homocystein jako rizikový faktor v psychiatrii
Transkript
homocystein jako rizikový faktor v psychiatrii
Pøehledné èlánky P SY CH I A T R I E ROÈNÍK 15 2011 ÈÍSLO 2 HOMOCYSTEIN JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR V PSYCHIATRII HOMOCYSTEIN AS A RISK FACTOR IN PSYCHIATRY ANNA STRUNECKÁ Univerzita Karlova v Praze, 1. lékaøská fakulta, Ústav lékaøské biochemie, Laboratoø biochemické neurofarmakologie, Praha SOUHRN Se zvýšenou hladinou homocysteinu je spojována øada závažných nemocí. Homocystein je v souèasné dobì považován za jeden z hlavních ukazatelù rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnìní, aterosklerózy, selhání ledvin, komplikací v tìhotenství a vrozených vad. Poslední výzkumy ukazují, že poruchy v metabolizmu homocysteinu jsou také rizikovým faktorem ve vývoji a funkcích centrální nervové soustavy. Významné zmìny v procesech transmetylace a transsulfurace byly zjištìny u dìtí s autizmem i jejich rodièù, u dìtí s Downovým syndromem a u pacientù s mírnou kognitivní poruchou, schizofrenií a s Alzheimerovou nemocí. Poznatky o metabolických transformacích homocysteinu mohou být využity jak pøi hledání diagnostických indikátorù, tak pøi terapii kognitivních a neurodegenerativních onemocnìní. Suplementace vitamíny B6, B9 a B12 významnì reguluje metabolické pøemìny homocysteinu a mùže být používána v prevenci a terapii. Klíèová slova: homocystein, autizmus, Downùv syndrom, mírná kognitivní porucha, demence, Alzheimerova nemoc, vitamín B6, vitamín B12, kyselina listová SUMMARY A wide range of disorders is associated with increased concentrations of total homocysteine. Homocysteine is considered to be a risk indicator of cardiovascular disease, aterosclerosis, renal failure, pregnancy complications, and birth defects. Recent literature demonstrates that the disturbances of homocysteine metabolism are risk factors for the development and function of central nervous system. Marked alterations have been found in children with autism and their parents, children with Down syndrome, in patients with mild cognitive impairment, dementia, Alzheimer disease, and schizophrenia. Supplementation with vitamins B6, B9, and B12 regulates metabolic conversions of homocysteine and can be used in prevention and therapy. Key words: homocysteine, autism, Down syndrome, mild cognitive impairment, dementia, Alzheimer´s disease, vitamin B6, vitamin B12, folic acid Strunecká A. Homocystein jako rizikový faktor v psychiatrii. Psychiatrie 2011;15(2):79-83. Úvod Du Vigneaud se spolupracovníky popsal homocystein již v roce 1932, avšak do pozornosti biomedicíny se dostal až po zdokonalení metod k jeho stanovení v plazmì (Ueland a Refsum, 1989) a zejména poté, kdy Mc Cully ve své knize Homocysteinová revoluce (Keats Publishing, 1997) ukázal na homocystein jako rizikový faktor pro cévní onemocnìní. V souèasné dobì je homocysteinová hypotéza teoreticky pøijímána a studiem metabolitù homocysteinového cyklu se zabývá ve svìtì velmi mnoho badatelù. Tisíce studií dokumentují, že zvýšená hladina homocysteinu v krvi se považuje jak za jeden z rizikových faktorù, tak mnohdy i za jeden z diagnostických ukazatelù srdeèní ischémie, infarktu myokardu, onemocnìní cév, hypertenze, vzniku rakoviny, pøedèasných potratù, poruch ve vývoji nervové soustavy a nìkterých dalších vývojových vad (Mudd et al., 2000; Finkelstein, 2006). Homocystein je neurotoxický, takže se podílí na poklesu mentální kapacity a vývoji demence. Mnohé studie z poslední doby ukazují na jeho roli v etiopatogenezi autizmu (pro pøehled viz Strunecká et al., 2010), kognitivních poruch, schizofrenie, vaskulární demence a Alzheimerovy nemoci (AD) (Miller, 2003; Brown a Susser, 2005; Smith et al., 2010; Hooshmand et al., 2010). Poruchy v metabolizmu homocysteinu byly zjištìny i u pacientù s Downovým