s magisterským studiem na Fakultě výrobních technologií a managementu, obor strojírenská technologie – řízení výroby. Letos by měl předložit diplomovou práci a studium ukončit. Vedle bezproblémově vykonávané práce v provozním úseku Úprava uhlí (PÚ ÚU) se nyní Jan Matěják věnuje strojní konstrukci, mimo studia ho zaujalo malování. Hlavně malování, ne kresba, ho bavilo již v dětských letech. V období dospívání ho zajímaly malby impresionistů. Když ale po několika letech prvně navštívil drážďanskou HORNICKÉ listy 2/2012 Jan Matěják při malování. Údržba (mazání ložisek) pásového dopravníku D5a. Práce se vykonává každé pondělí, když je úpravna mimo provoz. Pásových dopravníků je v PÚ UU přes dvě stě. Každé pondělí se jich maže několik podle mazacího plánu ročních oprav. galerii, nedokázal se odpoutat od tří obrazů vlámských mistrů. Pokoušel se postupně zjišťovat, jakou technikou jsou olejové obrazy dělány. Samosebou, že onu vrstvenou techniku začal zkoušet také. Tato malířská technika vyžaduje především mnoho trpělivosti. Plátna, která lze zakoupit, mají již na sobě vrstvu šepsu, přesto plátno není dokonale hladké, takže je nutné přidat 2 až 4 vrstvy šepsu a modelovací pasty, která se na plátno nanese. Při každé vrstvě se modelovací pasta paletovým nožem rozetře do všech stran, aby byl povrch plátna dokonale hladký a textura plátna téměř nepatrná. Zasychání plátna chce svůj čas. Před samotnou tvorbou si naznačí tužkou či uhlem rozvržení malby. Teprve pak pokračuje s olejovou barvou. Po zaschnutí olejové barvy (trvá i několik dnů), pokračuje na obraze dále. Ptáme se, zda obrazy, především zátiší, Jan Matěják prodává? Odpovídá, že spíš ne, ale když, tak je cena taková, že v podstatě pokryje náklady. Také se mimochodem dozvídáme, že za pomoci internetu se Jan seznamuje s více skutečnostmi o malířské technice, ale Jedna z prací Jana Matějáka. také o názorech na jeho práce, ovšem i to, že v Evropě o tento druh malby není zájem takový, jaký je v USA. Pokud by čtenáře zajímalo více informací o „malířském koníčku“ Jana Matějáka, nejen publikované ukázky, lze se podívat na www.matejakart.com. text a foto: Svatava Brožíková a archiv PÚ ÚU V pondělí 30. dubna, po dlouhých devětatřiceti letech, ukončil své aktivní působení na Dolech Bílina, jimž zasvětil celý svůj profesní život, pan Ota Toman. Ještě předtím, než odešel na zasloužený odpočinek, jsme se strojním mechanikem, téměř legendou Provozu lom, prožili poslední pracovní den. „Pamatuji si přesně na 1. říjen roku 1973, den mého nástupu na skrývku tehdejšího velkolomu Maxim Gorkij. Začínal jsem jako pasař na vůbec prvním rýpadle KU 800.1/K 59, které v té době mělo daleko ke spolehlivosti pozdějších strojů této výkonové řady,“ vzpomíná Ota Toman na začátky moderní povrchové těžby na Bílinsku. Během posledního pracovního dne se často ohlížel za téměř čtyřiceti uplynulými lety, ale nikdy s nostalgií. „Zatím to neprožívám. Vím, že končí jedna životní etapa a začíná další, ale na to, jak budu skutečně spokojený v důchodu, se mě zeptejte až tak za půl roku.“ Pan Toman je zkušený praktik, a tak vše v jeho pracovním programu běží jako na drátkách. V kanceláři je s ním nástupce Luboš Calda. Spolupracují několik let a vše si postupně předávali v uplynulých dvou měsících. Nad rámec běžných pracovních povinností jako je ranní raport, jednání se zástupci SD – Autodoprava a SD – 1. strojírenská, přibyly záležitosti spojené s ukončením pracovního poměru: předání výstupního listu a přesměrování počítače na nového uživatele. Je pondělí, den pravidelné preventivní odstávky Provozu lom a Ota Toman naposledy sfáral do lomu. U rýpadla KU 300.15/K 70, kde provádí posádka s partou z SD – 1. strojírenské opravu korečků, pokračujeme v našem bilančním rozhovoru. „Poté, co jsem opustil KU 800.1, jsem přešel ze skývky na lom, a to jako revírník. Zhruba po roce a půl následoval další přestup na pozici mechanika velkostrojů. Tenkrát jsme měli k dispozici menší počet rýpadel. Zažil jsem ještě K 1 000, které začišťovalo uhelnou sloj. Nad ní byly tenkrát pouhé tři skrývkové řezy. Po propojení jižního a severního křídla lomu v jednotnou porubní frontu jsem se stal strojním mechanikem úseku lom, vlastně až dodnes. Staral jsem se o to, aby fungovala strojní část našeho úseku. Tvoří ji 7 rýpadel, 11 PVZ a 2 zakladače. Nesmím zapomenout ještě na 2 skládkové stroje a 42 poháněcích stanic DPD,“ s přehledem vypočítává zítřejší důchodce Ota Toman. Odpoledne po posledním raportu se vrátil do své kanceláře. Ze zdi sundal fotku vnuka a jedinou další věcí, kterou si odnesl, byla oprýskaná letitá sklenička. „Z téhle duritky piju kafe odjakživa. Mám ji tady celých devětatřicet let. A teď z ní budu popíjet doma KU 300.15/K 70 je jedním ze sedmi rýpadel Provozu lom, o jejichž provozuschopnost se strojní mechanik Ota Toman pečlivě staral. Rozloučení s Pavlem Dolejším, ředitelem pro výrobu DB. 30/31 Ohlédnutí Oty Tomana a vzpomínat“. Celý den panu Tomanovi volají jeho kolegové, aby se rozloučili s člověkem, kterého si váží a se kterým rádi spolupracovali. „Oficiální rozlučku jsem uspořádal nedávno v Korbetě. Potěšilo mě, že přišli všichni.“ Krátce před koncem pracovní doby se šel Ota Toman rozloučit s ředitelem pro výrobu DB Pavlem Dolejším a tím uzavřel své aktivní působení na šachtě. Jaké má další plány? „Naštěstí mám dost koníčků. Baví mě auta a motorky, hlavně můj veterán moped Jawa Stadion z roku 1962. Manželka je už také v důchodu, tak počítám, že také budeme víc na chalupě v jižních Čechách.