Untitled - Železniční historie

ING. VLADIMíR LONDIN
100 LET
MORAVSKÉ
ZÁPADNí DRÁHY
las; nll41111r Loa41a
100 LIT .OUTS" zlPAD.t DR1BT
ObAlka a gratlokA 6.prava Ins~ Vladlm1.r Lond1n
Vydala: . eSD Sttedn1 driha
- 181.zn115n1 etanlce Pronijov hlavni nAdrali
Vytiakla: eSD SprAv a St1"edni drby v Olomouoi
9,48 AA, 10,62 VA
76 etran, 75 obrAzkd, s toho 4) v pf110ze
lIiklad 2; 000 vtt1ak6
Olo.ouo 1989
SohvAl.no OliV v Proet'jov' t odbore. kultury
pod a;~.
o 370905089
ZÁVĚR
Uplynulo již 100 let od zahájeni provozu na tratich Moravské západní
dr&hy. PH čteni historie dráhy Jste se IOOhll přesvědčit, že její stavba
al1 provoz nebyly madnou záležitosti. Pree Její koleje se přehnaly časy
boutlivé 1 poklidné. I když se 8 ni plánovalo pr'O výstavbu dálkové železnlčni magistrály, nakonec zůstala dráhou mistní.
Při vSrznalIl1ých výročích n~ich drah si wědOOlujeme jejich význam a zároveň oceňujeme pr.ici těch , kteři pUl kroniky a pamětní knihy. Jejich zásluhou mohou být seznámeni naši sou3asnici s vývojem a životem na železnici, v
moha případech 1 v jejím okoli, které do mačné rohy svou existenci ovlivňovala a naopak: Proto bych chtěl poděkovat všem, kteří nějak~m zpdsobem
přispěli ke zdárnému vzniku této publikace. Jsou to nličelnici . jednotlivých
sta"de, kteH poskytli ke zpracováni pamětní knihy stanic, nebo z nich
t.děla1i podstatné výtahy, a ruzni pamětnici, ktefi svými vzpomSnkami pomohli publikaci zpestfit. Jmenovitě bych chtěl poděkova;l; náčelnikovi stanice
Prostějov hlavni nádraži panu Josefu Strmiskov i,
iniciátoru a hlavnirnu
koordinátorovi pí1.prav oslav výroči !,TZD, dále pámim Ing~ Z . Pavlišovi, Ing.
Z~ Bauerovi CSc, Ing; M. Konupčikovi a P . Blatnému, ktefi významnou měrou
přispěli ke vzniku této publikace.
Ke své práci Jsem také použil materiály archivu správy Středni dráhy v
Olomouci, archivu Drahstavu Olomouc v Prostějově a Traťové distance Prostě­
A.. I . OItur. tJ_tlba.bDen
IPrtseb
"·ullltlh. (ID.I
lOY.
a.lr. dOlr k . k ii.lnr :iLl&:I.\,II)
lIg. Trlebltz- ProllnllJ: und luriiDk.
17,aU!1 .IU_ll_IU I.. . 1
A'''''', 171..
:a .. ~,;!::
náaled.uJlol traťm1etrove~ okreky: TO Proetějov m.n., TO Chomice, TO
Moravekt Tfebová a TO Boekov1ce. Prvni tH spadaly pod TD Proetějov,
poeled.ně jmenovflllÝ pod TO Brno-eever: Pfi reorgan1eaci v roce 1963 připadl
i TO Boskovioe pod TO Proetějov. Vzhledem k tonu, fe stav traťových dělnikd
neustále klesal, .taly 8e TO Pl'Oatějov m.n. a později i TO Boskovice zcela
ne80běatač~.
Prvn! z nich byl zruJen v roce 1971 a začleněn do TO
Prostljov hl.n., dru~ - TO Boskovice - byl v roce 1979 začleněn do tzv.
Sdruženého TO Chornice, který byl z popudu FMD vytvofen experlmentlUně jako
v6bec prvnl toho druhu v aiti esO. Po ukončeni experimentu se dostaly
výrobli jednotky do dnetro podoby, t.j. sro Chorn1ce, který obhospodafuje
tratě v rozeMu bývalých TO Boskovice, Moravská Tfebová a Chorn1ce, a sro
ProstějoV', který udr!uje trať Pro.Ujov - Tfebovice a! do km 29,4, tedy
věetně stanice Dzbel. Za dobu ex18tence TD byly provedeny obnovy koleji 1
výhTbek téměf v oelém jmenovan.lim obvodu - poeledm oblova celé trati
Sc:alice - Chorn1oe vl!e"tně etanil5nich koleji v rooe 1SS4 !elezn1llmm
vojekem~
Pfesto vlak pro obvod zdstávA nedále ohmoak:teri8tiolQ1n velkě
Dl\o!atvi pfejezdd a velký po/5et výhTbek tvm"u A, to jest takových, kterě
jsou j1l několi let vyfoazeny z výroby a jejich! pl'ovozusohopnost vyl51uJe z
nal1 strany- max1mAlni h08podAmo8t 8 lca.!dou vyzl8kanou 8Oučbtkou~
ÚVOD
KMra!1, koleje, vlak ••• Keni anad n1lato z Ma, komu by tyto pojmy byly
oizl. Jen 8i vzpomeňte na to, jak: jame v útllim dRatvi evlral1 mam1n/5inu
roJcu ve chvlli, kdy se k nbtup1lti blUll nU vlak: D\I'llcl kola obludného
stroje pfehlullla i rodi/5ov8lcou výzvu: "Nechocf tak: bl1uo ••• 1" A jeltě ve
vagÓni se v dit8k6 hlavě opakovala 80ěna e dominujlcl lokomtivou, s~1c1
párou, pohybujlc1mi ae plstnicem1, kHf.áky a ojnicemij a t.akl! strojvedouc1,
nezú/5astněni pfrrehlUejioi davy na peróně~ Tenkrát lokomtlva bu:lUa v du5i
m16ho člov1čka nejspi5' Btraoh. Později, al j8me 8e dozvMěli, co dokáže
vaH01 voda, 00 dokále pára, vedMA 011evědomě do pamlho stro je, zlekali
jsme respekt k perm lokomotivě. A jaltě později, to u! v doepělán věku,
kd)'l 31!11le drlel1 za ruku 8-vl! ratolesti, j8me začali poCiťovat !Jetu k ti!!imto
strojdm. Jenamle to nebyla ani tak: úcta k tunám železa, jakó apU k tom,
00 tmto výtvor teohniky dokUe. To ul jane ai uvědomili, jak bylo kdy8i
t5!k6 pfinutit tak protichMnlt livly - oheň a vodu - k tomu, aby byly
ul it eěnlt • Cheň a voda, lelezo a tára - to vlechno spol u - a pf-ece to tmgovalo, a jakl
Za 150 let své existence byla Pm"ni lokomotiva pfoivedena těměf k dokonalosti. Za tu dobu byly uplatniny na leleznioi stovky vynAlezd a zlep50vaoloh nlmitd. Proto je potfeba za kaldjm mokonalen1m v1dět práoi, \ID a
fortel l1dsktch rukou~ PrAoe jednotlivoe byla vynaloleaa proto, aby ulehči­
la pmci atovk&D, ba i U8io11m dallich lidi. Je to Jeden z pr1noip~ technického pokroku~ Proto i perm lokomotiva, jako sy:aiIol železnioe, msela
ustoupit technioe nověj5!. Nezmizela v5ak úplně. Diky lá80e k oboru, ke své
!elemll56.fek6 pt"&.oi, mdleme 1 dnes být 8vldky vzpomnkově j1zdy vlaku ta!eMho perni lokomotivou: Takového, jakým lezdUi naU otoově a dědové. Myal1me 8i, !e je potřebné znit, jak: to bylo dHve. ZnA.t, jak se dfive jezdilo i praoovalo. Potřebné pro nde děti i vnou!Sata. Neboť jen to, 00 ;Je
prospě5ně vilem, je 8kute/5ně a opravdu dolr61
pAEO ZAHÁJENIM PROVOZU
... to Prootl~.,. a.alo na lal_mi!n1 pl'1po~ .. 1 ~1I od YIIl1ku O.k; vj-hrlllDii pr1v1I.!IOvo'" S..,orni dráh7 ol.oah rerdln. .d&. Jldna z Yar1 . . t 1"'0~.kt"" . .~h tra" .ua totU v6st • V14n1 přeo Brno, Vylit"",
ProoUlov,
01011>110 • Lipn1k nad Bel!vou na Ootr.u • do Krakov. ; SpolelSlIOet YIak svolila otav.bni pod&tatnl výbodnlll1 a ledllOduU1 trasu IDraqktlll1 6valy do
IIoravlk6 br6.ny; Tak l14etal Prootllov bn hlnmi!n1ho opol .. 1 na flllu dalUoh ~It;
)1; ledna 185) yY1IVala 01 ..... 01<. Obohodni a I1vnoot . . . . kollDra mhtekou
radu v Prootl~.,.1 ke opoluprb.o1 pl'i ot_bI hl ..nio. , ktar!>. by lpolila obl
dna I Brnell~ Obeon1 vtbor v Pro.tl~ovl v aele .., starostou X. Cce::rntm
eoli1la.il a ve .ohb1 5. -6.n0ra ee UlMal. pcdat na
lni. petioi , 16.dall01 zl'1zeni oentrUni lal ..... dráh7 • po"qtnut1 ponlln1oh ""ruk pro l.l1
ot .. bu ; Drb.ha IIUa vkt lldn1m .1IIIi.. m s Brna ke ZnO~Dl a d~ _Ir." přel
Pro.tlJov a Olomouo do Stemberka. Na vhodn6m metl _at Bm . . a 010lll)uo1
milla IIlt odbočku do Přar.,."; V dubnu 185) oe touto poti01 ....btval . . .Iet
... Im; J.ho kOlll1n1kai5ni odbor ooonil úspllnt provce na Ol ....uoko - prlllok6
drbe, .tejn.I jako na drue II Brna do če •• Tfebov6, a s6.rov-lrl uznal potfebu dal 11 oh Iolesnii!nloh trlll:1 a cIoporullll budov6n1 nov~h Iolo.,io, ... <i
nill1! byly i trati Bmo - Olomouo - rtternberk a Brno - Pferov ~
Prvni_ krok_ k rea1111&Oi byla poobAzka v lI1ateoh Pl"O~.ktcwa'l6 dréhy~
J.jI úěastn101 kmet.ovali nevhodn6 .loleni p-6dy v okoli Prostijova a
doporučovali v6.t trse mimo 116sto; Toto ot .. ov1ako v/slně ohrolovalo ""lmY
boopodllf'ok~h krdld, kteri v červlnoi 1864 daly podnlt k podb.n1 nov6 petio.
aniDll~ V patioi lalcwaly na opomjeni mleta, tehdy na Morav' druMho n.lprfDyoloY6ll1ho, a Udaly, .by trat' byla prolektovb.na pl'.1 ProotlJov~
A,rg'ID81taoe ohlednl rmtabllnosti d~ byla ~ednosnaan6.: II mi.ta
pl'1cház1 na trh 500;000 q OOU1 v oonl 2 mU. zl.t~h, v)'l'/t.b1 .. zd. 60.000
II lihu v c81ě 600~ 000 sl. a 1 mil ~ kusň barchetu o vúe ~ .000 q v oenl 5
mU. zL Paltovn! ú.fad .il r06n1 otra;!; 4 mU. sl. Navrhovaly vytraBOvat
!el..... ioi ... 01 vtllnou K.... cI1. a Přllllnou. Terim1 pl'ok/sllqo neměly brb.n1t
epojen1 Prostljova •• wltem. Llila le ti. lálld.tka prootll.ovstelň .li-u
Brno - V)'Ikov - KoJ.tin - "'.. ov, ktefI ee dCIIIÚ.Yali, Ce pfeohcd II ťtdol1
H..... 81 vyl6dA ráklad.n6 poseDlI prioe a stavby ~
Ddvody uvlld&!6 v petioi byly USMnT ca doot.toěně plldnb. a _.ok. koml_
doporuiSlla projektovat drihu Bmo - Olomouc pfes Pl"Oet'Jcw: Toto vIthtrtvi
vlak neb)rlo definit1vní a t a mUle! obeonI vtbor r~ 1866 pollat novou paticL
Dali! pH..,_y b .tavbl cdd&111y vil.elln6 pl'ipro8llY a pl"wsko-rakouek6.
v6lka; Toprv. po n1 deputace • mht vyulUy pl'1t...,.oti 01aaře FrantU'"
Jo_fa I. v Brnl a l&:laly lIl"?",hlenl st.eb lel_nio proo mdrnlni b1dy ob,....
--kt
__ "1111
vatelstva~
V lednu 1867 konloroi-.. trati Bmo - §ternberk d.omolUlo pf1pravy a
podalo l&:lost o \IlllenI trtavebni kmoe ... Ta byla vyd6.na 11. bfellrla 1867 na
dobu 99 let: ObeahO'lal.a vlak: falu poda1nek - napf~ v)'IDecovala vtli t8l"1tA,
urě1la lhdtu 6 t~ pro .oh.~..,1 st""by • ) rokd pro ~.l1 dokc:n6eni. Tato
MOIemo .. 'pochlubit 1 t1ll, 10 'IIn od roku 1985 prvou traeovou dl.tSlol
v 111 ti ~SD, letor!>. pl'ebl.llovala vn1tfn1 or_iaaoi v~obnioh lednotek vytvořenim bv; Idrul..,~h trat'mlotrovlkých okrokd lakolto vyll1 or8Miaol!n1
tOrIIIY navazuj1o! na pokrok v obluti meohan1zaoe. Zfolzenbn tlohto roSilAhleJlici1 obvod6 vtr'ol:l11oh jednotek lIoustfedlnlm Hunl. _ohenlaaoe, lIúob
a Mhrsdnloh dUd dosahujeme znaan~h úspor jak praoewmoh 811, tak 1 almln18trat1vnlch prao!, pohCl'l~ch hDX)t, energii v"ho druhu věetni etektlvněJ­
Ilho vyulUtl tomu praoovnl doby. materUlu a mechan1_ ~ Z pdvodnlho počtu
14 vtt"obnlch jednotek jilme se dnea dOlltali na polovlěnl stav I Jcter~ Je pln a
V)"hovujloi, Jednotky j BOU znovu eoběst8Čné lL plni I1vota8QhoP1é ~
Za zm1nku atoJ! 1 ělmoet nall vSrrobnl Jednotky, dnee ZVOlili IfI~echan1zač­
n1 etfed1ako", khrl. vm1kla z dMvljil10h dilen TD ~ Rozsah Jeho dnelni
ělnnoatl II dMvě ji Je nearovnatelný~ Kavle jeitě ve prospěch jednotek SI)
provádlme v ndem US gener"-lnl opravy motorových utabovllk\l prdC'O., a to j i !
po nlkol1k rok:ň bez JedlM reklamace. Tak6 kropte! souprav a na huben! pIe~ele, kter& 3e v ndem stavu, obsluhuje 31! po nlkol1k let zhruba polovinu
trsU středn1 drb.hy; Nelhodnotněll1 výsledok má vlol< práce nalich dvou
n1velalSnich podb!3eěek, které v r~ 1~5 upravily vtlkovou polohu tl!měf na
čtvrtině trati ndeho obvodu a to bez pferuhn1 provozu vlakň, t 3 ~ ve vlakových přeotávkb.oh; J. to nell.plli výsledek u cel!> sn;
z v9te uvedeněho ' 3e zfe,1m6, le za dobu své existence vykonala TD kus
dobré a vhm proapHn& práce, v ni! hodlá pokral!ova;!; i nadAle~ Pfedpokládáme, !e i tzv ~ generaěn1 pl"obl&m, kdy jedna !elezničáféká. generace konči a
drdlá zač1nb., .. nb.m pod&:'1 úspěl!ně zvl!>.dnout;
Zpl"lIva o historii TD by vlak nebyla CtplM, kd)'by nemělo btt vzpomenuto
čimosti,
Jil se tato Jednotka stala praktioky ne3m.iJil v součam&D
reBOrtu dopl"8IIY~ Je to vtr'oba vidl! na IUrk. Jak kUto pOZ01"\hodnb
zvlUtnooti dollo? KdyII v Iod.... týoh letech byla • n.lrdměll1oh pl'1č1n
zaot ....... a výrobo tohoto 1"'0 fldrlbu traU "tb.lo ~elU ddlelit6ho pracovn1ho
nlhd!, 1110 se 3eltl nlkol1k rokd ce "eob~ Jil v sedmes!tS'ch letech vlak
zaěal btt nedostatek vidU st'le vice poci-tovM.,
takle PND bylo nuceno
81tuaci feUt dovozem za n-.al6 valutov6 protrtfedky~ VidU vlak bylo potfelB stále vice, dcwos nedostačoval a tak si nikol1k nadlenc'O. z řad TD feklo,
10 pro potřebu nelioh trseov~h dUn1kd by n . .llo l&t probU ..... Uoh 50 60 vidl1 roěnl vyrobit u ni.. ZrcdU 8e zleplovac! n!vrb, ktert na Dnp
techniky v
a Tfoebov6 roku 1982 neulel pozornosti ministra doproavy Ing~
Vledm1ra Blol ... ; A (,kol pro nali TD byl na .. itl: ..hA,11t v~obu vidU na
It&k dle naleho Zlf
celt resart. Zp;-vu dOllova a do p!_Sle ''na 1colenl"
za provozu v d~ch - posdlJ1 ve zadaptcw ..... praoov11ti po btyaUIIIl Cttulku
a kovi.ml 1'0 Prostl~cw m1atni nádra!!. Nejprve aút.anl ye spolupráci 8
Zel.""nu.. i Prostljov, od roku 1966 lil ...1. _ _ .tni v)'l'~blli čtyři
pracovnioi okolo 1000 ke -VidU 1Ik1ěně; W111 odblratlldm ll ... lU dodali
na 60~OOO ks vidU a pf1pr8lluj . .e i pr'vnI doMyku do zmran1ě! - do NDR. A
tak ee tedy vidle na Itlrk vyroben6 u TO Prostljcw saiS1naJi prosazovat i
mimo Ct_mi republ1Jq, 001 sloutI tra-tovi.lc6m 3ed1nl ke otl a do tr&nu j116nu~
Zllvlrem Jalt,· nloo k oblasti rD, kter6 ee ttk' tato publikace, to Jeri
ke tratím Pro.t'Jov - Tfebovtoe' v &chách a Cltornloe - Vellt6 Opatov10. ~ Od
vzniku Tra&vtch d1stanci v 1"008 1952 ee nac~zely v pfedltltn6m ~JOI'Dl
e••
..,0
_ . , 1 byla pro opolo&1on ... pfljcol. . ; Dotllll.thn1 mllOool poato .1oal'
Z HISTORIE TRAŤOVÉ DISTANCE PROST~JOV
Ing; M;
Konupčlk, nt.čelnlk
TD Pro.Ujov
Obdob1 okup80e rozvrátilo práCi !eleznlce nizkou ťdrlbou cel~ technlclre
z6.kledny, Jejlm nadmlrr$D vyu!1vfm1m a vMeňným1 událostmt., zejména přecho­
dem fronty přes nUe územ1~ Dl~d po pfoeohodu tronty vyv1llull zambtnancl
veliké úslli. aby obnovi11 !eleznlBni dopravu na ceUm územ republiky
a tll! lIDo!n111 opětn6 rozvijenl hospodA,Psk:6ho Uvota ~ Pru:iký rozvoj nllrodnlho hoepodáfatvl vyf.adoval pak: sttub stupoovAn1 výkood a kapacity :lelezn1čni dopraV}';
Po osvobozeni bylo navtláno v tra&vltm hospodáf'S'tvl na dl-bějli organizaci, kdy JK'A.oe stl!ll'sbnl udrlovaoi vykonávaly tr8'tově staveb! správy ~ V r~
1949 byly vytvořeny větH celky ''toohnlok6 apriv)'" • pod1'1 .. ~ v~obnim1
jednotkami: Provlrděly pr&oe nejen 1.Iirlovo!lCl, ale i o1:rtovy a investice:
eimost investiěn1 je vlak odvracela od BtHejn1ch úkol'l1 udr~ovacich, které
byly často podoeňovtmy ~
Obrat nastal v roce 1952, kdy se novou organisaoi oddělila sltmba. udrlovaci od eltmby lmestlěnL Bylo vytvofoeno lelemičn1 traťové hospodáfetvi s
jasně vymezeným 6kolem: u:irtovst trati a vlechna stavemi zaf1zeni ve stavu
zajUfujiclm za vlach okolnosti bezpečný a plynulý provoz~ . Byly zf1zeny
nové hospodáfakě jednotky ''traťové distancell • Náplni těchto jednotek se
stala úlrtba trati, budov, most\1 a ostatnich staveb leleznlčn1ho spodku a
esn
svrlku:
}.fezi nově zHzen,ými v~onnými jednotkanl - trať'ovSrmi dlstmcemi ' - byla v
roce 1952 i trst'ová d1sta'loe ProBtějov. Do jeji péče bylo BVěřeno okolo 270
km JedDokolej~ch trati, na 90 km koleji otlll11čl11ch, okolo 450 -thybek,
přes 350 pfejezdd,
přes 200 most\1, pfea 500 propustll a okolo 60 vleček ~
~hem doby trváni doUo k několika změMm obvodd TD , z nich! S8 naJl distmce nejvice dotkly reorgan1aace v letech 1959 a 1963, při nich! prakticky polov1na pO:vodniho obvodu byla pfed&na a stejně velká ěé.at byla ziskána
pl'ev&!ně z oblasti Brno, Vylkov, Kojetin a Kroměfii: POBledni vněj§i reol'gan1saol bylo v roce 1976 pfedlmi .qrol:ni jednotky "Budovntho okrsku" pod
nově v)"tvofenou výkormou jednotku Drahstav Bfeclav, ěiml vlastně pflelHa i
dosavtdni pltče o pozemni stavby lSn cd nás ke speo1al1aov8l'lě jednotce~
'I'D plni po!a:lavky ročnlch plánd ve8měs beze zbytku a v oblasti Stfedni
drAhy je jU znám pfedevAim rovoomllrno8tl pln&1i úk:old v prdběhu roku~
~_ nemalou zásluhu na tbm, le se od r~ 1952 téměř na vAech tratich naieho
obvodu zvýlila 1'7ohlost j1zdy vlakO., že 8e zvý§ll povolený rmpravový tlak
rovně! na větlině trati a le i v kultuře ce8továni jlll1e 8V~ zpdBObem
ponnhl.1 zvStl1t úroveň ~ např; zf1zOVMim pevnStch ná.stuplltnioh hran ve
etanic100 a zaatávkAch~ Provfl.dim kvalUni opravy povrcM. vozewek na lelezn1lSnich pfejezdeoh, pfestavěli jllDe :fad.u pwodn1oh m08tnlch objektd, z
!elemi/5nioh pfejezdd jsm jil UmM' zoela odstrm1l1 mvory nahrar.enim
avěteintm zabezpečen1m t zkvalitňujeme 1 stav vleěek v nalem obvodě - prodlulujo ... l1votnoot pou!1t1m betono-tob pra!cd;
,
"7dal 6; kfttna 1867 _0I'III. d3M .10&1'0 hr4S1l..i1o, kt ......la .po......
