04/2014

Potravinář prosinec/2014
POTRAVINÁŘ
Vánočních svátků v kruhu svých
nejbližších a mnoho štěstí, zdraví,
osobních a pracovních úspěchů
v roce 2015.
Alexander Štěpánek
Kurzarbeit: zaměstnanci
budou dostávat 70
procent mzdy
Vážení přátelé,
je zde opět doba adventu,
konec starého a začátek nového
roku. Nadcházející rok 2015 je pro
náš svaz o to významnější, že
půjde o sjezdový rok. Ve dnech
24. a 25. dubna 2015 budeme
hodnotit výsledky naší práce za
uplynulých 6 let a rozhodovat
o tom kam bude směřovat naše
úsilí v dalším období. Již dnes lze
říci, že zásadní úkoly, které jsme
si v roce 2009 na jednání V. sjezdu
předsevzali, se nám podařilo
z podstatné části naplnit.
Z tohoto pohledu chci
poděkovat všem členům za
podporu odborové činnosti a
všem aktivním funkcionářům za
jejich každodenní práci
v prospěch svých členů. Osobně
si této podpory a práce velice
vážím.
Svým jménem a současně i
jménem výboru, předsednictva,
revizní komise a zaměstnanců
NOS PPP přeji všem členům
svazu klidné a krásné prožití
3.listopadu projednala
vláda ČR situační zprávu
k zavedení nového nástroje
aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvek v době částečné
nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
Současně uložila ministryni práce
a sociálních věcí připravit návrh
právní úpravy příspěvku v době
částečné nezaměstnanosti do 30.
listopadu. Pracovník měl jako
dosud dostávat 60 procent
výdělku. Tuto variantu odmítly
odbory. Podle nich by na ní
vydělaly jen firmy, ne
zaměstnanci. Odboráři přišli se
dvěma návrhy.
„První je, že k 60
procentům, které by normálně
zaměstnavatel měl platit, tak ať
těch 20 procent, které by měl
přispívat stát, dá prostřednictvím
zaměstnavatele
přímo
zaměstnanci. To je ta mírnější
varianta. Ta ještě lepší je, kdyby
zaměstnanci dostali 90 procent
průměrného výdělku s tím, že by
se rovným dílem podělili
zaměstnavatel a stát,“ vysvětlil
předseda Českomoravské
konfederace odborových svazů
Josef Středula.
Vláda dnes nakonec
schválila kompromisní parametry
kurzar beitu, čili zkr ácené
pracovní doby pro firmy v tísni.
Příspěvek bude možné poskytovat
zaměstnavatelům v případě, kdy
nemohou zaměstnancům
přidělovat práci v rozsahu 20 – 40
% stanovené týdenní pracovní
doby z důvodu hospodářských
potíží způsobených externími
ekonomickými faktory nebo
živelních událostí. Zaměstnavatel
by po dobu výpadku výroby
vyplácel zaměstnancům náhradu
mzdy ve výši 70 % průměrného
výdělku. Výše příspěvku ze strany
státu by činila 20 % průměrného
výdělku měsíčně na jednoho
zaměstnance.
Vláda bude vyhlašovat
svým nařízením období, ve
kterém je možné tento příspěvek
poskytovat. Současně si vláda
vyhradila, že bude schvalovat
konkrétní případy uplatnění
kurzarbeitu. Administrace bude
prováděna prostřednictvím Úřadu
práce ČR. Příspěvek bude novým
nástrojem aktivní politiky
zaměstnanosti, tedy poskytovaný
na základě písemné dohody mezi
zaměstnavatelem a Úřadem práce
ČR a platit pro něj budou
obdobná pravidla jako v případě
ostatních nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti.
Kurzarbeit v době částečné
nezaměstnanosti je zaváděn
v souvislosti s vývojem českého
trhu práce. Do jeho vývoje
výrazně zasáhla po roce 2008
celosvětová hospodářské krize,
která se v ekonomice v plném
rozsahu projevila v roce 2009.
Následující léta 2011 a 2012
znamenala velmi mírné oživení
předznamenávající však v roce
2012 opětovný návrat české
ekonomiky do recese. V obou
letech se recese shodně projevila v
meziročním poklesu HDP
o 0,9 %. Negativní dopad této
recese na trh práce se naplno
projevil v lednu 2014, kdy
nezaměstnanost dosáhla v České
republice rekordních hodnot.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
1
Potravinář prosinec/2014
Kurzarbeit, nebo také
zkrácený pracovní režim, má
v Německu více než stoletou
tradici. Je to krizové řešení pro
těžká ekonomická období, ve
kterých firmy zpravidla
propouštějí. Zaměstnanci
přistoupí na to, že budou pracovat
méně a že budou také dostávat
menší mzdy. Firmy se zavážou, že
pracovní místa nezruší. Za jakých
podmínek mohou zaměstnavatelé
tento nástroj použít, se řídí
německým zákoníkem práce.
Mezi experty, politiky, odbory a
zaměstnavateli převládá názor, že
kurzarbeit pomohl po krizovém
roce 2008 zachránit v Německu
miliony kvalifikovaných
pracovních míst. V roce 2009
pracovalo v tomto zkráceném
režimu více než milion
zaměstnanců.
(mm)
Nezaměstnaných je
nejméně za dva roky.
Pomáhá růst i počasí
Nezaměstnanost v ČR se
během letošního podzimu snížila jak
v porovnání s předchozím měsícem,
tak v porovnání s říjnem loňského
roku. Pracovní trh je aktuálně
ovlivněn ekonomickým oživením i
počasím - a tedy sezonními pracemi.
Ke konci roku se ale čeká stagnace,
případně mírné zvýšení, protože trh
přijde o místa sezonního zaměstnání.
V říjnu také pokračoval trend růstu
cen.
Meziměsíčně se neza městnanost v ČR snížila o 0,2 %,
meziročně jde o pokles ve výši 0,5
procentního bodu. Bez práce bylo
v říjnu necelých 520 tisíc lidí, což je
asi o 9 tisíc méně než během září.
Kromě oživení ekonomiky za tím
stojí i teplé počasí, což se projevuje
hlavně ve stavebnictví. Jakmile se
totiž ochladí, stavaři kvůli mrazům
část lidí propouští nebo jim platí
částečný podíl ze mzdy. To zatím
letos nehrozí.
Dobíhající sezonní práce jsou
totiž jedním z faktorů, který udržuje
2
relativně nízkou nezaměstnanost.
Práci v současnosti hledá nejméně
lidí od listopadu 2012. Pouze
v okresech Prachatice, Jindřichův
Hradec, Třebíč a Znojmo v říjnu
nezaměstnaných přibylo. Zbylých 73
okresů hlásí oproti září lepší čísla.
mnohem více pracovních míst, které
mohly nabízet," uvedla Michaela
Marksová, ministryně práce a
sociálních věcí.
Nejvyšší nezaměstnanost
nadále sužuje Ústecký kraj, kde úřad
eviduje 10,5 % lidí bez práce,
Trh práce za z name nal
zle pšení přičiněním rostoucí
ekonomiky i trvajícími sezonními
pracemi v gastronomii, hotelnictví,
stavebnictví, turismu nebo
zemědělství. "Primárně je snazší
nacházet práci u významných
exportérů," hodnotil Pavel
Drahotský, ředitele Saxo Bank pro
ČR, Slovensko a Maďarsko. I tak ale
zimní období čeká tradiční útlum
v některých profesích.
"V nadcházejících měsících by mohla
nezaměstnanost stagnovat nebo
mírně vzrůst s postupným
utlumováním sezonních prací a
ukončováním pracovních smluv na
dobu určitou," uvedl úřad práce.
Vliv má podle Pavla
Drahotského jednak intervence
České národní banky vůči kurzu
koruny. Oproti loňskému
skokovému oslabení je ale nynější
"pozvolné oslabování koruny
zdravým krokem a je lepší pro
ekonomiku". Kromě ní také nižší
nezaměstnanost ovlivňují velmi nízké
úrokové míry pro firmy, díky čemuž
mohou rozvíjet nové podnikatelské
aktivity, na které budou zapotřebí
noví pracovníci.
"Jak se zvýšila aktivita úřadů
práce, které byly ještě za minulé
vlády posíleny o sedm set lidí, došlo
k tomu, že úřady měly k dispozici
následovaný Moravskoslezským
krajem, kde podíl nezaměstnaných
dosahuje 9,5 %. I tak aspoň
Moravskoslezský kraj hlásí zlepšení
o oněch průměrných 0,2 %. Nejnižší
nezaměstnanost je v Praze (5,1 %) a
v Plzeňském kraji (5,3 %). Nejvíc se
zlepšil Královéhradecký kraj, kde
nezaměstnanost klesla o 0,3 %.
Dávky, nebo práce?
A g e n t u ra p r o s o ci á l n í
začleňování dnes zveřejnila hranici,
od které se lidem vyplatí pracovat
místo setrvání na sociálních dávkách.
Pokud pracuje samostatně
žijící člověk za minimální mzdu osm
a půl tisíce hrubého, po odečtení
běžných náklad ů (d ojížd ění,
stravování v práci) a dalších odvodů
se mu vyplatí ještě zůstat na
sociálních dávkách.
