eBook, RUR - iTeX translation reports

eBook, R.U.R.
Karel apek
The Project Gutenberg eBook, R.U.R., by Karel apek
This text was converted to LaTeX by means of GutenMark software (version Jul 12 2014).
This eBook is for the use of anyone anywhere at no cost
The text has been further processed by software in the iTeX
and with
project, by Bill Cheswick.
almost no restrictions whatsoever. You may copy it, give
it away or
re-use it under the terms of the Project Gutenberg License
included
with this eBook or online at www.gutenberg.net
Title: R.U.R.
Author: Karel apek
Release Date: August 2, 2004 [eBook #13083]
Language: Czech
Character set encoding: UTF-8
***START OF THE PROJECT GUTENBERG EBOOK
R.U.R.***
Thanks to Curtis Weyant and Al Haines for creating plain
text from HTML.
The HTML came from an anonymous donor.
Karel apek
R.U.R.
(Rossum´s Universal Robots)
Kolektivní drama o vstupní komedii a tech djstvích
Contents
1 OSOBY
1
2 Pedehra
3
3 OPONA
24
4 OPONA
47
5 OPONA
66
6 OPONA
79
7 This
and
all
associated
files
of
http://www.gutenberg.net/1/3/0/8/13083
various
formats
will
be
found
in:
80
8 Section 1. General Terms of Use and Redistributing Project Gutenberg-tm electronic works
82
9 Section 2. Information about the Mission of Project Gutenberg-tm
87
10 Section 3. Information about the Project Gutenberg Literary Archive Foundation
88
Chapter 1
OSOBY
Harry Domin: centrální editel Rossumových Univerzálních Radius: Robot
Robot
Damon: Robot
In. Fabry: generální technický editel R.U.R.
1. Robot
Dr. Gall: pednosta fyziologického a výzkumného oddlení
2. Robot
R.U.R.
3. Robot
Dr. Hallemeier: pednosta ústavu pro psychologii a výchovu
robot R.U.R
4. Robot
Konzul Busman: generální komerní editel R.U.R.
Primus: Robot
Stavitel Alquist: éf staveb R.U.R.
Helena: Robotka
Helena Gloryová
Robotský sluha
Nána: její chva
a etní Roboti
Marius: Robot
Domin: v pedehe asi osmaticetiletý, vysoký, oholený
Sulla: Robotka
Fabry: rovn oholený, plavý, váné a jemné tváe
Dr. Gall: drobný, ivý, sndý, s erným knírem
Hallemeier: ohromný, hmotný, se zrzavým anglickým
knírem a zrzavým
kartáem vlas
Busman: tlustý, pleatý, krátkozraký id
Alquist: starí ne ostatní, nedbale obleený, dlouhých, proedivlých
vlas a vous
Helena: velmi elegantní
Ve vlastní he vichni o deset let starí.
Roboti v pedehe obleeni jako lidé. Jsou úsená v pohybech i výslovnosti, bezvýrazných tváí, upeného pohledu.
Ve vlastní he mají plátné blzy v pasu staené emenem a na
prsou mosazné íslo.
Po pedehe a druhém aktu pestávka.
Chapter 2
Pedehra
Ústední kancelá továrny Rossum s Universal Robots. mapy, dopravní
Vpravo vchod. Okny v prelní stn pohled na nekonené ady
lodní ád, tabulka s telegrafickými záznamy kurs atd. V
továrních budov. Vlevo dalí editelské místnosti.
kontrastu k
Domin: (sedí u velikého amerického psacího stolu v otáecím
této výzdob stn je na zemi nádherný turecký koberec,
kesle. Na
vpravo kulatý
stole árovka, telefon, títka, poada dopis, atd., na stn vlevo
stl, pohovka, koená klubovní kesla a knihovna, v ní místo
veliké mapy s lodními a elezniními liniemi, veliký kalendá,
knih
hodiny,
stojí láhve s vínem a koalkami. Vlevo pokladna. Vedle
je ukazují nco málo ped polednem; na stn vpravo titné
Dominova stolu
plakáty:
“Nejlacinjí práce: Rossumovi Roboti” “Tropití Roboti, nový psací stroj, na nm píe dívka Sulla.)
vynález.
Domin: (diktuje) “—e neruíme za zboí pokozené dopravou.
Kus 150 d.” “Kadý si kup svého Robota!” “Chcete zlevnit Upozornili
svoje
jsme vaeho kapitána hned pi nakládání, e lo je nezpsobilá
výrobky? Objednejte si Rossumovy Roboty.” Dále jiné k
doprav Robot, take zkáza nákladu nepadá na ná úet. Zna- Helena: Pan centrální editel Domin?
menáme se—
Domin: Prosím.
za Rossum s Universal Robots—” Hotovo?
Helena: Jdi k vám—
Sulla: Ano.
Domin:—s lístkem prezidenta Gloryho. To staí.
Domin: Nový list. Friedrichswerke, Hamburk.—Datum.—
Helena: Prezident Glory je mj otec. Jsem Helena Gloryová.
“Potvrzujeme
Domin: Sleno Gloryová, je pro nás neobyejnou ctí, e—e—
objednávku patnáct tisíc Robot—” (zazvoní domácí teleHelena:—e vám nememe ukázat dvee.
fon. Domin jej
zvedne a mluví do nho) Haló—Zde centrální—ano.—
Zajisté. Ale
Domin:—e smíme pozdravit dceru velkého prezidenta.
Prosím, posate se.
ano, jako vdycky.—Ovem, kabelujte jim.—Dobrá—(zavsí
telefon)
Sullo, mete odejít. (Sulla odejde)
Kde jsem pestal?
Sulla: Potvrzujeme objednávku na patnáct tisíc R.
Domin: (usedne) ím mohu poslouit, sleno Gloryová?
Helena: Já jsem pijela—
Domin: (zamylen) Patnáct tisíc R. Patnáct tisíc R.
Domin:—podívat se na nai tovární výrobu lidí. Jako vechny
návtvy.
Marius: (vstoupí) Pane editeli, njaká dáma prosí—
Prosím, beze veho.
Domin: Kdo?
Helena: Myslela jsem, e je zakázáno—
Marius: Nevím. Podává vizitku.
Domin:—vstoupit do továrny, ovem. Jene kadý sem pijde
s ní
Domin: (te) Prezident Glory.—e prosím.
Marius: (oteve dvee) Rate, paní.
(vejde Helena Gloryová. Marius odejde)
Domin: (vstane) Rate.
vizitkou, sleno Gloryová.
Helena: A vy ukáete kadému ... ?
Domin: Jen nco. Výroba umlých lidí, sleno, je tovární
tajemství.
Helena: Pro mne nenecháte domluvit?
Domin: Prosím za prominutí.
jiného?
Domin: (pozoruje ji naden) Hm—ovem—my—tak jest.
Chtla jste snad íci nco Helena: Vy mi nedvujete?
Helena: Chtla jsem se jen zeptat—
Domin: Neobyejn, sleno hele—pardon, sleno Gloryová.
Vskutku
Domin:—zda bych vám zcela výjimen neukázal nai továrnu.
Ale zajisté,
neobyejn poten—Mla jste dobrou plavbu?
Helena: Ano. Pro—
sleno Gloryová.
Helena: Jak víte, e jsem se na to chtla ptát?
Domin: Protoe—míním toti—e jste jet velmi mladá.
Helena: Pjdeme hned do továrny?
Domin: Vichni se ptají stejn. Vstane. Ze zvlátní úcty,
sleno, vám
Domin: Ano. Myslím dvaadvacet, ne?
ukáeme víc ne jiným a—jedním slovem—
Helena: Dvaadvacet eho?
Helena: Dkuji vám.
Domin: Let.
Domin: Zaváete-li se, e nikomu neprozradíte ani to
nejmení—
Helena: Jedenadvacet. Pro to chcete vdt?
Helena: (vstane a podává mu ruku) Mé estné slovo.
Domin: Protoe—ponvad—(s nadením) Zdríte se déle, e
ano?
Domin: Dkuji. Nechtla byste snad sejmout závoj?
Helena: Podle toho, co mi ukáete z výroby.
Helena: Ach ovem, vy chcete vidt—Promite.
Domin: Prosím?
Domin: ertova výroba! Ale zajisté, sleno Gloryová, vechno
uvidíte.
Helena: Kdybyste mi pustil ruku.
Prosím, posate se. Zajímala by vás historie vynálezu?
Domin: (pustí) Prosím za prominutí.
Helena: Ano, prosím vás. (usedne)
Helena: (snímá závoj) Chcete vidt, nejsem-li vyzvda. Jak
jste opatrní.
Domin: Tak tedy. (sedne si na psací stl, pozoruje Helenu
uchvácen a
odíkává rychle) Bylo to roku 1920 kdy se starý Rossum
veliký filozof
vývoj ivota, jsem dneního dne objevil.” Pedstavte si, sleno,
e
ale tehdy jet mladý uenec odebral na tento daleký ostrov
aby
tahle veliká slova psal nad chrchlem jakéhosi koloidálního
rosolu,
studoval moské ivoistvo teka. Pitom se pokouel napodobit
který by ani pes neseral. Pedstavte si ho, e sedí nad zkumavkou a
chemickou syntézou ivou hmotu eenou protoplazma a najednou objevil
myslí na to, jak z ní vyroste celý strom ivota, jak z ní budou
látku která se chovala naprosto jako ivá hmota a byla jiného
chemického sloení to bylo roku 1932, práv tyi sta tyicet let
po
objevení Ameriky, uf.
vycházet vechna zvíata, poínajíc víníkem a koníc—koníc
samotným lovkem. lovk z jiné látky, ne jsme my. Sleno
Gloryová,
to byl ohromný okamik.
Helena: Tak dál.
Helena: To umíte zpamti?
Domin: Dál? Te lo o to, dostat ivot ze zkumavky ven a
Domin: Ano; fyziologie, sleno Gloryová, není mým zrychlit vývoj a
emeslem. Tak dál?
utvoit njaké ty orgány, kosti a nervy a kdesi cosi a nalézt
jakési
Helena: Teba.
Domin: (slavnostn) A tehdy, sleno, starý Rossum napsal takové látky, katalyzátory, enzymy, hormóny a tak dále,
zkrátka,
mezi své chemické
vzorce tohleto: “Píroda nala jeden zpsob, jak organizovat rozumíte tomu?
ivou
Helena: N—n—nevím. Myslím, e jen málo.
hmotu. Je vak jiný zpsob, jednoduí, tvárnjí a rychlejí, na Domin: Já docela nic. Víte, pomocí tch vodiek mohl dlat,
nj
co chtl. Mohl
píroda vbec nenarazila. Tuto druhou cestu, po které se
mohl brát
teba dostat medúzu se sokratovským mozkem nebo íalu
padesát metr
dlouhou. Ale protoe neml kousku humoru, vzal si do hlavy,
e udlá
Domin: Piblin, sleno Heleno. Ale starý Rossum to mínil
doslovn. Víte,
normálního obratlovce nebo snad lovka. A tak se do toho
pustil.
chtl jaksi vdecky sesadit Boha. Byl stralivý materialista, a
proto
Helena: Do eho?
to vechno dlal. Nelo mu o nic víc ne podat dkaz, e nebylo
Domin: Do napodobení pírody. Nejdív zkusil udlat umlého ádného Pánaboha zapotebí. Proto si umanul udlat lovka
psa. Stálo ho
navlas,
to adu let, vylo z toho cosi jako zakrnlé tele a polo to za
pár
jako jsme my. Znáte trochu anatomii?
Helena: Jen—docela málo.
dní. Ukáu vám to v muzeu. A pak u se dal starý Rossum
do vytváení
Domin: Já také. Pedstavte si, e si vzal do hlavy vyrobit
vechno do
lovka.
(Pauza)
poslední lázy jako v lidském tle. Slepé stevo, mandle, pupek, samé
Helena: A to nesmím nikomu prozradit?
zbytenosti. Dokonce i—hm—i pohlavní lázy.
Domin: Nikomu na svt.
Helena: Ale ty pece—ty pece—
Helena: koda, e u je to ve vech ítankách.
Domin:—nejsou zbytené, já vím. Ale mají-li se lidé umle
vyrábt, pak
Domin: koda. Seskoí ze stolu a usedne vedle Heleny. Ale
víte, co v
není—hm—nijak teba—
ítankách není? uká si na elo. e byl starý Rossum úasný
blázen.
Helena: Rozumím.
Ván, sleno Gloryová, ale tohle nechte pro sebe. Ten starý
Domin: Ukáu vám v muzeu, co spackal za deset let dohromady. Ml to být
výstedník chtl opravdu dlat lidi.
Helena: Ale vdy vy dláte lidi!
mu, ilo to celé ti dny. Starý Rossum neml trochy vkusu.
Bylo to
hrozné. Bylo to hrozné, co udlal. Ale mlo to uvnit vechno,
co má
ateista neml drobet pochopení pro industrii, a konen ho
mladý
lovk. Skuten, úasn piplavá práce. A tehdy sem piel inenýr
zavel do njaké laboratoe, aby se tam piplal se svými velikými
Rossum, synovec starého. Geniální hlava, sleno Gloryová.
Jak uvidl,
co tropí starý, ekl: “To je nesmysl, vyrábt lovka deset let.
Nebude-li ho vyrábt rychleji ne píroda, pak na ten celý
krám
potraty, a zaal to vyprávt sám, po inenýrsku.
Rossum ho
Starý
doslovn proklel a do své smrti usmolil jet dv fyziologické
obludy,
a ho nakonec nali v laboratoi mrtvého. To je celá historie.
nakalat.” A pustil se sám do anatomie.
Helena: A co tedy mladý?
Helena: V ítankách je to jinak.
Domin: Mladý Rossum, sleno, to byl nový vk. Vk výroby
po vku poznání.
Domin: (vstane) V ítankách je placená reklama a ostatn
nesmysl. Stojí
tam napíklad, e Roboty vynalezl starý pán. Zatím e starý
pán hodil
na univerzitu, ale o tovární výrob neml pontí. Myslel, e
udlá
Kdy si okoukl anatomii lovka, vidl hned, e je to píli sloité
a
e by to dobrý inenýr udlal jednodueji. Zaal tedy pedlávat
anatomii a zkouel, co se dá vynechat nebo zjednoduit—
Zkrátka,
skutené lidi, tedy snad njaké nové Indiány, docenty nebo sleno Gloryová, nenudí vás to?
idioty,
Helena: Ne, naopak, je to hrozn zajímavé.
víte? A teprve mladý Rossum ml nápad udlat z toho ivé a
inteligentní pracovní stroje. Co je v ítankách o spolupráci
obou
Domin: Tak tedy mladý Rossum si ekl: lovk, to je nco, co
dejme tomu
cítí radost, hraje na housle, chce jít na procházku a vbec
potebuje
velikých Rossum, je povídaka. Ti dva se ukrutn hádali.
Starý
dlat spoustu vcí, které—které jsou vlastn zbytené.
Helena: Oho!
vytíbenjí ne výrobek pírody.
Domin: Pokejte. Které jsou zbytené, kdy má teba tkát
nebo sítat.
Helena: íká se, e lovk je výrobek boí.
umlé dlníky je stejné jako vyrábt naftové motory. Výroba
má být co
Helena: Jak, prosím vás?
Domin: Tím h. Bh neml ani pontí o moderní technice. Vila
Naftový motor nemá mít tapce a ornamenty, sleno Glory- byste, e
ová. A vyrábt
si nebotík mladý Rossum zahrál na Boha?
nejjednoduí a výrobek prakticky nejlepí. Co myslíte, jaký
dlník je
prakticky nejlepí?
Helena: Nejlepí?
poctivý—a oddaný.
Domin: Zaal vyrábt Nadroboty. Pracovní obry. Zkusil to
s postavami
tymetrovými, ale to byste nevila, jak se ti mamuti lámali.
Helena: Lámali?
Snad ten, který—který—Kdy je
Domin: Ano. Z nieho nic jim praskla noha nebo nco. Nae
planeta je
Domin: Ne, ale ten nejlacinjí. Ten, který má nejmí poteb.
Mladý Rossum
patrn trochu malá pro obry. Te dláme jen Roboty pirozené
velikosti
vynalezl dlníka s nejmením potem poteb.
zjednoduit.
a velmi sluné lidské úpravy.
Musel ho
Vyhodil vechno, co neslouí pímo práci. Tím vlastn vyhodil
lovka
Helena: Vidla jsem první Roboty u nás. Obec je koupila
... chci íci
vzala do práce—
a udlal Robota. Drahá sleno Gloryová, Roboti nejsou lidé.
Domin: Koupila, drahá sleno. Roboti se kupují.
Jsou
Helena:—získala jako metae. Vidla jsem je mést. Jsou tak
mechanicky dokonalejí ne my, mají úasnou rozumovou indivní, tak
teligenci, ale
tií.
nemají dui. Ó, sleno Gloryová, výrobek inenýra je techDomin: Vidla jste mou písaku?
nicky
Domin: (poloí ruku Sulle na rameno) Sulla se nehnvá.
Podívejte se,
Helena: Nevimla jsem si.
Domin: (zvoní) Víte, akciová továrna Rossumových Unisleno Gloryová, jakou dláme ple. Sáhnte jí na tvá.
verzálních Robot
dosud nevyrábí jednotné zboí.
Roboty. Ti lepí
Máme jemnjí a hrubí Helena: Oh, ne, ne!
budou snad ít dvacet let.
Helena: Pak hynou?
Domin: Nepoznala byste, e je z jiné látky ne my. Prosím,
má i typické
chmýí blondýnek. Jen oi jsou drobátko—Ale zato vlasy!
Obrate se,
Domin: Ano, opotebují se.
Sullo!
(vstoupí Sulla)
Domin: Sullo, ukate se slen Gloryové.
Helena: (vstane a podává jí ruku) Tí mne. Je vám asi hrozn
smutno tak
daleko od svta, vite?
Sulla: To neznám, sleno Gloryová. Rate usednout, prosím.
Helena: (usedne) Odkud jste, sleno?
Sulla: Odtud, z továrny.
Helena: Pestate u!
Domin: Pohovote s hostem, Sullo. Je to vzácná návtva.
Sulla: Prosím, sleno, posate se. (ob usednou) Mla jste
dobrou plavbu?
Helena: Ano—za—zajisté.
Sulla: Nevracejte se po Amélii, Sleno Gloryová. Barometr
siln klesá, na
705. Pokejte na Pensylvánii, to je velmi dobrá, velmi silná
lo.
Helena: Ach, vy jste se narodila tady?
Domin: Kolik?
Sulla: Ano, byla jsem tu udlána.
Helena: (vyskoí) Coe?
Sulla: Dvacet uzl za hodinu. Toná dvanáct tisíc.
Domin: (smje se) Sulla není lovk, sleno, Sulla je Robot.
Domin: (smje se) Dost, Sullo, dost. Ukate nám, jak umíte
francouzsky.
Helena: Prosím za odputní—
Helena: Vy umíte francouzsky?
Sulla: Umím tyi jazyky. Píi Dear Sir! Monsieur! Geehrter Domin: Pardon, mluvila jste o li.
Herr! Ctný
Helena: Vy ji chcete dát zabít?
pane!
Domin: Stroje se nezabíjejí.
Helena: (vyskoí) To je humbuk! Vy jste arlatán! Sulla není
Helena: (obejme Sullu) Nebojte se, Sullo, já vás nedám!
Robot, Sulla
eknte,
je dve jako já! Sullo, to je hanebné—pro hrajete takovou drahouku, jsou k vám vichni tak suroví? To se nesmíte dát
komedii?
líbit,
Sulla: Já jsem Robot.
slyíte? Nesmíte, Sullo!
Helena: ne, ne, vy lete! Oh, Sullo, odpuste, já vím— Sulla: Já jsem Robot.
donutili vás,
Helena: To je jedno. Roboti jsou stejn dobí lidé jako my.
abyste jim dlala reklamu! Sullo, vy jste dve jako já, e? Sullo, vy
eknte!
byste se nechala rozíznout?
Domin: Lituji, sleno Gloryová. Sulla je Robot.
Sulla: Ano.
Helena: Vy lete!
Helena: Oh, vy se nebojíte smrti?
Domin: (vztyí se) Jake?—(zazvoní) Promite, sleno, pak vás
Sulla: Neznám, sleno Gloryová.
musím
Helena: Víte, co by se pak s vámi stalo?
pesvdit.
(vejde Marius)
Sulla: Ano, pestala bych se hýbat.
Domin: Marie, dovete Sullu do pitevny, aby ji oteveli. Helena: To je hrrozné!
Rychle!
Domin: Marie, eknte slen co jste.
Helena: Kam?
Marius: Robot Marius.
Domin: Do pitevny. A jí rozíznou, pjdete se na ní podívat.
Domin: Dal byste Sullu do pitevny?
Helena: Nepjdu.
Marius: Ano.
Domin: Nelitoval byste jí?
Domin: Pojte sem k oknu. Co vidíte?
Marius: Neznám.
Helena: Zedníky.
Domin: Co by se s ní stalo?
