Distribuční materiál
Transkript
Distribuční materiál
Alfred Hitchcock Okno do dvora V kinech od 22. ledna Technické údaje Okno do dvora Rear Window / USA 1954 / 112 minut Režie Scénář Alfred Hitchcock Od 22. 1. 2015 Do 31. 12. 2015 John Michael Hayes (dle povídky Cornella Woolriche) Kamera Monopol Robert Burks Doporučená přístupnost Žánr Objednat do kina [email protected] +420 724 339 341 Materiály www.acfk.capsa.cz Weby www.projekt.cz www.acfk.cz David Huspenina Od 12 let ( jméno a heslo: guest) Thriller Hudba Franz Waxman Typy kopií DCP Hrají James Stewart Formát 1 :1,66 Grace Kellyová Wendell Corey Jazyk Anglicky Thelma Ritterová Raymond Burr Titulky České K r át k á s y n o p s e Jeden z vrcholů filmové tvorby Alfreda Hitchcocka je stejně strhující cestou za odhalením vraždy jako mistrovskou studií voyeurismu, který s hlavním hrdinou sdílí každý z fascinovaných diváků. Okno do dvora je představením, které nás okem kamery staví na roveň jeho protagonisty, Jeffa Jeffriese, jenž je po úraze upoután na invalidní vozík a z nudy začne pozorovat své sousedy. Stereotyp, vzrušení, únava, tanec, touha… a podivné události, za jedním z oken, které Jeffa spolu s divákem uvrhnou do víru spekulací a podezření. Došlo u Thorwaldových k vraždě? A stane se Jeffova netrpělivá snoubenka nástrojem k jejímu vyřešení? synop se Je vedro a L. B. Jeffries se nudí. Už šest týdnů sedí Jak Stella a Lisa, tak přivolaný kamarád, detektiv Doyle, doma s nohou v sádře, protože při focení automobilových zá- podezírají Jeffa z bujné fantazie, ovšem podezřelé detaily vodů skočil přímo na dráhu. Čas si krátí pohledem z okna, na se začínají množit a na Jeffovu stranu se postupně přidá malý dvorek ve vnitrobloku, ale především sledováním svých jak Lisa, tak Stella. Jen Doyle stále odolává… až Jeff sousedů, kteří za jednotlivými okny jako v obřím domečku se svými spojenkyněmi přikročí k akci. Dokáží pro panenky prožívají své životy. Slečna Osamělá se ze smut- usvědčit Larse Thorwalda z vraždy jeho ženy? ku opíjí, slečna Torzo je obklopená nápadníky, skladatel se marně snaží dokončit písničku, novomanželé vůbec nevytahují rolety, majitelé malého pejska spouštějí své náhradní dítě každý den na dvorek, stárnoucí sochařka vytváří podivnou sochu hladu, postonávající žena sekýruje svého muže… Jedinými narušeními denní rutiny jsou návštěvy Jeffovy krásné, elegantní snoubenky Lisy, která dělá všechno proto, aby ho přesvědčila, že přišel čas usadit se, přestat jezdit po světě a oženit se, a zdravotní sestry Stelly, která ho upřímně a zemitě varuje, že slídit v cizích životech je neslušné – a nebezpečné. Jednoho dne začne mít Jeff podezření, že za jedním z oken není něco v pořádku. Churavá manželka zmizela a její muž v noci několikrát odnášel z bytu cosi v kufru. A mají na to vůbec právo? o f i l m u Kdo a o čem? Autor kriminálních románů Cornell Woolrich (např. Nevěsta klasické studie voyeurismu, potažmo jako jakési paralely v černém, Dáma měla oranžový klobouk, Černý anděl) měl ve filmového procesu, neboť okno do dvora je totožné s okem zvyku se po práci z nudy dívat z okna a pozorovat sousedy kamery a vše, co se