syndromem (Pogribna et al., 2001) a se schizofrenií (Brown et al., 2007). Homocystein není v seznamu dvaceti aminokyselin, které se podílejí na stavbì bílkovin lidského tìla. Avšak vyskytuje se v buòkách i tìlních tekutinách èlovìka, živoèichù i rostlin jako aminokyselina, která je na køižovatce pøemìn aminokyselin obsahujících ve své molekule síru. Pokud jsou všechny procesy „homocysteinového cyklu“ v rovnováze, hladina homocysteinu v krvi (plazmì i séru) se udržuje v pomìrnì úzkém rozmezí kolem 10 mol/l. U dìtí do 15 let by nemìla pøesáhnout 12 mol/l, u dospìlých by mìla být nižší než 15 mol/l. Jeho normální hladina s vìkem stoupá a dosahuje u seniorù nad 65 let až 20–25 μmol/l. 79 Pøehledné èlánky Trio vitamínù B (pyridoxin – B6, kyselina listová, folát – B9 a kobalamin – B12), které jsou kofaktory nebo substráty enzymù pøi metabolických pøemìnách homocysteinu, ovlivòuje významným zpùsobem metabolizmus homocysteinu ve tkáních i v krvi (Mudd et al., 2000; Schnyder et al., 2002). Mnozí autoøi se domnívají, že je to právì nedostatek tìchto vitamínù ve výživì souèasného èlovìka, který vede ke zvýšenému výskytu onemocnìní vyvolaných nadmìrným hromadìním homocysteinu. Suplementace vitamíny B by tak mohla být využívána pro prevenci i amelioraci nìkterých symptomù uvádìných nemocí (Schnyder et al., 2002; James et al., 2009; Smith et al., 2010). Pochopení složitých transmetylaèních a transsulfuraèních reakcí pøi pøemìnách homocysteinu a jejich regulací je dùležité pro pochopení terapeutického pùsobení vitamínù B6, B9 a B12. Metabolické transformace homocysteinu Pøíjem homocysteinu potravou je v porovnání s jeho obsahem v krvi zanedbatelný. Homocystein vzniká pøevážnì z methioninu pøijímaného v potravì v první èásti cyklu nazvané methioninový cyklus (obr. 1). Vzniklý homocystein mùže být metabolizován jednak zpìtnou remetylací ve folátovém cyklu nebo postupuje do transsulfuraèních pøemìn aminokyselin obsahujících síru. V tomto sledu reakcí probíhá syntéza cysteinu, glycinu, glutamátu a taurinu. Výsledkem transsulfuraèních reakcí je syntéza glutationu. Funkcí glutationu je udržování intracelulární redox homeostázy a ochrana proti poškození volnými radikály kyslíku a dusíku. Je tedy zøejmé, že poruchy v pøemìnách metabolitù methionin-homocysteinového cyklu mohou mít významný dopad na funkce neuronù i mikroglií. Transmetylaèní reakce – methioninový a folátový cyklus Methionin má dùležitou roli dárce metylových skupin pro syntézu mnoha dùležitých látek v organizmu. Metioninový i folátový cyklus probíhá ve všech tkáních. Stavební složky PSYC HIATR IE ROÈNÍK 15 2011 ÈÍSLO 2 biologických membrán, pøenašeèe nervových vzruchù, hormony i nukleové kyseliny obsahují ve svých molekulách metylové skupiny. Napøíklad metylací fosfatidyletanolaminu vzniká fosfatidylcholin, metylací noradrenalinu vzniká adrenalin, z aminokyselin lyzinu a kyseliny -aminomáselné vzniká karnitin. K tomu, aby mohl methionin tyto skupiny pøedávat, spojuje se s molekulou ATP a vytváøí S-adenosylmethionin (SAM). Metylací nukleových kyselin ovlivòuje SAM tvorbu bílkovin. Spotøeba SAM je obrovská. Po pøedání metylové skupiny vzniká S-adenosylhomocystein (SAH) a homocystein. Vzhledem k tomu, že pøíjem methioninu z potravy jako zdroj SAM nestaèí, je nutné, aby docházelo ke zpìtné regeneraci homocysteinu na methionin. I ta je spojena s pøenosy metylových skupin. Remetylace homocysteinu je regulována methionin syntázou (5-metyltetrahydrofolát-homocystein metyltransferáza). Tento enzym používá jako substrát homocystein a vyžaduje 5-metyltetrahydrofolát (MTHF) jako donor metylové skupiny; vitamín B12 slouží jako kofaktor. MTHF remetyluje kobalamin a metylkobalamin. V této ping-pongové reakci se tedy nachází hlavní místo pùsobení vitamínu B12 u savcù a souèasnì se zde projevuje požadavek spøažení