_01: ... 01:.." obobodu a o_m' po,,"Ul, aby t . .l1 ... ola a ..... "1""_*0.1.........end clr6ba·~
Spolo&lon 1Iu>od _ j l l a ota>'bu; Srs,. .. _alo, 10 p1'odp'*l6i1ont
. .lůod 14 1111. olattob nobzo pro ...pfodrl_ ota...bD1 Jd'*6IlIJ' dodrl.,
(nlYti ooouv,. p6dj0) a ..tl1 .. aa 21> 1111. olctob; 'l')'to DOV' ""'ajo ..
ipOločDOot mallla onil1t ta, . . t ... t:sooY&la o Sodlbelti p1'ao do CeobiIY* a Yrb"t*, 1
010&1' oUbll, 10 Proet'jOY budo blavn1 ot .. l01. Po61tola o t1a, 10 ul po clvou lotooh poot .. 1 pf1pojku • Sodlbelti do
Pron'jova jako "slopou odbočku". ProltljoYlt1 pl'OotllodDlot..1a ota1'Oot,.
narlAn& 1I..6I<a _jl11 00 opoločDOot1 oIt_1U aGY" j . - 1 . SpolodDon
vlok bJ'la oobotlla _ l t traou olů1kou pllol PrOlUjov jaa _ 6hrodu ... ltloatob n_obl11 ah a6l<lodd;
Slt,...1 pl'OjodDol 28; w.ora 1868 obooni .. fIoor a 11& ot ... oot6v podDlt
nab14l opoločllOotl 20;000 &1; na _up.,1 po_*d a navrbl pootav1t vl ....
otna . .lůod. p1'1joodovou oUlII.ol k nAdrali. 9poločDOot S... OI'III. dr6hF
pf1jola; I ..pl1koo1a vlok otU .... byl m ... o: opolo&loot VJ'Pl"ojoktova1& nMrdl ... proRor6ah aneln1 Tnw.lok6 ul1oe~ Obeoni yj'bar neaouhluU a
prOlodU jéo ot..,bu n"'l'Otl a",,6 ooot. o .. ota; Aby nodoob6..10 k dolllll
nedoroSWllllílm _ 1 oboi a dr6.bou, b71a _,..fena pia'" ddloda tohoto
on&111
lal,. ....
e
"vrb
"s...em1 dr6ba n1aol\o Pol'41nIaIa dla .... _ _ 00 dno 6; _
1867 ku
_ _1 pIIoo Y)'IknY a Prootlj"" k 01_1 a l!tembolb konola otuIi11 ter6nu
c..="fa poblU Prootljoya tok, I. trat IIIIla v60t o Bodlboltl p1'1moi!al\o k
I _ o n i 0 _ soot1lp1tolotva Prootlj.... .. _ooujo s...em1 driba na
o6klodl _omlbo_oloni IIdotocIrIltolok6bo ( .. aotoupon1l11D1otftotva obobodu)
• 18; _
1868, 10 ~ trat povodo k ..nu ProotljQYU a .. _ 1 poot.1 v
bosproothdrd bl1slrDotl lIIo1;a; Oprotl toou .....oouj. _
Prootljov, d l o _
0001 .. dno 1).); 1868, .. _ _ dribu aa to, 10 poot.1_1 u _
0 _ 2/1;000 ol ; , ~ po 20 pdlzo&l1ob lbIItiab po 1;200 ol; od r; 1869
POČ1naj •• UnltJ' budou oplAdn6 1.6. a :.1;12; a CIIiYIIdInJ' do ~ poIůodnT s...em1
cIr6b7 vo Y1dD1; - . oe Ml• ...,oouj., .. pf1joodOYOU a1ln101 ke _ 0 1 o1'1d1
~. a" jl .bude aoon _ c ; "
..".
_
otavba trati u Pl'Ootljova byla pOlllrn' olltU" ; Prootor,. kol ..
a6dral1 bylT bal1D&t6 a ..,...utUy a1 prOYodoni Ilr,*6bo mopu, vodll16bo .. k
RoDil 1; Stuba 1010... 100. problbola podlo plllnu a tak ..,bl genor61ni lnopoktor 'YOn l10bler ~11 8~ Bervna :sro~et trat' a OlcaOlloe do ProatlJova na
ol .. nootlli .. ,..dobo'" 1,*00001;1..1; p.., n6kladoni dopravu byla dr6ba otovllona
1. lSe1'YlDoe 1870, o80bal byla aab'JlIl& 15~ e81"9'lI1o..
Stavba trsU lIl. . .al.a Jro Proati~oY DeJen allv .. 1 mlnori1 .jdi]Ja" a
opojen1 o oItoln1ol1 ....t,., alo llllla toki volkt -tOD'" pl'O rOlvoj odotl11bo
prlloo7olu; Phe tSll .. čn1 obltl _ 1l'Oot'jClVu poi101'11o oérblt ..,.-111 •
bl_ni loloolll.čn1 traU; Ulol tak ooudu jaIrD n..,f>; Iro"1'11, jobel roovoj
byl po......... t1a,·1o odltal 111., blaw1 Iol.... 1č111 t é SlIool .. - PIIoI'OY;
. Y podobni orloolni a1tuool .. oo1tla _
Kor .. _
'l'1'ob",,"; "oto, ktor6
tilll0 00 . . 6 otbocln6 polohJ' na 01_ti oUlII.ol o 010., .... dD PrahJ', bylo
pfl roalloaol ot6tni dr6hF 010"'" - P:sha o.ola Opo.lDlto, a to 1 plloo
.. .trnou _ u "na o _ n i dr6hF plloo jeho 6 .. od; JojYltl1 .. SIlu na t_
.. 1 ..1,. n6ročn6 op6do'" a
6 p_,.a
nutntob ota,,"bnlob. pra-
_1'0..
1'0_
01, kter6 by
.naan.
J&"oclrall1J"
~_
... laltni etavbu trati,
tak 1 provo.
Da
eeemu
Proto byla dr6.ha ve;ima Ďa' Tfeooyloe a
TfebO'lou: Blbem krAtk6
doby S8 právl na eeek6 Tfoehov' uk6.zalo, ~akt vtznam _ lel_n1oe pro ro.vo~
ni.
.. ota.
&led po oterl'.. i IIora... looel ........vomi dr6by .. objev1ly projekty na
otavbu lelecntoe • P""otljova na úpad. Prvni p!'edpoklldel otavbu ťlslooro ....
ohod... drlhy • Hullna p!' •• Prootlj"" do SV1tav. I16.vrh ňek nobyl .ohvilon.
Krt.t .. na to pMlla . . .ota mvrh... dtlkov6bo spoj sni otav.bIli !1rIa bratfi
n.1nd. Jednel o .. o trasu IJWroV (na Sovomi dr ..... ieafe 'erd1nanda) ClOOA (na 10l1clto - bohumnlldt drbe) - PIlI!ROV (oplt Severni driha .1oat.
PordmondD) - mosTIJov (Moraveko.le ••1dt levernt driha) - SI.U.ICI-BIl9COVICI
(Spol.llno.t ott.tni drlhy) - TI!lNOV - JIHLAVA. VI ... pltndm vlek ull1ntl Ioone.
krach na v1d';'lIkě burze v rooe 1873.
lfcw6 011ven.1 111M o vpta,vbu 1e1em108 naetalo po v)'dlinl ákona o
m1otnioh draht.oh v kvltnu 1800. V 1'0" 1883 8iekel poolDneo Mlak6ho oni. .
Johann Bud11! a poul1ti .. otertch projektd koncea1 pro prov.deni pMpravDtoh
proc1 na dr.... P1'Ootlj"" - Moraveki Tfobovi • poed6jl111 prodloul!Onm do
Tfebov1o a Svitava 8 odbočkou z Chomio. do Velkých Opatovlo~ V roce 1884
jll bylo vice
ja.e:no v projektech, neby'10 vlak doetateěn6 unolstvi
peněz na realizaoi. Tato nepfijellllA. Bituao. "byla ""ena dotaci zemak6ho
snlmu II nikterf'oh mlat, jlabl se trasa dotýkala, hlavni vlaIe prostfedn1ctvim m1stnich Němo6. kuH nalli jednu banku aI ve Frankfurtu nad Mohanem,
jel byla ochotna po.k:;ytnout potfebnt úvěr a pfevzala konoea1. Tato koncese
byla rozlifena o pHpojent na trat' Moravek6 pohr ...1I!ni drlhy v Untllově.
stavba byla zadAna ttrml van Brlans;er a lS)'llov6 ve Frmkturtu nad Mo1unem a
byl movu V)'JIraDov6n proje~ dr6.hy:z Prostljova pfe. Plumlov na IConioi a
<hormc1 do TfebO'l1o, ktert byl .. INtlen. Ziloone .. II; 129 AUek6ho etkontku
ze dne 11. eerrenoe 1886 je uvede"no:
Do8l.ld zaooov!ll6 pe,m.1 lokoJll)tivy z vtl_ Ulfeden6b.o eem_u:
provoe .. cnopn6: 112);001 (LD Brno), 433;002 (lITI Praha,
deponovani ve Valatelc6• • •iMl51;
neprovomi:
433; 023 (depoz1ttt llue&e Vtchodni drlJhy v
lrat1olově)
TlIllIIICxfI
~! ~~
~~
"'~
...o ~r ...H
i~ h 13
1!
1186
1260
140 O
94,1
II
1100
99,8
I
l~
n ..'ll!
~
~~
313;0
321;0
CIII2
422;0
D-'!ot
1123;0
1 ~.'rie
433;0
*
pfi
...~
Typ
Ama
_nf
''!ly, Frant1lek JosefI. t • M1loot1 BoU .iaaf BMouoJrt, apoItolekt krt.l Jeruea11mBkt, krt.l Uherekt ( ••• J, _
firmě von I l r l _ a qnari v. Frenkturtl nad
IIohanem pr/lvo ke _ b l 1el...,6 dr6by • Proot6jova na PllDlov, Koni.1, _avekou
'l'febcwou do 'l'febcwlo~.~"
.
Obec kostelecki. vlak měla velkt zAjem na tom, aby" drMla v.na pfes Koatelec. Pfredstav1tel6 obce vyvinuli velké ttail1 ke _Ině koncese, col sa j1m
podaf1lo, protola ellblli tr0 pfipm vedeni drMly pfes jejioh obec tiBio
zlatf'ch na stavbu drih7 a zdanaa pozedty na stavbu nádrall i dovoz materl&.lu na tuto 8tavbu~ Protole lIe jim podafo1lo pro avou věo siů:at i oBOblollti
8 velk~ vlivem, Zllllhlil oisaf ..,6 plvodnl rozhodnuti a v RUskEm zlakanUu
bylo dne 22. .1of1 1888 zvefo jnlno:
"I\y, Frant1lek Jo..! 1., (; •• ), 1IIIIi!ňu.J- loonoea1 • roku 1a!6!1rq< VOD Ilrlanger a QIlOVé v tom BIDIru, Ie dréha nea6 jlti na PlUDlov, ntbrI na Ko.telec ••• "
V t6to d .obě, v roce 1885, byl tak6 pfedlolen nAvrll trati Bystfioa pod
Host~em - Pfterov - Pllllllov, který byl aioe hned nbledujloibo roku 1886
echvMen, ale dAle 8e v nim nepokraňovalo.
V prdblhu roku 1888 byly provedeny pol1t1ek6 poohllsty. Proomec roku
1888 pf1neBl dall1 pO'lzbuzaJ.l k einnoati; b710 tati! povoleno zfi.mi ak.10'110 spolel!noot1 "IICIUVSKII ZlpADMt m1HY". Nejvltl1 poll.t ako11 vlaotntl
pro.tljovollt prdmyalnik Jaoqueo !leTOr. Protole pol1t1ck6 poohdeky byly j1l
pr'O'IederJ7, mcillo.e na laf'e roku 1889 ji. zaalt stavit. stavilo IJ8 takcwfm
tellllem, le 24. srpna: byla drAha hotova a provedelV' zatělktLvaoi zkoulq
frnAJI ZKLAlIItcH TJP9 P ARIltCH LCJ[OIIC1'l'IV IIA ZDlIJ!!l:CH THATta!
Cao2
..
"'~
od G
~
434/632
400/630
I 420/570
650
I
~
j1:
]1:
~ 8
~~
t:]
~;
IIlG~
iti
~l? :
3
~a
1,1
)14
30,0
)14 40/45
30,0
50
170
110
-
1,3
49,2
44,7
50
185
~~
:d1!t.
1D1h2t
4BIl/570
1150
118,2
35,2
1,3
69,8
49,2
50
280
lD1h2t
400/570
1150
106,4
33,8
1,5
TJ,7
49,7
60
280
polovi~nloh
II ~ IIOkr.\
plra,
"80blah
h';'
pfoeh1'6tA. pAra,
8';'
adrulent paml stroj, t .;. tendrov6.
lokCIDotlva
Pro .. ovmni lokOlDotiva T 466~O: B,B" prDIr k91 1000 mm, hmotno.t 64 t,
720 kW, trvaU t .."" oUa 135 kM (pf1 20 km/hl, IIBld...Uni
ryohloot ~ kmlhod;
trek~nivtloon
As 1-:l95, 1';'396, Ml. 9-798, BC 16'006, 16'007, 1Il1 17-164, Ci 30-712,
C1 28"022, _3, _5, _6, C. 35-113 (u IlsD pak C1 4-4919), Co 35-121,
Co ~'l6, De %nl, D 50-076, 51-012, S 4<>"011, Ged 113';'306;
C1 4-'1370, 13n, 13'18, 2652, 2654, , 5-(23), 0234, Zl 1-'88541 &ll 88552 (bOll
hl'ody) , Zl 1-88118 al 88130 (o bradou), ln 6-40621 &ll 40630 (bez brzdy),
ln 6-403» al 40337 (a brzdou), Olk 9-21591 lili 21597 (bez hredy), -Vlk 4-'25723 (be. hrody), Vlk 4-25237 aii 25240 (o hrmou);
Vozy Ci 4-2632 a 4-2644 joou trvel. v poulivln1 IlsD (Aed. Brno) a Bi 2-'27'<7
jo veden jako ottlll etloha, nebot' DOV7hoYUjo pfodp1060;
PROVOZ
DO IOIU 1918
Moravokl _padni dr6ha (IZD) - ""neche Venbohn" - byla otav&!a na
rAkladl rAkona o ad.stnich drlb6ch~ Jednalo se o dr6hu ao'*rolllOu, na 011
zajll~aly pr""oc otlu.1 dr6hy na Met _jltele drlhy; Trse byla podf1&ena
olaaouckDu l'edi telotv1 otltnioh drah a 6fednt. jasyko. b,yla n_lna. 1Iax1m61ni dO't"olenh r:rahlori: byla 25 kmIh~ V provozu b;Vly pouze ..ilm6 vlak;V. a
to v· prvni. roce provozu pOllU dva pM;V vlak-a~ Trať vedla po tra .. Pro"*Jov hl . n&.dra!i - ProatlJov miatni nMral1 - Koatelec na Hm6 - Pteni stra!iako - Konice - Dzbel - Hect&va - Chomie. - M!ilteěko TmávlrA - LloharUoe - ·Moravok6 Tl'ebovl - K""č1na . - Mladějov - monokl studllnka - Tfebovice v eeohA.ch. Na odboěce z Chomiee bJ"1;v ataniee Jeviěko-J8I"0IIIlfice a
Velk6 Opatovice. Prostl'ov miatni ntuirdi. lCoetelec na Hm,", P"teni, Konice,
r.bel, Chomiee, Mlateato TrMvka, Moravsk' 'lfoebov', KmlUu, MladlJov,
Jeviěko-Jarollllf:lce a Velk6 OpatoYioe byly Irtanioe, StrallakD, Neetav •• Linhartice a monokl Studllnka byly saetlwky. Blhe .. nlkoUko let po sahljeni
pr .... u b,yly zf1seftT joltě .aatlvky Bll.okt ~tn a Rocetlln1, ty vlok jil
Jen IJ8 aypanfm ni.tup1lt6D zcela bez budov. Vttopty byly v ProBtiJovi
mistmm l'ádrali a Tfebovlcich · (rot\lldy • t06nam1) a v Kosteloi na ~ a
(born1c1 (pMm& pro jednu 10komoUvu); Vodlrny b,.l,. umlotlny v Prootll""ě
m1atni. Mdrali, Pteni, Ilr;belu, QU:rnioi, Moravské T:febov& a T1'ebovioioh.
Poet&ven1 dr6.hy milo velkt vliv na rosvoJ ',eJ1110 okolL HapMklad ve
Volttoh Opatovio1ah oe zo/!ala ve velk6m plnovat oukrovka a tak, nekUdat
lanotovi hl1na a v ro08 1893 Jde byla postavena vleěka lamotky~ I v dal.l1oh
m10tech dollo k roovoji a poa11eni ' Pr4llll'elu a semi!dělok6 v$'roby; Mor_okl
zlt.padn1 dr6ha zpbobUa _
pl'eotavbu nMrall v Tl'ebovio1ob. Pfl napojovlnl IIZD na StBG b,yl ..ooobrin pahorek sa nlcIrel!t. a materiil b,yl odvezen do
moMlovitj'ch prohlubni proti n.&drali~ Drla zrulena stará dřevin&. booova a
postaveno nov6 nMral1 se tt.Di. obytntm budovaD1, vjtopnou a vodAmou~ Ve
et"'ični budově b,yla vodSla alulba pro kel!dou dr6hu zvU~;
Slulbu pro
Mor.-akou ••padni drlůlu včl ko.rčo1 sbtupoe a byl zde mbor pro udrlov&01 dr6bT; Odbor pro udrlovin1 dr6hy b,yl po ~tyl'ech aI piU leteoh pfelolon
do Proetllj",,"; K ..... ~1 _otup.. byl v Tl'ebovio1oh aI do roku 1908, kdy byl
apolu • velkerjm vlako~ a 1rt1"O,1nm per., ... l •• pfelolen d.o Pro8tlJova~
Pfeprava .boli byla v obdob! 1889 oll 1908 mai!nI kompllkov..,l; ZboU bylo v
Tf'ebovicioh, eeleobovlo1ch na Han, eventuelnl Kostelci na Han6 a ProstiJově
hlavni .. nlcIrol1 pfekUdlno do ...s6 IIZD, kter' neopoultlly tratě vlaeu.1
drllh7~ Tato ntuaoe pokraěaval.a 1 po roce 1900, .svlak "II 0II8S1Il6 mlh. V
době o"tevfenl dr6hy bylo "II oel6m JeJ1m obvodu 8 ...,1115_,
a to etroJ1rna
Kovafik, jejU; vlečk""l kolej odbo~ovala joltl v Prootljovl hl_ni.. oldrali, dUe .... ipulo/!n1 kolej otroj1rny nohterle, odbo~j101 so 111'6 trati
_si proetllj""ok'" hlavnt. a _lotntm n6dralu; pf1 . . na odetnill n6drel!1 to
bFla neltUdk""l kol.j ~oleoh""lok6ho o.rovaru a z nMrat1 odb~uj101.pr6-
brll1loo lIuo" do Chomloo, j_dUa do Jod~ka' podlo npo,,"'ok puotu.1k6
6opomljl1 422;03'1, tt ..., .,.otai!l1a o ..,dou ..
!!eboto-.I, ut1loo0
423;020 oejlldlla DOjdUO do Soboto....; lcm . . . roku 1945 bFlT ...dey oolt.
4 plry vlak6 do 8ook.. lo, • niohl ba ....U,. n1'1d ...1 bl 1023;0 a oba
odpolodn1 do ... 1 otejol 422;0; lI<al.lo* tUI'II1ll t-.oflly .. t6 dobl t,.to tM
10ko.,U.,., pflll_ obl 423;0 jeedll,. do Chomloo (kdo b,.la otf1davl jedna
• n10b pl'eo noo), 422; O O&j1l411a jon do §.bet .... jako kd,.ol;
Podot otejn' podrobat pl'ehled jok. o 10ko..U-.loh tok' o vo .. oh lor_ok'
_padni dr6h,. doot dobl'e 00100, nobo~ ......... onde""e oh7bljl t6_f 1Dk6kolh podklady; P~.t ..1. .01011 .... 6 IIZD bFl .. l'Ooe 1913 .. l t . 104, • toho
16 o ..""1oh, 6 olule""1ah (ol'e"" 'riIotDl polto-.n1oh a oplln1novtoh), 34
kryttoh olkledn1oh fady G, 20 tady I, 8 I'edy Jh, 20 I'edy Jk; Otlolta po~tu
_cin,. ..
o.obnlah vosA 3e poedlJl za CsD llPooh71mlna, nebat' ul ve etavu s roku 1914
podle noytoh ~1o.1 tM • nioh oh7b'J1 a DOni j _ , eda whoo kdy u irtD
exletewal,: V roce 1927 •• udili i v .,etku lED ul l " 5 o80lmioh, 2 polto...ni (1111'" pro .... , protolo oov7!> .. uj1 pfadpl.eb polt), 25 olkladniob krrttóh,
18 uhl6k6, 7 oplen6 a 5 .,. .. koot&!ntoh, tedy oalko_ 62 vos6; Dall1 dva
ooobni vosy joou ul1T6ny od roku 19121 l'edltelot-.t. eSD Bmo 1111.. 01~ IIZD;
Vie o pavod:nloh "acravskoz!padnloh- "lOsech n .... lII.: J.
Jaltě" 11T6
pomItl, Ie "dfov6ky" , tody d ... ..,lpra...... v .. y I'edy B. (p .. dljl1 Baa) tu
pfellly pam1 )11' . . . . a .po~Uku joedU,. jojloh oouF"'y oe lokoooottv..,i
T 466;0; Jim nedllni vlak .. a"rnio• .;. Bmo .. _ 1 honoa1t ~tyfai)ll' ... """.i
oeobnlm vos,. ul za doby p ..n1oh lokOllatb : D1 •• Jeou ",."oJIDI "df... 6ky"
tak6 hlotorl1; pHpomnaj1 vlak, . . edejl1 dr6bT jolta dloml Uta po
1'en1
IZD platily tolt troohu sa popelku nolich edotn1oh drah;
vI_
UB"'-
'rl'
plIBHUD LOXOIOTIV RA TRATtCH 1.0 R1VSn ZAPADllt DR1HY A IItSTllí DRAHY
SLUICB-BOSXOVICI - VBLlt OPATOVICB
A) Vlaou.1 10ko. .t1.,. oou~h drah :
IZD 9210 eI 9216 (pl'e~101,,,,Iln1 ·1905: 9I2;1U ol 92;16, 1925:
321 ;001 - 007, .,.fa&e;"- podle pofodovtoh ~1 ..1 v leteob
1931, 29, 37, 39, 35, 29, 35);
JIOOBVO - 1~;61 (pI'eHol""Iln1 1925: 422;034, po rooe 1945 oddioponov6na, dUe vttoPla llerlpl.oe, 1955 do Bfoolavl);
B) Lokomotivy kkStB pronajaU eoukr~ dralúa:
IIZD 54;53, 54;57, 83;24, 88;48 (dle otavu k 30;6;1914), 88;07
(pfevsata eSD .. l1etopadu 1918)
JIOOBVO';' _.tor ... t vls, pravdlpodohDi1;201 (nebo. 1;101, 1;202), 1909
- 1914 ?
C) Lok_iv,. esD (elll sa otup..e) pronajaU soutr..". drahb:
IIZD 1~;157 (pfai!1010-.ln1 19125: 422;071, 1924 - 27),
31);(022), (033), 042, 045, (047), (049), 051, (056), 057,
( .. i od roku 1925 do 1947?);
IBllBVO - 197.14, 29 (pl'e~101,,,,Iln1 1925: 310;111, 126; ao1 od r; 1919
clo 1938?),
423;020, (054, 056, 089, 0119); (od r; 193?)
