Metodická přiručka - Projektové vyučování
Transkript
PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ Metodická příručka Kolektiv autorů: Ing. Josef Malinka Ing. Jana Horáková Stanislav Sýkora Bc. Antonín Pálka Ing. Helena Jagošová Jan Podškubka Ing. Stanislav Velfl Ing. Zdeněk Velfl Uherské Hradiště, 2011 OBSAH: Výuka odborných předmětů a předmětu praxe ....................................................................6 Úvod .......................................................................................................................................6 Výukové metody.....................................................................................................................7 Projektové vyučování .............................................................................................................8 Řešitelské týmy.....................................................................................................................14 Prvky firemní strategie a firemního vzdělávání v projektové výuce....................................17 Metodika projektového vyučování .......................................................................................19 Shrnutí ..................................................................................................................................24 ÚROVEŇ U1 ...........................................................................................................................25 Logické obvody kombinační ..................................................................................................27 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .................................................................29 Příklad realizace projektu .....................................................................................................31 Zobrazovací jednotka LED ...................................................................................................41 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .................................................................43 Příklad realizace projektu .....................................................................................................45 Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou ..................55 Návrh projektu (příprava učitele – metodika) ......................................................................57 Příklad realizace projektu .....................................................................................................59 Montáž a demontáž rozebíratelných spojů ..........................................................................65 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího)..................................................................67 Příklad realizace projektu .....................................................................................................69 Přepínač hvězda /trojúhelník ................................................................................................85 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .................................................................87 Příklad realizace projektu .....................................................................................................89 ÚROVEŇ U2 .........................................................................................................................111 Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor.........................................................................113 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího)................................................................115 Příklad realizace projektu ...................................................................................................117 Seznámení se s tvorbou ladder diagramů ..........................................................................129 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího)................................................................131 Příklad realizace projektu ...................................................................................................133 Čítače v prostředí programovatelných automatů .............................................................145 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího)................................................................147 Příklad realizace projektu ...................................................................................................149 Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu.......................................................157 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .............................................................. 159 Příklad realizace projektu................................................................................................... 161 Výroba a montáž paralelní svěrky ..................................................................................... 167 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .............................................................. 169 Příklad realizace projektu................................................................................................... 171 Odstranění nahodilé chyby při měření délkových rozměrů a určení pravděpodobné odchylky měření ................................................................................................................... 185 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) ............................................................... 187 Příklad realizace projektu................................................................................................... 189 ÚROVEŇ U3 ........................................................................................................................ 203 Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí .................................................... 205 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) ............................................................... 207 Příklad realizace projektu................................................................................................... 209 Nýtovací zařízení .................................................................................................................. 217 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .............................................................. 219 Příklad realizace projektu................................................................................................... 221 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky ............................... 227 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) ............................................................... 229 Příklad realizace projektu................................................................................................... 231 NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola ................... 247 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) ............................................................... 249 Příklad realizace projektu................................................................................................... 251 Spuštění stroje do časového intervalu ................................................................................ 267 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) ............................................................... 269 Příklad realizace projektu................................................................................................... 271 Ovládání pohybu válce z terminálu.................................................................................... 283 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .............................................................. 285 Příklad realizace projektu................................................................................................... 287 Integrovaný stabilizátor LM317 - PCB.............................................................................. 299 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) ............................................................... 301 Příklad realizace projektu................................................................................................... 303 Nápojový automat LKO ...................................................................................................... 333 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) .............................................................. 335 Příklad realizace projektu................................................................................................... 337 6 Výuka odborných předmětů a předmětu praxe Úvod Absolventi odborných škol mají několik možností, jak pokračovat ve svém životě dál. Mohou nastoupit do firem jako zaměstnanci, mohou se věnovat samostatné výdělečné činnosti, založit si firmu nebo mohou pokračovat ve svém dalším vzdělávání na vyšších nebo vysokých školách. Odbornost, které se budou věnovat, může být stejná jako ta, na kterou byli připravováni, anebo může být zcela odlišná. Úkolem odborných škol je, aby své žáky připravovaly na jimi zvolenou odbornost v souladu s reálnou praxí. Absolvent odborné školy by měl splňovat požadavky a nároky jak svého budoucího zaměstnavatele, tak i škol při dalším studiu. Aby absolvent jako začínající technik získal potřebné znalosti, dovednosti a schopnosti, mělo by být těmto požadavkům přizpůsobeno jeho vzdělávání. Tím je rozuměn nejen obsah výuky odborných předmětů, ale i způsob vzdělávání žáků. Obsah je většinou vázán na požadavky a možnosti regionu, ale absolvent může hledat zaměstnání i mimo něj. Obsah by tedy neměl být v této fázi omezující, ale ani příliš obecný. Volba způsobu vzdělávání, metod výuky musí být taková, aby budoucí technik rozuměl činnostem a principům rozličných technických zařízení, aby technikovo myšlení přinášelo nové neotřelé nápady, efektivní řešení různých situací, aby byl absolvent svému zaměstnavateli prospěšný, popřípadě aby úspěšně zvládal další studium. K vytvoření vhodných podmínek pro kvalitní vzdělávání určitě přispěje i tato příručka, návod nebo metodika, která se zabývá projektovým vyučováním. Seznamuje učitele odborných předmětů a praxe s jednou s mnoha vyučovacích metod, která se zabývá projekty nebo také samostatnými pracemi. V příručce je na základě poznatků s projektovým vyučováním na základních školách, na základě poznatků a zkušeností s mnohaletou výukou předmětu závěrečný projekt na naší škole a na základě poznání firemních vzdělávání a přístupů při řešení projektů, podrobně rozpracována struktura a metodika tvorby projektu. Celá práce je doplněna příklady ve formě výukových modulů z různých odborných oblastí . 7 Výukové metody Na odborných školách všeho typu se výukou odborných předmětů zabývají učitelé, kteří původně vykonávali jiná odborná povolání. K učitelské praxi je přivedl buďto zájem o vyučování nebo něco jiného. V každém případě nesměřovalo jejich prvotní vzdělávání k učitelství. Přesto, že každý z těchto techniků musel projít doplňkovým pedagogickým studiem, ne všichni mají v sobě zafixovány například návyky k používání co nejširší palety výukových metod. Výběr výukové metody může v dané situaci výrazně ovlivnit proces vzdělávání žáků. Minimálně může podnítit to téměř nejdůležitější a to zájem žáků o výuku. Určitě si každý při své práci povšiml, že na některé činnosti žáci reagují lépe na jiné zase hůře. Někdy jsou velmi nepozorní a neukáznění, jindy se zájmem sledují činnost učitele. Určitě by bylo velmi zajímavé zjistit, jakým vyučovacím metodám dávají studenti přednost. V knize „Moderní vyučování“ uvádí autor Geoffrey Petty, na straně 112 tabulku s údaji, které získal M. Hebditch při průzkumu, jakým vyučovacím metodám dávají žáci přednost. Průzkum byl proveden u žáků ve věku jedenáct až osmnáct let. Rozhodně stojí za to si údaje pročíst a zamyslet se nad nimi. Jakému stylu výuky dávají žáci přednost Styl (typ) výuky Skupinová diskuse Divadlo Výtvarné práce Desing Pokusy Alternativy (možnost volby) Počítače Zkoumání pocitů (empatie) Čtení anglické literatury Praktické myšlenky Laboratorní práce Studium v knihovně Grafy, tabulky, atd. Ruční práce Zahradnické práce Úkoly s otevřeným koncem Témata Výroba předmětů Samostatná práce Vynalézání Uspořádání údajů Empatie Pozorování Pracovní listy Mají rádi % 80 70 67 63 61 61 59 59 57 52 50 50 46 43 43 43 41 41 41 39 37 35 30 28 Nemají rádi % 4 9 9 4 11 4 22 11 9 9 11 24 15 17 20 20 11 11 26 20 20 30 13 17 Nerozhodnutí % 17 22 26 33 28 33 20 30 35 37 37 26 37 39 35 37 48 43 35 41 43 35 57 52 8 Vyhledávání informací Práce s přístroji Stanovené termíny Časové rozvrhy Analyzování Teorie Slohové práce Přednášky 26 24 24 17 17 15 13 11 30 26 50 41 35 39 28 70 43 46 26 41 46 43 54 19 Údaje zpracoval M. Hebditch na základě vlastního dotazníku, předkládaného roku 1990 žákům Gillinghamské školy (Dorset , jižní Anglie) Přesto, že údaje nejsou z České republiky a nejsou právě současné, vystihují to, co žáci dělají rádi a co rádi nemají určitě i v dnešní době. Žáci jsou rádi aktivní, rádi spolu hovoří, vyrábějí předměty, jsou tvůrčí a konají činnosti. Nemají v lásce pasivní metody. Pasivní metody je nenutí k činnosti, pasivní metody je vedou k pasivitě. Samozřejmě, že není možné se bezezbytku vyhnout činnostem, kdy potřebujeme přenášet na žáky i informace nezáživné, přestože jsou skutečně pro další vývoj a rozvoj velmi důležité. Proto je dobré, když učitel vládne celou paletou vyučovacích metod a umí tyto efektivně používat a hlavně jejich vhodnou volbou umí pružně reagovat na různé situace a problémy, ke kterým při výuce často dochází. Na tomto místě je nutno podotknout, že se dále nebudu rozepisovat o jednotlivých vyučovacích metodách. Na toto téma bylo napsáno mnoho knih a publikací, které jsou běžně dostupné. Šlo jenom o to připomenout a zdůraznit, že pokud uděláme vše pro aktivní přístup žáků k získávání znalostí a dovedností, bude je škola více bavit a budou určitě dosahovat lepších výsledků. Motivace žáků bude na vysoké úrovni. K výraznému zvýšení motivace žáků může významným způsobem přispět mimo jiné i projektová metoda. Tato metoda umožňuje učiteli u žáků rozvíjet širokou škálu dovedností, ale rovněž při špatně řízených činnostech, může touto metodou promarnit spoustu příležitostí a času. Pro správné využití projektového vyučování považuji za důležité, se s ním podrobněji seznámit. Projektové vyučování Vývoj didaktických systémů (koncepcí vyučování) V historii didaktických systémů lze na základě toho, zda byl více kladen zřetel k činnostem učitele nebo naopak k činnostem žáků, rozpoznat dvě krajní alternativy vyučovacích koncepcí. 1. Systém tradiční (didaktika herbartovská) – zaměřuje pozornost převážně na činnosti učitele, žák je chápán jako manipulovatelný objekt vyučování. 2. Systém progresivistický (didaktika deweyovská) – zaměřuje pozornost převážně na činnosti žáků a učitele odsouvá do pozadí, do role podněcovatele, projektanta, 9 konzultanta, poradce, koordinátora a examinátora (diagnostika) a žák má být co nejaktivnějším subjektem učení. 3. Systém současný – role subjektu výchovy a vzdělávání se jen postupně, ale důsledně přenáší z učitele na žáky. Snaží se plnit požadavky efektivního výchovného vzdělávání. Koncepce Johna Deweye (1859 – 1952), amerického filozofa a pedagoga, který je představitelem odporu proti koncepci Johanna Friedricha Herbarta (1776 – 1841) německého idealistického filozofa a pedagoga, položila základy tak zvané projektové metodě. Projektovou metodu později rozpracoval a rozšířil W. H. Kilpatrick (1871 – 1965). Projekty jsou rozsáhlejší problémy praktické povahy, jejímž cílem je do všech podrobností promyšlené a naplánované splnění termínované práce. Projekt Stanislav Velínský (1899 – 1991) ve své práci „Soustavy individualizovaného učení“ vydané v Brně v roce 1932 napsal, že projekt je určitě a jasně navržený úkol, který můžeme předložit žáku tak, aby se mu zdál životně důležitý tím, že se blíží skutečné činnosti lidí v životě. Václav Příhoda (1899 – 1979) považuje projekt za vlastní podnik žáků, který dává vyučování jednotný cíl a přispívá k jeho životnosti. V knize „Reformní praxe školská“ Příhoda napsal, že projekt představuje koncentrované úkoly zahrnující organicky stmelené učivo z různých předmětů nebo pouze z téhož předmětu. Projekt musí mít určitý praktický cíl a uspokojivé zakončení. Rudolf Žanta (1934) se o projektu vyjadřoval podobně. M. Pash ve své knize „Od vzdělávacího procesu k vyučovací hodině“ vydané nakladatelstvím Portál píše, že projekt je výroba skutečného produktu, který představuje souhrn dosavadních zkušeností získaných v dané oblasti. Geoffrey Petty v knize „Moderní vyučování“ vydané nakladatelstvím Portál v roce 1993, považuje za projekt práce v rozsahu 12 – 60 hodin. J. Henry ve své práci „Teaching Through Projects“ uvádí následujících šest kritérií, které by mohly definovat projekt: Žák: 1. 2. 3. 4. (obvykle) vybírá téma projektu vyhledává vlastní zdroje materiálu prezentuje závěrečný projekt – produkt vede svou práci samostatně Projekt: 5. má rozsáhlejší podobu, trvá delší dobu Učitel: 6. přijímá roli poradce 10 Zajímavá je rovněž definice projektu, kterou uvádí Mgr. Jana Kratochvílová, Ph. D. v publikaci „Teorie a praxe projektové výuky“. Projekt je zde definován následovně: Projekt je komplexní úkol (problém), spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje a přebírá za něj odpovědnost, aby svou teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného žádoucího produktu (výstupu) projektu, pro jehož obhajobu a hodnocení má argumenty, které vycházejí z nově získané zkušenosti. Určitě by se daly najít definice projektu i od jiných autorů, kteří se zabývali či zabývají projekty, ale není účelem této práce zacházet do takové hloubky. Podstatné je si uvědomit roli projektu ve výuce. Uvědomit si, že projekt byl a je považován za velmi zajímavý a silný prostředek ve výuce. Z toho mála co jsem zde uvedl je zřejmé, že jednoznačná a jediná definice projektu neexistuje. Jedná se vždy jen o názory jednotlivců, ke kterým se přiklání jejich sympatizanti. Rozhodně lze ale najít ve většině názorů jak domácích, tak i zahraničních celou řadu styčných bodů. Projektová metoda „Projektová metoda je vyučovací metoda, v níž jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Projekty mohou mít formu integrovaných témat praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobku, výtvarného, či slovesného produktu.“ Tuto definici je možno nalézt v „Pedagogickém slovníku“ autorů J. Průchy, E. Walterové a J. Mareše. Přičemž metodu výuky vymezují ve své práci „Výukové metody“ J. Maňák a V. Švec jako uspořádaný systém vyučovací činnosti učitele a učebních aktivit žáků směřujících k dosažení daných výchovně vzdělávacích cílů. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph. D. v publikaci „Teorie a praxe projektové výuky“ vnímá projekt jako podnik žáka a na projektovou metodu nahlíží jako na uspořádaný systém činností učitele a žáků, v němž dominantní roli mají učební aktivity žáků a podporující roli činnosti učitele, kterými směřují společně k dosažení cílů a smyslu projektu. Komplexnost činností vyžaduje využití různých dílčích metod výuky a různých forem práce. Z výše uvedených definic je opět vidět snaha o přesné vymezení projektu a projektové metody. V této fázi je patrno, že projektová metoda není jednoduchá metoda. Projektová metoda zřejmě vyžaduje rozsáhlé přípravné činnosti, které umožní její efektivní využívání. Na projektovou metodu se musí připravit jak vyučující, tak i žák. Projektová výuka Projekt je chápán jako podnik žáka. Podstatným rysem projektové výuky je, že žáci projekt realizují od jeho plánování až po vytvoření odpovídajícího produktu, konkrétního výstupu projektu a svoje zkušenosti zprostředkovávají druhým. Za zmínku stojí se seznámit s organizací projektového vyučování podle W. Kilpatricka, v jehož pojetí je řešení projektu rozděleno do čtyř fází: záměr – plán – provedení – hodnocení. 