“ Panu Tomanovi přejeme do další životní etapy pevné zdraví a splnění všech činorodých plánů. text a foto: Tomáš Vrba jubilanti JUBILANTKA HELENA KUBELÁKOVÁ Paní Helena pochází z Kadaně, její máma byla švadlena, táta kovář. Helena se učila prodavačkou a v mládí ráda sportovala. Poměrně brzy se jí narodilo dítě, dcera. Aby jako prodavačka nemusela pracovat i o víkendech a dítěti se mohla ve volnu věnovat, šla pracovat na blízkou šachtu do měřictví. Vždyť tehdy na šachtě pracoval i její otec, který se z kováře stal v dolech zámečníkem. Od měřičů odešla do střediska, které se jmenovalo Provoz péče o pracující. Středisko po změně doby bylo zrušeno a paní Kubeláková nastoupila do skladu v Málkově. Na její práci jsme se zeptali jejího současného nadřízeného, pana vedoucího správy ÚDUT. Jeho názor publikujeme kompletní: „Hela, to je opravdu poklad, na dolech je skutečně čtyřicátý rok. K nám do ÚDUT přišla v roce 2003, když šla naše skladnice do důchodu. Když jsem zjistil, že Hela Kubeláková je ‚volná‘, tak jsme ji okamžitě vzali k nám a byla to výhra. Hela je naprosto soběstačná, zkušená, pracovitá, pořádná, prostě žádné výtky. Když se vloni rušilo středisko Povrch, převzala i sběr a výdej montérek do prádelny a opět samé plus. Jinak jako člověk je veselá, spolehlivá, nekonfliktní, prostě ‚bezva ženská‘,“ říká její současný nadřízený. Její dcera je nyní zdravotní sestra, syn vystudoval střední zemědělskou školu, šel na vysokou a je dnes magistr. – A jaké má teď paní Kubeláková zájmy? Vedle vlastních dětí také vnučku. A když zbyde čas, upřednostňuje četbu, hlavně pak detektivek, ale i tzv. „červenou knihovnu“. text a foto: Svatava Brožíková Jubilanti Skupiny SD březen – duben Pracovního jubilea dosahují v DB: 20 let Vrábel Petr Matoušek Zdeněk Zaoral Vladimír Filip Pavel Dragoun Petr Lancová Růžena 30 let Johanovský Václav Brabenec Jiří Fridrich Pavel Bidlo Vladimír Frélich Pavel provozní zámečník provozní zámečník mechanik úseku elektrikář velkostroje řidič PVZ vážná vedoucí řidič velkostroje vedoucí výroby řidič velkostroje strojník v úpravně strojník v úpravně Pracovního jubilea dosahují v DNT: 20 let Vaško Dušan 30 let Kulhavý Miloslav Wohlštát Jindřich Sala Jaroslav Birner Miroslav Dašek Miloslav 40 let Kubeláková Helena technik PM strojní řidič pracovních strojů provozní zámečník řidič velkostroje mistr provozní zámečník skladnice Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD: 30 let Chlapcová Jana mzdová účetní Zahradník Jiří ředitel úseku správa PS – SJ PS – DDM PS – DDM PL – TU PL – TU PL – ÚU PS – SS PS – správa PL – TU PL – ÚU PL – ÚU OPM PÚ – DDM PÚ – ÚDUT PÚ - LOM PÚ – DDM PÚ – SKRÝVKA PÚ – ÚDUT personální odbor úsek ředitele správa Pracovního jubilea dosahují v SD - Autodoprava, a. s.: 20 let Cibulka Eduard autoelektrikář Handl Ivo vulkanizér 30 let Morávek Miroslav řidič SMV Kolafa Milan řidič SMV 40 let Stránský Jaroslav řidič SMV provoz Tušimice provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Tušimice Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.: 20 let Kára Jaroslav pochůzkář – zámečník Kühnel Karel vlakvedoucí – vedoucí posunu provoz Tušimice provoz Tušimice Pracovního jubilea dosahují v SD – 1. strojírenská, a. s.: 20 let Petráš Miroslav vulkanizér Ohnoutka Petr vulkanizér Blecha Jaroslav vulkanizér Špadrna Marek soustružník kovů Kučera Pavel provozní zámečník 30 let Babčaník Jan provozní zámečník provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Tušimice provoz Tušimice Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb V České republice přibývá soukromých vysokých škol, středních škol, dokonce i škol mateřských. Procházíte-li se Chomutovem, v ulici Havlíčkova, naproti příjemným bytovým domům, cestou míjíte nádherný rozsáhlý areál, který už při pohledu působí jako školská budova, vzniklá v předválečném období. Ve vašem odhadu se mýlit nebudete. V úterý 27. března jsme školu navštívili. Už štuková výzdoba v hlavním vchodu budovy dala vědět, že školní budova vznikla v době první republiky. Základní školou DUHOVÁ CESTA, s. r. o., nás provází Jana Himmlová, zástupkyně paní ředitelky Petry Jandové. Jana Himmlová je zástupkyní pro školní družinu a volnočasové aktivity. Zástupkyní ředitelky pro vzdělávání je Alena Grée. Průvodkyně nám sdělila, že škola má nyní dvě první třídy, v každé je 13 žáků, jednu 2. třídu se 14 žáky a jednu třetí třídu se 16 žáky. Zakladatelky počítají s tím, že ZŠ bude Třída, která volila moře. Návštěva redakce v chomutovské ZÁKLADNÍ ŠKOLE DUHOVÁ CESTA Každá třída je vymalována tak, jak si zvolili žáci. Třeťáci chtěli džungli. devítiletá, ale časem jistě přibude i škola mateřská. Na opravu školy a úpravu tříd mělo trio zakladatelek jeden měsíc a jedenáct dní. Samy by to však nezvládly – pomáhalo na sto lidí, včetně některých žáčků. Děti nic neničí, což vysvětlují tím, že říkají: „Je to naše škola!“ Vždyť si mohly dokonce vybrat, jak budou vypadat jejich třídy. Tak najdete třídu jako moře, Mexiko, třeťáci upřednostnili džungli, atd. Je příjemné, že na chodbě jsou sady skříněk a každá skříňka patří jednomu žáku. Paní zástupkyně Himmlová říká: „Je dobře, že třídy nemají vysoký počet žáků. Takto se kantoři mohou žákům věnovat individuálně, využívat netradiční výukové metody, volit skupinové vyučování a podobně. A protože jde o školu pro rozvoj nadání, spolupracujeme s Centrem nadání v Praze i s Pedagogickopsychologickou poradnou jak v Chomutově, tak v Kadani. Rovněž jsme se stali pilotní školou v projektu Ústeckého kraje Atletika pro děti.