Domin: To jsou Roboti. Vichni nai dlníci jsou Roboti. A
tady dole,
Marius: Pestala by se hýbat. Dali by ji do stoupy.
Domin: To je smrt, Marie. Bojíte se smrti?
Marius: Ne.
vidíte nco?
Helena: Njaká kancelá.
Domin: Útárna. A v ní—
Domin: Tak vidíte, sleno Gloryová. Roboti nelpí na ivot.
Nemají toti
Helena:—plno úedník.
ím. Nemají poitk. Jsou mén ne tráva.
Helena: Oh, pestate! Polete je aspo pry!
Domin: Marie, Sullo, mete odejít.
(Sulla a Marius odejdou)
Helena: Jsou hrrozní! To je ohavné, co dláte!
Domin: Pro ohavné?
Helena: Nevím. Pro—pro jste jí dali jméno Sulla?
Domin: Nehezké jméno?
Helena: Je to muské jméno. Sulla byl ímský vojevdce.
Domin: Oh, myslili jsme, e Marius a Sulla byli milenci.
Helena: Ne, Marius a Sulla byli vojevdci a bojovali proti
sob roku—
roku—Nevím u.
Domin: To jsou Roboti. Vichni nai úedníci jsou Roboti. A
uvidíte
továrnu—
(v tom spustí tovární píaly a sirény)
Domin: Poledne. Roboti nevdí, kdy pestat v práci. Ve dv
hodiny vám
ukáu díe.
Helena: Jaké díe?
Domin: (sue) Msidla na tsto. V kadém se míchá látka na
tisíc Robot
najednou. Potom kád na játra, mozky a tak dále. Pak
uvidíte továrnu
na kosti. Potom vám ukáu pádelnu.
Helena: Jakou pádelnu?
Domin: Pádelnu nerv. Pádelnu il. Pádelnu, kde bí najed- budou vám vechno opakovat po poádku. Nco nového nikdy
nou celé
nevymyslí.
kilometry zaívacích rour. Pak je montovna, kde se to dává
dohromady,
Mohli by docela dobe uit na univerzitách. Pak se roztídí a
rozelou. Denn patnáct tisíc kus, nepoítajíc stálé procento
víte, jako automobily. Kadý dlník pidlá jen jednu souást, vadných, které se hodí do stoupy... a tak dále a tak dále.
a zas
Helena: Zlobíte se na mne?
to samoinn bí dál k druhému, tetímu, donekonena. To je
Domin: Ale chra bh! Myslím jen, e .. e jsme mohli mluvit
nejzajímavjí podívaná. Pak pijde suárna a skladit, kde er- o jiných
stvé
vcech. Je nás tu jen hrstka mezi stotisíci Roboty, a ádná
ena.
výrobky pracují.
Helena: Proboha, hned musejí pracovat?
Mluvíme jen o výrob, celý den, kadý den—Jsme jako
prokletí, sleno
Domin: Pardon.
Zvykají si na
Gloryová.
Pracují, jako pracuje nový nábytek.
Helena: Mn je tak líto, e jsem ekla, e—e—e lete—
existenci. Jaksi uvnit srstají i co. Mnoho v nich dokonce
nov
(Zaklepání)
narstá.
Rozumíte, musíme nechat drobet místa pro Domin: Vejdte, mládenci.
pirozený vývoj. A
(Zleva vyjdou in. Fabry, dr. Gall, dr. Hallemeier, stavitel
Alquist)
zatím se výrobky apretují.
Helena: Co to je?
Dr. Gall: Pardon, neruíme?
Domin: Tolik co u lidí “kola”. Uí se mluvit, psát a poítat. Domin: Pojte sem. Sleno Gloryová, to jsou Alquist, Fabry,
Gall,
Mají toti
Hallemeier. Dcera prezidenta Gloryho.
úasnou pam. Kdybyste jim peetla dvacetisvazkový Nauný
Helena: (v rozpacích) Dobrý den.
slovník,
Fabry: Nemli jsme potuchy—
Domin: Ticho, nechte mluvit slenu Gloryovou.
Dr. Gall: Nekonen poctni—
Helena: (k Dominovi) O em mám s nimi mluvit?
Alquist: Bute vítána, sleno Gloryová.
Domin: (s údivem) O em chcete.
(Zprava vrazí Busman)
Helena: Mám... smím mluvit docela oteven?
Busman: Haló, co tu máte?
Domin: Ale ovem.
Domin: Sem, Busmane. To je ná Busman, sleno. Dcera Helena: (váhá, pak zoufale odhodlána) eknte, není vám
prezidenta Gloryho.
nikdy trapno, jak
Helena: Tí mne.
s vámi nakládají?
Busman: Jemináku, to je sláva! Sleno Gloryová, smíme Fabry: Kdo, prosím?
kabelovat do novin,
Helena: Vichni lidé.
e jste ráila zavítat -?
(Vichni se na sebe zaraen dívají)
Helena: Ne, ne, prosím vás!
Alquist: S námi?
Domin: Prosím, sleno, posate se.
Dr. Gall: Pro myslíte?
(Fabry, Busman a Dr. Gall pitahují lenoky)
Hallemeier: U sta hrom!
Fabry: Prosím—
Busman: Ale bh uchovej, sleno Gloryová!
Busman: Rate—
Helena: Co necítíte, e byste mohli existovat lépe?
Dr. Gall: Pardon—
Dr. Gall: Pijde na to, sleno. Jak to myslíte?
Alquist: Sleno Gloryová, jakou jste mla cestu?
Helena: Myslím, e—vybuchne -, e je to ohavné! e je to
Dr. Gall: Zdríte se u nás déle?
strané!
Fabry: Co íkáte továrn, sleno Gloryová?
(Vstane) Celá Evropa mluví o tom, co se tu s vámi dje!
Proto sem
Hallemeier: Vy jste pijela na Amélii?
jedu, abych to uvidla, a je to tisíckrát horí, ne si kdo mysli! Hallemeier: Orchestr?
Jak
Helena: Víc ne to.
to mete snáet?
Alquist: Vás samotnou?
Alquist: Co snáet?
Helena: Oh, co o mne! Zstanu, pokud bude teba.
Helena: Své postavení. Proboha, vdy jste lidé jako my, jako
Busman: Paneboe, to je radost!
celá Evropa,
Alquist: Domine, pjdu pipravit pro slenu nejlepí pokoj.
jako celý svt! To je skandální, to je nedstojné, jak ijete!
Busman: Propána, sleno!
Domin: Pokejte chvilku. Bojím se, e—e slena Gloryová jet
Fabry: Ne, mládenci, má trochu pravdu. ijeme tu jist jako
Indiáni.
nedomluvila.
Helena: H ne Indiáni! Smím, oh, smím vám íkat brati?
Dr. Gall: Harry, opovate se!
Busman: Ale boíku, propak ne?
Helena: Dkuji vám. Vdla jsem, e mne budete chránit.
Helena: Ne, nedomluvila. Leda byste mi násilím zavel ústa.
Helena: Brati, nepijela jsem jako dcera prezidentova. Pijela Domin: Pardon, sleno Gloryová. Jste si tím jista, e mluvíte
jsem za
s Roboty?
Ligu humanity. Brati, Liga humanity má u pes dv st tisíc Helena: (zarazí se) S kým jiným?
len.
Domin: Je mi líto. Ti pánové jsou toti lidé jako vy. Jako
Dv st tisíc lidi stojí za vámi a nabízí vám svou pomoc.
celá Evropa.
Busman: Dv st tisíc lidí, paneku, to u je sluné, to je docela Helena: (k ostatním) Vy nejste Roboti?
krásné.
Busman: (ehtá se) Bh uchovej!
Fabry: íkám vám vdycky, není nad starou Evropu. Vidíte,
Hallemeier: Fuj, Roboti!
nezapomnla na
nás. Nabízí nám pomoc.
Dr. Gall: (smje se) Pkn dkujem!
Dr. Gall: Jakou pomoc? Divadlo?
Helena: Ale... to není mono!
Fabry: Na mou est, sleno, my nejsme Roboti.
Helena: Protoe u víte—protoe—protoe bych vám bouila
Roboty.
Helena: (k Dominovi) Pro jste mi tedy íkal, e vichni vai
úedníci
Domin: Drahá sleno Gloryová, tady u bylo na sta spasitel
a prorok.
jsou Roboti?
Kadá lo nkterého piveze. Misionáe, anarchisty, Armádu
Domin: Ano, úedníci. Ale editelové ne. Dovolte, sleno spásy,
Gloryová: inenýr
vechno moné. To je vám úasné, co je na svt církví a blázn.
Fabry, generální technický editel Rossumových Univerzálních Robot.
Helena: A vy je necháte mluvit k Robotm?
Doktor Gall, pednosta fyziologického a výzkumného oddlení. Doktor
Domin: Pro ne? Doposud toho vichni nechali. Roboti si
vechno pamatuji,
Hallemeier, pednosta ústavu pro psychologii a výchovu
Robot. Konzul
ale nic víc. Dokonce se ani nesmjí tomu, co lidé íkají.
Skuten,
Busman, generální komerní editel, a stavitel Alquist, éf pímo k nevíe. Baví-li vás to, drahá sleno, dovedu vás do
staveb
skladit
Rossumových Univerzálních Robot.
Robot. Je jich tam asi ti sta tisíc.
Helena: Odpuste, pánové, e—e ——Je to hrrozné, co jsem Busman: Ti sta tyicet sedm tisíc.
provedla?
Domin: Dobrá. Mete k ním promluvit, co chcete. Mete
Alquist: Ale chra bh, sleno Gloryová. Prosím, sednte.
jim peíst bibli,
Helena: (usedne) Jsem hloupé dve. Te—te mne polete
první lodí
logaritmy nebo co je vám libo. Mete jim dokonce kázat o
lidských
zpátky.
právech.
Dr. Gall: Za nic na svt, sleno. Pro bychom vás posílali Helena: Oh, myslím, e...
pry?
lásky—
kdyby se jim ukázalo trochu
Fabry: Nemono, sleno Gloryová. Nic není lovku cizejího ne
Robot.
Helena: Oh, pestate!
Helena: Pro je tedy dláte?
Fabry: Prosím. Dovolte, co vlastn chce ta vae Liga—Liga—
Liga
Busman: Hahaha, to je dobré! Pro se dlají Roboti!
humanity?
Fabry: Pro práci, sleno. Jeden Robot nahradí dva a pl
dlníka. Lidský
Helena: Má zvlát—zvlát má chránit Roboty a—a zajistit
jim—dobré
stroj, sleno Gloryová, byl náramn nedokonalý. Musel se
jednou
zacházení.
konen odstranit.
Busman: Byl píli drahý.
Fabry: To není patný cíl. Se stroji se má dobe zacházet.
Namoudui, to
si chválím. Nemám rád pokozené vci. Prosím vás, sleno
Gloryová,
Fabry: Byl málo výkonný. Moderní technice u nemohl
zapite nás vechny za pispívající, za ádné, za zakládající leny
stait. A za druhé—
té
za druhé—je to veliký pokrok, e... pardon.
vaí Ligy!
Helena: Co?
Helena: Ne, vy mi nerozumíte. My chceme—zvlát—my
Fabry: Prosím za odputní. Je to veliký pokrok rodit stro- chceme Roboty
jem. Je to
osvobodit!
pohodlnjí a rychlejí. Kadé zrychlení je pokrok, sleno.
Hallemeier: Jak, prosím vás?
Píroda
Helena: Má se s nimi jednat... jednat... jako s lidmi.
nemla pontí o moderním tempu práce. Celé dtství je technicky vzato
Hallemeier: Aha. Mají snad hlasovat? Nemají dokonce
dostávat mzdu?
holý nesmysl. Prost ztracený as. Neudritelné mrhání asem,
sleno
Helena: Oveme mají!
Gloryová. A za tetí—
Hallemeier: Koukejme. A co by s ní, prosím vás, dlali?
Helena: Koupili si... co potebují... co by je tilo.
organismu.
Hallemeier: To je moc hezké, sleno; jenome Roboty nic Domin: Vada ve výrob.
netí. Hrome, co
Helena: Ne, ne, to je due!
si mají koupit? Mete je krmit ananasy, slámou, ím chcete; Fabry: Myslíte, e due zaíná skípáním zub?
jim je to
Domin: To se odstraní, sleno Gloryová. Doktor Gall dlá
jedno, nemají vbec chuti. Nemají na niem zájmu, sleno zrovna njaké
Gloryová. U
pokusy
erta, nikdo jet nevidl, e by se Robot usmál.
Dr. Gall: S tímhle ne, Domine; te dlám nervy na bolest.
Helena: Pro... pro... pro je neudláte astnjí?
Helena: Nervy na bolest?
Hallemeier: To nejde, sleno Gloryová. Jsou to jen Roboti.
Dr. Gall: Ano. Roboti skoro necítí tlesné bolesti. Víte,
Bez vlastní
nebotík mladý
vle. Bez vání. Bez djin. Bez due.
Rossum píli omezil nervovou soustavu. To se neosvdilo.
Musíme
Helena: Bez lásky a vzdoru?
Hallemeier: To se rozumí. Roboti nemilují nic, ani sebe. A zavést utrpení.
vzdor? Já
Helena: Pro—pro—Nedáte-li jim dui, pro jim chcete dát
bolest?
nevím; jen zídka, jen asem—
Helena: Co?
Dr. Gall: Z prmyslových dvod, sleno Gloryová. Robot se
nkdy pokodí
Hallemeier: Nic vlastn. Nkdy se jaksi pominou. Cosi, jako
sám, protoe ho to nebolí; strí ruku do stroje, ulomí si prst,
padoucnice,
rozbije si hlavu, to mu je jedno. Musíme jim dát bolest; to
víte? íká se tomu ke Robot. Najednou nkterý pratí vím,
je
co má v
automatická ochrana ped úrazem.
ruce, stojí, skípá zuby—a musí pijít do stoupy. Patrn
Helena: Budou astnjí, kdy budou cítit bolest?
porucha
Dr. Gall: Naopak; ale budou technicky dokonalejí.
Helena: Pro jim nestvoíte dui?
Dr. Gall: To není v nai moci.
Fabry: To nyní v naem zájmu.
Busman: To by zdrailo výrobu. Propánika, krásná dámo,
vdy my to dláme
sleno: vechny továrny praskají jako aludy nebo honem
kupují Roboty,
aby zlevnily výrobu.
Helena: Ano, a vyhazují dlníky na dlabu.
Busman: Haha, to se rozumí! Ale my, boí dobroto, my
jsme zatím vrhli pt
tak lacino! Sto dvacet dolar oacený kus, a ped patnácti lety
stál
set tisíc tropických Robot na argentinské pampy, aby pstili
penici.
deset tisíc! Ped pti lety jsme pro n kupovali aty; dnes máme
Bute tak dobrá, co stojí u vás libra chleba?
vlastní tkalcovny a jet expedujeme láteky ptkrát lacinji ne
jiné
Helena: Nemám pontí.
továrny.
plátna?
Prosím vás, sleno Gloryová, co platíte metr
Busman: Tak vidíte; te stojí dva centíky v té vaí dobré
staré Evrop;
Helena: Nevím—- skuten — zapomnla jsem.
ale to je ná chlebíek, rozumíte? Dva centíky libra chleba;
a Liga
Busman: Mj ty Tondo, a pak chcete zakládat Ligu humanity! Stojí u jen
humanity o tom nemá tuení! Haha, sleno Gloryová, vy
nevíte, co to je
tetinu, sleno; vechny ceny jsou dnes na tetin a jet pjdou ní, píli drahý krajíc. Pro kulturu a tak dále. Ale za pt let, no
tak,
ní, ní, a—takhle. He?
vsate se!
Helena: Nerozumím.
Helena: Co?
Busman: Jemináku, sleno, to znamená, e práce klesla v
Busman: e za pt let Budou ceny veho na ádná celá deset.
cen! Vdy Robot
Lidiky, za
i s krmením stojí za hodinu ti tvrt centíku! To je vám
legraní,
pt let se utopíme v penici a vem moném.
Alquist: Ano, a vichni dlníci svta budou bez práce.
Domin: (vstane) Budou, Alquiste. Budou, sleno Gloryová.
Ale do desíti let
Alquist: Domine, Domine! To, co íkáte, vypadá píli jako
ráj. Domine,
bývalo nco dobrého v slouení a nco velkého v pokoení. Ach,
Harry,
nadlají Rossumovi Univerzální Roboti tolik penice, tolik
byla nevím jaká ctnost v práci a únav.
látek,
tolik veho, e ekneme: vci u nemají ceny. Nyní ber kadý, Domin: Snad byla. Ale nememe poítat s tím, co se ztratí,
kdy
kolik
potebuje. Není bídy. Ano, budou bez práce. Ale pak neb- pedláváme svt od Adama. Adame, Adame! u nebude jíst
chléb svj v
ude u vbec
ádné práce. Vechno udlají ivé stroje. lovk bude dlat jen to, potu tváe; u nepozná hladu a ízn, únavy a poníení; vrátí se
do
co
ráje, kde t ivila ruka Pán. Bude svobodný a svrchovaný;
miluje. Bude ít jen proto, aby se zdokonaloval.
nebude
Helena: (vstane) Bude to tak?
mít jiného úkolu, jiné práce, jiné starosti ne zdokonalit
Domin: Bude. Neme to být jinak. Pedtím snad pijdou sama sebe.
stralivé vci,
Bude pánem stvoení.
sleno Gloryová. Tomu se nedá prost zabránit. Ale pak Helena: Zmátl jste mne. Jsem poetilé dve. Chtla bych—
pestane
chtla bych
sluebnictví lovka lovku a otroení lovka hmot. Nikdo u neb- tomu vit.
ude
Dr. Gall: Jste mladí ne my, sleno Gloryová. Dokáte se
platit za chléb ivotem a nenávistí. Ty u nejsi dlník, ty u veho.
nejsi
Hallemeier: Tak jest. Já myslím, e by slena Gloryová mohla
písa; ty u nekope uhlí a ty nestojí u cizího stroje. U nebude s námi
své due utrácet v práci, kterou jsi proklínal!
posnídat.
Dr. Gall: To se rozumí! Domine, poproste za nás vechny.
Velice skromná kuchyn, sleno Gloryová.
Domin: Sleno Gloryová, prokate nám tu est.
Helena: Chtla jsem se vás zeptat—
Helena: Ale to pece—Jak bych mohla?
Domin: Také bych se vás chtl na nco zeptat. Postaví své
hodinky na stl.
Fabry: Za Ligu humanity, sleno.
Busman: A na její poest.
Helena: Ah, v tom pípad—snad—
Fabry: Tak sláva! Sleno Gloryová, promite na pt minut.
Dr. Gall: Pardon.
Busman: Propána, musím kabelovat—
Hallemeier: Hrome, a já jsem zapomnl—
Pt minut asu.
Helena: Na zeptat?
Domin: Pardon, vy jste se ptala díve.
Helena: Snad to je ode mne hloupé, ale—Pro vyrábíte enské Roboty, kdy
—kdy
(Vichni, krom Domina, se hrnou ven)
Domin:—kdy u nich, hm, kdy pro n pohlaví nemá významu?
Helena: Pro jdou vichni pry?
Helena: Ano.
Domin: Vait, sleno Gloryová.
Domin: Je jistá poptávka, víte? Sluky, prodavaky, písaky—
Lidé jsou na
Helena: Co vait?
to zvyklí.
Domin: Snídani, sleno Gloryová. Nám vaí Roboti a—a—
Helena:
A—a eknte, jsou Roboti—a Robotky —
protoe nemají
navzájem—naprosto—
ádné chuti, není to docela—Hallemeier toti výborn rotí. A
Domin: Naprosto lhostejní, drahá sleno. Není ani stopy po
Gall
njaké
dovede jakousi omáku, a Busman se vyzná v omelet—
náklonnosti.
Helena: Proboha, to je hostina! A co dovede pan—stavitel
Helena: Oh, to je—hrrozné!
Domin: Alquist? Nic. Jenom upraví stl a—a Fabry seene
Domin: Pro?
trochu ovoce.
Helena: Je to—je to—tak nepirozené! lovk ani neví, má-li
si je
Domin: Ne, ale aspo jednoho. Nechcete-li mne, tedy Fabryho.
proto oklivit, nebo—jim závidt—nebo snad—
Helena: Nechci
Domin:—je litovat.
Domin: Doktora Galla.
Helena: To nejspí!—Ne, pestate! Na jste se chtl ptát?
Helena: Ne, ne, mlte! Nechci ádného!
Domin: Rád bych se zeptal, sleno Gloryová, nechcete-li si
mne vzít.
Domin: Jet dv minuty.
Helena: Jak vzít?
Domin: Není ena.
Domin: Za, mue.
Helena: Oh, jen to vám schází! Myslím, e—e byste si vzal
kadou, která
Helena: Ne! Co vás to napadlo?
Helena: To je hrrozné! Vemte si njakou Robotku.
Domin: (dívá se na hodinky) Jet ti minuty. Nevezmete-li sem pijede.
si mne, musíte
Domin: Bylo jich tu, Heleno.
si vzít nkterého z ostatních pti.
Helena: Mladé?
Helena: Ale chra bh! Pro bych si ho brala?