pùsobení vitamínu B12 s folátem (Finkelstein, 2006). V poslední dobì je znaèná pozornost vìnována studiu polymorfizmù genu pro enzym 5-metyltetrahydrofolát reduktázu (MTHFR), který je nezbytný pro aktivitu methionin syntázy (Spada et al., 2003; Hobbs et al., 2006). Výskyt mutace MTHFR s následným defektem remethylace a mimo jiné výslednou vyšší hladinou homocysteinu v populaci je až 40 %. Avšak k patologickému zvýšení hladiny homocysteinu dochází jen u nìkterých jedincù. Transsulfuraèní reakce Transsulfuraèní pøemìny zaèínají konverzí homocysteinu katalyzovanou cystation -syntázou, která iniciuje vznik cysteinu, glutationu, taurinu a sulfátu. Glutation je tripeptid obsahující cystein, glycin a glutamát. V této èásti transsulfuraèních pøemìn aminokyselin funguje vitamín B6 jako koenzym, zejména napøíklad pøi syntéze taurinu z cysteinu. Homocysteinový cyklus a oxidaèní stres Homocystein a jeho metabolické produkty jsou neurotoxické. Jestliže je organizmus ve stavu oxidaèního stresu, což je dnes vyvoláváno nejrùznìjšími toxickými faktory z prostøedí, jako jsou umìlá sladidla, glutamát, hliník, rtuś, fluorid i nadmìrná imunologická stimulace, vznikají oxidované formy homocysteinu (napøíklad kyselina homocysteiová, HK). Ty fungují jako aktivátory glutamátových receptorù NMDA, jejichž nadmìrná aktivace vede k poškození, degeneraci a smrti bunìk v mozku – nervových i gliových (Blaylock a Strunecká, 2009). Homocystein navíc stimuluje v buòkách tvorbu volných kyslíkových radikálù (obr. 1). Obrázek 2: Glutationový redoxní systém. GSH – redukovaný glutation, GPx – glutation peroxidáza, GSSG – oxidovaný glutation, GR – glutation reduktáza Obrázek 1: Zjednodušené schéma homocysteinového cyklu 80 Redukovaný glutation (GSH) má významnou funkci zametaèe kyslíkových radikálù. GSH detoxifikuje peroxid Pøehledné èlánky P SY CH I A T R I E ROÈNÍK 15 2011 ÈÍSLO 2 Tabulka 1: Stanovení hladin metabolitù homocysteinového cyklu u dìtí s poruchami autistického spektra (PAS) (autisté) a u zdravých kontrol stejného vìku. Hodnoty jsou pøevzaty z publikací Geier et al. (2006; 2009) a James et al. (2004; 2006), upraveno podle Strunecká A. et al. (2010). GSH – redukovaný glutation, GSSG – oxidovaný glutation. Zatímco Geier udává hodnoty pro volný plazmatický cystein, James udává hodnoty pro celkový cystein. Obì zjištìné hodnoty však dokumentují pokles cysteinu u dìtí s PAS. mol/l Autisté Geier et al. (N) Kontroly Geier et al. (N) Autisté James et al. N = 80 Kontroly James et al. N = 73 Referenční hodnoty pro děti a mládež 17,6* (28) 31,5 (120) 20,6 5,2* 28,0 6,5 28 GSH 3,1 0,53* (38) 4,2 0,72 (120) 1,4 0,5* 2,2 0,9 4,2 0,74 GSSG 0,46 0,16 (38) 0,35 0,05 (120) 0,40 0,2* 0,24 0,1 ? 5,87* (12) 9,46 (120) 5,7 1,2 6,0 1,3 4,3 – 10 taurin 48,6 14,0* (38) 97,5 8,8 (27) – – 95 9 cystein 17,8 9,5* (38) 23,2 4,2 (64) 165 14* 207 22 238 22 methionin homocystein *p 0,001 vodíku a brání tak tvorbì kyslíkových radikálù. Prostøednictvím glutation peroxidázy se pøemìòuje na glutation bisulfid (GSSG), který je pøemìòován zpìt na GSH prostøednictvím glutation reduktázy (GR) (obr. 2). Za fyziologické situace je aktivita GR dostateèná k tomu, aby buòka udržela vysoký pomìr redukovaného glutationu: oxidovanému glutationu (GSH:GSSG). Pøi poškození záleží na množství GSH, zda bude organizmus schopen odstraòovat následky nadmìrné tvorby volných kyslíkových radikálù. Zvýšený oxidaèní stres mùže vést ke zvýšenému vyluèování GSSG do plazmy. Zvýšená hladina GSSG v plazmì je tak indikátorem oxidaèního stresu. Regenerace glutationu v mozku je významnì narušená pøi zvýšené hladinì glutamátu, který kompetuje s transportem cystinu do astrocytù a snižuje tak dostupnost cysteinu pro syntézu glutationu (Bannai a Tateishi, 1986). Astrocyty jsou hlavním zdrojem neuronálního glutationu. Pùsobení homocysteinu na