“ V budoucnu budou upraveny i venkovní prostory pro atletiku, stejně tak přibydou pozemky, aby se žáci mohli rozvíjet i v environmentální oblasti. A je možné, že vznikne i venkovní učebna. Nejen sportem a klasickým vzděláváním škola žije. Například paní Interaktivní tabule využívaná při matematice. zástupkyně pro vzdělávání, A. Grée, vede pěvecké sbory Sluníčka a Happy Smile. Se zpěváčky jezdí i na různá vystoupení a soutěže. Škola se také letos zařadila do celostátní výtvarné soutěže „Komenský a my“. Žák 3. třídy vyhrál jedno z 1. míst v jeho kategorii, takže ZŠ DUHOVÁ CESTA, s. r. o., Chomutov, začíná být známa i celostátně. Pro zajímavost – anglický jazyk se vyučuje již od první třídy. Při vyučování je využívána i interaktivní tabule, která byla pořízena díky Severočeským dolům. text a foto: Svatava Brožíková 32/33 pomáháme hornické tradice Letošní krušení ozdobilo setkání hornických měst Letošní tradiční jarní Chomutovské slavnosti přilákaly ve dnech 20. až 22. dubna hodně přes tisíc lidí, kteří se přišli pobavit, k velice pestrému kulturnímu a společenskému programu. Své umění jim nabídli nejen profesionálové, ale také amatérské skupiny a občanská sdružení. Program probíhal nejen na Husově náměstí a náměstí 1. máje, ale i v městském parku a v atriu SKKS. Ozdobou už 17. slavností se tentokrát stal 16. ročník Setkání hornických a hutnických měst ČR, proto převzaly název Chomutovské krušení. Zahájení proběhlo už v pátek, kdy si hosté mohli prohlédnout pamětihodnosti města a spolu s obyvateli obdivovali večerní světelnou show. Přesně 59 různě početných delegací hornických měst, obcí a spolků, ve slavnostních a dobových uniformách či krojích z ČR, Slovenska, Německa a Polska, absolvovalo v sobotu průvod centrem Chomutova vyzdobený vztyčenými prapory a zástavami. Pět měst si sebou přivezlo řízné kapely, které hrály do kroku i k dobré náladě přihlížejících diváků. Hezký ráz Za představiteli Ústeckého kraje a statutárního města Chomutov pochodovala delegace Severočeských dolů a. s. Na historické prapory přibyla další stuha, u pravidelných účastníků setkání už šestnáctá. průvodu dodalo na 150 malých permoníků z mateřských a základních škol a několik alegorických vozů, kterými HORNICKÉ listy 2/2012 Oživení průvodu zajistilo pět kapel hornických měst, nepočetnější přijela z příhraničního saského města Annaberg-Buchholz. se prezentovaly některé chomutovské školy a občanská sdružení. V průvodu nechyběli zástupci Ústeckého kraje v čele s hejtmankou Janou Vaňhovou, delegaci pořadatelského statutárního města Chomutov vedl primátor Jan Mareš a početné zastoupení Severočeských dolů a. s. předseda představenstva a generální ředitel Ivan Lapin. Průvod dorazil na náměstí 1. Máje, kde všechny účastníky přivítal a slavnosti zahájil primátor Mareš. Pak už se rozběhl zábavní program, ve kterém nechyběly ukázky hornických tradic, jako bylo svěcení tupláku nebo skok přes kůži. Sobotní program pokračoval večerním průvodem s lucerničkami a lampionky a byl ukončen velkým ohňostrojem. Neméně bohatý program čekal na zájemce i v neděli. „Mám radost, že jsem mohl v našem městě přivítat při tradičních slavnostech tak početné delegace a představit jim zajímavosti a památky a ukázat hostům, že Chomutov není jen průmyslovým a hornickým městem,“ uvedl primátor Mareš. Ten prakticky celý rok střežil na radnici požehnané světélko patronky horníků svaté Barbory, které loni převzal od starosty Chodova, aby je tentokrát předal do úschovy primátorovi Kladna, které bude za rok pořádat Kladenské fedrování. text a foto: Václav Sedlák Bernd a Hilla Becherovi pocházejí z Porúří, v 60. letech důležitého centra těžby černého uhlí a ocelářského průmyslu. Oba byli fascinováni obrovskými industriálními komplexy, které určovaly ráz krajiny a jejích obyvatel. Své fotografie pořizovali na jaře nebo na podzim, aby maximálně vynikla užitková architektura průmyslových objektů: těžní věže, zásobníky uhlí, vysoké pece a plynojemy. S německou precizností vytvořili unikátní soubor fotografií, kdy první snímky vznikly zkraje 60. let a ty nejmladší nesou dataci roku 2000. Inventarizací řady objektů nejen z rodného Německa, Belgie, Francie, Británie, ale i USA vyjádřili úctu © Bernd & Hilla Becher DOLY, HUTĚ – stručně a výstižně nazvaná expozice 97 jedinečných černobílých fotografií Bernda a Hilly Becherových je až do 3. června k vidění ve velké galerii pražského Rudolfina. Systematicky zdokumentovaný soubor fotografií hlubinných dolů, hutí, vysokých pecí a dalších průmyslových staveb pořizovali manželé Becherovi od 60. let nejen v rodném Německu, ale také ve Francii, Belgii, Británii nebo USA. Pozoruhodné je, že výstava snímků industriálních krajin podobných té naší pánevní, se těší značnému zájmu návštěvníků, tedy nejen elitářské hrstky kritiků. inženýrům a stavitelům průmyslových staveb, kteří většinou zůstávají v anonymitě. „Hlavním cílem naší práce je dokázat, že formy naší doby jsou formy technické, i když kvůli formě nevznikly. Tak, jak se manifestuje středověké myšlení v gotické katedrále, projevuje se naše epocha v technických stavbách a aparaturách,“ uvedla Hilla Becherová. Manželé Becherovi jsou uznávaní evropští fotografové a bývají považováni za průkopníky konceptuální fotografie, a to nejen díky souboru Doly a hutě. Bernd Becher byl profesorem fotografie na düsseldorfské akademii, kde učil a ovlivnil celou generaci německých fotografů. Portréty důlních a hutních zařízení rozesetých po světě jsou jedinečným tématem. Navíc, frontálním zachycením průmyslové objekty povýšili na autonomní estetické objekty, připomínající průčelí středověkých katedrál. Výstava 97 černobílých fotografií ukazuje podstatu účelové a ryze funkcionální architektury, která měla sloužit jen k výrobě. Objektivem Bernda a Hilly Becherových z ní vyzařuje i něco krásného, co