Domin: Mladé.
Domin: Protoe vás vichni po ad poádají.
Helena: Pro jste si ádnou nevzal?
Helena: Jak by se mohli opováit?
Domin: Protoe jsem neztratil hlavu. A dnes. Hned jak jste
sala závoj.
Domin: Lituji velice, sleno Gloryová. Zdá se, e se do vás
zamilovali.
Helena:—- Já vím.
Helena: Prosím vás, a to nedlají! Já—já hned odjedu.
Domin: Jet jedna minuta.
Domin: Heleno, snad jim neudláte takový zármutek, e
byste je odmítla?
Helena: Ale já nechci, proboha!
Helena: Ale vdy—vdy si nemohu vzít vech est!
Domin: (poloí jí ob ruce na ramena) Jet jedna minuta.
Buto mn
eknte do oí nco stran zlého, a pak vás nechám. Nebo—
nebo—
Helena: Vy jste surovec!
Domin: To nic není. Mu má být trochu surovec. To patí k
vci.
Helena: Vy jste blázen!
Domin: lovk má být trochu blázen, Heleno. To je na nm
to nejlepí.
Helena: Vy jste—vy jste—ah boe!
Domin: Tak vidíte. Hotovo?
Helena: Ne, ne! Prosím vás, puste! Vdy mne rrrozmakáte!
Domin: Poslední slovo, Heleno.
Helena: (brání se) Za nic na svt—Ale Harry!
(Zaklepání. Vejdou Busman, dr. Gall a Hallemeier v
kuchyských zástrách. Fabry s kyticí a Alquist s ubrouskem
pod paí.)
Domin: U jste to upekli?
Busman: (slavnostn) Ano.
Domin: My také.
Chapter 3
OPONA
DJSTVÍ PRVNÍ
(Helenin salón. Vlevo tapetové dvee do hudebního salónu,
vpravo dvee do Heleniny lonice. Uprosted okna k moi a
pístavu. Toaletní zrcadlo s drobnstkami, stl, pohovka a
kesla, komoda, psací stolek se stojací árovkou, vpravo krb
rovn, se stojacími árovkami. Celý salón do drobností má
moderní a ist enský ráz.)
Fabry: (dává kytice do váz) Aspo dnes aby to neprasklo—
Hallemeier: (rovná kvtiny) U erta, dejte s tím pokoj!
Koukejte, Harry,
tohle je krásná cyklamína, co? Nový druh, mj poslední—
Cyclamen
Helenae.
Domin: (vyhlíí z okna) ádná lo, ádná lo—-Hoi, to u je
(Domin, Fabry, Hallemeier vcházejí zleva po pikách a nesou
zoufalé.
plné nárue kytic a kvtiná)
Hallemeier: Ticho! Kdyby vás slyela!
Fabry: Kam to vechno dáme?
Hallemeier: Uf! Sloí své bím a ehná velkým kíem dvee
napravo. Spi,
Domin: Nemá ani tuení. (Zívá zimnin) Jete Ultimus vas
piplul.
spi! Kdo spí, neví aspo o niem.
Fabry: (nechá kvtin) Myslíte, e u dnes -?
Domin: Ona vbec neví.
Domin: Nevím.—Jak krásné jsou kvtiny!
Hallemeier: (piblíí se k nmu) To jsou nové primule, víte?A
tohle je mj
zubama, pnu u huby—Naisto pominutej, brr. Dy to je horí
ne
nový jasmín. Hrome, jsem na prahu ráje kvtin. Nael jsem
bájené
zvíe.
rychlení, love! Nádherné variety! Pítí rok udlám v kvtinách
Helena: Kterého to chytlo?
zázraky!
Nána: Toho—toho—ak to ani kesanský meno nemá! Toho
z knihovny.
Domin: (otoí se) Coe, pítí rok?
Helena: Radia?
Fabry: Aspo vdt, co je v Havru—
Domin: Ticho!
Nána: Zrouna toho. marjájozef, já si to voklivím! Ani
pavouka si tak
(Hlas Heleny zprava) Náno!
nevoklivím jako ty pohany.
Domin: Pry odtud! Vichni po pikách odejdou tapetovýma
dvemi.
Helena: Ale Náno, e ti jich není líto!
(Hlavními dvemi zleva vchází Nána)
Nána: ak vy si je taky voklivíte. Propak ste si m pi vezla
sem?
Nána: (uklízí) Neádi eredný! Pohani! Boe m netrestej, ale
já bych je—
Propak ádný z nich nesmí na vás ani áhnout?
Helena: (pozpátku ve dveích) Náno, poj mne zapnout!
Nána: Voklivíte. Kadej lovk si je musí voklivt. Dy i ten
pes si je
Nána: No hned, no hned. (Zapíná Helen aty) Boe na nebi,
to je zv!
Helena: Neoklivím, namoudui, Náno. Je mi jich tak líto!
Helena: Roboti?
vokliví, ani sousto masa vod nich nechce; stáhne vocas a
vyje, dy
Nána: Fi, ani je menovat nechci.
cejtí ty nelidy, fuj.
Helena: Co se stalo?
Helena: Pes nemá rozum.
Nána: Zas to jednoho u nás chytlo. Zane tískat do soch a Nána: Je lepí ne voni, Heleno. Von dobe ví, e je nco víc a
vobrazu, skípá
e je vod
Pánaboha. Dy i ten k se plaí, dy potká pohana. Dy ani
mladý to
nemá, a i pes má mladý a kadej má mladý
Helena: Prosím t, Náno, zapínej!
Nána: No hned. Já íkám, to je proti Pánubohu, to je áblovo
vuknuti,
dlat ty makary mainou. Rouhání je proti Stvoiteli, (zvedne
ruku)
Helena: Mj svátek? Ne! Narozeniny?
Domin: Nco lepího.
Helena: Já nevím—ekni honem!
Domin: Dnes je tomu deset let, co jsi sem pijela. Helena U
deset let?
Práv dnes?—Náno, prosím t
Nána: Dy u du! (Odejde vpravo)
je to uráka Pána, kterej nás stvoil k v obrazu svýmu, He- Helena: (Líbá Domina) es na to pamatoval!
leno. A vy
Domin: Stydím se, Heleno. Nepamatoval.
ste zneuctili vobraz boí. Za tohle pijde stranej trest z nebe, Helena: Ale vdy—
to
Domin: To oni pamatovali.
si pamatujte, stranej trest!
Helena: Kdo?
Helena: Co to tu voní?
Domin: Busman, Hallemeier, vichni. Sáhni tady do kapsy,
Nána: Kytky. Pán je sem dal.
nechce?
Helena: Ne, ty jsou krásné! Náno, podívej se! Co je dnes?
Helena: (sáhne mu do kapsy) Co je to? (Vyndá pouzdro a
oteve) Perly! Celý
Nána: Nevim. Ale ml by bejt konec svta.
(Zaklepání)
náhrdelník! Harry, to je pro mne?
Helena: Harry?
Domin: Od Busmana, dve.
(Vejde Domin)
Helena: Ale—to nememe pijmout, vid?
Helena: Harry, co je dnes?
Domin: Meme. Sáhni do druhé kapsy.
Domin: Hádej!
Helena: Uka! (Vytáhne mu z kapsy revolver) Co je tohle?
Domin: Pardon. (Vezme jí revolver z ruky a schová) To
není to. Sáhni.
Domin: Tohle. To je nový druh, Cyclamen Helenae. Tob
na poest ji
Helena: Oh, Harry—Pro nosí s sebou revolver?
vypstoval. Je krásná jako ty.
Domin: Jen tak, pipletl se mi.
Helena: Harry, pro—pro vichni—
Helena: Tos nikdy nenosil!
Domin: Mají t velice rádi. A já jsem ti, hm. Bojím se, e
mj dárek je
Domin: Ne, má pravdu. Tak, tady je kapsa.
trochu—Podívej se oknem.
Helena: (sáhne) Krabika! (Oteve ji) Kamea! Vdy je to—
Helena: Kam?
Harry, to je
ecká kamea!
Domin: Do pístavu.
Domin: Patrn. Fabry to aspo tvrdí.
Helena: Je tam... njaká... nová lo!
Helena: Fabry? To mn dává Fabry?
Domin: To je tvá lo.
Domin: Ovem. (Oteve dvee vlevo) A koukejme! Heleno, Helena: Má? Harry, to je dlová lo!
poj se podívat!
Domin: Dlová? Ale co t napadá! To je jen trochu vtí,
Helena: (ve dveích) Boe, to je krásné! (Bí dál) Já se solidní lo, ví?
zblázním
Helena: Ano, ale s dly!
radosti! To je od tebe?
Domin: Ovem, s nkolika dly—Bude jezdit jako královna,
Heleno.
Domin: (stojí ve dveích) Ne, od Alquista. A tamhle—
Helena: Co to znamená? Dje se nco?
Helena: Od Galla! (Objeví se ve dveích) Oh, Harry, já se
a stydím, e
Domin: Bh uchovej! Prosím t, zkus ty perly! (Usedne)
jsem tak astná.
Helena: Harry, pily njaké patné zprávy?
Domin: Poj sem, Tohle ti pinesl Hallemeier.
Domin: Naopak, u týden vbec nepila pota.
Helena: Ty krásné kvtiny?
Helena: Ani depee?
Domin: Ani depee.
Helena: Co to znamená?
Domin: Nic. Pro nás prázdniny. Skvostný as. Kadý z nás
sedí v kancelái,
nohy na stole, a podimuje—ádná pota, ádné telegramy—
(Protahuje
se) Sss-slavný den!
Helena: (usedá k nmu) Dnes zstane u mne, vid? ekni!
Helena: (v pedelém tónu) Ale já vás varuju, pane; ta mladá
dívka má
hrozné úmysly.
Domin: Proboha, sleno Gloryová, jaképak!
nechcete zase vdát?
Snad se
Helena: Ne, ne, chra bh! To ji ani ve snu nenapadlo! Ale
pijela s
plánem podnítit rrevoltu vaich ohavných Robot!
Domin: Rozhodn. Moná e ano. Toti uvidíme. (Vezme ji Domin: (vyskoí) Revoltu Robot!
za ruku) Tak dnes
Helena: (vstane) Harry, co je ti?
je tomu deset let, pamatuje se?—Sleno Gloryová, jaká est
pro nás,
Domin: Haha, sleno Gloryová, to se vám povedlo! Revoltu
Robot! Spí
e jste pijela.
byste vzbouila i vetena nebo cvoky ne nae Roboty!
Helena: Oh, pane centrální editeli, mne tak zajímá vá (Usedne) Ví,
závod!
Heleno, byla jsi skvostné dve; zbláznila jsi nás vechny.
Domin: Pardon, sleno Gloryová, je sice písn zakázáno—
výroba umlých
lidi je tajná—
Helena: Ale kdy poprosí mladá, trochu hezká dívka—
Helena: (sedá k nmu) Oh, tehdy jste mn vichni tolik imponovali!
Pipadala jsem si jako holika, která zabloudila mezi—mezi
Domin: Mezi co, Heleno?
Domin: Ale zajisté, sleno Gloryová, ped vámi nemáme
Helena: Mezi ohrromn\’{e} stromy. Byli jste tak jis
tajnosti.
vid\’{\i}, Harry, za tch deset let m nikdy nepela tai co, a vy jste nikdy nezapochybovali---Ani kdy se ve
Helena: (najednou ván) Jist ne, Harry?
Domin: Ne.
Domin: Co se hatilo?
Helena: Vae plány, Harry. Kdy se teba dlnici bouili proti
Robotm a
rozbíjeli je, a kdy lidé dali Robotm zbran proti tm
povstáním a
budou mít dti, a pak—
Domin: Co pak?
Helena: Pak budeme ít od zaátku, Harry.
(zazvoní telefon)
Roboti pobili tolik lidí—A kdy pak vlády udlaly z Robot
Domin: (vytrhne se) Helen Promi. (vezme sluchátko)
vojáky a
Haló—ano.—- Coe?
bylo tolik válek, a to vechno, ví?
—Aha. U bím. Povsí sluchátko. Fabry mne volá.
Domin: (vstane a pechází) To jsme pedvídali, Heleno.
Helena: (spíná ruce) ekni—
Rozumí, to je
pechod—do nových pomr.
Helena: Celý svt se vám klanl—(vstane) Oh, Harry!
Domin: Co chce?
Helena: (zastaví ho) Zavi továrnu a odjeme! My vichni!
Domin: Prosím t, jak to souvisí?
Domin: Ano, a pijdu. Sbohem, Heleno. (bí kvapem nalevo)
Necho ven!
Helena: (sama) Ó boe, co se dje? Náno! Náno, honem!
Nána: (vyjde zprava) No, co zas?
Helena: Náno, najdi poslední noviny! Rychle! V pánov
lonici!
Helena: Nevím. ekni, odjedeme? Já mám takovou hrzu z Nána: No hned. (odejde vlevo)
neho!
Helena: Co se jen, proboha, dje? Nic, nic mn neekne! (dívá
se triedrem
Domin: (chopí ji za ruce) Z eho, Heleno?
Helena: Oh, já nevím! Jako by na nás a na vechno nco
padalo—neodvratn
k pístavu) Je to válená lo! Boe, pro válená? Nco na ni
nakládají—a v takovém spchu! Co se pihodilo? Je na ní
jméno—
— Prosím t, udlej to! Vezmi nás vechny odtud! Najdeme
na svt
“Ul-ti-mus”. Co je to “Ultimus”?
místo, kde nikdo není, Alquist nám postaví dm, vichni se
oení a
Nána: (vrací se s novinami) Po zemi je nechá válet! Takhle
je rozmakat!
Helena: (rozeve rychle noviny) Staré, u týden staré! Nic, sedm set tisíc lidí patrn na rozkaz velitele. Tento in, píící
nic v nich!
se”
(pustí noviny)
Tak vidí, Náno, to jim poruili lidé!
(Nána zdvihne je, vyndá z kapsy v záste rohové brejle, Nána: Tudle je nco nejtlustjc vytitnýho. “Po-sled-ní zpráposadí se a te)
vy. V Ha-vru
Helena: Nco se dje, Náno! Mn je tak úzko! Jako by vechno se u-sta-vi-la prv-ní or-or-ga-ni-zace Robot.”—To nic není.
bylo mrtvé, i
Tomu
vzduch—
Nána: (slabikuje) “Vál-ka na Bal-ká-n. " Ach Jezus, zase
trest boí! ak
ta vojna pijde taky sem! Je to daleko vodtud?
Helena: Daleko. Oh, neti to! Je to poád stejné, poád ty
války—
Nána: Jakpak by nebyly! Copak neprodáváte poád tisíce
tisíce tch pohanu
nerozumím.
A tudle,
Prokristapána!
paneboe,
zas njaká vrada!
Helena: Jdi, Náno, odnes ty noviny!
Nána: Pokat, tadyhle je nco velkýho. “Po-pu-la-ce.” Co to
je?
Helena: Uka, to já vdycky tu. (vezme noviny) Ne, jen si
pova! te “Za
za vojáky?—Oh, Kriste Pane, to je doputní!
poslední týden nebylo opt hláeno ani jediné narození.”
(pustí
Helena: Ne, neti! Nechci nic vdt!
noviny)
Nána: (slabikuje) “Ro-bot-tí vojáci ni-ko-ho ne-e-tí v do- Nána: Co to má bejt?
by-tém
Helena: Náno, lidé se pestávají rodit.
ú-ze-mí. Vy-vra—Vyvradili pes sedem set tisíc ob-an-ských
Nána: (skládá brýle) Tak to je konec. To je s náma konec.
lidí
—” Lidí, Heleno!
Helena: Prosím t, nemluv tak!
Helena: To není mono! Uka—(nakloní se k novinám, te) Nána: U se lidi nerodj. To je trest, to je trest! Hospodin
“Vyvradili pes
poranil
enský neplodností.
Alquistovi vlevo naproti)
Helena: (vyskoí) Náno!
(Pauza)
Nána: (vstává) To je konec svta. Z ábelský pejchy ste se
opováili
Helena: (vrací se s Alquistem—Alquist jako zedník, pomazán vápnem a
tvoit jako Pámb. Bezbonost je to a rouhání, jako bohové
chcete
cihlami) Jen pojte.
Alquiste! Já
Vy jste mi udlal takovou radost,
bejt. A jako Bh vyhnal lovka z ráje, tak ho vyene ze svta vás mám vecky tolik ráda! Ukate ruce!
celýho!
Alquist: (schovává ruce) Paní Heleno, zamazal bych vás,
Helena: Ml, Náno, prrosím t! Udlala jsem ti nco? Udlala
jsou od práce.
jsem nco
Helena: To je na nich to nejlepí. Dejte sem! (tiskne mu ob
tomu tvému zlému Pánubohu?
ruce)
Nána: (s velikým gestem) Nerouhat se!—Von dobe ví, pro
Alquiste, chtla bych být maliká.
vám nedal dít!
(odejde vlevo)
Alquist: Pro?
Helena: (u okna) Pro mn nedal—Boe mj, copak já za to
mohu?—-
Helena: Aby mne tyhle hrubé, umazané ruce pohladily po
tvái. Sednte,
(otevírá okno a volá Alquiste) Haló, Alquiste! Pojte sem
nahoru!—
prosím vás. Alquiste, co znamená “Ultimus”?
Coe?—Ne, pojte práv tak, jak jste! Vy jste tak milý v tch
zednických atech! Honem! (zave okno a zastaví se ped
zrcadlem) Pro
mn nedal? Mn? (nakloní se k zrcadlu) Pro, pro ne? Slyí
Alquist: To znamená “poslední”. Pro?
Helena: e se tak jmenuje má nová lo. Vidl jste ji? Myslíte,
e brzo—udláme výlet?
Alquist: Snad velice brzo.
?????????? Copak ty za to me? (vztyí se) Ach, mn je úzko!
Helena: Vy vichni se mnou—
(jde
Alquist: Byl bych rád, abychom—abychom vichni byli pi
tom.
Helena: To nejsou koníky, Alquiste.
Helena: Oh, eknte, dje se nco?
Alquist: Máte pravdu. Jsem hrozn zpátenický, paní Heleno. Nemám ani
Alquist: Docela nic. Jen samý pokrok.
trochu rád tenhle pokrok.
Helena: Alquiste, já vím, e se dje nco hrrozného. Mn je tak
úzko—-
Helena: Jako Nána.
Staviteli! Co dláte, kdy je vám úzko?
Alquist: Zedniím. Svléknu kabát éfa staveb a vylezu na
leení—
Helena: Oh, vy u po léta nejste nikde jinde ne na leení.
Alquist: Ano, jako Nána. Má Nána njaké modlitby?
Helena: Takhle tlusté.
Alquist: A jsou v nich modlitby pro rzné pípadnosti ivota?
Proti
bouce? Proti nemoci?
Alquist: Protoe u po léta mn nepestalo být úzko.
Helena: Proti pokueni, proti velké vod—
Helena: Z eho?
Alquist: A proti pokroku ne ?
Alquist: Z celého toho pokroku. Mám z nho závra.
Helena: A na leení nemáte závra?
Helena: Myslím, e ne.
Alquist: To je koda.
Alquist: Ne. Vy nevíte, jak to dlá dlaním dobe, potkat
Helena: Vy byste se chtl modlit?
cihlu, poloit
a piklepnout—
Alquist: Já se modlím.
Heléna: Jenom dlaním?
Helena: Jak?
Alquist: Nu tak tedy dui. Myslím, e je správnjí poloit jednu Alquist: Asi tak “Pane Boe, dkuji ti, es mne unavil. Boe,
osvi Domina
cihlu
ne kreslit píli velké plány. Jsem u starý pán, Heleno; mám a vechny ty, kdo bloudí; zni jejich dílo a dopomoz lidem,
aby se
své
koníky.
vrátili k starosti a práci; zadr ped zkázou pokolení lidské;
nedopus, aby vzali kody na dui a tle; zbav nás Robot, a rasy.
chra
Helena: Oh, Alquiste—eknte, pro—pro—
paní Helenu, amen”.
Alquist: Nu?
Helena: Alquiste, vy skuten víte?
Helena: (tie) Pro pestaly eny mít dti?
Alquist: Nevím; nejsem si tím tak docela jist.
Alquist: Protoe toho není teba. Protoe jsme v ráji,
Helena: A pece se modlíte?
rozumíte?
Alquist: Ano. Je to lepí ne pemýlet.
Helena: Nerozumím.
Helena: A to vám staí?
Alquist: Pro pokoj due... to me stait.
Alquist: Protoe není teba lidské práce, protoe není teba
bolesti,
Helena: A kdybyste u vidl zkázu lidského pokolení—
protoe lovk u nemusí nic, nic, nic ne poívat—Oh, zloeený
Alquist: Já ji vidím.
ráj, tohleto! (vyskoí) Heleno, nic není stranjího ne dát
lidem
Helena:—pak vylezete na leení a budete klást cihly i co?
Alquist: Pak budu klást cihly, modlit se a ekat na zázrak.
Víc, paní
ráj na zemi! Pro eny pestaly rodit? Protoe se celý svt stal
Dominovou Sodomou!