embryonální vývoj nervové soustavy Poškození tkání homocysteinem se projevuje v defektech vývoje nervové trubice v prùbìhu embryonálního vývoje. Folátový a metioninový cyklus ovlivòuje syntézu a metylaci DNA a ovlivòuje proto významnì procesy proliferace a diferenciace v èasném embryonálním vývoji. Úèinek homocysteinu na embryonální vývoj je považován za spolehlivì prokázaný (van der Put et al., 2001; Finkelstein, 2006; Zhao et al., 2006). U matek, které mají zvýšenou hladinu homocysteinu, je vìtší riziko, že se jim narodí dítì s vývojovou vadou nervové soustavy. Tyto matky mají zpravidla souèasnì nedostatek kyseliny listové, zvýšenou hladinu homocysteinu v krvi i plodové vodì a zvýšenou hladinu GSSG. Tato zjištìní vedla státní zdravotnické instituce v USA k doporuèení konzumovat v dobì tìhotenství 400 g kyseliny listové dennì. Aby byl zajištìn dostateèný pøívod kyseliny listové pro všechny, zavedla se v USA v roce 1996 fortifikace potravin: kyselina listová se pøidává do mouky a do mnoha potravin z cereálií v procesu jejich výroby. V zemích EU taková fortifikace potravin zavedena není. Hladiny homocysteinu a transsulfuraèních metabolitù u dìtí s PAS Nesmírná rozmanitost abnormalit pozorovaných u pacientù s poruchami autistického spektra (PAS) v sociálních interakcích a komunikaèních schopnostech, v chování i patologických a biochemických zmìnách znesnadòuje odhalení spoleèné etiologie (Strunecká, 2009; Ošlejšková a Pejèochová, 2010). Øada studií však poskytuje konzistentní obraz biochemických zmìn ve všech èástech methionin-homocysteinového cyklu u pacientù s PAS: sníženou metylaèní kapacitu, snížený obsah glutationu a oxidaèní stres spojený s chronickým zánìtem mikroglií (pro pøehled viz Strunecká et al., 2010). První studie, které sledovaly hladinu homocysteinu a jeho metabolitù v krvi dìtí s PAS však nemìly pøíliš poèetné soubory vyšetøovaných dìtí. Pasca se spolupracovníky (2006) nalezla u souboru 12 osmiletých dìtí s PAS významnì vyšší hladiny homocysteinu a nižší hladiny vitamínu B12 v porovnání s 9 osmiletými zdravými dìtmi (Pasca et al., 2006). V jiné studii byly u 20 dìtí s PAS zjištìny nízké hladiny methioninu, SAM, glutationu, avšak i homocysteinu (James et al., 2004). Výzkumný tým profesorky Jill Jamesové na lékaøské fakultì Arkansaské univerzity potvrdil døívìjší nálezy snížené hladiny plazmatického SAM u dìtí s PAS. Index metylaèní kapacity u souboru 80 dìtí s PAS tvoøí pouhých 50 % hodnoty zjištìné u souboru 75 vìkovì odpovídajících zdravých dìtí (James et al., 2006). Ke stejným závìrùm došli odborníci z Genetického centra Ameriky a z Ústavu pro chronické nemoci v Silver Spring ve státì Maryland, USA pøi sledování souboru 30 dìtí s autizmem (Geier a Geier, 2006; Geier et al., 2009). Výsledky obou týmù také potvrdily, že autistické dìti mají sníženou antioxidaèní kapacitu v dùsledku sníženého obsahu redukovaného glutationu. Na základì detailních biochemických mìøení na úrovni bunìk, tkání i vyšetøení krve tak bylo spolehlivì prokázáno, že mnohé autistické dìti mají narušený proces metabolických pøemìn homocysteinu a jejich tkánì jsou ve stavu chronického oxidaèního stresu. Na obou uvedených pracovištích byly potvrzeny rozdíly pøi porovnávání autistických dìtí se zdravými dìtmi stejného vìku jak v intenzitì transmetylaèních reakcí, tak v kapacitì antioxidaèních a detoxikaèních procesù (tabulka 1). V pøemìnách homocysteinu mají významnou roli vitamíny, které se v praxi a po zkušenostech tisícù amerických autistù ukazují od 60. let jako úèinné v amelioraci symptomù PAS – vitamín B6 – pyridoxin, vitamín B12 – metylkobalamin a kyselina listová (www.autismus.com). Podávání tìchto vitamínù významnì ovlivnilo hladiny metabolitù homocysteinového cyklu u dìtí s autizmem (James et al., 2009). Metabolický profil rodièù autistických dìtí Na