před ním odvíjí, jsou atrakce, s nimiž se z činžovního domu. Tak vznikla i jeho povídka „Musela to být identifikujeme, srovnáváme či se proti nim vymezujeme. vražda“ o muži, který z nemožnosti jiné činnosti zírá z okna, sleduje sousedy a pojme podezření na vraždu. Další možnost vnímání filmu vychází z Hitchcockova celoživotního tématu nekompatibility mužů a žen. Jeff se nechce Tuto povídku zpracoval ve spolupráci s Hitchcockem do ženit, a protože intimita pro něj představuje hrozbu, raději scénáře John Michael Hayes, přičemž největší změnou bylo sleduje své sousedy, jejich mikrosvět mu ovšem nabízí jen rozšíření tématu o milostný motiv hlavního hrdiny, což do- všudypřítomný komentář k jeho problému – vše, co vidí, se dalo snímku další významový rozměr (sám Hitchcock uváděl týká vztahů: někdo je nemá, jiný je chce mít, další neví, co si další inspiraci ve dvou slavných kriminálních případech – s nimi počít. vraždách žen Patricka Mahona a doktora Crippena). Dalším střípkem do diskuse o významu filmu pak může být Snímek tak dalece přesahuje pouhý (byť mimořádně kva- úvaha o inspiraci špiónskou mentalitou, bující v USA v éře litní a vynalézavý) thriller a jeho interpretace se může odví- mccarthysmu či o výpovědní hodnotě sociálního mixu v do- jet hned dvěma směry. Tou běžnější je výklad snímku jako tyčném domě. Jak? Pro účely natáčení nechal Hitchcock ve studiu Paramount různé denní doby, technici proto vytvořili čtyři různé soubo- vybudovat kulisy celého bytového komplexu, který kromě ry osvětlení – pro ráno, den, soumrak a noc a podle potřeby hrdinova bytu obsahoval 31 dalších bytových jednotek, mezi nimi přepínali. z nichž 12 bylo dokonale funkčních včetně elektřiny a tekoucí vody. Šlo o mimořádnou výzvu pro architekta, už proto, Zvláštností tohoto Hitchcockova snímku je i to, že používá že ateliér nebyl dost vysoký a Hitchcock si proto prosadil, pouze diegetickou hudbu a zvuky, tedy takové, které při- že se stavělo „do hloubky“ – tedy byla odstraněna podlaha, rozeně vyplývají z prostředí. Ústřední je z tohoto pohledu vyklizeny sklepy a dekorace včetně dvorku začínala fakticky postava hudebního skladatele, který se pokouší napsat v podzemí. písničku a její postupné zdokonalování provází celý film. Ostatní písně jsou dobovými šlágry a jediná původní melo- Dalším problémem bylo osvětlení, které muselo imitovat die Franze Waxmana provází úvodní titulky. S kým? Grace Kellyová James Stewart (12. 11. 1929 – 14. 9. 1982) (20. 5. 1908 – 2. 7. 1997) Grace Kellyová, která kvůli Oknu do James Stewart byl pro Hitchcocka dvora odmítla roli v Kazanově snímku V přístavu (On the Waterfront, 1954), byla první z Hitchcockových chladných, elegantních, blonďatých krásek, jež dávají pouze tušit spalující vnitřní žár, a byla jak odpovědí na jeho osobní fantazie, tak profesionální zálibu. Před Oknem do dvora s ní natočil už Vraždu na objednávku a poté ještě Chyťte zloděje, jejich další profesionální partnerství však zhatil sňatek Grace Kellyové s monackým knížetem a Hitchcock pak léta hledal náhradu v Doris Dayové, Kim Novakové, Veře Milesové či Tippi Hedrenové. ztělesněním jednoho z jeho