(413;064 a
421;0); (1939 - 1945);
;m',
jeml do Chomice v pitek a v nedili dva lokomotivni vlaky~ V roce 1582
byly pak zredukov&.11f na jeMnt necUln1 p.&r kvdli vedeni soupraV)" Chomioe Brno a z&.roveň byla naru.lena hOlllogmita lokolJl)tivnlch vlak'd mezi Chomici a
Proetijovem cavedenim nol!:n1ho motorov6ho vlaku proiltllov - Chomioe. Motorovl) vozy III 152~O byly pHdlleny lak do Skalice tak do P:rostějova~
Pf'e~ed lolcomotivnlcb řad,
popeant v pfoedohoz1m textu, je " největAi
pravděpodomoeti úplnjr, pokud Jde o obdob! ustltlen6ho provozu: Jednotliv&
stroje j1ntoh fad se tu. objevovaly vyj1mečnf hlavně v přechodných obdobich
vUečn~h vř"", lel10h vtonem pro Idelll v""bu byl ovl ... mtn1m!lni. Ntkt.,.6
za'm . . en.en6 v mpleeoh strojvedouoich jsou uvedeny v pfehledu na konoi
kapltoly~ Do Prolltějova zaji!děly pfoeB eeleohovice 1 lokomotivy olomouckého
depa, 001 INlem v pod.leěn6 dobl byly zase pfedevllm 42J~0. Naopak: prostě­
jovlkI! lokomotivy vózlly svého l!:aeu třeba Mlda:lnl vlak Prostějov - Senice
na Hmě - ,Olomouc a zpitky pak r8lmi dělnický vlak, jimy zase zaJ1!diHy s
odpoledn1m vlakem do Nezsn:ysl1c a strojově se vracely zpitL Pro posun na
prostělovokém hlavnim nMroill byly pf1dlleny do ldelU .trolovq rllzn6
strole, lako napf1klld 333;160 a 414.064 před rokem 1960, 414.050 do roku
1965 nobo 434;2333 do pflchodu T 4'3;1200;
1fb1edujicl odstavec tak trochu pfeaahuje rbee brolury, neboť přisni
vzato nepojednAvll o vozb~ na trati b~alé MZD~ Proto!e ale větl1na lokomotiv ze Skal1ce obsluhovala 1 úsek KlD Velké Opatovice - Chornice, podrobně
lsme le "probraU; A tak by nllm .dotal bez pf1Atlch flldkd o!raz skol1ckl!
etrojovky zbytečně neúplný~ Jde toti! o vozidla pro osobni vlaky v úseku
Skalice - Boekov1ce, kde b~a1 poměrně hustý provoz v návaznosti na osobni
vlaky a rychl1k:y na hlav-ni trati ~
Prvn1 ph vlaJcd Skal1ce na::l Svitavou - Boskovice byl zaveden 10. červen­
oe 1908 pod č1alem 2257/58; Na něl leiltě stačila lokomotiva 178;61, která
voz1la emlenl! vlaky do Opatovic ~ Během zimy 19)8/09 se v 31zdmm řádu
vlel1jak experlmentOV'a1o, ale u! od 1etnlho obdobi 1909 jezdilo mezi Skalici a Boekov1oemi hned 7 p&.rd vlakd~ Pro jejich vozbu byl do Skalice přidě­
len motoroyt v'dz, zf'eJmě parnL V úfednlm listě z 21 ~6 ~ 19)9 čteme, !e ee "u
osobnich (motorovtch) vl,*6 721-734 (Skol1oe - Boskovice) ruU s okomHtou
platnosti 2~ vozov6. tf-Wa" ~ Z toho v)lp1ýv6. , le se tu pouUI !lX)torový vOz
len s 3; tMdou; V úvahu pf1oht.zl nalsp!! Ydz 1;201 (Komárek-Rtnghoffer) po
pfoestavbě na uspof'ád&ll 1A1, o jeho! provomlm nasAZeni nic nevime. Vylouěit nebe eni vozy L202 a 1~101*(oba typu A1), kter& se v tu dobu
ocitly v oblasti ololDJuolreho f"edlte1stvi kkStB; Jak dlouho trvalo nasazeni
III)torov6ho vozu ve Skal1ci nev1me~ V létě roku 1914 byl poi!et pé.rových
vlalc'd do Boskov~c u! 8 a v 31zdn1m fMu byly stále znalSeny hvězd1i!kou s
pomlmkou "PMjem zavasadel podle pou!ite1něho prostoru", col by ukazovalo
IStUe na motorovt WB J~ tf1.dy~ Dislokace lokomt1v ke dni JO~6~ 1914 ale
fAdnt D)toroyt vb v t6tó oblasti nevede~ Na kmci vAlky, v Utl roku 1918,
ul krlltké vlaky nejemlly~ A hned v roce 1919 31ch bylo znovu 5 pé,rO., do
roku 19J4 pfibyl iestt~· V touto obdob! byla lananovou lokomot1vou pro vlaky
Skalioe - Boskovice 310;126," zlůolni psk 310;111 (do roku 1924 197;29,
relJP~
197~ 14);
T&lito lokoD)tlvam1 pak vlastně kon~i samostatná etapa
stroj-n1 elulby pro, vl.y Skalioe - Boaovice; LolrolD)tivy 423~0, které je
koncem. 30; let vystfldaly, převzaly 1 vedeni vl.alcd do Olornice. LOkomotivě
422~OJ4 pak cbyla jen tzv~ "mli lokilka" do Boskovic:: a " §ebetova~ V pfeohodném oMoM od Hjna 19)8 do podzimu 19J9, ne! byl obnoven provoz "přes
* Po redaki!ni uzávěrce publ1kace bylo nalezenou totograf'H doloženo zdejši užiti
motorového vozu 1 ~ 101.
Dtfslovk kole3, na nil byla napojena
vlečka
pivovaru
Winter~
V Kostelci na
Hm. to byla nakllldlmv6. kolej ěeleohoviok6ho cukrovaru a na volně trati
mezl Kostelc ..... BělecJctm ml~ ... lako vthylma uopofádaM nskllLdková kolel
drahanov1ok6ho oukrCJ'llaru~ U Jesence pak byla postavena nakládkovi. kolej
firmy SchrOtter (dřevo a kEenl) a mezi Dzbelem a Hectavou nak:11Ldkovi kole j
tirE)'" Hovik a Ambroa~ POBledni v1elSkou byla naklMkovi. kole3 na zpdsob
vthylmy firmy Beyer ptld Třebov1cem1.
Prosti l1d& v1Ul1vali zpoěátku sluleb lelezntce m&lo - jednak: ze zv)'ku,
lednak pro nldoetatok peně.;
V roce 1905 se objevil pUn na stavbu elektrické: mstni dr6.hy ze stenice
Skalloe-Boskov1ce na trati Bmo - česká Tfsbová Společnost1 státnl drt.hy do
st""loe VelU Opatovloe na Moravsk6 západnl drt.zo. Stavět l1 měla berllnská
ttnaa Vere1n1gte BieenbMn-B8I1- md Betr1eba- Geaelleohatt, &vlak mslm.ou
l1krulV'o.ti etátni 8prÍlvy c projektu sel1o: To
podnlti10 Boskovioe,
které mAlT emnemni zA3em na le1emilSn1m spOjeni, ke zvtieni aktivity~ 1.
mM byla udělena koncese pro stavbu dri.hy Skalioe-Boakovlce - Velkl!! Opatovice a hned se za!!ia1o stavět; 17 ~ května 1908 byla drllha slavnostně ptedlma
do provozu~ ni napojeni trati do n6.drall ve Ve1kS"oh Ope.tovlcich bylo Idej11 n&drall pl"Odlouleno' a rozl1feno o jednu kolej. Také pHjimaci. budova
byla prodloulena a současně opravena~ RovnU byla pfemistěna kolejcwk v6.ha
a kri.toe na to vybudována. dalI! vleěná. kole j pro lamotku: V souvislost1 s
tlm byla v Chomici vybudovi.na toěna, napojené. na Pl"ostělovské zhlavi stanice.
Dall1m poku.." o rozlilfon1 hlezn1čni .ltě v to.m:o kral1 byl prolekt
trati Prostijov - Plumlov - BoakOV'ioe, pfoedlo!ent ke schri.leni v roce 1910.
Trat' byla li! 1 vykollkov/lna, avlok z prolektu nakonec .eUo. Tak6 mlstni
dr6ha Litovel ~ Velká SeQ.1ce, otevřená 1. RJI1a 1914, chtěla ji! pH sv&
stavbě prodloul1t odboěku z Litovle před_sti do Xladae d6.1 přes Bouzov do
Konioe, avlak napfoed uskutečněni zabrAn110 vypuknuti 1. svitavě vi.lky,
později krize a potom rozv!jejiol se automobllisDl18~
vl_
MEZIVÁlEtNl OBDOI'
J,* lid6 oitU1 bUlicl se konec vtolky, tsk t,*6 • oolkov6ho pol1t1c~6ho
dini v)'VoBava1i, le dojde k radikáln1m změnim v postaveni nalich nArodA v
mec1Járodnlm mMitku; Jak: je páno v kronik&ch stanic Moravslre zkpadni
drAhy, uvidoJll)val1 IIi !elezn.iěáfoi nebezpeč1 zavleěenl vozového parku. do
zahrm1ě1 a proto 1!18 v pOBledn1ch mls1cich pfed rozpadem mmarohie snai!111
nevypravovat zahrarůěni zluilky~ Takto bylo zaohrtmino značn6 molstvi vozd~ Ve druhé polovině Hjna ji! bylo znát mezi lidmi nar'dstajloi vzruleni ~
Koneňně v dopoledn1oh "hodináoh 28. fllna bylo Mno v Prostělově mstnim
Jádrall na vMcmost vyhl.&lSll aamostatnostL Tato zprbova byla ihned ooes1kna tele&raf1oky po vlech otan101oh Moravsk6 západnl drlohy s náslldul1clm
textem;
"
"IbeiIn1ho dne ~ byla ...,statnost českoalov",ska. flfaduJte od
obvll. eesk7l"
VyhlUen1 aamostatno st1 ee nesetkalo vlude s nadlen1m~ Trať' totil vede
úzadm, kde b71 velkt paMI nimeak&ho obyvateletva~, ZvIAltě v těchto
tech b7ly potile a stmice DUsely btt obsazaly vo3skem a ěetnlctvem~
tMo
také
m1.sV tě
dobi .. tak. vracelo velk/t ..,.,1.tv1 voJAI<G "vUq. Vlaky byly p!'eplniin6 a
lézeň vraceJ1clho 1M vOJů:a rnai5D1 uvolnlnA. Proto!e vlak nedochúelo k
MdnSu lno1dmtdm mi H .trmy Mmeoktoh zamllJtnanod dr6hy, ani vraoej1c1ho H vOjůa, byly a.tnuk6 1 vojm.' hl1dky odvol6n7. Brzy na to bylo
vyd&no nafben1 slibu vlmosti r.e pubUoe, ktert t:alc6 hned vllehni __ atnane! s10111!.
Po roce 1918 pfelel provos na lIoravllk6 "podnl dr"'. pod r:sD. Drlha vlak
nadál. zflotala OOukrOlllOU. Od 1.1.1921 bylA otioiUnI vJhlUona Jako eoukroa6 se stAtnlm provos_~ 1. dubna 1919 pfela trat & pdaolmoltl olollOucUhb
!'edlt.letvl otltnloh drah pod novl sM .. n6 feditolotv1 v Bml, 11. proe1nco
1923 vlak bylo vydAno rolhodnuti miniot.rotva leleznio o p!'evedon1 drllhy
zpět pod olo,.,uok/t fed1telotv1 o plAtnooU od 1. ledna 1924. 1161o:1adnl vlaky
.. v konoovýoh otani01oh p!'eklMely eI do roku 1922. Hli'f. v T!'ebovic1oh oe
v létě .t voHlo &I 10 a v d ..1 eI 19 nlLklodnioh vlakd dennii; Od tohoto roku
pfepr.,a postupn' kle_Ia aJ na dva vlaky dmnl.
1. prosince 1922 dol10 k velk6mu Ielelll'lll5n1111l neltiat!, di IIe f1el, I .
ne JvětlÚl1 na If&D. Toho dno pfiJel do ot..,1oe Dobol od Chomio. nlklodni
vlak 6. 671, ktort od . . .ot..,U. Vlokvedouol o prwod61.111l odelel do dopravnl ka'1oeláfe~ Ua Visela na .U trubka Jednoho ze samlstnanoo. st.mloe,
kt.rt byl člene .. m1stni kapely. Pr6vodl!1 i vlakvoeloucl zkouleli na tuto
trubku hri.t. JednoDll z nich 118 to podaf11o, pf1eenl vyloudil na trubku. tén
velloe podobný zvuku trubky vlu:vedo\101ho~ Tento livuk zaslechl dfi .. jioi
strojvedouei a anil lv·-se pfeevldčU o tom, jestli s1gn&1 plati opravdu pro
nlj, uvedl vlak do- pah)'bu~ Ten nablral st'le vitu. r;rahlost a Irtrojvedouo1
ho nemdlI nijak salrtavlt. Vysokou r,ychlo8t1 vlak: doslova proletěl stanlei
Konice a ni se v jednom s obloukA V)"llnul. Bilance nehod)" brla ná.eledovnlL:
6plně sni6ent oolt vlak v60tně lok . .ot1vy a _
trat' v dUo. nikoUka
deB1tek metr'O., Btrojvedouci zahynul a topič utrpa! tak tělký otfes mozku,
le se stal nAMle inval1dou.
'
V roce 1919 byla zfbena zalrt&vka ~m1n. Spolu ee Strallaem byla slulelnl podfizena Konlol. V roce 1~3 zv~dla JlZD nejvftli jednori.zovou pfeJlr'arni akc 1. Jednalo 8e o velkoy. pfepr .. u vo jska ve anlru od Tře bovl0 o
sile 5000 mld, 200 dll a ~O koni na vojenakě manw1'7 poblil Konice. Je
jlsti tak6 za,J1mav6, !e vlleMl zamlhrtnaDOl JlZD mueli alo!lt v rooe 1~4
6fedni zkoulku • JuJka 6.lIkěho.
Konoo .. roku 1925 koupU .nlLat č.skoelovenllkt volkopr6Jovelnik ToDáI Bat'a
lamtrolni tBl1k elecl1 JlJravslc6 s6.padni drAhy a plenoal sidlo apoleemo.tl do
ZUna. 18; ledna 1926 svolel do Zlma valnou hromadu akoionILfd MZD. Bat'a
měl velltb pliny na v)'Uliti CD epolu • OtrokO'liclro - zl1nsko - vizoviokou
drihou jako soulSbtm1 dlI.lkavého apojElll Prah)" 8 Kolioeml. Vlaky měly jezdlt
z Prah)" do Třebovio po at'vajlci trati. D6.le měla btt vyullta IIoravsk6.
_padni dr6ha do Proatljcw&t z Prostljcwa do Toval5cwa měla btt; postavena
novi. trať, v úseku Toval5ov - Kojtrt:m - Kro_MI mlla být reltcn8truovMa na
nové po!a:::lavq 8tiva~ici trať a z Kromilil. do Otrokovic mlla btt porstaveta
opět nová trať; M1stni drlha Otrokovice - Zlm - Vuov1oo mlla btt takl
·pfeatavěna podle ncwjoh poladavkA a z Vizovl0 _la být postavena nov6. trat
pf•• Hornl L1<I06 do PIlohova, odkud by byla opit vyulita otllvaJl01 trať p!'e.
fil1nu do Kolie ~ Pro jekt provlzela vel~, typioky baťovakfl. propa&and.a,
vl,.
ZlA IMa mnula, ale dalll roky trv-al.o, nel skon511 pov6.lečnt _.. teJe v
di_lokaci lokoraot1v~ Do konce 40~ let .. i na tratloh IrtD V)"atfidalo hodni
loltoJll)tiv 6ast:o "exotlokt'oh" fad; napf1klad ve Skalioi s. v tll dob' po_mi
hoJně vyakytovala řado 344;1; PoUoba lokomotiv .. "vylovala a ukaeovalo
.. t
Ie bude vbodnlt na oeU ohomlokt hvlBHo i sJ ed110ti t park na úrovni
...domloh t.1ll1'Óvýoh lokomotiv fedy 423;0; V ProotlJovl oe vyatf1delo na
atvrt otovq otroJI r6,.,toh oItr1l Uto fed)", hlavně ovl... vyDloh pořado­
vých 61••1. Kono6ně .. drlha d06kala toho, 00 Jl b)"lo odep!'eno za eo'*roDá
6r)"; Dell1 otoJnl _11"7 pf1Jlld61y do Chomic. se Skalio., elo byl)" brz)"
nahr....)" t6l1if novými 6tyHot..tH..tH01tk . .L Podlo p. . ětmk1l .... Jako
prvni pfUla 4)3~001 v roce 1951. 1. červenoe 1963 e. proatljov8ki atrojcw)ca doetala pod. vcetl depa Harni Herlpioe a po jeho zrul.,i jakD aaaoatatněho depa 1~ fljna 19>4 pod depo Bmo: ·V 6ervenol 1963 pfedalo depo OIOlllouc
do Her.p1o 11 otroJd fedy 423;0 (kri.too noto JolU dell1 dva) a poamovac1
lokomotivu" hlavn1ho nlLdrel1 ProetlJov 414;050; Teprvo kdyl v letech 19681970 pHlly do Bma dolU 433; O • BřeclAvi a Velelllk6ho lIeziMě1, IOOhla btt
starll feda 423:0 nahralena 1 v Proatljov'. ZalSal eaa jednatn6ho strojOV"6ho
parku, o nW ul byla fo6; TIIc 6plnl Jednotnt elo pi'ece Jon nebyl; Ul na
Mlku bylo .oIn6 něll:tori _1n)" pom..t podle nep..tmtoh znakd, Jako byl
tfeba 11 ... 0 za koad.n ... ; Nobo lokomotiva 433;001 o pdvodn1m l1t1novtm kul ....
ttm komlnem s Jeor\a1kDu ~ ta byla vldyoky par'dnlm strojem akal10kě Irtrojovty; V !moru 19n dorazUa do Skalioe pod.dn1 .. stMa čtyHotatHstH01t.k: 433;002 z Jihlavy: V t6 době ele ul prootěJovllk' paml lokomotiV)'
paUUy III1nulooti: od 15; BrPla 1975, kdy Jako prvm pHlla T 466.0046, ....
do konoe roku 19'16 pHllo 11 novtoh motorovýoh lokomotiv (dv ....lloti nUlodovala pozděJi), nepudltlma_li T 458;1200 na poounu na hlAvn1m nMral1. Ha
podslll roku 1978 se naetlhewal.y motorov6 lOKomotivy i do Skal10e a celt
ohcrntokt UBel •• 10u':511 s pArou~ 11. M~na 1918 odella do Bma ze Skalioe
Jako po.ledn1 433;020, i kdyl JdU v dubnu 1979 dostala 433.021 dllenekou
opravu v ~ ..ktch Volen101ch; V ProotěJově otUy v Utll 1979 "101n1 lokomotivy 433; 015 a 020.
Matorov6 vozy, kter6 .. na MZD v:' ClDezen6 mfe zab7dlely v roce 1935, ..
·tu ani po vAloe nestal)" rozhodujlom činitelem v oao"tmi pfepravl. Jen v
Íl8ek:u Tfebovioe - aUE'moe a. oharniokt mtorov;t" v"dz objevil ul lr:zy po
vilce a v 50 ~ 16t.oh byl tento úsek 8toprocentni motorlzovlln, i lal)'l pozdlJi o. vrMU Jeden perm vlak ProetěJov -~. T!'ebovt a zpět. Z JlImho
ohorn1okěho IhlAv1 odJlIdUy ..otorové vlak)" neJdU do Dobolu a v Jedno ..
obdob! i do Volktch Opotov1o. Do ProotllJova a Skalioo JezdUy Jen pam1
vlak)', nepoěltflme-l1 tzv~ "okrulni" motorov;t" vlak ~~ Tfebori. ~ SvitaV)" Skalioe ~ Il'lornice ~ Č~ 'l'febew6., j.dlei doaud~ Od z_meti nového sratikonu v rooe 19'n bylo ale vtechno jinak: .otorov6 vlak)" malii Tfebovioellli a
(harnlo1 •• CIDOZU)" na 1 pm- a dvoji spoj Tf'eb0V"1oe - li)r: Třebov6;: Naopak
aI na jedinou vtjlmku byl soela IIIJtOrlZOVG úelt Skalioe - Chomie.: Nlkolik ttdnl tu JolU Jezdily .taré dobré, i kdyl hlučn6 II 131;1, pak nutoupiJ.)' "crohe8trlól'I7" II 152:0~ Z6rOYerl def1nitivnl skoDaUy vlaky Olornlee DoboL Na Ja!'e 1979 dootel kono6n1 grafikon Ullif oou6aanou podobu: po 90
letech bJ"1 zmlnln ''hlavnl tah" na .. Ir Thbovlce ~ Skalioe • odboělmu do
Prostljova~ li)torov6 vlaky jsou veden;y v oel6 true Skalice - Tl'ebOV"ice,
p1'1ěaDI 6eek Třebovioe ~ Chomioe ~e obeluhovin jen mtorovtm1 vozy (z
dlvodu obihu lokomotiv J ... d1 něll:t.ri vlaq o pMpfel1 T 466;0) a •• Skalio.
rala uhli.
Zatlmco d~lnické vlaky vozily pravldeln~ až dea.rt vozd, ned~lnl
vlaky Prost~jov - Dzbel jich měly také dvojn~sobek, samozřejmě 8
pfipfežni lokomotivou. Polem. jde o dobu Protektor~tu a 2. světové války,
vzpomnaji panětnici na evakuaci Moravské Třebové an~rem na ProstěJov na
podzim 1939 8 lokomtlvam1 řady 623.0 stdenými z Jesenikd, které uvezly do
Dzbelu sólo až 320 tw. Provoz během nbleduJlclch smutných let zaJilťovala
na "HAské" části r..zD Třebovice - Chornioe DR řadou 423.0 z Ceské Třebové
(u DR 93 15 ) a tytéž lokorootivy se objevily i na skalické větvi tzv. Ceskomoravských drah (CMD). Ze Skalice př!Jižděly do Olornioe 1 lokomotivy řady
413. O ve sdružen8n i dvoJč itán provedeni. Kdy! Jako poslednl své řady byla
roku 1939 zruAena 321.004, Pro st ěJ ov dál provozoval své 313. O. Protože ale
dosud nebyly vybaveny tlakovou brzdou, ZASkakovaly za ně po dobu jejich
rekonstrukce "buAtěhradské" )24.3 s kOflllreaory. Po skončS1i války byla trať
na několika m1stech přeruAena: rozbitě mosty, zatarasen&. trať mezi Chomici
a Dzbelem. Mezi stržen$'m mostem přea Hloti!elu u ProstěJova a Dzbelem se
proto neJdMve pendlovalo a lokomotivou řady 387.0, která byla néhodou na
la-aJi konvoje. Byly tu pak lokomotivy řady 524.1, ale také německé 52
(555.0), se kter$'mi se po uvolněni tratě - přechodnost nepřechodnost Jezdilo až do Skalice a Svitav. Tolik Z mozaiky vzpomlnek strojvedoucich,
kteH "byli u toho".