by se mělo zachovat. Úspěšné pokusy existují. Zdařile se třeba využily původně industriální objekty hlubinného dolu v belgickém Genku. Kdo ví, třeba jednou něco podobného čeká i ledvickou úpravnu? text a foto: Tomáš Vrba NOVÝ ŽIVOT DOLŮ V BELGICKÉM GENKU Industriální památky se těší stále většímu zájmu. V německých revírech jsou návštěvníkům zpřístupněny vyřazené velkostroje povrchové těžby uhlí. V Belgii, kde byla intenzivní stoletá průmyslová těžba uhlí ukončena v 80. letech, sanují objekty velkých hlubinných dolů. V limburském Genku revitalizovali dva doly: Waterschei a Winterslag. Zatímco v prvním probíhá ještě čilý stavební ruch, Winterslag byl slavnostně 28. dubna zpřístupněn veřejnosti. Do rozsáhlého komplexu hlubinného provozu bylo vkusně implementováno moderní multikino, knihovna a studovna vysoké školy. Podzemní parkoviště a kavárny jsou samozřejmostí. Na své si přijdou také zájemci o hlubinné dobývání. Těžní věž se proměnila v rozhlednu, rozlehlá kompresorovna v ojedinělou expozici. Bývalá šachta Winterslag – nyní kulturní centrum C – Mine leží přímo ve městě, stále obklopeno vysokými haldami, které připomínají slavnou hornickou minulost 70tisícového Genku. 34/35 Estetika starých dolů a hutí z míst kde žijeme Březno těsně sousedí s dobývacím prostorem DNT. Osudy obce a hnědouhelného lomu se prolínají přes padesát let. V roce 1991, kdy začaly platit upravené územně ekologické limity těžby v podkrušnohorských hnědouhelných pánvích, se definitivně potvrdilo, že do budoucna už Březno není těžbou ohroženo. Bezprostředně zde začali realizovat řadu ambiciózních projektů, na kterých často s obcí spolupracovaly Severočeské doly. Obec se postupně stala atraktivním místem Chomutovska. Jaké to v Březně bylo, je a hlavně bude, nám prozradil ten nejpovolanější – starosta Zdeněk Valenta. Zdejší rodák, který stojí v čele obce už druhé volební období. HORNICKÉ listy 2/2012 Pane starosto, jako zdejší rodák můžete porovnávat. Jakou podobu a poměry v Březně pamatujete? Narodil jsem se tady v roce 1956. Pamatuji si staré Březno, ještě bez zástavby panelových bytovek, kde jsem s ostatními dětmi sáňkoval. Vybavuji si také oprýskané fasády domů a neudržované komunikace. A přestože se nad osudem Března vznášela hrozba likvidace možnou těžbou uhlí, pořád to bylo naše Březno, na které jsme nedali dopustit. Úprava těžebních limitů v roce 1991 pro nás byla jasným a šťastným signálem k znovuobnovení Března. Věděli jsme, že obec či některá její část už nebude do budoucna přímo dotčena báňskými postupy. O dění ve vaší obci jsou čtenáři Hornických listů pravidelně informováni. Podařilo se vám vylepšit infrastrukturu, probudit kulturní a společenský život. Za vaše obdivuhodné úsilí všestranného rozvoje jste byli po zásluze v roce 2010 oceněni Zlatou stuhou v prestižní soutěži Vesnice roku. Vloni si pak návštěvu Března do svého Březno včera, dnes a zítra programu putování Ústeckým krajem zařadil prezident Václav Klaus. Rozhlédneme-li se po obci, všude je květinová výzdoba, upravené chodníky, zateplené sídliště bytovek. Březenské kulturní akce v čele s poutí získaly proslulost v širokém okolí. Dá se u vás vůbec ještě něco vylepšit? Všechno se dá vylepšovat. Naším cílem je, aby Březno bylo příjemným místem k životu nejen pro místní, ale také pro jeho návštěvníky. Chtěli bychom, aby tady bylo všem dobře. Právě teď dokončujeme mateřské centrum, které bude další částí pomyslné osy škola školka. Mateřské centrum bude sloužit jako zázemí rodičů. Vytvořili jsme ho úpravou areálu tělocvičny základní školy. Bude mít hernu pro děti, společenskou místnost, kuchyňku, sociální zařízení a také altán. Volbu vybavení i názvu centra necháme na místních rodičích. Počítáme, že nové prostory kromě malých dětí a rodičů budou využívat také školáci jako letní učebnu, nebo sportovci při pořádání nejrůznějších turnajů v tělocvičně nebo na hřišti. Rádi bychom okolí centra upravili jako naučnou zahradu s ukázkami rostlin typických pro různé státy světa. Práce pokračují také na komplexním zateplení sídliště Zahradní, kde je dohromady pět panelových domů. Během prvního pololetí by měla být dokončena přestavba bývalé kotelny na hasičskou zbrojnici. V loňském roce jsme začali s úpravou obecního hřbitova. Letos budeme dál toto pietní místo zvelebovat. Na další úpravu hřbitova jsme získali dotaci od Ministerstva zemědělství ČR ve výši 435 tisíc korun. Díky tomu provedeme do konce října kompletní opravu celého obecního i národního hřbitova. Rekonstrukce se bude týkat zdí, chodníků a přístupových cest; nově bude postaveno kolumbárium. Zvelebovat budeme také zmíněný národní hřbitov obětí druhé světové války, kde jsou pochováni vězni z koncentračních táborů, kteří nepřežili vlakový transport - v dubnu 1945 skonali v Březně. Ve výborné spolupráci se sochařem Václavem Krobem, jenž pro nás loni vytvořil pískovcová Křídla lásky, budeme pokračovat při obnově důstojného památníku obětí transportu. V neposlední řadě bych ještě zmínil i výstavbu technického zázemí obecního úřadu. Konkrétně dostane garáž, dílnu a sociální zařízení, což dosud našim pracovníkům starajícím se o vzhled obce chybělo. Obec Březno tvoří osm místních částí – Březno, Denětice, Holetice, Kopeček, Nechranice, Stranná, Střezov a Vičice. Nesoustředíte veškerou pozornost na samotné Březno? V žádném případě. Hned uvedu několik příkladů. Například obec Stranná. Loni nám místní chátrající kostel Nejsvětější Trojice katolická církev darovala. Rozpadající se svatostánek z roku 1842 je krásnou dominantou okolí. Jen má smůlu, že není chráněnou kulturní památkou, na kterou by se daly získat