11 V rozšířeném pojetí vypadá celá situace takto: 1. Plánování projektu a) Definovat podnět b) Zvolit výstup projektu c) Zpracovat časové rozvržení projektu d) Promyslet prostředí projektu e) Vymezit účastníky projektu f) Promyslet organizaci projektu g) Zajistit podmínky pro projekt h) Promyslet hodnocení 2. Realizace projektu a) Postupuje se podle předem prodiskutovaného plánu b) Pedagog vystupuje v roli poradce 3. Prezentace výstupu projektu a) Písemná, ústní, praktický výrobek b) Výstavka, videozáznam, kniha, časopis, model, přednáška, internetové stránky c) Pro rodiče, spolužáky, ve škole, pro veřejnost, pro jiné instituce 4. Hodnocení projektu a) Jedná se o hodnocení celého procesu - naplánování projektu, jeho průběhu i výsledku a to z pohledu žáků i učitele b) Hodnocení projektu se opírá o předem vytvořená kritéria c) Z hodnocení by měla vyplynout opatření do budoucna, a to v rovině žáka i učitele Typologie projektů V celé historii projektové výuky vznikla celá řada projektů, které je možno v dnešní době třídit podle nejrůznějších hledisek. Našim požadavkům vyhovuje rozlišování projektů podle dvou zásadních kritérií: podle tématu projektu a zajištění materiálu k jeho realizaci. Toto rozlišení navrhla na základě své zkušenosti se studenty a projekty na Univerzitě otevřeného a distančního vzdělávání v Londýně autorka J. Henry. Hovoří o projektech dvou typů: • Strukturovaný projekt – student obdrží definované téma, je rovněž specifikován postup pro sběr informací a jejich zpracování; • Nestrukturovaný projekt – student si volí téma sám, shromažďuje si vlastní materiál, který zpracovává, třídí, analyzuje a prezentuje výsledek své práce a to na základě informací, které si sám opatřil, roztřídil a zpracoval. Postup zpracování není specifikován, je zcela volný dle volby studenta. Tyto dva typy projektů se liší mírou svobody studenta a odlišnou rolí učitele, který studentovi ovlivňuje obsah a způsob zpracování projektu v procesu řízení zpracování pedagogického procesu. 12 Ucelenou typologickou řadu představil u nás J. Valenta, kterou jsem převzal z publikace Mgr. Jany Kratochvílové, Ph. D. „Teorie a praxe projektové výuky“. Hledisko třídění Navrhovatel projektu Účel projektu Informační zdroj projektu Délka projektu Prostředí projektu Počet zúčastněných na projektu Způsob organizace projektu Typy projektů • spontánní žákovské • uměle připravené • kombinace obou předchozích typů • problémové • konstruktivní • hodnotící • směřující k estetické zkušenosti • směřující k získání dovedností (i sociálních) • volný (informační materiál si žák obstarává sám) • vázaný (informační materiál je žákovi poskytnut) • kombinace obou typů • krátkodobý (maximálně jeden den) • střednědobý (maximálně jeden týden) • dlouhodobý (více jak jeden týden, méně jak měsíc) • mimořádně dlouhodobý (více jak měsíc) • školní • domácí • kombinace obou typů • mimoškolní • individuální • společné (skupinové, třídní, ročníkové – mezitřídní, meziročníkové, celoškolní • jednopředmětové • vícepředmětové Výhody a nevýhody projektové výuky Každý, kdo se kdy zabýval projekty a projektovou výukou, dříve nebo později poznal její výhody a nevýhody. Pro potřeby využití projektové výuky na středních školách se mi zdá nejvhodnější hodnocení autorky J. Henry. Tato autorka uvádí následující pozitiva projektů, které přímo vyzývají k používání projektů v rámci studia: 1. Učí se vyšším kognitivním dovednostem – dovednosti pro organizování, analýza, syntéza, hodnocení. 2. Projekt je přípravou pro svoji profesi. 3. Projekt nabízí studentům autonomii a podporuje vědomí zodpovědnosti. 4. Projekt motivuje vhodně zvolenými aktivitami. 5. Projekt učí studenty hodnocení. 13 Za nedostatky projektové metody J. Henry považuje: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Náročnost požadavků na studenta. Časovou náročnost na zpracování projektů. Potřebu dohledu nad projektem. Potřebu propracovaného návrh na zdárný průběh projektu. Přípravná cvičení – průpravu pro projekt. Obtíže spjaté s hodnocením projektů. Časová náročnost hodnocení. 8. Popřípadě zvláštní výdaje spjaté s realizací projektu. Na naší škole je vyučován ve čtvrtém ročníku oborů elektrotechnika a strojírenství předmět „Závěrečný projekt“, a v oboru technické lyceum zpracovávají žáci ve třetím ročníku tzv. ročníkový projekt a ve čtvrtém ročníku v rámci maturitní zkoušky vytváří žáci dlouhodobou maturitní zkoušku. Předmět „Závěrečný projekt“ má charakter projektového vyučování se všemi typickými znaky a rovněž ročníkový projekt a dlouhodobá maturitní práce obsahují podstatné znaky projektů. Na základě námi získaných zkušeností se můžeme s hodnocením projektové výuky autorky J. Henry zcela ztotožnit. Otázkou je, zda negativa projektové metody nepřevládají nad jejími přednostmi. Co do počtu zřejmě ano, ale co do kvality je přínos projektové metody zcela převažující. Určitě stojí za to, se projektovou výukou zabývat a určitě stojí za to, tuto metodu vhodně začlenit do mnohdy nepříliš zajímavě vedeného vyučování. Podrobně se zabývá výhodami a nevýhodami projektové výuky Mgr. Jana Kratochvílová ve své publikaci „Teorie a praxe projektové výuky“. Ve své práci rozepisuje dopady předností projektové výuky na žáka, učitele, proces učení se a na okolní prostředí. Ve stejném rozsahu hodnotí i negativa či obtíže projektové výuky. Na základě vyhodnocení dopadů projektové výuky konstatuje, že její pozitiva výrazně převažují nad negativy. Obtíže, které provázejí projektovou metodu, vycházejí často z nepostačující teoretické vybavenosti učitelů i žáků k řešení projektů a nesprávné informovanosti okolí, které pak aktivity spojené s řešením projektů nevnímá pozitivně. Pokud si však nedostatky projektové výuky dokážeme uvědomovat, můžeme je i účinně kompenzovat. J. Kratochvílová nabízí tyto kompenzace: 1. Profesní přípravu učitelů na projektovou výuku, toto nabízí z části naše publikace. 2. Zvyšování povědomí okolí o projektech a jejich řešení. Je dobré informovat své okolí včas o svých záměrech, protože projekt je pro žáky zátěž, která může po určitý čas odpoutávat jejich pozornost od jiných aktivit. 3. Využívání mnoha dalších vyučovacích metod, které kompenzují právě nedostatky metody projektové. Pozor na „přeprojektování“, projektová metoda dle R. Žanty není všelék, ani všespasitelná, je jednou z mnoha možných vzdělávacích metod, jejichž smysluplné využívání vede ke kýženému cíli, vzdělanému, dovednostmi, umem a zájmem vybavenému absolventovi. 4. Vytváření vhodných podmínek pro projektovou metodu. Zde uvedu alespoň ty podmínky, které já považuji za nezbytné. 14 a) Předně je to zájem učitele použít tuto metodu, zájem podložený dobrou přípravou a trpělivostí něco změnit. b) Nezbytná je podpora ze strany vedení školy, pedagogů, rodičů a okolí. c) Vytvoření potřebného prostoru v osnovách předmětu, kde chci metodu aplikovat. Na tuto podmínku je potřeba opravdu dbát a počítat s tím, že vždy se může něco zvrtnout. Například narazíme na naprostou nechuť žáků tímto způsobem pracovat. d) Dobrá příprava žáků na řešení projektu. Žáky je dobré pomocí dílčích úkolů postupně připravovat na projektovou činnost, na řešení úkolu, jehož zadání zahrnuje celý komplex činností, které mohou přesahovat jejich doposud nabyté znalosti, hranice jednoho předmětu a mnohdy zasahují i do jiných oborů. Chcemeli mít s projektem úspěch, měli bychom začít s projektovou přípravou žáků co nejdříve, nejlépe již v prvním ročníku odborné školy. Úkolem odborných škol je připravit žáky tak, aby se co nejrychleji začlenili do pracovních kolektivů a stali se užitečnými. V současné době se ze strany zaměstnavatelů přidává k odborným požadavkům i požadavek na práci v týmu. Absolvent odborné školy, by měl být alespoň základním způsobem připraven na týmovou práci. S týmovou prací se žáci mohou seznámit právě při řešení projektu, při projektovém vyučování. Řešitelské týmy Týmová spolupráce Projekty je možno třídit podle různých hledisek na různé typy. Jedním z hledisek třídění je i počet zúčastněných na projektu. Podle tohoto hlediska projekt může být individuální nebo společný. Pod pojmem společný rozumíme skupinu žáků, třídu, skupinu složenou z žáků z více tříd apod. Nikde se zatím nehovořilo o týmu. Přesto požadavek na schopnost absolventů pracovat v týmu existuje. Co je vlastně tým? Je tým totéž co skupina nebo se nějak liší. Je to pro nás podstatné nebo ne. Tým je určitě skupinou, ne každá skupina však tvoří tým. Skupinu je možno například direktivně vytvořit. Dobře pracující tým však direktivně nevytvoříme, dobře pracující tým se buduje. Termín tým možná bude pro celou řadu učitelů při projektové činnosti nepřijatelný a budou se raději uchylovat ke slovu skupina. Ale přesto všechno i práce ve skupině se může, postupem času přeměnit v týmovou spolupráci. V knize Soni Hermochové „Teambuilding“, kterou vydalo v roce 2006 nakladatelství Grada Publishing, a. s., kde se autorka velmi podrobně zabývá týmy a týmovou spoluprací, mimo jiné píše, kdy užíváme termínu tým. „Tým má dva a více členů, má známý, definovaný cíl, k jehož dosažení je třeba koordinace členů týmu“. Dále píše, že k tomu, aby týmy byly úspěšné, přispívají: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Jasně formulované cíle. Přiměřená vnitřní struktura. Členové připravení k úkolu. Klima podporující spolupráci. Podpora a uznání „zvenčí“. Kompetentní vedení. 15 1. Jasně formulované cíle – Základní podmínkou spokojenosti a úspěchu je, aby skupina měla jasný, hodnotný a důležitý cíl. Převedeno do výuky, zadání projektu musí být jasné, srozumitelné a smysluplné. V této souvislosti se často uvádí výrok Paula Lazaruse, ředitele divadla a televize v New Yorku: „Je lépe mít jasnou představu a neuspět než nemít koncepci, protože i z neúspěchu se lze poučit využít ho při vytváření dalších cílů. 2. Vnitřní struktura týmu – V dobře fungujícím týmu mají jednotliví členové jasně definované role, vzájemná komunikace je efektivní, existuje systém sledování individuálních výkonů a je kladen důraz na to, aby hodnocení nebylo subjektivní, ale založené na faktech. 3. Připravenost členů týmu k plnění úkolu – K rozhodnutí, koho do týmu přijmout mají ovlivňovat především odborné a osobnostní předpoklady, zejména orientace na výsledky, sociální dovednosti, schopnost plánovat a organizovat, orientace na skupinu – schopnost spolupracovat, zralost a zodpovědnost. 4. Klima podporující spolupráci – Základem týmu je týmová spolupráce, která se vyznačuje především dobrými vzájemnými vztahy a důvěrou. Vzájemná otevřenost, čestnost, vzájemný respekt, předvídatelnost reakcí jsou znakem dobrého klimatu. Důvěra je velmi důležitá a je také velmi křehká, když je porušena je velmi těžké ji opět obnovit. K důvěře se lidé postupně propracovávají. Vzájemná důvěra umožňuje členům týmu plně se soustředit na plnění úkolu. Pro udržení důvěry je důležité komunikovat včas o všech poruchách, nespokojenostech, odlišnostech v hodnocení atd. Důležitá je zde role vedoucího, který by měl být schopen rozpoznat vznikající poruchy ve vztazích, činnostech apod. Při vzájemné důvěře je potom možné včasné řešení kritických stavů. 5. Externí podpora a uznání – Jsou-li úspěšné týmy chváleny a oceňovány vede to ke zvýšení jejich motivace k ještě vyššímu a kvalitnějšímu výkonu. Absenci chvály a uznání nesou jak týmy, tak i jejich jednotliví členové poměrně těžce a neúspěšné týmy dokonce na tuto skutečnost svádějí svůj neúspěch. 6. Kompetentní vedení – Důsledné vedení, osobnost toho, kdo tým vede a styl, jakým svou roli realizuje, jsou významnými faktory ovlivňujícími jak atmosféru týmu, tak jeho výkony. Jak najít toho správného vedoucího týmu, tím se zabývají odborníci na celém světě. Výše uvedeným stručným přehledem jsem chtěl upozornit na důležitost týmu a týmové spolupráce. Význam týmové spolupráce je nedozírný, existuje obrovská řada činností, která by bez tohoto prvku nebyla vůbec myslitelná. Otázkou ovšem je, jakým způsobem postupovat při vytváření týmů ve škole, za účelem řešení projektů, kdo vybere skupinu žáků pro příslušný projekt, jakých použije při výběru kritérií, kdo přidělí jednotlivým členům skupiny role, kdo bude vedoucím týmu. Uvedené informace je možno velmi dobře využít při rozdělování žáků do skupin (týmů). Je velmi dobré seznámit žáky se smyslem a organizací týmové práce s týmovou spoluprací. 16 Vytvoření týmu Při výuce odborných předmětů s využitím projektové metody budeme velmi často zadávat společný projekt pro skupinu žáků. Bude záležet na konkrétní situaci, zda budou skupiny žáků dvoučlenné, tříčlenné či vícečlenné. Učitel v zásadě může postupovat dvěma způsoby. Buďto žáky do skupiny vybere sám, nebo umožní žákům jejich vlastní výběr. O tom jakým způsobem postupovat při výběru členů týmu pojednává již dříve zmíněná autorka Soňa Hermochová ve své knize „Teambuilding“. Určitě bychom nalezli i jinou literaturu s touto tématikou. Nechci zde dělat reklamu žádnému z těchto děl, ani nechci tyto práce do této publikace přepisovat. Pouze bych doporučil přečíst si některé tyto práce, lze se tím vyhnout některým chybám, které jsou pak příčinou těžkých zklamání. Poměrně zajímavou publikací je i kniha Doc. PhDr. Hany Kasíkové CSc. „Učíme (se) spoluprací spolupráci“. V knize autorka píše mimo jiné, že kooperativní skupinové projekty jsou založeny na pěti základních elementech stejně jako celé kooperativní učení. O co tady jde? Kooperativní učení využívá skupinové formy, ve které se organizuje skutečná spolupráce členů skupiny k posunu učení každého z nich. Jinak řečeno vytvoříme-li skupinu, jakýmkoliv způsobem, mělo by při činnosti skupiny, při řešení projektu, docházet ke vzájemnému obohacování všech členů skupiny, bez ohledu na jejich znalostní či dovednostní úroveň. Práce ve skupině (týmu), je-li efektivní, přináší užitek všem, vznikne dobré řešení projektu, a vpřed se posunou jak žáci silní, tak i žáci slabí. Přitom, a to je důležité, jsou týmu prospěšní všichni. Zpátky ke vzpomenutým pěti základním elementům. Autorka píše: „Kooperativní učení funguje tehdy, je-li založeno na dodržení pěti základních elementů. Soulad těchto elementů zajišťuje žádoucí pokrok v učení“. Pět elementů: 1. Interakce tváří v tvář – žáci mají mít možnost blízké komunikace. Výzkumy ukázali, že ve skupině mají být žáci rychleji i pomaleji se učící, motivovanější i méně motivovaní. Skupina má být namíchaná, heterogenní. 2. Pozitivní vzájemná závislost – vzniká vazba jednoho na druhého, ze které mají prospěch oba, oba se učí, žák je úspěšný tehdy, pokud i ostatní žáci ze skupiny uspějí a skupina je úspěšná, pokud uspěje i jednotlivec. 3. Individuální odpovědnost – individuální skládání účtů, žák, který se učí ve skupině, prokazuje svůj pokrok v učení a dokazuje, že se prostřednictvím spolupráce s jinými něco učí nebo již naučil. 4. Dovednosti pro práci v malé skupině – dovednostem spolupracovat žáky učí učitel pomocí jednoduchých činností s následným ověřováním porozumění. Bez dovednosti spolupracovat je činnost týmu nemožná. 5. Reflexe skupinové činnosti – skupina je schopna popsat vlastní činnost, zdůvodnit rozhodnutí, zhodnotit svoji práci. Autorka dále na základě výše uvedeného uvádí následující shrnutí: V kooperativní výuce tedy: • Učitel rozdělí třídu na několik menších heterogenních skupin • Stanoví pro jejich činnost cíle v rovině věcné a sociální 17 • Vytvoří předpoklady pro to, aby žáci mohli pracovat na základě pozitivní vzájemné závislosti a pro individuální skládání účtů • Monitoruje činnost skupin • Dá prostor pro hodnocení i prostřednictvím reflexe skupin Shrnutí V této fázi je vhodné malé shrnutí. Víme, na čem závisí dobrá a úspěšná činnost týmu a dále víme jakým způsobem postupovat při vytváření týmů. Vůbec nevadí, že podklady, ze kterých čerpám, přímo nesouvisí s projektovou výukou. První zdroj, kniha „Teambuilding“, se vztahuje k činnostem ve firmách, v praktickém životě. Druhý zdroj, kniha „Učíme (se) spoluprací spolupráci“, řeší problematiku kooperativních strategií na základních školách. Obě díla, i při letmém čtení, ukazují, že mají s projektovou výukou a zvláště s týmovou spoluprací a vytvářením týmu celou řadu styčných bodů. Tyto poznatky je možno v plné míře přenést do projektové výuky a prokázat tak existenci vazeb mezi školou a praxí. Další poznámky k volbě týmů uvedu v části publikace, která se zabývá metodikou projektové činnosti. Prvky firemní strategie a firemního vzdělávání v projektové výuce Školy jsou považovány za svět, který je vzdálen reálnému životu. Produktem škol pak jsou absolventi, jejichž připravenost na nástup do praxe není právě dostatečná. Je tomu skutečně tak? Jsou opravdu absolventi květinami, vypěstovanými ve skleníkových podmínkách, neschopnými přežít v reálném světě. Jsou možnosti škol tak slabé, že nejsou schopny přiblížit svým žákům skutečný život? Jednoznačná odpověď na tyto otázky, která by byla společná pro všechny školy, asi neexistuje. Některé školy jsou svou povahou blíže ke skleníku, jiné zase blíže k praxi. Nechtěl bych zde podrobně rozebírat všechny typy škol. Pro mne jsou zajímavé školy odborné, školy, jejímž učitelům je určena naše publikace. Navíc učitelům odborných předmětů a předmětu praxe, kteří mají zájem ještě více přiblížit svůj předmět a i vzdělávání žáků požadavkům praxe pomocí projektové metody. V této kapitole se podíváme na to, zda mohou projektovou metodu obohatit nejrůznější firemní strategie a postupy, popřípadě, zda může projektové vyučování čerpat ze zkušeností firemního vzdělávání. Firemní strategie Ve školách se snažíme pracovat se žáky tak, aby absolventi měli co nejvíce znalostí a dovedností potřebných k úspěšnému zařazení do praktického života a dokázali dlouhodobě zabezpečit svou existenci na požadované úrovni. K tomu využíváme nejrůznějších vyučovacích metod a postupů a nejrůznějších výukových pomůcek a zařízení. Víme, že velmi důležitá je práce se samotnými žáky ve smyslu zvyšování jejich motivace k učení. V podstatě se zabýváme strategií, pomocí které chceme dosáhnout předem stanoveného cíle. 18 Velmi podobně postupují ve své činnosti i firmy. Vznikají firemní strategie, které mají rovněž směřovat firmu směrem k předem stanovenému cílu. Cílem firmy je dlouhodobě, nejlépe stále, vydělávat dostatek peněz. V postupech při vytváření firemních strategií je možné nalézt stejné činnosti jako při projektovém vyučování, zvláště při plánování a realizaci komplexních dlouhodobých projektů. Z knihy „Firemní strategie pro praxi“ Jaroslava Charváta uvádím například tyto činnosti: • Analýza vnějšího a vnitřního prostředí – analýza projektu, SWOT analýza. • Týmová práce – tým je skupina lidí se vzájemně se doplňujícími dovednostmi, kteří jsou oddáni společnému účelu, pracovním cílům a přístupu k práci za něž jsou vzájemně odpovědni (Katzenbach a Smith, 1993). Týmová práce se uplatňuje jak v celé firmě, tak v jednotlivých týmech. • Rozdělení a plnění rolí v týmech. • Motivace lidí – co bude motivovat lidi ve firmě k tomu, aby se podíleli na tvorbě strategie, a jak motivovat lidi k tomu aby plnili cíle firmy. Ve stejné knize Jaroslav Charvát uvádí následující postup při řešení problému – řešení procesu tvorby strategie: • Problém – definice problému, jeho správné pochopení. K tomu lze využít všech vhodných technik jako například brainstorming, brainwriting apod. • Teoretický průzkum problému – studium literatury, odborných článků. • Průzkum terénu – získávání informací od lidí z vlastní firmy, jiných firem, od zákazníků, dodavatelů a podobně. • Analýza situace – zhodnocení stavu (popis stávajícího stavu a definování cílového stavu). • Varianty řešení – hledání cest, které vedou se stávajícího stavu do požadovaného. • Výběr nejvhodnější varianty – po vyhodnocení více variant vybíráme tu, která nejlépe vyhovuje našim požadavkům. • Implementace projektu – zvolenou variantu musíme dostat do praxe. Výše uvedený postup je využitelný při řešení problémů nejrůznějšího charakteru a určitě je použitelný i při řešení školních projektů. Je otázkou, zda tyto postupy vznikali na půdě škol či v praxi. Zřejmě se školní a firemní prostředí prolínají v daleko větší míře, než jsou si mnohdy obě strany schopny a ochotny připustit. Je dobré si však tyto skutečnosti uvědomovat, protože škola je zřejmě blížeji firmě než si myslíme. Toho může být důkazem i následující odstavec. Firemní vzdělávání V rámci řešení tohoto projektu jsme navštívili i několik firem, kde jsme měli možnost se seznámit s firemním vzděláváním. Firmy, které se dovedou postarat o svůj růst a rozvoj, kladou velký důraz na práci s lidmi. Své zaměstnance chápou jako nejcennější zdroje, které firma má. Jedině pomocí lidí může firma úspěšně naplňovat své cíle. Proto se firmám vyplácí mnohostranná péče o své zaměstnance. Firmám se vyplácí například investice do jejich vzdělávání a odborného výcviku. 