alter eg. Zatímco Caryho Granta obsazoval do rolí, které přestavovaly to, čím chtěl Hitchcock sám být (Podezření, Pochybná žena, Chyťte zloděje, Na sever severozápadní linkou), James Stewart byl pro režiséra ideálním představitelem toho, čím se sám cítil. Ironií ovšem je, že Stewarta, který byl pro běžného diváka už od 30. let prototypem obyčejného, slušného Američana, přitom proměnil v teoretika vraždy (Provaz), voyeura (Okno do dvora – postava byla inspirovaná postavou fotografa Roberta Capy), manipulativního manžela a otce (Muž, který věděl příliš mnoho) a konečně obsesivního pronásledovatele, týraného pocity viny (Vertigo). Následky Okno do dvora bylo nominováno na čtyři Oscary (režie, scénář, barevná kamera, zvuk - Loren L. Ryder), divácky i kriticky bylo neobyčejné úspěšné a roku 1997 bylo zařazeno jako „kulturně, historicky či esteticky význam- né dílo“ do Národního filmového Games, 1981), Dvojník (Body Double, registru Spojených států. 1984), Někdo se dívá (Sliver, 1993) či Disturbia (2007). Přímého remaku se Snímek byl od té doby mnohokrát ci- dočkal v televizi v roce 1998, kdy se tován a stal se inspirací pro řadu dal- hlavní role zhostil po nehodě paraly- ších snímků – např. Silniční hry (Road zovaný Christopher Reeve. Režisér Alfred Hitchcock (13. 8. 1899 - 29. 4. 1980) Mistr napětí a klasik thrilleru začínal v rodné Británii u filmu od Daphne du Maurierové Živá nebo mrtvá, kterou natočil s obdi- píky – ke kariéře režiséra se dostal přes design titulků, výpravu vuhodnou brilancí a film získal Oscara za nejlepší film a Hitch- a asistenta režie v roce 1925 a přestože jeho debut Bludiště lásky cock sám byl nominován za režii. byl poměrně úspěšný, on sám pokládal za svůj skutečně první film až Příšerného hosta. Snímek o domácí, která podezírá své- Režisérova americká kariéra se v dalších třiceti letech vyznačo- ho nájemníka, že je Jack Rozparovač, byl založen na vizuálním vala pozoruhodnou stylistickou vyrovnaností, jejím nesporným vypravěčství, obsahoval některé pozoruhodné zvláštní efekty vrcholem však byla 50. léta, kdy v rychlém sledu vytvořil sérii a poprvé se tu objevuje téma, které se mělo v pozdějších letech svých dnes nejuznávanějších filmů. u Hitchcocka ještě mnohokrát opakovat. Téma obyčejného muže, který je zachycen v síti podivných událostí a obviněný ze Hitchcock se pohyboval v omezeném okruhu žánru psycholo- zločinu, který nespáchal. Byl to také první snímek, kde se Hitch- gického thrilleru, čímž zklamal mnoho kritiků, kteří mu vyčítali cock objevil v cameu, tehdy proto, že mu chyběli statisté. Později nedostatek zájmu o závažnější témata, svůj žánr však ovládal se tato jeho tichá miniaturní vystoupení stala pravidlem. mistrovsky a jeho způsob práce s napětím (a manipulací diváka) je dodnes ojedinělý. V roce 1934 vstoupil Hitchcock do mezinárodního povědomí snímkem Muž, který věděl příliš mnoho (který o více než dva- Pokládat však Alfreda Hitchcocka pouze za „mistra napětí“ cet let později natočil znovu v USA). Úspěch tohoto a dalšího by bylo nepřesné – prostřednictví jeho oblíbených témat (ne- půltuctu filmů mu nabídly možnost odejít do Spojených