Distribuční materiál

Alfred Hitchcock
Okno do dvora
V kinech od 22. ledna
Technické údaje
Okno do dvora
Rear Window / USA 1954 / 112 minut
Režie
Scénář
Alfred Hitchcock
Od 22. 1. 2015
Do 31. 12. 2015
John Michael Hayes
(dle povídky Cornella
Woolriche)
Kamera
Monopol
Robert Burks
Doporučená
přístupnost
Žánr
Objednat
do kina
[email protected]
+420 724 339 341
Materiály
www.acfk.capsa.cz
Weby
www.projekt.cz
www.acfk.cz
David Huspenina
Od 12 let
( jméno a heslo: guest)
Thriller
Hudba
Franz Waxman
Typy kopií
DCP
Hrají
James Stewart
Formát
1 :1,66
Grace Kellyová
Wendell Corey
Jazyk
Anglicky
Thelma Ritterová
Raymond Burr
Titulky
České
K r át k á s y n o p s e
Jeden z vrcholů filmové tvorby
Alfreda Hitchcocka je stejně strhující
cestou za odhalením vraždy jako
mistrovskou studií voyeurismu,
který s hlavním hrdinou sdílí každý
z fascinovaných diváků.
Okno do dvora je představením, které nás okem
kamery staví na roveň jeho protagonisty, Jeffa Jeffriese,
jenž je po úraze upoután na invalidní vozík a z nudy začne
pozorovat své sousedy. Stereotyp, vzrušení, únava, tanec,
touha… a podivné události, za jedním z oken, které Jeffa
spolu s divákem uvrhnou do víru spekulací a podezření.
Došlo u Thorwaldových k vraždě? A stane se Jeffova netrpělivá snoubenka nástrojem k jejímu vyřešení?
synop se
Je vedro a L. B. Jeffries se nudí. Už šest týdnů sedí
Jak Stella a Lisa, tak přivolaný kamarád, detektiv Doyle,
doma s nohou v sádře, protože při focení automobilových zá-
podezírají Jeffa z bujné fantazie, ovšem podezřelé detaily
vodů skočil přímo na dráhu. Čas si krátí pohledem z okna, na
se začínají množit a na Jeffovu stranu se postupně přidá
malý dvorek ve vnitrobloku, ale především sledováním svých
jak Lisa, tak Stella. Jen Doyle stále odolává… až Jeff
sousedů, kteří za jednotlivými okny jako v obřím domečku
se svými spojenkyněmi přikročí k akci. Dokáží
pro panenky prožívají své životy. Slečna Osamělá se ze smut-
usvědčit Larse Thorwalda z vraždy jeho ženy?
ku opíjí, slečna Torzo je obklopená nápadníky, skladatel se
marně snaží dokončit písničku, novomanželé vůbec nevytahují rolety, majitelé malého pejska spouštějí své náhradní
dítě každý den na dvorek, stárnoucí sochařka vytváří podivnou sochu hladu, postonávající žena sekýruje svého muže…
Jedinými narušeními denní rutiny jsou návštěvy
Jeffovy krásné, elegantní snoubenky Lisy,
která dělá všechno proto, aby ho přesvědčila, že přišel čas usadit se, přestat jezdit po
světě a oženit se, a zdravotní sestry Stelly,
která ho upřímně a zemitě varuje, že slídit v cizích životech je neslušné – a nebezpečné.
Jednoho dne začne mít Jeff podezření, že za jedním z oken
není něco v pořádku. Churavá manželka zmizela a její muž
v noci několikrát odnášel z bytu cosi v kufru.
A mají na to vůbec právo?
o f i l m u
Kdo a o čem?
Autor kriminálních románů Cornell Woolrich (např. Nevěsta
klasické studie voyeurismu, potažmo jako jakési paralely
v černém, Dáma měla oranžový klobouk, Černý anděl) měl ve
filmového procesu, neboť okno do dvora je totožné s okem
zvyku se po práci z nudy dívat z okna a pozorovat sousedy
kamery a vše, co se před ním odvíjí, jsou atrakce, s nimiž se
z činžovního domu. Tak vznikla i jeho povídka „Musela to být
identifikujeme, srovnáváme či se proti nim vymezujeme.
vražda“ o muži, který z nemožnosti jiné činnosti zírá z okna,
sleduje sousedy a pojme podezření na vraždu.
Další možnost vnímání filmu vychází z Hitchcockova celoživotního tématu nekompatibility mužů a žen. Jeff se nechce
Tuto povídku zpracoval ve spolupráci s Hitchcockem do
ženit, a protože intimita pro něj představuje hrozbu, raději
scénáře John Michael Hayes, přičemž největší změnou bylo
sleduje své sousedy, jejich mikrosvět mu ovšem nabízí jen
rozšíření tématu o milostný motiv hlavního hrdiny, což do-
všudypřítomný komentář k jeho problému – vše, co vidí, se
dalo snímku další významový rozměr (sám Hitchcock uváděl
týká vztahů: někdo je nemá, jiný je chce mít, další neví, co si
další inspiraci ve dvou slavných kriminálních případech –
s nimi počít.
vraždách žen Patricka Mahona a doktora Crippena).