Doplňme ted' pro obdobi let 1918 - 1945 to, co viDle určitě nebo aspoň
téměř jistě z nemoha ílřednich listin či fotografii. O nasazeni lokoll'X)t1v
31 J. O nelze pochybovat t fotografie je doklMá i na skalické větvi. Také
lokomtiv& 178.157 (422.071) tu skutečně Jezdila (z Brna přUla 1. března
1924, když v řiJnu 1923 doatala hlavni opravu, v květnu a červnu 1925 byla
vyvázána v Kmov~ za 26.814,- Kl! na Met MZD, proti čeD1l~ tato protestovala
8 poukazem, že provoml opravy mimo hl&"m revize mJi u svých lokomotiv
hraiit CSD). Největli vymo!enoBti meziválečn' doby věak bezesporu byla
Mstečná motorizace provozu. Ve stanični kronice z Jevi/S1ra se dočteme,
jak
uf. v bfemu a znovu v 8r1l'lU 1931 zdeJAi stanice žádala o zruAeni přepravy
osob sD!Uleným1 vlalcy a zavedeni motorových vlak6. Přitom už v dumu 19)J se
někde na trati mezi Olornici a Skalici zkoulely rootorovlt vozy, 6.dajně s
do brSrmi výsledky. "Vlaky zde jAi jsou poloprázdné, jezdi se autobuey", piAe
se tu lakonioky. Skutečn~ od 1. ledna 1931 jezdila nekonoe80vanA autobueová
linka Jevičko - Brno v soukromýoh rukách. 15. fijna 1934 se konala v Chornici porada o motorizaci provozu na MZD, z nU vyplynulo, že "f1nančnt
situace podniku soukrom&ho MZD & rtlzné potUe nzu teohnickěho nedovoluji
pronikav~JA1 z1epAeni jizdntho ř&du~
Jezdi se dále jako před 45 roky a
výkonný perscnál trati muei snUeti oprávninou kritiku a poznámky obecenstva". Nicněně ěbtečn6 nasazeni motorových vozd - pravděpodobně věžAk'd
M 130.2 - se podařilo už v roce 1935 jak: na hlavni trati (s výjirdcou
pr'dbMných vlakd Prostijov - Třebovice), tak na opatovioké odbooce. K NovéII1l roku 1936 byla zrulena Správa provozu MZD a prostěJovská strojová stanice 8e podřidUa olomouok6 výtop1ě. V roce 1938 měla Moravská západni
J~ltě ve stavu poBledni svoji lokomotivu a 11 pronajatých stroJil,
o rok
později už Jen 6 pronajatých. Mletni dráha Skalice - Velké Opatovice pořád
pečovala o IvoJ1 lokomotivu 422.034 a kroml ni mlla na kmci roku 1938
čtyři, o rok pozdlJi Jen dva pronajaté stroJe~ ·K vozebni Blužbl v obdob!
let 1939 - 1945 lu tě!ko co dodat. neboť lak~kol1v fů'edni podkledy ohybě­
rekreačnl
l1.
mdrm:ňuJici , že tato nová západovýchodnl spojnice by byla o pln~ch 2~ km
kratA1 ne! doaav5!nl spojeni z Ceaké Třebové přes Olomouc, Přerov a Bohum1n
do 2.ilmy. Propaganda mim jiné také pravila, že:
" ... dnemi spojeni Moravy se Slovenskem Jest nedostate6né, zejména vylouč1me-l1
Trať BohlmÚl - TUin - 2il1na pro ~eji nevho:l.nou strategiokou polenu několik kilomotr6 od hrorůc. Zb~ polc liž leoom lednokolelná trať Trenči,.,aIdo Teplá - Bylnice
- Valaěeké MeziMči a trať Veseli - Nové Nesto nad V~, z nich! fJIdná nestači
ani v dobMh norm&.l.ntho sil.něJAtho }rOVozu. Tyto dv~ trati geograficky 1 provozně
JIOU pfedU1'ČSlY pro obelmu 6zem1 Bratlelava - Szob - 'l'ralč1alaká Teplá, takže
0816 stfedni a východni Slovensko je rávislé pouze na trati tHlneklt.
Ale i lIXlIIlIII11;y čiati holljXldAřaky-l<alkulllňn1 pf\.mo volali po nápravě - IdloDl>-
:!~~e~':';fn~aksl~!}!~,~s t : o t~~~~~ ~~~o~:f~/~~eu~~~
a
prostě
se
miči 8lI!If časem ••• II
Tato želemlčni magistrála plně zapadala do plánu TClDAěe Bati a jeho
n!Latupce Jana Bati na postupnb ovlivňováni politiokltho a hospodářského
!Ivota v Cffi, Jehož ddležitou slo!kou byla i železn1čni doprava. Se strany
CsD. vlak nebyl o tento projekt z&jem, protože stavba nebyla zahrnuta do
plMu výstavby nových trati a bylo poukazové.no na .!Děrově a spálově obtižné
ťlseky v okoli Cl'I.ornice (okolo 25 promlle) a d&le pH pfekonáváni Vizovických vroh'd. lide mělo stoupáni dosahovat kolem 18 prom1le.
___
TRAŤ
=
TRAŤ. JiŽ CHCEME VYBUDOVATI
VYBUIXNANÁ
Ve dvacátých letech byla nucena MZD tak' nlkolikrát siln~ omezit nebo
zastavit provoz. Vf.dy to bylo v zlmich měsicich. NejhorAi situace byla na
vfmooe a Nový rok 1924/1925. Tehdy se strhla ailná sněhová vAnice, která
zavála trat' na mnoha. 6.secioh t8k t že mueel být provoz zastavEn na několik
dni. Podobná situace 8e opakovala také v roce 1'R9.
Zdvojkolejňovilni hlavni trati Z Ololl'X)uce do Ceské Tfebovb se také dotklo
provozu na MZD. 2. záři 1929 se v této souvislosti začalo 8 přestavbou
Modrali v Tf'ebovloioh. V roce 1931 byly ve vazbě na pfestavbu nádraži a
mvojkolejňováni hlavni trati také roziifeny dva mosty, neboť bylo nutno
přeložit kolej MZD.
Po dobu rekonstrukce mostd byla změn&la i dopravni
oituac. IlliD. Vlaky IIZ1l nevJ1ld61y do otanio. po ev6 kol. Ji. IItbrl po hlavni
. trati, 001 sl vynutll0 velU 6.11i •• etraJQ' lelesnt&t.loh :sa.tstnanoA k
bezpt&t.6mu IWlAdnuti na.tal6 prOY'osni aituaoe. Tento fi_ trval aI do 14.
proainoe 1931. DalU .tapa přestavby v1aduktda olcmouokllbo zhlavi otanio.
zočala v ae"", 1932. Pnoe na vieduktu b717 uk ...a.ny 8.8.1932. Zhl."i vlol<
bylo dclt... a.,., ol 3. fiJno 1933. Pot6 bylo .ruleno koleJov6 opoJ..,i v km 8
~Zi trati OlolllOuo - eealc6. TfebovA a lIoravllkou zApadni drihou a obl tratě
vchbely do "'-draU optt .... ootatn6. V Uto dr ... 6 etap6 byla poul1vflna
koleJ IlliD pe;"nI pro vlak)" hlavni trati.
PočAtok tfi.oAttch lot J' takt v ........,1 poku ... o motorizaci IlliD. Do
ProotAJova m1otn1ho "'-drali J' pHdU.n J.d.n IDDtOrovt vdz • Tatry v lopHvnici, tzv. "věllAk". T.., J. počátkem roku 1935 doplaln Jaltě Jednim vllW<em
a 11: nim' 3eou dod6ny tfl pflpojn6 vozy. Soupravy lŮoIe6 z tich to vos"6
nahrasuji nlkter6 vlaky, vede' do"md v pam! trakci a tak, se zhulť'uje
po6et oaobnioh vl.ak6. '1"11D kone6nl Jr&D vyhovila dlomolet&au pof.adavku oeetujioioh. V roce 1936 byla u lublfovsk6ho k_enolomu zfuala oeobnl zastlovko . Sub1fcv. DalI1 takovouto kvalitativni zaol!nou bylo .""ed..,1 ,.,v6bo
dllniok6ho llatorov6ho vlaku z Proetljova do Lutina-Ttebě1na ocl poo~tlru
platnosti ,.,v6ho l1zdn1ho fidu 1937/)1. T.nto vlol< Jezdil Jen v pracovni
ciny o vyJUděl z Prost6Jo'ta v 5.17 hodin.
U. to o. Ji! bl1!i tAlk6 dny ne6ebo nAroda. 22.9.19)1 probthla lDDb1lioaoe. pfi nil IlliD obstUa bez ch~y. 0.16 dzom1 od Chomio. aI po Tř.bovic.
b710 s vtr_nou vitl1nou obTvatel nl_ok6 nlrodnosti, letefi byli pfevilni
pf'1elu.,.1ky HeIŮeinovy Sud8toneeok6 atrmy, a ve ekupinich podnikali bo30v6 přepady. Nchto akci n.byly ul.thny oni lel .... ični stanio.. i lal)'!
podle oěittch evldlcd nedooblseIo lt rostrllt6m mesi zam!stnanoi dr6hy čellk' a
ntmeok' Mrodnoeti. Ke zlDlni k horliDU dollo aI ve dru.h6 polov1n' roku
19)1. col vedlo k odchodu nlkoliko praoovntkt a.okt nlt.rodnooU od esD • .
Stat1ěni boocwa v IIoraveki Tfebov6 byla v
oba_ena lSeektml vo3ilq a
č.tntky. Na pddl bulovy byla um1stlna kulo.tnA hnizda k ochranl nlldral1.
By'la zde aI do obll_tIli 6sem. nlmeolt~ vojů:em na _kladl 1II\iohovalt6ho
d.1kt6.tu. PH nbledn6 evakuaoi a.eeltiho obyvatelstva s IIoraveki Tfebov6 a
okol1 pf.. Cbomioi a Dllbel poáhal.a vydatn! i lokomotiva tady 62).0.
.fl.
OKU PACE
Mnichovů"
d1kt~t
a nblednt .bor IUdet.Jr6bo 6zelll1. se odrasily i v
lelem1l!n1m pt"ovozu. IIZD vede tak6 6semll, kde bylo llI1aitnl s11n1t nlmeok6
osidlem. lhed 1. H3na 19lJ bylo zabr6no CIs.t od Tfebovio ~ po (horn101,
me vtSetnl nMral1 a lkoly. V Moravelt6 Thbov6 obaliti. nl.. ok~ .....4&
obsadila nlldral1. PfiJ!mao1 budova b71a obehnlt.ne plota,.. který oloulil pro
paaovou kontrolu, protole vlaky uti• .tMe jeltl jea1lly z Pro.tl3ova aI
do Oeaklt Tfebov', a to bylo ul na če*odoven.lt6. fJa8ll1. Ba plamlho povoleni nebylo mof.n6 pro obl511ll7 6 ..lt6 n.vodnofii lI\i cdoeetcwat t ani pl-loestovat. VAeohllT uzlvfry kolem pHjl_oi budovy IJtfel1la nlmeolri po1.loie a
Wehrmacht. 10. HJna doohlr.a1 ks _ I a vlak7 od Prost6Jova IDDhou zaJildtt
jen do J!lhtelSka T:m6.vlty a Velktoh Opatovio. To se vlak stAle vloe .zvltlu31
pt"obI6m,y. V dobl evakuace flseml odetoupen'ho lUÍleoku pHIIo na neobllua'lou
M/ft J!lZD DI'IOho le1.esnia6f6 • r6sn$'oh a"tan10 Mveml JIoravy a Sle.aka. _ StU.
nf i .troJni ·čety polič.JdI 10kUky. i lal)'! t ..6JI1 lok ..otivy teď patřily
pod vttop1U v eeok6 Thbovt (pozdtJi pod Chrul1m). ZaolAtke,. roku 1919 vlek
Sprlva provozu phlla do obluti n..Utelstvi
Brno a teprve 1. ledna
1924 ee vr&.tlla zpit pod oloDl)uck6 fedltel.tvl, ktar' ae ovlem po roce 1918
zvttlllo o trotě býval. KFNB a StBG. Počet otroJv.douc1ch (vč.lnt ě.katald)
vedených v Prostě~ově (t~. vč,tni Poličky, Chomie. a iSáet~nI 1 Skalioe,
lal. J..dUy dvl a.ty IIZ1l na _JUch etroJ1ch) byl v rooo 1~0 oeikOlD 16.
1~4 ul 27. bez Poličky pok v roce 19» i 1936 Jich bylo 22. K podotatn~
_AID dollo i u lllAJit.le drAhy. kde od roku 1~6 ..čol kralovat coby
předeeda eprlovni redy Akoiovt opoleě,.,sti Moravok6 zápedni dráhy J .A. Baťa.
NeJprv. pfedeedniotvo opnvn1 rady a od roku 1931 i a1dlo opoleě,.,sti ..
stRluJe JI, VUně do Zl1na ~ Bat'oV)" ui:lloe pf'evzlt do _vtah rukou 1 provoz
drAhy Jako na nedal.k6 OZVD .. n.eplnlly. esD tot1l Jako podm1nku stonovily
vyrovninl lehodku f6.du deaitek m1l1ón'd Kč,
který dr&.ze nardstal od
1; 1; 1921; esD totU neuznely platnoot pQvodn1 OIDlowy o kkstB o vypláceni
51J pl"ovoznich pfi1mll Společnosti a zaěa1y dráhu- provozovat na z&kladě tzv.
"akutečnt'oh výloh", čid &kwaJ.lovaly na vrub Společnoati MZD roěn1 deficity ~ Bat'a neustále obviňoval Oso ze Ipatn6ho hospodafeni, nechával kontrolovat (MSty a bUmoe a hlavn6 útol! 11 na uoetaloat tectmiok6ho vybaveni drlVly
ze etrmy esD. CituJeme na ulmzku ze zprávy IIPrlvni rady A.s.MZD z 25.
dubna 1938:
eso
H. ; ; Spoleě,.,st J. (;;;) zetUona n e _ i ~ nlt.JiDeID ze loko.otivy a_orov6 vozy v roce 1937 Matkou Kč 1.513.500.60 (;,;) Ilo provozu JODU zafezovllny
start. naekon_cldI a trat' ničic1 otrcle tedy 313. kUr6 nBnaJ1 cenu ani
Kč »;000.- ka!dt a ze kter6 J. 61!tovAnc ul nfkoltk 1st 8.- Kč ze tmu a d .... tedy
IQ! 1oo:8)),-:r.a rok věetni doby, kdy lokomtiva čeki. na opravu apod~ LokOlll:Jtiva
I'ody 432 (Dá bSo1; zfelml! 423;0 - pozn; eut;) stoJi Kč 800.000.-; Při livotncsti »
let a 6~ 6rcku e poě1t.!in1m hlavn1ch oprev. kter6 Jdou k t1!1 pronaJ1met.le. by
ročn1 MJem u tuto medemi 10koRotlvu nepfe~ Kl5 88~OOOt-~ PMtom Je lokomotiva
vyotrcJ""" tlokovou brzdou. Dá men.111 epotřebu vody a 1iůi a uveza 450 t ne stoup6n1
10 ~le pH rychlosti 50 IonIb ne rozdll od »O t u lok; tedy 313.;; ..
. Jal pro upf'eanlni: 1nformace eprlvni rady Jsou zna/Sni zkrealené u! jen
le lolcomotlvy fosly 313: O ZDily neJvylli povolenou rychlost 45 (nlkter6 Jen 40) kav'h; Podl. úředn10h zlot!llovtch dioll'"_ by onlch 450 t na
stoupAn1 10 promilo odv.zla t.hdeJI1 423;0 rychlosU aoi 25 kmih a 313.0
evých »0 tun rychlosti o Dálo nlll1 (22 kllllh); Prevda ovlom J •• !e 10kolDOtlvy fedy 313;0 (pwod .. z. Sov.mi drAhy o1 .. ře Ferdinanda). kter~i OsD
nahrazovaly dol1vajlci a rulen' 321 :0, byly jelti &tarU nel ty "atar6".
Byly ovl ... k neutahAn1 o no zd'JUch 25 prOlDllo uvezly a! 180 tun (pH 13
kmih, v Pl"&aěru ui 040-501 vio ne! faia 321.0), tf-ebale d1k vnějl1D1.1. r_u
p6oob11y podezřele archaioky; Pro obdob1 prvni republiky nAID bchul!el 0~b1
ptom6JI1 dokwaenty o to,.. kUn vozidla oloulila v J.dnotlivtch vSo1;opnlt.ch.
Jsme odkh.zánl často jen
výpovMi pamětn1k:d, které sem t5lt nějaká. stará.
fotografie m!e potvrdit (n1kQ1iv ul vyv:r6.tit)~ Proto. berte proeim MsIed.uJ10i odstaveo 8 urěitou rezervou, proto!a pfi věi uotě k lijio1m i zesnul~
pamltn1k:Ca nemdleme zamlčet, !e lidská paměť býv6. nedolconalá~
V roce 1927, kdy dollo v Proetijově k rozděleni turnu8U. na oeobni a
lŽkledni, byly zapotfebi dvala-~t čtyH lokomotivy. OllObtl turnus tvoHly
stroje 321~O, v lŽk:ladnim byly ul některé 313~0 (jeden z pl!IDitnllcd 8e zmiňu.je i o fatl )12~1)~ Pro nočni vlak do Tfebovic a rann1 zpit eloulila
lokomotiva 422.0~ 3en ma 3ediM pH nočnim pobytu v Tteboviolch teté dobiproto~
na
17; kv6tna 1906 oal!aly lemU vlak7 o VelJctoh Opatovi0 do Skal100 nad
Svitavou (tehdy Skal1oe-Bo.kOYloe)~ To ul ovl. . nebyla IIora•• lIi d.padni
drMl a, ale ndltni 4r6ha 9r:a11oe-Boakcw1oe - Velk' OpatovlO.~ Pro'Yosovatel••
obou drah byly R,*ouok6 ot6tn1 dr6h7; Zpoll6tku .0 v ()patov1010h .ut06nt
pf••edalo, ale pra'fd.ipodobnl ul bihem roku 19)8 nebo neJvtle na aaMtku
roku 1909 byl ...vodon prGbunt provo. Skalico - (b""n1oo; loIonov6 lokollDt1va 1<13;61 (eSD 422.0)4) byla dodlna no &a.t vlaotnlka - patt'Ua tedy ..lotnl
drbo; 5idlUa noldf1v. v opatov 10 leh, od roku 1909 nebo 1910 pak trvale v
OUIl"n1cl. Prov~.nl byla pfo1dll«'4 proetl30vlk6 Spr"" pr"ovoau IftD, kter6
1IU8.1a opstfoovat rebrldu stro1e 00 IIOInO Rejn6 fady po dobu ochrtavell
...... ov. lokomotlvy; II1moohod . . - S... ""a ... ovoou IIZD brla podfhena Radit.lotvi kkStB v Olc",uoi, .ti .. n6... k 1. lodnu 1895. To .. aI do roku 1918
podl6haly dUl v~opny v· S_rku a Irnovi; Protoll kkStB ..... oo .. aly _
lotilku &fitav, - Pouaka - !.f6r.. u Skuta., pHdiillly lok ...oiyy t6to dr6hy
(4 otrol. tady 97) tok6 prooUlonti 5 ...""6 provozu IIZB. Ta .. lem nemohla o
lokoDlOtlvAll1, které nebyly vlaatntotvi. kk'S tB, volna dll1pODOvat, na. dr1il'
otrani muoala opatfovat .Uolinl o vtpollDon' otrolo; 0100l0Uok6 fodttelatvl
_
opravovalo dr6hu Ol ... ouc - e.loohov100 o pfUoblta &..... MZD do 10otele.. Loko ..tlvy obsluhuJlc1 tuto trat' kupodivu nopatfUy pod dohlad
Pro.ti3ova~ Vttopsa v OlCIDouoi-Hoiol.aneoh byla expoeltUl'ou vttopny Kmov ~
V.dlo pdvodn1oh 10kollDtlv Rakouoti opoloanooti .,lotnloh drob (tlLlIl) tady 83
(eSD 200;0) o vitl1ch tad 93 (esD llO; 1) a 1 94 (od roku 1905 194, u esD
nebyly) tuJOIIdlly od lara roku 1904 1 lokomotivY .tady 1<13, kter6 Ol t,* no
trati MZD (eeloohovi00 - Prootilov) oblovily o tH roky dflv. nol v opato-
ta'"
v101oh~
Po u.t'lenl provocu na vlty1 B (bermo. do Skalic. vykazuji J1zdnl ffld,.
• let 1910-1914 vi .. vlak6 ooobn1oh na &kor .. Uonfoh o tumueovl potfeba
pro vlaky. oeetuJio1mi JBOU pouh& dva stroJ. (~ede1 v Tf'ebovioiob a ~eden
v (b<rn1ci, lal. l. nsv,1o lokoaotiva 178.61). 11.0 to pravdlpodobn6 ."iotuJl
ull pravid.ln6 "'kladni vlalq, _ . poa.t tumuoovfoh ot1'9;td 1 .. tUko
odhadnout; Potfobs lok . .otiv ale _h;p1 #tU. vonlotalo a nepřiliJ prooperuJ10l MZD 0_10 obut do "'kupu riovfoh otro;td; rodili platila ",~ ... ; r.
»~ lS.rYra1 1914 bylo ve stavu SpnV7 provosu MZD Prostl~cw oelkem 16 lakomot1y; etyf1 otro~e tady 97 patfUy pol1čoti dri... a l ......otiu 178;61
boekov1oti lokU .. , 1 1a171 l_dtla 1 na &o,*u trati (bami00 - Velti Opatovico, potf1c1m MZD; Sedm dvaadevad.oltok bylo otU. ldU v pln6 on., ol.
navic loou tu dvi 10komot1vy • n6kd.ll1 Morovokoal . . . ě &otfadni dr6hy
54;53 a 54;57 (eSO řada 313; 1) a po ledn6 . .16 tondrovoo 83;24 o · 88;48;
T6Iko Kei, odo nikter6 • tiohto (svlUU . .nl1ch) nebyla poulllv6na na
pol1a.k6 lokU .. , 10kolJl)tlvy fady 54 vlak brly UmU lhU v Prootilovl.
Poulllvaly oe ul 4the 1 na aeloohoviok6 drb. (dolol,",o l. to v rooo 19(7);
Polc pHllo vilka a I ni pootuJll6 _ov6nl o.obni dopravy; V rooo 1918
JellUly Dll oel6 trsU ~en tfi l*r7 oeotm.ioh vlekll Proetl~ov - Ttebavioe,
vlaky po Moti trati no.dotovaly. T0k6 ••01 Skalicl o (born1cl _byly lon
dvo p6rJ ylaldl; Po~.t prootilovoJctoh lokOlDotiv kl.al do konc. vilky na 13,
ld:or6 tu pfovoaly esD: 4 .trol. tady 97 "'0 Pol1~ku, 7 otrol' tady 92
(MZD), dU. ohcrniokl 178;61 o lolU 88;07; Ob6 atyf1apad... tky lIIII1&ely
biho. vilky do Kalia., kdo lo pfovoly PU, 88;48 bylo srullono v BrJllU 1917
o 83;24 o. octla v Rotouoku u 880; ZlII5olo novi kapitolo nalioh drah pod
qmbolem eSD~ Správa provozu IIZD v ProlltlJO'(I sdstala a dAl vedla per8.CIlAl-
vAak vedou spory mezi českou a nA.akou stranou o rozsahu zabraných
CtzemL T)'to lIPory ~sou rozhodnuty na &~ladl JednAnl del1mUačn1 komise a
Je zabri.no 24. 11stopadu dalI! 6zem1 s obcemi Biskupioe, Nectava a §ubifov
i se t.eleznio1. Trat' Je tak rozd'lena na tfi čut1. ČSD obsluhuji dva
navzájem izolovaně 6aeky ProstfJov - Dzbel a Skalioe nad Svitavou - Jevič­
ko~aromftice . ZbtvaJicl čáet, tedy Tfebovioe - tbornioe přeli a detin1tivně
pod DRB.