základì zjištìných poruch v metabolizmu methioninu, homocysteinu a glutationu u autistických dìtí bylo zajíma- 81 Pøehledné èlánky PSYC HIATR IE ROÈNÍK 15 2011 ÈÍSLO 2 Tabulka 2: Porovnání hladin metabolitù homocysteinového cyklu v krvi rodièù autistických dìtí. Hodnoty ze studie James et al. (2006). Kontrolní matky N = 200 Matky dětí s PAS N = 46 Otcové dětí s PAS N = 40 methionin (mol/l) 26 4,7 23 4,1 26 5,5 GSH (mol/l) Metabolit (průměr SD) 2,6 0,7 1,5 0,4* 1,6 0,5 GSSG (mol/l) 0,24 0,07 0,32 0,08* 0,3 0,09 homocystein (mol/l) 7,42 1,7 9,8 3,6* 10,6 2,5 cystein (mol/l) 229 22 227 34 243 35 *p 0,001 vé zjistit, zda se stejný metabolický profil vyskytuje u jejich rodièù. Na katedøe dìtského lékaøství Arkansaské univerzity se podaøilo získat ke spolupráci 46 matek a 40 otcù ve vìku 21–45 let (James et al., 2008). Aèkoliv rodièe nemìli symptomy autistického onemocnìní, zjistilo se k pøekvapení všech, že mají stejný metabolický fenotyp jako jejich dìti. Rodièe autistických dìtí mìli v naprosté vìtšinì abnormální hladiny látek homocysteinového cyklu. Mìli prokazatelnì zvýšenou hladinu homocysteinu, snížený obsah GSH a zvýšený obsah GSSG. Rodièe autistických dìtí mìli sníženou metylaèní kapacitu. Tato zjištìní byla naprosto neoèekávaná a poskytují zcela prioritní a unikátní poznatky. V dalším výzkumu James se spolupracovníky (2010) zjistila, že u matek autistických dìtí je zvýšená frekvence polymorfizmu genù folátového cyklu. Matky mají signifikantnì zvýšenou frekvenci alely pro nosiè redukovaného folátu (RFC1), který umožòuje vstup folátu do bunìk. DNA matek vykazuje signifikantní hypometylace v souladu s uvedenými nálezy jejich metylaèní kapacity (viz tabulku è. 2). Tyto nálezy ukazují na to, že i epigenetické zmìny u matek mohou ovlivnit predispozice k PAS u jejich dìtí. Tato studie znovu potvrdila význam preventivního podávání folátu matkám v tìhotenství. Normalizace homocysteinového metabolizmu by mohla omezit prùnik nežádoucích metabolitù z krve matky pøes placentu do krve plodu. Nedostatek folátu a zvýšený homocystein v prùbìhu posledního trimestru tìhotenství byl prokázán jako rizikový faktor pro schizofrenii (Brown et al., 2007). Již dnes však mùžeme doporuèit, aby ženy kontrolovaly hladinu homocysteinu ve své krvi pøed plánovaným tìhotenstvím a prùbìžnì ji sledovaly. Rovnìž tak mùžeme doporuèit, aby rodièe dìtí s PAS dbali na úpravu a normalizaci homocysteinového cyklu stejnì dùslednì u sebe jako u svých dìtí. V ÈR byl vyvinut pro snižování hladiny homocysteinu potravinový doplnìk Ravit, který obsahuje uvedené vitaminy a extrakt z rakytníku se silným antioxidaèním pùsobením. Metabolizmus homocysteinu u dìtí s Downovým syndromem Gen pro cystation -syntázu je lokalizovaný na chromozomu 21 a u pacientù s Downovým syndromem, charakteristickým trisomií tohoto chromozomu dochází k jeho overexpresi. Vyšetøení hladin metabolitù homocysteinového cyklu u souboru 42 dìtí s trisomií 21 (prùmìrný vìk 7,4 let) ukázalo, že v porovnání se skupinou 36 normálních sourozencù 82 mají zvýšenou hladinu cystationu a cysteinu, zatímco hladiny plazmatického methioninu, SAM a SAH byly výraznì nižší (Pogribna et al., 2001). Také hladina plazmatického GSH byla signifikantnì snížená a mùže tak indikovat zvýšený oxidaèní stres. Pøi kultivaci lymfocytù tìchto pacientù se ukázalo, že pøidání methioninu, folátu, metylkobalaminu a dimetylglycinu vedlo k normalizaci metabolického profilu. Homocystein jako rizikový faktor demence a Alzheimerovy nemoci V souèasné dobì se hromadí pozorování o tom, že homocystein je rizikový faktor pro vznik atrofie mozku, kognitivní poruchy, vaskulární demence a AD (Smith et al., 2010), i když výsledky nejsou zcela jednoznaèné. Anello se spolupracovníky (2004) vyšetøil skupinu 180 pacientù s AD a zjistil, že zvýšená hladina homocysteinu je