19 V jedné belgické firmě mají elektrotechnické vzdělávací středisko. Slouží jednak pro potřeby vzdělávání firemních zaměstnanců a jednak se v něm vzdělávají i pracovníci jiných firem. Středisko rovněž dobře slouží i pro rekvalifikace. Prošli jsme silnoproudé odborné pracoviště a pracoviště kde, probíhala výuka programování programovatelných automatů. Obě pracoviště byla na první pohled dobře materiálně zabezpečena. Učebny byly vybaveny soudobou technikou, panely, na kterých bylo možno provádět zapojování motorů, popřípadě počítači a programovatelnými automaty, které ovládaly jednoduchá zařízení jako elektrické motory či elektropneumatické prvky. Školení lidé, žáci, měli k dispozici studijní materiály, pracovní listy a instruktora. Vyučovací metoda byla svým charakterem velmi blízká projektovému vyučování. Studijní materiály obsahovaly pouze informace, které jsou nezbytně nutné pro zvládnutí zadaného úkolu. Výuka je zcela podřízena svému záměru, naučit žáku praktickým v praxi požadovaným činnostem. Tento systém se v rámci firemního vzdělávání osvědčuje. Žáci jsou školeni jenom pro svou specializovanou činnost. Úroveň studijních materiálů i pracovních listů byla profesionální, jak po stránce obsahové, tak po stránce grafické. Samozřejmě, že nejde zcela seriozně mezi sebou porovnávat tyto dvě vzdělávací formy, formu firemní a formu školní, ale je úplně jasné že se tyto formy výrazně prolínají. Ve firemním vzdělávání je možno vidět výrazný vliv školy a školnímu vzdělávání by rozhodně prospěly mnohé praktické přístupy firem. Shrnutí Na základě výše uvedeného stručného pohledu na firemní strategii a vzdělávání je možné konstatovat, projektová metoda, pokud ji budeme správně používat, rozhodně výrazným způsobem obohatí výuku na odborných školách a přiblíží jí tak reálnému životu, praxi. Projektová metoda má šanci pronikavě zvýšit zájem žáků o studium daného oboru, zvýšit touhu po vzdělávání jak teoretickém, tak praktickém, prostě zvýšit motivaci žáků. Metodika projektového vyučování S doposud uvedených informací o projektovém vyučování, o projektové metodě a projektech by se mohlo zdát, že se jedná o složité a těžko zvládnutelné činnosti. Projektová metoda vyžaduje komplexní přístup, bez důkladné přípravy učitele, který musí nejen dokonale promyslet zadání projektu, ale musí postupně k této činnosti připravit i žáky, nenaplní naše očekávání. Učitelovi odborné kompetence se projektováním rozhodně výrazně rozšíří o práci s jednotlivými žáky a práci s týmy. Jak se pustit do projektového vyučování a přitom nezažít hned napoprvé rozčarování a zklamaní, v tom by mohla být pomocníkem mimo jiné i tato publikace. Na tomto místě bych rád uvedl jeden z možných postupů při návrhu projektu a práci s žáky, jednoduše předkládám návod, jak na to. Předkládám metodiku projektového vyučování. Metodiku jsem si nevymyslel. O projektech toho bylo napsáno již tolik, že patrně již nikdo nikoho něčím novým v této oblasti nepřekvapí. Spíše jde o využití dosavadních poznatků a zkušeností získaných mnohými učiteli a výzkumníky za celou dlouhou existenci projektového 20 vyučování. V této publikaci jsem koncentroval, podle mne, snad to nejpodstatnější, co by měl začínající učitel o této metodě vědět. K vytvoření metodiky jsem využil příklady projektů studentů učitelství 1. stupně PdF MU Brno, kteří se touto formou připravovali na projektovou výuku. Příklady uvedla Mgr. Jana Kratochvílová ve své publikaci „Teorie a praxe projektové výuky“. Příprava návrhu projektu Tabulka, kterou uvádím níže, by měla pomoci učitelovi při přípravě projektu. V podstatě nás vede přípravou krok za krokem a napomáhá k tomu, aby nebyla opomenuta některá z podstatných věcí. Jak jsem již uvedl několikrát, důkladná příprava se vyplatí a je nezbytná. Při přípravě je možno využít celou tuto publikace, zvláště tabulku uvedenou v kapitole typologie projektů. Název: Autoři: Realizace: Typ projektu: Uvedeme název projektu Kdo je autorem Kde je projekt realizován, kým a kdy podle navrhovatele • spontánní žákovské • uměle připravené • kombinace obou předchozích typů podle účelu • problémové • konstruktivní • hodnotící • směřující k estetické zkušenosti • směřující k získání dovedností (i sociálních) podle informačních zdrojů • volný (informační materiál si žák obstarává sám) • vázaný (informační materiál je žákovi poskytnut) • kombinace obou typů podle délky • krátkodobý (maximálně jeden den) • střednědobý (maximálně jeden týden) • dlouhodobý (více jak jeden týden, méně jak měsíc) • mimořádně dlouhodobý (více jak měsíc) podle prostředí • školní • domácí • kombinace obou typů • mimoškolní podle počtu zúčastněných • individuální • společné (skupinové, třídní, ročníkové – mezitřídní, meziročníkové, celoškolní podle organizace • jednopředmětové • vícepředmětové 21 Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Předpokládané činnosti: Organizace: Předpokládané výukové metody: Předpokládané pomůcky: Způsob prezentace projektu: Způsob hodnocení: co mají žáci udělat, co se žáci naučí cíle projektu, např. technická dokumentace, realizace zařízení, apod. kognitivní (poznávací): žák: afektivní (postojové): žák: psychomotorické (výcvikové): žák: sociální (komunikační): žák: co žáci udělají, co budou dělat kde budou pracovat, jak budou pracovat (individuálně, v týmu) výčet možných metod např. poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, atd. prezentace pro žáky ve skupině, apod. žáci v týmu, učitel – dobře promyslet, přesně definovat Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Nepodceňovat, zadání musí být žákům jasné a srozumitelné, žáci musí vědět co mají dělat. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Nýtovací zařízení (výstižný a stručný) (Vyplní zadavatel) • Navrhněte elektropneumatické řízení pro částečně automatizované nýtovací zařízení • Dvě součástky mají být spojeny nýtem, spojované části s nýtem budou vloženy do zařízení ručně a snýtované části budou rovněž ručně se zařízení vytáhnuty. • K nýtování bude použito dvou válců, válec A přidrží obě části a válec B provede nýtování (viz nákres) • Proces nýtování má být spuštěn stiskem tlačítka • Stisk tlačítka musí být blokován, aby nedošlo k úrazu Výstup projektu: • Funkční zapojení dle schématu (Vyplní zadavatel) • Popis činnosti obvodu • Stavový diagram Rozbor a Poznámky žáků k rozboru projektu: plánování (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení projektu: požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, (Vyplní žáci) doporučení informačních zdrojů, vytvoření týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • princip dvojčinného válce • způsoby řízení válce • princip bistabilního ventilu 5/2 N. O. ovládaného vzduchem Zadání projektu: (Vyplní zadavatel. Zadání má být jasné, srozumitelné, jednoznačné nejen zadavateli, ale hlavně žákům) 22 Datum zahájení: • schematické značky pneumatických prvků a čtení pneumatických schémat • manuální zručnost při práci se stavebnicí • stavové diagramy Časové rozvržení projektu: • celkem šest vyučovacích hodin 1. týden (škola – 3 vyučovací hodiny) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, porovnávací test, zahájení práce v týmech 2. týden (škola – 3 vyučovací hodiny) • porovnávací test, sestavení obvodu a ověření jeho funkce, odevzdání výstupů, hodnocení Informační zdroje: • vázané (informační materiál je žákovi poskytnut) – poznámkový sešit, skripta, učebnice • volné (materiál si žák zajišťuje sám) Podmínky a způsob hodnocení projektu: • úroveň technické dokumentace - učitel • sestavení pneumatického modelu a správná funkce – učitel • popis činnosti obvodu a možných rizik – učitel, ostatní spolužáci • praktická ukázka činnosti obvodu s vysvětlením – ostatní spolužáci 3. prosince 2009 Datum 10. prosince 2009 ukončení: Poznámky k činnostem souvisejících s rozborem zadání. Rozbor provádíme společně s žáky (se skupinou žáků, týmem), je dobré s nimi podrobně probrat a prodiskutovat jednotlivé body zadání projektu a výstupů projektu, diskuse může být doplněna o nákresy a skici, záleží na povaze projektu. Zadavatel musí mít jistotu, že ze strany žáků došlo k pochopení projektu. Je to nezbytně nutné, může se totiž stát, že až při této činnosti zadavatel odhalí nedostatky či dokonce chyby v zadání. Ty je potom nutno korigovat a zadání upravit. Do úprav se mohou v této fázi zapojit i žáci, pokud se vyučující dobře připravoval, dokáže své omyly a nedostatky uspokojivě vysvětlit. Žáci tím, že se již i podílí na upřesnění zadání, mohou získat vyšší motivaci. Součástí rozboru může být i to, že si žáci sami pod vedením učitele ujasní rozsah svých znalostí a dovedností, které budou potřebovat pro zdárné řešení projektu. Zjistí se, že mají například základní znalosti, které si budou muset v průběhu řešení rozšiřovat. K tomu je donutí okolnosti. V této chvíli je na místě probrat i informační zdroje. Mohou to být informační zdroje dodané od zadavatele nebo si je mohou žáci na základě typů, nebo i bez nich shánět sami. Vytvoření týmů, u této aktivity může nastat několik situací: • Členy týmů vybere učitel. Tým sestaví podle svých představ tak, aby byl heterogenní, aby pracoval správně, aby se na řešení projektu podíleli všichni členové týmu dílem, který odpovídá jejich znalostem a schopnostem. Práce v týmu by měla přinést každému 23 jednotlivci užitek. Podle toho zadávající může i rozdělit role v týmu. Zadávající se tak jednoznačně stává manažerem týmu, anebo ne. • Tvorbu týmu ponechá na žácích, kteří pouze plní požadavek na počet členů týmu. Uvedl jsem dvě krajní možnosti jak vytvořit tým. Z vlastních zkušeností doporučuji spíše tvorbu týmu řízenou, snižuje se tak riziko jeho nefunkčnosti. Všechno ovšem záleží na tom, jak učitel žáky zná a jaké mají žáci zkušenosti s projektovou činností. Počet členů týmu doporučuji volit v rozsahu dva až čtyři, více ne. Při vyšším počtu členů hrozí situace, že pracovat bude jeden nebo dva a zbývající členové se povezou. Tento fakt se většinou zjistí až v závěru projektu. Časové rozvržení projektu provede podle předem promyšleného plánu zadavatel společně se členy týmu. Většinou zadavatel jednoznačně určí termín odevzdání projektu a data průběžných kontrol. Podrobnější časový rozpis udělají žáci a předloží ho ke konzultaci zadavateli. Tím se stane časový plán činností závazným. Může se stát, že při plánování dojde ke špatnému odhadu délky trvání jednotlivých dílčích činností a je ohrožen termín plnění. Toto se skutečně stát může a je potřeba s tím počítat již při prvotním plánování projektu učitelem. V časovém plánování se zdokonalíte až získáním prvních zkušeností. Nakonec je třeba žáky seznámit se způsobem hodnocení projektu. Jednoznačně vyslovit své požadavky na výstupy projektu, předejdete tak mnohým dohadům a nedorozuměním při závěrečném hodnocení. Za důležité považuji zapojit do hodnocení členy týmu a rovněž například ostatní spolužáky. Při zadání prvního projektu, kdy žáci nemají zkušenosti s touto činností je dobré se na řízení projektu podílet v plné míře a ukazovat žákům možnou cestu. Nenechávejte je tápat, žáci by se mohli této činnosti v budoucnu vyhýbat a mohli mít z ní obavy. Porovnávací test V případě kdy chceme, nějakým způsobem doložit přínos projektové činnosti zařadíme na začátek, a na konec projektu porovnávací test. Test může posloužit žákům i učiteli pro porovnání znalostí před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů mohou být nebo nejsou zahrnuty do hodnocení. Osobně bych do hodnocení test první rozhodně nezařadil. Žáky to může odrazovat, a to přece nechceme. Projekt by měl být podnikem skupiny žáků, na kterém pracují s radostí, s chutí a bez obav z represe. Prezentace výstupů projektu Je důležitou součástí projektu. Členové týmu mají možnost seznámit své okolí, spolužáky, učitele, rodiče se svou prací. Na prezentaci by se měli podílet všichni členové týmu, aby ukázali, že projektu rozumí, že výstup projektu je skutečně jejich společným dílem, že projekt jim přinesl užitek. Forma prezentace může být různá. V dnešní době se nabízí spousta vhodných prostředků, jako jsou zvukové či datové nahrávky, simulace, předvedení projektu na modelu nebo v nejlepším případě předvedení plně funkčního řešení. 24 Účast a podíl na prezentaci přináší členům týmů další užitečné dovednosti a schopnosti, které zúročí právě v praktickém životě. Naučí se hovořit o své práci o svých úspěších i neúspěších, naučí se obhajovat svoji práci a pozici, naučí se vystupovat na veřejnosti a to všechno určitě není málo. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž mohou srovnat výsledky vstupního a výstupního testu. Shrnutí Předkládaná práce si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem informovat čtenáře o projektovém vyučování. Na toto téma bylo napsáno a ještě bude napsáno, spousta děl. Naše publikace si klade za cíl pouze jediné, oslovit učitele odborných předmětů na středních odborných školách, kteří hledají cesty jak svoji výuku více přiblížit k praxi, jak ji udělat atraktivnější, jak více zaujmout žáky a jak je lépe připravit na jejich další život. Příprava na odborné technické profese je náročná a může svými požadavky leckteré žáky odrazovat. Výuku odborných předmětů je potřeba žákům přiblížit a činit ji zajímavou, aniž by docházelo k nežádoucímu snižování nároků na žáky. Tohoto můžeme dosáhnout například zařazením do procesu výuky další metody, například metodu projektovou. Zájemci o projektovou výuku v této práci najdou základní informace o projektové metodě, o firemních přístupech k řešení projektů, firemním vzdělávání. Práce určitě poskytne dostatek inspirace pro další studium této problematiky. Mimo jiné poskytuje vyučujícím metodiku jak na to, včetně celé řady praktických příkladů. Závěrem bych chtěl požádat všechny ty, kteří napoprvé s projektem neuspějí, aby tuto metodu neodsuzovali a nevyřadili ji z rejstříku svým metod. Projektové vyučování má rozhodě své místo ve výuce a v budoucnu určitě nezapadne. Seznam použité literatury: PETTY, G. Moderní vyučování Přel. Š. Kovařík 3. vydání Praha: Portál, 2004 ISBN 80-7178-978-X KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky Brno: Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity svazek č. 100, 2006 OBST, O. Obecná didaktika (text pro účastníky korespondenčního studia) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 1994 HERMOCHOVÁ, S. Teambulding 1. vydání Praha: Grada, 2006 ISBN 80-247-1155-9 KASÍKOVÁ, H. Učíme (se) spoluprací spolupráci 1. vydání Praha: Aisis, 2007 CHARVÁT, J. Firemní strategie pro praxi 1. vydání Praha: Grada, 2006 ISBN 80-247-1389-6 ÚROVEŇ U1 Projektová výuka odborných předmětů na střední odborné škole s učebními obory Logické obvody kombinační Lektoři: Ing. Jana Horáková Ing. Stanislav Velfl 29 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Logické obvody, kombinační Autoři: Ing. Jana Horáková (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s učebními obory 2. ročník (obor elektrotechnika) elektrotechnika, číslicová technika (odborný výcvik) • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: kombinovaný (informační materiál si zajistí žák sám, informační zdroje jsou poskytnuty učitelem) • podle délky: krátkodobý (3 vyučovací hodiny) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové Ověřit si základní funkce Boolovy algebry na kombinačních logických obvodech • realizovat zapojení kombinačních obvodů • nakreslit pravdivostní tabulky • prověřit funkci na základě pravdivostních tabulek • zvládnout samostatnou práci se stavebnicí Kognitivní (poznávací): žák: • vytvoří pravdivostní tabulku na základě znalostí Boolovy algebry • dokáže nakreslit schéma zapojení podle tabulky Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví elektrický obvod na stavebnici Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) • získávání a třídění informací • sestavení tabulek • sestavení schémat obvodů • sestavení fungujícího modelu • závěrečné zhodnocení práce Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Předpokládané činnosti: Logické obvody kombinační 30 • práce ve škole ve speciální učebně • individuální práce, práce ve dvojici Předpokládané • metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky výukové metody: v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse • metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti • metody řešení problémů poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výuková stavebnice Předpokládané pomůcky: Organizace: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené simulace Učitel – hodnocení vytvořené simulace, spolupráce žáků. Logické obvody kombinační 31 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům druhého ročníku oboru elektrotechnika. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou a elektrotechnickými stavebnicemi. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. U počítače a stavebnice je možné, aby byli maximálně dva žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na odborných středních školách se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Práce s kombinačními logickými obvody (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Ověřte funkci logických obvodů NAND, NOR, NOT, AND, OR Udělejte pravdivostní tabulky pro jednotlivé obvody. Nakreslete schematické značky jednotlivých logických obvodů. Najděte v katalogu součástky pro uvedené logické obvody. Nakreslete blokové schémata zapojení pro stavebnici a příslušné logické obvody. Další úkoly pro nadanější žáky: Realizujte zapojení z autotestu na začátku hodiny Udělejte pravdivostní tabulku pro třívstupový NAND a NOR Nakreslete schéma pro NAND pomocí AND a NOT Jakým obvodem se dá realizovat ještě NOT? • Pravdivostní tabulky • Schematické značky • Bloková schémata zapojení • Seznam součástek • Popis činnosti zapojení Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • základní znalosti Boolovy algebry Logické obvody kombinační 32 • • • • tvorba pravdivostních tabulek práce s internetem práce s katalogem schematické značky elektrických prvků a kreslení elektrických schémat Časové rozvržení projektu: autotest – 10 min vytvoření týmů – 5 min vyhledávání informací - 20 min obsluha stavebnice – 15 min samostatná práce, řešení úlohy – 70 min vyhodnocení práce v týmu – 5 min autotest – 10 min Informační zdroje: učebnice číslicové techniky, odborná učebna, připojení k internetu, katalog číslicových součástek Datum zadání: Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • sestavení modelu na stavebnici • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum 7. ledna 2010 7. ledna 2010 ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Logické obvody kombinační 33 Příklad testu: Autotest na začátku a konci hodiny: 1. Kolik stavů má číslicová logika? 