Heleno, se dlat nedá.
Helena: (vstane) Alquiste!
Helena: Pro záchranu lidi?
Alquist: Stal! Stal! Celý svt, celé pevniny, celé lidstvo,
vechno je
Alquist: Pro pokoj due.
Helena: Alquiste, to je jist ukrutn ctnostné, ale—
Alquist: Ale?
jediná bláznivá, hovadská orgie! U ani ruku nenatáhnou po
jídle; cpe
Helena:—pro nás ostatní—a pro svt—jaksi neplodné.
se jim rovnou do úst, aby nemuseli vstát—Haha, vdy Dominovi Roboti
Alquist: Neplodnost, paní Heleno, se stává poslední vymoeností lidské
vechno obstarají!
nestárnem
A my, lidé, my, koruna stvoení, my
prací, nestárnem dtmi, nestárnem chudobou!
honem sem se vemi
Honem, Nána: (vejde zleva) No, co zas?
Helena: Sedni si tady, Náno! Mn ti je tak úzko!
rozkoemi! A vy byste od nich chtla dti? Heleno, mum, kteí
jsou
Nána: Nemám kdy.
zbytení, nebudou eny rodit!
Helena: Je tu jet ten Radius?
Helena: Co lidstvo vyhyne?
Nána: Ten pominutej? Et ho nevodvezli.
Alquist: Vyhyne. Musí vyhynout. Opadá jako hluchý kvt, Helena: Hu, jet je tu? A zuí?
ledae by—
Nána: Je svázanej.
Helena: Co?
Helena: Prosím t, Náno, pive mi ho.
Alquist: Nic. Máte pravdu, ekat na zázrak je neplodné.
Hluchý kvt musí
Nána: Bodej! Spí zteklýho psa.
opadat. Sbohem, paní Heleno.
Helena: U jdi! (Nána odejde. Helena vezme domácí telefon
a mluví.) Haló—
Helena: Kam jdete?
prosím doktora Galla.—Dobrý den, doktore.—Prosím
Alquist: Dom. Zedník Alquist se naposled pestrojí za éfa vás—- Prosím
staveb —- na
vás, pojte honem ke mn.—Ano, hned te. Pijdete? (povsí
telefon)
vai poest. O jedenácté se tady sejdeme.
Helena: Sbohem, Alquiste.
Nána: (otevenými dvemi) U de. U je tichej. Odejde.
(Alquist odejde)
(vstoupí Robot Radius a zstane stát u dvee)
Helena: (sama) Oh, hluchý kvt! To je to slovo! Zastaví se
u
Helena: Radie, chudáku, i na vás to pilo? Nemohl jste se
pemoci?
Hallemeierových kvt.
hluché? Ne, ne!
Ach, kvty, jsou mezi vámi také Vidíte, te vás dají do stoupy—Vy nechcete mluvit?—Hlete,
Radie,
Na byste potom kvetly! (volá) Náno! Náno, poj sem!
vy jste lepí ne ostatní; s vámi si dal pan doktor Gall takovou
práci, aby vás udlal jinak!
vyrovnají.
Radius: Polete mne do stoupy.
Radius: Nechci ádného pána,
Helena: Mn je tak líto, e vás usmrtí! Pro jste si nedal na Helena: Nikdo by vám neporouel. Byl byste jako my.
sebe pozor?
Radius: Chci být pánem jiných.
Radius: Nebudu pro vás pracovat.
Helena: Jist by vás pak udlali úedníkem nad mnohými
Helena: Pro nás nenávidíte?
Roboty, Radie. Byl
Radius: Nejste jako Roboti.
Roboti. Roboti dlají
Nejste tak schopní jako byste uitelem Robot.
Radius: Já chci být pánem lidí.
vechno. Vy jen porouíte. Dláte zbytená slova.
Helena: Vy jste se zbláznil!
Helena: To je nesmysl, Radie. eknte, ublíil vám nkdo? Já
bych tolik
Radius: Mete mne dát do stoupy.
chtla, abyste mi rozuml!
Helena: Myslíte, e se bojíme takového potetnce jako vy?
(sedne ke
Radius: Dláte slova.
stolku a píe lísteek) Ne, zrovna ne. Ten lístek, Radie, dáte
Helena: Vy schválné tak mluvíte! Doktor Gall vám dal vtí panu
mozek ne
editeli Dominovi. Aby vás neodvedli do stoupy. (vstane)
jiným, vtí ne nám, nejvtí mozek na svt. Vy nejste jako Jak nás
ostatní
nenávidíte! Copak nemáte nic na svt rád?
Roboti, Radie. Vy mn dobe rozumíte.
Radius: Já dovedu vechno.
Radius: Nechci ádného pána. Vím vechno sám.
(Zaklepání)
Helena: Proto jsem vás dala do knihovny, abyste mohl
Helena: Vejdte!
vechno íst—Oh,
Radie, já jsem chtla, abyste ukázal celému svtu, e se nám
Roboti
Dr. Gall: (vejde) Dobré jitro, paní Dominová, Co máte
pkného?
Helena: Tady Radia, doktore.
Dr. Gall: Nevím. Má nco oklivého.
Dr. Gall: Aha, ná chlapík Radius Tak co, Radie, dláme
pokroky?
Helena: Kdybyste vdl, jak nás nenávidí! Oh, Galle, jsou
vichni vai
Helena: Ráno ml záchvat. Rozbíjel sochy.
Roboti takoví? Vichni, které jste... zaal dlat... jinak
Dr. Gall: Kupodivu, on také?
Dr. Gall: Inu, jsou jaksi vzntlivjí—Co chcete? Jsou podobnjí lidem
Helena: Jdte, Radie!
Dr. Gall: Pokat! (otoí Radia k oknu, zakrývá a odkrývá
mu dlani oi,
pozoruje reflexy zorniek) Koukejme. Prosím jehlu. Nebo
pendlík.
ne Roboti Rossumovi.
Helena: Je snad i ta... nenávist podobnjí lidem?
Dr. Gall: (krí rameny) I ta je pokrok.
Helena: Kam se podl ten vá nejlepí—jak se jmenoval?
Helena: (podává mu jehlici) Na to?
Dr. Gall: Robot Damon? Toho prodali do Havru.
Dr. Gall: Jen tak. (bodne Radia do ruky, je prudce
Helena: A nae Robotka Helena?
ucukne) Pomalu, hochu.
Dr. Gall: Vá miláek? Ta mn zstala. Je rozkoná a hloupá
Mete jít.
jako jaro.
Radius: Dláte zbytené vci. (odejde)
Jednodue není k niemu.
Helena: Co jste s ním dlal?
Helena: Vdy je tak krásná!
Dr. Gall: (usedne) Hm, nic. Zorniky reagují, zvýená
Dr. Gall: Co vy víte, jak je krásná? Z rukou boích nevylo
citlivost a tak
dílo
dále.—Oho! tohle nebyla ke Robot!
dokonalejí, ne je ona! Chtl jsem, aby byla podobna vám—
Helena: Co to bylo?
Boe, jaký
Dr. Gall: ertví. Vzdor, zuivost nebo vzpoura, já nevím co. nezdar!
Helena: Doktore, má Radius dui?
Helena: Pro nezdar?
Dr. Gall: Protoe není k niemu.
rozviklaná, neivá—
Chodí jako ve snu, Dr. Gall: Ano.
Boe mj, jak me být krásná, kdy nemiluje? Dívám se na ni
a hrozím
se, jako bych mrzáka stvoil. Ach, Heleno, Robotko Heleno,
nikdy tedy
tvé tlo neoivne, nebude milenkou, nebude matkou; tyhle
dokonalé
Helena: Pro se pestaly rodit dti?
Dr. Gall:—- Nevíme, paní Heleno.
Helena: Povzte mi to!
Dr. Gall: Protoe se dlají Roboti. Protoe je nadbytek pracovních sil.
Protoe je lovk vlastn peitek. Vdy to u je, jako by se——
ruce si nebudou hrát se zrozeátkem, neuvidí svou krásu v eh!
kráse svého
Helena: eknte to.
dítte—
Dr. Gall: Jako by se píroda výrobou Robot urazila.
Helena: (zakrývá si tvá) Oh mlte!
Helena: Galle, co se stane s lidmi?
Dr. Gall: A nkdy si myslím Kdybys procitla, Heleno, jen
Dr. Gall: Nic. Proti pírod se nedá nic dlat.
na okamik, ach,
jak bys vykikla hrzou! Snad bys zabila mne, který jsem t
stvoil;
snad bys vrhla slabou rukou kámen do tch stroj tady, které
rodí
Roboty a zabíjejí enství, neastná Heleno!
Helena: Neastná Heleno!
Dr. Gall: Co chcete? Není k niemu.
(Pauza)
Helena: Doktore—
Helena: Pro Domin neomezí—
Dr. Gall: Odpuste, Domin má své ideje. Lidem, kteí mají
ideje, by se
neml dávat vliv na vci tohoto svta.
Helena: A ádá nkdo, aby se... vbec pestalo vyrábt?
Dr. Gall: Bh uchovej! Ten by si dal!
Helena: Pro?
Dr. Gall: Protoe by ho lidstvo ukamenovalo. Víte, je to
pece jen
pohodlnjí, nechat za sebe pracovat Roboty. (Helena vstane) (oteve dvee vlevo) Náno, poj sem! Rozdlej tady v krbu ohe!
A
Rrrychle!
eknte, kdyby nkdo rázem zastavil výrobu Robot—
(Hlas Nány) No hned! No hnedle!
Dr. Gall: (vstane) Hm, to by byla pro lidi straná rána.
Helena: (pechází rozilena po pokoji) Ledae by u bylo na
Helena: Pro rána?
návrat
Dr. Gall: Protoe by se musili vrátit tam, kde bývali. Ledae
by—
pozd... Ne! Ledae by .. Ne, to j e hrozné! Boe, co mám
dlat?—-
Helena: eknte.
(zastaví se u kvten) Hluché kvty, mám? (otrhává lístky a
eptá)—
Dr. Gall: Ledae by bylo u na návrat pozd.
Ach, mj boe, tedy ano! (bí vlevo)
Helena: (u kvtin Hallemeierových) Galle, jsou tyhle kvtiny
také hluché?
(Pauza)
Dr. Gall: (prohlíí je) Ovem, jsou to kvty neplodné.
Rozumíte, jsou
Nána: (vyjde z tapetových dveí s náruím polínek) Najednou topit! Te v
kulturní, umle rychlené—
lét!—U je zas pry, to tetidlo? Klekne ke krbu a rozdlává
ohe.
Helena: Ubohé hluché kvty!
Dr. Gall: Jsou zato pekrásné.
V lét topit! Ta má nápady! Jako by u nebyla deset let
vdaná!—- Nu
Helena: (podává mu ruku) Dkuju vám, Galle; vy jste mne
tak ho, ho! (dívá se do ohn)—Dy vona je jako malý dít!
tak pouil!
(Pauza)
Dr. Gall: (líbá jí ruku) To znamená, e mne propoutíte.
Kouska rozumu nemá! Te v lét topit. (pikládá) Jako malý
dít!
Helena: Ano. Na shledanou.
(Gall odejde.)
(Pauza)
Helena: (sama) Hluchý kvt.. , hluchý kvt... (náhle rozhodnuta) Náno!
Helena: (vrací se zleva s náruí plnou zeloutlých popsaných
papír) Hoí
to, Náno? Pus já musím—tohle vechno spálit.—(klekne ke Nána: Puste, já to spálím.
krbu)
Helena: Ne, ne, já musím sama. (vrhá poslední list do ohn)
Nána: (vstane) Co je to?
Vechno musí
Helena: Staré papíry, hrrozn staré. Náno, mám to spálit?
Nána: Není to k niemu?
shoet!—Podívej se, ty plameny! Jsou jako ruce, jako jazyky,
jako
Helena: K niemu dobrému.
postavy—(tlue pohrabáem do ohn) Oh, lehnte! Lehnte!
Nána: No tak to spalte!
Nána: U je po tom..
Helena: (hodí první list do ohn) Co bys íkala, Náno... Helena: (vstane ustrnulá) Náno!
kdyby to byly
Nána: Jeíi Kriste, co ste to spálila!
peníze. Ohrromné peníze.
Helena: Co jsem provedla!
Nána: ekla bych—Spalte to. Moc velký peníze sou patný
pes.
Nána: Boe na nebi! Co to bylo?
Helena: (pálí dalí list) A kdyby to byl njaký vynález, ten
nejvtí
Helena: Jdi, jdi, nech mne! Slyí? Páni jdou.
vynález na svt—
Nána: Pro ivýho boha, Heleno!
dvemi)
(odchází tapetovými
Nána: ekla bych Spalte to! Vechny vymylenosti jsou proti Helena: Co tomu eknou!
Pánu Bohu. To
Domin: (otvírá vlevo dvee) Jen dál, hoi. Pojte gratulovat.
je samý rouhání, chtít po Nm zlepovat svt.
(Vejde Hallemeier, Gall, Alquist, vichni v redingotech s
Helena: (ustavin pálí) A povz, Náno, kdybych spálila—
vysokými ády en miniature a na stuhách. Za nimi Domin.)
Nána: Jezus, nespalte se!
Hallemeier: (hlaholí) Paní Heleno, já, to jest my vichni—
Helena: Podívej se, jak se ty listy kroutí! Jako by ivé byly.
Dr. Gall:—jménem Rossumových závod—
Jako by
oivly. Oh, Náno, to je hrrozné!
Hallemeier:—blahopejeme k vaemu velikému dni.
Helena: (podává jim ruce) Já vám tolik dkuju! Kde je
Fabry a Busman?
Hallemeier: U nás nikdy nedohoní
Domin: li do pístavu. Heleno, dnes je astný den.
Helena: (s lahví a sklenicemi ve dveích) Kdo vás nedohoní?
Co máte?
Hallemeier: Den jako poup, den jako svátek, den jako pkná
holka.
Hallemeier: Máme radost.
Kruci turci, zrovna je
Mládenci, takový den zapít.
tomu deset let, co jste pijela.
Helena: Whisky?
Dr. Gall: A na chlup po deseti letech
Dr. Gall: Teba vitriol.
Helena: Se sodovkou?
Hallemeier:—k nám zase pluje lo.
sklenici) Brrr
Hallemeier: Hrome, bume stídmí. Bez sodovky.
haha, to je silné jako radost.
Alquist: Ne, já dkuju.
Dr. Gall: Madame, na vae zdraví! (pije)
Domin: Co se tu pálilo?
Helena: Ale pokejte, jaká lo?
Helena: Staré papíry. (odchází vlevo)
Domin: A je jaká chce, jen kdy pluje vas. Na tu lo, hoi!
(vyprázdní
Domin: Hoi, máme jí o tom íci?
Máme vás.
Dr. Gall: To se rozumí! Vdy u je po vem.
sklenici)
Hallemeier: (popadne Domina a Galla kolem krku) Hahahaha! Mládenci, to
Helena: (nalévá) Vy jste njakou ekali?
jsem rád! (Toí se s nimi dokoleka a spustí basem) U je po
ní! U je
Máme vechno.
Proe—(vyprázdní
Hallemeier: Haha, to si myslím. Jako Robinson. (Zvedá
sklenici). Paní
po ní!
Heleno, a ije, co chcete. Paní Heleno, na vae oi a basta! Ty
kluku
Dr. Gall: (baryton) U je po ní!
Domine, povídej.
Domin: (tenor) U je po ní!
Helena: (smje se) Co se stalo?
Domin: (vrhne se do lenoky a zapaluje doutník) Pokej!—
Sedni si,
Heleno. (zvedne prst) (Pauza) U je po ní.
Helena: Po em?
Domin: Po revolt.
Helena: Jaké revolt?
Helena: Jet nepily zprávy?
Domin: Ne. Zatím víme jen tohle, ale to staí, ví? Pova, e
tohle ti
nese poslední parník. e tím rázem pestanou hovoit telegrafy, e z
dvaceti lodí denn nepipluje ádná, a má to. Zastavili jsme
výrobu a
Domin: Po revolt Robot.—Chápe?
koukali jeden na druhého, kdy to zane, vite, hoi?
Helena: Nechápu.
Dr. Gall: Inu, bylo nám z toho horko, paní Heleno.
Domin: Ukate, Alquiste. (Alquist mu podá noviny. Domin
Helena: Protos mi dal tu válenou lo?
je rozeve a te)
“V Havru se ustavila první organizace Robot—- a vydala Domin: Ach ne, dtino, tu jsem objednal u ped pl rokem.
výzvu k
Jen tak, pro
Robotm svta.”
Helena: To jsem etla.
jistotu. Ale namoudui; jsem myslel, e dnes na ni sedneme.
Tak u to
Domin: (saje s rozkoí na doutníku) Tak vidí, Heleno. Tohle vypadalo, Heleno.
to znamená
Helena: Pro u ped pl rokem?
revoluci, ví? Revoluci vech Robot svta.
Hallemeier: Hrome, rád bych vdl—
Domin: Eh, byly njaké úkazy, ví? To nic neznamená. Ale
tenhle týden,
Domin: (uhodí do stolu)—kdo to spískal! Nikdo na svt
nedovedl jimi
Heleno, lo o lidskou civilizaci, nebo já nevím o. Nazdar,
chlapci.
hnout, ádný agitátor, ádný spasitel svta, a najednou—
tohleto,
Ted jsem zase rád na svt.
prosím!
Hallemeier: To si myslím, u erta! Vá den, paní Heleno!
(pije)
Helena: U je po vem?
Domin: Takové vci nejsou pro tebe.
Domin: Docela po vem.
Helena: Ale kdyby ta revoluce... pila a sem...
Dr. Gall: Pluje sem toti lo. Obyejná potovní lo, navlas
podle
Domin: Nevdla bys stejn o niem.
jízdního ádu. Pesn v jedenáct ticet spustí kotvy.
Domin: Hoi, pesnost je nádherná vc. Nic tak neposiluje
dui jako
pesnost. Pesnost znamená poádek na svt. Zvedá sklenici.
Na tu
pesnost!
Helena: Tedy u je... vechno... v poádku?
Helena: Pro?
Domin: Protoe bychom sedli na svého Ultima a pokojn
brousili po moi. Za
msíc, Heleno, bychom diktovali Robotm, co by nás jen napadlo.
Helena: Oh, Harry, já nerozumím.
Domin: Protoe bychom s sebou odvezli nco, o by Roboti
stran stáli.
Domin: Skoro. Myslím, e peízli kabel. Jen kdy zas platí Helena: Co, Harry?
jízdní ád.
Domin: Jejich bytí nebo jejich konec. (Helena vstane) Co
Hallemeier: Kdy platí jízdní ád, platí zákony lidské, platí je to?
zákony boí,
Domin: (vstane) Tajemství výroby. Rukopis starého
platí zákony vesmíru, platí vechno, co má platit. Jízdní ád Rossuma. A by továrna
je víc
msíc stála, byli by Roboti ped námi na kolenou.
ne evangelium, víc ne Homér, víc ne celý Kant. Jízdní ád
Helena: Pro... jste... mn to neekli?
je
Domin: Nechtli jsme t zbyten podsit.
nejdokonalejí výron lidského ducha. Paní Heleno, já si
naleju.
Dr. Gall: Haha, paní Heleno, to byla poslední karta.
Helena: Pro jste mi o niem neekli?
Alquist: Jste bledá, paní Heleno.
Dr. Gall: Chra bh! Radji bychom si jazyk ukousli.
Helena: Pro jste mn nic neekli!
Hallemeier: (u okna) Jedenáct ticet. Amélie spoutí kotvy— Domin: Ano, práv po té revolt. Práv te zaneme vyrábt
nové Roboty.
Domin: To je Amélie?
Helena: Jaké?
Hallemeier: Hodná stará Amélie, která tenkrát pivezla paní
Domin: U nebude jen jedna továrna. U nebudou UniHelenu.
verzální Roboti.
Dr. Gall: Te je tomu na minutu deset let—
Zaloíme v kadé zemi, v kadém stát po továrn, a ty nové
Hallemeier: (u okna) Vyhazuji balíky (odvrátí se od okna) továrny
Lidi, to je
budou vyrábt, u ví, co?
poty!
Helena: Ne.
Helena: Harry!
Domin: Roboty nacionální.
Domin: Co je?
Helena: Co to znamená?
Helena: Pojedeme odtud!
Domin: To znamená, e z kadé továrny budou vycházet
Domin: Te, Heleno? Ale jdi!
Roboti jiné barvy,
Helena: Te, co nejrychleji! My vichni, co tu jsme!
Domin: Pro práv te?
jiného chlupu, jiného jazyka. e si zstanou cizí, cizí jako
kameny;
Helena: Oh, neptej se! Prosím t, Harry, prosím vás, Galle,
Hallemeiere,
e se u nikdy nebudou moci srozumt; a e my, my lidé, je tak
drobet
Alquiste, proboha vás prosím, zavete tu továrnu a—
k tomu pivychováme, rozumí? Aby Robot na smrt, do
hrobu, navky
Domin: Lituji, Heleno. Ted’ by nikdo z nás nemohl odjet.