spojená s rizikem vzniku AD s relativním rizikem (ODR) 2,8 a polymorfizmus MTHFR 677T a APOE 4 alely toto relativní riziko dále zvyšují. Chen et al. (2010) zjistili, že ve skupinì 83 pacientù s mírnou AD byla vyšší hladina homocysteinu nalezena pouze u tìch, kteøí trpìli depresí. Morillas (2010) nalezl vyšší hladinu homocysteinu u pacientù s mírnou AD (12,65±1,21μmol/l) v porovnání s kontrolami (9,86±0,77μmol/l). Tu et al. (2010) vyšetøili v èínské studii 92 pacientù s AD a zjistili, že hladina homocysteinu se neliší u pacientù s AD v porovnání s vìkovì odpovídajícími kontrolami, avšak vyšší hladina homocysteinu byla spojená s rychlejším poklesem skóre kognitivních testù a omezením abstraktního myšlení. Cito se spolupracovníky (2010) nalezli u pacientù s AD vyšší hladinu homocysteinu a cysteinu, avšak tuto zmìnu vztahují spíše k vìku než k onemocnìní. Metaanalýza devíti studií se standardizovanou metodikou vyhodnocení hladiny homocysteinu celkem u 631 pacientù s AD a 703 kontrol potvrzuje vyšší hladinu homocysteinu u pacientù s AD o 1, 04 (0,44–1,63) a tento nález spojuje s nižší hladinou tria vitamínù B – B6, B9 a B12 (Fuh, 2010). Tito autoøi rovnìž analyzovali tøi kohortní studie (2 569 subjektù) a zjistili, že hyperhomocysteinémie udává relativní riziko pro AD 2,5 (1,38–4,56). V britské randomizované a dvojitì slepé studii sledovali 271 pacientù starších než 70 let s mírnou kognitivní poruchou (MCI). Polovina pacientù dostávala po dobu 24 mìsícù kyselinu folovou (0,8 mg/den), vitamín B12 (0,5 mg/den) a vitamín B6 (20 mg/den), zatímco druhá polovina pacientù dostávala placebo. Na zaèátku a na konci studie provedli u 187 pacientù vyšetøení kraniální MRI. Zjistili, že užívání vitamínù pacientùm s hladinou homocysteinu >13 μmol/L snížilo rychlost atrofie mozku o 53 %. Vyšší rychlost atrofie byla spojena s nižším skóre kognitivních testù. Tito autoøi jsou proto velmi optimistiètí ve svých doporuèeních podávat trio vitamínù B jako prevenci vzniku demence a AD (Smith et al., 2010). Tato zjištìní jsou v souladu s pøedchozí studií (Vogiatzouglou et al., 2008), ve které sledovali po dobu pìti let markery stavu vitamínu B v organizmu u stárnoucí populace a zjistili, že snížení obsahu vitamínu B12 je spojeno s rychlejším snižováním objemu mozku. To, že homocystein a nedostatek vitamínu B12 pøedstavují riziko pro vznik AD, dokumentuje i studie Hooshmanda et al. (2010). Tým zkušených autorù sledoval skupinu 271 osob bez demence ve vìku 65–79 let po dobu sedmi let. Zjistili, že každé zvýšení hladiny celkového homocysteinu o 1 μmol/l je spojeno s relativním rizikem pro vznik AD 1,16 a tento vztah se prakticky nemìní, ani když se zohlední vìk, pohlaví, vzdìlání, APOE, BMI, kouøení, infarkty a velikost krevního tlaku. P SY CH I A T R I E ROÈNÍK 15 2011 ÈÍSLO 2 Pøehledné èlánky Závìr Geier DA, Kern JK, Garver CR, Adams JB, Audhya T, Geier MR. A prospective study of transsulfuration biomarkers in autistic disorders. Neurochem Res 2009; 34: 386-93. Poruchy v methionin-homocysteinovém cyklu byly pøesvìdèivì dokumentovány u dìtí s PAS. Snížená hladina glutationu výraznì zvyšuje vulnerabilitu neuronù a astrocytù k poškození oxidaèním stresem. Vysoký oxidaèní stress ovlivòuje i metabolizmus glutamátu a vede k excitotoxickému poškození mozku. Pochopení tìchto procesù poskytuje rovnìž vìdecké vysvìtlení dlouhodobých pozorování klinických lékaøù a rodièù o úèinnosti vitamínù B6, B9 a B12 v amelioraci symptomù PAS. Nìkteré studie z posledních let naznaèují, že poškození v dùsledku oxidaèního stresu, poruch homocysteinového metabolizmu a zánìtù mohou pøispívat k etiopatogenezi demencí a AD. Mnoho studií demonstruje, že v prùbìhu stárnutí se snižují hladiny B12 a folátu a zvyšuje se hladina homocysteinu (Clarke et al., 2004; Cito et al., 2010; Hoosmand et al., 2010; Smith