2. a+a= 3. a.a= 4. a.0= 5. a.1= 6. a+1= 7. a+0= 8. Vysvětlete pojem funkce AND 9. Vysvětlete pojem funkce OR 10. Vysvětlete pojem funkce NAND 11. Vysvětlete pojem funkce NOR 12. Vysvětlete pojem funkce NOT Porovnání výsledků: Srovnají se oba testy a vyhodnotí se jak se znalosti změnily v průběhu hodiny. Dále se vyhodnotí rychlost práce v týmu a způsob rozdělení práce mezi žáky. Učební text – co potřebuje znát řešitel Logické obvody NAND, NOR, NOT, AND, OR patří mezi základní stavební prvky číslicové techniky. Sestavíme pravdivostní tabulky pro všechny obvody. Nakreslíme schéma zapojení pro stavebnici. Zapojíme jednotlivé obvody a ověříme funkci podle pravdivostních tabulek. Použijeme tato logické obvody: 7400 4x dvojvstupé NAND 7402 4x dvojvstupé NOR 7404 6x NOT 7408 4x dvojvstupé AND 7432 4x dvojvstupé OR 7420 2x čtyřvstupé NAND. Dále použijeme volič logických stavů, logickou sondu, zdroj napětí +5V a propojovací kablíky. Vše realizujeme stavebnicí Dominoputer. Logické obvody kombinační 34 Příklad řešení projektu Nejdříve zhotovíme pravdivostní tabulky pro zadané logické prvky. Žáci pracují v týmu. Střídají se při tvorbě tabulek. Tabulky vytváří podle znalostí z předchozích předmětů. Mohou si pomáhat odbornou literaturou. Pravdivostní tabulky: AND A 0 0 1 1 B 0 1 0 1 Y 0 0 0 1 A 0 0 1 1 B 0 1 0 1 Y 1 1 1 0 A 0 0 1 1 B 0 1 0 1 Y 0 1 1 1 B 0 1 0 1 Y 1 0 0 0 NAND OR NOR A 0 0 1 1 NOT A 0 1 Y 1 0 Logické obvody kombinační 35 Čtyřvstupový NAND A 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 B 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 C 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 D 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 Y 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 Logické obvody kombinační 36 Schematické značky: Žáci tvoří schématické značky, tím se zdokonalují v kreslícím programu. NAND AND NOR OR NOT NAND Týmy postupně zapojují součástky do obvodu Dominoputeru, ověřují funkci zapojení podle pravdivostních tabulek. Po ověření funkce nakreslí bloková schémata v kreslícím programu. Blokové schéma zapojení: Příklad pro NAND Poznámka: Blokové schéma zapojení je uvedeno pro NAND. Další bloková schémata jsou obdobná. Logické obvody kombinační 37 Blokové schémata pro další úkoly: A+A=A A.A=A A.0=0 Logické obvody kombinační 38 A.1=A A+1=1 A+0=A Logické obvody kombinační 39 Schéma pro realizaci NAND pomocí AND a NOT Jiné způsoby realizace NOT pomocí NOR a NAND Logické obvody kombinační 40 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Slovník použitých slov not negace true pravda false nepravda or nebo, logický součet and a, logický součin input vstup output výstup digital číslicový on zapnuto off vypnuto Literatura Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku, Europa-Sobotáles cz,s.r.o, 2005, ISBN 80-86706-10-9 SCHMIT D. A KOLEKTIV, Logické obvody kombinační Zobrazovací jednotka LED Lektor: Jan Podškubka 43 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Zobrazovací jednotka LED Autoři: Jan Podškubka (vyučující předmětu odborný výcvik) Realizace: Střední odborná škola s učebními obory 3. ročník elektrikář – tříletý učební obor Tematický celek - číslicová technika (odborný výcvik) • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (4 hodiny v průběhu učebního dne) • podle prostředí: školní (učebna odborného výcviku) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové (vícepředmětové) Sestavení kombinačního logického obvodu a kontrola jeho funkce Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Předpokládané činnosti: Nakreslit elektrické schéma obvodu Zapojit jednotlivé prvky dle schématu a zkontrolovat funkci Provést výpočet vybraných součástí Sestavit soupisku použitého materiálu, stanovit jeho cenu podle obchodního katalogu Kognitivní (poznávací): žák: • pozná a objasní funkci sestaveného obvodu - dekoderu Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví elektrický obvod Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) získávání a třídění informací vytvoření výkresové dokumentace sestavení funkčního obvodu oživení a kontrola funkce obvodu dle funkční tabulky závěrečné zhodnocení práce Zobrazovací jednotka LED 44 práce ve škole ,ve speciální učebně individuální práce, práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky Předpokládané výukové metody: v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, nepájivé kontaktní Předpokládané pole, sada vybraných součástek, logická sonda, multimetr , napájecí pomůcky: zdroj 5V/1A Organizace: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a sestaveného obvodu Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, obvodu, spolupráce žáků. Zobrazovací jednotka LED 45 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku učebního oboru elektrotechnika se zaměřením na slaboproud, v části předmětu odborný výcvik zaměřeného na číslicovou techniku. Teoretická výuka číslicové techniky je součástí předmětu elektronika s dotací tři hodiny týdně. V hodinách odborného výcviku se žáci dělí na skupiny s maximálním počtem deseti žáků. Praktická výuka probíhá v prostorách dílen. Každá učebna je vybavena potřebnou technikou a materiálem. K doplnění teoretických poznatků mají žáci k dispozici příruční odbornou knihovnu, připojení k internetu. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Jednotlivé obvody žáci zapojují na nepájivé kontaktní pole. Na jednom poli mohou efektivně pracovat dva, nejlépe jeden žák. Z toho vyplývá volba maximálně dvoučlenného týmu. Týmová práce se uplatní zejména při oživování , testování sestaveného obvodu a přípravě teoretických úloh. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Zobrazovací jednotka LED • S využitím převodníku kódu BCD na kód sedmisegmentových LED zobrazovačů 7447 a zobrazovací jednotky LED SA10 EWA sestavte obvod pro zobrazení jedné číselné dekády. Obvod sestavte na nepájivém kontaktním poli. • V katalogovém listu vyhledejte a určete vhodný pracovní bod pro zobrazovací jednotku . Pro Vámi navržený pracovní bod vypočítejte odpor předřadných rezistorů. • Při volbě pracovního bodu berte v úvahu vlastnosti výstupů dekodéru • Měřením ověřte pravdivostní funkční tabulky. K měření využijte logické sondy, nebo voltmetru • Schéma zapojení zobrazovací jednotky • Výpočet předřaného rezistoru pro zvolený pracovní bod LED segmentu • Soupiska použitého materiálu, s uvedením ceny • Zápis kontroly funkce • Zapojení obvodu zobrazovací jednotky na kontaktním poli Zobrazovací jednotka LED 46 Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • čtení elektro schémat a zapojování • znalost funkce kombinačních obvodů – dekodéru • schematické značky elektrických prvků a kreslení elektrických schémat • manuální zručnost při práci se stavebnicí Datum zadání: Časové rozvržení projektu: • 4 hodiny Informační zdroje: • volné – žák si informační materiál zajistí sám • vázané – žák obdrží pracovní dokumentaci Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • sestavení obvodu, přehlednost, funkce • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum 7. ledna 2010 7. ledna 2010 ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu 1: 1. 2. 3. 4. Popiš co představuje logický obvod Popiš logický signál logiky TTL Definuj kombinační logický obvod Popiš vlastnosti logických obvodů typu TTL Zobrazovací jednotka LED 47 Příklad testu 2: 1. 2. 3. 4. Uveď příklad použití dekodéru K čemu slouží pravdivostní tabulka K čemu slouží předřadné rezistory u LED segmentovky Zdůvodni funkci rezistorů R8-R11 Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel – žák musí mít základní znalosti z činnosti funkce kombinačních logických obvodů, ovládá čtení elektrotechnických schémat, umí používat nepájivé kontaktní pole. Teoretický úvod Obvod 7447 je dekodér kódu BCD 1248 na signály pro buzení sedmisegmentových zobrazovačů LED. Obsahuje dekodér s řídící logikou a výstupní budiče segmentů. Na vstupy označené A0 až A3 se přivádí hodnota kódu BCD čísla, které se má zobrazit na displeji v dekadické podobě. Aktivní výstupy dekodéru budou mít úroveň L. Výstupní budiče dekodéru jsou v zapojení s otevřeným kolektorem, to umožňuje přímé připojení výstupů a až g k příslušným segmentům zobrazovače, v zapojení se společnou anodou na kladné napětí. Napětí může dosahovat 30 V. Proud tekoucí výstupem dekodéru nesmí překročit 40 mA .K omezení proudu výstupů zapojujeme mezi výstup dekodéru a jednotlivé segmenty zobrazovače rezistory. Úroveň L na vstupu LT (lamp test) nastaví na výstupech a až g úroveň L a zobrazí všechny segmenty displeje, při úrovni H na vstupu RBO. Vstup RBO nastavený na úroveň L umožní zhasnutí všech segmentů displeje, nezávisle na ostatních vstupech.Vstup RBO může být zároveň i výstupem, který nabývá úrovně L, pokud je obvodem dekódována takzvaná nevýznamná nula vstupy A0 = A1 = A2 = A3 = L a RBI = L. Úroveň L na vstupu RBI obvodu říká, že pokud budou na vstupech BCD úrovně L, tak se jedná o bezvýznamnou nulu a ta se nebude zobrazovat.Displej nezobrazí „0“ a zůstane zhasnutý.Tímto způsobem je možné potlačit nuly, které nechceme zobrazovat. Například u čtyřmístné zobrazovací jednotky údaj 000.3 můžeme zobrazit jako 0.3. Tím dosáhneme snížení spotřeby a zvýšení čitelnosti.Této funkce dosáhneme tak, že vstup RBI u dekodéru nejvyššího řádu připojíme na úroveň L a výstup RBO spojíme se vstupem RBI řádu nižšího, tak postupujeme až k dekodéru, u kterého chceme nulu zobrazovat.U něj připojíme vstup RBI na úroveň H. Podobně lze postupovat i při potlačení nevýznamných nul za desetinnou tečkou, ale od čísla s nejnižší hodnotou. Vývod RBO je také možno použít k řízení jasu displeje modulace PWM, v tomto případě není nutné připojovat rezistory k omezení proudu segmenty. Zobrazovací jednotka LED 48 Zobrazovací jednotka LED Jednotka SA10 – EWA v zapojení se společnou anodou, je složená ze sedmi zobrazovacích segmentů. Každý segment je podsvětlován třemi LED diodami zapojenými do série. Anody diod všech segmentů jsou vzájemně propojeny na vývody s označením A Katody segmentů najdeme na vývodech pod označením a, b, c, d, e, f, g. K rozsvícení segmentu dojde připojením příslušné katody na zdroj napětí, v našem případě na 0 V, anoda na +V. K omezení proudu diodami a tím zamezení poškození diod musí být katodě předřazen rezistor, nebo proud řízen jiným způsobem. Další podrobnosti najdete v katalogovém listu. Zobrazovací jednotka LED 49 LT RBI D C B A RBO a b c d e f g Schéma zapojení zobrazovací jednotky Zobrazovací jednotka LED 50 0 H H L L L L H L L L L L L Z 1 H X L L L H H Z L L Z Z Z Z 2 H X L L H H H L L Z L L Z L 3 H X L L H H H L L L L Z Z L 4 H X L H L L H Z L L Z Z L L 5 H X L H L H H L Z L L Z L L 6 H X L H H L H Z Z L L L L L 7 H X L H H H H L L L Z L Z Z 8 H X H L L L H L L L L L L L 9 H X H L L H H L L L Z Z L L 10 H X H L H L H Z Z Z L L Z L 11 H X H L H H H Z Z L L Z Z L 12 H X H H L L H Z L Z Z Z L L 13 H X H H L H H L Z Z L Z L L 14 H X H H H L H Z Z Z L L L L 15 H X H H H H H Z Z Z Z Z Z Z Pravdivostní tabulka dekodér . Zobrazované znaky V pravdivostní tabulce jsou uvedeny požadované kombinace segmentů pro zobrazení určitého čísla. Zobrazovací jednotka LED 51 Princip zapojení displeje ve statickém režimu. Zobrazovací jednotka LED 52 Pracovní list 1 Tabulky naměřených hodnot a b c d e f g h a b c d e f g h a b c d e f g h a b c d e LT RBI D C B A RBO x x x x x x L LT RBI D C B A RBO H L L L L L L LT RBI D C B A RBO L x x x x x H D C B A RBO LT RBI 0 H H L L L L H 1 H X L L L H H 2 H X L L H H H 3 H X L L H H H 4 H X L H L L H 5 H X L H L H H 6 H X L H H L H 7 H X L H H H H 8 H X H L L L H 9 H X H L L H H 10 H X H L H L H 11 H X H L H H H 12 H X H H L L H 13 H X H H L H H 14 H X H H H L H 15 H X H H H H H f g Zobrazovací jednotka LED 53 Příklad návrhu pracovního bodu LED displeje. Při návrhu pracovního bodu LED displeje vycházíme z údajů doporučovaných výrobcem. Z katalogu určíme proud segmentu pro daný jas. Zvolíme proud Ik = 15 mA. Z grafu odečteme úbytek na diodě segmentu při proudu Ik = 15 mA. Úbytek bude přibližně 3 V. z toho Rp = Uka/Ik Hodnota předřadného rezistoru bude Rp = 3/0,015 = 200 Ohmů Z řady rezistorů E12 volíme rezistor 220R Seznam materiálu HL1 LED display SA11-EWA 1 ks 25 Kč R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7 R8, R9, R10, R11 Rezistor 0,6 W 220R 7 ks 7 Kč Rezistor 0,6 W 470R 4 ks 4 Kč NL1 Dekodér 7447 1 ks 25 Kč SW1 Spínač DIP 4 1 ks 15 Kč C1 elektrolytický kondenzátor 100µ/16V 1 ks 2 Kč C2 keramický kondenzátor 100n/50V 1 ks 1 Kč Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace vytvořená jednotlivými týmy je přístupná k nahlédnutí i ostatním. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvedou jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Pokud je využito testů Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Seznam použité literatury: ANTOŠOVÁ, DAVÍDEK. Číslicová technika České Budějovice Kopp 2003 ISBN 80-7232-206-0 Datasheet 7447 Fairchild Semiconductor Zobrazovací jednotka LED Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou Lektor: Ing. Josef Malinka Ing. Zdeněk Velfl 57 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Autoři: Realizace: Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Předpokládané činnosti: Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou Ing. Josef Malinka (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s učebními obory 3. ročník (obor elektrotechnika) pneumatické mechanismy (odborný výcvik) – předmět • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (4 vyučovací hodiny v průběhu dvou týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové (vícepředmětové) Sestavit funkční zapojení obvodu s využitím výukové stavebnice Nakreslit schéma pneumatického ovládání Nakreslit schéma elektrického řízení Zapojit pneumatické a elektrické součásti a zkontrolovat funkci Nakreslit stavový diagram Sestavit soupisku použitého materiálu Kognitivní (poznávací): žák: • objasní základy bistabilní funkce obvodu • vytvoří bistabilní obvod s využitím monostabilního prvku Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví pneumatický a elektrický obvod Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) získávání a třídění informací vytvoření výkresové dokumentace sestavení fungujícího modelu závěrečné zhodnocení práce Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou 58 práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu individuální práce, práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky Předpokládané výukové metody: v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výuková stavebnice Předpokládané s pneumatickými prvky pomůcky: Organizace: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a vytvořeného modelu. Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, modelu, spolupráce žáků. Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou 59 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku oboru elektrotechnika se zaměřením na programovatelné automaty v rámci předmětu pneumatické mechanismy. Tento předmět je vyučován tři hodiny týdně, z toho jedna hodina je teoretická a dvě hodiny jsou praktická cvičení. V praktických cvičeních jsou žáci děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou a elektropneumatickými stavebnicemi. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Pneumatické prvky se montují na panely. U jednoho panelu mohou efektivně pracovat dva, v krajním případě tři žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na odborných učilištích se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem se zpětnou pružinou (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) • Pomocí dvou elektrických tlačítek vydávejte povely pro vysouvání a zasouvání pístu dvojčinného válce. Činnost válce ovládejte elektromagnetickým 5/2 ventilem v klidu otevřeným s vratnou pružinou. • Stisknutím prvního tlačítka M dojde k přestavení ventilu a vysunutí pístu. Píst musí zůstat vysunutý, i když bude tlačítko M uvolněno. Stisknutím druhého tlačítka P se píst zasune zpět. • Pokud budou stisknuta obě tlačítka současně, nesmí dojít k přestavení ventilu a tím k vyjetí pístu válce. Tlačítko P musí mít přednost před tlačítkem M. • Schéma pneumatického ovládání • Schéma elektrického řízení • Soupiska použitého materiálu • Stavový diagram • Funkční zapojení Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou 60 Klíčové znalosti a dovednosti: • • • • Datum zadání: princip dvojčinného válce způsoby řízení válce princip ventilu 5/2 N. O. schematické značky pneumatických prvků a kreslení pneumatických schémat • schematické značky elektrických prvků a kreslení elektrických schémat • stavové diagramy • manuální zručnost při práci se stavebnicí Časové rozvržení projektu: • celkem šest pracovních dnů 1. den (škola – 2 vyučovací hodiny) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, porovnávací test, zahájení práce v týmech 2. a 3. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech 4. den (škola – 2 vyučovací hodiny) • konzultace s možností použití stavebnice 5. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech 6. den (2 vyučovací hodiny) • porovnávací test, sestavení obvodu a ověření jeho funkce, odevzdání výstupů, hodnocení Informační zdroje: • volné – žák si informační materiál zajistí sám Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • sestavení pneumatického modelu • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum 7. ledna 2010 14. ledna 2010 ukončení: Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou 61 Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1. Nakreslete schematickou značku dvojčinného válce a ventilu 5/2, který je v klidové poloze otevřený a má vratnou pružinu 2. Popište dvojčinný ventil 3. Vysvětlete označení 5/2 ventil 4. Co zobrazuje stavový diagram zařízení Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel – žák musí mít základní znalosti principů pneumatických prvků, pneumatického a elektropneumatického ovládání pohybu pístů pneumatických válců a ovládání ventilů, kreslení schémat pneumatického a elektrického řízení. Ve dvojčinném pneumatickém válci působí stlačený vzduch střídavě na opačné strany pístu. Pracovní pohyb je možný v obou směrech. Dvojčinné válce jsou řízeny pomocí 4/2 nebo 5/2 ventilů. K řízení válce má být použit elektromagnetický 5/2 ventil v klidovém stavu otevřený s vratnou pružinou. Označení 5/2 znamená, že ventil je pěticestný dvoupolohový (má pět propojovaných cest a dvě pracovní polohy). Přivedením napětí na cívku elektromagnetu ventilu, dojde k přestavení jeho pracovní polohy. Po přerušení napětí se ventil vrátí, působením vratné pružiny zpět, do klidové polohy. Tento ventil je možno nazvat rovněž jako monostabilní. Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou 62 K nakreslení pneumatického a elektrického schématu je možno využít k tomu určených editorů, které většinou zdarma dodávají výrobci pneumatických prvků a zařízení. V našem případě byla využit demoverze simulačního programu FluidSIM, který společně vyvinuli University of Paderborn, Festo Didactic GmbH 8 Co. KG, a Art Systems Software GmbH, Paderborn. Stavový diagram je plošný diagram se dvěma souřadnými osami, popisující časový sled stavů (pracovní postup) jedné nebo více pracovních jednotek (nebo jednotek pohonů) a jejich logické souvislosti. Na vodorovnou osu jsou vynášeny po sobě jdoucí kroky nebo časový průběh, na svislou osu je vynášen stav, např. poloha, tlak, úhel natočení. Příklad řešení projektu Schéma pneumatického ovládání Schéma elektrického řízení Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou 63 Soupiska použitého materiálu ks označení název 1 SAl 2027 Dvojčinný válec 1 SAl 2052 5/2 monostabilní ventil 1 SAl 2036 Spínací tlačítko 1 SAl 2034 Rozpínací tlačítko 1 SAl 2038 Skříňka se 3 relé se 4 spínacími kontakty Stavový diagram 1 2 3 4 5 6 1 M 0 1 P 0 1 Y1 0 + A - Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou 64 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Slovník pojmů dvojčinný válec double acting cylinder 5/2 monostabilní ventil 5/2 monostable valve spínací tlačítko pushbutton NO rozpínací tlačítko pushbutton NC relé (cívka relé) relay (coil) spínací kontakty contact NO (Normally Open) rozpínací kontakty contact NC (Normally Closed) stavový diagram functional diagram soupiska použitého materiálu materials Seznam použité literatury: KOPÁČEK, J. ŽÁČEK, M. Cvičení z řízení pneumatických systémů 1. vydání Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004 ISBN 80-248-0692-4 KOPÁČEK, J. ŽÁČEK, M. Pneumatická zařízení strojů 1. vydání Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004 ISBN 978-80-248-0442-2 KOLEKTIV AUTORŮ, Stlačený vzduch a jeho využití 2. vydání SMC Industrial Automation cz s.r.o. SCHMID, D. A KOLEKTIV Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku 1. vydání Brno: Sobotáles, 2005 ISBN 80-86706-10-9 Řízení dvojčinného válce elektromagnetickým ventilem s vratnou pružinou Montáž a demontáž rozebíratelných spojů Lektor: Ing. Helena Jagošová 67 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Montáž a demontáž rozebíratelných spojů Autoři: Ing. Helena Jagošová (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s učebními obory 3. ročník (obor zámečník) Technologie, Strojnictví, Odborný výcvik, ICT • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (odborných i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný i vázaný (informační materiál si z části zajistí žák sám a zčásti je mu poskytnut) • podle délky: dlouhodobý (8 vyučovacích hodin v průběhu měsíce) • podle prostředí: školní (dílna odborného výcviku, ICT učebna) • podle počtu zúčastněných: 15ti členná skupina (tým) • podle organizace: vícepředmětové Ukotvit a rozšířit základní teoretické kompetence získané během absolvování prvních dvou ročníků oboru Strojní mechanik ve Strojnictví a Technologii, hlavně praktickým procvičování v dílně, dále orientovat se v problematice pořizování požadovaných dílců a praktické procvičení ICT kompetencí vypracováním prezentace postupu montáže, zpracováním její fotodokumentace, dodržování BOZP Provést montáž konkrétního rozebíratelného spoje Správně, věcně a odborně požádat o výdej ze skladu (výdejny) Poznat nutnost dodržování BOZP Zdokumentovat postup montáže Vytvořit prezentaci montážní práce a odborně ji představit Kognitivní (poznávací): žák, • požádá o výdej ze skladu • rozdělí jednotlivé výrobní a montážní práce Afektivní (postojové): žák, • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • smontuje spoj • zdokumentuje postup Sociální (komunikační): žák, • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s dodavatelem (výdejnou) součástí a pracovních prostředků • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) • prezentuje svoji práci • získávání a třídění informací Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Předpokládané Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 68 • sestavení fungujícího modelu • vytvoření dokumentace postupu montážních prací - prezentace • závěrečné zhodnocení práce práce ve škole v dílně a v ICT učebně, mimo školu Organizace: individuální práce, práce ve skupině opakování a upevňování učiva – odborné terminologie Předpokládané výukové metody: nácvik hledání technických údajů v Strojírenských tabulkách nácvik pohybových a praktických činností - nácvik montážních prací aktivní samostatná práce žáků v týmu prezentace – aplikace ICT diagnostika a klasifikace metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů poznámkový sešit, učebnice (učební texty), Strojírenské tabulky, Předpokládané materiál, součásti, nářadí, měřidla, žádanky o výdej ze skladu, případně pomůcky: žádanky o nákup součástí, fotoaparát, dataprojektor, PC prezentace pro žáky ve skupině Způsob prezentace projektu: činnosti: Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a smontovaného spoje, hodnocení spolupráce se skladem (výdejnou) Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, spoje, spolupráce žáků, pružnosti při řešení problémů s pořízením potřebných součástí, materiálu nebo pracovních prostředků, hodnocení BOZP Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 69 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku Středního odborného učiliště učebního oboru Zámečník v rámci předmětu Technologie.Tento předmět je vyučován v teoretickém vyučování 4 hodiny týdně. Zvolené téma projektu má vazbu na teoretické vědomosti žáků získané také v předmětu Strojnictví, který je vyučovaný ve 2. ročníku a rovněž se opírá o praktické kompetence získané během studia ve všech ročnících na Odborném výcviku. Projekt je typickým příkladem úzké spolupráce teoretické a praktické výuky, proto jej lze použít jak pro praktické doplnění teoretické výuky, tak k prezentování praktických činností v Odborném výcviku. V tomto případě bude řešen v rámci prvního případu, tedy v předmětu Technologie. Žáci jsou děleni na dvě skupiny, maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen i teoretické výuky a na učebně ICT. Spoje se budou montovat na pracovištích Odborného výcviku, kde mají žáci k dispozici i fiktivní sklad materiálů, součástí a pracovních prostředků – výdejnu. Je třeba , aby si na hodině teoretické výuky Technologie nejdříve zopakovali a ukotvili dosud získané kompetence, ujasnili cíle projektu, vytvořili týmy, naučili vyhledávat a vyplňovat formuláře pro zadání požadavků o výdej ze skladu, případně o nákup požadovaných součástí nebo materiálů. Dalším prvkem projektu příklad mezipředmětových vztahů, protože se žáci musí orientovat v četbě výkresové dokumentace, musí svoji práci zdokumentovat a představit pomocí prezentace zpracované v powerpointu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na středních odborných školách se zaměřením na strojírenství. Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 70 Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Montáž a demontáž rozebíratelných spojů – šroubové spoje Proveďte montáž rozebíratelných spojů podle zadané výkresové dokumentace – šest typů šroubových spojů O potřebný materiál, součásti a pracovní prostředky požádejte ve skladu (výdejně), pokud nejsou momentálně dispozici, požádejte o jejich nákup, na žádosti použijte formuláře ze školní databáze Sled montážních prací zdokumentuje fotografováním pomocí zapůjčeného školního digitálního fotoaparátu Fotodokumentaci zpracujte do prezentace, pomocí které předvedete svoji pracovní činnost Dodržujte BOZP smontované spoje prezentace Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • spoje (rozebíratelné, nerozebíratelné), jejich druhy a vlastnosti • kompetence v poznávání základních strojních součástí a jejich vlastností a zákonitostí jejich použití ve spojích • čtení výkresů sestav, případně montážních výkresů • kompetence v používání montážních přípravků a nářadí, měřidel • ICT kompetence • znalost BOZP Časové rozvržení projektu: • celkem 8 pracovních dnů 1. den (škola – 1vyučovací hodina) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor) • rozdělení do týmů • vyhledávání formulářů (žádanek) 2. den (škola – 1vyučovací hodina) • porovnávací test • zahájení práce v týmech • konzultace se zadavatelem 3. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech 4. den (škola – 2 vyučovací hodiny) – montáž 1. skupina – příprava 1, 2 a 3. typu šroubového spoje spojená Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 71 Datum zadání: s výrobou děr pro šrouby do spojovaných materiálů 2. skupina – příprava 4, 5 a 6. typu šroubového spoje spojená s výrobou děr pro šrouby do spojovaných materiálů • čtení výkresové dokumentace, vyhledávání ve Strojních tabulkách • příprava pracoviště, materiálů, součástí, pracovních prostředků • vypsání žádanek do skladu (výdejny) • výrobní a montážní práce • pořizování fotodokumentace 5. den (ve volném čase) samostatná práce v týmech 6. den (2 vyučovací hodiny) - montáž 1. skupina – montáž 1, 2 a 3. typu šroubového spoje 2. skupina – montáž 4, 5 a 6. typu šroubového spoje • čtení výkresové dokumentace, vyhledávání ve Strojních tabulkách • příprava pracoviště, materiálů, součástí, pracovních prostředků • vypsání žádanek do skladu (výdejny) • výrobní a montážní práce • pořizování fotodokumentace 7. a 8. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech (zpracovávání fotodokumentace a tvorba prezentace) 9. den (1 vyučovací hodina) • dokončení pracovních aktivit žáků na projektu • konzultace se zadavatelem • ověřování funkčnosti smontovaných spojů • prezentace • odevzdání výstupů 10. den (1 vyučovací hodina) • porovnávací test • hodnocení Informační zdroje: • volné i vázané – informační materiál si z části zajistí žák sám a z části je mu poskytnut Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání spojů • odevzdání prezentací • správnost a srozumitelnost vyhotovené práce a prezentací – učitel • průběh práce, srozumitelnost a věcnost prezentací – učitel a spolužáci Datum ukončení: Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 72 Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1) popište tento spoj a napište jeho název: 2) metrický závit není: a) M 10 b) Tr 20x4(2) c) W 1“ 3) K čemu se ve šroubovém spoji používají podložky 4) Vysvětlete, co je na obrázcích a dejte jim správné názvy 5) Toto je: čepový spoj a) kolíkový spoj b) perový spoj Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 73 6) Vysvětlete co je na obrázku (viz úkol č.5) 7) Vypište druhy kolíků a nakreslete je: 8) Kolík je uložený ve spoji: a) s vůlí b) těsně 9) Napište k čemu se používají pružiny a nakreslete zkrutnou pružinu 10) Klín těsní : a) dosedacími plochami b) boky c) netěsní 11) Perový, klínový spoj a spoj s drážkovou hřídelí se používá na 12) Najděte tabulkách správné názvy a ČSN (EN, ISO) následujících součástí: Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 74 Učební text – co potřebuje znát řešitel Žák musí mít základní znalosti z problematiky spojování součástí a materiálů a montáží rozebíratelných spojů. ROZEBÍRATELNÉ SPOJE Spoj je funkční spojení spojovací součásti a spojovaného materiálu nebo součástí. Druhy spojů: Rozebíratelné – při demontáži se nepoškodí, lze je použít opakovaně, k častému a rychlému rozebírání, jsou to tyto spoje: a) šroubové b) kolíkové c) čepové d) perové e) klínové Nerozebíratelné – trvalé spojení součásti, nelze je rozebrat bez poškození spojovací součásti nebo základního materiálu součásti, jsou to tyto spoje: a) b) c) d) e) nýtové svarové pájené lepené tlakové (nalisované) Spojovací součásti jsou převážně normalizovány. Z hlediska fyzikální postaty funkce rozlišujeme spoje: 1. se silovým stykem (šroubové, svěrné, tlakové, klínové, pružné). Pro demontáž je nutno vynaložit odpovídající protisíly 2. s tvarovým stykem (kolíkové, čepové, pérové). Vzniká spoluzáběrem stykových ploch součástí. Lze s přidáním tvarových prvků nebo bez přidání tvarových prvků. Demontáž je velmi snadná 3. s materiálovým stykem (svarové, pájené, lepené). Jsou to spoje nerozebíratelné, vytvořené pomocí přídavného materiálu. Demontáž je možná pouze porušením materiálu Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 75 ZÁSADY MONTÁŽE A DEMONTÁŽE ROZEBÍRATELNÝCH SPOJŮ Každá montáž i demontáž rozebíratelného spoje má svoje pravidla všeobecná a specifická pro konkrétní druh spoje (viz výše rozdělení). Všeobecně platí: 1. 2. 3. 4. před montáží se seznámíme s montážní výkresovou dokumentací pracujeme se správným nářadím pracujeme tak, aby náklady na vznik spoje byly optimální dodržujeme BOZP Příklad řešení projektu ZÁSADY MONTÁŽE ŠROUBOVÝCH SPOJŮ 1. výroba průchozí díry – je větší než průměr šroubu, její velikost určíme z tabulek podle ČSN EN 20273 ( 02 1050) díry většinou vrtáme v každém dílci zvlášť, pokud není na výkresu sestavy uvedeno vrtáno společně při montáži, jen u součástí , kde záleží na jejich přesné poloze, upravujeme díry vyhrubováním a vystružováním 2. výroba zahloubení válcového nebo kuželového, pro šrouby se zapuštěnou hlavou zahloubení se dělá buď vrtákem s upraveným vrcholovým úhlem 90° nebo 60°, nebo záhlubníky, přitom je třeba dbát na přesné soustřednost díry s vrtaným zahloubením, protože vyosení by způsobovalo deformaci šroubu při utahování 3. při výrobě zahloubení pro šestihrannou hlavu musíme počítat s průměrem trubkového klíče 4. sešroubováním je třeba závity prohlédnout, očistit, a vyzkoušet, zda lze matici našroubovat, pak namazat vhodným mazivem 5. při montáži šroubů s maticemi nejdříve šroub prostrčíme dírou a rukou našroubujeme matici na šroub, až dosedne na spojovanou součást, takto postupujeme u všech šroubů na spoji, pak dotahujeme klíčem na dvakrát , střídavým pořadím 6. závrtné šrouby jsou zvláštními typy šroubů, protože mají závit na obou koncích, jeden nich se zašroubovává do materiálu, aby se zabránilo samovolnému uvolnění je na tomto konci buď větří střední průměr závitu nebo má větší stoupání, na druhý se zašroubuje utahovací matice. U závrtných šroubů je nutné dodržet souosost děr a kolmost závitu, jinak se šroub prohýbá, což se kontroluje úhelníkem. Šroub se do díry nejdříve zašroubuje rukou, ale jen třemi až čtyřmi závity, pak utahujeme klíčem, pokud jde šroub zašroubovat více nebo naopak jej lze zašroubovat jen dvěma závity, musí se takové šrouby vyměnit. Utažení šroubu do materiálu se provádí buď dvěma proti sobě utaženými maticemi a klíčem nebo se na vyčnívající konec našroubuje speciální maticové pouzdro, do něj se našroubuje šroub se šestihrannou hlavou, za kterou se pak pomocí klíče závrtný šroub dotáhne, pak se na něj nasadí druhý spojovaný materiál a celý spoj se dotáhne maticí, při zašroubovávání do materiálu šroub mažeme jen velmi málo, kdyby byl totiž závit šroubu příliš velký, mohlo by Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 76 dojít k roztržení součásti tento způsob spojení součástí není vhodný tam, kde se spoj často demontuje MONTÁŽ ZÁVITOVÉHO SPOJE Způsoby montáže (utahování) šroubového spoje: a) ručně klíči, šroubováky – k utahování šroubů matic se používají různé druhy šroubováků a klíčů a to podle tvaru matice nebo hlavy šroubu. b) mechanizovaně elektricky nebo pneumaticky poháněnými utahováky MODELY ŠROUBOVÝCH SPOJŮ Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 77 VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE ŠROUBOVÝCH SPOJŮ Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 78 Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 79 Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 80 Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 81 Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 82 Montáž a demontáž rozebíratelných spojů 83 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy (modely spojů, prezentace) ke kontrole. Vše je k dispozici ostatním týmům, aby se žáci druhého týmu seznámili se spoji a jejich montáží , které neprováděli. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Slovník pojmů šroub screw matice nut podložka substate kolík pin pero slip tngue klín wedge závlačka cotter spoj Field joint Výkres mechanical drawing Montáž mounting Seznam použité literatura ANDRÉ J., BEČKA J., BIROVSKÝ O., URBAN B. Provozuschopnost výrobních zařízení II., SNTL 1987 BARTOŠ J., NOVÁK V., ŠLÉGL M. DOLEČEK J., HOLOUBEK : Části strojů, SNTL1969 Z. : Strojnictví I., SNTL 1988 FRISCHNERZ, A., KNOUREK J., SKOP O.Technologie zpracování kovů 1, SNTL 1996, ISBN 80-902110-0-3 FREISLEBEN B.: HEIDINGER K. Základy strojnictví, Albra 2004, ISBN 80-7361-001-9 : Technologie oprav strojů a zařízení, SNTL 1988 MIČKAL K., KOLÁŘ P. OUTRATA j. : Strojní montáže, SNTL 1987 : Zámečník, SNTL 1987 OUSEK R., KARIES B.: Technologie oprav strojů a zařízení, SNTL 1989, ISBN-80-03-00137-4 Výkresová dokumentace a fotodokumentace je práce žáků 3. ročníku oboru Mechanik seřizovač pro CNC obráběcí stroje - SOČ 2008 Rozebíratelné spoje Montáž a demontáž rozebíratelných spojů Přepínač hvězda /trojúhelník Lektor: Bc. Antonín Pálka 87 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Přepínač Y/D Autoři: Bc. Antonín Pálka (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s učebními obory 3. ročník programování PLC • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: vázaný (informační materiál zajistí učitel) • podle délky: krátkodobý (4 vyučovací hodiny v průběhu dvou týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové Navrhnout silové a ovládací schéma přepínače Y/D a napsat program pro PLC automat Typ projektu: Smysl projektu: Sestavení ovládacího obvodu Program pro PLC Step7-MicroWin Seznámení s PLC Simatic S7-200 Předpokládané Kognitivní (poznávací): žák: cíle: • ověří si znalost práce s Multisimem • vytvoří program pro PLC a ověří jeho funkci Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • připojí PLC a ověří funkčnost programu na simulátoru Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) Předpokládané Ověření znalostí při sestavení ovládacího obvodu Seznámení s programem pro programování PLC Step7-MicroWin činnosti: Seznámení s PLC Simatic S7-200 Umět číst silová schémata Umět pracovat s Multisimem Vytvoření dokumentace práce ve škole ve speciální učebně Organizace: individuální práce, práce ve dvojici Výstup: Přepínač hvězda/trojúhelník 88 • metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, firemní katalog), brainstorming, diskuse • metody praktické – ověření programu pro PLC na simulátoru • metody řešení problémů Předpokládané poznámkový sešit, počítačová učebna, dataprojektor, zdroj DC 24V, PLC automat S7-200, propojovací kabel TCP/IP, simulátor vstupů pro pomůcky: S7-200, propojovací šňůry pro připojení napájení a simulátor chodu motoru. prezentace pro žáky ve skupině Způsob prezentace projektu: Předpokládané výukové metody: Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a programu . Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, funkce zařízení a spolupráce žáků. Přepínač hvězda/trojúhelník 89 Příklad realizace projektu Projekt je zadán žákům třetího ročníku oboru elektrotechnika v rámci předmětu programování PLC automatů. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Učební osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty. Na základě slovního zadání nakreslíme dvě schémata. První schéma – silový obvod bude ukazovat zapojení stykačové kombinace pro přepínání rozběhu motoru z hvězdy do trojúhelníka automaticky po uplynutí nastaveného času. Druhé schéma – k nakreslenému silovému obvodu navrhneme ovládací schéma. Časovač můžeme volit ze dvou typů a to TON nebo TOFF. Pokud máme k dispozici program pro PLC, který má v sobě nainstalován simulátor (např. GX IEC Developer FX od Mitsubishi) můžeme kreslit ovládací schéma přímo do programu pro řízení PLC a zde provést odladění navrženého ovládání. My budeme používat program Step7 pro PLC od Siemens, Simatic S7-200, který nemá instalován simulační program, a tak si navržené schéma odladíme v Multisimu. Pokud nám program bude pracovat správně, přepíšeme jej do programovacího jazyka Step7. Správnost ověříme za pomoci vyrobeného simulátoru rozběhu motoru. Časové rozvržení: Úvod Zadání Rozbor Samostatná práce Nakreslení silového obvodu (sešit) Multisim Timer TON Timer TOFF Sestavení obvodu Ověření funkce Step 7-MicroWin Připojení S7-200 celkem 10 minut 15 minut 20 minut 15 minut 5 minut 5 minut 45 minut 15 minut 40 minut 10 minut 180 minut Zadání práce Nakreslete schéma silového zapojení stykačové sestavy pro rozběh motoru přepnutím z hvězdy do trojúhelníka. K tomuto silovému zapojení navrhněte ovládací obvod, který automaticky přepne běh motoru po stlačení tlačítka Start a uběhnutí časového limitu 5s do trojúhelníka a zastaví tento motor stlačením tlačítka Stop, nebo působením tepelné (nadproudové) ochrany. Navržené ovládací schéma překreslete do programovacího jazyka Step7 (LAD-liniové schéma) programovatelného automatu Simatic S7-200. Připojte ověřovací přípravek rozběhu motoru k Simaticu, nahrajte vytvořený program do Simaticu a ověřte funkčnost navrženého obvodu řízení. Přepínač hvězda/trojúhelník 90 Postup: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Rozbor Nakreslit schémata Odladit navržené schémata ovládání Zapojit S7 Napsat program ve Step7 a LAD Nahrát vytvořený program do S7 Odzkoušet program na simulátoru motoru Rozbor problému: Napájecí napětí volíme DC 24V. Cívky stykačů rovněž DC 24V. Stykače si označíme následovně: K1 – stykač připojující napájení K2 – stykač zapínající Hvězdu K3 – stykač zapínající Trojúhelník T1 – časovač (Timer) Mikrotlačítka Stop a Start jsou v Multisimu ovládána tlačítky na klávesnici. V našem příkladu je tlačítko Stop ovládáno tlačítkem'A' a Start tlačítkem 'S'. Pro názornost jsme v příkladu uvedli dvě možnosti navržení ovládání s rozdílným časovacím obvodem. Jednou TON a podruhé TOFF. Pro práci v Step7 využijeme ještě možnost použít SR/RS klopný obvod. Také je třeba si rozmyslet, jak použijeme vypínače na simulátoru vstupů na S7, protože ve schématech nejsou vypínače, ale tlačítka a to spínací a rozpínací. Silové schéma Toto schéma si studenti nakreslí do sešitů a připomenou si funkci přepínače Y/D. Poznámka: Připomeneme studentům normalizovanou svorkovnici 3f as. motorů. A nutnost hardwarového blokování stykačů. Přepínač hvězda/trojúhelník 91 Ovládací schéma Přepínač hvězda/trojúhelník 92 MULTISIM-TON Obr. Přepínač s časovačem TON – simulace neběží Obr. Přepínač s časovačem TON – simulace zapojení Hvězda Přepínač hvězda/trojúhelník 93 Obr. Přepínač s časovačem TON – simulace zapojení Trojúhelník Multisim-TOFF Obr. Přepínač s časovačem TOFF – simulace neběží Přepínač hvězda/trojúhelník 94 Obr. Přepínač s časovačem TOFF – simulace zapojení Hvězda Obr. Přepínač s časovačem TOFF – simulace zapojení Trojúhelník Přepínač hvězda/trojúhelník 95 Simatic S7-200 Vnitřní uspořádání PLC Přepínač hvězda/trojúhelník 96 Centrální jednotka (CPU) Poskytuje automatu inteligenci. Zajišťuje základní komunikační funkce. Paměťový prostor má dvě základní části. První je určena pro uložení uživatelského programu, dat a tabulek – programová paměť. Druhá část je operační zápisník – operační paměť- registry. Jsou zde uloženy obrazy vstupů a výstupů. Jako programovací přístroj je dnes nejčastěji použit počítač. Některé PLC lze programovat pomocí tlačítek a malého displeje přímo na PLC. Zpracování programu: START Načtení Input Zapsání Output Pokud nastane změna na vstupu během vykonávání příkazu, na výstupu se to neprojeví. Přepínač hvězda/trojúhelník 97 Vývojové prostředky: I2.0 I2.1 Q0.5 I2.2 FBD I2.0 I2.1 I2.2 Q0.5 STL I2.1 I2.0 Q0.5 I2.2 LAD Vývojové prostředky programu Step7, jak ukazuje obrázek, jsou tři. Na první místě je zobrazen jazyk funkčních bloků a je označován zkratkou FBD (Function Block Diagram). Na druhém místě je uveden jazyk strojových instrukcí, označován jako STL (Structured Text) a na posledním místě je uveden jazyk LAD (Ladder Diagram), který je nejjednodušší pro začátečníky, a proto ho doporučujeme pro náš příklad. Vývojový prostředek Step7 pro S7-200 umožňuje přepínání mezi jednotlivými jazyky. Přepínač hvězda/trojúhelník 98 Vývojové prostředí Komponenty jsou na pracovní plochu umísťovány z knihovny instrukcí a to přetažením na místo, kde se nachází umísťovací obdélník. Připojení PC/PPI kabelu Připojte konektor RS-232 ke komunikačnímu portu počítače COM. Konektor RS-485 připojte k portu 0 nebo k portu 1 jednotky S7-200. Zajistěte, aby DIP přepínače PC/PPI kabelu byly nastaveny tak, jak je vyobrazeno na obrázku. Přepínač hvězda/trojúhelník 99 Navázání komunikace – mezi PC a PLC. V levém sloupci s ikonami se nachází ikona pro navázání komunikace s PLC. Poklepáním na tuto ikonu se otevře okno communications ve kterém zkontrolujeme nastavení protokolu a následně také zkontrolujeme nastavení převodníku, který je součástí připojovacího kabelu TCP/IP. Pokud máme zkontrolováno a nastaveno, můžeme 2xkliknout na modré šipky v pravém sloupci okna. Pokud se spojení podaří, v okně se objeví číslo nalezené CPU např. CPU S7-222. Step7-MicroWin nemá možnost použít simulaci a proto, pro ověření funkce programu je nutno připojit PLC. Při tomto ověření funkce se dá však s výhodou použít monitorování chodu programu. V roletovém menu vybereme příkaz Debug(Odladit) / Program Status (Stav Programu). Přepínač hvězda/trojúhelník 100 Výběr komponent z knihoven Klopný obvod SR/RS: Input Output Reset Po připojení