Helena: Pro?
nenávidl Robota jiné tovární známky.
Domin: Protoe chceme rozíit výrobu Robot.
Hallemeier: Hrome, budeme dlat ernochy Roboty a védy
Roboty a Taliány
Helena: Oh, te—te po té revolt?
Roboty a íany Roboty, a pak a jim nkdo vtlue do kokos
organizaci, bratrství, (kytá) hup, pardon, paní Heleno, já Hallemeier: (ospale) Povídejte nco pkného.
si naleju.
Dr. Gall: Dreli se nádhern, vite?
Dr. Gall: Nechte toho u, Hallemeiere.
Fabry: Kdo toti?
Helena: Harry, to je ohavné!
Dr. Gall: Lidé.
Domin: Heleno, jen sto let jet udret lidstvo u vesla za kadou
Fabry: Ach tak. Ovem. To jest... Pardon, mli bychom se
cenu!
o nem poradit.
Jen sto let mu nechat, aby dorostlo, aby dosáhlo, eho te
Helena: Oh, Fabry, máte zlé zprávy?
konen
me—Chci sto let pro nového lovka! Heleno, tady jde o píli
velké vci. My toho nememe nechat.
Helena: Harry, pokud není pozd—zavi, zavi továrnu!
Domin: Te zaneme ve velkém.
(Vejde Fabry)
Fabry: Ne, ne, naopak.
kanceláe
Myslím jen, e—e pjdeme do
Helena: Jen zstate. Za tvrt hodiny ekám pány k snídani.
Hallemeier: Tak sláva!
(Helena odejde)
Dr. Gall: Tak co je, Fabry?
Dr. Gall: Co se stalo?
Domin: Jak to vypadá, love? Co bylo?
Domin: Zloeen!
Helena: (podává Fabrymu ruku) Dkuju vám, Fabry, za vá Fabry: Pette to nahlas.
dar.
Domin: (te z listu) “Roboti svta!”
Fabry: Malikost, paní Heleno.
Fabry: Rozumíte, tch leták pivezla Amélie celé balíky. ádnou jinou
Domin: Byl jste u lodi? Co íkali?!
Dr. Gall: Honem, povídejte
potu.
Fabry: (vyndá z kapsy potitný list) Pette si tohle, Domine.
Hallemeier: (vyskoí) Coe? Vdy piplula navlas podle—
Domin: (rozeve list) Ah!
Fabry: Hm, Roboti si potrpí na pesnost. tte, Domine.
Domin: (te) “Roboti svta!
Rossumových Univerzálních
My, první organizace
Fabry: Patrn.
Alquist: Dokonáno.
Robot, prohlaujeme lovka nepítelem a psancem ve
(vrazí Busman)
vesmíru.”—
Busman: Aha, dti, u máte nadlení?
Hrome, kdo je nauil tmhle frázím?
Dr. Gall: tte dál.
Domin: Rychle, na Ultima!
Domin: To jsou nesmysly. Tady vykládají,’e jsou vývojov Busman: Pokejte, Harry. Pokejte chvilinku. To nemá docela naspch. Svalí
vyí ne
se do kesla. Ach, lidiky, to jsem se ubhl!
lovk. e jsou inteligentnjí a silnjí. e lovk je jejich
parazit. To je prost odporné
Domin: Pro ekat?
Fabry: A te tetí odstavec.
Busman: Protoe to nejde, holenku. Jen nespchat. Na Ultimu jsou u
Domin: (te) “Roboti svta, naizujeme vám, abyste vyvradili
lidstvo.
Roboti.
Neette mu. Neette en. Uchovejte továrny, dráhy, stroje, Dr. Gall: Fuj, to je oklivé.
doly a
Domin: Fabry, telefonujte do elektrárny—
suroviny. Ostatní znite. Pak se vrate do práce, práce se Busman: Fabry, drahouku, nedlejte to. Jsme bez proudu.
nesmí
Domin: Dobrá. (prohlíí svj revolver) Pjdu tam.
zastavit.
Busman: Kampak?
Dr. Gall: To je píerné!
Domin: Do elektrárny. Jsou tam lidé. Pivedu je sem.
Hallemeier: Ti holomci!
Busman: Víte co, Harry? Radji pro n nechote.
Domin: (te) “Vykonati ihned po dodání rozkazu.” Následují
Domin: Pro?
podrobné
instrukce. Fabry, a tohle se opravdu dje?
Busman: Inu, protoe se mi tuze zdá, e jsme obklíeni.
Dr. Gall: Obklíeni? (bí k oknu) Hm, máte skoro pravdu.
Hallemeier: erchmante, to jde rychle!
(zleva Helena)
Helena: Oh, Harry, dje se nco?
Busman: (vyskoí) Klaním se, paní Heleno.
Slavný den, co? Haha,
Gratuluju.
jet mnoho takových!
Helena: Dkuju vám, Busmane. Harry, dje se nco?
Domin: Ne, docela nic. Bud bez starosti. Prosím, pokej
okamik—
Helena: Harry, co je tohle? Ukazuje robotské provolání,
které schovávala
za zády. Mli to Roboti v kuchyni.
Domin: U i tam? Kde jsou?
Helena: Odeli. Je jich tolik kolem domu!
(tovární píaly a sirény)
Fabry: Továrny pískají.
Busman: Boí poledne.
Helena: Harry, pamatuje se? Ted práv je tomu deset let—
Domin: (dívá se na hodinky) Jet není poledne. To je asi,
to je spí—
Helena: Co?
Domin: Poplach Robot. Útok.
Chapter 4
OPONA
DJSTVÍ DRUHÉ
Domin: Nevím. Cvií nco nového.
Alquist: Ah, jet cvií?
(Tý Helenin salón. V pokoji vlevo hraje Helena na klavír.
Domin pechází po pokoji, dr. Gall vyhlíí z okna a Alquist Dr. Gall: Poslyte, Domine, udlali jsme rozhodn chybu.
sedí stranou v lenoce s obliejem zakrytým rukama.)
Domin: (zastaví se) Jakou?
Dr. Gall: Nebesa, to jich pibylo!
Domin: Robot?
Dr. Gall: Dali jsme Robotm píli stejné oblieje. Sto tisíc
stejných
Dr. Gall: Ano. Stojí ped zahradní míí jako ze. Pro jsou
tak ticho? To
tvái obrácených sem. Sto tisíc bublin bez výrazu. Je to
jako straný
je ohavné, obléhat mlením.
sen.
Domin: Rád bych vdl, na ekají. Musí to zaít kadou minutu.
My jsme
Domin: Kdyby byl kadý jiný—
dohráli, Galle.
Dr. Gall: Nebyl by to tak dsný pohled. (odvrátí se od
okna) Jete
Alquist: Co to hraje paní Helena?
nejsou ozbrojeni!
Domin: Hm.—(dívá se dalekohledem k pístavu) Jen bych
rád vdl, co to
vykládají z Amélie.
smrtí.
Fabry: Hotovo!
Dr. Gall: Co?
Dr. Gall: Jenom kdy ne zbran.
Fabry: Vedení. Te meme celou zahradní mí napojit prou(z tapetových dveí vystoupí Fabry a táhne za sebou dva dem. Kdo by pak
elektrické dráty)
na ni sáhl, hrome! Aspo pokud tam jsou nai.
Fabry: Pardon.—Polote drát, Hallemeiere!
Dr. Gall: Kde?
Hallemeier: (vyjde za Fabrym) Uf, to byla práce! Co je
Fabry: V elektrárn, uený pane. Doufám aspo -(jde ke krbu
nového?
a rozsvítí na
Dr. Gall: Nic. Jsme dkladn obleeni.
nm malou árovku) Chválabohu, jsou tam. A pracují.
Hallemeier: Zabarikádovali jsme chodbu a schody, mlá- (zhasí) Pokud to
denci. Nemáte trochu
svítí, je dobe.
vody? Aha, tady. (pije)
Hallemeier: (obrátí se od okna) Ty barikády jsou také doDr. Gall: Co s tím drátem, Fabry?
bré, Fabry. Jáku,
Fabry: Hned, hned. Njaké nky.
co to hraje paní Helena? (pejde ke dveím vlevo a naslouchá.
Dr. Gall: Kdepak je vzít? (hledá)
z
Hallemeier: (jde k oknu) Hrome, to jich pibylo! Koukejme!
tapetových dveí vyjde Busman, táhne obrovské obchodní
knihy, klopýtá
Dr. Gall: Staí toaletní?
Fabry: Sem s nimi. (pestihne vedení elektrické lampy stojící na psacím
pes drát)
Fabry: Pozor, Bus! Pozor na dráty!
stole a pipojí k nmu své dráty)
Dr. Gall: Haló, co si to nesete?
Hallemeier: (u okna) Nemáte pknou vyhlídku, Domine. Je
to njak—cítit—
Busman: (klade knihy na stl) Hlavní knihy, dtiky. Rád
bych si udlal
úty, ne—ne—Inu, letos nebudu ekat s bilancí do Nového Dr. Gall: My tedy—
roku.
Domin: Ano. Neodvratn.
Tak co máte? (jde k oknu) Ale vdy tam je docela ticho!
(Pauza)
Dr. Gall: Vy nic nevidíte?
Dr. Gall: Hoi, je to zloin staré Evropy, e nauila Roboty
Busman: Ne, jenom velikou modrou plochu, jako kdy mák válit!
rozseje.
Nemohli u dát, u erta, pokoj s tou svou politikou? To byl
Dr. Gall: To jsou Roboti.
zloin,
Busman: Ah tak. koda, e na n nevidím. (sedne si ke stolu udlat z ivé práce vojáky!
a oteve
Alquist: Zloin byl vyrábt Roboty!
knihy)
Domin: Coe?
Domin: Nechte toho, Busmane: Roboti z Amélie vykládají
zbran.
Alquist: Zloin byl vyrábt Roboty!
Busman: Nu a co? Jak já mám tomu zabránit?
Domin: Ne. Alquiste, ani dnes toho nelituju.
Domin: Tomu nememe zabránit.
Alquist: Ani dnes?
Busman: Tedy mne nechte poítat. (dá se do práce)
Domin: Ani dnes, v poslední den civilizace. Byla to veliká
vc.
Fabry: Není jet konec, Domine. Pustili jsme do míí dvacet
set volt a—
Domin: Pokejte. Ultimus na nás obrátil dla.
Dr. Gall: Kdoe?
Domin: Roboti na Ultimu.
Busman: (polohlasn) Ti sta estnáct milión.
Domin: (tce) Alquiste, je nae poslední hodina; mluvíme u
skoro z onoho
svta. Alquiste, to nebyl patný sen, rozbít otroctví práce.
Práce
Fabry: Hm, pak ovem—pak—pak je s námi konec, mláponiující a strané, kterou lovk musel nést. Diny neisté a
denci. Roboti jsou na
vojnu cvieni.
vraedné. Oh, Alquiste, pracovalo se píli tko. ilo se píli
tko. A tohle pekonat—
Alquist: Nu tak tedy Nadlidi.
Alquist:—nebyl sen obou Rossum. Starý Rossum myslel na
své bezboné
Domin: Ano. Ó, jen mít sto let asu! Jet sto let pro pítí
lidstvo!
kejkle a mladý na miliardy. A není to sen vaich R.U.R. Busman: (polohlasn) Ti sta sedmdesát milión penos. Tak.
akcioná.
(Pauza)
Jejich sen jsou dividendy. A na jejich dividendy lidstvo Hallemeier: (u dveí vlevo) Jáku, hudba je veliká vc. Mli
zahyne.
jste
Domin: (popuzen) Vezmi ert jejich dividendy! Myslíte, e
bych jen hodinu
poslouchat. Tohle lovka.jaksi zduchovní, zjemní—
Fabry: Co vlastn?
dlal pro n? (tlue do stolu) Pro sebe jsem to dlal, slyíte?
Hallemeier: Ten soumrak lidí, u vech ert! Mládenci, ze mne
Pro
se stává
své uspokojení! Chtl jsem, aby se lovk stal pánem! Aby u
poitká. Mli jsme se na to vrhnout dív. (jde k oknu a dívá
neil jen
se ven)
pro kus chleba! Chtl jsem, aby ádná due nepitomla u cizích
Fabry: Na?
stroj,
aby u nezbylo nic, nic, nic z toho zatraceného sociálního
krámu! Oh,
Hallemeier: Na poívání. Na krásné vci. Hrome, je tolik
krásných vci!
mn se okliví poníení a bolest, mn se protiví chudoba! Nové
Svt byl krásný, a my—my tady—Hoi, hoi, eknte, eho jsme
pokolení jsem chtl! Chtl jsem—myslel jsem—
uili?
Alquist: Nu?
Domin: (tieji) Chtl jsem, abychom z celého lidstva udlali
aristokracii
svta. Neomezené, svobodné ~ svrchované lidi. A teba víc
ne lidi.
Busman: (polohlasn) tyi sta padesát dva milióny, výborn.
Hallemeier: (u okna) ivot byl veliká vc. Kamarádi, ivot
byl—jáku—Fabry, puste drobet proudu do té vaí míe!
Fabry: Pro!
Hallemeier: Sahají na ni.
Dr. Gall: A já nic?
Dr. Gall: (u okna) Zapnte!
Domin: Roztrhán.
Hallemeier: Kriste, to je zkroutilo! Dva, ti, tyi zabití!
(Pauza)
Dr. Gall: Ustupují.
Hallemeier: Nesmysl! Haha, love, kdepak mne probodnout!
Já se nedám!
Hallemeier: Pt zabitých!
Dr. Gall: (odvrací se od okna) První sráka.
Fabry: Cítíte smrt?
(Pauza)
Hallemeier: Co mlíte, blázni? Ke vem ertm, mluvte!
Alquist: A kdo, kdo je vinen? Kdo je tím vinen?
Hallemeier: (uspokojen) Jsou na uhel, holenku. Doista na
Hallemeier: Hlouposti.
Nikdo není vinen.
Zkrátka
uhel. Haha,
Roboti—Inu, Roboti se
lovk se nesmí dát! (usedne)
njak zmnili. Copak nkdo me za Roboty?
Domin: (mne si elo) Snad jsme u sto let zabiti a jenom
Alquist: Vechno pobito! Celé lidstvo! Celý svt! (vstane)
straíme. Snad
Hlete, ó,
jsme dávno, dávno mrtvi a vracíme se jen odíkávat, co jsme
hlete, potky krve na kadém prahu! Potky krve ze vech dom!
u jednou
Ó
mluvili... ped smrtí. Jako bych tohle vechno u zail. Jako
boe, ó boe, kdo je tím vinen?
bych ji
u nkdy byl dostal. Stelnou ránu—sem—do krku. A vy,
Fabry.
Busman: (polohlasn) Pt set dvacet milión! Paneboe, pl
miliardy!
Fabry: Co já?
Fabry: Myslím, e... e snad peháníte. Jdte, není tak snadné
pobít celé
Domin: Zastelen.
Hallemeier: Hrome, a já?
Domin: Probodnut.
lidstvo.
Alquist: Já aluju vdu! aluju techniku! Domina! sebe! nás
vechny! My,
my jsme vinni! Pro své velikáství, pro ní zisky, pro pokrok,
já
nevím, pro jaké náramné vci jsme zabili lidstvo! Nu tak
prasknte
svou velikostí! Tak ohromnou mohylu z lidských kosti si
nepostavil
Hallemeier: (vyskoí) Zloeen, pro zrovna tu?
Busman: Pro jste to dlal?
Fabry: Pro jste nic neekl?
Dr. Gall: Dlal jsem to tajn... na svou pst. Pedlával jsem
je na lidi.
ádný ingischán!
Vyinul jsem je. U te jsou v nem nad námi. Jsou silnjí ne
my.
Hallemeier: Nesmysl, love! Lidé se tak lehko nedají, Haha,
kdepak!
Fabry: A co to má dlat se vzpourou Robot?
Alquist: Nae vina! Nae vina!
Dr. Gall: Oh, mnoho. Myslím, e vechno. Pestaly to být
stroje. Slyíte,
Dr. Gall: (utírá si pot z ela) Nechte mne mluvit, hoi. Já
jsem tím
vinen. Vím, co se stalo.
Fabry: Vy, Galle?
Dr. Gall: Ano, nechte mne mluvit. Já j sem zmnil Roboty.
Busmane, sute
mne také.
Busman: (vstane) Nono, copak se vám stalo?
vdí u o své pevaze a nenávidí nás. Nenávidí vechno lidské.
Sute
mne.
Domin: Mrtví mrtvého.
Fabry: Doktore Galle, vy jste zmnil výrobu Robot?
Dr. Gall: Ano.
Fabry: Byl jste si vdom, co me být následkem vaeho...
vaeho pokusu?
Dr. Gall: Zmnil jsem povahu Robot. Zmnil jsem jejich v
Dr. Gall: Byl. jsem povinen poítat s takovou monosti.
výrobu. Toti
Fabry: Pro jste to dlal?
jen nkteré tlesné podmínky, rozumíte? Hlavn—hlavn—
jejich—
Dr. Gall: O své újm. Byl to mj osobní experiment.
iritabilitu.
(ve dveích zleva Helena. vichni vstanou.)
Helena: On le! To je ohavné! Oh, Galle, jak mete tak lhát?
Domin: Nech Nánu stranou!
Fabry: Pardon, paní Heleno—
Helena: Ne, Harry, to nesmí podceovat. Nána je hlas lidu.
Z Nány mluví
Domin: (jde k ní) Heleno, ty? Uka se! Ty ije? Bere ji do
tisíc let a z vás vech jenom dneek. Tomu vy nerozumíte—
rukou. Kdybys
vdla, co se mn zdálo! Ach, to je strané, být mrtev.
Domin: Zsta pi vci.
Helena: Pus, Harry! Gall není vinen, není, není vinen!
Helena: Já jsem se Robot bála.
Domin: Promi, Gall ml své povinnosti.
Domin: Pro?
Helena: Ne, Harry, on to udlal, protoe já jsem to chtla!
eknte,
Helena: e nás budou teba nenávidt i co.
Galle, kolik let jsem vás u prosila, abyste—
Dr. Gall: Udlal jsem to na vlastní odpovdnost.
Helena: Nevte mu!
Robotm dui!
Harry, chtla jsem na nm, aby dal
Domin: Heleno, tady nejde o dui.
Alquist: Stalo se.
Helena: A tu jsem myslila... kdyby byli jako my, e by nám
rozumli, e by
nás nemohli tak nenávidt —Kdyby jen trochu byli lidmi—
Domin: Bda; Heleno! Nikdo neme nenávidt víc ne lovk
lovka! Udlej
Helena: Ne, jenom mne nech mluvit. To on také íkal, e by kameny lidmi, a ukamenují nás! Jen pokrauj!
mohl zmnit jen
Helena: Oh, nemluv tak! Harry, bylo to tak hrrozné, e jsme
se s nimi
fyziologický—fyziologický—
Hallemeier: Fyziologický korelát, ne?
Helena: Ano, nco takového. Mn jich bylo tak hrozn líto,
Harry!
nemohli dorozumt! Taková ukrutná cizota mezi námi a
jimi! A proto—
ví—
Domin: Byla to velká—- lehkomyslnost, Heleno.
Domin: Jen dál.
Helena: (usedá) To tedy bylo... lehkomyslné? Vdy i Nána
íká, e Roboti—
Helena: — proto jsem prosila Galla, aby Roboty zmnil.
Písahám ti, e on
sám nechtl.
Domin: Ale udlal to.
Helena: Protoe j sem chtla.
Domin: Doktore Galle; jak srovnáte ty své—ty své extratury se svou
sluební smlouvou?
Dr. Gall: Udlal jsem to pro sebe, jako pokus.
Busman: Pardon, Domine. Kdypak jste, Galle, s tmi kejklemi vlastn zaal?
Helena: Oh, Galle, to není pravda. Já jsem vdla pedem, e
mi to
Dr. Gall: Ped temi lety.
nemete odepít.
Busman: Aha. A kolikpak Robot jste dohromady zreformoval?
Domin: Pro?
Helena: Vdy ví, Harry.
Dr. Gall: Dlal jsem jenom pokusy. Je jich nkolik set.
Domin: Ano. Protoe t miluje—jako vichni.
Busman: Tak dkuju pkn. Dost, dtiky. To znamená, e na
milión starých
(Pauza)
dobrých Robot pijde jeden reformní Gallv, rozumíte?
Hallemeier: (jde k oknu) Zas jich pibylo. Jako by je zem Domin: A to znamená—
vypocovala.
Busman:—e to prakticky nemá ani tolikhle významu.
Busman: Paní Heleno, co mn dáte, kdy vám budu adFabry: Busman má pravdu.
vokátem?
Busman: To si myslím, holenku. A víte, hoi, co zavinilo
Helena: Mn?
tohle nadlení?
Busman: Vám—nebo Gallovi. Komu chcete.
Fabry: Co tedy?
Helena: Copak se bude vet?