přednostně dotace. My na opravu použijeme mimo jiné i prostředky z darů od Severočeských dolů. S kostelem to myslíme vážně. Máme zpracovanou kompletní projektovou dokumentaci na celkovou opravu. Zatím jsme demontovali staré nefunkční lešení a odstranili z věže náletové břízy. Pevně věřím, že se nám letos podaří opravit střechu a věž. Ve Stranné také postavíme čističku odpadních vod. Brzy se u vás bude veřejně projednávat dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí k pokračování těžby na DNT v letech 2014–2029. V jaké fázi se tento dialog nachází? Už na konci minulého roku nás na veřejném zastupitelstvu představitelé vedení SD zevrubně seznámili s budoucím postupem lomu Libouš. Po projednání a diskusi, kde nám zástupci SD vysvětlili danou problematiku, vzalo zastupitelstvo balík dokumentace k záměru postupu DNT v období 2014–2029 na vědomí bez připomínek. Předpokládáme, že i v budoucnu budou zachovány normy a limity prašnosti a hlučnosti. V případě jejich překročení budeme jednat o možnostech snížení. V tomto znění budou naše připomínky zapracovány také do dokumentace EIA. Pevně věřím, že dobré sousedské vztahy mezi obcí a těžaři založené na vzájemném respektu budou pokračovat i v budoucnu. Nacházíme se vlastně historicky ve finální fázi dobývání hnědého uhlí na Chomutovsku. Za pár desítek let se promění zbytková jáma lomu Libouš v jezero, které budou obklopovat rekultivované výsypky. Co si myslíte o proměně krajiny v okolí Března v relativně blízké budoucnosti? Představa Března nedaleko břehu jezera je lákavá. Osobně si myslím, že 36/37 V Nechranicích pak proběhne výsadba nové zeleně. Počítáme, že zde vysadíme 360 okrasných dřevin a ovocných stromů. Ty bych rád zdůraznil. Přáli bychom si, aby to bylo jako dříve, kdy jste šel po cestě a utrhl si ovoce. No a ve Střezově jsme minulý rok za pomoci dotací vybudovali pěkné dětské hřiště. Kostel na návsi ve Stranné by se měl brzy dočkat opravy. Zateplování panelových domů na sídlišti Zahradní se právě dokončuje. využívání hotového, čistou vodou napuštěného jezera, se mé generace už příliš netýká. Jen bych si přál, aby se počítalo nejen s rekultivací krajiny, ale především s celkovou revitalizací našeho regionu, aby zde vznikaly nejen rekreační, ale především průmyslové a technologické zóny, kde by našla uplatnění řada našich občanů tak, jako ho dnes nachází v případě DNT. text a foto: Tomáš Vrba Pro děti se toho v Březně dělá nejvíc. z míst kde žijeme Braňany: Dozrává čas k podání přihlášky do soutěže Vesnice roku Mezi nejradostnější povinnosti starosty Braňan Vlastimila Krupky patří vítání občánků. Náš snímek je z první takové oslavy v letošním roce. HORNICKÉ listy 2/2012 Obce kolem lomu Bílina se snaží vytvářet svým obyvatelům ty nejlepší podmínky pro spokojený život. Netýká se to jen prosazování ekologických opatření a upravenosti veřejných prostranství, ale i jejich vybavenosti službami, nabídkou společenských, kulturních a sportovních akcí či dopravní obslužnosti. Příkladem je obec Braňany, kterou od lomu dělí nedávno dokončený ochranný val s čerstvě vysázenými dřevinami, na nějž naváže východním směrem přes dva kilometry dlouhá bezpečnostní a ochranná stěna. Braňany mají 1 243 obyvatel, o sto víc než před dvěma volebními obdobími. To svědčí o tom, že se tu rodiny nejen stabilizují, ale i rozrůstají. Základem je dobré bydlení v sídlišti, kde má obec v 27 objektech 387 bytových jednotek, jež postupně rekonstruuje a upravuje. V posledních letech bylo v Braňanech postaveno 11 nových rodinných domků, několik i v osadě Kaňkov. Pro další výstavbu obec vytváří potřebné podmínky včetně inženýrských sítí. „V obci jsou tři dobře zásobené obchody s potravinami a smíšeným zbožím, dostatečná kapacita je pro hosty v restauracích. Máme poštu, kadeřnictví, zdravotnické středisko se službou praktického a dětského lékaře a stomatoložky, která dokázala v krátké době navázat kontakt s většinou rodičů žáků zdejší mateřské a základní školy s cílem zlepšit prevenci. Společenský život se odehrává především v rekonstruovaném kulturním domě, mládež vyplňuje volný čas v některém zájmovém kroužku při základní škole, jež má pro život obyvatel nezastupitelné místo. V jejím sousedství je víceúčelové sportovní hřiště s umělým povrchem. Pro náročnější milovníky kultury pořádáme časté návštěvy divadelních představení a pro ty, kteří touží poznat region i vzdálenější pamětihodnosti a zajímavosti, organizujeme zájezdy. V tomto směru máme výhodu, že v obci sídlí ochotný autodopravce. Téměř každý měsíc se v Braňanech koná alespoň jedna slavnostní událost a vyvrcholením je v říjnu Braňanské posvícení. Máme v plánu uskutečnit alespoň jednou v roce společenskou akci i v osadě Kaňkov, která se nám také pomalu rozrůstá,“ shrnul ty nejzákladnější podmínky pro život obyvatel starosta obce Vlastimil Krupka. Obecní úřad každý rok pořádá vítání občánků, na které navazuje přijetí jubilantů starších 70 let. První letošní obřad byl připraven pro šest novorozenců a 14 seniorů. V Braňanech působí fotbalový oddíl Mlékárna Braňany s družstvy dospělých, dorostenců a žáků, žákovské házenkářské družstvo Baníku Most, přičemž tým Sokolíků se věnuje rekreačnímu volejbalu a Braňanské vosy hrají lední hokej. V obci je také jezdecký klub a družstvo mladých hasičů, jež se zapojuje do celoročního seriálu soutěží. Mezi největší a také nejaktivnější spolky v obci patří Klub seniorů, který sdružuje 65 členů a vyvíjí pestrou činnost. Hodně pořadatelské a organizační práce po celý rok odvádí kulturní komise při obecním úřadu a sbor pro občanské záležitosti. „Snažíme se vynakládat finanční prostředky