et al., 2010). Vzhledem k mnohoèetným patologickým úèinkùm zvýšené hladiny homocysteinu se tak jeví podávání tria B6, B9 a B12 jako možnost prevence a zpomalení neurodegenerativních zmìn v prùbìhu stárnutí. Hobbs CA, James SJ, Jernigan S, Melnyk S, Lu Y, Malik S, Cleves MA. Congenital heart defects, maternal homocysteine, smoking, and the 677 C>T polymorphism in the methylenetetrahydrofolate reductase gene: evaluating gene-environment interactions. Am J Obstet Gynecol 2006; 194: 218-24. Podìkování: Podporováno výzkumným zámìrem MSM 0021620806. prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. Laboratoø biochemické neurofarmakologie ÚLB, 1. LF UK v Praze Albertov 4 128 00 Praha 2 e-mail: [email protected] Hooshmand B, Solomon A, Kareholt I, Leiviska J, Rusanen M, Ahtiluoto S, Winblad B, Laatikainen T, Soininen H, Kivipelto M. Homocysteine and holotranscobalamin and the risk of Alzheimer disease: a longitudinal study. Neurology 2010; 75: 1408-14. James SJ, Cutler P, Melnyk S, Jernigan S, Janak L, Gaylor DW, Neubrander JA. Metabolic biomarkers of increased oxidative stress and impaired methylation capacity in children with autism. Am J Clin Nutr 2004; 80: 1611-7. James SJ, Melnyk S, Fuchs G, Reid T, Jernigan S, Pavliv O, Hubanks A, Gaylor DW. Efficacy of methylcobalamin and folinic acid treatment on glutathione redox status in children with autism. Am J Clin Nutr 2009; 89: 425-30. James SJ, Melnyk S, Jernigan S, Cleves MA, Halsted CH, Wong DH, Cutler P, Bock K, Boris M, Bradstreet JJ, Baker SM, Gaylor DW. Metabolic endophenotype and related genotypes are associated with oxidative stress in children with autism. Am J Med Genet B Neuropsychiatr Genet 2006; 141B: 947-56. James SJ, Melnyk S, Jernigan S, Hubanks A, Rose S, Gaylor DW. Abnormal Transmethylation/transsulfuration Metabolism and DNA Hypomethylation Among Parents of Children with Autism. J Autism Dev Disord 2008; 38: 1976. James SJ, Melnyk S, Jernigan S, Pavliv O, Trusty T, Lehman S, Seidel L, Gaylor DW, Cleves MA. A functional polymorphism in the reduced folate carrier gene and DNA hypomethylation in mothers of children with autism. Am J Med Genet B Neuropsychiatr Genet 2010; 153B: 1209-20. Miller AL. The methionine-homocysteine cycle and its effects on cognitive diseases. Altern Med Rev 2003; 8: 7-19. Morillas-Ruiz JM, Rubio-Perez JM, Albaladejo MD, Zafrilla P, Parra S, Vidal-Guevara ML. Effect of an antioxidant drink on homocysteine levels in Alzheimer‘s patients. J Neurol Sci 2010; 299: 175-8. Mudd SH, Finkelstein JD, Refsum H, Ueland PM, Malinow MR, Lentz SR, Jacobsen DW, Brattstrom L, Wilcken B, Wilcken DE, Blom HJ, Stabler SP, Allen RH, Selhub J, Rosenberg IH. Homocysteine and its disulfide derivatives: a suggested consensus terminology. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2000; 20: 1704-6. Ošlejšková H, Pejèochová J. Autizmy. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106: 627-44. Do redakce došlo: 11. 3. 2011 K publikaci pøijato: 25. 3. 2011 Pasca SP, Nemes B, Vlase L, Gagyi CE, Dronca E, Miu AC, Dronca M. High levels of homocysteine and low serum paraoxonase 1 arylesterase activity in children with autism. Life Sci 2006; 78: 2244-8. LITERATURA Pogribna M, Melnyk S, Pogribny I, Chango A, Yi P, James SJ. Homocysteine metabolism in children with Down syndrome: in vitro modulation. Am J Hum Genet 2001; 69: 88-95. Anello G, Gueant-Rodriguez RM, Bosco P, Gueant JL, Romano A, Namour B, Spada R, Caraci F, Pourie G, Daval JL, Ferri R. Homocysteine and methylenetetrahydrofolate reductase polymorphism in Alzheimer‘s disease. Neuroreport 2004; 15: 859-61. Schnyder G, Roffi M, Flammer Y, Pin R, Hess OM. Effect of Homocysteine-lowering Therapy with Folic Acid, Vitamin B12 and Vitamin B6 on Clinical Outcome after Percutaneous Coronary Intervention. The Swiss