S platem deset a půl tisíce
hrubého se již vyplatí pracovat. Po
odečtení všech odvodů a při běžných
pracovních nákladech totiž zbude víc
než 1 000 korun. U rodičů s menšími
dětmi bývá častěji díky daňovým
bonusům výhodnější pracovat.

Výhod nější zůstat na
sociálních dávkách: min.
mzda 8 500 Kč (vydělá 115
měsíčně)

Výhodnější pracovat: příjem
10 500 Kč (vydělá 1 061
měsíčně)
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář prosinec/2014
Pracovní trh a kraje na jednání
tripartity
Nezaměstnanost byla rovněž
jedním z témat dnešní schůzky vládní
tripartity s krajskými protějšky.
Premiér Bohuslav Sobotka v reakci
na zveřejněné říjnové výsledky
označil čísla za "pozitivní, zvlášť
v meziročním srovnání". Vláda podle
něj použije všechny nástroje
k dalšímu zlepšení, zaměřit se chtějí i
na domácí investory, kteří nesměřují
své výrobky do zahraničí.
"Každý jeden člověk, který se
stává zaměstnaným, je dobrou
zprávou pro českou ekonomiku,"
řekl Jaroslav Hanák, prezident Svazu
průmyslu a dopravy ČR.
Předseda odborových svazů
Josef Středula ale upozornil na
trvající potíže s hornictvím. "Hrozí
výbuch v severních Čechách. Navíc
v Moravskoslezském kraji
u společnosti OKD hrozí v příštím
roce snížení dvou tisíc pracovních
příležitostí," uvedl. Míní, že kdyby
minulé vlády byly aktivnější, mohla
být zaměstnanost ještě lepší.
Ekonom GE Money Bank Petr
Gapko řekl, že v problému
s hornickým průmyslem jde
o "dědictví z komunistických dob a
my jsme některé regiony nedokázali
připravit na to, že se naše ekonomika
změní, nebudeme mít tolik těžkého
průmyslu a tolik dolovat".
Tripartita se rovněž shodla na
potřebě řešení otázky školství, která
v návaznosti ovlivňuje i pracovní trh.
"Na školství se dlouhá léta nijak
nesáhlo, a tak nemělo šanci se
přizpůsobit tomu, jak se změnila
česká ekonomika," uvedl Gapko. svazu rozhodně nižší než
Poptávka tak neodpovídá nabídce.
v silnějších ekonomikách.
Obchodníci tak reagují na tvrzení
Inflace stoupla na 0,7 %
Potravinářské komory, která
O p r o t i z á ř í s t o u p l y v tomto týdnu uvedla, že
spotřebitelské ceny o 0,2 % na supermarkety prodávají v ČR
celkovou hodnotu 0,7 %. Nicméně potraviny se stále vyššími
z potravin zlevnilo třeba běžné přirážkami a mají vyšší marže než
pečivo, cukr i zelenina a ovoce. na Západě.
Významné bylo snížení cen
pohonných hmot. Česká národní
Podle údajů Eurostatu byla
banka očekávala o 0,1 procent vyšší cena potravin a nealkoholických
meziroční nárůst.
nápojů v ČR loni na 84 procentech
Ceny meziročně rostly v říjnu průměru celé EU. Levněji bylo
ve stejné míře jako v září. Inflaci se z tohoto pohledu pouze v Maďarsku,
tak daří držet nad nulou. Intervenci Litvě, Rumunsku, Bulharsku a
k oslabení české koruny vůči euru Polsku, kd e jsou potraviny
provedla ČNB loni v listopadu právě nejlevnější z celé EU. Naopak
proto, aby se Česko vyhnulo deflaci. nejdražší potraviny mělo Dánsko
Další růst inflace očekává analytik před Švéd ske m, Fi ns ke m a
ČSOB Petr Dufek až v příštím roce, Rakouskem. Životní úroveň v České
kdy ale stále nedosáhne na cílovou republice však stále výrazně zaostává
za západní Evropou a podle již dříve
uvedených údajů Českého
statistického úřadu (ČSÚ) loni ve
srovnání s původními 15 zeměmi
eurozóny dále klesla. Hrubý domácí
produkt na obyvatele v paritě kupní
síly totiž klesl na 74,1 procenta
průměru zemí eurozóny. Předtím byl
tři roky na 75 procentech.
"Vzhledem k vysoké konkurenci na
českém trhu jsou jednotlivé firmy
nuceny v maximální míře
optimalizovat náklady na distribuci a
prodej, aby mohly na trhu uspět,"
uvedla prezidentka svazu Marta
dvouprocentní hranici růstu. Vliv Nováková. Marže řetězců v Česku
však bude mít absence výrazného jsou proto podle ní rozhodně nižší
zlevnění elektrické energie, která než v jiných vyspělých zemích s vyšší
letos zaznamenala cenový pokles k u p n í s íl o u . P od o b n ě j a k o
o 10,2 %.
potravináři, kteří před několika dny
(zdroj: ČMKOS) uvedli opak, ani obchodníci svá
srovnání marží se západní Evropou
SOCR: Potraviny v ČR nepodložili konkrétními čísly. Podle
tvrzení Potravinářské komory
jsou šesté nejlevnější prodávají řetězce v Česku potraviny
v EU
se stále rostoucími přirážkami, které
se pohybují od zhruba 20 procent
V Česku jsou šesté u výsekového masa až po více než
nejlevnější potraviny z 28 100 procent u některých mléčných
členských států Evropské unie výrobků. Podle ředitele komory
(EU). S odvoláním na čísla Miroslava Koberny by snížení marží,
statistického úřadu Eurostat to které jsou podle potravinářů v Česku
uvedl Svaz obchodu a cestovního vyšší než v západní Evropě,
ruchu (SOCR) ČR. Maloobchodní pomohlo zvýšení kvality potravin.
marže v tuzemsku jsou podle Stát by proto měl využít prostředků
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
3
Potravinář prosinec/2014
k jejich omezení. Průměrná marže
v maloobchodu v prvním čtvrtletí
činila podle Českého statistického
úřadu 22,4 procenta. "Jde přitom
o marži za celý sortiment zboží, to
znamená, že průměrná marže za
potraviny musí být nutně podstatně
nižší," řekla Nováková. Zároveň
dodala, že téměř polovina potravin
v ČR je prodávána v akcích, které
potravináři do statistiky nezahrnuli,
podobně jako výrobky, u nichž se
marže blíží nule; jejich příklad však
neuvedla. Podle ní se ziskovost
největších obchodních řetězců
pohybuje v průměru od 1,5 do dvou
procent. "Pro srovnání zisk
největších výrobců potravin je i
násobně vyšší," podotkla. Tvrzení
komory v době, kdy se prý
obchodníci snaží s dodavateli najít
dohodu, označila za neadekvátní a
nemístná. Podle úterního vyjádření
ministra zemědělství Mariana Jurečky
(KDU-ČSL) stát s problémem marží
v maloobchodě s potravinami příliš
dělat nemůže. Zájmy a argumenty
jednotlivých stran trhu bývají podle
něho navíc značně protichůdné. Pro
řešení dlouhodobých sporů mezi
jednotlivými subjekty vytvoří proto
speciální skupinu, ve které se budou
p r a v i d e l ně s c h á z e t z á st u p c i
zemědělců, obchodníků i výrobců
s představiteli ministerstva. Spory
mezi obchodníky a potravináři jsou
dlouhodobé. Výrobci vyčítají
odběratelům, že zneužívají své
postavení na trhu, vybírají od nich
různé neetické poplatky a tlačí je
nesmyslnými cenovými požadavky ke
snižování kvality výrobků. Vztahy
mezi oběma stranami upravuje zákon
o významné tržní cíle, který má být
dále zpřísněn, což se obchodníkům
nelíbí.
(ma)
Soběstačnost ČR
u potravin živočišného
původu loni vzrostla
Potravinová soběstačnost
České republiky u všech hlavních
živočišných komodit se v loňském
roce zvýšila o jednotky procent,
4
vyplývá to z údajů, které ČTK
poskytlo ministerstvo zemědělství
(MZe). Naopak se dále výrazně
snížila soběstačnost země u
brambor či čerstvého ovoce. Svůj
podíl na zlepšování bilance má
podle MZe mimo jiné zlepšující
se nákupní patriotismus Čechů.
chovů a rostoucími dovozy se však
ukazatel propadal až na historické
minimum 54,5 procenta v roce 2012.
Loni se po řadě let poprvé mírně
zlepšil na 57,6 procenta. Česko je
soběstačné také v produkci mléka. I
zde se ukazatel loni meziročně mírně
zlepšil a v zemi se vyprodukuje
"Výsledky šetření posledních
let naznačují pozitivní trend, roste
zájem spotřebitelů o domácí
produkty, preference regionálních
značek kvality či značky Klasa," řekl
ČTK mluvčí MZe Hynek Jordán.
Podíl na zlepšení mají podle něj také
státní dozorové orgány, které
dohlížejí mimo jiné nad kvalitou
dovážených produktů. Míra
soběstačnosti u hovězího masa se
loni zvýšila téměř o devět
procentních bodů na 140,1 procenta.