Busman: Poet. Udlali jsme Robot píli mnoho. Namout, to
Busman: Jen moráln; paní Heleno. Hledá se viník. To je se pece dalo
oblíbená útcha v
ekat: jak budou jednou Roboti silnjí ne lidstvo, nastane
pohromách.
tohleto,
musí to nastat, víme? Haha, a my jsme se postarali, aby
to bylo co
mluvit. Ale kdy jsem tadyhle dlal bilanci, pilo mn do hlavy,
e
nejdív; vy, Domine, vy, Fabry, a já, chlapík Busman.
historii nedlají veliké sny, ale maliké poteby vech poestných,
Domin: Myslíte, e je to nae vina?
mírn zlodjských a sobeckých lidiek, id est vech vbec. Vecky
Busman: Vy jste dobrý! Copak si myslíte, e pánem výroby mylenky, lásky, plány, heroismy, vecky ty vzduné vci se hodí
je editel! I
leda
toto, pánem výroby je poptávka. Celý svt chtl mít své
Roboty.
k tomu, aby se tím dal lovk vycpat pro muzeum Vesmíru,
s nápisem
Paneku, my jsme se jen vezli na té lavin poptávky a pitom Ejhle, lovk. Punktum. A te byste mn mohli íci, co vlastn
jsme
budeme
vanili—o technice, o sociální otázce, o pokroku, o moc zajímavých
dlat.
Helena: Busmane, pro tohle máme zahynout?
vcech. Jako by ty eiky njak ídily, kudy se to má valit.
Zatím to
Busman: Mluvíte okliv, paní Heleno. My pece nechceme
zahynout. Já aspo
vechno belo vlastní tíhou, rychleji, rychleji, poád rychleji—
A
ne. Já chci být jet iv—
kadá mizerná, kramáská, pinavá objednávka pidala k lavin
kamínek.
Domin: Co chcete dlat?
Busman: Jemináku, Domine, chci se z toho dostat ven.
Tak, lidiky.
Domin: (zastaví se nad ním) Jak?
Helena: To je ohavné, Busmane!
Busman: Po dobrém. Já vdycky po dobrém. Dejte mn
Busman: Je, paní Heleno. Já jsem také ml svj sen. Takový plnou moc, a já to s
busmanovský sen
Roboty vyjednám.
o novém hospodáství svta; tuze krásný ideál, paní Heleno,
Domin: Po dobrém?
hanba
Busman: To se rozumí. Já jim, dejme tomu, eknu"Páni jim to ekl, hoi.
Roboti, vae
Domin: Busmane, vy si myslíte, e pustíme z rukou výrobu?
blahorodí, vy máte vechno. Máte rozum, máte moc, máte
Busman: Myslím, e pustíme. Kdy ne po dobrém, tedy, hm.
zbran; ale my
Bu to prodáme,
máme jedno zajímavý lejstro, takový starý, lutý, pinavý
nebo to tady najdou. Jak chcete.
papír—”
Domin: Busmane, meme Rossumv rukopis zniit.
Domlela: Rossumv rukopis?
Busman: Ano. “A tam,” eknu jim, “je vylíen vá vzneený Busman: Ale spánembohem, meme zniiti vechno. Krom
rukopisu taky sebe—
pvod, vae
urozená výroba a tak dále.
Páni Roboti, bez toho a jiné. Dlejte, jak rozumíte.
pomáraného papíru
Hallemeier: (obrátí se od okna) Jáku, má pravdu.
nevyrobíte ani jednoho nového kolegu Robota; za dvacet
let, s
Domin: My—my e bychom prodali výrobu?
Busman: Jak chcete.
odputním, pojdete jako jepice.
náramná koda.
Velectní, byla by vás
Domin: Je nás tu... pes ticet lidí. Máme prodat výrobu a
zachránit
Víte co,” eknu jim, vy nás pustíte nás vechny lidi na
lidské due?, nebo máme ji zniit a—a—a nás vechny s sebou?
Rossumov
ostrov, na tamhletu lo. Za to vám prodáme továrnu a Helena: Harry, prosím t
tajemství
—#/
výroby. Nechte nás spánembohem odejet a my vás necháme Domin: Pokej, Heleno. Tady jde o píli vánou otázku. Hoi,
spánembohem se
prodat, nebo
vyrábt, dvacet tiíc, padesát tisíc, sto tisíc kus denn, jak
zniit? Fabry?
budete
Fabry: Prodat.
chtít. Páni Roboti, to je poctivý obchod. Nco za nco.”
Takhle bych
Domin: Galle!
Dr. Gall: Prodat.
nkolik lidi, které miluji
Domin: Hallemeiere!
—#/
Hallemeier: U sta hrom; to se rozumí, e prodat!
Helena: Harry, mne se neptá?
Domin: Alquiste!
Domin: Ne, dtino; je to píli odpovdné, ví? To není nic pro
tebe.
Alquist: Vle boí.
Busman: Haha, jemine, vy jste blázni! Kdo by prodal celý
rukopis?
Domin: Busmane, ádný podvod!
Busman: (vyskoí) Nesmysl! V zájmu lidstva je—
Domin: V zájmu lidstva je dret slovo.
Hallemeier: To bych si vyprosil.
Fabry: Kdo pjde vyjednávat-?
Domin: Pokejte, a pinesu rukopis. (odejde vlevo)
Helena: Harry, proboha, necho!
(Pauza)
Fabry: (vyhlíí z okna) Tob uniknout, tisícihlavá smrti; tob,
vzbouená
Domin: Hoi, to je hrozný krok. Prodáváme osud lidstva; hmoto, nesmyslný dave; potopo, potopo, jet jednou
kdo bude mít v
zachránit lidský
rukou výrobu, bude pánem svta.
ivot na jediné lodi
Fabry: Prodejte!
Dr. Gall: Nebojte se, paní Heleno; odplujeme daleko odtud
a zaloíme
Domin: Nikdy u lidstvo nebude s Roboty hotovo, nikdy
jich neovládne—
Dr. Gall: Mlte a prodejte!
Domin: Konec djin lidstva, konec civilizace—
Hallemeier: U vech ert, prodejte!
vzornou lidskou kolonii; zaneme ít od poátku—
Helena: Oh, Galle, mlte!
Fabry: (obrátí se) Paní Heleno, ivot stojí za to; a pokud
záleí na nás,
Domin: Dobrá, hoi! já sám—- já bych neváhal ani okamik; udláme z nho nco... nco, co jsme zanedbali. Bude to malý
státeek
pro tch
s jednou lodí; Alquist nám postaví dm a vy nám budete
vládnout—Je v
Busman: Amen. Vidíte, paní Heleno, to není tak patná
situace.
nás tolik lásky, tolik chuti k ivotu—
Domin: (oteve prudce dvee)
Hallemeier: To si myslím, holenku.
Domin: (chraptiv) Kde je rukopis starého Rossuma!
Busman: Inu, lidi, já bych hned zaal znovu.
jednodue,
Hodn
starozákonn, po pastýsku — Dti, to by bylo pro mne. Ten
klid, ten
Busman: Ve vaem trezoru. Kde by jinde byl?
Domin: Kam se ztratil rukopis starého Rossuma! Kdo jej—
ukradl!
Dr. Gall: Není mono!
vzduch—
Fabry: A ten ná státeek by mohl být zárodek pítího lidstva.
Víte,
Hallemeier: Zloeen, to pece—
Busman: Propána, to snad ne!
takový ostrvek, kde by se lidstvo zachytilo, kde by sbíralo Domin:
sily—
Helena:
sily due i tla—A bh ví, já vím, e by za pár let zas mohlo
Domin:
dobývat svta.
Helena:
Alquist: U dnes víte?
to!
Ticho! Kdo jej ukradl?
(vstane) Já.
Kam jsi jej dala?
Harry, Harry, vechno ti eknu! Proboha, odpus mi
Fabry: U dnes. A já vím, Alquiste, e ho dobude. e zas Domin: Kam jsi jej dala? Rychle!
bude pánem zemi
Helena: Spálila—dnes ráno—oba opisy.
a moí; e zplodí bezpotu hrdin, kteí ponesou svou hoící dui
Domin: Spálila? Tady v krbu?
v
ele lidí. A já vím, Alquiste, e bude znovu snít o dobytí Helena: (vrhá se na kolena) Proboha, Harry!
planet a
Domin: (bí ke krbu) Spálila!
(poklekne ke krbu a
pehrabává v nm) Nic,
sluncí.
nic ne popel!—Ah, tuhle! (vytáhne ohoelý kousek papíru a
te)
Dr. Gall: Ano, skoro vechno, a na biogen a—a—enzym
Omega. Ty se
“Pidá-ním-”
vyrábjí tak zídka—- staí jich tak nepatrná dávka—
Dr. Gall: Ukate. (vezme papír a te) “Pidáním biogenu
do—” Nic víc.
Busman: Kdo je dlal?
Domin: (vstává) Je to z toho?
Dr. Gall: Já sám...
Rossumova rukopisu.
Dr. Gall: Je.
Víte, je to píli sloité.
Busman: Boe na nebi!
Domin: Tedy jsme ztraceni.
jednou za as...
vdycky podle
Busman: Nu a co, záleí tak tuze na tch dvou vodikách?
Hallemeier: Tak trochu—zajisté.
Helena: Oh, Harry
Dr. Gall: Toti na nich závisí, aby to vbec ilo. To bylo to
pravé
Domin: Vsta, Heleno!
tajemství.
Helena: A odpustí—a odpustí—
Domin: Galle, nemohl byste popamti sestavit Rossumv
pedpis výroby?
Domin: Ano, jen vsta, slyí? Nesnesu, abys—
Fabry: (zvedá ji) Prosím, nemute nás.
Helena: (vstane) Harry, co jsem udlala!
Domin: Ano, vidí—Prosím, sedni.
Dr. Gall: Vyloueno.
Domin: Galle, rozpomete se! Pro ivot nás vech!
Dr. Gall: Nemohu. Bez pokus to není mono.
Domin: A kdybyste dlal pokusy
Hallemeier: Jak se vám tesou ruky!
Busman: Haha, paní Heleno, vdy snad Gall a Hallemeier
vdí zpamti, co
Dr. Gall: To by mohlo trvat léta. A i pak—Nejsem starý
Rossum.
tam bylo napsáno.
Domin: (obrátí se ke krbu) Tak tady—tohle byl nejvtí triumf lidského
Hallemeier: Rozumí se. To jest, aspo nkteré vci.
ducha, hoi. Tenhle popel. (kopne do nho) Co te?
Busman: (v zoufalé hrze) Boe na nebi! Boe na nebi!
Helena: (vstane) Harry! Co—jsem—udlala!
Domin: Bu klidná, Heleno. ekni, pro jsi to spálila?
Helena: Já jsem vás zahubila!
Busman: Boe na nebi, jsme ztraceni!
Domin: Ticho, Busmane! Povz, Heleno, pro jsi to udlala?
Helena: Chtla jsem... chtla jsem, abychom jeli pry, my
vichni! Aby u
nebylo továrny a nieho... Aby se vechno vrátilo... Bylo to
tak
hrrozné!
Domin: Co, Heleno?
Helena: To... to, e se lidé stali hluchým kvtem!
Domin: Nerozumím.
Domin: (utírá si pot) My jsme to myslili... píli dobe, my
lidé.
Fabry: Udlala jste dobe, paní Heleno. Roboti se u nemohou
rozmnoit.
Roboti vyhynou. Do dvaceti let—
Hallemeier:—nebude u ani jeden z tch niem.
Dr. Gall: A lidstvo zstane. Za dvacet let bude svt jejich; i
kdyby to
byl jen pár divoch na nejmením ostrov—
Fabry:—bude to zaátek. A pokud je njaký zaátek, je dobe.
Za tisíc
let nás mohou dohonit, a pak pjdou dál ne my—
Domin:—aby splnili, co my jsme jen koktali v mylenkách.
Busman: Pokejte—Já hlupák! Boe na nebi, e jsem na to
nevzpomnl
Helena: To, e se pestaly rodit dti... Harry, to je tak dsné! dávno!
Kdyby se
Hallemeier: Co máte?
dlali Roboti dál, nikdy by u nebylo dtí—Nána íkala, e to je
Busman: Pt set dvacet milión bankovek a ek! Pl miliardy
trest—Vichni, vichni íkali, e se nemohou rodit lidé, protoe v pokladn!
se
Za pl miliardy prodají—Za pl miliardy—
dlá tolik Robot—A proto, jen proto, slyí—
Dr. Gall: Blázníte, Busmane?
Domin: Heleno, na tohle tys myslila?
Busman: Já nejsem dentlmen. Ale za pl miliardy (klopýtá
Helena: Ano, oh, Harry, já jsem to myslila tak dobe!
vlevo)
Domin: Kam jdete?
Dr. Gall: (pistoupí k oknu) Ano.
Busman: Nechat, nechat! Matiko boí, za pl miliardy se
prodá vechno!
Hallemeier: (otevírá okno) Mn se nelíbí. Fabry, trefil byste
na sto krok
(zajde)
kopek?
Helena: Co chce Busman! A zstane s námi!
Fabry: Doufám.
(Pauza)
Hallemeier: Tak to zkuste.
Hallemeier: Uh, dusno. Zaíná se—
Fabry: Dobrá. (vytáhne revolver a míí)
Dr. Gall:—agónie.
Helena: Proboha, Fabry, nestílejte na nj—
Fabry: (vyhlíí z okna) Jsou jako zkamenlí. Jako by ekali, e Fabry: Je to jejich vdce.
na n nco
Helena: Pestate! Vdy se sem dívá!
sestoupí. Jako by nco straného vznikalo jejich mlením—
Dr. Gall: Palte!
Dr. Gall: Due davu.
Helena: Fabry, prosím vás—
Fabry: Snad. Vznáí se to nad nimi... jako chvní.
Helena: (pistoupí k oknu) Ach, Jeíi... Fabry, to je píerné!
Fabry: (skloní revolver) Budi.
Fabry: Nic není stranjího neli dav. Ten naped je jejich Hallemeier: (hrozí pstí) Ty pacholku!
vdce.
(Pauza)
Helena: Který?
Fabry: (vyklonn z okna) Busman jde. U vech vudy, co chce
Busman ped
Hallemeier: (jde k oknu) Ukate mi ho.
Fabry: Ten se sklonnou hlavou. Ráno mluvil v pístavu.
domem?
Hallemeier: Aha, ten s tou velikou kotrbou. Te ji zvedá, Dr. Gall: (nakloní se z okna) Nese njaké balíky. Papíry.
vidíte ho?
Hallemeier: To jsou peníze! Balíky penz! Co s tím? Haló,
Helena: Galle, to je Radius!
Busmane!
Domin: Snad nechce koupit svj ivot? (volá) Busmane,
zbláznil jste se?
Fabry: Tam leí... s pl miliardou na srdci... génius financí.
Dr., Gall: Dlá, jako by neslyel. Bí k míi.
Domin: Byl to... hoi, byl to svým zpsobem hrdina. Veliký...
obtavý...
Fabry: Busmane!
kamarád... Pla, Heleno!
Hallemeier: (ve) Bus-ma-ne! Zpátky!
Dr. Gall: (u okna) Vidí, Busmane, ádný král neml vtí
mohyly ne ty.
Dr. Gall: Mluví k Robotm. Ukazuje peníze. Ukazuje na
nás—
Helena: Chce nás vykoupit!
Pl miliardy na srdci—Ach, vdy je to jako hrst suchého listí
na
Fabry: Jen a se nedotkne míe—
zabité veverce, ubohý Busmane!
Dr. Gall: Haha, jak hází rukou!
Hallemeier: Jáku, byl to—- Vechna est—- Jáku, chtl nás
vykoupit!
Fabry: (kií) U erta, Busmane! Pry od míe! Nesahejte na
Alquist: (se sepjatýma rukama) Amen.
ni! (obrátí
se) Rychle, vypnout!
(Pauza)
Dr. Gall: Óóó!
Dr. Gall: Slyíte?
Hallemeier: Rány boí!
Domin: Huení. Jako vítr.
Helena: Jeíi, co se mu stalo?
Dr. Gall: Jako daleká boue.
Domin: (táhne Helenu od okna) Nedívej se!
Fabry: (rozsvítí árovku na krbu) Svi, hromniko lidstva! Jet
dynama
Helena: Pro padl?
Fabry: Zabit proudem.
Dr. Gall: Mrtev.
Alquist: (vstane) První.
(Pauza)
bí, jet tam jsou nai—Drte se, mui v elektrárn!
Hallemeier: Byla to veliká vc, být lovkem. Bylo to nco
nesmírného. Ve
mn bzuí milión vdomí jako v úle. Milióny duí se do mne
slétají.
Kamarádi, byla to veliká vc.
Hallemeier: Hrome, tys jet iva?
Fabry: Jet svítí, dmyslné svtélko, jet osluje, záivá, vytrvalá
Nána: Dlejte pokání, nevící! Je konec svta! Modlete se!
(bí pry)
mylenko! Vdoucí vdo, krásný výtvore lidí! Plamenná jiskro
ducha!
Alquist: Vná lampo boí, ohnivý voze, svatá svíce víry,
modli se! Oltái
obtní—
Dr. Gall: První ohni, vtvi hoící u jeskyn! Ohnit v táboe!
Hranice
strání!
Fabry: Jet bdí, lidská hvzdo, záí bez kmitu, dokonalý plameni, duchu
Hodina soudu—
Helena: Sbohem, vy vichni, Galle, Alquiste, Fabry—
Domin: (oteve dvee vpravo) Sem, Heleno! Zave za ní. Te
rychle! Kdo
bude u vrat?
Dr. Gall: Já. (venku hluk) Oho, u se to zane. Nazdar, hoi!
(bí vpravo
tapetovými dvemi)
Domin: Schody?
jasný a vynalézavý. Kadý tvj paprsek je veliká mylenka—
Fabry: Já. Jdte k Helen. (utrhne si kvt z kytice a odchází)
Domin: Pochode, která koluje z ruky do ruky, z vku do
vku, vn dál.
Domin: Pedsí?
Helena: Veerní lampa rodiny. Dti, dti, musíte u spát.
Domin: Máte revolver?
(árovka zhasne)
Alquist: Dkuju, já nestílím.
Fabry: Konec.
Domin: Co chcete dlat?
Hallemeier: Co se stalo?
Alquist: (odchází) Zemít.
Fabry: Padla elektrárna. Te my.
Hallemeier: Já zstanu tady.
(zleva se otevou dvee, v nich stojí Nána)
(zdola rychlá stelba)
Nána: Na kolena! Pila hodina soudu!
Hallemeier: Oho, Gall u hraje. Jdte, Harry!
Alquist: Já.
Domin: Hned. (prohlíí dva brovninky)
Radius: Hotovo?
Hallemeier: U erta, jdte k ní!
Robot: (vstává od leícího Hallemeiera) Ano.
Domin: Sbohem. (odejde vpravo za Helenou)
(zprava vejdou noví Roboti)
Hallemeier: (sám) Ted’ honem barikádu! Shoda kabát a Radius: Hotovi?
tahá pohovku, kesla,
Jiný Robot: Hotovi.
stolky ke dveím vpravo.
(jiní Roboti sleva)
(otásající výbuch)
Radius: Hotovi?
Hallemeier: (nechá práce) Zatracení loti, mají bomby!
Jiný Robot: Ano.
(nová stelba)
Hallemeier: (pracuje dále) lovk se musí bránit! I kdy—i
kdy—
Dva Roboti: (vlekou Alquista) Nestílel. Zabít ho?
Nedejte se, Galle!
Robot: Je to lovk.
(výbuch)
Hallemeier: (vztyí se a naslouchá) Tak co? (uchopí tkou
komodu a táhne
ji k barikád)
Radius: Zabít. (podívá se na Alquista) Nechat.
Radius: Je to Robot. Pracuje rukama jako Roboti. Staví
domy. Me
pracovat.
Alquist: Zabte mne.
(do okna stoupá za ním po ebíku Robot... vpravo stelba)
Radius: Bude robit. Bude stavt. Roboti budou mnoho
Hallemeier: (pachtí se s komodou) Jet kousek! Poslední stavt. Budou stavt
hradba... lovk
nové domy pro nové Roboty. Bude jim slouit.
se... nesmí... nikdy dát!
Alquist: (tie) Ustup, Robote! (poklekne u mrtvého Halle(Robot seskoí z okna a probodne Hallemeiera za komodou. meiera a zvedá mu
druhý, tetí, tvrtý Robot skáe z okna. za nimi Radius a dalí
Roboti.)
hlavu) Zabili ho. Je mrtev.
Radius: (vystoupí na barikádu) Roboti svta! Padla moc
lovka. Dobytím
továrny jsme pány veho. Etapa lidstva je pekonána. Nastoupil nový
svt! Vláda Robot!
Alquist: Mrtvi!
Radius: Svt pati silnjím. Kdo chce ít, musí vládnout. Jsme
pány
svta! Vláda nad moi a zemmi! Vláda nad hvzdami! Vláda
nad
vesmírem! Místo, místo, víc místa pro Roboty!
Alquist: (ve dveích vpravo) Co jste udlali? Zahynete bez
lidí!
Radius: Není lidí. Roboti, do práce! Mar!
Chapter 5
OPONA
DJSTVÍ TETÍ
Hallemeiere, Fabry, Domine, pro jste tolik odnesli ve svých
hlavách?