Heart Study: a Randomised Controlled Trial”. JAMA 2002; 288: 973-79. Bannai S, Tateishi N. Role of membrane transport in metabolism and function of glutathione in mammals. J Membr Biol 1986; 89: 1-8. Blaylock RL, Strunecka A. Immune-glutamatergic dysfunction as a central mechanism of the autism spectrum disorders. Curr Med Chem 2009; 16: 157-70. Smith AD, Smith SM, de Jager CA, Whitbread P, Johnston C, Agacinski G, Oulhaj A, Bradley KM, Jacoby R, Refsum H. Homocysteine-lowering by B vitamins slows the rate of accelerated brain atrophy in mild cognitive impairment: a randomized controlled trial. PLoS One 2010; 5(9): e12244. Brown AS, Bottiglieri T, Schaefer CA, Quesenberry CP, Jr., Liu L, Bresnahan M, Susser ES. Elevated prenatal homocysteine levels as a risk factor for schizophrenia. Arch Gen Psychiatry 2007; 64: 31-9. Spada RS, Stella G, Calabrese S, Bosco P, Anello G, Gueant-Rodriguez RM, Romano A, Benamghar L, Fontaine T, Gueant JL. Association of vitamin B12, folate and homocysteine with functional and pathological characteristics of the elderly in a mountainous village in Sicily. Clin Chem Lab Med 2007; 45: 136-42. Brown AS, Susser ES. Homocysteine and schizophrenia: from prenatal to adult life. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 2005; 29: 1175-80. Strunecká A, Blaylock RL, Hyman MA, Paclt I. Cellular and Molecular Biology of Autism Spectrum Disorders. 232 pp, eBook Bentham Science Publishers, 2010. Cito A, Porcelli B, Coppola MG, Mangiavacchi P, Cortelazzo A, Terzuoli L. Analysis of serum levels of homocysteine and oxidative stress markers in patients with Alzheimer disease. Biomed Pharmacother 2010; Oct 22. (Epub ahead of print). Strunecká A. Pøemùžeme autizmus? ALMI, Blansko, 2009. Chen CS, Chou MC, Yeh C, Yang YH, Lai CL, Yen CF, Liu CK, Liao YC. Plasma homocysteine levels and major depressive disorders in Alzheimer disease. Am J Geriatr Psychiatry 2010; 18(11): 1045-8. Clarke R, Grimley Evans J, Schneede J, Nexo E, Bates C, Fletcher A, Prentice A, Johnston C, Ueland PM, Refsum H, Sherliker P, Birks J, Whitlock G, Breeze E, Scott JM. Vitamin B12 and folate deficiency in later life. Age Ageing 2004; 33: 34-41. Finkelstein JD. Inborn errors of sulfur-containing amino acid metabolism. J Nutr 2006; 136: 1750S-4S. Fuh JL. Homocysteine cognition and brain white matter hyperintenzities. Acta neurol. Taiwan. 19(3), 150-2, 2010. Geier DA, Geier MR. A clinical and laboratory evaluation of methionine cycletranssulfuration and androgen pathway markers in children with autistic disorders. Horm Res 2006; 66: 182-8. Tu MC, Huang CW, Chen NC, Chang WN, Lui CC, Chen CF, Chen C, Wang YL, Lin YT, Chang CC. Hyperhomocysteinemia in Alzheimer Dementia Patients and Cognitive Decline after 6 Months Follow-up Period. Acta Neurol Taiwan 2010; 19: 164-73. Ueland PM, Refsum H. Plasma homocysteine, a risk factor for vascular disease: Plasma levels in health, disease, and drug therapy. Clin Pharmacol 1989; 114(5): 473-501. van der Put NM, van Straaten HW, Trijbels FJ, Blom HJ. Folate, homocysteine and neural tube defects: an overview. Exp Biol Med 2001; 226: 243-70. Vogiatzoglou A, Refsum H, Johnston C, Smith SM, Bradley KM, de Jager C, Budge MM, Smith AD. Vitamin B12 status and rate of brain volume loss in communitydwelling elderly. Neurology 2008; 71: 826-32. Zhao W, Mosley BS, Cleves MA, Melnyk S, James SJ, Hobbs CA. Neural tube defects and maternal biomarkers of folate, homocysteine, and glutathione metabolism. Birth Defects Res A Clin Mol Teratol 2006; 76: 230-6. 83
Podobné dokumenty
homocystein v etiopatogenezi depresivni poruchy a alzheimerovy
(o 3 (imol/1) snizuje riziko rozvoje ischemicke choroby srdecni a onemocneni srdce o 11 % a riziko cevnich mozkovych pfihod o 19 %.
Zvysene koncentrace homocysteinu jsou vazotoxicke
a neurotoxicke ...