Hovězí tak zůstává jediným druhem
masa, u něhož produkce převyšuje
spotřebu. Loni stoupla soběstačnost i
u vepřového, drůbežího i skopového
a kozího masa. U všech těchto druhů
mas je Česko částečně závislé na
dovozech a nedokázalo by svou
současnou spotřebu pokrýt
z vlastních zdrojů. Výrazná závislost
na dovozech je patrná především
u vepřového masa, které je přitom
v Česku tradičně nejoblíbenějším
druhem. Se zhruba 40 kilogramy na
osobu a rok představuje zhruba
polovinu tuzemské spotřeby masa.
Ještě v roce 2000 byla ČR ve
vepřovém soběstačná téměř ze sta
procent. S klesajícími stavy domácích
takřka o 30 procent více mléka, než
činí jeho spotřeba. Přibližně pětinu
mléka vyvážejí čeští zemědělství za
hranice, nejčastěji do Německa, kde
za mléko dostávají lépe zaplaceno.
Jiná je situace u hotových výrobků.
Například 40 procent tvarohů a sýrů
pochází z dovozu. "Dovoz sýrů však
ne ní d ru h o vým o b o hac ením
jídelníčku spotřebitelů, neboť ve
velkém množství se do ČR dováží
sýry, které je ČR schopna v daném
sortimentu a kvalitě vyrobit," uvedl
Jordán. Co se týče rostlinných
komodit má Česko výrazně aktivní
bilanci u obilovin, kde míra
soběstačnosti loni vzrostla na 138
procent. Přes 130 procent přesáhl
ukazatel také u cukru. Naopak již
téměř 30 procent snězených
brambor pocházelo z loni z dovozu.
Soběstačnost u ovoce včetně
bobulovin se loni podle odhadu
snížila téměř o 20 procentních bodů
na 75,7 procenta. U čerstvé zeleniny,
kterou se Češi naučili jíst celoročně,
tedy i v době, kdy ji v tuzemsku
nelze vypěstovat, klesla soběstačnost
ze 41,4 procenta na 39 procent.
Z dovozu je také 70 až 80 procent
vína. Rostoucí poptávku po něm
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář prosinec/2014
ned okáže ploc ha č e skýc h a
moravských vinic naplnit. Dosažení
potravinové soběstačnosti státu v
hlavních komoditách je pro
současnou vládní koalici jednou z
priorit v oblasti zemědělství a
potravinářství. Podle Jordána státní
nástroje pro posílení soběstačnosti
spočívají především v maximálním
možném využití unijních dotací,
pokračování národních dotací či
státní podpoře ozdravování chovů.
Názory na důležitost potravinové
soběstačnosti a její zdravou míru se
liší. Zatímco podle zastánců krajně
liberálního přístupu na míře
soběstačnosti nezáleží vůbec, podle
jiných jde o jeden ze strategických
ukazatelů a jeho důležitost s rostoucí
světovou populací poroste. Nejčastěji
se uvádí, že soběstačnost u klíčových
komodit by neměla klesnout pod 80
procent.
Míra soběstačnosti ČR u vybraných živočišných komodit:
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Mléko
123,0
119,6
123,2
121,2
118,9
124,6
124,5
128,7
Maso hovězí
106,8
104,2
122,3
121,1
114,4
121,6
131,5
140,1
Maso vepřové
79,7
78,7
74,0
65,1
63,8
60,8
54,5
57,6
Maso drůbeží
90,4
96,5
95,9
88,2
84,9
73,2
69,4
70,8
Maso kozí
82,47
78,70
83,62
82,55
90,72
90,2
91,5
92,0
Míra soběstačnosti ČR u vybraných rostlinných komodit:
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Obiloviny
115,5
125,5
143,5
145,4
132,1
150,4
121,3
138,2
Ječmen
109,2
110,6
131,3
128,2
109,3
111,6
107,8
109,9
Pšenice
118,2
135,0
156,1
152,9
147,1
161,9
115,8
158,4
zrnová kukuřice
156,1
131,2
127,5
193,8
157,8
230,7
198,8
124,4
Cukr
123,8
93,1
109,1
113,6
113,9
148,5
140,9
134,8
Brambory
83,2
83,9
83,0
85,7
78,1
87,8
85,7
69,1
Řepka olejná
122,6
147,4
176,0
143,7
123,4
132,0
113,3
164,0
Slunečnice
168,6
103,0
187,4
185,4
157,3
141,8
105,4
85,1
Čerstvé ovoce včetně
bobulovin a ořechů
97,2
91,3
95,0
89,0
78,3
76,9
94,8
75,7*
Jablka
148,2
134,1
159,2
149,7
117,6
108,3
158,9*
149,8*
z toho: konzumní
67,0
68,0
77,0
69,0
58,0
46,0
36,0*
42,0*
Čerstvá zelenina
45,0
44,7
42,8
39,7
35,7
35,6
41,4
38,9
Víno
23,0
44,9
42,8
28,1
19,5
32,3
22,5
Zdroj: Mze
(připravil mm)
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
5
Potravinář prosinec/2014
Průzkum: Zdražení
potravin v posledním
roce pocítilo 96 procent
Čechů
Praha - Zdražení potravin
během posledního roku pocítilo
96 procent nakupujících v Česku.
Nejvíce podle nich zdražily
mléčné výrobky a maso. Vyplývá
to z průzkumu portálu Kupi.cz,
který srovnává ceny v obchodních
řetězcích. Nejvíce lidé vnímají
zdražení u mléčných výrobků,
uvedlo bezmála devět z deseti
uživatelů serveru.
Jako další výrobky, které
podle spotřebitelů za poslední rok
nejvíce zdražily, uvedli lidé maso (65
procent z nich), podle 55 procent lidí
zdražily také brambory. Více než
polovina vnímá zdražení také
u ovoce a zeleniny.
U nealkoholických a alkoholických
nápojů naopak vnímá zdražení jen 15
procent lidí. Průzkumu se zúčastnilo
4000 uživatelů portálu Kupi.cz.
Mléčné výrobky vedou také mezi
produkty, které se zákazníci snaží
kupovat ve slevových akcích, činí tak
dvě třetiny z nich. V akcích lidé dále
nejvíce vyhledávají kávu a čaj,
zeleninu, ovoce a maso. Nejméně lidí
naopak zajímají akce na pečivo a
potraviny pro děti. Podle serveru je
takovýto výběr racionální. Na másle
v akci lze běžně ušetřit až třetinu
ceny a u instantní kávy i více než
polovinu. Podle Martina Kadlčíka
z Kupi.cz je zajímavé srovnání
subjektivních pocitů zákazníků
s oficiálními statistickými údaji.
"Podle Českého statistického úřadu
ceny potravin v červnu meziročně
poklesly o 1,1 procenta, v květnu to
byl pro změnu růst o 2,5 procenta,
jde tedy spíše o menší výkyvy,"
uvedl. Mírně odlišná je podle něj
situace u jednotlivých kategorií
potravinářských výrobků. "U másla
se podle našich údajů ceny zvedly za
poslední rok o 14 procent, u mléka
o osm procent. Zde tedy pocity
zákazníků odpovídají reálnému
vývoji cen," řekl Kadlčík. Důvodem
červnového poklesu cen potravin byl
6
podle ČSÚ zejména pokles cen
brambor o 53,3 procenta, ovoce
o 5,5 procenta a zpomalení
mezir očního cenového růstu
u některých dalších potravin,
například chleba, drůbeže a mléka.
Kupi.cz je služba, která umožňuje on
-line vyhledávání v aktuálních akcích
supermarketů, hypermarketů či
drogerií. Od letošního února patří
pod Seznam.cz.
(mm)
Rozhovor s Jiřím
Krouským, ředitelem
Svazu pěstitelů
cukrovky Čech
Před několika dny se
uskutečnilo tradiční setkání
řepařů a cukrovarníků v Bezně na
Mladoboleslavsku. Jak to letos
vypadá s pěstební plochou
cukrové řepy?
Cukrovka na výrobu cukru se
pěstuje na ploše 45 tisíc hektarů a na
výrobu bioetanolu na osmi tisících
hektarech, několik tisíc hektarů
zaujímá i cukrovka na průmyslový
cukr.
Jsme postiženi krácením
kvóty v souvislosti s odchodem
společnosti Eastern Sugar, která činí
102,5 tisíce tun. Navíc na jaře bylo
oznámeno preventivní stažení kvóty,
které se bude ještě v říjnu
upřesňovat, ve výši 7,29 procenta.
Naši cukrovarníci koupili ještě
dodatečnou kvótu ve výši 14,4 tisíce
tun, takže celková letošní kvóta na
výrobu cukru by měla dosáhnout 341
tisíc tun, což je zhruba 75 procent
původní kvóty.
Předpokládá se, že v příštím
roce bychom mohli dokoupit ještě
5600 tun, což je zbytek z dodatečné
kvóty 20 070 tun, na kterou máme
nárok. Pak bychom se mohli dostat
na 346,6 tisíce tun. Ale zase musíme
počítat s deklasifikací. Preventivní
stahování kvóty se bude realizovat
každoročně, kvóta se bude i nadále
snižovat.
Cílem cukerní reformy je totiž
snížit evropskou kvótu z 18,5
milionu tun na 12 milionů tun a
snížit ceny cukru o 40 procent,
zastavit export a umožnit přístup
rozvojových zemí na evropský trh
s cukrem.