účelně, aby přinesly užitek co největšímu počtu obyvatel. Ve všech obytných domech ve vlastnictví obce byla vyměněna okna a dveře a zatepleny půdní prostory. Zateplit se nám podařilo i tělocvičnu u základní školy. Postupně rekonstruujeme veřejné osvětlení a budujeme nové chodníky, u hřbitova plánujeme postavit parkoviště a vstup ve svahu vybavíme bezbariérovým přístupem. Chceme udržet v Braňanech pořádek a čistotu, proto prašnost na komunikacích snižujeme pravidelným strojovým čištěním. Zájmem obce je, aby v dobrém stavu byly i soukromé domy a další objekty. Těm z majitelů, kteří nemají po ruce dostatek finančních prostředků na zvelebení a rekonstrukce, nabízíme velice výhodné půjčky z fondu rozvoje obce. To se týká i pořízení ekologického a úsporného vytápění. Letošním příkladem snahy obce snížit emise z lokálních topenišť bylo darování jednoho nového automatického kotle početnější rodině, která si nemohla dovolit koupi z vlastních prostředků. Braňany se po letech vypracovaly mezi pěkné obce na Mostecku a myslím si, že by se v dohledné době mohly přihlásit i do soutěže Vesnice roku,“ dodal starosta Vlastimil Krupka. text: Václav Sedlák foto: Václav Sedlák, Tomáš Vrba Slavnostní atmosféru předání automatického kotle u Láchů navodil akt střihání pásky, kterého se ujali společně starosta obce Vlastimil Krupka a dárce kotle Pavel Vrba. Na vyhlídce povrchového dolu Hambach. Společnost Severočeské doly Chomutov uspořádala 24. až 27. dubna již tradiční jarní studijní cestu pro 30 starostů a zastupitelů obcí ze svého sousedství. Hlavním tématem bylo tentokrát hornictví v euroregionu Máza-Rýn včera a dnes, návrat území po těžbě do kulturní krajiny německého Porýní a belgického Limburska. Program doplnila zajímavá návštěva Evropského parlamentu včetně diskuse s europoslankyní Zuzanou Roithovou. Porýnský hnědouhelný revír Stojí vždy za návštěvu. Účastníci cesty se letos podrobně seznámili se současným stavem a výhledem těžby povrchového hnědouhelného dolu Hambach, který z celkové revírní těžby 100 mil. t/rok produkuje 40 mil. t energetického uhlí pro tři elektrárny, včetně optimalizovaných, tedy vysoce účinných bloků BoA. Pozornost vzbudila hloubka dolu Hambach (v současnosti Otevřená diskuse s europoslankyní Zuzanou Roithovou. kolem 370 m, počítá se s postupem až do 450 m) a výška vnější vzorně lesnicky zrekultivované výsypky Sophienhöhe dosahující až 301,8 m. Zájem vyvolaly i informace o projektu Terra Nova, prezentují koncepci posílení identity porýnského regionu s aktivní povrchovou těžbou uhlí a využívající probíhající procesy k vytvoření mimořádně atraktivní krajiny a vysílání ekonomických impulsů pro budoucnost. Evropský parlament v Bruselu Celý jeden den studijní cesty byl věnován návštěvě Evropského parlamentu. Účastníci si prohloubili své poznatky a představy o práci výborů Evropského parlamentu, o posilování jeho pravomocí a politického dohledu nad ostatními orgány a institucemi EU. Všechny zajímalo nové návštěvnické centrum Parlamentarium vybavené nejmodernější multimediální technikou. Očekávání určitě nezklamal brífink a diskuse s europoslankyní Zuzanou Roithovou. Účastníci získali možnost dalšího kontaktu s paní Roithovou, která vysvětlila, jak může europoslanec podpořit získání kvalifikovaných odpovědí evropských i národních institucí na dotazy týkající se například evropských dotací. text a foto: Tomáš Vrba Starostka a místostarostka města Ledvice v areálu bývalého hlubinného dolu v Genku. 38/39 Na zkušené v Porýní, belgickém Limbursku a Evropském parlamentu Transformace území po hlubinné těžbě uhlí v Limbursku Seznámení s využitím území po těžbě černého uhlí v těsné blízkosti města Genk, která skončila na přelomu 80. a 90. let, bylo velmi inspirativní. Účastníci ocenili úspěšnost nové orientace průmyslové výroby, která i po útlumu hornictví umožnila zachování pracovních míst. Prostory bývalých dolů (obklopené typickými haldami bez řízené rekultivace) se stávají v Limbursku mimořádnou příležitostí k novému multifunkčnímu využití i atrakcí pro turisty. Za nejpřitažlivější lze označit projekt C-Mine, který ke starým objektům dolu Winterslag přidal nejmodernější infrastrukturu. z odborů CO SE V DNT PŘIPRAVUJE ODBORÁŘŮM V DNT vykonávají činnost tři odborové organizace. Ta, která se jmenuje Odborová organizace Doly Nástup Tušimice, zastupuje převážně zaměstnance skrývky a lomové mechanizace, dále pak zaměstnance SD – Autodoprava, provoz Tušimice, a zaměstnance SD – 1. strojírenská, provoz Tušimice. Připravují se domácí rekreace, a to v rekreačních střediscích Sloup, Mladotice, Holná a v chalupě Mlýny. Dětská rekreace se koná v LDT Stvolínky. Mimo rekreace v odborových objektech poskytují odbory příspěvek na pobyty dle vlastního výběru zaměstnanců z nabídky cestovních kanceláří. Odborová organizace Doly Nástup Tušimice vykonává pro členy odborů i další činnost. Odborářům nabízí zajištění vstupenek na místní kulturní akce v Chomutově, Kadani a v Klášterci nad Ohří. Pořádá zájezdy na muzikály do Prahy, letos zájezd ke Dni dětí do Divadla kouzel Pavla Kožíška, ke Dni matek (Den matek je vždy druhou květnovou neděli) připravuje akci. Dále se odborová organizace soustředí na podporu rehabilitace a sportu, a tak organizuje nákup vstupenek dle vlastního výběru odboráře na koupaliště a do rehabilitačních center. text a foto: Svatava Brožíková Ilustrační snímek letní krajiny poblíž Mladotic, kam odboráři jezdí na rekreace a mnozí okolní lesy a louky znají dokonale. SD – Autodoprava, a. s., a odborářský předseda Jaroslav Vrba V dceřiných společnostech Severočeských dolů fungují také odbory. Navštívili jsme podle abecedy první dceřinou společnost Autodopravu a jejího odborářského předsedu. Nejprve jsme se ale zastavili v jedné z dílen Autodopravy a zaslechli: „Vy jdete za naším Jarouškem?