Vrn1klá Bituaoe 8S odrazila ve zmlně poměrO. ve 8ta'lioi Dzbel. Ttrto litanice byla od roku 1927 vedena Jako zastávka a né.klediltě. Pfi evakuaci
zabra\~h llzem1 l5em byl jmelov," pfoednOBtou bývalt pfrednoata stanioe Chornice, který 8em pfllel 8 částl evakuovmS'ch zaměstnanod. Z pov'fenl vedeni
drllhy lide provedl 13. UstOpMU změnu za.t"'ky a nákladUtA opět na stanici . Dzbel se tak stal pohrmičnl staniol
a kooečnou staniol trati ProstěJov - Dzbel. Na zAkladě ttlchto zmlo zde byla zthena stanice tina.nčn1
str6le a v Jesenci četnioktt. stanice. 23. listopadu ekmčlla platnoet vojenok6ho l1odniho l'Mu, kter~ byl v,tl16len li! pfi mob1l1saei v _áf1. POOIalU
takt končila iUvotnost ptrvodnlch lokomotiv MZD a v prosinci 19)8 byla vyfazena poeledni z nich 321.004.
15. bfema 1939 bylo obsazeno Německem zbt't&Jiol Ctzem1 ČSR a byl vy_
hlUen takfN51Ý "Protektorát Čechy a Morava". Tého! dne byl na viechny
slulebny odool6n telegram "'oledUl1e1ho min1:
"Vlom .lule_ • Or. O. 190;
88
eSl
ha ri.no dlo u/l1nině dohody obeed1 něoDeckě voJoko pfoohodně naěe &sem1. Zaf1c!-
to, aby vlI1ohn1 .....otnanoi . . vilooh okolnootl konali besvadně elulbu. Dráha a
po6ta l1l1I1 fwlpati norm!ůně a ... neJms>li1oh "'"'ad. Volonak$<m ors6n&n něoDeck$m
Je nutno vyohbet1 v kaM... omiru votKe . Zaf1cfte 1hnod potfebn6!
Ing; Fi00her"
A skutečně - pfi obsazovánl nedollo k !Adným 1noidentt'.rn.
Od 26 . sr!ftO do 13. _áf1 1939 byl _avmon opět volenekS' j1zdn1 řád.
ZolltfuJlol se IDenMrodnl situace se projevovala i ve vnitfntm !ivotě.
Opatfoenl, která se začala provMět, pomlu d&vala tuAit běh budoucioh události. V záři byla v)'dMa velmi pMsniL natbenl o zatemov&1l. Byly zavederQ" olony na vSrmině.oh t stolárech elektrického o8'lMleni apod. Plněnl tAchto
naf1zeni bylo tak& pM.enf kontrolováno. V t& dobA něktefi zaměstnanci pfeAli dobrovolně k DRB. Koncem ' roku vylel výnos o zmtlnA vlech nápiad, vývěsek
a Jlzdn1ch f'ádd. Vlude musely být nejprve texty němeok&.
V roce 1940 bylo rozllfeno kole jUtě atS'lice JerliSko-Jaroměf1ce o dvě
koleje. Dopravnl situace v tMo dobA je charekterizována údajem z této
stmioe, kdy mezi JevliSkem a Skaliol nad Svitavou Jezdilo pět p6:rO. o80oo1oh
vlalc'd a do Chomioe Jen dva páry. WaJe O nlt.kla:ini dopravě bohut.el nejsou k
dispozici.
Situace na frontách a z'l)"luJici se represe proti dOJÉ.c1mu obyvatelstvu
ee zéJcooitA odrazily ve vztahu o~vatel k !eleznici, Jskolto prostfredku
obec nA proepěěnéllJU., tudll JR"oapě"&Ou i atAtu. PartyzAnsk6 hnuti se neomezilo jen naťazemi Sl OVEll aka, n$rbl"! revolta utlačovaných obyvstel 8. proJevila na ceUm nalem Ctzem1. Nejinak tomu bylo 1 v okol1 MZD. Po~átky aabotátnlch sci zde N&no1 pocitUi v roce 1944. To zde Jil p\80blla pSl"tyZÁnsk" ekupina Jermak. Po neaJDiltoh zUkodniokých &koioh byl v dubnu 1945
vyhozen most u RozatMl . V jeho troskách zdstala lokomotiva fady 52.
Poměry se dAle durlovaly. Nimoi zoltfiU kc:ntroly, zes1111i hl1dky a po
26. dumu 1945 obeadill dAlellU nMralL Oeobni doprava byla CD8Zma,
pfoevlMaly vojenské vlSr:y. Po P'vnich n6.letech na Pro8tějov 29. a )).4.1945
byla o801::ni do}W"ava ustavena vO.bec. V prvni kvUnovlt dny ee nálet)' na
Pro.Ulov opakovaly. 3. kvitna bylo ... odono 1 ml.etn1 "'droU. Niklodn1
vlak zde stojioi d08tal pf1.mý zásah a byl takřka 6plnA zničen . Druhltho
května b)'l učiněn poku8 o &leepaĎ 61urt8Čnlt ol:noveni osobni dopravy, v caezené mife vlBk vydrlel jen do 4. května, kdy byla 080bni doprava oplt ustaveno. Od tě -doby Pl'olUdHy po odetni drfl. .. pou ... nilatoek6 a _ .... ak6
tra'leport)' e voJek:em a mater1Alelll. ffbleduj101 den 5. ltvltna se zcela projevila ned6vira nh.cki lrannlt 11001 k čeakllmu lelemilini.ml per80n&lu a
81\.1100 v !elezničn1eh statle10h pfevzalo nimeck6 vOjeko. Clv11ni zamhtnancl, b)'dl1e1 ve etanloioh, vlak neupadli do p&81vltJ'. Ve dne v noci hlid&li ~
aby zabrNtUi p.fipadným destrukc1m stanl0, 001 se jlm podaf11o. Toho dne 8e
podaf1.lo partYů'ndm vykolejit v Neotavek&a 6dol1 n&kladni vlBk, který 8e
lidé ana.!ill vyrabovat. Tato akce do značné m1ry zbrzdUa pfoepravu v'oJenak~h traneportA po ~D. I ná8ledujiei den pokrAČovalo ustupujiei nA_eklt
vojsko v přeaJ.nu vlakA na zllpad. PoetupuJiei Ruiá ....cia tlač1la na
Wehrmacht Jak ze eeveru na OloDl)uc, tak z Jlhu na ProetěJov od Vyikova.
StMe pflJ1!dě ly od Olomouce vlaky 8 vojskem a mater1Alem a pfe80uvaly se
n a trať' MZD. Ta byla brzy nepropuatni a t s byly tyto transporty vedeny z
Kostelce na Haně pře. _ Seniel na Haně na červenku . Na ochranu t'chto
tra'leport'd byl na vzpomenutě trase nasazen němeclcf' p2l1ebfový vlak , ktert se
partyzlln1 pokouleli new.pěllně pi'epadnout u Drahanov1c. Ton pHlol 7. kvě tna
na prostěJovaké hlavni nMraU a hned byl pfestaven na vlečku eladOVJl1',
odkud vyet.foeloval salvy směrem k Bedlholti, kde byla asi 6 km od Pro st IJ ova
fronta. Opět byl banbardovlln Proatějov a opět bylo zaaaleno metni nMral1.
Bylo zaaa!mo prostAjov8ké zhlavi a m1ěeny třl ' vozy.
8. května se fronta pflbllllla takflra na hrSliee Pro8tlJova. V 15 hodin
odjel z Pro8těJova na Kostelec posledni transport e mcfareJqmi voJ6k:y. Pak
pfoeetaly vlaky jezdit . Po 18 . hodinA opustill nimečti Ielezni6Uol prostě­
jovskA nédral1 a v 19 hodin V7hodlí1 uetupuj1ci nA_čti vOj'ei do povětfi
lelem~n1 mOBt přeB Hlou!!elu. O poelednich chvil1eh toho dne v Pro8tAJovA
hlavnlm nMra!i 8e pile ve mejl1 kronioe :
"V útert 8. kvitna 1945 o 18. hodině oruetU1 n_t1 lalem1i5ld'i lako poaledni
zdell1 etan101; Bylo zdo poneolW>o rlco vood p:~ch 1 lolomtch • ~ ....toriAlem. ~1vat~ a lal.on1l!n1m etavoln1m vlak... -r....~ drah; V nIJctertoh
vozech .....ly být uloleny tfeakavtny. AI do ao.....aku pHl1!d!li .... lolU n _ t i
volllC1. ktol'!. problUoli vosy stol1ci u akladilU; O 21; hodině zpocorovIIn ~
oheň VÓ011 u aklad1JU Clo; II. loni nOlllOhl být1 halen JII'O oethlovfJnl. etan1o.
gronáty o Iroploly; Po 22; hodině naetal obroar1ý vtbuoh plod aklad1J_ Clo; II;
Po nilat nialadovaly dall1. alo mont1 detonaoe ;
T1mto výbuohom. loni lol .. eteny výohodn1 na _
ápodn1. byly demolovllny
budovy nMrol1 o peltovn1ho 6fadu C1.o10 2;
Sldadiltl! C. II úpln6 v,hofelo. vosy stolioi v olwodu tohoto akladlltě byly
fIpln6 rozbity. kolol1JU od eten11!n1 budovy k pelU
Vlud. po nMraI1 byly otopy po cfu.o.,./IIII výbuchu. n6klaI _ vood ~ po
lJtat1oi, vozové BOUISbtky daleko ve mlati! na ulici a v okoln1ah ci.omItch byla rozbita okna a popraabn6 zd1 ~ ft
deIIIol.""""'.
Během
dráhy.
devátého kvftna bylo o8vobozeno cellt územ1
kolem Morav.' _padni
Pltrbe-l1 v historU po to.., kd7 dl'!.vo byl p""k loko ..ttv na odel_10b
tutloh otolnl olodnoo ... pak to .chlo být ••• - loIy dutně wbeo? Jedině
na 0 . _ . .,l5ltku lor .. ok' _podnl dr6by. v dob •• kd7 lolU vo Velktob Opato.101010 t . .~ konllUa Itur . . .; A tak oe konei!ně doot"""" _ . kda l " ,
.U1 . .l51t. to lest na &aI5ltak ; V ro08 1869 _upUa IIZD lodintch oada
lok. ."ttv. kt ... lol,. ..,bla povalovat u .... ; Rako ..1dt otl1m1 dr6b,.. kte"
od poUtku oU~ IIZD na loll 6Cot 1II'....... al,.. lo o.",a15ily i'adou 92; Protole
na btyal6 Dolnarakouak' l1ho_podnl dr"'o ul 11111 otol'" lokoaot1vy. pHdllily tilat ....... ak~ 11tvmtlml 61ala 10 aI 16. Do phC101ovloo1 v rooo 1~5
oe tedy lIIonova1.y 9210 aI 9216. pak pi'1byla len teCka: 92.10 - 92.16; U OSD
po 1'000 1924 dootal,. n",,' tabulky o _ o n i . 321;001 - 007; Z lokClllot1vlQ'
ve VId",ok" " .. ID "otě byly pod výro1m1a1 151al,. 3322 - 3328 dodlny _ 1
18~ eerYtno •• a 1~ a.rpne. roku 1889~ PH konoeeovan6 nejV)"lli trat'ov6 rychlootl 25 koVh a pooděl1 povolo'" 30 lao/h to byly 00 . . ou povolenou
"pad .. ltkou" • bledl ok. rychloot1 10ko..,t1vy nad PODir,. a >r61U by oe tu
na 25 Pl'omUe otoupln1 16p. uplatnUy otrol' pouJ.oll1 • UII1. V ÚIIoku
(harn1.0 - Dobol .chly dopravovat podle _Ulov' tabullQ' _ roku 1897 nlo.Idadni vlalq o h. .1moott 125 t,... uU .. 00 pro i'adu 86 bylo pi'1pUlltntoh lon·
70 tun;
D... Id,," oe tak nepl'!.lIO. to dvudavado"'tky nedrialy ""nepol dlouho; J.
to na Pl'vni pobled d1v",. protelo llodni i'/ody ooobnlo1o a oadlontch vlakd aI
,>
do rok" 1896 vCo1m' uk_u,jl na pothbu tl'!. turnuoových lokomotiv (po lad"'
v Proot'lov'. (harnt01 a Tfobov101ch) a lon Pl'0 10tn1 výlotn1 vlak Prostě­
lov - ll&bel (ktert laedil aII do 1. ovětov' violky) byla v nod611 _poUob1
dall1 _lina o P>ootělov'; V ItU 1897 byl ll.odn1 fU _in na tř1 tumu.... lokomot1vy v Prootllo.ě a dalU dvl lako <11'1... pHCo. vlastni pHbyl
2ed1n;t .Ólcwt vlak Chomlce - Pro.tllov~ Lse .oudlt, le H v)"Ul1valy č"'­
teanl 1 poetrkOV" loko.,tiV7, let .. 6 v úeku Charnloe - Dsbol byly nu'b1' ~
Vlaky výhradnl nlklodn1 (b .. ooo1ml dop:.,y) v t6 dobl lOlldily op11e podle
potřeb1. ovlYtl v poda10a01 ~ .. 1; N10"'nI e1 Coprava poaf1konu do polo~
p1'1anivěll1 Pl'0 oestu,j101 vyl&lo.d&la ovýleni pothby lokomot1v • • Utn1 dr6b.
nlloIo "ulotřU." nol_nI ladnu o ......da ...tI<u (eSD 222.0); Na phl""" stoleti 88 potleba lokoJll)tlv pr'O vlaky • oeatuJ101lll uaUllla na et)'feoh,
pfiJ5 ... dva stroje byly ne~f1v v Prostllovl, pak v Qu:rnici.
Se ..vedoni. a1111i1ho l1adniho i'/odu od 1; Hlna 1907 pCJVolUo II1ntsteretvo lel •• nic sv;tlen.i r:rClhlostl na tratioh Tfebovlce - Pl'OstljOY' a OlolDluo
- 0.10010""100 - Kostelao 00 JO na 100 koVh. To lIIo1n110 ladnak zryohl1t
nlkt .... ot""aj101 vlaky. ladnak přidat r ..ni p/or vlakd Thbov100 - lar.,aklo.
Tfebcwll. • spat, pf16" poa.t tumuacwtoh lokollOtlv pro osobni dopraVu
Idool na tH ; iltvrU lokomot1va byla _apothb1 převUnl v (hornt01 pro
poetrt",,"ou olulbu a obal"'" vlei!ak; II1l1Ochodem . . lbdni dob. ooobniho
vlaku y trati 'lfoebcwlolf - Proatl~ov .. Ů:ritlla po svtl."i 17ohlo.tl anl o
mnutu (:Jl 1,.1n), v opa6n&a aalru 88 Mk)' 6ek:lmi v Olornlc1 dokmce 8koro
o hodi ... nat6bla ; Zryohl..,l .. vlastně tfkalo lon nlkt ... toh ..lIontoh vlakA
a vlakd láldadnlcil e pfepl'avou oestu1icioh. ne. sdAnllvl pollllml _lou
potfebu loko.nlv ~.ou ".tlla tr0 trat Thbovlce - Chomie. uvMlny p-o
l'adu 92 (11tO t) a 97 (110 tj; Jako _bkok ted7 ul aloul1la nikoliv dvo ... Io.p:aorovl oo. .o...seoltka. alo tllll řada 97 (ČSD 310.0).
LOKOMOTIVY MORAVSKÉ ZÁPADNI DRÁHY
Ing.
Zdeněk
Bauer CSc.
začlt vzpom1.nán1 na lokomotivy brAzdici pražce koleji chornicnež v "nedávno" minulých sedmlesátých letech. S vědomm , že
historik by neměl zaHnat uprostřed , nemchu napted nevzpomenout na onen
nádherný č a.e neuetálě:ho m1.háni černě nab l ýskaných lokorootlv, podobných sl
jako vejce v ejci a táhnouc1ch stMdavě krátké hádky dvouos ých osobáčk1l nebo
rO, m ! dlouhé ži!aly hnědavých náklad'Akll. Když se tAch pouťovýoh korálkll
seno ve stani ci v1c nebo byly fitroby ptil ili těf;~, spěchaly si lokolIDtivy
navzájem pomálllst;, tak!e se pak hádavý zvuk výfuk:ll stf1davě sbliloval a zase
hned rozcházel, j ak krok za krokem zdolk,ral.y stoupáni ke Dzbe1u či Boakovioi m. Vrace li jElDe Be rMi sem do těch miat, kde vlMly zástupy čtyHata­
tt1atficlt ek, a jak č as pl)nul a dměni moto rových lokomotiv na okolnioh
trat l ch stále rooh u1n ěl o , i s tro ch ou n ervózniho chvatu, proto!e vždycky
bylo j elit! 00 objevovat a 0 0 l ~pe zt vÁrnit na dolrument!rnl fotografii .
Kolikrát Jsme J en v Chomic i domlouval! s v ÝJ)ravč 1m ft. č etllDi na l okomot ivách s cénát "záv od ll u , kdy podl e j lzd niho tM u odji fděl y vlaky do P roBtě jova
a Skalioe t&mě f zároveň, k olik rát j s me ú apěěně ! Ma11 v OpatOVloioh výmě nu
pt lpřežn l a vlak ové lo ko rootivy t8k , aby vp ře d u byl hez ň i stroj , koli krát
Mm st rojmi s tři z Pr o stějova posilal l mali ny poet a ven& o1ráceně než by l o
zvykem, ab y "l okparáda" v Chornioi nebyla naru5ena zády některé lokomoti vy.
Ba d ok onoe Jane v Pr o st ě jově pomáhali vlas'bl,oroo ně otáčet čem& hvězdy na
ru ňn i točně , aby pak na nás roohly vykukovat ze vrat výtOply. I když 81
jistě někdy čety i dopraváoi o nás myeleli Bvé a tfreba i mručeli, kdy! e8
jim pak nalie prosby zdál y zbytečně úzko8tliv~, v)'hověli nám, namiohali kouf
podle naAich představa nakone o Ptidali úsměv a přátelský pozdrav na rozl oučenou .
D1ky vzájemněnu pochopeni a respelctovMl mohlo tak ve z de jl1m
malebném kraji v zniknout lDlo!.tvl nevěednlch a neopakovatelnýoh obrazll.
Ně které naJdtrte na strMl0ch této bro!ury ,
jiné zdobl v hOjném počtu obrazové knihy vmovmě naUm parnm lokomotiv~~
Stopr ocentnl obsazeni lokomotivnich vlala1 ř lldou 433.0 tady bylo alespoň
teoretioky mo!né v obdobi od polOViny roku 1~8 do pHchodu rootorových
lokolIDtiv T 466 ~ 0 v SI'ptU 1975. Ne~ětll počet turnusoytoh lokomotiv pro
traťovou alulbu ňital v Prostějově 9 a ve Skalici 7 .troJ4 .
Zat1mco v
Prostějově po vytazeni podednlch 423. O v rooe 1970 jiná řad a k dispozioi
nebyla, objevovaly .e ve Skali oi tu a tam pětikoláky fedy 524. 1 a po jejioh
odohcdu na z8Čátku 70. let někted 524~13. I tak ov.em bylo hem!eni čtyfl­
statf1atMcltek v nevelk& ohornické stanici 8V~ zpl.ohem taaotnujicl podlvanou~ Vedle u! zm1něnýoh "závoa.t\" s e tu kolem o ~da č i o pllnooi dával do
. pohybu nákladnl vlak • poatrkem, kter6D1 do Dzbelu č uto jako přlpřežnl
nusela pomAhat tfetl, skalioká lokomotiva. Vlaky sypákd do lubitovekého
lom jezdily vidy z (har-nioe jako sunuté , oož patfi takIJ ke zde jAlm pozoruhodnostem. Bylo tu poflld na co se dlvat a za č aa'd páry se 00 ohvUi vlnila
nad obilnlnlll1i zdejl1l1o kraje maleb11&. vlei!ka lehkého dým.
Kde jird.e
kě
hvězdi c e
POYÁLE(NÝ
YÝVOJ
Bil ance válečn5'ch události byla neradostná. Byl stržen mst přes Hlouče­
Iu v Prostějově a most u Chornloe. Mezi Dzbelem a Olornic i byl vykolejený
nlik1adni vlak. Na trati bylo mnoho zavlečených lokomotiv z Jiných trati.
Mezi nimi kromě rllm.ých " pět lkol AkO" byly 1 rychlikové l okomotivy řady
)37. 0 "MIK.IDO". Jedno z nich krátce JezdUo 8 vlaky mezi P rostějovem a
Dzbelem a ve Dzbelu bylo zbrojeno uhl1m ručně. Na trlltích byly okamžit ě
zahAjeny o 1:rtovovaci práce. Strojní čety zatápěly stroJe, opuětěn é zde ust upuJícimi Němci a Maďary, a s Jizdn1ml četami uvolňovaly tr atě od zbytk O
troosportll a vykolej8'l.ýoh vozll a strojO. Tyto byly odvUen y do Koste lc e,
eelechovlc a Chornlce.
Na územi, zabraném před válkou Německem, byl provoz oblov ov án a udržován
8 krajnim vypětim sll. Hned po osvobozeni byl naUm a 8ovět 8k~i vojáky
opraven zničený most u Rozst&i1 a oo.straněna odtud rozbitá l ok omotiva tady
52 . Správu na t out o úseku trati ihned ptevzaly CSD, byly v ě ak nuoeny v ~st
ji jen s několika pracovn1ky če s k~ národnosti , jinak mU8eli Zllstat i někte­
ti v ybran1 p r aoovn1c i němeokl! národnosti, pracuj1ci ptedt1m pro lEB. Post upně v ěak by li nahrazováni č eským1 zaměstn an oi , tak jak ti t o do zm 1n ěn éh o
úz emi p:Hoháze l1 . Ke k onoi roku 1945 bylo dokončeno úplné ob sazeni s t ani o
č eskS'mi zaměstnanci a mroveň byl prov eden i úplný ods1.a'l o bč mll něme ck~
náro dn os ti z okol1 t ratě. Odsun byl proveden po železnici.
J8k byl o již dtb e vzpomenuto, prožU o prostějovskl! hla vni nádraž1 v
posl ednich v áleč ných hodinác h pfimo katast ro fu. Hned. po osvobozeni zde byl y
zahájeny odkltzovaci práce a zj1ěťováni Akod . }fa rIlzných mstec h byly nacházeny nevybuchlé bomby a zápalné bomby. Zboži uložené ve skladech bylo
zčásti zničeno pti onom os ud ném výbuchu a pof.áro. sk1ad.ii tě Č. II a zčásti
rozkradeno. Pofivat1ny byly zabaveny zčásti NArodnim výborem , zčásti soVět­
ským vojenským vell teletv1m. MateriAl železničniho stavebniho vlaku byl
vydán čAstečně zdejěimu traťmistrovi, částečně správě zdej/U ch autogaráži a
zbytek byl zajilitěn ve vozech sovětskou vojens kou správou.
Veěkeré úsi11 věech zaněstnanoll a mnoha dobro voln1.kll bylo nasměrováno na
00 nejrychlejě1 obnovu provozu. 13. května 1945 projel po trati Skalice nad
Svitavou - Chomioe a zpět z)rušeooi vlak a hned následujic1 den byla zahájena oaoln1 doprava podle válečnMlo jizdniho tádu . J ezdily jen dva páry
osobnich vlakll, nákladni vlaky zatim. ne j ezdily. 22 . 5 . byl obnoven roost pře s
lUoučelu. 11m bylo umožněno dále roz!1:Mt do pr avu. 080mi dopt'ava byla nyn1
provMma z Olomouoe-Nových Sadll až do Bedihoětě, z Prostějova hl. nádraM
do Chomice a z Prostějova hl. nádrafi přes Kostelec na Hané do Náměětě na
Hané ( v Ná mUti byl zničený roost). Vzhledem na. zničerm telek omwik8Čni
zafizenl byly vlaky vypravovány bez spojeni se sousedn1mi stan icemi Jen s
dovolenkani a na rozkazy k opa.trnl! j 1z dě. So učasně se pilně pracovalo na
opravách kolejUť stanic a trati. .