Takže dalšímu krácení se ČR
nevyhne…
Všichni, cukrovarníci,
pěstitelé cukrovky i ministerstvo
zemědělství, bojujeme na všech
frontách o to, aby krácení nebylo tak
velké. Požadujeme, aby i nadále bylo
bráno v potaz její snížení kvůli
odchodu Eastern Sugar. Zatím se
zohledňuje. Zatímco u ostatních
států preventivní stažení kvóty
představuje 13,5 procenta, u nás to je
7,29 procenta. Hrozí však, že vrácení
části kvóty se nebude počítat.
Samozřejmě jsme
nespokojení s tím, že Německo,
Belgie, Francie, Polsko a další státy
neodevzdaly ani tunu kvóty a
nakoupily sto procent dodatečné
kvóty. Takže všechny tyto státy mají
nyní vyšší kvótu, než měly před
reformou.
Neplatilo žádné omezení?
Evropská kvóta 17,5 milionu
tun byla navýšena o 1,1 milionu tun.
Nároky byly přitom rozpočítány
podle velikosti exportu. Kdo měl
větší export, byl považovaný za více
konkurenceschopného a byla mu
přidělena dodatečná kvóta. Největší
producenti v Evropě, jakými jsou
Francie, Německo a Polsko,
nakoupili 700 tisíc tun dodatečné
kvóty. O zbývající část si mohly
zažádat ostatní země. Takže zavírání
cukrovarů v Itálii, Maďarsku,
Slovensku a u nás nepřineslo
požadovaný efekt. Teď se usiluje
o to, aby se naše republika a další
státy postupně vzdaly své kvóty, ale
silným producentům zůstala.
Komisařka Mariann Fischerová
Boelová chce do reformy zapojit i
samotné pěstitele. Jaký je na to
váš názor?
Jde o reformu reformy. Tento
poslední návrh byl předložen
začátkem května. Teď prochází
připomínkami a ve finále – asi v září
- se jím bude zabývat rada ministrů.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář prosinec/2014
Je cílen na země, kde pěstitelé
nevlastní cukrovary. Ve státech, kde
jsou cukrovary v rukou pěstitelů,
nebo mají vysoký podíl na majetku,
tak i kvóta jednoznačně patří
pěstitelům. U nás tomu tak ale není.
Proto se podle návrhu poskytne
pěstitelům právo, že se mohou vzdát
do deseti procent kvóty, přidělené
cukrovarům. Pokud by to bylo více,
mohli by ohrozit chod cukrovarů. Je
to naprosto administrativní schéma,
které není dobré, protože je účelové.
Už u nás někdo od pěstování
cukrovky zcela upustil?
Nyní se v České republice
eviduje zhruba 830 pěstitelů.
V předchozích letech jich bylo přes
900. Někteří z pěstitelů, kteří
dodávali řepu pro Eastern Sugar, ji
dál dělají na bioetanol. Z tohoto
důvodu se jejich počet udržuje na
určité úrovni. V českém svazu máme
316 členů, kteří zatím zůstávají.
Někteří jsou ale ve fázi rozhodování.
Uvažují, co budou dělat dál. My
bychom si přáli, aby to byla řepa na
bioetanol. Ale pro ně je v tomto
případě rozhodující dopravní
vzdálenost do lihovarů, protože se
musejí podílet na nákladech na
dopravu.
(mi)
MZe: Česká potravina
by měla mít alespoň
75 % domácí suroviny
Jako česká potravina by měl
být do budoucna označován jen
výrobek, při jehož výrobě bylo
použito alespoň 75 procent domácí
suroviny. Předpokládá to návrh
ministerstva zemědělství (MZe),
který je v současné době
v meziresortním připomínkovém
řízení. Novinářům to řekl ministr
Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po
vypořádání připomínek bude muset
definici ještě schválit Brusel.
Potravinářské komoře se návrh
nelíbí. Podle její mluvčí Dany
Večeřové by podíly hlavní suroviny
pro jednotlivé skupiny
potravinářských výrobků měly být
diferencované tak, jak to stanovují
pravidla komorou několik let
spravované značky Český výrobekgarantováno Potravinářskou
komorou. Například pro některé
produkty, jako jsou výsekové maso
či mléčné výrobky, je podle
potravinářů podíl 75 procent příliš
nízký a měl by činit 100 procent.
U jiných produktů, jako jsou
například pekařské a cukrářské
výrobky, by mohl být naopak nižší.
Podle pravidel komory musí být
výrobcem navíc tuzemská firma.
"My chceme po dlouhých letech
učinit nějaký krok," hájí návrh
Jurečka. Argumentuje tím, že
podobný návrh dokázalo
u Evropské komise obhájit
Slovensko. "Klidně se v průběhu
roku 2015 bavme o tom, že budeme
něco zpřísňovat a něco upravovat,
ale ať už tady konečně něco je,"
podotkl ministr. V současné době
podle něj panuje v označování
výrobků jako "českého" chaos a
značení používá kdo jak chce.
"Zaplať pánbůh za to, že už nějaká
definice je," uvedl předseda
Asociace českého tradičního
obchodu Zdeněk Juračka. Definice
by podle dřívějšího Jurečkova
vyjádření ministerstvu pomohla
vyřešit problém, který vzniká
v důsledku novely zákona
o potravinách. Ta od ledna příštího
roku mimo jiné ukládá prodejcům
s ročními tržbami nad pět miliard
korun povinnost zveřejňovat čitelně
u vchodu pro zákazníky seznam
pěti zemí, z nichž odebírá
potraviny. Bude je muset sestupně
seřadit podle podílu prodejů těchto
potravin na tržbách. Obchodníci
však argumentují tím, že neexistuje
definice toho, která potravina je
česká a která zahraniční.
(mik)
pivních druhů a stylů. Celková
produkce českého pivovarství
však již několik roků klesá či
stagnuje stejně jako domácí
spotřeba. Ta se navíc z oblíbených hospod stále více
přesouvá do domácností. Vyplývá
to z pivovarských statistik.
Zatímco na začátku 90. let
existoval v celém Československu
jediný minipivovar, pivovar
u Fleků. V polovině roku 2009 jich
bylo zhruba osmdesát, letos
v červnu již 230 a podle
prezidenta Českomoravského
svazu minipivovarů Jana Šuráně
by jich do konce roku mělo být
asi 250. Zejména díky
minipivovarům se v posledních
letech výrazně rozšířila škála
nabízených piv. Nejmenší
pivovary si totiž mohou dovolit
více experimentovat a snaží se
proto své zákazníky lákat na jiné
pivo, než je v Česku i celosvětově
nejrozšířenější ležák. Velkou část
jejich produkce představují různé
pivní speciály. Ty po jejich vzoru
při různých příležitostech vaří
také stále více velkých výrobců.
Zatímco v roce 2009 prodaly
v tuzemsku domácí pivovary 16,7
milionu hektolitrů piva, v následujícím r oce v důsledku
ekonomické krize domácí trh
propadl o desetinu, v následujících dvou letech mírně rostl,
loni však zase zhruba o jedno
procento klesl na 15,8 milionu hl.
Naopak vývoz piva od propadu
v roce 2010 opět setrvale roste a
loni dosáhl rekordních 3,5
miliónu hl. Spotřeba piva v Česku
z dlouhodobého hlediska klesá,
v minulosti dosahovala i 160 litrů
na hlavu, loni to bylo 144 litrů.
Přesto dle dostupných údajů Češi
stále vedou pomyslný světový
žebříček v konzumaci zlatavého
V ČR přibývá pivovarů a m o k u . P ř e d e v š í m
z ekonomických důvodů roste
piv, produkce však
podíl baleného piva na trhu na
stagnuje
úkor piva ze sudů či tanků.
Dlouhodobě se zvyšuje podíl
Praha - V Česku v posled- ležáků a to zejména těch
ních letech výrazně přibývá jedenáctistupňových na úkor
pivovarů a rozšiřuje se nabídka výčepních piv. Pivovary se snaží
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
7
Potravinář prosinec/2014
stagnaci trhu čelit častějšími
inovacemi a rozšiřováním své
nabídky. Po počátečním strmém
růstu obliby pivních mixů
známých také jako radlery však
následoval loni pád prodejů této
kategorie o 40 procent. Několik
významných pivovarských skupin
začalo prodávat také zejména na
britských ostrovech oblíbený
nápoj cider, tedy částečné
zkvašený jablečný mošt.
(mi)
Komentář
Výroba Tradičního
pomazánkového vzdor
přejmenování roste
aneb bouře ve sklenici
mléka
Přejmenování pomazánkového
másla na tradiční pomazánkové, které
Česku nařídil před dvěma lety Soudní dvůr
EU, zájem o něj nesnížilo. Naopak, za
deset měsíců letošního roku produkce
výrobku meziročně vzrostla asi o sedm
procent na zhruba 6000 tun, vyplývá
z údajů Českomoravského svazu
mlékárenského. Počet výrobců tradičního
domácího výrobku se přitom letos pod
novým jménem rozrostl ze čtyř na pět.