TRUE na vstup se výstup KO překlopí z FALSE do TRUE. Pokud se napětí na vstupu nyní změní na FALSE zůstává výstup KO na hodnotě TRUE. Hodnotu TRUE na výstupu lze vrátit na hodnotu FALSE jedině hodnotou TRUE na vstupu Reset. Nyní se můžeme pustit do sestavení programu pro Simatic. Můžeme, buď úplně přepsat schéma odladěné v Multisimu, nebo si můžeme pohrát ještě trochu s logikou a zkusit použít SR/RS klopný obvod. Na následujících obrázcích je uvedena varianta s klopnými obvody. Přepínač hvězda/trojúhelník 101 Ukázka programu pro - Přepínač Y/D Ukázka označení kontaktů a cívek Ix.x vstupní kontakty Qx.x výstupní cívky Tx časovače Mx.x pomocná paměť aj. Přepínač hvězda/trojúhelník 102 Program – přepínač Y/D Pro kontrolu běhu programu vytvoříme v prvních třech networcích prográmek 'cyklus'. Pokud tedy program správně pracuje v Simaticu, pak LED-ka na výstupu Q0.0 bliká. Nyní se můžeme pustit do tvorby programu pro samotný přepínač Y/D. Přepínač hvězda/trojúhelník 103 Přepínač hvězda/trojúhelník 104 Tímto je program za použití SR klopných obvodů v LAD hotov. Ukázka programu v FBD Přepínač hvězda/trojúhelník 105 Ukázka programu v STL Kompilace – před nahráním programu do S7 provedeme kompilaci, která odstraní nadbyteč-nosti a zahlásí případné chyby. Download Pokud dopadla kompilace dobře, přepneme S7 do Stop a provedeme Download. Přepínač hvězda/trojúhelník 106 Pokud byl Download úspěšný, program vypíše hlášení v okně zpráv. Můžeme tedy přepnout S7 do režimu RUN. Svorkovnice S7 Jsou-li na simulátoru vstupu použity vypínače jako tlačítka rozpínací (v klidu sepnutá) pro S0 a F4 pak použijeme i v resetovacích obvodech kontakty v klidu sepnuté. Přepínač hvězda/trojúhelník 107 Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Proč se používá přepínání Y/D Nakreslete a označte svorkovnici 3f as. Motoru Co je (co obnáší) plná výbava stykače Jak pracuje nadproudová ochrana K čemu se používá hardwarové blokování stykačů K čemu slouží řádkování ve výkresech Jak se připojuje S7 k PC Co napovídá označení časovače TON Jak pracuje klopný obvod RS nebo SR a jaký je mezi nimi rozdíl ZÁVĚR Ladění a ověřování ovládacího obvodu pro přepínač v Multisimu proběhlo úspěšně a nevyskytly se žádné komplikace. Jen je potřeba dávat pozor na to, s jakým typem časovače se rozhodneme pracovat. Rovněž práce s programem Step7 není náročná, vyžaduje jen dobře nastavit komunikaci a pak dobře propojit Simatic se simulátorem. Výstupy Q0.1, Q0.2 a Q0.5 je možno připojit na cívky stykačů (DC 24V) a provést ještě hardwarové blokování těchto stykačů. My jsme provedly kontrolu na simulátoru motoru a program pracoval správně. Tento příklad je vhodný pro ověření logického myšlení studentů a seznamuje studenty s programovými prostředky a využívání PC při práci v elektrotechnice. Seznam použitých symbolů PLC OU S7 TON TOFF DC TCP/IP LAD FBD STL Y/D CPU KO Programable Logic Control Odborné učiliště Simatic řady 7 Časovač se zpožděným vypnutím Časovač se zpožděným zapnutím Stejnosměrný proud Komunikační protokol Programovací jazyk – liniové schéma Programovací jazyk – funkční bloky Programovací jazyk – strojové instrukce Hvězda / Trojúhelník Central Processor Unit Klopný obvod Přepínač hvězda/trojúhelník 108 Seznam použité literatury Manuál NI Circuit Design Suite, [on line] dostupné na: http// www.ni.com/multisim Manuál Step7- MicroWin, Simatic S7, Siemens KLAUZ TKOTZ A KOLEKTIV: Příručka pro elektrotechnika, Europa Sobotáles, Praha 2002 Slovník pojmů shield solid DRC align Pop-up solder merge arrow filled above over below sub group bright shortest daisy chain thickness ways through spacing course toggle ochrana pevný,trojrozměrný kontrola návrhových pravidel seřadit,zarovnat vysunování pájka,pájet sloučit šipka plný,vyplněný nahoře přes dole,pod podskupina jasný nejkratší uzavřený cyklus tloušťka,síla cesty,způsoby skrz rozestup běh,chod knoflík,tlačítko Přepínač hvězda/trojúhelník 109 Přílohy Fotografie simulátoru motoru a simulátoru vstupů Simaticu Obr. Simulátor vstupů Obr. Zapojení simulátoru vstupů a simulátoru motoru Y/D Fotografie přípravku stykačů pro přepínač Y/D Přepínač hvězda/trojúhelník ÚROVEŇ U2 Projektová výuka odborných předmětů na střední odborné škole s učebními obory s maturitou Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor Lektor: Jan Podškubka 115 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor Podškubka Jan (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s učebními obory s maturitou 3. ročník mechanik elektrotechnik – čtyřletý studijní obor Odborný výcvik Typ projektu: • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (8 vyučovacích hodin v průběhu dvou týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna),domácí- zpracování podkladů • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové (vícepředmětové) Smysl projektu: Sestavit funkční zapojení obvodů s využitím výukové stavebnice Zapojit jednotlivé prvky dle schématu a zkontrolovat funkci Výstup: Změřit vybrané parametry, vzájemně porovnat a vyhodnotit přednosti jednotlivých řešení Kognitivní (poznávací): žák: Předpokládané cíle: • objasní základy pulsních integrovaných regulátorů • objasní základy spojitých integrovaných regulátorů Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví elektrický obvod Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) získávání a třídění informací Předpokládané sestavení funkčního zařízení činnosti: měření napětí a proudů výpočty závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu Organizace: individuální práce, práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky Předpokládané výukové metody: v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů Autoři: Realizace: Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 116 Předpokládané pomůcky: Způsob prezentace projektu: Způsob hodnocení: poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výukové stavebnice s elektronickými prvky prezentace pro žáky ve skupině V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a vytvořených obvodů. Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, obvodů, spolupráce žáků. Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 117 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt je zadáván žákům třetího ročníku čtyřletého studijního oboru elektrotechnik se zaměřením na slaboproud v předmětu odborný výcvik v rámci tematického celku zaměřeného na napájecí zdroje. Teoretická výuka problematiky napájecích zdrojů je součástí předmětu elektronika s dotací dvě hodiny týdně. V hodinách odborného výcviku se žáci dělí na skupiny s maximálním počtem žáků 10. Praktická výuka probíhá v prostorách dílen. Každá učebna je vybavena potřebnou měřící, výrobní technologií a materiálem. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Jednotlivé obvody žáci zapojují na nepájivé kontaktní pole. Na jednom poli mohou efektivně pracovat dva, nejlépe jeden žák. Z toho vyplývá volba maximálně dvoučlenného týmu. Při realizaci tohoto projektu je vhodné, aby bylo zapojení realizováno na desky plošných spojů. Při montáži pracuje každý žák samostatně, týmová práce je vhodná při oživování, měření a vytěžování podkladů pro zpracování popisů funkce obvodů a návrhů možných dalších konstrukčních řešení . Z hlediska náročnosti je projekt po úpravě zadání použitelný i na odborných učilištích se zaměřením na elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor montáž a měření (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) • Podle zadané technické dokumentace sestavte obvod regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí • Sestavený obvody připojte k napětí, ověřte jejich funkci, změřte vybrané parametry • Naměřené hodnoty zpracujte do tabulek , porovnejte • Z volně dostupných zdrojů vypracujte popis zapojení a funkce obvodů • Sestavený funkční obvod zdroje • Popis zapojení, popis funkcí jednotlivých částí zdroje • Soupiska použitého materiálu s cenou jednotlivých prvků • Zápis měření na zdroji, Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 118 Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • čtení elektrických a montážních schémat • manuální zručnost při práci • znalost základních montážních prací a technologických postupů • manuální zručnost při práci se stavebnicí • znalost příslušných norem a předpisů • znalost měření voltmetrem, ampérmetrem Časové rozvržení projektu: • celkem tři pracovní dny 1. den (škola – 2vyučovací hodiny) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, porovnávací test, zahájení práce v týmech 2. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech 3. den (škola – 7vyučovacích hodiny) • porovnávací test, sestavení obvodu a ověření jeho funkce, odevzdání výstupů, hodnocení Informační zdroje: • volné – žák si informační materiál zajistí sám Datum zadání: Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • sestavení obvodů • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum 7. ledna 2010 14. ledna 2010 ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 119 Příklad testu: 1. Blokové uspořádání lineárního zdroje stabilizovaného napětí 2. Funkce bloku stabilizátoru 3. Blokové uspořádání stabilizátoru 4. Měření základních parametrů na zdrojích napětí 5. Co vyjadřuje zatěžovací charakteristika zdroje 6. Co je to účinnost zdroje 7. Princip pulsního regulátoru 8. Výhody a nevýhody pulsních regulátorů 9. Srovnání napájecích zdrojů s lineárním a pulsním regulátorem 10. Příklady použití napájecích zdrojů s lineárním a pulsním regulátorem Otázky v testu lze operativně modifikovat podle potřeby a studijních schopností žáků.Test je vhodné zařadit do programu dvakrát, na začátku projektu a pak pro kontrolu výsledku na jeho závěru. Učební text – co potřebuje znát řešitel Práce na tomto projektu vyžaduje základní teoretické znalosti z oblasti zdrojů napětí se spojitým a pulsním regulátorem. Řešitel musí zvládat základní práce a technologické operace v elektronice, čtení technické dokumentace, montáž a pájení na desky plošných spojů, měření elektrických veličin s použitím vhodných měřících přístrojů. Je seznámen s měřením na zdrojích a to měření zatěžovací charakteristiky, zvlnění a účinnosti. Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 120 Příklad řešení projektu Popis funkce spojitého stabilizovaného zdroje napětí. Zdroj napětí je zapojen v klasickém uspořádání, můstkový usměrňovač, kapacitní filtr, integrovaný stabilizátor napětí s nastavitelným výstupním napětím osazeným integrovaným obvodem typu LM317. Za pomoci tohoto stabilizátoru lze sestavit zdroje s výstupním stabilizovaným napětím od 1,2 V do 37 V. Pro výpočet požadovaného výstupního napětí můžeme použít níže uvedený vztah, nebo tabulku. Kde proud Iadj = 50 µA Uref = 1,25 V R1 volíme 240 Ω Základní zapojení 3-vývodového stabilizátoru LM317. Další podrobnější údaje najdeme v technické dokumentaci výrobců. Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 121 Popis funkce nespojitého (pulsniho) stabilizovaného zdroje napětí. Obvod je řešen jako doplněk napájecího zdroje s nestabilizovaným výstupním napětím. Doplněním zdroje o modul pulsního stabilizátoru získáme napáječ s vyšší účinností, s menšími či žádnými požadavky na chladicí plochu regulačního prvku. Vysoké účinnosti obvodu je dosaženo zvláštním pracovním režimem regulačního prvku,kdy pracuje pouze ve funkci spínače - sepnut,vypnut. Stabilní velikost výstupního napětí je udržována změnou frekvence spínání regulačního prvku – vyšší kmitočet vyšší výstupní napětí a opačně. K dokonalému vyhlazení výstupního napětí je použil LC filtr. Stabilizátor je osazen obvodem MC34063 v zapojení měniče typu step down. Výpočet pracovního režimu stabilizátoru a jednotlivých prvků je náročnější na znalosti, které jsou mimo rámec našeho zadání.Pro volbu jednotlivých prvků lze použít specializovaného software dosažitelného na stránkách výrobce obvodu. Tabulka mezních hodnot obvodu. Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 122 Blokové schéma obvodu. Příklad software pro výpočet jednotlivých prvků obvodu ze zadaných parametrů. Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 123 Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 124 Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 125 Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 126 Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor 127 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Slovník použitých slov Value Input Output Ground Adjust Absolute maximum ratings Power supply voltage Comparator input voltage range Switch collector voltage Switch emitter voltage Switch collectorto emitter voltage Driver collector voltage Driver collector current Switch current Power dissipation Operating ambient temperature range Storage teperature range Drive collector Timing kapacitor Switch emitter hodnota vstup výstup zem , společná svorka nastavit mezní parametry, maximální hodnoty napájecí napětí rozsah vstupního napětí spinací napětí na kolektoru spinací napětí na emitoru spinací napětí mezi kolektorem a emitorem vstupní napětí kolektoru vstupní proud kolektoru spínací proud ztrátový výkon rozsah provozních teplot teplota okolí vstup kolektoru časovací kapacita spinač emitor Literatura Datasheet LM317 Fairchild Semiconductor Datasheet MC 34063A Motorola MC34063A development aid,[on line] dostupné na http://www.nomad.ee/micros/mc34063a/index.shtml Pulsní regulátor napětí, lineární regulátor Seznámení se s tvorbou ladder diagramů Lektoři: Ing. Jana Horáková Ing. Stanislav Velfl 131 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Seznámení se s tvorbou ladder diagramů Autoři: Ing. Jana Horáková (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s učebními obory s maturitou 3. ročník (obor elektrotechnika) programovatelné automaty (odborný výcvik) Typ projektu: • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (6 vyučovací hodiny) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: vícepředmětové Smysl projektu: Zvládnout práci s ladder diagramy v simulačním programu a na programovatelném automatu AMiNi4DS Výstup: realizovat kontaktní schémata pomocí ladder diagramu vytvořit si základní představu o vstupech a výstupech PLC prověřit funkci základních prvků pomocí simulačního programu zvládnout samostatnou práci s novým programem vybrat nejvhodnější způsob naprogramování v konkrétním PLC realizovat zapojení nakreslit schémata zapojení Předpokládané cíle: Kognitivní (poznávací): žák: • naučí se pracovat s neznámým programem na základě předchozích zkušeností • dokáže nasimulovat jednoduché zapojení • převede nasimulované zapojení na konkrétní zařízení • realizuje a ověří funkci zapojení Afektivní (postojové): žák: • zvládne si vyhledat nápovědu k programu • nerozlišuje mezi nápovědou v českém a anglickém jazyku • provede hodnocení výsledků své práce Seznámení se s tvorbou ladder diagram 132 Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví elektrický obvod na simulátoru • naprogramuje jej • realizuje zapojení Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) • komunikuje s firemní technickou podporou Předpokládané činnosti: • získávání a třídění informací • sestavení fungujícího modelu • závěrečné zhodnocení práce Organizace: práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu individuální práce, práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky Předpokládané výukové metody: v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů Předpokládané pomůcky: poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výuková simulační program Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené simulace, realizace programu a konkrétního zapojení Učitel – hodnocení vytvořené simulace, realizace programu a konkrétního zapojení, spolupráce žáků. Seznámení se s tvorbou ladder diagram 133 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku oboru elektrotechnika se zaměřením na programovatelné automaty v rámci předmětu programovatelné automaty. V praktických cvičeních jsou žáci děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou, programovatelnými automaty, zdroji, kontaktními poli a indikačními zařízeními. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. U počítače je možné, aby byli maximálně dva žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na odborných učilištích se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Seznámení se s tvorbou ladder diagramů (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Navrhněte spouštění motoru Tlačítkem Start se zapne a tlačítkem Stop se vypne. Nasimulujte obvod ve free plc simulátoru. Realizujte projekt na AMiNi4DS a zapojte jej. Nasimulujte, realizujte na AMiNi4DS a zapojte paralelní kontakty, sériové kontakty a schodišťový přepínač. Zamyslete se a odůvodněte jaké logické funkce předchozí zadání s kontakty představuje. Sami si vymyslete varianty pro kontakty ve výchozí poloze sepnuto a výstup negovaný. Vytvořte schéma a nasimulujte podle výrazu: y=(ab+c+d)(e+fg)h. Pro nadanější žáky: Zjistěte, jak pracuje zapojení na přiloženém schématu? K čemu slouží (L) a (U)? Přeložte výrazy: latch, unlatch, one shot instruction, coil, addition instruction, subtraction instruction, division instruction, equal to instruction move, jump, label Výstup projektu: Schémata elektrických zařízení (Vyplní zadavatel) Pravdivostní tabulky Výstupní funkce Popis činnosti zapojení Seznámení se s tvorbou ladder diagram 134 Proměnné a aliasy pro AMiNi4DS program pro AMiNi4DS realizace a odskoušení Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: základní znalosti Boolovy algebry práce s internetem znalosti anglického jazyka schematické značky elektrických prvků a kreslení elektrických schémat základy ladder diagramů orientace ve firemní literatuře Časové rozvržení projektu: • autotest – 10 min • vytvoření týmů – 5 min • vyhledávání informací - 20 min • obsluha simulačního programu – 15 min • obsluha AMiNi4DS – 35 min • samostatná práce, řešení úlohy – 170 min • vyhodnocení práce v týmu – 5 min • autotest – 10 min Informační zdroje: učebnice číslicové techniky, odborná učebna, připojení k internetu, technický slovník A/Č, firemní materiály AMiT Podmínky a způsob hodnocení projektu: odevzdání předepsané technické dokumentace sestavení modelu na simulátoru sestavení programu realizace zapojení správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum zadání: 7. ledna 2010 Datum ukončení: 7. ledna 2010 Seznámení se s tvorbou ladder diagram 135 Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: Autotest na začátku hodiny: 13. schematická značka spínacího tlačítka 14. schematická značka vypínacího tlačítka 15. značka vypínacího tlačítka v ladder diagramu 16. značka spínacího tlačítka v ladder diagramu 17. značka pro přímý výstup v ladder diagramu 18. značka pro negovaný výstup v ladder diagramu 19. Značení vstupů u PLC 20. Značení výstupů u PLC 21. Vysvětlete pojem funkce AND 22. Vysvětlete pojem funkce OR 23. Vysvětlete pojem funkce XOR 24. Vysvětlete pojem funkce NOT Autotest na konci hodiny: 1. Realizace funkce AND pomocí kontaktů 2. Realizace funkce NAND pomocí kontaktů 3. Realizace funkce OR pomocí kontaktů 4. Realizace funkce NOR pomocí kontaktů 5. Realizace funkce XOR pomocí kontaktů 6. Realizace funkce NOT pomocí kontaktů Seznámení se s tvorbou ladder diagram 136 Učební text – co potřebuje znát řešitel Simulační program je na stránkách http://www.plcsimulator.net. Je nutné se zaregistrovat. Kromě samotného simulátoru je zde nápověda pro ovládání programu a technická nápověda s popisem základních funkcí PLC. Simulační program má vstupy realizovány jako tlačítka. Tj. při sepnutí zůstane trvale sepnuté, dokud jej znova nestlačíme. Návrh Ladder diagramu v simulačním programu odpovídá ladder diagramům u většiny firemních PLC. Kreslí se zleva (vstupy) doprava (výstupy). Postupná realizace se provádí shora dolů. Ovládání programu je v anglickém jazyku. Technická dokumentace k PLC AMiNi4DS je k dispozici v učebně a na stránkách firmy. Program pro programování PLC je volně ke stažení na stránkách http://www.amit.cz. Technická podpora i dokumentace je v českém jazyce. Prvky pro realizaci jsou v učebně k dispozici. Seznámení se s tvorbou ladder diagram 137 Příklad řešení projektu Vytvoříme týmy podle úrovně žáků. Musí mít přibližně stejné technické schopnosti, aby nenastalo,že jeden bude pracovat a druhý ne. Slabší týmy učitel částečně vede. Cílem je, aby každý tým dosáhl výsledku. Je možné připustit diskusi mezi týmy. V žádném případě nepřipustit opisování výsledků. Schéma zapojení – motor: Nejjednodušší zapojení pro motor. Tlačítka jsou trvale zapnuta nebo vypnuta. Pomocí simulačního programu ověří, zda je řešení v pořádku. Porovnají s pravdivostní tabulkou. Pravdivostní tabulka: Vytváří po domluvě jeden z týmu v grafickém nebo jiném programu. Motor I/0 I/1 O/0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 1 1 0 tlačítko v klidovém stavu zapnuté se píše s negací DetStudio Vytváří jeden, ovšem podle společného cíle. Druhý žák kontroluje zapojení. Seznámení se s tvorbou ladder diagram 138 Následuje zapojení PLC do obvodu. Podílejí se všichni členové týmu. Po zapojení je nutné ověřit činnost. Pokud je zapojení funkční, jeden z členů týmu kreslí schéma zapojení, druhý uklízí pracoviště. Schéma zapojení s AMiNi4DS Poznámka: kontakt vypni, je v klidu rozpojený, protože negaci zajišťuje proces RS automatu. Schéma zapojení - Simulace kontaktů Do simulátoru jsou zapojeny kontakty podle zadání.Ověřováním pomocí tlačítek a žárovek vytvoří žáci pravdivostní tabulky a porovnají je s odbornou literaturou. Seznámení se s tvorbou ladder diagram 139 Pravdivostní tabulky: Nakreslení taulek provede jeden z členů týmu. Kontakty sériově AND I/0 0 0 1 1 I/1 0 1 0 1 O/0 0 0 0 1 Kontakty paralelně OR I/3 0 0 1 1 I/4 0 1 0 1 O/1 0 1 1 1 Schodišťový spínač XOR I/5 0 0 1 1 I/6 0 1 0 1 O/2 0 1 1 0 O/2=I/5.I/6+I/6.I/5 DetStudio Jeden člen týmu zadává, druhý jej kontroluje. Společně zapojují a ověřují funkci.Pokud je zapojení funkční, jeden z členů týmu kreslí schéma zapojení, druhý uklízí pracoviště. Schéma zapojení s AMiNi4DS Seznámení se s tvorbou ladder diagram 140 Kontakty a, b – funkce AND, funkce OR, funkce XOR. Simulace výrazu: y=(ab+c+d)(e+fg)h y – O/0 a – I/0 b – I/1 c – I/2 d – I/3 e – I/4 f – I/5 g – I/6 h – I/7 Postup při realizaci je stejný jako u předchozího. Tým už pracuje daleko efektivněji než u předchozího úkolu. Seznámení se s tvorbou ladder diagram 141 DetStudio Seznámení se s tvorbou ladder diagram 142 Schéma zapojení s AMiNi4DS Další úkoly pro nadanější žáky: Pokud týmy budou vytvářeny podle stejných schopností členů, budou slabé a silné týmy. Pro silné týmy je víc úkolů, aby se žáci zdokonalili. Pro průměr je to výzva být lepší. 