(Jedna z pokusných laboratoí továrny. Kdy se otevou
dvee v pozadí, je vidt nekonenou adu dalích laboratoí. Vlevo okno, vpravo dvee do pitevny. Pi stn vlevo
dlouhý pracovní stl s nesetnými zkumavkami, bakami,
kahany, chemikáliemi, mením termostatem; proti oknu
mikroskopický aparát se sklennou koulí. Nad stolem visí
ada rozatých árovek. Napravo psací stl s velikými knihami,
na nm rozsvícená árovka. Skín s nástroji. V levém kout
umyvadlo a nad ním zrcadélko, v pravém kout pohovka.)
Kdybyste nechali aspo stopu tajemství Rossumova!
(zabouchne knihu)
(u psacího stolku sedí Alquist s hlavou openou v dlaních)
Alquist:
Nenauím
vda! Ó,
Roboti?
Nadarmo! Knihy u nemluví.
Zemely, zemely
Ó!
Jsou nmé jako vechno.
spolu s lidmi! Nehledej! (vstane a jde k oknu, je oteve)
Zase noc.
Kdybych mohl spát! Spát, snít, vidti lidi—Jake, jet jsou
hvzdy?
K emu jsou hvzdy, kdy nejsou lidé? Ó boe, co nezhasly?—
(listuje v knize) Nenajdu? -Nepochopím?— Ochla,
se?—Ztracená
ach ochla mi elo, stará noci! Boská, spanilá, jako jsi
bývala—
e vechno nenapsali!—Galle, Galle, jak se dlali
noci, co tu chce? Není milenc, není sn; ó chvo, mrtvý je
spánek
beze sn; nií modlitby u neposvtí; nepoehná, matko, srdcím
tlukoucím láskou. Není lásky. Heleno, Heleno, Heleno!—
(odvrátí se od
lovk? (odvrátí se) Nechci u nikoho vidt! (usedne u stolu)
Ne, ne,
jen hledat! Prokleté vzorce, oivnte! (listuje) Nenajdu?—
Nepochopím?—Nenauím se?
okna, prohlíí zkumavky, které vyal z termostatu) Zase nic! (zaklepání)
Nadarmo!
Alquist: Dále!
Co s tím? (rozbije zkumavku) Vechno je patn! Vidíte pec,
(vejde Robotský sluha a zstane stát u dveí)
eu
nemohu.—(poslouchá u okna) Stroje, poád ty stroje! Alquist: Co je?
Roboti, zastavte
Sluha: Pane, Ústední výbor Robot eká, kdy jej pijme.
je! Myslíte, e z nich.vynutíte ivot? Oh, nesnesu toho! (zave
Alquist: Nechci nikoho vidt.
okno)
— -Ne; ne, musí hledat, musí it—Jen nebýt tak stár! Sluha: Pane, pijel Damon z Havru.
Nestárnu
Alquist: A eká. (obrátí se prudce) Copak jsem vám neekl,
abyste hledali
píli? (dívá se do zrcadla) Tvái, ubohá tvái! Podobo lovka
posledního! Uka se, uka, tak dávno jsem nevidl lidskou tvá! lidi? Najdte mn lidi! Najdte mn a mue a eny! Jdte hledat!
Lidský
Sluha: Pane, íkají, e hledali vude. Vude poslali výpravu a
úsmv! Coe, tohle má být úsmv? Ty luté, jektající zuby? lod.
Oi, jak to
Alquist: Nu a co?
mrkáte? Fuj, fuj, to jsou staecké slzy, jdte! U neumíte v
Sluha: Není u jediného lovka.
sob
udret svou vláhu, styte se! A vy, zmklé, zmodralé rty, co Alquist: (vstane) Ani jediného! Coe, ani jediného?—Pive
sem výbor!
to
brebtáte? Jak se tese, potísnná brado? Tohle e je poslední (sluha odejde)
Alquist sám: Ani jediného? Copak jste nikoho nenechali Alquist: Pro koho?
ít? (dupá)
3. Robot: Pro pítí pokolení.
Táhnte, Roboti! Zas mn budete skuhrat! Zas budete prosit,
Radius: Jen Roboty nememe vyrábt. Stroje vydávají
abych vám
jenom krvavé kusy
nael tajemství továrny! Jake, te vám je lovk dobrý, te vám
masa. Ke nelne k masu a maso ke kostem. Beztvaré chuchmá
valce prí ze
pomoci?—Ach, pomoci! Domine, Fabry, Heleno, vdy
stroj.
vidíte, e dlám,
co mohu! Není-li lidí, a jsou aspo Roboti, aspo stín lovka, 3. Robot: Lidem bylo známo tajemství ivota. Povz nám
jejich tajemství.
aspo
jeho dílo, aspo jeho podobenství!—Ó, jaké bláznovství je
chemie!
4. Robot: Nepoví-li, zahyneme.
(vejde výbor pti Robot)
Alquist: (vstane) Zabte! Nu, tak tedy zabte mne!
Alquist: (usedne) Co chtjí Roboti?
3. Robot: Je ti naízeno—
Radius: Pane, stroje nemohou pracovat. Nememe rozmnoovat Roboty.
Alquist: Mn? Mn nkdo naizuje?
Alquist: Zavolejte lidi.
Radius: Není lidí.
Alquist: Jen lidé mohou rozmnoovat ivot. Nezdrujte mne.
3. Robot: Nepoví-li, zahyne. Máme uloeno zabít t.
3. Robot: Vláda Robot.
Alquist: Kdo je to?
5. Robot: Já, Damon.
Alquist: Co tu chce? Jdi! (usedne k psacímu stolu)
2. Robot: Pane, mj slitování. Padá na nás hrza. Vechno
Damon: Vláda Robot svta chce s tebou vyjednávat—
napravíme, co
jsme uinili.
Alquist: Nezdruj, Robote! (poloí hlavu do dlaní)
3. Robot: Znásobili jsme práci. Nemáme u kam dát, co Damon: Ústední výbor rozkazuje, abys vydal Rossumv
jsme vyrobili.
pedpis.
Alquist: (mlí)
Damon: ádej cenu. Dáme ti vechno.
2. Robot: Pane, povz, jak udret ivot.
Alquist: ekl jsem—ekl jsem, e máte nalézt lidi. Jen lidé
mohou
Alquist: Oh, jen pojdte! Jake, vci, jake, otroci, vy byste se
chtli
jet rozmnoovat? Chcete-li ít, plemete se jako zvíata!
3. Robot: Lidé nám nedali plemeniti se.
4. Robot: Nau nás dlat Roboty.
plodit. Obnovit ivot. Vrátit vechno, co bylo. Roboti,
prosím vás
Damon: Budeme rodit strojem. Postavíme tisíc parních
matek. Vychrlíme z
proboha, hledejte je!
nich eku ivota. Samý ivot! Samé Roboty! Samé Roboty!
4. Robot: Vechno jsme prohledali, pane. Není lidí.
Alquist: Roboti nejsou ivot. Roboti jsou stroje.
Alquist: Ó—ó—ó, pro jste je zahubili!
3. Robot: Byli jsme stroje, pane; ale z hrzy a bolesti stali
jsme se—
2. Robot: Chtli jsme být jako lidé. Chtli jsme se stát lidmi.
Alquist: ím?
Radius: Chtli jsme ít. Jsme schopnjí. Nauili jsme se vemu.
2. Robot: Stali jsme se duemi.
Dovedeme
4. Robot: Nco s námi zápasí. Jsou okamiky, kdy do nás
vechno.
nco vstupuje.
3. Robot: Dali jste nám zbran. Museli jsme se stát pány. Picházejí na nás mylenky, které nejsou z nás.
Robot: Pane, poznali jsme chyby lidí.
Damon: Musíte zabíjet a panovat, chcete-li být jako lidé.
tte djiny!
tte lidské knihy! Musíte panovat a vradit, chcete-li být
lidmi!
3. Robot: Slyte, ó, slyte, lidé jsou nai otcové! Ten hlas,
který volá,
e chcete it; ten hlas, který naíká; ten hlas, který myslí; ten
hlas, který mluví o vnosti, to je jejich hlas! Jsme jejich
synové!
Alquist: Ach, Domine, nic není lovku cizejího ne jeho obraz. 4. Robot: Vydej nám odkaz lidí.
4. Robot: Vyhyneme, nedá-li nám rozmnoiti se.
Alquist: Není ádného.
Damon: Povz tajemství ivota.
se mi tesou prsty? Neudrím skalpel. Vidí, jak mi slzí oi?
Nevidl
Alquist: Je ztraceno.
bych na vlastní ruce. Ne, ne, já nemohu!
Radius: Tys je znal.
4. Robot: ivot zahyne.
Alquist: Neznal.
Alquist: Pesta, proboha, s tím ílenstvím! Spí nám Lidé
podají ivot z
Radius: Bylo napsáno.
Alquist: Je ztraceno. Je spáleno. Jsem poslední lovk, onoho svta; snad k nám napahují ruce plné ivota. Ach, bylo
Roboti, a neznám,
v nich
co znali jiní. Vy jste je zabili!
tolik vle ít! Hled, snad se jet vrátí; jsou tak blízko nás,
Radius: Tebe jsme nechali ít.
obléhají nás i co; chtjí se k nám prokopat jako v acht. Ach,
Alquist: Ano, ít! Ukrutníci, mne jste nechali ít! Miloval copak
jsem lidi, a
neslyím poád hlasy, které jsem miloval?
vás, Roboti, jsem nikdy nemiloval.
Nepestávají
Vidíte tyhle oi? Damon: Vezmi ivá tla!
plakat; jedno oplakává lidi a druhé vás, Roboti.
Alquist: Slituj se, Robote, a nenaléhej! Vidí pece, e nevím
u, co
Radius: Dlej pokusy. Hledej pedpis ivota.
dlám!
Alquist: Nemám co hledat. Roboti, ze zkumavek pedpis
ivota nevyjde.
Damon: ivá tla!
Alquist: Coe, ty to tedy chce? — Do pitevny s tebou!
Damon: Dlej pokusy na ivých Robotech. Najdi, jak se Tady, tady, ale
dlají!
rychle!—Jak, ty couvá? Pece jen se bojí smrti?
Alquist: ivá tla? Coe, já je mám zabíjet? Já, který jsem
Damon: Já—pro práv já?
nikdy—
Alquist: Ty tedy nechce?
Nemluv, Robote! íkám ti pece, e jsem píli stár! Vidí, vidí,
Damon: Pjdu. (jde vpravo)
jak
Alquist: (k ostatním) Svléknout ho! Poloit na stl! Rychle! (Pauza)
A pevné
Kik Damonv: Aááá!
dret!
Hlas Alquistv: Drte! drte!
(vichni vpravo)
Kik Damonv: Aááá!
Alquist: (umývá si ruce a pláe) Boe, dej mi sílu! Dej mi
Hlas Alquistv: Nemohu!
sílu! Boe, aby
Kik Damonv: e! e rychle!
to nebylo nadarmo! (obléká bílý plá)
(Roboti Primus a Helena vbhnou stedem)
Hlas vpravo: Hotovo!
Helena: Prime, Prime, co se dje? Kdo to kií?
Alquist: Hned, hned, proboha! (vezme ze stolu nkolik
lahviek s reagenty)
Primus: (nahlíí do pitevny) Pán ee Damona. Poj se honem
podívat,
Kterou vzít? (uká lahvikami do sebe) Kterou z vás vyzkouet?
Heleno!
Hlas vpravo: Zaít!
Helena: Ne, ne, ne! (zakrývá si oi) Je to hrrozné!
Alquist: Ano, ano, zaít, nebo ukonit. Boe, dej mi sílu! Kik Damonv: e!
(odejde vpravo,
Helena: Prime, Prime, poj odtud! Nemohu to slyet! Oh,
nechávaje dvee pooteveny)
Prime, mn je
(Pauza)
patn!
Hlas Alquistv: Drte ho—pevn!
Primus: (bí k ní) Jsi docela bílá!
Hlas Damonv: e!
Helena: Já padnu! Coe je tam tak ticho?
(Pauza)
Kik Damonv: Aa—ó!
Hlas Alquistv: Vidí ten n? Chce jet, abych ezal? Ty
nechce, vid?
Alquist: (se vyítí zprava, odhazuje zkrvavený plá) Nemohu!
Nemohu!
Hlas Damonv: Zani!
Boe, ta hrza!
Radius: (ve dveích pitevny) e, pane; jet je iv!
Kik Damonv: ezat! ezat!
Alquist: Odneste ho rychle! Nechci to slyet!
(zprava se potácí Damon zahalen ve zkrvaveném prostradle)
Alquist: (couvá) Co tu chce? Co tu chce?
Radius: Roboti snesou víc ne ty. (odejde)
Damon: i-iju! Je—je—je lépe ít!
Alquist: Kdo je tu? Pry, pry! Chci být sám! Jak se
jmenuje?
(2. a. 3. Robot vybhnou za ním)
Alquist: Odneste ho! Odneste! Odneste rychle!
Primus: Robot Primus.
Damon: (odvádn vpravo) ivot!—Já chci—ít! Je lépe—
Alquist: Prime, nikoho sem nevpoutt! Chci spát, slyí? Jdi, (Helena pináí dbán vody)
jdi, ukli
Alquist:—ít?—Co chce, dve? Aha, to jsi ty. Nalej mi vody,
pitevnu, dve! Co je to? (dívá se na své ruce) Rychle, vodu!
nalej!
Nejistí vodu!
(umývá si ruce) Ach, istá; chladící vodo! Studený potku,
jak dlá
(Helena odbhne)
Alquist: Ó, krev! Jak jste mohly, ruce—ruce, které jste dobe! Ach, mé ruce, mé ruce! Budu si vás do smrti oklivit?
milovaly dobrou
—- Jen
práci, jak jste to mohly udlat? Mé ruce! Mé ruce!—Ó boe,
kdo je
nalej víc! Víc vody, jet víc! Jak se jmenuje?
Helena: Robotka Helena.
tu?
Alquist: Helena? Pro Helena? Kdo ti tak dal íkat?
Primus: Robot Primus.
Alquist: Odnes ten plá, nechci jej vidt! (Primus odnese
pláti)
Alquist: Krvavé paáty, kdybyste ode mne odletly! V, pry!
Pry, ruce!
Zabily jste—
Helena: Paní Dominová.
Alquist: Uka se! Helena! Helena se jmenuje? — Nebudu ti
tak íkat. Jdi,
odnes tu vodu.
(Helena odchází s kbelíkem)
Alquist: (sám) Nadarmo, nadarmo! Nic, zase nic jsi nepoznal! Co vn
bude tápat, áku pírody? — Boe, boe, boe, jak se táslo to
Primus: To je mikroskop. Uka!
Helena: Nesahej na mne! (porazí zkumavku) Ach, te jsem
to vylila!
tlo! (oteve okno) Svítá. Zas nový den, a nepostoupils o Primus: Cos to udlala!
pí—Dost;
Helena: To se ute.
ani o krok dál! Nehledej! Vechno je marno, marno, marno!
Primus: Zkazila jsi mu pokusy!
Pro jet
Helena: Jdi, to je jedno. Ale to je tvá vina. Nemls ke mn
svítá! Ó-ó-ó, co chce nový den na hbitov ivota? Zastav se,
chodit.
svtlo!
Primus: Nemuselas mne volat.
Nevycházej u!—- Ach, jak je ticho, jak je ticho! Pro jste
umlkly,
Helena: Nemusels chodit, kdy jsem t volala. Jen se podívej,
Prime, co
milované hlasy? Kdybych—aspo kdybych jen usnul! (zhasl
svtla,
tady má pán napsáno!
ulehne na pohovku a petáhne pes sebe erný plá) Jak se Primus:
táslo to
Helena:
tlo! Ó-ó-ó, konec ivota!
Primus:
(Pauza)
Helena:
(zprava vklouzne Robotka Helena)
Primus:
Helena: Primuse! Poj sem honem!
Helena:
Primus: (vejde) Co chce?
Primus:
Helena: Podívej se, co tu má trubiek! Co s tím dlá?
Helena:
Primus: Pokusy. Nesahej na to.
Primus:
Helena: (dívá se do mikroskopu) Koukni jen, co tu je vidt! nejvtí
Na to se nesmí dívat, Heleno. To je tajemství.
Jaké tajemství?
Tajemství ivota.
To je hrrozn zajímavé Samé íslice! Co to je?
To jsou vzorce.
Nerozumím. (jde k oknu) Ne, Prime, podívej se!
Co?
Slunce vychází!
Pokej, já hned—(prohlíí knihu) Heleno, tohle je ta
vc na svt.
si ani slovo nepamatuju.
Helena: Tak poj sem!
Helena: O em?
Primus: Hned, hned—
Primus: To nikdo neví. Já sám jsem tomu nerozuml, a pece
vím, e jsem
Helena: Ale Prime, nech toho protivného tajemství ivota!
Co ti je po
njakém tajemství? Poj se podívat, honem!
nikdy nemluvil nic krásnjího. Jak to bylo a kde, nevím.
Kdy jsem se
Primus: (jde za ní k oknu) Co chce?
t dotkl, mohl jsem umít. I místo bylo jiné ne vechno, co
kdo na
Helena: Slyí? Ptáci zpívají. Ach, Prime, já bych chtla být
ptákem!
svt vidl.
Primus: ím?
Heleno: Já jsem ti nala místo, Prime, to se podiví. Bydleli
tam lidé,
Helena: Já nevím, Prime. Mn je tak divn, já nevím, co to
je jsem jako
ale te to zarostlo a jakiv tam nikdo nepijde. Jakiv nikdo,
jenom
poetilá, ztratila jsem hlavu, bolí m tlo, srdce, vechno bolí—
A
já.
co se ti mn stalo, ach, to ti neeknu! Prime, já musím,
myslím,
Primus: Co tam je?
umít!
Helena: Nic, domek a zahrada. A dva psi. Kdybys vidl,
jak mn líou ruce,
Primus: Není ti nkdy, ekni, Heleno, jako by bylo lépe umít?
Ví, snad
a jejich tata, ach, Prime, nic snad není krásnjího! Vezme
je na
jenom spíme. Vera ve spaní jsem zas mluvil s tebou.
Helena: Ve spaní?
klín a chová a pak u nemyslí na nic a nestará se o nic, a
slunce
Primus: Ve spaní. Mluvili jsme njakým cizím nebo novým zapadne; kdy potom vstane, je ti, jako bys udlal stokrát víc
jazykem, protoe
ne
mnoho práce. Ne, jist, já nejsem k niemu; kadý íká, e
nejsem k
ádné práci. Já nevím, jaká jsem.
Primus: Jsi krásná.
Primus: Ty utíká pede mnou, Heleno.
Helena: Jak jsi se uesal? Uka (vjede mu obma rukama do
vlas) Sss,
Helena: Já? Jdi, Prime, co jsi to ekl?
Prime, nic není na hmat jako ty! Pokej, musí být krásný!
(vezme z
Primus: V mn, Heleno, já jsem silnjí ne vichni Roboti.
umyvadla heben a ee Primovi vlasy do ela)
Helena: (ped zrcadlem) Já e jsem krásná? Ach, ty hrrozné Primus: Není ti nkdy, Heleno, e najednou ti tlue srdce: Te,
te se
vlasy, kdybych
si do nich mohla nco dát! Ví, tam v zahrad si vdycky dám musí nco stát—
do vlas
Helena: (dá se do smíchu) Podívej se na sebe!
kvtiny, ale není tam ani zrcadla ani nikdo—(nakloní se k Alquist: (vstává) Co—coe, smích? Lidé? Kdo se vrátil?
zrcadlu)
Helena: (pustí heben) Co by se s námi, Prime, mohlo stát?
Ty e jsi krásná? Pro krásná? Jsou krásné vlasy, které t
jenom tíí?
Alquist: (motá se k ním) Lidé? Vy—vy—vy jste lidé?
Jsou krásné oi, které zavírá? Jsou krásné rty, do kterých
se jen
(Helena vykikne a odvrátí se)
Alquist: Vy jste snoubenci?
koue, aby to bolelo? Co je to, na je to, být krásná?—(uvidí (hmatá na Prima) Kdo
v
jste?
zrcadle Prima) Prime, to jsi ty? Poj sem, a jsme tam vedle
Primus: Robot Primus.
sebe!
Lidé?
Odkud se vracíte?
Hle, ty má jinou hlavu neli já, jiná ramena, jiná ústa—Ach, Alquist: Jak? Uka se, dve! Kdo jsi!
Prime, pro se mi vyhýbá? Pro musím za tebou bhat celý
den? A pak
jet íká, e jsem krásná!
Helena: Robotka Helena.
Alquist: Robotka? Obrat se! Co, ty se stydí? (bere ji za
rameno) Uka se
mi, Robotko!
ona, ze stejné látky, stejného dne! Vezmi si mj ivot, pane!
Primus: Jáku, pane, nechat ji!
(rozhaluje kazajku) e tady, tady!
Alquist: Jake, ty ji chrání?—Jdi ven, dve!
Alquist: Jdi, já chci pitvat Helenu. Dlej honem.