Například podle manažera
obchodu a marketingu Choceňské mlékárny
Jana Fogla roste letos východočeské firmě
výroba staronového produktu meziročně
přibližně o necelou desetinu. "My jsme tu
změnu názvu podpořili, udělali jsme na
velikost naši firmy docela velikou
kampaň," řekl ČTK. Kampaň "Názvy se
mění, kvalita zůstává" měla zákazníky
upozornit na to, že kromě "pár písmen na
obale" se nemění u jejich oblíbeného
produktu nic. Část zákazníků podle něj
začala přejmenovaný produkt kupovat více
možná i jako určitý truc proti unijním
úředníkům a jejich rozhodnutí – což je
však, aspoň podle mého názoru – typické
„přání otcem myšlenky“. Choceňská
mlékárna, která je dlouhodobě největším
výrobcem tradičního pomazánkového
v Česku s podílem na trhu okolo 60
procent, udělala jistě dobře svou kampaní
„Názvy se mění, kvalita zůstává“, na
rozdíl od některých jiných firem, které po
8
rozhodnutí EU neustále (a hlavně
zbytečně) polemizovaly – navíc
s rozhodnutím, které mělo neotřesitelnou
logiku – totiž, že ono „pomazánkové“
prostě není máslo a nemůže tedy takový
náz ev p o užív at. Boh už el dost
charakteristické argumentace, která se, chtě
nechtě, podobá spíše výmluvám, se
v hodnocení situace dopouštějí jiní
renomovaní výrobci: "Oproti našim
předpokladům nárůstu zůstala výroba
v průměru stejná," uvedl například ředitel
obchodu, marketingu a nákupu jihočeské
Madety Jan Teplý. "Vysvětlujeme si to tím,
že na trh vstoupila konkurence se svými
novými alternativními produkty, což trh
původních producentů pomazánkového
másla poškodilo…" Samozřejmě – něco ta
změna naše mlékárny stála. Celkové
náklady spojené se změnou grafik a obalů a
s tím spojenou logistikou odhaduje třeba
Madeta na více než jeden milion korun.
Choceňskou mlékárnu stála nucená změna
názvu výrobku včetně kampaně
upozorňující na změnu názvu dokonce
okolo 2,5 milionu korun. Podle šéfky
olomoucké Olmy, která letos začala
výrobek nově vyrábět, Simony Sokolové, "
je Olma je s prodejem pomazánkového
spokojená, splnili jsme si plánovaná čísla."
Příští rok už firma plánuje růst prodejů
výrobku. "Na prodeje výrobků neměla
změna názvu vliv. Obaly zůstaly velmi
podobné, takže zákazníci vědí, že jde
o totožný výrobek, u kterého byl jen lehce
pozměněn název," potvrzuje nakonec
mluvčí hypermarketů Globus Pavla
Hobíková. O tom, že se tradiční český
výrobek nesmí označovat jako máslo kvůli
nízkému obsahu mléčného tuku, rozhodl
v říjnu 2012 Soudní dvůr EU.
U lucemburského tribunálu Česko v roce
2010 zažalovala Evropská komise, která
v EU dohlíží na dodržování pravidel.
Podle nich výrazem "máslo" lze označovat
jen ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří
nejméně 80 procent. Problém je v tom, že
české předpisy byly mnohem tolerantnější,
neboť umožňují – přesněji – umožňovaly toto označení používat u výrobků
obsahujících nejméně 31 procent mléčného
tuku… Tak či onak, s odstupem času se
zdá, že čeští mlékaři rozpoutali celkem
zbytečnou bouři ve sklenici mléka…
Michal Mašek
V Americe i Česku
vítězí máslo nad
margarínem. Výrobci
bijí na poplach
Věčný souboj mezi máslem a
margarínem má svého vítěze. Alespoň
v Americe je to máslo. Tábor fandů
rostlinných tuků totiž loni za velkou louží
ustoupil milovníkům másla nejdále za
poslední desetiletí. Máslo je prý blíže
přírodě, vzkazují americké hospodyňky.
Pokud jde o to, čím namazat chléb, jde
Česko po americké stopě. Máslo totiž vede i
na domácím trhu. Na rozdíl od Ameriky
ale margarínový byznys zatím neupadá.
„Prodeje másla i margarínu jsou
letos ve srovnání s rokem 2013 velmi
srovnatelné. Své zákazníky si nachází oba
produkty, i když dlouhodobě dává o něco
více našich zákazníků přednost máslu,“
uvádí Pavla Hobíková za hypermarkety
Globus. Na celé čáře vyhrává máslo mezi
spotřebiteli v závěru roku. Příčinou jsou
vánoční svátky.
„Markantní rozdíl je patrný
v posledních dvou měsících, kdy výrazně
rostou prodeje másla. Tento růst je spojený
především s přípravou českých domácností
na vánoční svátky, s kterými je
neodmyslitelně spojené pečení vánočního
cukroví,“ dodává Hobíková.
„Z pohledu obratu v síti Makro je
máslo zhruba čtyřikrát silnější než
margaríny. Pokud obě kategorie spojíme,
tvoří margaríny pouze 17 procent prodejů,“
uvádí mluvčí sítě Makro Ivan Tučník.
Výrobci margarínu bijí na
poplach. Lídr byznysu Unilever, známý
z Česka svými margaríny Flora, hořekuje
nad tím, že obchody nejdou, jak by měly. A
obrací názor na máslo, to bylo totiž
v posledních letech spotřebitelům líčeno jako
nezvedený bratr margarínu. Situace
vygradovala až tak daleko, že Unilever
výrobu máslové náhražky zřejmě vyčlení ze
svého byznysu do samostatné jednotky.
Podle informací analytické firmy
Zacks totiž Unilever zřejmě byznys
zahrnující výrobu margarínu Flora převede
do firmy Unilever Baking, Cooking &
Spreading, která bude mít vlastní
managament. Zda jde o první krok
k odchodu z byznysu, ukáže až čas.
Ve světě zatím margarínový
byznys neumírá. Podle údajů výzkumné
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář prosinec/2014
společnosti Euromonitor vzrostly od roku
2000 světové prodeje margarínu o 60
procent. Máslo ale jednoznačně vede, za
stejné období se ho totiž prodal víc jak
dvojnásobek. Máslovým lídrem jsou ve světě
Spojené státy. Zatímco prodeje margarínu
zde od roku 2000 propadly do současnosti
o třetinu, zájem o máslo vzrostl o 83
procent.
(mm)
Produkce pivních mixů, která se loni
propadla o 40 procent, v pololetí
letošního roku vzrostla o 14 procent.
Loni české pivovary uvařily 19,3
milionu hektolitrů piva, o 0,6
procenta meziročně více. Zatímco
domácí spotřeba meziročně klesla
o 1,1 procenta, vývoz vzrostl
meziročně o devět procent.
(mk)
Výroba piva v ČR za
osm měsíců meziročně
klesla o procento
Budějovický Budvar
vyhrál spor o značku
Budweiser Budvar
v Norsku
Výroba piva v Česku od
začátku letošního roku do konce
srpna meziročně klesla o jedno
procento. Na mírném poklesu
výstavu pivovarů se podílelo
nestabilní počasí i změna životního
stylu lidí. V tiskové zprávě to uvedl
Český svaz pivovarů a sladoven.
Pivovary za prvních osm
měsíců roku uvařily zhruba o 73.000
hektolitrů zlatavého moku méně než
loni. Domácí poptávka i vývoz piva
klesly shodně o jedno procento.
V absolutním vyjádření dosáhl
pokles prodejů na tuzemském trhu
téměř 50.000 hektolitrů, vývoz se
snížil o 23.000 hektolitrů. "Nestabilní
počasí a velké teplotní výkyvy během
července a srpna měly na celkový
výstav piva neblahý vliv," uvedl
předseda svazu František Šámal.
"Pokles spotřeby také přisuzujeme
změně životního stylu spotřebitelů,
kdy se i u nás začíná projevovat
trend ze západní Evropy. Tam stále
méně lidí považuje pivo za trendy
nápoj a přestává ho pít," dodal.
Z průběžných výsledků pivovarů
vyplývá pokračující přesun pití piva
z hospod do domácností. Podíl
spotřeby piva v restauracích loni klesl
na historické minimum 41 procent a
letos se dosud drží na stejné úrovni.
Největší nárůst oproti srovnatelnému
období roku 2013 zaznamenal výstav
piva v plechovkách, který vzrostl
takřka o pětinu. Produkce piva
v PET lahvích byla meziročně vyšší
o osm procent. V prvním pololetí byl
přitom výstav tuzemských pivovarů
meziročně ještě o tři procenta vyšší.
Budějovický Budvar po 21
letech definitivně vyhrál spor
o registraci ochranné známky
Budweiser Budvar v Norsku.
ČTK to řekl mluvčí pivovaru Petr
Samec. Přihlášku k registraci
podal pivovar v prosinci 1993.
Jedním z důvodů této snahy byla i
potřeba aktualizovat již
registrovanou ochrannou známku
Budweiser Budvar z roku 1971.
Společnost Anheuser-Busch
InBev (ABI) ale podala proti
přihlášce námitky. Proti
r o zh o d nu t í o d v ol ac í r ad y
neexistuje opravný prostředek.
Budějovický Budvar tak ubránil
své známkoprávní pozice a může
v Norsku i nadále prodávat pivo
pod značkou Budweiser Budvar.
První rozhodnutí v této věci
padlo v prosinci 2011. Norský Úřad
průmyslového vlastnictví
(Patentstyret) tehdy námitky ABI
zamítl a etiketu Budweiser Budvar
povolil registrovat. Proti tomuto
rozhodnutí se ABI odvolala. "Letos
v říjnu odvolací rada norského Úřadu
průmyslového vlastnictví Klagenemnda for industrielle
rettigheter - odvolání ABI definitivně
zamítla a umožnila tak registraci
přihlášky Budějovického Budvaru.