států, právem obviněný muž, provinilá žena, psychopati) prosakuje kterou vzhledem k nevalným podmínkám britského filmového k divákovi téma sexuálního napětí a úzkosti (zejména mužské), průmyslu oné doby s nadšením přijal. Smlouva s Davidem O. která se objevuje jako charakteristika kultury, založené na re- Selznickem mu jako první lásku přinesla romantický román presi, pocitu sexuální nedostatečnosti a touhy po dominanci. Režijní filmografie 1922 No. 13 (nedokončený, ztracený) 1928 Rozmary bohaté ženy (Champagne) 1933 Vídeňské valčíky (Waltzes from Vienna) 1925 Bludiště lásky (The Pleasure Garden) 1929 … a neuveď nás v pokušení (The Manxman) 1934 Muž, který věděl příliš mnoho (The Man Who Knew Too Much) 1926 Horský orel (The Mountain Eagle – ztracený) 1927 Příšerný host 1929 Její zpověď (Blackmail) 1935 39 stupňů (The 39 Steps) 1929 Juno a páv 1936 Tajný agent (Secret Agent) (The Lodger: A Story of the (Juno and the Paycock) 1936 Sabotáž (Sabotage) London Fog) 1930 Vražda! (Murder!) 1927 Světový šampión (The Ring) 1937 Mladý a nezkušený 1931 Boj na nůž (The Skin Game) 1931 Co moře pohltí (Young and Innocent) 1927 Na šikmé ploše (Downhill) 1928 Farmářova žena (Rich and Strange) 1938 Zmizení staré dámy (The Lady Vanishes) (The Farmer‘s Wife) 1932 Číslo sedmnáct 1928 Žena se špatnou pověstí (Easy Virtue) (Number Seventeen) 1939 Hospoda Jamajka (Jamaica Inn) 1940 Mrtvá a živá (Rebecca) 1949 Pod obratníkem Kozoroha (Under Capricorn) 1956 Nepravý muž (The Wrong Man) 1940 Zahraniční dopisovatel (Foreign Correspondent) 1950 Hrůza na jevišti 1958 Vertigo (Stage Fright) 1941 1959 Na sever severozápadní linkou Pán a paní Smithovi (Mr. & Mrs. Smith) 1951 Cizinci ve vlaku (North by Northwest) (Strangers on a Train) 1941 Podezření (Suspicion) 1960 Psycho 1953 Zpovídám se (I Confess) 1942 Sabotér (Saboteur) 1963 Ptáci (The Birds) 1954 Vražda na objednávku 1943 Ani stín pochybnosti (Dial M for Murder) 1964 Marnie (Shadow of a Doubt) 1954 Okno do dvora (Rear Window) 1944 Záchranný člun (Lifeboat) 1966 Roztržená opona (Torn Curtain) 1955 Chyťte zloděje 1945 Rozdvojená duše (Spellbound) 1946 Pochybná žena (Notorious) (To Catch a Thief) 1955 Potíže s Harrym 1969 Topaz 1972 Zběsilost (Frenzy) (The Trouble with Harry) 1976 Rodinné spiknutí 1947 Případ Paradinová (The Paradine Case) 1956 Muž, který věděl příliš mnoho (The Man Who Knew Too Much) 1948 Provaz (Rope) (Family Plot)
Podobné dokumenty
NEPOMUCKÝ TROJÚHELNÍK XXXIII. ročník
Rozeneková Kateřina
Z75 Huml Jiří
Huml Vojtěch
Z91 Diviš Andrej
Berkovec Miloslav
NEPOMUCKÝ TROJÚHELNÍK XXXV. ročník
Doležel Jaroslav
Petrovský Alois
Pavel Tomáš
Mařík Libor
Vyhnálek Vítězslav
informační zpravodaj
Martin Musil (Suchdol čp.10) a Martin Nečas. Do sestavy patří také Jan Ďugoš st.,
který ale kvůli zaměstnání mohl odehrát jen minimum zápasů.
V první polovině sezóny si vedla obě družstva ve svých ...
Cena starosty městské části Brno–sever absolutnímu vítězi
Cena firmy Vintage Replica Jiří Hořice za nejpůvodnější motocykl, sidecar nebo tříkolku
David Schmidt, Radco J (1928)
Cena Karosserie E. & M. Treschl za nejlépe zrenovovaný atomobil
Vladislav Novák...