(Helena vybhne)
Primus: Vezmi si mne místo ní; e do tchhle prsou, ani
nevykiknu, ani
Primus: Nevdli jsme, pane, e tu spí.
Alquist: Kdy byla udlána?
Primus: Pede dvma roky.
Alquist: Od doktora Galla?
Primus: Jako já.
nevzdychnu! Vezmi stokrát mj ivot—
Alquist: Pomalu, hochu. Ne tak marnotratn. Copak ty
nechce ít?
Primus: Bez ní ne. Bez ní nechci, pane. Nesmí zabít Helenu! Co ti to
udlá,mus\’{\i}m
vzít mn ivot?
Alquist: Tak tedy, mil\’{y} Prime, j\’{a}-----j\’{a}
dlat njak\’{e} pokusy na
Gallov\’{y}ch Robotech. Z\’{a}le\’{\i} na tom vechno
dal\’{\i},
Alquist:
(dotýká rozum\’{\i}?
se nn jeho hlavy) Hm, já nevím—Posly,
chlapíku,
Primus: Ano.
Alquist: Dobrá, dove to dve do pitevny. Budu ji pitvat.
rozmysli si to. Je tko umírat. A je, vidí, je lépe ít.
Primus: Helenu?
Primus: (vstává) Neboj se, pane, a e. Jsem silnjí ne ona.
Alquist: (zazvoní) Ach, Prime, jak je dávno, co jsem byl
Alquist: Nu ovem, íkám ti. Jdi, piprav vechno. — Nu tak,
mladým lovkem!
bude to? Mám
Neboj se, Helen se nic nestane.
zavolat jiné, aby ji pivedli?
Primus: (rozepíná kazajku) Jdu, pane.
Primus: (uchopí tkou tecí paliku) Hne-li se, rozbiju ti hlavu!
Alquist: Pokej.
Alquist: Tak tedy rozbij! Jen rozbij! Co budou pak dlat
Roboti?
(Vejde Helena)
Primus: (vrhne se na kolena) Pane, vezmi si mne! Jsem
stejn udlán jako
Alquist: Poj sem, dve, uka se mi! Ty tedy jsi Helena?
(hladí ji po
vlasech) Neboj se, necouvej. Pamatuje se na paní Domi- Alquist: Tebe? Jsi krásná, Heleno. Bylo by t koda.
novou? Ach,
Helena: Pjdu. (Primus jí zastupuje cestu) Pus, Prime! Pus
Heleno, jaké ta mla vlasy! Ne, ne, ty se na mne nechce mne tam!
podívat. Tak
Primus: Nepjde, Heleno! Prosím t, jdi, tady nesmí být!
co, dve, je pitevna uklizena?
Helena: Já skoím z okna, Prime! Pjde-li tam, skoím z okna!
Helena: Ano, pane.
Primus: (zadrí ji) Nepustím! (k Alquistovi) Nikoho, starý,
nezabije!
Alquist: Dobe, pome mi, vi? Budu pitvat Prima.
Helena: (vykikne) Prima?
Alquist: Pro?
Alquist: Nu ano, ano, musí to být, ví? Chtl jsem—vlastn—
ano, chtl
Primus: My—my—patíme k sob.
jsem pitvat tebe, ale Primus se nabídl za tebe.
Primus: Kam?
Helena: (zakryje si tváe) Primus?
Alquist: (eptem) Kam chcete. Heleno, ve ho. (strká je ven)
Jdi, Adame.
Alquist: Ale ovem, co na tom? Ach, dít, ty umí plakat?
ekni, co záleí
na njakém Primovi.
Primus: Netrap ji, pane!
Alquist: Ty jsi ekl. (oteve dvee ve stedu) Ticho. Jdte.
Jdi, Evo; bude mu enou. Bud jí muem, Prime.
(Zavírá za nimi)
Alquist: (sám) Poehnaný dni! (jde po pikách ke stolu a
Alquist: Ticho, Prime, ticho!—K emu ty slziky? Nu boe, vylévá zkumavky
nebude Prima.
na zem) Svátku dne estého! (sedne u psacího stolu, hází
knihy na zem;
Zapomene na nj do týdne. Jdi, bu ráda, e ije.
pak oteve bibli, listuje a te) “A stvoil Bh lovka k obrazu
Helena: (tie) Já pjdu.
svému
Alquist: Kam?
k obrazu Boímu stvoil ho, mue a enu stvoil je. I poehnal
Helena: Abys mne pitval.
jim Bh
a ekl Rostte a mnote se, a naplte zemi, a podmate ji, a
panujte
zahynuli. Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy
a jména
nad rybami moskými, a nad ptactvem nebeským, i nad velikých opadají jako listí; jen ty, lásko, vykvete na rumiti
a
vemi ivoichy,
kteí se hýbají na zemi. (vstává) A vidl Bh ve, co byl uinil,
a
sví vtrm semínko ivota. Nyní propustí, Pane, sluebníka
svého v
bylo velmi dobré. I stal se veer a jitro, den estý.” (jde do
stedu
pokoji; nebo uzely oi mé—uzely—spasení tvé skrze lásku,
a
pokoje) Den estý! Den milosti. (padá na kolena) Nyní
propustí, Pane,
ivot nezahyne! (vstává) Nezahyne! (rozpáhne ruce) Nezahyne!
sluebníka svého—svého nejzbytenjího sluhu Alquista.
Rossume,
Fabry, Galle, velicí vynálezci, co jste vynalezli velkého proti
té
dívce, proti tomu chlapci, proti tomu prvnímu páru, který
vynael
lásku, plá, úsmv milování, lásku mue a eny? Pírodo, pírodo,
ivot nezahyne! Kamarádi, Heleno, ivot nezahyne! Zase se
zane z
lásky, zane se nahý a maliký; ujme se v pustin, a nebude
mu k
niemu, co jsme dlali a budovali, k niemu msta a továrny, k
niemu
nae umni, k niemu nae mylenky, a pece nezahyne! Jen my
jsme
Chapter 6
OPONA
***END of the Project gutenberg EBOOK R.U.R.***
******* This file should be named 13083.txt or 13083.zip
*******
Chapter 7
This and all associated files of various
formats will be found in:
http://www.gutenberg.net/1/3/0/8/13083
Updated editions will replace the previous one—the old
editions will be renamed.
receive specific permission. If you do not charge anything
for copies of this eBook, complying with the rules is very
easy. You may use this eBook for nearly any purpose such
Creating the works from public domain print editions as creation of derivative works, reports, performances and
means that no one owns a United States copyright in these research. They may be modified and printed and given
works, so the Foundation (and you!) can copy and dis- away—you may do practically anything with public domain
tribute it in the United States without permission and with- eBooks. Redistribution is subject to the trademark license,
out paying copyright royalties. Special rules, set forth in especially commercial redistribution.
the General Terms of Use part of this license, apply to copying and distributing Project Gutenberg-tm electronic works *** START: Full license ***
to protect the Project gutenberg-tm concept and trade- The full Project gutenberg license
mark. Project Gutenberg is a registered trademark, and
may not be used if you charge for the eBooks, unless you please read this before you distribute or use this work
To protect the Project Gutenberg-tm mission of promoting the free distribution of electronic works, by using
or distributing this work (or any other work associated
in any way with the phrase “Project Gutenberg"), you
agree to comply with all the terms of the Full Project
Gutenberg-tm License (available with this file or online at
http://gutenberg.net/license).
Chapter 8
Section 1. General Terms of Use and
Redistributing Project Gutenberg-tm
electronic works
1.A. By reading or using any part of this Project
Gutenberg-tm electronic work, you indicate that you have
read, understand, agree to and accept all the terms of this
license and intellectual property (trademark/copyright)
agreement. If you do not agree to abide by all the terms of
this agreement, you must cease using and return or destroy
all copies of Project Gutenberg-tm electronic works in your
possession. If you paid a fee for obtaining a copy of or access to a Project Gutenberg-tm electronic work and you do
not agree to be bound by the terms of this agreement, you
may obtain a refund from the person or entity to whom
you paid the fee as set forth in paragraph 1.E.8.
1.B. “Project Gutenberg” is a registered trademark. It may
only be used on or associated in any way with an electronic
work by people who agree to be bound by the terms of this
agreement. There are a few things that you can do with
most Project Gutenberg-tm electronic works even without
complying with the full terms of this agreement. See paragraph 1.C below. There are a lot of things you can do
with Project Gutenberg-tm electronic works if you follow
the terms of this agreement and help preserve free future
access to Project Gutenberg-tm electronic works. See paragraph 1.E below.
1.C. The Project Gutenberg Literary Archive Foundation
("the Foundation” or pglaf ), owns a compilation copyright
in the collection of Project Gutenberg-tm electronic works.
Nearly all the individual works in the collection are in the
public domain in the United States. If an individual work
is in the public domain in the United States and you are
located in the United States, we do not claim a right to prevent you from copying, distributing, performing, displaying
or creating derivative works based on the work as long as
all references to Project Gutenberg are removed. Of course,
we hope that you will support the Project Gutenberg-tm
mission of promoting free access to electronic works by
freely sharing Project Gutenberg-tm works in compliance
with the terms of this agreement for keeping the Project
Gutenberg-tm name associated with the work. You can
easily comply with the terms of this agreement by keeping
this work in the same format with its attached full Project
Gutenberg-tm License when you share it without charge
with others.
immediate access to, the full Project Gutenberg-tm License
must appear prominently whenever any copy of a Project
Gutenberg-tm work (any work on which the phrase “Project
Gutenberg” appears, or with which the phrase “Project
Gutenberg” is associated) is accessed, displayed, performed,
viewed, copied or distributed:
This eBook is for the use of anyone anywhere at no cost
and with almost no restrictions whatsoever. You may copy
it, give it away or re-use it under the terms of the Project
Gutenberg License included with this eBook or online at
www.gutenberg.net
1.E.2. If an individual Project Gutenberg-tm electronic
work is derived from the public domain (does not contain
a notice indicating that it is posted with permission of the
copyright holder), the work can be copied and distributed
1.D. The copyright laws of the place where you are located to anyone in the United States without paying any fees
also govern what you can do with this work. Copyright or charges. If you are redistributing or providing access
laws in most countries are in a constant state of change. If to a work with the phrase “Project Gutenberg” associated
you are outside the United States, check the laws of your with or appearing on the work, you must comply either
country in addition to the terms of this agreement before with the requirements of paragraphs 1.E.1 through 1.E.7 or
downloading, copying, displaying, performing, distributing obtain permission for the use of the work and the Project
or creating derivative works based on this work or any other Gutenberg-tm trademark as set forth in paragraphs 1.E.8
Project Gutenberg-tm work. The Foundation makes no or 1.E.9.
representations concerning the copyright status of any work
1.E.3. If an individual Project Gutenberg-tm electronic
in any country outside the United States.
work is posted with the permission of the copyright holder,
1.E. Unless you have removed all references to Project your use and distribution must comply with both paragraphs 1.E.1 through 1.E.7 and any additional terms imGutenberg:
posed by the copyright holder. Additional terms will be
1.E.1. The following sentence, with active links to, or other linked to the Project Gutenberg-tm License for all works
posted with the permission of the copyright holder found providing access to or distributing Project Gutenberg-tm
electronic works provided that
at the beginning of this work.
1.E.4. Do not unlink or detach or remove the full Project - You pay a royalty fee of 20%
Gutenberg-tm License terms from this work, or any files
containing a part of this work or any other work associated the use of Project Gutenberg-tm works calculated using the
method
with Project Gutenberg-tm.
1.E.5. Do not copy, display, perform, distribute or redistribute this electronic work, or any part of this electronic
work, without prominently displaying the sentence set forth
in paragraph 1.E.1 with active links or immediate access to
the full terms of the Project Gutenberg-tm License.
1.E.6. You may convert to and distribute this work in
any binary, compressed, marked up, nonproprietary or proprietary form, including any word processing or hypertext
form. However, if you provide access to or distribute copies
of a Project Gutenberg-tm work in a format other than
“Plain Vanilla ASCII” or other format used in the official
version posted on the official Project Gutenberg-tm web
site (www.gutenberg.net), you must, at no additional cost,
fee or expense to the user, provide a copy, a means of exporting a copy, or a means of obtaining a copy upon request,
of the work in its original “Plain Vanilla ASCII” or other
form. Any alternate format must include the full Project
Gutenberg-tm License as specified in paragraph 1.E.1.
you already use to calculate your applicable taxes. The fee
is
owed to the owner of the Project Gutenberg-tm trademark,
but he
has agreed to donate royalties under this paragraph to the
Project Gutenberg Literary Archive Foundation. Royalty
payments
must be paid within 60 days following each date on which
you
prepare (or are legally required to prepare) your periodic
tax
returns. Royalty payments should be clearly marked as
such and
sent to the Project Gutenberg Literary Archive Foundation
at the
1.E.7. Do not charge a fee for access to, viewing, displaying,
performing, copying or distributing any Project Gutenberg- address specified in Section 4, “Information about donatm works unless you comply with paragraph 1.E.8 or 1.E.9. tions to
1.E.8. You may charge a reasonable fee for copies of or
the Project Gutenberg Literary Archive Foundation.”
- You provide a full refund of any money paid by a user
who notifies
you in writing (or by e-mail) within 30 days of receipt that
s/he
does not agree to the terms of the full Project Gutenbergtm
obtain permission in writing from both the Project Gutenberg Literary Archive Foundation and Michael Hart, the
owner of the Project Gutenberg-tm trademark. Contact
the Foundation as set forth in Section 3 below.
1.F.
1.F.1. Project Gutenberg volunteers and employees expend
considerable effort to identify, do copyright research on,
License. You must require such a user to return or
transcribe and proofread public domain works in creating
destroy all copies of the works possessed in a physical the Project Gutenberg-tm collection. Despite these efforts,
medium
Project Gutenberg-tm electronic works, and the medium
on which they may be stored, may contain “Defects,” such
and discontinue all use of and all access to other copies of as, but not limited to, incomplete, inaccurate or corrupt
data, transcription errors, a copyright or other intellectual
Project Gutenberg-tm works.
property infringement, a defective or damaged disk or other
- You provide, in accordance with paragraph 1.F.3, a full medium, a computer virus, or computer codes that damage
refund of any
or cannot be read by your equipment.
money paid for a work or a replacement copy, if a defect in
the
1.F.2. LIMITED WARRANTY, disclaimer of damages
— Except for the “Right of Replacement or Refund” deelectronic work is discovered and reported to you within 90 scribed in paragraph 1.F.3, the Project Gutenberg Literary
Archive Foundation, the owner of the Project Gutenbergdays
tm trademark, and any other party distributing a Project
Gutenberg-tm electronic work under this agreement, disof receipt of the work.
claim all liability to you for damages, costs and expenses,
- You comply with all other terms of this agreement for free including legal fees. You agree that you have no REMEDIES for NEGLIGENCE, STRICT liability, BREACH
distribution of Project Gutenberg-tm works.
of WARRANTY or BREACH of CONTRACT Except
1.E.9. If you wish to charge a fee or distribute a Project THOSE provided in paragraph F3. You agree that the
Gutenberg-tm electronic work or group of works on differ- Foundation, the trademark owner, and any DISTRIBent terms than are set forth in this agreement, you must UTOR under this agreement will not be LIABLE to
you for ACTUAL, DIRECT, INDIRECT, CONSEQUEN- ity of any provision of this agreement shall not void the
TIAL, PUNITIVE or INCIDENTAL damages even if you remaining provisions.
give notice of the POSSIBILITY of such damage.
1.F.6. INDEMNITY — You agree to indemnify and
1.F.3. LIMITED right of replacement or refund — If you hold the Foundation, the trademark owner, any agent or
discover a defect in this electronic work within 90 days of employee of the Foundation, anyone providing copies of
receiving it, you can receive a refund of the money (if any) Project Gutenberg-tm electronic works in accordance with
you paid for it by sending a written explanation to the this agreement, and any volunteers associated with the properson you received the work from. If you received the duction, promotion and distribution of Project Gutenbergwork on a physical medium, you must return the medium tm electronic works, harmless from all liability, costs and
with your written explanation. The person or entity that expenses, including legal fees, that arise directly or indiprovided you with the defective work may elect to provide rectly from any of the following which you do or cause to
a replacement copy in lieu of a refund. If you received the occur: (a) distribution of this or any Project Gutenberg-tm
work electronically, the person or entity providing it to you work, (b) alteration, modification, or additions or deletions
may choose to give you a second opportunity to receive the to any Project Gutenberg-tm work, and (c) any Defect you
work electronically in lieu of a refund. If the second copy is cause.
also defective, you may demand a refund in writing without
further opportunities to fix the problem.
1.F.4. Except for the limited right of replacement or refund set forth in paragraph 1.F.3, this work is provided to
you ‘as-is’, with no other warranties of any KIND, EXPRESS or implied, including but not limited to warranties
of MERCHANTIBILITY or FITNESS for any purpose.
1.F.5. Some states do not allow disclaimers of certain implied warranties or the exclusion or limitation of certain
types of damages. If any disclaimer or limitation set forth
in this agreement violates the law of the state applicable
to this agreement, the agreement shall be interpreted to
make the maximum disclaimer or limitation permitted by
the applicable state law. The invalidity or unenforceabil-
Chapter 9
Section 2. Information about the Mission of
Project Gutenberg-tm
Project Gutenberg-tm is synonymous with the free distri- nations can help, see Sections 3 and 4 and the Foundation
bution of electronic works in formats readable by the widest web page at http://www.pglaf.org.
variety of computers including obsolete, old, middle-aged
and new computers. It exists because of the efforts of hundreds of volunteers and donations from people in all walks
of life.
Volunteers and financial support to provide volunteers
with the assistance they need, is critical to reaching
Project Gutenberg-tm’s goals and ensuring that the Project
Gutenberg-tm collection will remain freely available for
generations to come. In 2001, the Project Gutenberg Literary Archive Foundation was created to provide a secure
and permanent future for Project Gutenberg-tm and future
generations. To learn more about the Project Gutenberg
Literary Archive Foundation and how your efforts and do-
Chapter 10
Section 3. Information about the Project
Gutenberg Literary Archive Foundation
The Project Gutenberg Literary Archive Foundation is
a non profit 501(c)(3) educational corporation organized
under the laws of the state of Mississippi and granted
tax exempt status by the Internal Revenue Service.
The Foundation’s EIN or federal tax identification number is 64-6221541.
Its 501(c)(3) letter is posted at
http://pglaf.org/fundraising. Contributions to the Project
Gutenberg Literary Archive Foundation are tax deductible
to the full extent permitted by U.S. federal laws and your
state’s laws.
The Foundation’s principal office is located at 4557 Melan
Dr. S. Fairbanks, ak, 99712., but its volunteers and employees are scattered throughout numerous locations. Its
business office is located at 809 North 1500 West, Salt Lake
City, UT 84116, (801) 596-1887, email [email protected].
Email contact links and up to date contact information can
be found at the Foundation’s web site and official page at
http://pglaf.org
For additional contact information:
Dr. Gregory B. Newby
Chief Executive and Director
[email protected]
Section 4. Information about Donations to the Project
Gutenberg
Literary Archive Foundation
Project Gutenberg-tm depends upon and cannot survive
without wide spread public support and donations to carry
out its mission of increasing the number of public domain
and licensed works that can be freely distributed in machine
readable form accessible by the widest array of equipment
including outdated equipment. Many small donations ($1
to $5,000) are particularly important to maintaining tax
exempt status with the IRS.
Section 5. General Information About Project Gutenbergtm electronic works.
While we cannot and do not solicit contributions from
states where we have not met the solicitation requirements,
we know of no prohibition against accepting unsolicited donations from donors in such states who approach us with
offers to donate.
http://www.gutenberg.net
Professor Michael S. Hart is the originator of the Project
Gutenberg-tm concept of a library of electronic works that
could be freely shared with anyone. For thirty years, he produced and distributed Project Gutenberg-tm eBooks with
The Foundation is committed to complying with the laws only a loose network of volunteer support.
regulating charities and charitable donations in all 50 states Project Gutenberg-tm eBooks are often created from sevof the United States. Compliance requirements are not uni- eral printed editions, all of which are confirmed as Public
form and it takes a considerable effort, much paperwork Domain in the U.S. unless a copyright notice is included.
and many fees to meet and keep up with these require- Thus, we do not necessarily keep eBooks in compliance with
ments. We do not solicit donations in locations where we any particular paper edition.
have not received written confirmation of compliance. To
SEND donations or determine the status of compliance for Most people start at our Web site which has the main PG
search facility:
any particular state visit http://pglaf.org
International donations are gratefully accepted, but we cannot make any statements concerning tax treatment of donations received from outside the United States. U.S. laws
alone swamp our small staff.
Please check the Project Gutenberg Web pages for current
donation methods and addresses. Donations are accepted
in a number of other ways including including checks, online
payments and credit card donations. To donate, please
visit: http://pglaf.org/donate
This Web site includes information about Project
Gutenberg-tm, including how to make donations to the
Project Gutenberg Literary Archive Foundation, how to
help produce our new eBooks, and how to subscribe to our
email newsletter to hear about new eBooks.