Nlikladnl doprava byla zahájena až po provedených nejnutnějAlch opravách
a odsune ch zbytkll tr811sportll z trati 30.5.1945, a to zat1m po trW!e Pros"tě­
jov - Chornioe - Skalice nad Svitavou - Oeská Tfebová - Olomouc. To z toho
dllvodu, !e v Oloroouci-Nový ch Saiech byl mičen-ý most přes Moravu a ~akl!
dalAi mosty na tratich k OloIOOuci. Sjizdná byla pouze hlavni trať, protože
byla přednostně dána do pofě.dku nejen vzhledem ke wb dllleUtosti, ale t&cb
proto, že právě v roce 1945 oslavovala svb stb výroči zahájeni provozu.
Opět o vnou zatHkávaci zkouikou pr'o kvalitu tr«tě MZD byla pl'eprava lokomoHvniho vlaku, elo!eného ze dvou rychlik:ových lokolOOtiv tady 387.0 II tH
těžkých nl:t.kllldnich lokomotiv ředy ~ DR, který jel z Proetějova do Skalice
na hlavni trať. Souprava projela bez sebemenlich záved, což svědči o tom,
jak byla trať dobfe postavena.
Horké chvtle zplleobllo sobě a DI'loha dal.Aim lidem ve Velkých Opatovicich
několik mladikO, 10. ňervna 1945. Ve shl'lici stálo 13 vozll naložených výbuAn1nam1 a střelivem věeho druhu, také leteckými bombami o hmotnosti 500 kg.
Vozy sem byly přesU'luty z přeplněného nlidrdi v Chornici. Vzpomenuti mladici vlezli do jednoho z vozd, kde hledali světlice. Šláp1utim na nějakou
hoflavmu se asi vm1tll stfelný prach, rozsypaný po podlaze a v11z zBlČal
hořet.
Náeledova! mohutný výbuch. Dik př1zmvému větru a tomu, že se vllz
při výbuchu roztrhl, se oheň dále nerozliřll na vozy s leteckými bombami.
Výbuch značně poěkod1l zafizSli stanice a okolni budovy. Odhainutá ěkoda
Č in1la 1,5 mil. korlll.
17. června byl opraven most pfes Karavu u OlollDuce a 21. června mohly
zaňit jezdit vlaky až do Olomuce hlavniho nMražL
To znaňně odlehňllo
dopravni situaci na MZD.
K dlllelité uiálosti - ze společenského hlediska - do!ilo v historii KtD
10. Hjna 1945. Toho dne byla trat' př1.dělena ředitelstvi státn10h drah v
Brně a co je nejddleUtějěi, byla k tOl!llto datu zestátněna.
Hned počátek roku 1946 je ve mameni dalěieh zmart. V lednu zasedala
komise MNV, ředitelstvi státnich drah v- Brně a záatupc'O. stanic Prostějov
hlavni nAdrali a mietni Modrali. Jednalo se o zruJeni mietniho nádran a
sloučeni ve!keré slulelni agendy do hlavniho nMra!i a také byla započata
jednlvli ooledně stavby novb přij1maoi budovy na hlavnim nádrdi. V květnu
byla zrulena strojová 8tmice na hlavn1m nMra!i a byla přidělena vozemi
stanici na m1stnm nMraži. V ěerv·nu byly upraveny prostory ve zniňené
pfij1maoi budově hlavniho nádrd1 pro provizorni o80b1i provoz. 21. prosmce bylo namontováno před mistn1m nádraitim S8 str my hlavnlho nMra!i v·jez..;.
dové nběstidlo. Pfedt1m nebyla stanice z této strmy kryta, co! zpdsobova10 velké nebezpeňi př1. posunech. Celkově se o roku 1946 dA ř1ei, že se j.1ž
podař.l..lo konsolidovat dopravu a osobni soupravy uvést skoro do mirového
stavUj tuto skuteěnost pHjima.la veřejnost s povděkem.
Přestavba prostějovakého hlavniho nMraž1 začala stavbou nového ekladi5tě čts . II, zničeného v poslednich hodinách války. Nová btdova byla
postavena ze dřeva a do provozu pted&na 12. května 1947. DalU práce na
hlavnim nádra!i pokr!IČov.a1y d v roce 1948; v listopadu proběhla prohlidka
staven1itě a 6. prosince se zaňalo s výstavbou nového nádra!i.
Vratme se vlak zpět do roku 1947. Během roku znatelně stoupla preprava
zbol1 a přeprava oestujicich. rovně! ULmamenala vzestup. Jak vlak bylo
kauJt&továno,
,
" ••• vyaoké jizdn& bylo viditelnou pfeWkou povmeaeni 080l:rú dopravy na nebývalou výti, zvlálti. pf1.h1édnut1m na rekre&ani snahy, pro ně! Jé okol1 Prostijova
velmi dollr'é podm!nJcy ~ tf ~
V roce 1948 doch&.zi k Ílpravě jizdnich řMll ve pro8P'ěch dělniokých vla.k1l.
V mM. začala obnova traťového Ílaeku mezi TřebOVicemi a Xllldějovem.
Stanice TftBBOYI CI , ~.,Hlal je posledni stanici MZD. Měla po přestavbě z
dtlvodu napoeni MZD lest kole ji, z toho dvě byly určeny pro MZD. Péči MZD
me byla postavena takb pfijimaci budeva. a pro jeji potřeby dvě obytné
budovy pro zi!lDěstnanee, skladi!tě, rot1.l1da o čtytech sttmich s toňnou a
provozni budovou a voduna s obytnou pMstavbou. Zdej!i výtopla sloužila
výhrlldně potřebám l.flDj kromě phěe o stroje se zde zajUťovala i (držba a
ěUtěti souprav MlD;
V roce 1921 byl změněn pdvodni název Třebovice na
Třebovice v Oechách; Při zdvojkolejňovM.1 hlavni trati bylo celb kolej1fitě
stanice přestavěno s výjimkou koleJUtě výtOJl1Y KlD. Stanice byla mimo jlné
také prodloulena; Dvoukolejný provoz do Oeek& Třebov& byl zahájen 22. květ­
na 1932; 22.1;1933 byla dokmňena obnova tunelu a 20.11.1933 byl zahájen za
učaati mlnbtra do pr avy Bechyně dvoukolejnt provoz i na Pferov. V roce 1950
byla dána do provozu nová stavědla a zooalo se s instalaci reléového zabezpeěovaclho zafizeni a spolu s timto 8e mělo přestavět i zaústěni MZD do
st anice. Práett byly na obou ak:cioh dokmňeny v roce 1955; Po provedené
rekonstrukCi se podstatně zjednoduii1y a usnadnily manipulace s vlaky ve
stanici; V letech 1956 - 58 proběhla elektrifikace hlavn1ho tahu přes
stanici. Roku 1959 bylo upraveno ňeskotfebovBké zhlavi pro oddělené pf-1mb
od Jezdy a vjezdy nákladnich vlalc"O. do a z České Tfebov&.
ZAMtsTNANCI tSD
1'l00000ov,
HLAvNI NÁDRAZJ
pod s:6ltltou ONV, MNV a OOR v PromIod
l
IlVé nádražni ba'IVY
vllcdi]ic!nell.pfOfintc 1t52
10 hodin
6~uri
PkcUnl lIudovy do ,ne cntlljfd vdqnOltl %ll
nsrupdl mlnlstmfYl
«letnic, .rhy drlh I nlrodnlch podnilu\ _ Úl!n~ul( piv. ,polek Orlice
ll-II hod. Yolni ,rohHdh "'~Y' hotelu Njd'dnl ttmour"c, n.p.
1. hodin
Tanehú .~i« • n".111I I ntjlcr~",fjil nUraln! dvoranf, II ,In.ho.
IInllOlmlho OlVltlcnl_ Hudb. AcronroJ • VilU' 10 Kll. Rcstaun.c(, bufet
------~----------------------~
V M l ad ěj o v ě se nacházi baro kn i r y chta z r oku 1791 a nad obci t z v . Hlad ě­
Jov ské hradi sko, slovan s ké hradHi t ě z 11 . až 12. s tol. se zachov an ými val y
a přikopy a se z bytk y pozd ě jli i ho hrádku mj ite lll M ladějova z e 13 . st ol.
Z rUa dě J o v a trať t a ktka sled uj e v rste vnici po úpat1 kop cll. Tonu o pě t
odpov i da Ji s měrové p om ěr y . Asi po třech kilo me trech Jizd y vl ak z astavuje v
zastávce TRP tK , z Hzené kolem roku 1939. Poté ná s l eduje po sl ed ni ~as t á vk a
MZ D AN PNSKl S'l'UD lN U. Zd e Jši z as t áv ka rrá mal ou přij ima ci budovu , po st avenou
v roce 1889. J e zde pramen žel ezit o uhl ičit é vody. Dřiv e tu bývaly l á zn ě, v
současnost i slou:!1 j ak o ús t av pr o ch or omy slné.
ANENSKÁ STUDÁNKA 1889
Z Anenské Studánk y s e t rať v i ne po úpat i kopce Velká pl áň. Asi 1 km za
zastávkou byla vlečk a fy . Be yer . Byla to oboustranně napojená kolej s malou
nakládaci r ampon n obytným domkem .
Trať kopec a.'it 7. poloviny objiždi fl poté se od něj pravým obloukem
odpojuje . Po pravé st ran ě s e nám obj evuji kole j e dvou větvi hlavni trati
Herov - Praha , která přecházi přes vrcholov ý bod Moli pro každý měr
jino u trasou. Ná sled Uj e l e vý oblouk a tr ať se dostává do sousedstv i koleji
tr ati Praha - Přer ov. U Kamenného m stIL byla vle č k a pil y bratři HofmanO,
napo jem n a tr ať od Tř ebovic . Pila byla um ist ě n a na vrcholu údoli a mezi ni
a ko l e j i MZD byla jeět ě kolej hl avni trati . Aby neby l ru ěen pr ovoz na
hl avni t rati , vozil o se dfivi z pily ú zk orozch oono u továrni drážkou přes
Kamenný mst. Vozi ky t ahalo volské spřeženi. V dob ě budováni reléového
zabezpe č ov ac1h o zařizeni v Třebovicich v l et ech 19 54-55 byla výhybka i
výkolejka na vleč ce zahrnuta do zabezp eč ovac1ho zařizeni. Ke konci přestav ­
by byla vleč ka přechodně z technic ký ch dOv od il uzavře na a v oz y s e n ak ládaly
pHm o ve s tan i ci , kam vozila mat er iál auta ČSA D . Tétto sk utečno st se ukázala
jako obous tranně výh od nějši a pr ot o zllstal o u nakl ádky ve stan i ci a na jaře
r . 1955 by la vlečka zru šena.
Tra ť pokrač uje rnirným pravým ob l o ukem ke stanici Tf'ebov i c e v Cechách. Z
prav é strany se p ř ip o ju j e druhá tr aťová ko l e j hlavni trati pro s mě r Př erov
- Praha, p rocházejici tunelem a po pre konáni d vou viad uktll vch áz1 do stan ice.
TŘEBOVI C E V Č ECH ÁCH 1912
f ~~
~ JU~ ·· =
f T.Eto'IÁ
, ';"";"~a ::---
31 . března 1949 vyk olej il z d llv oo u ned održeni r yc hlosti před zast!v kou
Trpi k osobni vlak dvěma l okomti vam1 (pH pre ž) a služebnim v oz em. Nehoda se
obešla bez zraněný ch, al e ne j ezd il o s e celS'ch 24 h oo1n. Vlaky jezd il y z
Tt ebov i c a ž k rni st u nehody a pak couval y z pět do Tfoe bov i c . Do Mlad ějova
ch oolli ce st uJ i cí <rl mis ta nehoo.y pě!iky .
V srpnu začal a v Pr ost ě jov ě mistnim n!draži stavba nové sta vě d l ové vě že,
která nahra:iila st ar ou dře v ěno u bo trl u , n evyhovu jic i ji ž bez p eč no sti a provo zu. St av ba s tavě dla byla d ok on č e na 18. červe nce 1950 . V listopad u 1949
byla dokončena t ak é 1. e tapa v ýs tavby nové přiji rra c i b udov y pr o stěj o vs kého
h lavnih" nádr~i - s evern i část.
V tomto roce t aké p ok roč ila o ln ov a trat i j ,byl o ll'1 ov en t raťo vS' úse k Mladěj o v - M
oravs ká Třebov!. Pracov al o se pouze v pauzách mezi vlaky, aby
~ by 1a narušena doprav a. Obn ov a byla již nane j výš nutná , p rotože t rať byla
zv láště ke kon oi války znač n ě pošk oz en a př etM. ov án1m bez ohl ed u na únosnost
a k obno vě za vá lky ne bylo pfoikročerlo t aké z dllvodu pl án ován i výstav by
trati Sv it av y - Moravs ká T řebov& - Kra s i kov - Sunperk .
Na jafe r oku 1950 zač al a druh! etapa vý st avby nov é při j imaci budovy n a
prost ě jovs ké m hl av nim nádrali. Tdlot o roku byla prov e:i ena k 1. ř ijnu reorgani zace ~ SD. Byla zrušena sta rá ředitel stvi s tátnich drah a vyt vořeny nové
Správy d r ah; pro Moravu to byla Správa ostravs ké dráhy se s i d lem v Olomouci , kt er ! měla t foi o dd ěleni: olo mo ucké, pferovské a ostravsk é. Bývalá Moravská západ ni dráha připadl a pod olomoucké odděleni. Z tady da1!ich změn
.stoji za povUmnut i poz oruhodná for Dllla oe :
" • •• a 00 pfed.evě1m , jil ne pane předno st o, nýbr! nově , správně a zdravě: soudMU nMelnikul " .
2 1. p rosi noe 1952 byla po někol ika cxlkladech defini tl vně p ř ed án a vefe Jno sti novll p řijimac i budova Prostěj ov hlavni nád r a ži. Před lw i a otevře n i
by l o provedeno f or.IID u velké slavnosti , spojené, s volno u pr ohli dkou vše ch
pr os t or m dr ali. O probH mech v 2. etapě vtstavby pUe k roni kář:
"Velmi fJI1Oho komsi z Prahy u nás a velmi onoho intervenoi od nás do Prahy ( z
i ČSD) konečně prosadilo pdvodni pllon arch itekta prof. Otruby z Prahy . Byla
zamitnuta Jen mozaika v h al e pro náklal 3/4 mil . Kč s; Věem kontroWm orgfmdm se
zdály rozměry budov, ať pMjimaci č i obytn&, pted1mensovány . O stavbu hotelu v
jižn1m kf1dle budovy byl y svMěny pfimo bitvy . A ">lat""e zás luhou pfoedsedd MNV s .
Krapky a Pobudy a zástupcl1 obl asb11ho :ředitelstvi Osn Brno , že nMra!ni budova j e
v t éto pod obě ."
V roo e 19 53 byla v dubnu pfevedena jizdni služba z pr ostě j ovské ho
mi stni ho nádraží n a hlavni nádra!i. V prl1běh u letn i ch mě si cO doělo k o pě ­
tovné ob no vě ú seku Třebovice - Mladějo v . Prot o ž.e stav ebni vl ak byl v Třebo ­
v i c i ch u mi stl!1. i v kolej Ut i výtopny mis tni dr &h y, musely jezd i t motorov&
vozy z br o j it až do ~eské T řebov é. 29 . pros1noe pak byla zruAen a pl atnost
pf edpisu 0-9 na tr atich MZ D a byl zaveden předpi s D-2č. Na z .§.k l ad ě t éto
změn y by l y stanice obsazeny do pravromi zaměstnanoi.
V letec h 1956 - 58 pr o b ěh la ve stan i ci Třebov io e el ektr ifik ac e hlavni
tr at i. V l ét ě roku 1958 se strhla v Ttebovic i c h ve lk á prOtrž mra č en , ktero u
~sledova1a povode ň . Bylo zaplav en o ko l e jU t ě a to čna. Ve skl e pich stanič­
nich budov bylo jeden a č t vrt metru vody . Voda dloooo nech těla kle sn out .
Doprava věak neJ!ítěst i ne byla t outo s i t uaci nar uA ena.
!ff{
Na podZ i m toho roku byla opět zaved en a v úseku Tř e bov ioe - <llorni ce Ve l k é Opat ov ice zJednodu'ěe ná dopra va , což mělo za následek, že v M or~Bké
Tfebov~,
Mlad ěj o vě a Městečku Trnávce byla zdrulena do pr avru. 8lu!ba s vý_
pravi!!1m1. Tyt o doprllVny spadaly do pravcmoci diriguJlcl stanice Chornice. V
Moravsk~ T tebo v~ t1m nastaly velkf= problémy, protoi!e zde byla slo!it~ vlakov6. manipulac e. Nastal6. situace byla pfehodnocena pracovn1ky Správy 0stravs k~ dráhy a v roce 1961 bylo naf1zeno n.\čelnlkem drlshy zřidit stanici
Moravsldl Třebová opět Jako stanici 8 dopravni slu!bou a zárověň d1!iguJicl
stanic i Jro trať Chornice - Tf>ebovice misto doeavadni stanice (hornice.
Termrn zHzeni byl stanoven na únor roku 1 ~2. Stanici bylo nutno osadit
náVě stidly,
pt" otole pfi zruleni byla t«to odstraněna. včetně úatfedniho
stavěd la. V !moru 1962 byla uzavfena ddloda a lelezničn1m vo Jakem ohledně
instalovml Ji mi nově vyvinut&ho zabezpečovaciho zaflzeni pro stanici; žele zni čn1 voj sko v ráux::i cvičeni toto zafben i inst al ovalo a uvedlo do čin­
no sti včetně 4 s v ětelných MVěst1del, kabelizace a fidic1ho pf1etroJe během
18 hoom. ZaHzenl slouti dodnes své-nu Clčelu . 1. bfema 1962 se stala Moravská Tfebov6. d iriguHci stan i cL
V r oce 1960 z8Čela přestavba a rekonstrukce Moravských ěamotovýeh a
lupkových závoo\\ ve Velkých Opatov1c1ch. V souvislosti s Um se začalo takě
s reko nstr ukcl c el& zdej!§i stanice. Přestavba stanice mě l a svdJ počátek Ji!
v roce 1959 , kdy začaly PrOmyslov& stavby Gottwaldov stavbu nové pMJlmacl
budovy. V květnu 1960 začalo Železnični etavlteletvi Brno s pfestavbou
ko le j Ut ě. Ve stalic1 vznikla velmi obtllná situace. Byl zmen!en počet
ko leJl a zárov eň z d'O:vodu rekonstrukci zvýěen provoz nákladnich vlakll. V
červ nu byla zru~hna stará vlečka ihmotky ve stanici a ve§kerý provoz byl
přev eden na novo u v lečku v závodě . V thle době byla zbourána stará př1j1DB­
c l budova . Práce na rekooBtrukci stanice byly dokončeny v roce 1961.
V roce 1960 n ásledovalo zavedeni zJednoduAené- dopravy na trati Chornlce
- Kost el ec na Hané. V pr\\běhu roku 196 7 byla prove dena za velmi obt1lných a
nli ro čn ýc h podmlnek ol:nova traťov&h.o úseku Moravská Třebová - Městečk o Trnávka. Olnov u Jrovbdělo !elezničn1 voJsko a ukončilo j i za J měs1c e.
I kdy! stanič nl budova v Moravské Třebové byla částečně opravena Ji! v
roce 1 960, na ge nerálni opravu si Dllsela počkat spolu a ostatn1mi budovami
j eět ě dlouho. Te prve počě.tkem sedmdesě.tých let se začiná s opravaai někte­
rých z nich.
Význann ým meznike m v dopravě na MZD je datum 15. SI'lJ'la 1975. Tehdy byla
na je j l t rati po vvé nasazena motorová lokomotiva, a to T 466.046. Následným zaváděnlm dal!lch moto rov ých lokomotiv byl na podzim roku 1978 ukonč Ell
parnl provoz ~
-.. . . -------.hb-;. . " /-/
+
,,---
--
Historie mladěj ovsk~ úzkorozchodky zaHná v době 1. svltové vUky. Tehdy
byla postavena úzkorozchodM trať od nalez1lt6 lupku ve Hfebči směrem k
Mlad ě jovu. Trať vede prakticky po vrlJtavnici a dneAnl odbočn& "slep&." kolej
je někdeJěi ukončenl trati. Zde se vytHEIlÝ mteriál pteklM& na lanovku,
která ho dopravila až do dneiniho z&vcdu v 80UBedetvi železnični stan i ce.
Tepr ve po vzniku Č$ byla trať prodloužena z 9 na 11 km a! do Úlvodu, Hmž
se lan ovka stala zbyte č nou. Jenže prodlouženim bylo tfeba pfekCl'lat značný
výěkový rozdll, a t8k zde trať četnS'mi oblouky dosahuje sk100u kolem ))
promile. S touto skutečnostl souviai i použiti výkonnějileh l okomtiv,
kter é věak kvdl1 stabilitě nemdlly své rozměry zvěUovat ani do 11ft)', ani
do v~ky. A j e jich rozvor Je rovněž omezen - pol oměry oblouk'd . A tele vznikly konstrukc e "kloubových" lokomotiv. Z ěesti mlaUjov ských lokomtiv byla
tak lokomotiva Č. 5 dodána ji! l okomotivkou Krauss Unec (1~9). Lokomotiva
Č. 1 byla pdvodně shodM. II lokomotivou č. 2. Zat1m co dvo j ka Jezdila beze
změn
od r . 1918 a! do r . 1972 , JednH!ka byla v rácena v tI"ob ci, kd e dostala
kot el, p odpl m ý te rrlr a j iné úprav y . Od roku 1 ~O , kdy byla re konst rukce dokonč ena , s louž l ap olu se str ojem Č . 5 aft do dneini ch dnO. Jejich
výko n í{) a 80 k lID ožňuj e v ozit zátěž čast o i v l c e ne ž 150 t . Kdy ž si uvědo­
mime , ž e ani die selové lokomotiVY z poBledni d odávky n edosahujl těchto
výkoná, chce 8e ná m 9Dekno ut v !tc tě před parnlm1 veterány a jeji ch kon strukté ry .
de lěi
....
P ROJIŽĎKA
KUNČ iNA 1889
L
PA.l.
~*'czzs: IP "
5oIU..
lJ~.
P
KmiHna je velká zemědělská obec s rozsáhlSrm katastrem. Do roku 1945 to
byla obec německ!l.. Je zde fami kostel sv. Jut (upravený r~ 1574), u něhož
je kalv&rie z počátku 18. stoleti a terasa se sochami z let 1712-16.
Za Kunčinou se trať již tolik neklikati , mezi Jednot11vS'ml oblouky se
objevuji delěi pMmé Ctseky. Asi po t řech kilometrech se moli · do !1iroka
otvirá a umožňuje daleký výhled až na kopce za Žichlinkem a Lan§krounem.
Trať se pflbl1fuje k úpati svahQ kopcd. VjHd1me do ěedlvé krajiny kolem
stanice MLADlJor . stanice měla pllvod ně jen tM koleje. Je zde malá pMjimaci budova s bytem přednosty, skladHitě a malý obytný dllm pro zOO1ěstnance,
vie z doby stavby dráhy. Otvrtá kolej byla postavena po 1. světové válce
pro nakládku materiálu z továrny na zpracováni lupku. Tato kolej slouži
jako vlečka Moravských §amotových a lupkových závod'O..