“ Víceméně žoviální oslovení i „přivlastnění“ mile překvapilo. Krátce nato se setkáváme s Jaroslavem Vrbou. Po několika větách už víme, že v Meziboří absolvoval Střední odborné učiliště, konkrétně pak obor mechanik opravář silničních a motorových vozidel. V roce 1984 nastoupil jako automechanik do Dolů Bílina do dílny. Krátce po nástupu odešel plnit svoji povinnost zdravého mladého muže, prostě na dva roky odešel na vojnu. Když se po dvou letech vrátil, opět pracoval jako automechanik, ale to už také vstoupil do odborů. Nemůžeme se nezeptat, proč za působiště volil právě doly? Pan Vrba odpovídá: „Můj táta byl havíř, dělal v Kohinooru, tedy na hlubině, a tak mne nějak automaticky důl přilákal.“ Dělat automechanika nákladních vozidel, počínaje tatrami, není práce právě jednoduchá a on ji dělal do prosince roku 2009. Tehdy byl totiž zvolen předsedou odborové organizace, protože do důchodu odešel předseda minulý, pan Vladimír Svoboda. Od ledna 2010 nastoupil do funkce nový předseda a ve funkci je tedy Jaroslav Vrba jedno volební období. Závodní výbor je devítičlenný a zasedá jedenkrát za měsíc. Pan předseda se jednak stará o finance, sleduje i sociální fond, jednou za týden přichází také hospodářka, která je sice již v důchodu, ale přesto je i nadále členkou odborů. A předseda samozřejmě spolupracuje i s vedením SD – Autodoprava, a. s., a spolupráci oceňuje slovy „je velmi dobrá“. O výsledcích hospodaření jsou pravidelně členové výboru informováni. Odborová organizace má 240 členů (jednou za rok se koná konference), ale i 60 důchodců, o které je také nutno se starat, vždyť i oni mají možnost chodit do plavecké haly, na kulturu apod. Rekreace odbory rovněž zajišťují v rekreačních střediscích Holná a Mladotice (ale stejně tak se starají o samotná střediska, pravidelně zahajují sezonu a stejně tak ji uzavírají, a to včetně pravidelných inventur). Takže odbory mají práce až přehršel. Nyní, ke konci března, se právě připravují na volby. Je čas na soukromí? „Moc rád jezdím auty a taky hraju volejbal. Syny mám dva, oba mají oblíbenou četbou. Onen starší je geodet, ten mladší bude letos maturovat ve Střední průmyslové škole Duchcov.“ A co zájmy? „Občas si s manželkou poslechneme muziku, mám rád jakoukoli, dokonce i filmovou a já jsem schopen se zaposlouchat třeba i do operních árií, ale i té modernější hudby. Mladší syn, který sem tam něco přes počítač složí, má možná zájem po rodičích.“ text a foto: Svatava Brožíková 3. ročník oddílových závodů ve slalomu lyžařského oddílu TJ DNT Lyžařský oddíl TJ DNT byl založen v roce 1971 a od téhož roku provozuje na Klínovci sjezdovku s vlekem. V minulosti LO pořádal celou řadu závodů i na krajské úrovni. Po roce 1989 spolu s odrůstající základnou pořádání závodů zaniklo. V posledním období, díky nové, již třetí generaci mladých lyžařů, zájem o závodní činnost opět nastal a tak se letos konal již třetí ročník a věříme, že nikoliv poslední. V den závodů v sobotu 18. února 2012 panovalo příjemné zimní počasí. Nižší počet závodníků než obvykle (z důvodu chřipkové epidemie), nemohl předem vyhlášený termín třetího ročníku ovlivnit. Závody měly pravou lyžařskou atmosféru, účast všech pořadatelů od startéra až po časoměřiče a brankové rozhodčí byla brána s plnou vážností a profesionalitou. Výsledkem tedy nemohlo být nic jiného než všeobecná spokojenost s příjemně prožitým dnem všech přítomných. Slalom proběhl ve dvou kolech se započítáním lepšího času a zúčastnilo se ho 23 závodníků rozdělených do šesti věkových kategorií. V letošním roce závodili všichni na lyžích, nenašel se žádný odvážný snowboardista. Závod byl završen slavnostním vyhlášením výsledků. Vítězem byl nakonec každý, kdo se závodů zúčastnil, i když stupně vítězů byly jen pro ty nejlepší. O tom, že se závody vydařily, svědčí fotografie plné úsměvů dětí a odhodlání pořadatelů závody každoročně opakovat. LO TJ DNT je po celou dobu své aktivní činnosti podporován finančními příspěvky od mateřské organizace, po které nese také svůj název. Náš dík za podporu patří samozřejmě i dalším sponzorům, kteří nám rovněž umožňují sportovní areál provozovat. Proto oprávněně věříme, že příští 4. ročník závodů ve slalomu lyžařského oddílu TJ DNT opět naváže na minulou úspěšnou tradici a že nám bude zachována přízeň i ze strany všech současných sponzorů. Lyžařský oddíl TJ DNT Martin Šindelář zazářil v Praze Pražský Hervis ½maraton, který měl obrovskou mediální podporu (a také obrovské startovné 1 200 Kč) a dokonce 31. března přímý přenos v TV na programu ČT 4 Sport, přilákal několik tisícovek běžců. Velkého úspěchu dosáhl člen našeho týmu Martin Šindelář, který v čase 1:22:03 hod. doběhl v konkurenci 4 747 mužů na krásném 68. místě. Klobouk dolů. Pro nezasvěcené – ½maraton obnáší opravdu poloviční trasu klasického maratonu čili 21 km a 98 metrů. Příznivci aktivního pohybu: zkuste si, za jak dlouho tuto trasu ujdete nebo třeba ujedete na kole. Tuto kulisu Praze závidí celý běžecký svět. Tady jde již jen o jeden cíl – dostat se do toho cíle. Pavel Nedvěd se svým podpůrným týmem byl mocně oslavován. Mezi lavinou téměř 5 tisíc běžců mužského pohlaví Hervis ½ maratonu běžel s naším Martinem Šindelářem mj. i věhlasný lékař MUDr. Pirk. 40/41 sport sport tip na výlet 6. ročník Poháru Peruna S příchodem jara vyrážejí první pupeny, květy, tráva, vylétají včelky a také se rojí ze všech koutů cyklisté. Spousta, hlavně mladých, jich má navíc závodní ambice