Dalším střípkem do diskuse o významu filmu pak může být
Snímek tak dalece přesahuje pouhý (byť mimořádně kva-
úvaha o inspiraci špiónskou mentalitou, bující v USA v éře
litní a vynalézavý) thriller a jeho interpretace se může odví-
mccarthysmu či o výpovědní hodnotě sociálního mixu v do-
jet hned dvěma směry. Tou běžnější je výklad snímku jako
tyčném domě.
Jak?
Pro účely natáčení nechal Hitchcock ve studiu Paramount
různé denní doby, technici proto vytvořili čtyři různé soubo-
vybudovat kulisy celého bytového komplexu, který kromě
ry osvětlení – pro ráno, den, soumrak a noc a podle potřeby
hrdinova bytu obsahoval 31 dalších bytových jednotek,
mezi nimi přepínali.
z nichž 12 bylo dokonale funkčních včetně elektřiny a tekoucí vody. Šlo o mimořádnou výzvu pro architekta, už proto,
Zvláštností tohoto Hitchcockova snímku je i to, že používá
že ateliér nebyl dost vysoký a Hitchcock si proto prosadil,
pouze diegetickou hudbu a zvuky, tedy takové, které při-
že se stavělo „do hloubky“ – tedy byla odstraněna podlaha,
rozeně vyplývají z prostředí. Ústřední je z tohoto pohledu
vyklizeny sklepy a dekorace včetně dvorku začínala fakticky
postava hudebního skladatele, který se pokouší napsat
v podzemí.
písničku a její postupné zdokonalování provází celý film.
Ostatní písně jsou dobovými šlágry a jediná původní melo-
Dalším problémem bylo osvětlení, které muselo imitovat
die Franze Waxmana provází úvodní titulky.
S kým?
Grace Kellyová
James Stewart
(12. 11. 1929 – 14. 9. 1982)
(20. 5. 1908 – 2. 7. 1997)
Grace Kellyová, která kvůli Oknu do
James Stewart byl pro Hitchcocka
dvora odmítla roli v Kazanově snímku
V přístavu (On the Waterfront, 1954),
byla první z Hitchcockových chladných, elegantních, blonďatých krásek,
jež dávají pouze tušit spalující vnitřní
žár, a byla jak odpovědí na jeho osobní fantazie, tak profesionální zálibu.
Před Oknem do dvora s ní natočil už
Vraždu na objednávku a poté ještě
Chyťte zloděje, jejich další profesionální partnerství však zhatil sňatek
Grace Kellyové s monackým knížetem
a Hitchcock pak léta hledal náhradu
v Doris Dayové, Kim Novakové, Veře
Milesové či Tippi Hedrenové.
ztělesněním jednoho z jeho alter eg.
Zatímco Caryho Granta obsazoval
do rolí, které přestavovaly to, čím
chtěl Hitchcock sám být (Podezření,
Pochybná žena, Chyťte zloděje, Na
sever severozápadní linkou), James
Stewart byl pro režiséra ideálním
představitelem toho, čím se sám cítil.
Ironií ovšem je, že Stewarta, který
byl pro běžného diváka už od 30. let
prototypem obyčejného, slušného
Američana, přitom proměnil v teoretika vraždy (Provaz), voyeura (Okno
do dvora – postava byla inspirovaná
postavou fotografa Roberta Capy),
manipulativního manžela a otce
(Muž, který věděl příliš mnoho) a konečně obsesivního pronásledovatele,
týraného pocity viny (Vertigo).
Následky
Okno do dvora bylo nominováno na
čtyři Oscary (režie, scénář, barevná
kamera, zvuk - Loren L. Ryder), divácky i kriticky bylo neobyčejné úspěšné
a roku 1997 bylo zařazeno jako „kulturně, historicky či esteticky význam-
né dílo“ do Národního filmového
Games, 1981), Dvojník (Body Double,
registru Spojených států.
1984), Někdo se dívá (Sliver, 1993) či
Disturbia (2007). Přímého remaku se
Snímek byl od té doby mnohokrát ci-
dočkal v televizi v roce 1998, kdy se
tován a stal se inspirací pro řadu dal-
hlavní role zhostil po nehodě paraly-
ších snímků – např. Silniční hry (Road
zovaný Christopher Reeve.