Ma1dějov je stfedně velká, do r. 1945 německá obeo s českou meněinou .
Dfive se zde těžilo uhli, později lupek, který se zde také zpracovává.
Továrna na zpracováni lupku, těsně sousedioi se stanici také zp'O.sobuje
ěedivé zaba.rvt!!li okoli stanice. l.faJitelem továrny byl do roku 1913 Mauwe,
potom Llchtenltejn, který začal lupek dovážet z Hřebče {J, zkorozchodnou drážkou. Po roce 1945 se staly vlastnikem Moravské závody kaolinově a hlinné.
nyni JSou t o Moravskě !iamotové a lupkové závody Velké Opatovice.
MLADĚJOV
1925
Bylo by zbadni chybou této publikace, kdyby pominula ve sp ojitosti s
Kt;D jelitě Jinou !elemiai. neméně zaJ1mavou, ba i kuriózn1.. Jsme p:rece v
a to je u! mezi i2iel ezn ičnimi f'anoulky známý pOJem. ZdeJlii {J,zkorozchOOM prl1rQYBlová dr~a, náležeJ i ci Moravským b.motovSrm a lupkov~ závodllm, Je toti! Jedna z posledn1oh takovtch dr.!h, které mJi v provozu parni
lokomotivy na rozchodu 600 mm . A nejsou to lokomotivy ledajaké. Pro svou
zvláltni konstrukci teroru (podpw-ný t endr ) budi zájem nejen mezi českoslo­
venekS'm1 mllavnlky !elezmc, ale i v zl!llh.ran1či. Nelze se divit - lokomotiv
tohoto druhu nebylo vyrobeno mnoho. Inu lze pooobné a o něco větftl lokorootlvy spatřit JeAtě v Rakousku a Jugoallwi1. Obě mladějovské Jsou právem
!ivtmi expomty KTM v Praze.
HladěJavA,
10
TRATí
Než se vydárre na cestu t·loravskou západni drbhou, řekněme si něco o vý chozim bodu naU cesty.
ProstěJov byl velké, převážně česlre město. Byl Jednlm z p ředních měst na
Moravě. V roce 185 4 měl 10660 obyvatel. Výrazně se zde konc entroval život
celého okresu . Od roku 186 8 zde bylo sidlo okresn1.ho heJtman ství, před Um
patřil Pro8těJov pod okresní hejtmanstvl v OloD'Duci. Po roce 1848 byl spíše
hospodáfským stfedtskem okol nich zeměd ěl sk ých obci. Ve 2. polovině 19.
století se zde však začal roohutně rozvijet oděvnický pru.mrsl, založený
předevUm na domácké práCi, a postupně dal§i pru.lItfslová cxiv ětvi. V oděvnic ­
tví se stal největšim střediskem v našich zemlch 1 po ro ce 1918. Začaly
vznikat koncentrované oděvnl továrny (Ro lný - 1862, Sborowit z - 18%, Prvoděv - 19 19 , Nehera - 1923 a daliH) s dornáclini i zahraniční mi filiálkami a
prodejnami. Po roce 1945 byl Jejich sloučením založen namutl podnik Oděvní
prOmysl. S oděvnictv1m se začal rozvíjet i prllIltfsl obuvnický a kožedělný,
avAak postupně byl zatlač e n konkut"enoí Baťova Zlina. V současnosti je zde
pouz e kožedělný podnik Gala.
Vedle t oho se tu rozvinul 1 ddležitý pr)jmysl kovodělný, potravinářský a
stav ebn!. Prostějov patfi! k neJprllmyslověJAim městdm na [·loravě (v roce
19)3 hned po Bmu, Ostravě a Zlině) . V kovodělném pr)jmyslu zde do§lo brzy
ke značné koncentr aci. V'O.bec největším podnikem se stala t ovárna na hospodáfoské stroje a motory Wichterle a Kovafik I mámá zkratk ou WIKOV , která
vznikla roku 1919 spojenlm Prvni prostějovské továrny na hospodáfské stroj e
a rootory F ~ Wichterle ( zal. 1873) a Továrny na hospodáfské stroje a rrotory
F. a J~ Kovat1k (zal. 1884). Roku 1924 měla 3 filiálky a 14 skladů. Postupně začala vyrábět 1 tr8ktory a aut omobilYi
v roce 1939 to byla neJvětši
továrna hospodářských stroJd ČSL Po roce 1946 jl by l změněn název na Agrostroj, v současnosti Agrozet. DaUim dll1etitým stroJ1renským podnikem jsou
~lezámy Prostějov, založené kolem roku 1~O. SvO. j rozvoj v šak zaznamenaly
až po roce 1948.
Z potravináfského prdmyslu mělo největš1 význam sladovnictví a výroba
lihovin , hlavně mluná Pro etěJovská starorežná.
Ve vývoji měst a se projevovalo stMé česko - německé 8oupefení, a t o Jak
v politickém životě, tak i v oblasti IUrolstvi, přlč'enIt č'eské §kolstv i ziskávalo poetuIXlě převahu. V r oce 1871 byla otevřena česká reálka, od roku
1899 ňeBkě státni g"",náZ1UD .
Ve městě nalezneme moho historických památek. Za zm1nku stoji renesančni zámek z 1. poL 16 •. stoleti, zbytky hradeb a ba,!t,
stará reneBa1lČru
radnice , ve které Je dnes lll1eeum, vedle stoJicí gotický kostel Povýšeni sv .
Kflže z konce 14~ &toleti, barokně pfestavěný a daUi. Z památek nověJělho
data Je to p:fedevi1m NAl-odnl dťmi , postavený v letech 1905 - 19) 7 podle
projektu známho architekta Jana Kotěry:
Vratme se vlak z města na hlavnl nádra!í.
Vzniklo Jako Jedna z
d61e!ltých stanic Moravsko s lezské sevemi dráhy. Stanice byla vybudována v
letech 186 9 - íU. PO.vodně mUa 5 koleji. Ostatni koleje byly položeny v
letec h v dll sled ku s to upaj i c i doprav y , jel ikož se ve m i§s t ě a
okol i rozvij e l obchod a Jrllmyal a by la po s tavena l~ or av skb. xápadni dráha.
se na k ol ej i ět ě s t ani ce z ač aly napojovat sv S'mi vl ečkami v okoIi
vzni kajic i t ovárny . Ne jprv e to byla Prvn i ro lnická sladovna v roce 1869. V
rámi vý stavby r·loravskb západni dráhy se d o nádraži napojila vl eč kou strojima F. aJ. Kovařik r . 1889, p ozději 1 ihov ar 1912 , a kc iová spo l ečno s t
Koli ns ká cikorka v roce 1920, Han.áck ~ že le zárny ( Železárny Prost ě jav) přes
vlečku lih ovaru 1949 , vlečka Uheln é sk lady J o5 t a Se dláč ek za výtoptou v
roce 1932. Oděvn i závody byly cxi roku 1952 napoj en y př e s vleč ku slad ovny ,
od rok u 1965 maji svou v l eč k u napo jenu pMmo na bed i ho ! ťaké zhlavi. Z dl1vo du zvýšen&ho obr atu vozil po otev ře ni Moravské západni dr áh y a postupného
zavádě ni vleč e k zd e pak Seve rn1. drtlha postavila výtOpl U pro jednu lo korooti vu. JeJi budova stoji do dn es a v s ou ča snosti s l o už i potř e bám Drahstavu .
po zd ějš ich
Post up ně
Misto vzrlálenostn i ch te rč ll byla s tani ce vybav en a Mvěstidly a předvěstm i
v řijnu 1922. Jeli t ě před 1. sv ětov ou vál ko u bylo zMzeno u seve'.L'niho zhl avi
pro je ho obsluhu stavě dl o . Po in stalaci náv ěstidel byl a nA v ěst ldla pro
severo i zhlavi n apo jena na tot o st av ědl o , u j i žn iho zhla v1 bylo zř1zeno
mU stavědlo pro návě st idl a a p fe dvěst. VS'hybky zde byl y př e s tavovány i
nadá le mistně . V letech 1929 - 1931 byla p ostavena vedle při Jimaoi budov y
budova poštovn ih o 6řadu čislo 2 .
J ak je wed en o J iž v historii provozu, by l a pOvod ni p řijima. ci budova
zničena výbuch em v ozO s JlJ.lnl ci v p os lednich ho diná ch 2 .
sv ět ové vá lk y .
Spol u s n1. b ylo miň eno 1 aklad U t ě č. I I. Na mst ě staré přij1maci budovy ,
stejné j ako na.př~ ve Ste mberku , Kojetině a Vyškově , byla v lete ch 1948 1952 poatavena nová pro s torná budova a v J e jim eoused stv i nová bud ov a po ě­
ty. Na m i e t ě zni č eného zd!ného akl ~ 1§ t ě bylo v roce 194 7 postavmo dfev~é
prov izorium, které , j ak tOJlJ.l už u provizorii bývá , s l ouži svému účelu dodne s.
Dnes j s ou na st anic i napojeny s vými vlečk am i Agrozet I a II, Ob ch od ni
sladovny , Že l ezA-m Yj p ře s vlečku Oděvniho prm,yslu také ZNZZ I Vo jenské
l e sy, Agroch emlc kt pod nik, Agroz et I II a V1t an a. N e j větUm pre pravce m jsou
že l ezárny Pro s tějov. Prnmě rn á ročn i nakl M ka v e stan ic i čini 250 . 000 tun
z bo ži a vykládka ko lem 500.000 tun zbo!i za rok .
V želez nični stanic i Pr o e t ~j ov hlavni nM r aži ma ji svá pl"80 ov iětě t aké
TD Pro st ěj ov , TO , 5iělovaci a za.be zpe č ovac i di stance, Elektroúse k Brno , srp
Hulin, Drahsta v Ol anouc , s tavebn i oddi l Proetějov a uč ňovskb s t f ed i s ko .
s k ého zh l avi byla po zd ěj i prod l ouž m a a na ni zřizeny vleč ky Hos podáfského
d ružstva a f irmy Kolda.e. Dne s j e t ato k olej využ1 vána ZNZ Z a Pref ou . V roce
1952 pf-1by la v e stan i ci da l lH kole j , pou!1vaná k n akládce a vykládce. V
letech 1963 a ž 64 byl o ve stanic i i nsta l ováno TRA NSPO RT OU Chrudim vyk ládkové zařizen i pr o ulehčeni a z Jednod u!en i pracL Ve stan ic i se provádi naklád ka pro n . p . Hedva, vODz (fezivo na exp ort), sr s ( s am osb ě ra c i stroje
HORAL), Aerotechnik (navijáky na větroně) atd. Vykládku zde zaj iěťu j i Uhel né skl a:l y, Hedvy , Rostex , Služby města , J ednot a, OSP , Bytové druž s tvo a
Vl:VaK. Ke stanici jsou přiděleny zastávky Li nh ar tice, Trpik, Ane ns ká Studánka, zastávka a nAkladiAtě K un čina a dopravna Mladě j ov n a Mo rav ě.
Moravská Třebová je měs tskou pa.mé.tk ovou r e s er vaci s pozoruhoo.ným pddory sem a s .řadou pozdně gotických a renesančních dolIli. V soub oru Tl p amátek v
histori ck ém jádru j e zastoupen mimo j iné i r ene sarJČ ni zámek a barokni r arni
kosteL Dalii významnou panátkou , l eži ci mimo historické j ádro , je k oste l
sv. Jak uba s bývalým kl lJ! t erem ťran t Ukánó z let 16 00-1698.
J e t o men U , do r oku 1945 takřka výlu č n ě německ é město . Od roku 1846 zde
bylo okres n1 heJtmmstvi. By l o 1 sidlem l1ch teněte jn skéh o ve l kosta t k u .
Po čátk em 19.
s tole ti s e zde zaČiné. v ýrazně prosazovat text 11 ni pr o.lIt{sl .
Rll m é textilni podni ky - tkal o ov ny , barv írny, úpravny a tiskárny l ně ného ,
bavlněného a hedvá tného zbož i - by ly po 2.
světo v é válce slo učen y po d národni správou do Spoj e n~ ch t ex t1lnich závodO. Roku 1948 z nich v znikl n . p.
HENAP, co! j e so \.Časný n.p. HEDV A. Nejvě tU.m. kov oprOmyslovým p ooni kem byl y
Továrny stt1br ného zbo!i Bibus, za ložené 1883 , z nálÉ po roce 1946 j a ko
Kovop rOlIt{slov é Úl.vody, cd roku 1948 n .p. Sarrlr1k a v soooas nosti Ro stex .
Kultum i ži vot v Mo r avské Třebové byl až do r . 19 18 poo v livem Ně m::: II , po
c elou d obu často nac i cnali s Uok y založený . Také zdejě1. školatvi byl o do
roku 1 918 výluč n ě něme c ké. V let ech 193'3- 1 945 by l a v ětU na m or av sk o třeb o v ­
s kého ok r esu zač l eněna do tzv, Sw.et lL ve mě stě byl zfiz en landr át . l:e sk é
ěk oly, z Mzené z a 1. republiky , byly za okupace zr u! en yj po roce 1945 byly
obnoveny a němec ké ěko l y zmlkly.
Po výj e zdu z roorav skotř ebovského nádraž5. ná sleduj e krá tký p Mmý ú s e k a
pak se tra ť za činá o pět kl ik atit . stoupán1 m 10 promi le s e do stávlune do
za stáv ky KUR~KA . Těsně pfed z as távkou j e p ře s plll kilomet ru dlouhý př imý
fiaek , na kt erý z astávka na'{a zuj e lev ým obl oukem ~ Pw odni dvoukolejnA stan1.ce s j ednou kusou kol e j i z~: celo u do bu s vé ho t rv-án i ni c nezměn ila na svém
vzhled u ~ J e zde mlá pfi j i ma.ci budova s byte m předno sty a m l é s kléKliště ,
ob ě post lLvené v rooe 1889.
Hláěení
stlmičnlllo rozhlasu nás po bidne k nás tu pu d o při p ra vené souprajedouci do Chomice . V čel e so upravy , slož en é v př ev ážné mife ze sta r~ ch o 3Tlid ve fo v ~ ch voz -o. řady By (Bal) , Je rro toro vá lok omotiv a řad y T 466 . 0 ,
nazývaná "P ie lst i ck " .
Po ro zj ez du opoušt i v l ak prostě j ovs ké h lavn i nádraži levým oblo ukem .
So uběžně s tra ti vede vlevo vle č ka do Agrozetu Prostějov ( dfiv e WIKOV) .
Za zastávkou trať opou.š ti 6do l1 Jev 1.čky a vcház 1 do ú zkého údol i Třeb O:v ­
Na kopci p o l e vé st ran ě t rat i Jsou zbytky hradu Ci rrburka . založeného v
l e t e ch 1290 - 1)00 n a křižovm ce dopravnic h cest. Je t o t ypick á dondnanta
!·l alé Hané.
Trať vycház i z úz ké ho 6doli p od hra de m Cimburkem a p řed námi s e obj evuje
bSrva l á stan i ce. dn es z astávk a a ná klad Utě Mlsni::Ko 'l'RN1VXA, do niž se tra ť
napojuje pr a vým ob l o uk em . Malá p fi jimaci b ud ova z roku 1009 byla v pozdějiši
době roz išiře na a v r oc e 18 9) zde byl o postav m o t aké sklld1ětě. Ro ku 1970
byl o skladiště zru! eno a mis t o n ěj zH ze n sk l ad t raťmistrovského okrsku.
Zastávka a nákladUtě by l a pfi dělena v roce 196) k ž elezničn i st an ici Chor mce. V posledni dob ě zde byla vybudov&n a vleč ka Agrochemi ck ého podniku
Svitavy. V souvislosti s t1m b ylo také r oz§ifeno ko l ej U tě zastávk y do
dnešni podoby.
VY.
ky.
VLEČ KA WIKOV 1933
~OSTt:JO"" ~ N
MĚST EČKO TRNÁVKA 1889
Městečko Trnávka byl městys sl! silnou (po r. 1945) německou menšinou. Do
r. 1918 zde byly rozlUovány dvě samostatné politické obce - Nová Trnávka a
Stará Trnávka. Nyni je stfediskovou obci. V letech 1911 - 1935 zde stával
mlýn s pilou. 1924 - 1935 výro1:rJa cementového zboži a ve třicátých letech
také tkalcovna lněného a bavlněného zbož1. V obci je farni kostel z r. 1752
a morový sloup z r. 1721.
Ze stanice směřuje trať opět v obloucich do zužujiclho se údoH a po asi
2 km se objevi zastávka ROZST1N1: . Tato zastávka byla zM.zena nedloubo po
zahájeni provozu na dráze. Rozstáni je středně velká zemědělská, před rokem
1945 německá o be c s českou men§1nou. Trať pokrač uje dále v obloucich pres
obec RADKOV . kde b5'vala také osomi zastávka. Je to m lá zemědělská, do
roku 1945 německá obec 8 /Ses ko u meniinou. V ro ce 1935 zde byly tfi ml ýny a
výroba sodovh vody: Za o bci tr ať vch&zi do údoH pod kopec s e zřic eninou
gotického hradu Radkov . vybudovaného na staršim př ed historickém hrad iAti. Z
hradu z'Ostaly zachovány po uz e zd i, p ti kopy a valy.
Úzk é Mol i Tfeb'ň.vky se pollBlu roz ě1:fuje a náš vlak za stavuj e v zast ávce
L1NHARTI CB. postav Ell é v ro ce 1889: Linhartice jsou ethdně v elká z em ěd ěl­
ská, do roku 1945 německ á obec. Cd roku 18)2 zde byla ci helna, zru iie nh. v
roce 1948: V l etech 1861 - 191 8 j e zde uvá d ěn praDen mtn er ál ni v ody. L in hartice j s ou dnes již takřka předměstim Mo r avské Tře bov é , kam se d ostaneme
po krátké c hvil i.
Na kr aji měst a tr ať ú rovňově kf ~u j e atátni s il nic i z Olo lOOuc e do Prahy
a táhlým pravým ob l ouk em ú st i do s t a nice MelU-V SKl TftBBovl. NM r a U odpovid á
sv ou velik osti v ýznanu a velikost i města. Je zde vel ká pMJima.ci budova,
pros t orn é sk l ad i !t ě a v elká vodárna e pfis t avbami sl už ebni ch byto. a pr ovoznich mi etno stL V! echny po cházeji z roku 1889. V r oc e 1940 zde byla post~
vena také garáž pro drez mu: Pfl j1ma.ci budova proU a v r oce 1971 generAl ni
opra vou. Stani ce mě l a pdvodně čtyfi kole jej kole j před p Mj1ma ci bud ov ou
by l a oboustranně prodloužepa a u ko nč en a ntLrazUt1. Kusá ko l ej u pr o s t ě jov-
11
TQE MMC1
Pdvodni vlečka. fy. F. aJ . KovaHk odbočovala v roce 1009 až z koleje 1·~D v
km 0.353. i když hned za zhlavtm stanice. Za obloukem následuje delši přím~
6sek. z něhož 00 bočuje napravo v km 0 , 718 od roku 1953 nová vlečka Uhelných
skladll , vybudovaných zde misto zrušených skladli na h lavn im nádraži. O něko­
lik desitek metrli dál bývala v km 0. 852 v l etech 1889 až 1925 nalevo odbočujic i vlečka fy.
Wichterle. V roce 1919 se firmy KovaM.k a I~i chterle
spojily pod názvem IHKOV a v r oce 1925 byly ob ě v leč ky s pojeny a ú.plně
přestavěny. Výhybka bývalé vlečky Hi chtcrle by l a odst r élllěn a , zatim co pli vodni napojeni Kov ařik z'llstalo zachováno a v takřk a nez měn ěn é podobě se
po unvá dod ne s. O pár de s itek metrll dál, v km 1. 145 od b očov al a vlevo vlečka
Crsttedniho konSUlll1iho a úsporného družstva Budoucnost .
Po krátkém oblouku následuje PROSňJOV MÍSTNÍ NADRA ~L Býval o to kdysi
ús t ředni nád r aži MZD a tomu také od povidá j eho vyb aveni. Je zde ve lká pf ijimaci budova, ke kter é byla v roc e 1912 p ři stavěna po š t a j v jejim souse dství je velké skladiště a překladiště . Na druhé straně kol eji st oji výto pl a
o pě ti stán i ch s točno u a velkou kan celáf-sko u budovo u. Vedle výtopny s to Ji
takě v odárna s pro vozn i.m přist av kem .
Vedle p fijimaci budov y ve smě ru na
Ko st elec na Hané s to j i j eště d v ě o by t né budovy pro zaměstnan ce. Z kole j e
č . 6 odboču j e ve směru k hlavnlinu nádrsži kusá kole j. sloužici dM ve Jako
vleč ka firmy A.
Klácel a dru žstva Sv ép omoc. Za třebo vic kým zhlav im s e z
p ravé str élllY napoj oval a v km 2 , 084 od r. 1889 do r . 1 928 na kládková k ole j
cukrov a:cu v L:ele ch ov ici ch . V r oc e 1928 byl a tato k ole j zrušena a nahrazena
novou, napojenou opačnStm směrem pf-imo do třebovického zhlavi, čim! mohla
být také postavena ve větA1 délce. O ekonomck&n uvažováni společnosti
r.bravské západni dráhy svědči i vlečková kolej, odbočuJici nalevo v km
2, 157 ~ Tato man1pulačni kolej byla a Je do.p oslll maj etkem drihy a je ji s1tuovtsni přimo vybidlo mji tele v sousedstvi leUcieh podnik;d k pMm&JJIl
napojeni; v roce 1889 to byl pivovar bratfi Wii1trO., pak následoval pivovazo
Dvořák a Bmko, dále obilni sklad11tě Hospodářského družstva, ta. Strádal,
Stavemi keramika Bakala a Nápravnik a dall1. V současnosti jsou to flrnv
OSPAP, Jihomoravské dřevaf'sk& zlI.vody, Starordná a Obehodni sladov~. NejvětA1m vlečkuem je OSPAP.
Trať opoulti th.hlSrm pravým obloukem odbočku vleček. Po krátkém př1m1ml
úseku následuje levý oblouk a hned za nim IJI)Bt přes Hloučelu, na konci
války zničený uatuPUJ1c1m1 Němci. Trať pokračuj. dlouh~. taktka pHmým
úsekem podél siln1ce do Kostelce na Hané. Těsně před Kostelcem 8e k ni
napojuje z levé strany vlečka Vojenského opravárenského z&vodu Mostkovice,
vybudovaná koncem , třicátých let k bývalélJl.l letilti, která zde oB vlastni
tfikolejné předávaci kolej1ltě. Za války byla po vlečce vedena pravidelná
osobni doprava z Kostelce. Nákladni doprava byla po válce obnovena sl v
roce 1957. Hned za n1m následuje stanice IOSTlLJC NA HANt:
Je to stfedhková obec zemědělského oharakteru~ V ke';aatru obce byl dVllr
a lesni revir velkostatku Plumlov~ Provozovalo se zde domácké krejčovBtvi a
byl zde i mistni prdmyel, z něho!! stoji za zminku dva mlýny (jeden měl i
elektrárnu), v letech 1911 - 1948 pila a 19)) - 1938 stroJima. Z pátek
jsou pozormodné t8l"nl kostel z r~ 1754, barokni stpka a několik domll v
ohci (lidová armitektura)~ V Kostelci na HlI'lé Ul cxl roku 1937 až do své
snrti v roce 1958 n&.rodni l.IDělec Petr BezrW. V tzv. "červeném domečku", ve
kterém žil, je dne. jeho pa_tn~k a v obci je talc& Bezruě1lv pomn1k.