Ve svém rozhodnutí rada odmítla
argumentaci ABI o 'zlé víře
Budějovického Budvaru při podávání
přihlášek ochranných známek' a
naopak zdůraznila, že Budějovický
Budvar používá předmětné označení
již velmi dlouho a v jeho jednání
nenašla nic závadného," upřesnil
Lukáš Lorenc, společník advokátní
kanceláře Čermák a spol., která
Budějovický Budvar ve sporu
zastupovala. Po 21 letech tak pivovar
získal právní jistotu, která přispěje
k rozvoji obchodních aktivit Budvaru
v Norsku. "Rozhodnutí navíc
poskytuje důležitou argumentaci,
kterou můžeme využít i ve
známkoprávních sporech v dalších
zemích," dodalaprávnička Budvaru
Veronika Sporová. Soudní spory
o značku BUDWEISER probíhají od
roku 1907. Celkově je v nich
úspěšnější Budějovický Budvar, který
zvítězil asi v 70 procentech případů.
V letech 2000 - 2013 bylo definitivně
ukončeno 184 soudních sporů a
správních řízení, z nichž Budějovický
Budvar vyhrál 125 případů a deset
sporů skončilo smírem nebo
remízou. Díky registracím
ochranných známek BUDWEISER
nebo BUDWEISER BUDVAR,
které patří Budějovickému Budvaru,
nemůže nadnárodní koncern ABI
svou klíčovou značku BUDWEISER
používat téměř v 70 zemích.
(mk)
O Zlatý pohár Pivex
bude letos soutěžit 13
pivovarů
Brno - O Zlatý pohár Pivex
- pivo 2015 bude letos soutěžit 13
pivovarů. Je to o dva méně než
v loňském roce. Také počet
přihlášených vzorků je nižší.
V soutěži je jich 40, o 11 méně než
vloni. Vyplývá to z informací od
organizátorů. Soutěž je
dvoukolová, první degustace
začaly 5. Listopadu
v Brně.
Druhé kolo je na pořadu v lednu.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
9
Potravinář prosinec/2014
Zlatý pohár Pivex patří k nejprestižnějším degustačním soutěžím
v zemi. Neoznačené vzorky posuzuje
anonymně porota složená ze
zástupců soutěžních pivovarů,
Výzkumného ústavu pivovarského a
sladařského v Praze a dalších
odborníků. Hlavními hodnoticími
kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz a
hořkost. Pivex se letos koná
potřiadvacáté. Jde o soutěž
lahvových piv. Loni poprvé byla
vyhlášena i soutěž sudových piv
Zlatý soudek, kam se podle
organizátorů částečně přelévá zájem
pivovarů. Nyní se bude konat
podruhé. Soutěž bude jednokolová,
uskuteční se 14. ledna na brněnském
výstavišti v návaznosti na
mezinárodní veletrhy cestovního
ruchu. "Tato soutěž je podstatně
složitější, nyní uzavíráme nábor do
druhého ročníku," uvedl Jiří
Morávek z pořádající agentury SNIP.
Zlatý soudek bude mít dvě kategorie
- světlé výčepní pivo a světlé ležáky.
Se sudovými pivy bude porota
hodnotit i produkci minipivovarů,
v minulých letech byla hodnocena
s lahvovými pivy. Výsledky obou
soutěží minipivovary vyhlásí 14.
ledna na galavečeru pivovarníků a
sladovníků. Soutěž lahvového piva
má kategorií výrazně více. Poslední
titul šampiona v soutěži Zlatý pohár
Pivex získal letos Velkopopovický
kozel 11. Stejné pivo vyhrálo i
kategorii jedenáctek a světlých
ležáků. Nejlepší kolekci měl Pivovar
Litovel, který vyhrál i kategorii
nealkoholických míchaných piv.
V soutěži bylo 51 značek piv z 15
českých pivovarů.
(mk)
v Evropě. Žebříček porovnává 109 zemí
světa.
Česko získalo 74,6 bodu ze 100
možných. Nejlepších výsledků dosáhlo
v oblasti cenové dostupnosti potravin díky
sociálním jistotám a snadnému přístupu
zemědělců k financování. Potraviny v ČR
jsou podle EIU kvalitní a bezpečné.
Například za plnění nutričních standardů
a bezpečnosti potravin získala země plných
100 bodů a v tomto ukazateli je
srovnatelná například z Německem.
Naopak podprůměrných výsledků dosáhla
ČR v oblasti rozkolísanosti zemědělské
výroby v posledních dvaceti letech a růstu
podílu městského obyvatelstva v porovnání
s rychlostí růstu DPH. Podle Soni
Krausové, ředitelky české pobočky
společnosti DuPont, na jejíž zadání
žebříček vzniká, výsledky potvrzují, že
Češi mají přístup k dostatečnému množství
kvalitních potravin. "Aby tomu tak bylo i
nadále, je dobré se zamyslet nad výší
investic do výzkumu a vývoje, například
odolnějších plodin,“ podotkla. V čele
žebříčku se umístily Spojené státy před
Rakouskem a Nizozemskem. Německu
patří osmá příčka, Slovensko skončilo 31.
Poslední příčky patří africkým státům.
Zjišťování má podpořit spolupráci států
s komerční sférou při zajištění dostatku
potravin všem lidem na Zemi.
(mim)
jsou vydatné deště na přelomu srpna
a září, po nichž hrozny napadla
hniloba. Svaz vinařů odhaduje, že
hektarový výnos se sníží na 4,5 tuny,
což je o tunu méně než loni. Vinaři
vyrobí až o 30 procent méně vína
než loni. Produkce vína byl měla
klesnout na 450.000 až 500.000
hektolitrů. Vyplývá to z informací,
které ČTK řekl výkonný ředitel
Svazu vinařů Martin Půček.
"Důvodem snížení produkce
je redukce hroznů šedou hnilobou
v průběhu září a nutnost selekce
napadených hroznů," řekl ČTK
Půček. Podle něj jsou mezi vinaři
velké rozdíly. Někteří přijdou o 20
procent své produkce, jiní až o 40
procent.
Hniloba napadla zejména
odrůdy, které mají hustý hrozen.
"U poloh, které jsou vzdušnější, to
hnije méně," uvedl Půček. Zdůraznil
přitom, že v některých místech byly
srážky abnormální. Za tři dny
napršelo i přes 200 milimetrů.
Nižší výnosy potvrdil ČTK i
Roman Staněk z Vinných sklepů
Lechovice. "Ještě máme asi 20
procent hroznů venku. Zejména jde
o červená vína, takže konečná čísla
bych nechtěl odhadovat, pokles tam
ale bude," uvedl Staněk. Plíseň šedá
podle něj postihla vinaře bez
výjimky. Zejména ale Mikulovsko,
Letošní víno:
Břeclavsko a Hodonínsko. "Na
až o 30 procent méně Znojemsku toho určitě nebylo tolik,"
uvedl Staněk.
Vína z tuzemské produkce
Podle enologa BS vinařských
bude letos méně než loni. Důvodem potřeb Miloše Vidláře ale kvalita
Potravinovou
bezpečnost ČR ohrožují
nízké výdaje na výzkum
Potravinovou bezpečnost České
republiky ohrožují nízké výdaje na výzkum
a vývoj. Vyplývá to z letošního žebříčku
zabezpečení potravin, který zveřejnila
společnost Economist Intelligennce Unit
(EIU). Česku patří z hlediska potravinové
bezpečnosti 23. místo na světě a 16. místo
10
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář prosinec/2014
hroznů bude lepší než loni.
"V loňském roce dosahovaly kyseliny
vysokých hodnot, letos jsou hodnoty
příznivější," uvedl Vidlář. Hniloba
šedá zasáhla nejvíce rané odrůdy, ale
ty pozdější mají velmi dobré hodnoty
aromatické zralosti. "Obecně byla
letos sklizeň rychlá a konkrétně ve
Velkopavlovické oblasti mají již
někteří vinaři kompletně sklizeno,
někteří sklizeň dokončují," uvedl
Vidlář.
Při sběru bylo letos nutné
maximálně třídit poškozené hrozny,
tedy vystřihnout část hroznů nebo
odstranit celé poškozené hrozny. Ve
sklepě potom co nejvíce odstranit
zbytky plísně, a to radikálním
odkalením bez použití enzymů.
Statistiky ke sklizni Rok výnos
(tuny z hektaru):
Rok
výnos (tuny
z hektaru)
2008
6,6
2009
4,5
2010
3,2
2011
6,0
2012
4,2
2013
5,5
2014 (odhad)
4,5
Zdroj: Svaz vinařů
(mm)
Úspěch lahví
v zahraničí zachraňuje
české vinaře
Vývoz tuzemského
lahvového vína stoupl loni
meziročně o 30 procent na 112 tisíc
hektolitrů. Export lahví byl nejvyšší
od vstupu Česka do Evropské unie
a poprvé od sezony 2007/08
překonal vývoz vína sudového.
Vyšší zájem o lahvové a tedy dražší
víno je pro české vinaře dobrou
zprávou v sezoně, kdy zaznamenali
prudký propad vývozu sudového
vína meziročně o 40 procent.