Režisér
Alfred Hitchcock
(13. 8. 1899 - 29. 4. 1980)
Mistr napětí a klasik thrilleru začínal v rodné Británii u filmu od
Daphne du Maurierové Živá nebo mrtvá, kterou natočil s obdi-
píky – ke kariéře režiséra se dostal přes design titulků, výpravu
vuhodnou brilancí a film získal Oscara za nejlepší film a Hitch-
a asistenta režie v roce 1925 a přestože jeho debut Bludiště lásky
cock sám byl nominován za režii.
byl poměrně úspěšný, on sám pokládal za svůj skutečně první
film až Příšerného hosta. Snímek o domácí, která podezírá své-
Režisérova americká kariéra se v dalších třiceti letech vyznačo-
ho nájemníka, že je Jack Rozparovač, byl založen na vizuálním
vala pozoruhodnou stylistickou vyrovnaností, jejím nesporným
vypravěčství, obsahoval některé pozoruhodné zvláštní efekty
vrcholem však byla 50. léta, kdy v rychlém sledu vytvořil sérii
a poprvé se tu objevuje téma, které se mělo v pozdějších letech
svých dnes nejuznávanějších filmů.
u Hitchcocka ještě mnohokrát opakovat. Téma obyčejného
muže, který je zachycen v síti podivných událostí a obviněný ze
Hitchcock se pohyboval v omezeném okruhu žánru psycholo-
zločinu, který nespáchal. Byl to také první snímek, kde se Hitch-
gického thrilleru, čímž zklamal mnoho kritiků, kteří mu vyčítali
cock objevil v cameu, tehdy proto, že mu chyběli statisté. Později
nedostatek zájmu o závažnější témata, svůj žánr však ovládal
se tato jeho tichá miniaturní vystoupení stala pravidlem.
mistrovsky a jeho způsob práce s napětím (a manipulací diváka) je dodnes ojedinělý.
V roce 1934 vstoupil Hitchcock do mezinárodního povědomí
snímkem Muž, který věděl příliš mnoho (který o více než dva-
Pokládat však Alfreda Hitchcocka pouze za „mistra napětí“
cet let později natočil znovu v USA). Úspěch tohoto a dalšího
by bylo nepřesné – prostřednictví jeho oblíbených témat (ne-
půltuctu filmů mu nabídly možnost odejít do Spojených států,
právem obviněný muž, provinilá žena, psychopati) prosakuje
kterou vzhledem k nevalným podmínkám britského filmového
k divákovi téma sexuálního napětí a úzkosti (zejména mužské),
průmyslu oné doby s nadšením přijal. Smlouva s Davidem O.
která se objevuje jako charakteristika kultury, založené na re-
Selznickem mu jako první lásku přinesla romantický román
presi, pocitu sexuální nedostatečnosti a touhy po dominanci.
Režijní filmografie
1922 No. 13 (nedokončený, ztracený)
1928 Rozmary bohaté ženy
(Champagne)
1933 Vídeňské valčíky
(Waltzes from Vienna)
1925 Bludiště lásky
(The Pleasure Garden)
1929 … a neuveď nás v pokušení
(The Manxman)
1934 Muž, který věděl příliš mnoho
(The Man Who Knew Too Much)
1926 Horský orel
(The Mountain Eagle – ztracený)
1927 Příšerný host
1929 Její zpověď (Blackmail)
1935 39 stupňů (The 39 Steps)
1929 Juno a páv
1936 Tajný agent (Secret Agent)
(The Lodger: A Story of the
(Juno and the Paycock)
1936 Sabotáž (Sabotage)
London Fog)
1930 Vražda! (Murder!)
1927 Světový šampión (The Ring)
1937 Mladý a nezkušený
1931
Boj na nůž (The Skin Game)
1931
Co moře pohltí
(Young and Innocent)
1927 Na šikmé ploše (Downhill)
1928 Farmářova žena
(Rich and Strange)
1938 Zmizení staré dámy
(The Lady Vanishes)
(The Farmer‘s Wife)
1932 Číslo sedmnáct
1928 Žena se špatnou pověstí
(Easy Virtue)
(Number Seventeen)
1939 Hospoda Jamajka
(Jamaica Inn)
1940 Mrtvá a živá (Rebecca)
1949 Pod obratníkem Kozoroha
(Under Capricorn)
1956 Nepravý muž
(The Wrong Man)
1940 Zahraniční dopisovatel
(Foreign Correspondent)
1950 Hrůza na jevišti
1958 Vertigo
(Stage Fright)
1941
1959 Na sever severozápadní linkou
Pán a paní Smithovi
(Mr. & Mrs. Smith)
1951
Cizinci ve vlaku
(North by Northwest)
(Strangers on a Train)
1941
Podezření (Suspicion)
1960 Psycho
1953 Zpovídám se (I Confess)
1942 Sabotér (Saboteur)
1963 Ptáci (The Birds)
1954 Vražda na objednávku
1943 Ani stín pochybnosti
(Dial M for Murder)
1964 Marnie
(Shadow of a Doubt)
1954 Okno do dvora (Rear Window)
1944 Záchranný člun (Lifeboat)
1966 Roztržená opona
(Torn Curtain)
1955 Chyťte zloděje
1945 Rozdvojená duše (Spellbound)
1946 Pochybná žena (Notorious)
(To Catch a Thief)
1955 Potíže s Harrym
1969 Topaz
1972 Zběsilost (Frenzy)
(The Trouble with Harry)
1976 Rodinné spiknutí
1947 Případ Paradinová
(The Paradine Case)
1956 Muž, který věděl příliš mnoho
(The Man Who Knew Too Much)
1948 Provaz (Rope)
(Family Plot)