KOSTELEC NA HANÉ 1912
Ze statice Jevlčko trať' opět stoupá až do Velkých Opatovic. Krátce před
VelkSrmi Opatovicemi podj1.žd1 vlak pod Urokým rooBtem, který měl být eoučb­
ti dálnice Vratislav - V1.deň, budované za 2. světové války. Za t1mto mostem
tvoři trať' velké S, zač1.naJici levým obloukem a končic1. pravým obloukem v
nádraži VlLKI OPATOVICE. Toto pOvodně třlkolejné koncové nádraž1. mělo jen
rralou pfij1.mae1. budovu a sk1adHitě. Když byla v roce 1893 postavena v sousedstv1. stanice továrna na šamotové zbož1. Gessner a Pohl, byla zde p!o ni
vybudována i vlečkovtl. kolej. Po připojeni dráhy ze Skalice nad Svitavou v
roce 1908 byla stanice prodloužena a rozšifena o dvě k oleje. Zároveň také
byla prodloužena pMjimac1 budova a přemistěna kolejovtl. váha. Na konci 2.
světové války bylo sice nádra!i po!kozeno, ale k jeho úplné pře stavbě došlo
až v roce 1 ~O .
VELKÉ OPATOVICE 1908
.,
,, ':~~:,
i'1 <et",;1.
......
"'l<,.....
-l~~
~
Přestavbu provedly Prllmyslové stavby Gottwaldov a Železnični stavitelstvi Brno. Nádra!i bylo upraveno v návaznosti na soU8edni n.p. r·loravské
ěamotové a lupkové závody, jehož vlečky byly do nádraži zaústěny. Kolejiště
·bylo zcela přestavěno a velkoryse roz§ifeno~ Všechny staré budovy ve stanici byly zbourlmy, protože pfekážely v roxAifeni koleJUtě, a byly postaveny budovy nové. mavně nevyhovujici IlBlá přijimaci budova byla nahrazena
prostornou poschod'ovou s velkou čekárnou.
Velké Opatovice byly česká obec. V r. 1893 vznikl v soU8edstvi stanice
závod na výrobu bmotového zbožl, kter9'. připadl po r. 1945 Západočeským
kaolinovým a !anotovým závodcm. Dnes Jsou to Moravské ěamotové a 1 upkové
závody n.p. Velké Opatovice, které jsou tu také rozhcxlujicirn přepravcem.
Hočni objem naklMky čini 330.000 t a objem vyklMky přes 20 0 .000 t ... rUmo
to 8e zde zabezpečuje přeprava pro Elektronxmt a J211 včetně kampanov$tch
substrátll, dále Pozenni stavby a Skrobárny. Od r. 1918 zde existovala elektrotechnicktl. továrna, která se stala po znárodněni v roce 1948 součásti
Moravsk~ch elektrotechnických zlNcxill.
Je zde zámek z poloviny 18. stol. s parkem a barolmi a klasichtni fami
kostel z r . 179). Od roku 1969 jsou Velké Opatovice mi!!stem.
Cestujici mže pokračovat dál sl do Skalice nad Svitavou. Protože však
to byla j1! jiná dráha, Uff soupravu opustime a pojedeme vlakem zpět do
Ch Q['ni ce , odkud budeme pokračovat na Moravskou Třebovou a Třebovice v CeehAch. Nyni zálež! na tom, který spoj 8i vybereme. Jestli budeme muset v
Chornici přestupovat, nebo jestli pojedeme pfimo. V kaMěrn připadě pojedeme
motorov$'m vlakem s vozem M 152. O v čele.
Trať opou§tl nádraži v Olornici a po krátkém přimém ťlBeku se opět z~ má
vinout po vrstevnici na levé straně údoli Hčky Jevičky: Dostáváme se do
zastávky KlZlB(jtt. ZasU.vka zde byla zflzena v roce 1927. Mezihoř1. je od
roku 1921 osadou M~stečka Trnávky.
ooe výrobe. slivovice. Je to stfedn~ velká zemědělsldl obec a rozsáhlými
lesy. Byla to vtdy obec /Seská, v ni! bylo sidlo velkostatku. Majitelem byl
hrabě lhUl:'n-Ta.xla, zastř'elený parlYZMY koncem vUky za kolaboraci. V le-
tech 1900 - 1939 zde býval mlýn a 1890 - 1925 pila. V obci Je barokni zámek
z~1o.i 1713 a kostel z let 1770 - 1775.
Před námi se objevilo panorama města Jevi/Sko,
ke kterému se porna! u
JBvtIXo, jehož
plvodni názav byl JBvtIXChJAROdftICB. NádrllŽi je totiž umi.těno takřka
přesně na polovině cesty maz! tě1lŮ.to dvěIID obcemi. K malé přijÚDac1 budově,
po8tavené r. 1889, přibylo v následujicim roce i skladiětě. Malá budova
přestávala brzy stačit potfebám, zvláAtě po otevřeni dráhy z Velkých Opatovic do Sklalice nad Svitavou. Proto byla podstatně roz§iřena služebni část
a tim ziskala celá budova téměř dvojnáso1:nou délku.
Qi roku 1982 jsou stanice Jev1lSko a
zastávka Biskupice u Jevi/Ska
přiděleny pod železničn1 stanici Velké Opatovice.
bl1ž1me. Trať stllle stoupl>. v pI'llměru 7 promilemi do nádražl
...
JEvíČKO - JAROMĚŘICE 1935
12
Kostelec se snažil o připojení na železnici již v červnu roku 1881, kdy
probíhaly komialonelni pochozi prohlidky pro mistni dráhu Olomouc - Celechov lce na Ha1é. Při této při1ežltosti podala obec Kostelec kOllŮsi žádost o
prodloužení dráhy až do Kostelce, " ••• protože zde občané ohtějí 00 nejdříve
vystavět cukrovar." Žádosti však nebylo vyhověno a tak se Kostelec dočkal
železnice až při budováni MZD. Když bylo s konečnou platnosti rozhodnuto o
stavbě železnice přes Kostelec,
vystoupili kostelečtí s požadavkem, aby
nádraží nebylo postaveno na navrhovaném nústě asi v polovině obce, tj. kde
je dnes kino r~ěNV, ale mimo Kostelec: "von pré be bel Kostelec zakó:fené".
Tak se nádraži postavilo ad 1 km před středem obce. Kostelec se pak "natáhl" směrem k nádraží.
Zdejší staniční budovy se začaly stavět v roce 1888. Po pravé straně
kolejHitě stojí malé skladUtě s nakládací ranpou, vedle něj poměrně velká
přijímací budova.
f~ezi přijimací budovou a následujicí obytnou budovou pro
zaměstnance bylo v roce 1938 postaveno stavědlo,
takže odpadlo nam&havé
mstní rtčni přestavovMi výhybek. Na pravé straně je širokým nástupištěm
odděleno kolejiště odbOČky do Celechovic na Hané, za nimž následuje" jednokolejná hrázděná výtopna, obložená zvenčí dřevem, vybudovaná zde kvllli této
odbočce.
Výtopna již téměř 20 let neslouž1 svému účelu. V sotčasné době je
využivMa Mostnim obvodem v Brodku u Přerova jako svařovaci prac ov Utě • V
dnešní době zde služeb železniční přepravy využívají Uhelné sklady (bývalá
kolej drahmovického cukrovaru) a Lemlí závod Prostějov (vývoz dříví do
kap. Ciziny). Kostel~i jsou přiděleny adllŮn1strativně zastl1vky Lutotm a
?dětin.
Jevičk:o je město jen 8 několika malými pr-m.yslovým1 podniky.
Do roku
1949 bylo ndlem eoudn1ho okresu a zárověň hospodářským střediskem /Seské
/Sásti pol1t1ck&ho okresu Moravská Třebová. NejvětA1m pl"1l.myslov~ podnikem
zde byl akoiový pivovar se sladovnou, založený r. 1896. Z kovopr-1lm;yslu zde
byla zastoupena výroba kovových zavafovacich nádob. továrna na čerpadla a
továma kovov6ho a plechov~o zbožL V současné době je nejznámějlHm podnikem DIU Jevičko - výroba žiletek, zavedená zde po 2. světové vUoe.
Přestože bylo Jevičko vMy českým městem, byla jeho správa a! do 9). let
m1.nulého stoleti v německých rukou. Teprve r. 1892 byl zvolen prvni /Seský
starosta. Jev1lSko se t.!Sk stalo, jak již bylo vzpomenuto, politickým, !kolak:~ a kultumi.m oentrem českého obyvatelstva moravskottebovekého politického okresu. Obecná ěkola, zprvu německá, byla od r. 1871 dvoj jazyčnl1.
Oesk:á mUt'lIII'18kl1 Skola zde byla otevřena v roce 1905.
Ve městě zl1staly zachOVMY got1ck~ hradby a městská. věž. Je tu také
renesančni zámek ze 16.
stol. a barokni rum kostel z let 1762 - 66~
Gotický hfobitovni kostel je z 12. - 14. stol. PohlH města je plicni sanatorium a ponnik napoleonskýoh vAlek.
Jeromliř1ce jsou velká zemid~lská obec, osidlená vždy česk~ obyvatelstvem~ V letech 1893 - 1939 zde byla továrna zemědlilektch stroj1l V;ymětaJ..
Mimo to zde byla i výroba tmělých kvM1n. V obci je rene8&llčni zámek ze 16.
etoleti. barokni [arni kostel z roku 1713 a nl1á1.ni kostel zahrnujiei v
soN slohy gotický, renesan/Sni a barokni.
Služby železnični stanioe Jev1čko v aoučaenolSti neJvice využivaji závody
DIU Jevičko, sklárna LIaolrno, JZD Jevičko a Moravsk& ihlDotové závody
Jevičko.
Za Zhlavim se trať rozděluje. Vpravo odbo/Suje trať do Čeleohovic na Hané
a naše trať opouětí nádraží táhlým levým obloukem prostředkem široké ulice.
V km 7,6 odbočovala po pravé straně silnice na Lešany nakládková kolej na
cukrovku v délce kolem 1 km. Za městečkem následuje po několika obloucioh
dlouhý pHmý úsek do Lutotma, Zastávka LUTOTíN v km 9,5 s dře ...-ěnou čekár­
nou po pravé straně trati je umistěna na okraji obce. Lutot1n je malá čistě
zemědělská obec. Vždy to byla obec /Seská. V letech 1911 - 1939 zde byl
mlýn. Lutotin byl v roce 1960 sloučen s Bílovicemi pod názvem BíloviceLutotin. Zastl1vka zde byla zř:izena asi ve :Jl. letech, čekárna však byla
postavena ' v roce 1949.
Za Lutotínem ji! přestávaji dlouhé přímé úseky. Trat' se stále vic a víc
začíná klikatit podél říčky RollŽe. Siroká niva se za/Siná zužovat a terén je
stále více zvlněný. Trať vjíždí do listnatých leml. Po několika kilometrech
trat' pfecház1 u Běleckého mlýna z jedné strany údoli na druhou. V oblouku
mezi km 12,519 a 12,725 byla souběžná nakládková kolej Rolnického akciového
cukrovaru v Drahanovicich, oboustranně napojená na trať, znzená Již při
stavbě dráhy a zmiklá po 2. světové válce. Hned za vlečkou je v km 13.0
zastávka ZDtrtli. nazýv..,á plvodn! BlLBcrt IILÍII. ]>,lvodn1 název zastávky byl
podle letoviska Bělecký ml~, které ee stalo od roku 1928 sou.'!llstl obce
Zdět.1n.
Zastávka věak byla pojmenována podl~ t~to mU české zemědělské
obce až v l!edesh.t;Stch letech. Protoh bylo potřeba zastávku prodlou!1t a na
plvodn1ro mletě nebyl k dhpozlcl potřebný prostor, bylo nástup1itě přelože­
no až za přejezd. Oekárna zde byla postavena až, v roce 1957.
OkoIn! lesy se pomlu měn! na snášeně, projUdlme chatovou oQad.ou a
M.sleduJe stanice Pl'.. t , ležle! v lan 16,121. Vzhledem ke zhorěuJlolm se
aměrov~ a spádovým poměrdm je stanice vybavenA vodAmou 8 obytnS'ml pfistavbami po obou stranách, vedle ni! stoji malá pfljimacl budova 8 bytem
pfednosty~ ).fezi pfl;11.macl budovou a 8kladUtěm Je rozstshlá plocha, pou!1vaM na pf-eklAdku dřeva, a to 1 v 801Ě 8.8no stl, kdy je v těsněm Bousedstvl
sts,lce dfoevozpracu,jlcl podnik, od sednrlesátých let napojený na stanici
vlečkou.
Stanice sloU!l jako hlavnl nakládková stanice pro Lesnl závod Pro stěj ov ,
pro již vzpomenutou pilu Jihomoravských dřevařských závodd, dále pro Tvar
Lipová, JZD Budětsko, Dro.bežárnu Přenwslovice, VOjenské sklady a daHi1. V
prillněru se ve stanici vykl&dá 20 a nakHldh. JO vozových jednotek denně.
Ročnl naklbdka činl Uměř 140.000 tun zbož1. Stanice Ptenl je naklMkovými
DIlnipulacemi a tvorbou ucelených vlakO jednou z nejsilnějl!ilch v celěm Clseku
Prostějov - Třebovice v čechách, a to s nejmenl!i1m persCl1áln1m obsazenlm
stanice. Účetně a administrativně jl připadajl zastávky StraUsko a ČUn.ln.
PltDSThll'l'
~--''''''''''''--
PTE N í
L-
1910
....... ...•.1 ...........
w::p
_..
11~
Ptem bylo velkA,: čistě českA. obec. Dnes je to středisková obec ryze
zemědělského charakteru. Mlstnl prÓnlyel tu predstavoval (v letech 1911 až
1939) mlýn. Od roku 1912 je zde i pila, v sa::lndesátých letech modernizovaná
a rozilíiřená~ Ve středu obce stoji na malěm vrtku renesančni zámek, postavený na m1stě plvodnl tvrze, který byl majetkem hrabat Sa1nt~enoi8i od
roku 1878 patřil Llchtenilítejnllm. Po 1. pozemkové reformě ho zlskal Státni
pozemkový ťifad a město Prostějov. <Xl roku 1953 je majetkem Čs. státnich
leso. a slou!i jako byty je jich z.!lllěstnancll.
Opouětime ptenskou stanici. V okolnioh lelÚch zač1naji převládat jehliČ­
naté stromyj 6.do11 potoka se prohlubuje a msty zužuje jen na iUfku silnice, potoka a trati. Při stavbě trati byla v km 18, í6 zf1zena zastávka
stRA2ISKO. Jeji význam za/Sal vzrllstat nedlouho po zahájeni provozu, protože
STRAŽISKO
"."boi
,
1906
Za Nectavou se trat' vine pormlu se rozl!iif'ujio1m údo11m ve spj,du pres 20
promile do Chorn.lce; Také terén .se pozvolna zploAt'uje. Po epMu 27 promile
sj1.!dime do stanice alOO:lfICI. Z levé .strany se pfiblU\lJe odbočná dráha do
Velkých Opatovic, kter& byla roku 1908 zásluhou otevřeni m1stni dráhy Skal1ce43oskovlce - Velki Opatovice spojena ' s trati státnich drah Brno - Ceská
Třebovll ve Skalici nad Svitavou;
Chomické nádra!1. má velkou pf1jimaci
budovu a skladiltě, vodárnu s byty a čerpaci stanici, obytnou budovu a
výtopnu, postav81é v roce 1839. Protože Chomice je uzlovou stanici na tHo
dráze a od počátku ' až do třicátých let zde jezdily lokomotivy s vlečným
terorem, projevila se brzy nutnost zMdlt v <l'Iornici točnu. Ta byla postavena po J."Oce 19)8 naproti výtOJ%lY přes kolej1ětě: Mezi pMJlmaci booovou a
obytnou budovou bylo postaveno v r~ 1953 6.středni stavMlo. Do sou6asného
stavu byla stanice rekonstruovam. v roce 1978.
Ke stanici Je administrativně přidělena zastávka a nákladil!itě Městečko
Trnávka a zastávky Subifov, Nectava, l~ezihoH a Rozetáni. Stanice plni
funkci malé železničnl křižovatky tohoto koutu Malé Hané a zajiěťuje ptepravni potřeby okolnich podnikll. Jako jeden z nejddležitějiiich přeprav01l se
jevl l·toravské ilíamotové a lupkové závody Velkě Opatovice, které přepravou
svých produktll vytěžuji nákladnl vlaky směrem na Prostějov tou měrou, že
'Vzhledem ke stoupáni 27 promile z Chorn10e do Dzbele docházi k řazeni vlakll
s pf1přeži a postrkem. Takto vyt1!ené 900 tunové vlaky dmi NectavskS'm
úiol1m a pIa§! muflony a srnce. Do.leUtým pfepravcem je také provoz Stře-
...
CHORNICE 1930
rlnoYl([
dočeských kamenolom a Uěrkoplskoven v Subiřově, který je Obsluhován vleč­
kovými vlaky z Chornice. Přepravu po železnici využivá formou vozových
zásilek i spěiinin také n.p. Kras v Chomici. V podzilll'11m obdobi se stává
stmioe střediskem nakládky cukrovky ze i1rokého okcl1 . Jsou zde tvořeny
ucelené vlaky pro Výohodooeské cukrovary n .p. Hrochllv Týnec a zpět se vrace ji řepné fizky pro okolni JZD.
Cestuji ci , ktef1 chtěji pokračovat v ji.zdě, zde muai pfestoupit, protože
vlak z ProBtějova zde konči. Nastoup1me tedy do motorového vlaku ve fIllěru
na Skalici nad Svitavou. Po výjezdu z Chomice se od naU trati vzdalUje do
stoupáni v levém oblouku trat' do ProstěJova, po niž Jsme přijeli. Velk$'m
obloukem obJ1!dime Chomici, která je po pravě straně trati. Je to vel10,
před rokem 1945 německá obec se silnou českou merůHnou. V oboi byly velké
textllni firnu, které přetly po rooe 1945 do národni správy; dnes je z nich
n~p~
KRAS~
Za pozornost stoJi gotický fami kostel sv. Vavřince ze 14.
stoleti, Jeho! z dálky v1ditelM vH v&vod.l obci.
Tra1! se takflca po vrstevnici pf1zpO.sobuje terénu, takže se také dost
kl1katL Po několika. kilometrech jízdy n,"sleduje zastávka BISKUPICI U
JBVtlXA, která byla zřlzena' v km ),63 odbočky po roce 1918. Oi roku 1710 )e
z roku 1710 8 lodi ve tvaru elipsy. Na zámku prožil mládi hudebni skladatel
Ludvik z Dietrichll (1808 - 1858), autor nápěvu "Moravo, !'foravo, Moravěnko
Milá".
....
DZBEL 1890
zdeJ!i oblast se začala stávat vyhledávaným rekrečIČnim nústem. Proto byla k
zlému domku zastávky přistavěna v roce 1906 otevřená čekárna a v roce 1943
se zde plánovalo vybudovfmi druh~ koleje, které se v!ak neuskutečnilo. Na
kopci nad obci stával hrad Krunperk, zmiňovaný poprvé r. 1379, dnes takřka
úplně zaniklý.
Na Jeho m1.stě stoji barokni farni kostel Andělll Strážných z
r. 1728.
Za Stražiskem trať několikrát křižuje ťJ.doli a objevuje se zastávka
Zdejši zastávka byla zřizena roku 1919 a z té doby je 1 dřevěná
čekárna. Prostor mezi koleji a čekárnou svádi k názoru, že zde byla ještě
jedna kolej, ale ve skutečnosti byl jen pH rekonstrukci trati zvětšen
poloměr oblouku a tím se kolej vzdálila od čekárny,
Obě zrrá.něné zastávky leži ve velké rekreačni oblasti s rmožstvim chat,
několika pionýrskými tábory a koupal Hitěm;
z toho vyplývá, že největši
frekvence cestujicich je přes letni obdobi.
Trať neustále stoupá, lesy na levé straně ustoupily polim, i když terén
je stále značně zvlněný. Trať procházi obci Kfemenec, údoli se rozšifuje a
po jizdě stále se klikatici trati následuje stanice KONICE. dvoukolejná
stanice je vybavena oi roku 1889 obytnou budovou, přijimaci budovou a skladištěm . Je umistěna ve svahu nad údolim, v němž vzniklo město Konice.
Původně městys Konice byl od počátku 14.
stol eti zerněpansk;Ym zbožim a
střediskem pans"tvi. Po r. 1699 patřila Konice klášteru Hradisko u Olomouce.
ČUNÍN.
Po krátké jizdě táhlým pravSm obloukem se ocitáme na vrcholovém bodě
trati, ve stanici DZBlL. NepfilHi velká stanice s malou přijimaci budovou,
ne.lým skladUtěm a ptizenni obytnou budovou byla také vybavena vodárnou,
protože po dlouhé a náročné cestě do Dzbele z obou stran musely 10kolOOtivy
doplnit zásoby vody. V těsném sousedstvi stanice vyrostl v sedmiesátých
letech sklad Agrochemického podniku, napojený na stanici vlečkou.
Ze Dzbele vede trať po spádu kolem 27 promile do zastávky §tm!ftov v
úzkém hlubokém údoH. Dnešni zastávka je na svém mistě od 15. řijna 1966.
Do té doby byla zastávka u šubHovského kamenolom, otevreného asi roku
1935. Zastávka u lomu v km 33.0 byla zřizena roku 1936 zásluhou šubiřovské­
ho starosty Koutného.
Trať se klikati úzkým hlubokým údolim. V .km 34,4 se v letech 1889 až
1930 napojovala vlečka firmy Novák a Antlros, provádějici zde nakládku vá pence. O něco dále je zastávka H:ETAVA. Nect·av ské údoli je státni přirodni
rezervace s bohatou květenou a smišenýrni porosty. Je zde i s tádo muflonó.
NECTAVA 1912
'Ol.
Byla to vždy česká obec, která byla zároveň školským, kulturnim a hospod ář­
ským střediskem chooého okresu. Nebyl zde žádný význarnnějěi pr"Ůmyslový podnik. Za okupace v okoli pósobila partyzánská skupina Jermak. Konice je
městem od roku 1970. Ve městě je barokni z&nek s freskovou výzdobou sálu z
r. 1705 a barokni kostel z r. 1703 s vyřezávanou kazatelnou a renesančnim1
náhrobky. S kostelem tvoři organický celek fara z poloviny 18 . století.
Konice bývá také děj išt ěm automobilových závodó Břez aký vrch.
Za Konici dosahUje pr1lměrné stoupfmi 23 prollŮle. Trať se stále klikati
až do zastávky JBSJlHI J. Bylo zde kdysi jen nákladUtě s jedinou výhybkou a
kusou koleji, u kterého byla v r. 1937 zřizena o80OOi zastávka. Dřevěná
TI"",,,
Nad údol lrn je zřicenlna Hrádku, dfive zvan~o Plankenberg, postaveného roce
1391 mar kr abětem Janem Jindřichem ke střeženi obchodni s tezky. V roce 1421
se stal opěrným bodem hu si t ll a ZA vá l ek mezi markrabaty Jolitem a Prokopem
byl po roce 1476 pobořen. Zdstaly zde uchovfmy menši zbytky zdi a rozsáhlý
systém. va1ll a pfikopll.
čekárna je z roku 1947. , Nakládková kolej byla později zru.šena, dodnes jsou
v!ak po nl vidět stopy. Ve vsi je barokni zámek: z roku 1711 a poutni kostel