Celkově sice loni export vína
vykázal pokles o 14 procent na 239
tisíc hektolitrů, hodnota vývozu ale
stoupla o 12 procent na tři čtvrtě
miliardy korun. „Vždy je výhodnější
vyvážet konečný produkt než
surovinu či polotovar, jako je
sudové víno,“ komentoval výsledky
prezident Svazu vinařů Tibor
Nyitray. Druhým pozitivem je, že
lahvové víno se hůře falšuje, neboť
jeho kontrola je jednodušší. Do
vstupu Česka do EU se víno téměř
nevyváželo. Důvodem byly
obchodní kvóty a celní sazby
v okolních zemích. Vstupem Česka
do unie obojí padlo. Do země se
sice začalo dovážet množství
levného vína ze Španělska či Itálie,
domácí vinaři ale zase zkusili uspět
v zahraničí a nyní už vyvážejí
šestkrát více vína než před deseti
lety. Víno putuje na Slovensko a
nově do Polska Od vstupu země do
EU v zahraničí setrvale roste zájem
o m o r a v s k á a č e s ká v í n a .
Nevýhodou je ale struktura
odběratelů. Čtyři pětiny exportu
totiž míří do pouhých dvou zemí.
„Od vstupu do EU plynule narůstá
náš export lahvového vína. Musíme
si ale přiznat, že většinou na
Slovensko a do Polska,“ uvedl
prezident Svazu vinařů Tibor
Nyitray. Na Slovensko loni zamířilo
183 tisíc hektolitrů vína, tedy přes
sedmdesát procent vývozu. To
představuje hodnotu přes 550
milionů korun. V posledních letech
ale výrazně stoupl i export do
Polska. V uplynulé sezoně se
k severním sousedům vyvezlo 8700
hektolitrů vína za 67 milionů korun.
To je zhruba sedmkrát více než
v době těsně po vstupu Česka i
Polska do EU. V Polsku totiž začala
vyrůstat generace lidí, kteří dávají
přednost vínu před tradiční vodkou.
Do Polska se před lety pokoušel
proniknout například Bohemia Sekt,
ale několik pokusů skončilo
neúspěšně. Až v roce 2010 se
p od ař i lo navá za t s p olu práci
s novým polským partnerem a již
v následujícím roce tam Bohemia
Sekt vyvezl několik desítek tisíc
lahví.
(mim)
Prodej Hamé láká velké
ryby. Zájem má fond
Andreje Babiše či
Podravka
Prodej české potravinářské
firmy Hamé získává obrysy jednoho
z největších obchodů roku. Podle
zdrojů HN blízkých nabídkovému
řízení jsou za společnost vlastněnou
spolkem island sko -lotyšských
investorů Nordic Partners zájemci
ochotni dát téměř tolik peněz, za
kolik Nordic Partners firmu v roce
2008 ovládli. Tehdy mělo jít zhruba
o 4,5 miliardy korun. Konzultant
transakce na straně prodávajících,
poradenská společnost Rotschild,
bude sbírat nabídky na odkup Hamé
ještě dva týdny. Pak má být zahájeno
konkrétnější jednání s vybranou
dvojicí zájemců. To má skončit
v řádu měsíců.
(převzato z HN)
Stock Spirits naznačil
nižší zisky. Akcie se
propadly téměř o pětinu
Výrobce nápojů Stock
Spirits Group oznámil, že na jeho
hospodaření v letošním roce bude
mít negativní dopad růst
spotřební daně na alkohol
v Polsku a silná konkurence, která
tlačí ceny dolů. Stock Spirits je
největším producentem vodky
v Polsku a v České republice, kde
vlastní firmu Stock Plzeň-Božkov.
Firma uvedla, že pokud se
obchodní podmínky nezlepší, její
zisk před zdaněním, úroky a odpisy
(EBITDA) bude horší než
očekávaných pět až deset milionů eur
(139 až 278 milionů Kč). Akcie firmy
v reakci na oznámení klesly na
londýnské burze o 18 procent.
Společnost se tak ve středu
dopoledne stala největším ztrátovým
titulem z indexu středně velkých
firem FTSE-250 Midcap. Druhá
polovina třetího čtvrtletí byla pro
Stock Spirits velmi těžkým obdobím,
a to hlavně v Polsku, kde dodávky
firmy narušilo zvýšení daně. Tento
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
11
Potravinář prosinec/2014
trend pokračoval i na začátku
čtvrtého čtvrtletí. Situace by se měla
zlepšit až v příštím roce. Polská vláda
zvýšila spotřební daň na tvrdý
alkohol od ledna o 15 procent.
Polsko má na celkovém prodeji
Stock Spirits podíl více než 60
procent, uvedla agentura Reuters.
Skupina Stock Spirits je
největším výrobcem značkových
alkoholických nápojů ve střední a
východní Evropě a největším
producentem vodky v Polsku a
České republice. Byla založena v roce
2008 s podporou investiční skupiny
Oaktree Capital Management.
Vlastní celkem 25 značek, mezi
jinými Fernet Stock, Stock 84,
Keglevich, Wódka Žolondkowa
Gorzka, Orzel, Limonc? anebo
GranGala. Firma je zároveň
distributorem široké škály značek
jiných producentů.
V České republice Stock
vévodí všem čtyřem rozhodujícím
segmentům na trhu, a to hořkým a
bylinným lihovinám, tuzemákům a
rumům, vodkám i likérům. Silnou
pozici má i na Slovensku, kde je
druhou nejsilnější firmou v oboru.
(mim)
ÚOHS znovu uložil
pokutu přes 50 milionů
pekárenským firmám
Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže (ÚOHS)
znovu uložil pokutu 52,8 milionu
korun třem pekárenským firmám
za kartel z roku 2003. Nejvíce
mají zaplatit DELTA PEKÁRNY.
ČTK to řekl předseda úřadu Petr
Rafaj. ÚOHS se případem
zabýval opakovaně, loni v prosinci
pokuty zrušil Krajský soud v Brně,
existenci kartelu ale potvrdil.
Delta pekárny mají zaplatit
24,8 milionu korun, OK REST
(dříve ODKOLEK) 14,8 milionu
korun a PENAM 13,2 milionu.
Podle ÚOHS se firmy nejpozději od
září 2003 domlouvaly na zdražení
pečiva, chleba a cukrářského pečiva
pro své odběratele. Poté jim rozeslaly
12
oznámení o zvýšení cen uvedených
výrobků. Kvůli svému záměru
udržovaly kontakty a výměňovaly si
informace, aby sladily postup při
vyjednávání s odběrateli, to vše
nejméně do 12. listopadu 2003, uvedl
Rafaj. "Jde o případ, který trvá již 11
let. Navíc v té době Penam nebyl
součástí skupiny Agrofert," řekl ČTK
mluvčí skupiny Agrofert patřící
vicepremiérovi Andreji Babišovi,
Karel Hanzelka. "Podáme odvolání,
přesněji žalobu," dodal. Agrofert
koupil Penam v roce 2004. Mluvčí
skupiny United Bakeries, která
vznikla v roce 2006 spojením firem
Delta Pekárny a Odkolek, Jaroslav
Pomp, odmítl dnešní rozhodnutí
antimonopolního úřadu komentovat.
Úřad v tomto případě poprvé
pravomocně rozhodl již v roce 2005,
kdy uložil pokuty v souhrnné výši
120 milionů korun. Od té doby bylo
rozhodnutí projednáváno správními
soudy, které postupně potvrdily
rozhodnutí v části týkající se
existence kartelu, ale zrušily uložené
sankce. Důvodem byl zejména
odlišný názor na způsob výpočtu
pokuty. Nová pokuta je podle Rafaje
v souladu s rozsudky soudů. Rafaj
také v posledním rozhodnutí bral
ohled na další okolnosti, které hrály
roli při výpočtu sankce. Věnoval se i
faktu, že Delta pekárny a OK REST
(Odkolek), které v současné době
patří do skupiny EUROPEAN
UNITED BAKERIES, generují jen
zanedbatelný obrat, neboť všechny
jejich pekárenské aktivity byly
převedeny do jiné společnosti z dané
skupiny. "Podle druhostupňového
rozhodnutí bylo majetkové
vyprázdnění těchto společností jen
účelovou snahou vyhnout se postihu
za protisoutěžní jednání," uvedl
Rafaj. Podle ekonomické databáze
Prodata v roce 2003 byly výkony
Delta pekáren přes dvě miliardy
korun. Loni měly hodnotu pouze
necelý milion.
(mim)
Zaslouží si vaši
pozornost:
Výňatky z Otevřeného dopisu pro
tvůrce vyhlášky o mase k novému
zákonu o potravinách, jejíž obsah
bude po dlouhou dobu ovlivňovat
zdraví a náladu spotřebitelů.
Nestor masného průmyslu,
MVDr. Josef Radoš, který zasvětil
celý svůj aktivní život oboru
zpracování masa, spolu s dalším
masným odborníkem a mimo
jiné, někdejším členem Agrární
komory MVDr. Bohumilem
Muchnou se obrátili na orgány
MZČR takříkajíc za celou
generaci starších zkušených
řezníků a uzenářů, kteří se
nemohou ztotožnit se současnou
nepříznivou situací v jakosti
některých skupin masných
výrobků, vyráběných zejména pro
nadnárodní
obchodní řetězce.