či se jen „hecují“, chtějí změřit síly mezi sebou. Hlavně na horských kolech a k tomu blíže do přírody. Opět letos v oblasti Chomutovska poslouží a zájemce přivítá organizované i příchozí od dětiček po důchodce na svých závodech již 6. ročník Poháru Peruna. Pohár má 10 závodů a tím zahajovacím bude tradičně 5. května Perštejnské Giro. Tento závod v okolí Perštejna se startem na koupališti byl letos u dospělých prodloužen na 45 km a zamíří nejen dolů k Ohři, ale také nahoru do hor až na Horní Halži. Takže nic lehkého na úvod. Co je však podstatné: všude jsou zařazeny kategorie dětí, od těch v předškolním věku. Přijďte a přiveďte své ratolesti, opravdu se jim to bude líbit. Další závody se konají 2. června v Bezručově údolí, 24. června v Kadani, 30. června na Prunéřovském koupališti – zde od juniorů dokonce pro zpestření jako triatlon. Severočeská amatérská liga Letos bude seriál silniční cyklistiky SAL pořádán podle hlavního sponzora pod názvem SPINOLLO cup. Jedná se o internetového prodejce cyklistického materiálu. Inu peníze bohužel v dnešní době rozhodují nejen o profesionálních hokejistech, nýbrž i o amatérském sportu. Úvodním z 16 závodů byla 22. dubna časovka jednotlivců z Louky do Braňan a zpět. Tým TJ DNT posílil a po loňském 4. místě opět usilovat o nejvyšší příčky hlavně v týmové soutěži (vedle soutěže jednotlivců v 6 věkových kategoriích se v každém závodě bodují 3 nejlepší do soutěže družstev). Soutěž pokračuje květnovými závody Klášterecké okruhy (v průmyslové zóně Klášterec), krutým stoupáním do vrchu z Krupky na Komáří Vížku a Petlerskými okruhy, které jsou zároveň letošním Mistrovstvím SAL. text: Jiří Martykán foto: TJ DNT Skanzen Veselý Na letošní jarní výlet vás pozveme do skanzenu Veselý kopec na Vysočině, poblíž města Hlinsko. Pokud na svých cestách z Čech na Moravu najdete chvíli času, odbočte z dálnice a navštivte tento malý skanzen. Pokud pojedete od Prahy, po hodině jízdy V sousedství mlynáře. kopec z Prahy odbočte na Humpolec, odtud dále přes Havlíčkův Brod na Hlinsko. Ve Ždírci nad Doubravou zahnete doleva směrem na Trhovou Kamenici. Asi po 10 kilometrech uhneme doprava na vesnici Vysočina a zde na Veselý Kopec. Skanzen byl založen v šedesátých letech minulého století a první návštěvníci sem zavítali v roce 1972. Skanzen vznikl na místě původní osady Veselý Kopec a navazuje na stavby zde přirozeným způsobem postavené. Počátek osady spadá do první poloviny 16. století. V současné době skanzen prezentuje takřka třicet objektů. Mezi jeden z nejzajímavějších patří mlýn z Oldřetic. Na jeho místě stával původně jiný mlýn, zbudovaný již před rokem 1580. Ten však vyhořel. Toto místo je však přímo předurčeno k postavení mlýna. Proto po požáru, z roku 1909 byl mlýn obnoven, pravda až po sedmdesáti letech, kdy je sem přenesen mlýn z Oldřetic. Uvnitř uvidíte kompletní zařízení mlýna, které je plně funkční. Síla vodního toku, v tomto případě potoka, je používána nejen k mletí obilí, ale i například k míchání povidel. Vodní mlýn. 42/43 Jednou ze staveb, která vás zaujme, je čtrnáctiboká stodola ze Sádku u Poličky. Její počátek je datován kolem roku 1680. Na první pohled budete překvapeni její výškou a rozlohou, a tak jako u všech staveb v areálu její autenticitou. Návštěvník má skutečně dojem, že nahlédl do jedné z mnohých stodol na Vysočině. V areálu však nejsou jen stodoly a mlýny, ale uděláme si představu o vzhledu tehdejší vesnice. Proto zde nalezneme, jako jednu z původních budov, i dům bezzemka, s malými okénky a podlahou z ušlapané hlíny. Světla vevnitř také moc není. Můžeme se však také podívat na hospodářství drobného rolníka z Lezníku u Poličky. Jde o uzavřený hospodářský dvůr se zajímavým interiérem tohoto zemědělce. Velká hospodářství jsou reprezentována statkem z Mokré Lhoty u Nových Hradů, s klasicistním průčelím, které dává na odiv majetek původního majitele. Ve vnitřních prostorách najdete expozici soukromého zemědělce. Doporučujeme počkat při vstupu do areálu na průvodce. Dozvíte se tak spoustu zajímavých informací. Nic vám však nebrání odpojit se od skupiny, vychutnat si poetiku staveb roztroušených po stráních a počkat na další skupinu. Vaše děti mezi tím mohou nakrmit ovečky, nebo kozy, protože v areálu jsou i chována hospodářská zvířata. Cestou zpět se zastavte ve Svobodných Hamrech, kde je další část Typické stavení na Vysočině v minulém století. skanzenu. Ta je věnována historii železárny, která zde existovala od konce 15. století. Dalším důvodem, proč se zde zastavit, je Hamerská krčma. Nejen zde dobře vaří, ale i interiér je velmi zajímavý. V příštím tipu na výlet navštívíme muzejní noc v Drážďanech, která se chystá na první polovinu července. Čekají na vás muzea otevřená od 17 hodin do hodiny po půlnoci. Vše za jedno vstupné, včetně bezplatné dopravy. Můžete si tak namíchat zážitek, v podobě návštěvy muzea parních lokomotiv, výroby automobilu Volkswagen Phaenton a pohledu Sixtinské madony. text a foto: Jan Říha
Podobné dokumenty
Jihovýchodní Asie (text pro iótu)
oblek, sako, košile v cenách o polovinu nižších než u nás. Ale my zítra večer odjíždíme. To
není problém, tak kterou látku chcete? A tak jsme se domluvili, vzali nám míru, ráno pro nás
do hotelu př...
prosinec 2015 - Farnost Strážnice
popřát jí do dalších let hodně Boží pomoci, pevné zdraví a radost pro každý den.
Stránka 2
zde
Především obyčejné rekonstrukce komunikací, veřejných budov, úpravy veřejných prostranství, hřišť a další projekty zaměřené na infrastrukturu obcí, které představují neuvěřitelných 80% ze všech ses...
Suburbie jako domov
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“