Z jejich otevřeného dopisu jsme
vybrali několik výňatků, které vás
jistě zaujmou…
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář prosinec/2014
…Od roku 1990 dochází
u nás k soustavnému snižování
spotřeby výrobků z masa. Ve
velkých, již transformovaných
průmyslových podnicích došlo
z důvodu spotřebitelské poptávky
k zásadní změně struktury výrob ve
prospěch podílu masných výrobků
na úkor výsekových mas. Příčinou
této změny bylo jednorázové
odstranění intervencí zejména z cen
hovězího masa. Od té doby se datuje
určité surovinové pokřivení ve
spotřebě základního i pomocného
materiálu jako součásti masných
výrobků. Zásadně k tomu přispělo
zru še ní z áva z n os t i s tá t níc h,
oborových
i registrovaných
podnikových technickohospodářských norem a norem
jakosti, které měly být podle
rozhodnutí Ministerstva zemědělství
nahrazeny Potravním
kodexem,
který však nebyl nikdy vypracován.
Tak došlo k naprostému chaosu ve
výrobě a také ke ztrátě vlivu státu na
jakost masných výrobků, a tím i na
ochranu spotřebitelů…
z a h r a n ič n í v ýr o b ce r ůz n ý c h
aditivních látek, které jednak
technologicky umožňují zpracovat
řadu nekvalitních surovin při vysoké
výtěžnosti výroby, dále zajistit větší
trvanlivost a jakousi náhradní
umělou chuť a barvu výrobků.
Umělé, často pro potravinářské
výrobky nepřirozené chemické látky
jsou při výrobě používány v širokém
sortimentu a nebezpečně velkém
množství…
Odborná veřejnost se utěšuje
faktem, že tyto látky prošly
schvalovacím procesem, mají
příslušný atest, a proto nejsou při
správném dávkování zdraví
nebezpečné. Problém však je v tom,
že ani odborníci z renomovaných
pracovišť nejsou schopni vysvětlit
chování těchto nepřirozených látek
v jejich souhrnném mixu během
technologického procesu… Podle
našeho názoru jde vedle kouření,
nadměrného pití alkoholických
nápojů a užívání nebezpečných drog
o další civilizační nebezpečí s velkým
negativním vlivem na zdraví
populace…
skupiny masných výrobků.
Důsledkem tohoto stavu je
pokračování v nedostatečné ochraně
spotřebitelů.
-------------------------------
---------------------------------
Část odborné veřejnosti
očekává s velkými nadějemi vyhlášku
o mase (dříve 326/01) navazující na
nový potravinový zákon. Podle
různých informací od tvůrců této
vyhlášky se však bohužel dozvídáme,
že není vůle napravit současnou
deficitní surovinovou skladbu
v masných výrobcích na úroveň tzv.
správné výrobní praxe. Návrh
vyhlášky vypracovali odborníci
z českého svazu zpracovatelů masa
jednoznačně pod tlakem požadavků
nadnárodních obchodních řetězců,
které požadují levné masné výrobky,
u kterých ochotně tolerují nízkou
nutriční i senzorickou jakost. Je na
pováženou, že na jedné straně je
vyvíjen státními orgány na obchodní
řetězce a jejich obchodní praktiky
zcela správně soustředěný tlak, a na
druhé straně je necháme
prostřednictvím jejich primitivní
obchodní politiky nepříznivě
ovlivňovat jakost produkce velké
Zároveň si vás dovolujeme
upozornit na skutečnost, že čeští
spotřebitelé nakupují v současné
době v maloobchodních jednotkách
obchodních řetězců jakési chemicky
impregnované imitace drobných a
měkkých masných výrobků, a v té
souvislosti vás chceme požádat,
abyste svým vlivem zajistili
prostřednictvím nové vyhlášky
o mase, jako součásti zákona
o potravinách, nutné normativní
zvýšení spotřeby
kvalitních
masných surovin pro jednotlivé
druhy či skupiny masných výrobků.
Tento proces nejsou schopné zajistit
výrobní podniky, ani jejich zájmová
organizace Český svaz zpracovatelů
masa z důvodu přímé ekonomické
závislosti velkých výrobců na
požadavcích obchodních řetězců.
Dnešní nerovnovážný stav je takový,
že řetězce doslova vyhrožují
dodavatelům pomocí různých
varování zastavením odběru zboží
-----------------------------Jakost výrobních mas pro
výrobu drobných a měkkých
výrobků je dnes podle našeho názoru
historicky na nejnižší úrovni,
s výjimkou obou posledních válek.
Nekvalitní suroviny, jako např. různé
technické ořezy a strojně oddělené
maso, často drůbeží, jsou k nám
v současnosti dováženy v tisících
tunách ročně. Deficit masa ve
výrobcích je nahrazován řadou
alternativních surovin, jako jsou –
přinejlepším – např. modifikované
škroby a mouky. (Toto tvrzení se
vztahuje výhradně na jakost masných
výrobků velkých výrobců s určením
pro obchodní řetězce.) V zájmu
objektivity rádi přiznáváme, že na
našem trhu se vyskytují i slušné
výrobky pocházející převážně ze
středně velkých závodů, které si
zakládají na tradici, často i rodinné.
------------------------------Velký vliv na náhlý, podle
našeho názoru zcela zbytečný pokles
jakosti potravinářských výrobků
k nám přinesly postupně velké
nadnárodní obchodní řetězce, vítané
v minulosti řadou politiků a různých
funkcionářů. Přitom došlo téměř
k zániku tuzemského maloobchodu
s potravinami. Těmto dravým
organizacím zc ela obchod ně
podlehla většina velkých
průmyslových zpracovatelů masa.
Jediným obchodním kritériem se
postupně stala nízká cena masných
výrobků při jejich co možná nejdelší
trvanlivosti. Odběratelé byli ochotni
v souvislosti s nízkou cenou na
podstatné snížení jakosti zejména
u tzv. míchaných výrobků (drobné
výrobky na ohřívání a měkké
salámy). Tím došlo také k otevření
trhu pro dovoz
vysloveně
nekvalitních výrobních masných i
alternativních surovin, které se k nám
dováží ve velkém množství… tato
situace přinesla výhodný byznys pro
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
13
Potravinář prosinec/2014
při nerespektování jejich přehnaných zlepšovat informace o výrobních
požadavků.
závodech či provozovnách a
surovinovém složení potravinářských
--------------------------------výrobků. V žádném případě však
nestačí žádat na spotřebitelích, aby se
V souvislosti se správnými stali pravidelnými čtenáři etiket. Bylo
zásahy rezortu se již pomalu začínají by to velmi alibistické. Správnou
výrobní praxi a jakost masných
výrobků je nutné garantovat státem
prostřednictvím kvalitních normativů
a pravidel tak, jako je tomu ve
většině vyspělých evropských států.
MVDr. Josef Radoš
MVDr. Bohumil Muchna
Hromadu dárečků, co srdce pohladí, rodinu, přátele, jež nikdy nezradí. Štěstí a zdraví okolo vás, co jiného vám ještě
přát? Krásné narozeniny …
Říjen 2014
JELÍNKOVÁ Marcela
KAMENICKÝ Tomáš
KUDLÁČEK Jaroslav
SÝKOROVÁ Lenka
WOLFOVÁ Romana
ZBRÁNEK Zdeněk
Kaufland Česká republika v.o.s. Pardubice
Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec u Jihlavy
Pardubický pivovar a.s. Pardubice
PENAM, a.s., Břeclav
Pivovar Vysoký Chlumec, a.s.
NANUK Zdounky
Listopad 2014
ČECH Zbyněk
DAVID Josef
HEIDROVÁ Alena
KRATOCHVÍLOVÁ Zlata
MAZALOVÁ Lenka
PETEROVÁ Martina
PETRLÍK Jiří
PODOLAN Josef
POLIAČIK Karel
POSPÍŠIL Jan
RAZIMOVÁ Irena
STICHOVÁ Jana
VČOLEK Jaroslav
Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovar Radegast Dobrá
Pacovské strojírny, a.s. Pacov
MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, a.s. Vávrovice
STOCK Plzeň - Božkov s.r.o.
MILTRA-B s.r.o. Městečko Trnávka
NUTRICIA DEVA a.s. Nové Město nad Metují
Mlékárna Hlinsko, a.s. Hlinsko v Čechách
Mlýn Kojetín spol. s r.o.
AGRICOL s.r.o. Polička
Moravia Lacto a.s. Jihlava
Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. provozovna Studená
Mlékárna Kunín Ostrava Martinov
Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovar Radegast Dobrá
Prosinec 2014
FIALA Boleslav
HANYKOVÁ Hana
NEŘOLD Jaromír
STRAKOVÁ Dagmar
OBŠNAJDROVÁ Drahomíra
ADM Prague s.r.o.Olomouc
Kaufland Česká republika v.o.s. Pardubice
Devro s.r.o. Jilemnice - Hrabačov
Mondelez CR Biscuit Production s.r.o., provozovna Opava
Nestlé Česko s.r.o. Olomouc
14
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář prosinec/2014
Hodně zdraví, štěstí a úspěchů
v novém roce 2015
Vám přeje kolektiv pracovníků
NOS PPP
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
15