1. Zjistěte, jak pracuje dané zapojení. K čemu slouží (L) a (U)? Seznámení se s tvorbou ladder diagram 143 (L) - Latch output – blokovaný výstup. po stisknutí I/0 se nastaví výstup O/0 na log 1 a zůstává zaplý i po vypnutí I/0 a zapnutí I/2. Vypne se až sepnutím I/1. v druhé větvi je nastavený (U) UnLatch output- sepnutím I/1 se výstup vypíná – log 0. latch unlatch západka, asynchronní klopný obvod uvolnit západku one shot instruction jeden dávkový příkaz coil addition instruction subtraction instruction division instruction equal to instruction cívka součet odečet dělení rovná se move jump label přesun skok jmenovka Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. IKT komponenta V rámci tohoto projektu žáci pracují s IKT technikou ve dvou rovinách. První je samotné programování. Přímo v simulátoru na internetu vytvářejí řešení úlohy. Dále v programu Det studio programují úlohu, pomocí počítačové sítě jí přenášejí do automatu. Druhou rovinou je zpracování projektu, kde IKT využívají k tvorbě textů, schémat, vzorců a tabulek. Slovník použitých slov free volný basic základní arithmetic aritmetický logic logický counter čítač timer časovač Seznámení se s tvorbou ladder diagram 144 untitled neoznačený, bez titulku comment komentář run běh below dole, pod open otevřený save uložit close zavřít scan skenovat, obraz help pomoc Literatura Amit, [on line] dostupné na: http://www.amit.cz Online PLC Simulator, [on line] dostupné na: http://www.plcsimulator.net DIETMAR SCHMIT A KOLEKTIV, Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku, EuropaSobotáles cz,s.r.o, 2005, ISBN 80-86706-10-9 Seznámení se s tvorbou ladder diagram Čítače v prostředí programovatelných automatů Lektoři: Ing. Jana Horáková Ing. Stanislav Velfl 147 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Čítače v prostředí programovatelných automatů Autoři: Ing. Jana Horáková (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s učebními obory s maturitou 3. ročník (obor elektrotechnika) programovatelné automaty (odborný výcvik) Typ projektu: • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (3 vyučovací hodiny) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: vícepředmětové Smysl projektu: Využití čítačů v průmyslové praxi, realizace čítače v prostředí programovatelných automatů. Využití simulačního programu ve výuce programovatelných automatů. Výstup: Prověřit funkci základních prvků pomocí simulačního programu Realizovat sekvenční klopné obvody pomocí ladder diagramu Nakreslit stavové diagramy Předpokládané cíle: Kognitivní (poznávací): žák: • naučí se pracovat s neznámým programem na základě předchozích zkušeností • dokáže nasimulovat zapojení na základě požadavku Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví elektrický obvod na simulátoru Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) Čitače v prostředí programovatelných automatů 148 Předpokládané činnosti: získávání a třídění informací vytvoření výkresové dokumentace sestavení fungujícího modelu závěrečné zhodnocení práce Organizace: práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu individuální práce, práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky Předpokládané výukové metody: v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů Předpokládané pomůcky: poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výuková simulační program Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené simulace Učitel – hodnocení vytvořené simulace, spolupráce žáků. Čitače v prostředí programovatelných automatů 149 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku oboru elektrotechnika se zaměřením na programovatelné automaty v rámci předmětu programovatelné automaty. Tento předmět je vyučován tři hodiny týdně, praktická cvičení. V praktických cvičeních jsou žáci děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou a elektropneumatickými stavebnicemi. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. U počítače je možné, aby byli maximálně dva žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na odborných učilištích se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Čítače v prostředí programovatelných automatů (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) 1. Navrhněte čítač M5. Po načtení pátého impulzu, rozsvítí se výstražné světlo a čítač na další impulzy nereaguje. Čítač lze restartovat tlačítkem ovládaným obsluhou. 2. Navrhněte čítač M5. Po načtení pátého impulzu (odpovídá počtu výrobků v krabici), se rozjede motor, který vysune válec a odsune krabici s výrobky. Čítač automaticky čítá od začátku. Není možnost restartu v průběhu čítání. 3. Navrhněte čítač M5. Po načtení pátého impulzu (odpovídá počtu výrobků v krabici), se rozjede motor, který vysune válec a odsune krabici s výrobky. Čítač automaticky čítá od začátku. Je možnost restartu v průběhu čítání. 4. Navrhněte čítač M5. Po načtení pátého impulzu (odpovídá počtu výrobků v krabici), se rozjede motor, který vysune válec a odsune krabici s výrobky a zároveň svítí výstražné světlo. Čítač automaticky čítá od začátku. Je možnost restartu v průběhu čítání. Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Schémata zapojení na simulátoru Výstupní funkce Stavový diagram Popis činnosti zapojení Rozbor Poznámky žáků k rozboru projektu: Čitače v prostředí programovatelných automatů 150 projektu: (Vyplní žáci) (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: základní znalosti Boolovy algebry znalost práce čítačů práce s internetem znalosti anglického jazyka základy ladder diagramů Časové rozvržení projektu: • autotest – 10 min • vytvoření týmů – 5 min • vyhledávání informací - 15 min • samostatná práce, řešení úlohy – 90 min • vyhodnocení práce v týmu – 5 min • autotest – 10 min Informační zdroje: učebnice číslicové techniky, odborná učebna, připojení k internetu, technický slovník A/Č Podmínky a způsob hodnocení projektu: odevzdání předepsané technické dokumentace sestavení modelu na simulátoru správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum zadání: 7. ledna 2010 Datum ukončení: 7. ledna 2010 P orovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Čitače v prostředí programovatelných automatů 151 Příklad testu: Autotest na začátku a konci hodiny: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. co znamená čítač modulo 5 schematická značka čítače popis funkce čítače rozdíl mezi sekvenčními a kombinačními logickými obvody čítače vpřed čítače zpět asynchronní čítače synchronní čítače Učební text – co potřebuje znát řešitel Simulační program je na stránkách http://www.plcsimulator.net. Je nutné se zaregistrovat. Kromě samotného simulátoru je zde nápověda pro ovládání programu a technická nápověda s popisem základních funkcí PLC. Simulační program má vstupy realizovány jako tlačítka. Tj. při sepnutí zůstane trvale sepnuté, dokud jej znova nestlačíme. Návrh Ladder diagramu v simulačním programu odpovídá ladder diagramům u většiny firemních PLC. Kreslí se zleva (vstupy) doprava (výstupy). Postupná realizace se provádí shora dolů. Ovládání programu je v anglickém jazyku. Čitače v prostředí programovatelných automatů 152 Příklad řešení projektu Vytvoříme nejlépe dvojčlenné týmy. Snažíme se vytvořit sourodé dvojice. Oba společně čtou nápovědu, pomáhají si slovníkem a domlouvají se na zapojení. Vhodná je diskuse. Týmy mohou spolupracovat také s jinými týmy. V učebně je „pracovní ruch“Učitel je v roli usměrňovatele myšlenkových postupů žáků. 1) Čítač M5. Po načtení pátého impulzu, rozsvítí se výstražné světlo a čítač na další impulzy nereaguje. Čítač lze restartovat tlačítkem ovládaným obsluhou. Schéma zapojení Tým si zapisuje a překládá pojmy kterým nerozumí. Counter – adresa ovládaného vstupu Preset – nastavená hodnota, po kterou se čítá Accum – nastavená dolní hodnota, od které začne čítání RES – reset čítače, udává se adresa ovládaného vstupu I/0 – vstup počítání impulzů I/1 – tlačítko obsluhy pro restart čítače¨ O/0 - výstup pro výstražné světlo CU – výstup pro čítání nahoru DN - výstup pro dokončení čítání Stavový diagram Jeden z týmu pomocí vhodného programu vytváří stavový diagram. 1 2 3 4 5 I/0 RES I/1 Výstražné světlo O/0 Čitače v prostředí programovatelných automatů 153 2) Čítač M5. Po načtení pátého impulzu (odpovídá počtu výrobků v krabici), se rozjede motor, který vysune válec a odsune krabici s výrobky. Čítač automaticky čítá od začátku. Není možnost restartu v průběhu čítání. Schéma zapojení Na zapojení opět pracují společně. Tým si zapisuje a překládá pojmy kterým nerozumí. Counter – adresa ovládaného vstupu Preset – nastavená hodnota, po kterou se čítá Accum – nastavená dolní hodnota, od které začne čítání RES – reset čítače, udává se adresa ovládaného vstupu I/0 – vstup počítání impulzů O/0 - výstup pro motor CU – výstup pro čítání nahoru DN – výstup pro dokončení čítání Stavový diagram Druhý z týmu vytváří stavový diagram. 1 2 3 4 5 1 2 I/0 RES C/0 Motor O/0 Čitače v prostředí programovatelných automatů 154 3) Čítač M5. Po načtení pátého impulzu (odpovídá počtu výrobků v krabici), se rozjede motor, který vysune válec a odsune krabici s výrobky. Čítač automaticky čítá od začátku. Je možnost restartu v průběhu čítání.¨ Práce týmu je stejná jako u předchozích úloh. Schéma zapojení Counter – adresa ovládaného vstupu Preset – nastavená hodnota, po kterou se čítá Accum – nastavená dolní hodnota, od které začne čítání RES – reset čítače, udává se adresa ovládaného vstupu I/0 – vstup počítání impulzů O/0 - výstup pro motor CU – výstup pro čítání nahoru DN – výstup pro dokončení čítání Stavový diagram 1 2 3 4 5 1 1 I/0 RES RES C/0 Motor O/0 Čitače v prostředí programovatelných automatů 155 4) Navrhněte čítač M5. Po načtení pátého impulzu (odpovídá počtu výrobků v krabici), se rozjede motor, který vysune válec a odsune krabici s výrobky a zároveň svítí výstražné světlo. Čítač automaticky čítá od začátku. Je možnost restartu v průběhu čítání Schéma zapojení Counter – adresa ovládaného vstupu Preset – nastavená hodnota, po kterou se čítá Accum – nastavená dolní hodnota, od které začne čítání RES – reset čítače, udává se adresa ovládaného vstupu I/0 – vstup počítání impulzů O/0 - výstup pro motor O/1 – výstup výstražné světlo CU – výstup pro čítání nahoru DN – výstup pro dokončení čítání Stavový diagram 1 2 3 4 5 1 1 I/0 RES RES C/0 Motor O/0 S O/1 Čitače v prostředí programovatelných automatů 156 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. IKT komponenta V rámci tohoto projektu žáci pracují s IKT technikou ve dvou rovinách. První je samotné programování. Přímo v simulátoru na internetu vytvářejí řešení úlohy. Druhou rovinou je zpracování projektu, kde IKT využívají k tvorbě textů, schémat, vzorců a tabulek. Slovník použitých slov select vybrat instruction pokyn, instrukce up nahoru, zvýšit down dolu, snížit create vytvořit on-delay zpoždění nástupné hrany off-delay zpoždění sestupné hrany valid platný reset nulovat, obnovit counter počítadlo, čítač move přesun jump skok label jmenovka over přes, nad latch blokování, závora Literatura Online PLC Simulator, [on line] dostupné na: http://www.plcsimulator.net DIETMAR SCHMIT A KOLEKTIV, Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku, EuropaSobotáles cz,s.r.o, 2005, ISBN 80-86706-10-9 Čitače v prostředí programovatelných automatů Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu Lektoři: Ing. Josef Malinka Ing. Zdeněk Velfl 159 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu Ing. Josef Malinka (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s učebními obory s maturitou 3. ročník (obor elektrotechnika) pneumatické mechanismy (odborný výcvik) Typ projektu: • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) a nových znalostí • podle informačních zdrojů: vázaný (informační materiál je žákovi poskytnut) • podle délky: krátkodobý (2 a 2 souvislé vyučovací hodiny) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové (vícepředmětové) Smysl projektu: Popsat činnost neznámého obvodu, poznat funkci nových pneumatických prvků Sestavit funkčního zapojení dle schématu Výstup: Vytvořit popis funkce obvodu Popsat funkci přepínacího ventilu a dvoutlakého ventilu Nakreslit stavový diagram Kognitivní (poznávací): žák: Předpokládané cíle: • sestaví pneumatický obvod dle schématu • objasní funkci obvodu Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví pneumatický obvod Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) získávání a třídění informací Předpokládané vytvoření výkresové dokumentace činnosti: sestavení fungujícího modelu závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně Organizace: práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, Předpokládané výukové metody: firemní katalog), brainstorming, diskuse, vysvětlování metody praktické – nácvik pracovních dovedností metody řešení problémů metody názorně demonstrační – předvádění činností poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výuková stavebnice Předpokládané Autoři: Realizace: Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu 160 pomůcky: Způsob prezentace projektu: Způsob hodnocení: s pneumatickými prvky prezentace pro žáky ve skupině – praktická ukázka s vysvětlením obvodu, vysvětlení funkce nových prvků obvodu Žáci v týmu – provedou sebehodnocení své činnosti, co nového se naučili Učitel – hodnocení kvality výstupů a spolupráce žáků Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu 161 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku oboru elektrotechnika se zaměřením na programovatelné automaty v rámci předmětu pneumatické mechanismy. Tento předmět je vyučován tři hodiny týdně, z toho jedna hodina je teoretická a dvě hodiny jsou praktická cvičení. V praktických cvičeních jsou žáci děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou a elektropneumatickými stavebnicemi. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Pneumatické prvky se montují na panely. U jednoho panelu mohou efektivně pracovat dva, v krajním případě tři žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Není nutno, aby se projektu zúčastnili všichni žáci. Projekt může být nabídnut dobrovolníkův, kteří vytvoří skupinu – řešitelský tým. Žáci dovedou pracovat s pneumatickou stavebnicí, umí číst pneumatické výkresy a vytvářet podle nich zapojení. Znají princip činnosti dvojčinného válce a jeho řízení 5/2 ventilem. Dosud se nesetkali s přepínacím a dvoutlakým ventilem. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na odborných učilištích s odpovídajícím technickým zaměřením. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu • Podle přiloženého schématu zapojení pneumatického obvodu zapojení realizujte na pneumatické stavebnici a uveďte jej (Vyplní zadavatel) v činnost • Činnost zapojení analyzujte a vytvořte podrobný a přehledný popis činnosti obvodu • Na základě podrobné analýzy nakreslete zjednodušený stavový diagram Výstup projektu: • Funkční zapojení dle schématu (Vyplní zadavatel) • Popis činnosti obvodu • Popis funkce přepínacího ventilu a dvoutlakového ventilu • Zjednodušený stavový diagram Rozbor a Poznámky žáků k rozboru projektu: plánování (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení projektu: Zadání projektu: (Vyplní žáci) informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu 162 způsob a podmínky hodnocení) Datum zahájení: Klíčové znalosti a dovednosti: • princip dvojčinného válce • způsoby řízení válce • princip bistabilního ventilu 5/2 N. O. ovládaného vzduchem • princip ventilu 3/2 N. C. s vratnou pružinou ovládaného tlačítkem • princip škrtícího ventilu se zpětným ventilem • schematické značky pneumatických prvků a čtení pneumatických schémat • manuální zručnost při práci se stavebnicí • stavové diagramy Časové rozvržení projektu: • celkem čtyři vyučovací hodiny 1. týden (škola – 2 vyučovací hodiny) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, porovnávací test, zahájení práce v týmech 2. týden (škola – 2 vyučovací hodiny) • porovnávací test, sestavení obvodu a ověření jeho funkce, odevzdání výstupů, hodnocení Informační zdroje: • vázané (informační materiál je žákovi poskytnut) – poznámkový sešit, skripta, učebnice Podmínky a způsob hodnocení projektu: • sestavení pneumatického modelu a správná funkce – učitel • popis činnosti obvodu, popis funkce přepínacího a dvoutlakového ventilu a stavový diagram – učitel • praktická ukázka činnosti obvodu s vysvětlením – žáci ve skupině 3. prosince 2009 Datum 10. prosince 2009 ukončení: Porovnávací test V tomto případě test může posloužit žákům a učiteli pro porovnání znalostí před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1. 2. 3. 4. Vysvětlete způsoby řízení dvojčinného válce Popište, jakým způsobem se reguluje rychlost pohybu pístu válce Vysvětlete pojem obvod s obouručním ovládáním Vysvětlete pojem obvod s ovládáním ze dvou míst Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu 163 Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel – žák musí mít základní znalosti principů pneumatických prvků, pneumatického ovládání pohybu pístů pneumatických válců a ovládání ventilů, kreslení schémat pneumatického řízení. Dvojčinný válec Ve dvojčinném pneumatickém válci působí stlačený vzduch střídavě na opačné strany pístu. Pracovní pohyb je možný v obou směrech. Dvojčinné válce jsou řízeny pomocí 4/2 nebo 5/2 ventilů. 5/2 ventil V uvedeném zapojení je použit bistabilní 5/2 ventil ovládaný pneumaticky v klidu otevřený (N. O., ze zkratky Normally Open). Z označení 5/2 vyplývá, že ventil má 5 pracovních přípojů, dvě polohy a dva řídící vstupy. Označení přípojů a vývodů: Pracovní výstupy Přívod stlačeného vzduchu Odvod vzduchu, výfuk do atmosféry Ovládací (řídící) vstupy 2, 4 1 3, 5 12, 14 3/2 ventil Dále jsou v zapojení použity ventily 3/2 N. C. s vratnou pružinou ovládaného tlačítkem. Jedná se o třícestný dvoupolohový ventil v klidu uzavřený (N. C. – Normally Closed). V klidovém stavu je přívod stlačeného vzduchu přes ventil uzavřen. Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu 164 Škrtící ventil se zpětným ventilem Reguluje průtok stlačeného vzduchu pouze jedním směrem. Používá se k řízení rychlosti pohybu pístu válce. Je vhodné ho zařazovat na výstup z dvojčinného válce. Směrem zleva doprava prochází stlačený vzduch přes škrtící ventil (zpětný ventil je uzavřen) a jeho průtok může být regulován. Zprava doleva je vzduch zpětným ventilem veden mimo škrtící ventil a není regulován. Stavový diagram Stavový diagram je plošný diagram se dvěma souřadnými osami, popisující časový sled stavů (pracovní postup) jedné nebo více pracovních jednotek (nebo jednotek pohonů) a jejich logické souvislosti. Na vodorovnou osu jsou vynášeny po sobě jdoucí kroky nebo časový průběh, na svislou osu je vynášen stav, např. poloha, tlak, úhel natočení. Příklad řešení projektu Popis činnosti obvodu Po sestavení obvodu na panelu stavebnice bylo zkoušením zjištěno, že píst válce A se vysune pouze v případě, když jsou stisknuta současně tlačítka S1 a S2. Jedná se o obvod Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu 165 s obouručním ovládáním vysouvání pístu válce. Tohoto se využívá například u lisů. Stiskem tlačítka S3 nebo S4 se píst zasune. Zasouvání je tak možno ovládat ze dvou různých míst. Prvek V1 je dvoutlakový ventil, má dva řídící vstupy 1 a jeden výstup 2. Stlačený vzduch může na výstup proudit jen tehdy, jsou-li pod tlakem oba vstupy. Je-li pod tlakem pouze jeden vstup, je průchod na výstup uzavřen. Dvoutlakový ventil bývá používán jako logický člen AND. Prvek V2 je přepínací ventil, má dva řídící přívody 1 a jeden výstupní vývod 2. Stlačený vzduch proudí na výstup od toho přívodu, ve kterém je větší tlak. Plní funkci logického členu OR. Škrtící a zpětný ventil V4 je zařazený tak, že můžeme regulovat rychlost vysouvání pístu válce. Píst se může vysouvat pomalu. Při zasouvání se píst pohybuje maximální rychlostí. Stavový diagram 1 2 3 4 5 6 7 1 S1 0 1 S2 0 1 S3 0 1 S4 0 + A - Ve stavovém diagramu je vyznačeno, že při současném stisku tlačítek S1 a S2 se začne vysouvat píst nastavenou rychlostí, naopak pokud stiskneme tlačítko S3 nebo S4 píst se zasune. V diagramu je znázorněna rozdílná rychlost vysouvání a zasouvání pístu. Vysouvání pístu je pomalejší, zasouvání rychlejší. Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu 166 Prezentace výstupů projektu Tým sestaví na panelu stavebnice obvod a vysvětlí jeho činnost a funkci jednotlivých prvků obvodu. Odevzdá učiteli písemně zpracovaný postup a stavový diagram. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Slovník pojmů přepínací ventil shuttle valve (OR valve) dvoutlakový ventil AND valve dvojčinný válec double acting cylinder bistabilní 5/2 ventil N. O. 5/2 bistable valve N.O. (Normally Open) 3/2 ventil s tlačítkem 3/2 valve, operand by a push button stavový diagram functional diagram škrtící ventil se zpětným ventilem one way flow control valve Použitá literatura KOPÁČEK, J. ŽÁČEK, M. Cvičení z řízení pneumatických systémů 1. vydání Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004 ISBN 80-248-0692-4 KOPÁČEK, J. ŽÁČEK, M. Pneumatická zařízení strojů 1. vydání Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004 ISBN 978-80-248-0442-2 KOLEKTIV AUTORŮ, Stlačený vzduch a jeho využití 2. vydání SMC Industrial Automation cz s.r.o. SCHMID, D. A KOLEKTIV Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku 1. vydání Brno: Sobotáles, 2005 ISBN 80-86706-10-9 Analýza činnosti neznámého pneumatického obvodu Výroba a montáž paralelní svěrky Lektoři: Ing. Helena Jagošová Stanislav Sýkora 169 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Výroba a montáž paralelní svěrky Autoři: Realizace: Ing. Helena Jagošová, Ing. Sýkora (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s učebními obory s maturitou 2. ročník obor Strojírenství, případně Mechanik seřizovač pro CNC stroje, odborný výcvik • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (18 vyučovacích hodin v průběhu týdne) • podle prostředí: školní (učebna odborného výcviku, praxe) • podle počtu zúčastněných: 5 čtyřčlenných skupina (týmů) • podle organizace: vícepředmětové ukotvit a rozšířit základní teoretické kompetence získané během absolvování prvních dvou ročníků oboru Strojírenství případně, Mechanik seřizovač v Technologii, Strojnictví a Technické dokumentaci – navrhnout, nakreslit technickou dokumentaci a vyrobit svěrku praktickým procvičováním teoretických kompetencí na soustruhu, frézce a vrtačce v dílně, také orientovat se v problematice tvorby výrobního postupu a jeho praktické realizace, dodržování BOZP Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Navrhnout funkční paralelní svěrku Nakreslit výkres sestavy pro montáž Nakreslit výrobní výkresy částí svěrky Navrhnout technologický postup výroby svěrky Vyrobit svěrku Smontovat svěrku Kognitivní (poznávací), žák: • nakreslí výkres • navrhne technologický postup Afektivní (postojové), žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové, žák: • vyrobí dílec • smontuje celek • měří a kontroluje správnost rozměrů Sociální (komunikační), žák: • spolupracuje při práci ve skupině • spolupracuje s ostatními týmy • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) Výroba a montáž paralelní svěrky 170 Předpokládané činnosti: Organizace: Předpokládané výukové metody: 1. tým • nakreslení výkresu sestavy (podklad pro montáž) • navržení TP montáže • montáž svěrky • kontrola funkčnosti 2. a3. tým • nakreslení výrobních výkresů čelistí • navržení TP čelistí • výroba čelistí • měření a kontrola 4. a 5 tým • nakreslení výrobních výkresů šroubů • navržení TP šroubů • výroba šroubů • měření a kontrola práce ve škole v dílně, na učebně, samostatná práce ve škole i doma práce v týmu a spolupráce jednotlivých týmů • opakování a upevňování učiva – základní technologie obrábění • nácvik hledání technických údajů v Strojírenských tabulkách • nácvik pohybových a praktických činností - praktický nácvik obrábění • aplikace teoretických a praktických kompetencí při kreslení výkresů, navrhování TP, výrobě dílců a sestavování celku • aktivní samostatná práce žáků v týmu • diagnostika a klasifikace • metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse • metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti • metody řešení problémů Předpokládané pomůcky: učebnice Strojní obrábění II., sešit, Strojírenské tabulky,stroje, nástroje, měřidla, školní databáze formulářů pro žákovské práce (tabulka na TP) Způsob prezentace projektu: Způsob hodnocení: prezentace pro žáky ve skupině V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a vytvořeného modelu. Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, modelu, spolupráce žáků. Výroba a montáž paralelní svěrky 171 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům druhého ročníku oboru Strojírenství na SOŠ, případně oboru Mechanik seřizovač pro CNC obráběcí stroje na SOU čtyřletý učební obor s maturitou v rámci předmětů Praxe či Odborný výcvik, jejichž výuka probíhá v prostorách školních dílen, vybavených strojním parkem pro obrábění, případně na učebně vybavené výpočetní technikou. Žáci jsou rozděleni do pěti týmů po čtyřech členech, předpokládá se přesná spolupráce jak jednotlivých členů v týmu, tak spolupráce mezi týmy. Osnova předmětů umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na Středních odborných učilištích i SOŠ se zaměřením na strojírenství. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Výroba a montáž paralelní svěrky (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) • Nakreslete výkres sestavy paralelní svěrky a výrobní výkresy nenormalizovaných součástí svěrky • Navrhněte Technologický postup výroby částí a montáže svěrky • Vyrobte části svěrky • Smontujte svěrku a ověřte její správnou funkci • výkresová dokumentace • technologické postupy výroby a montáže • hotový výrobek Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • základní znalosti zobrazování součástí a kreslení výkresů sestav a výrobních výkresů • znalost vytvoření výrobního postupu • obsluha výrobních strojů • kompetence v obráběcích technologiích a určování řezných podmínek • umět změřit vyrobené součásti • znalost a dodržování BOZP Časové rozvržení projektu: • 18 hodin, celkem pět pracovních dnů 1. den (učebna– 6 vyučovacích hodin) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), • rozdělení do týmů, • porovnávací test, Výroba a montáž paralelní svěrky 172 Datum zadání: • zahájení práce v týmech • tvorba výkresové dokumentace 2. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech 3. den (učebna– 6 vyučovacích hodin) • konzultace se zadavatelem • tvorba TP 4. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech 6. den (dílna - 6 vyučovacích hodin) • konzultace se zadavatelem • výroba částí svěrky • měření a kontrola • montáž svěrky a ověření její funkce • porovnávací test • odevzdání výstupů • hodnocení Informační zdroje: • volné – žák si informační materiál zajistí sám Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • přesnost a kvalita provedení svěrky • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • provedení a funkcesvěrky– učitel a spolužáci Datum ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Vypište náležitosti výkresu sestavy a výrobního výkresu Vysvětlete jaký musí TP být, jaké potřebujete podklady pro jeho tvorbu, jak se TP člení Vypište druhy TP podle různých kriterií Napište co musí obsahovat podrobný TP pro sériovou výrobu Popište technologii frézování rovinných a šikmých ploch Popište technologii soustružení vnějších válcových ploch Popište technologii vrtání a ručního řezání vnějších i vnitřních závitů Vyjmenujte měřidla pro měření délek a úhlů, u každého uveďte přesnost s jakou měří Výroba a montáž paralelní svěrky 173 Učební text – co potřebuje znát řešitel Žák musí mít základní kompetence z : 1) Technické dokumentace - kreslení strojních součástí na výkresech sestav a výrobních výkresech 2) Tvorby technologických postupů 3) Technologií strojního obrábění (vrtání, soustružení, frézování) 4) Měření a kontroly 5) Orientace ve Strojírenských tabulkách a technické literatuře Příklad řešení projektu ZADÁNÍ Zhotovte zámečnickou svěrku: • Nakreslete výkres sestavy paralelní svěrky a výrobní výkresy nenormalizovaných součástí svěrky • Navrhněte Technologický postup výroby částí a montáže svěrky • Vyrobte části svěrky • Smontujte svěrku a ověřte její správnou funkci • Výrobní čas 18 hodin Výroba a montáž paralelní svěrky 174 Výkresová dokumentace: Výroba a montáž paralelní svěrky 175 Výroba a montáž paralelní svěrky 176 Výroba a montáž paralelní svěrky 177 Výroba a montáž paralelní svěrky 178 Výroba a montáž paralelní svěrky 179 Technologický (výrobní) postup výroby: Formulář na zapisování výrobního postupu není normalizovaný a každá firma si jej sestavuje podle svých potřeb, pak se tedy jednotlivé TP mohou od sebe lišit. Příklad č. 1 – formulář na TP strojní výroby: Operace číslo Popis práce Nářadí, nástroje, Měřidla, pomůcky Řezné podmínky v n s Příklad č .2 – formulář na TP ruční výroby: Výroba a montáž paralelní svěrky 180 Pro naše účely je použitý zjednodušený školní formulář pro tvorbu TP: Technologický postup Název dílce Číslo výkresu výroby Rameno horní 4M-HOR-02/01 Popis práce operace 1. Řezat materiál na délku 102 mm 2. Upnout do svěráku a frézovat na délku 101 mm a frézovat na tloušťku 15mm 3. Přepnout a frézovat na tloušťku 15 mm 4. Přepnout a frézovat na tloušťku 14 mm 5. Přepnout a frézovat na tloušťku 14 mm 6. Přepnout, sklopit vřeteno pod úhlem 15° 7´ a frézovat šikmou plochu 7. Přepnout, sklopit vřeteno pod úhlem 4° 38´ a frézovat šikmou plochu 8. Přepnout, sklopit vřeteno pod úhlem 4° 38´ a frézovat šikmou plochu 9. Frézovat na délku 100 mm 10. Orýsovat středy otvorů pro M8 11. Vrtat otvory pro M8 skrz materiál, srazit hrany v otvorech 12. Řezat závit M8 13. Upnout, sklopit vřeteno pod úhlem 45° a frézovat sražení 2 x 45° 14. Upnout, sklopit vřeteno pod úhlem 45° a frézovat sražení 2 x 45° 15. Upnout, sklopit vřeteno pod úhlem 45°a frézovat sražení 2 x 45° SOŠT UH Stroj, nástroj Pásová pila Frézka vertikální válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅40 Válcová čelní ∅40 Válcová čelní ∅40 Válcová čelní ∅20 Nádrh, důlčík, kladivo Sloupová vrtačka vrták ∅ 6,4, záhlubník Vratidlo, sadové závitníky M8 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Výroba a montáž paralelní svěrky 181 Technologický postup Název dílce Číslo výkresu výroby Rameno spodní 4M-HOR-02/02 Popis práce operace 1. Řezat materiál na délku 102 mm 2. Upnout do svěráku a frézovat na délku 101 mm a frézovat na tloušťku 15 mm 3. Přepnout a frézovat na tloušťku 15 mm 4. Přepnout a frézovat na tloušťku 14 mm 5. Přepnout a frézovat na tloušťku 14 mm 6. Přepnout, sklopit vřeteno pod úhlem 15° 7´ a frézovat šikmou plochu pod úhlem 15° 7´ 7. Přepnout, sklopit vřeteno pod úhlem 4° 38´ a frézovat šikmou plochu pod úhlem 4° 38´ 8. Přepnout, sklopit vřeteno pod úhlem 4° 38´ a frézovat šikmou plochu pod úhlem 4° 38´ 9. Přepnout a frézovat na délku 100 mm 10. Orýsovat střed otvoru ∅8,4 11. Vrtat otvor ∅ 8,4 skrz materiál a ojehlit 12. Frézovat zahloubení ∅ 6 do hloubky 4 mm a ojehlit 13. Upnout, sklopit vřeteno pod úhlem 45° a frézovat sražení 2 x 45° 14. Upnout, sklopit vřeteno pod úhlem 45° a frézovat sražení 2 x 45° 15. Upnout, sklopit vřeteno pod úhlem 45° a frézovat sražení 2 x 45° Technologický postup Název součásti výroby Šroub M8 Popis práce operace 1. Řezat materiál na délku 122 mm 2. Upnout s vysunutím 15 mm, zarovnat čelo Číslo výkresu 4M-HOR-02/03 3. Navrtat středící důlek 4. Vysunout 110 mm ze sklíčidla, zapřít hrotem a soustružit ∅7,9 na délku 105 mm 5. Řezat závit M8 na délku 103 mm 6. Přepnout a zarovnat čelo na délku 120 mm, srazit hranu 1x45° 7. Orýsovat střed otvoru ∅6H7 a odůlčíkovat 8. Vrtat otvor ∅5,75 9. Vystružit otvor ∅6H7 SOŠT UH Stroj, nástroj Pásová pila Frézka vertikální, válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅40 Válcová čelní ∅40 Válcová čelní ∅40 Válcová čelní ∅20 Nádrh, důlčík, kladivo Sloupová vrtačka, vrták ∅8,4, záhlubník Frézka vertikální, drážkovací fréza ∅6 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 Válcová čelní ∅20 SOŠT UH Stroj, nástroj Pásová pila Soustruh, ohnutý uběrací nůž Středící vrták Přímý uběrací nůž Závitořezná čelist M8, přípravek pro řezání závitů Ohnutý uběrací nůž Nádrh, důlčík Sloupová vrtačka, vrták ∅5,75 Výstružník ∅6H7 Výroba a montáž paralelní svěrky 182 Technologický postup výroby Název součásti Šroub M8 s dříkem Číslo výkresu 4M-HOR-02/04 Popis práce operace 1. Řezat materiál na délku 122 mm 2. Upnout s vysunutím 15 mm, zarovnat čelo 3. Soustružit ∅6 na délku 15 mm 4. Navrtat středící důlek 5. Vysunout 110 mm ze sklíčidla, zapřít hrotem a soustružit ∅7,9 na délku 105 mm 6. Srazit hranu 1x45° 7. Řezat závit M8 na délku 103 mm 8. Přepnout a zarovnat čelo na L 120 mm, srazit hranu 1x45° 9. Orýsovat střed otvoru ф6H7 a odůlčíkovat 10. Vrtat otvor ∅5,75 11. Vystružit otvor ∅6H7 Technologický postup montáže Název součásti svěrka Číslo výkresu 4M-HOR-02/00 Popis práce operace 1. Namazat závity šroubů, pozice 1,2 2. 3. 4. 5. Sešroubovat pozici 3 s pozicemi 2 a 1 v uvedeném pořadí Našroubovat pozici 4 Kontrola rovnoběžnosti 1 a 2 Nasunutí kolíků pozice 5 do hlav šroubů 3, 4 SOŠT UH Stroj, nástroj Pásová pila Soustruh, ohnutý uběrací nůž Přímý uběrací nůž Středící vrták Přímý uběrací nůž Ohnutý uběrací nůž Závitořezná čelist M8, přípravek pro řezání závitů Ohnutý uběrací nůž Nádrh, důlčík Sloupová vrtačka, vrták ∅5,75 Výstružník ∅6H7 SOŠT UH Stroj, nástroj Ruční maznice, vazelína ručně ručně posuvné měřítko ručně Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ( výkresovou dokumentaci, technologické postupy, hotový výrobek) ke kontrole. Vše je k dispozici ostatním týmům, aby se všichni žáci seznámili s prací všech týmů. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Výroba a montáž paralelní svěrky 183 Slovník pojmů technologický postup technological process soustružení turning frézování milling vrtání driliing výkres mechanical drawing montáž mounting stroj machine nástroj instrument rozměr polotovaru stock size měření measurement Literatura DRIENSKÝ D., FÚRIK P., LEHMANOVÁ T., TOMAIDES J. FRISCHHERZ A., PIEGLER H., PRAGAČ J. Strojní obrábění I, SNTL 1986 Technologie zpracování kovů 2, SNTL 1996, ISBN 80-902110-1-1 HLUCHÝ M., HANĚK V. Strojírenská technologie , 2.díl, Scientia 2001 LEINVEBER J., VÁVRA P. ŠVAGR J., VOJTÍK J. Strojnické tabulky , Albra 2007 Technologie ručního zpracování kovů, SNTL 2000, ISBN 80-03-00197-8 Nabídkový katalog nástrojů pro obrábění firmy NAREX Ždánice spol. s r.o. Výkresová dokumentace a tabulky technologických postupů je z prací žáků Střední průmyslové školy Uherské Hradiště obor Strojnictví a SOŠT Uherské Hradiště obor Mechanik seřizovač pro CNC obráběcí stroje Výroba a montáž paralelní svěrky Odstranění nahodilé chyby při měření délkových rozměrů a určení pravděpodobné odchylky měření Lektor: Ing. Helena Jagošová 187 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Odstranění nahodilé chyby při měření délkových rozměrů a určení pravděpodobné odchylky měření Ing. Helena Jagošová (vyučující odborného předmětu) Autoři: Střední odborná škola s učebními obory s maturitou Realizace: 4. ročník (obor Mechanik seřizovač pro CNC obráběcí stroje) Laboratorní cvičení Typ projektu: • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (4 vyučovací hodiny v průběhu dvou týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna - Laboratoř) • podle počtu zúčastněných: čtyřčlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové Smysl projektu: upevnit a procvičit měření délkových rozměrů pomocí posuvky a mikrometru, eliminovat nahodilou chybu a pravděpodobnou odchylku měření, poznat prakticky, co je nahodilá chyba měření a možnosti jejího vzniku, pochopit statistické zákonitosti vzniku a velikosti nahodilých chyb, výpočet aritmetického průměru a jeho pravděpodobnou odchylku na měření konkrétní součásti při měření měřidly s různou přesností - posuvkou a mikrometrem Nakreslit a zakótovat měřenou součást Výstup: Změřit dvěma měřidly rozměry zadané součásti Provést výpočet aritmetického průměru měření a vypočítat jeho pravděpodobnou odchylku Vypracovat protokol měření Předpokládané Kognitivní (poznávací): žák, cíle: • popíše podstatu měření s posuvkou a mikrometrem • provede určení velikosti chyby měření Afektivní (postojové), žák, • provede hodnocení výsledků své práce • pracuje přesně a pečlivě Psychomotorické (výcvikové), žák, • měří velikosti požadovaných rozměrů • provádí účelové výpočty • vypracuje protokol Sociální (komunikační). žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) Předpokládané získávání a třídění informací kreslení obrazu součásti činnosti: měření posuvkou a mikrometrem určení chyby měření a její odchylky vypracování protokolu měření Výroba a montáž paralelní svěrky 188 závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu Organizace: individuální práce, práce ve skupině Předpokládané opakování a upevňování učiva praktický nácvik laboratorní úlohy pozorováním a měřením výukové výpočtová a grafická činnost metody: aktivní samostatná práce žáků v týmu diagnostika a klasifikace metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů Předpokládané poznámkový sešit, učebnice Strojnická měření, učebna laboratorního pomůcky: cvičení, posuvka, mikrometr, měřené součásti, PC, kalkulátor, připojení k internetu, školní databáze formulářů pro žákovské práce Způsob prezentace projektu: Způsob hodnocení: prezentace přesnosti měření dvěma různými měřidly a odstranění nahodilé chyby měření pro žáky ve skupině V rámci skupiny – společné porovnání přesnosti měření různými měřidly Učitel – hodnocení obsahu vytvořeného protokolu měření Výroba a montáž paralelní svěrky 189 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům čtvrtého ročníku učebního oboru a maturitou oboru Mechanik seřizovač pro CNC obráběcí stroje v rámci předmětu Laboratorní cvičení. Tento předmět je vyučován tři hodiny týdně, vždy po teoretickém probrání určité kapitoly je k ní provedeno praktické měření. Při laboratorním měření sou žáci děleni do skupin (týmů) po čtyřech. Měření probíhá ve speciální učebně pro tato laboratorní měření, která je vybavena potřebnými měřidly , měřícími přístroji a výpočetní technikou. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na středních odborných školách se zaměřením na strojírenství. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Odstranění nahodilé chyby při měření délkových rozměrů a určení pravděpodobné odchylky měření Změřte dva délkové rozměry na zadané součásti (jeden z nich je celková délka) a dva průměry na zadané součásti dvěma různými měřidly (posuvné měřítko, mikrometr) Proveďte opravu nahodilé chyby určením aritmetického průměru měření a určete jeho pravděpodobnou odchylku Vypracujte protokol měření Výroba a montáž paralelní svěrky 190 Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Datum zadání: protokol měření, který musí obsahovat: • uložené zadání měření • popis použitých metod měření uvedenými měřidly • výkres měřené součásti • popis měření • tabulky naměřených hodnot • výpočet pravděpodobné chyby aritmetického naměřených hodnot • vyhodnocení celého měření Poznámky žáků k rozboru projektu: průměru (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • měření délek posuvkou a mikrometrem • chyby měření, druhy chyb • statistické zákonitosti vzniku nahodilé chyby • odstranění nahodilé chyby výpočtem aritmetického průměru a určení jeho pravděpodobné odchylky Časové rozvržení projektu: • celkem 7 pracovních dnů 1. den (škola – 1 vyučovací hodina) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor) • rozdělení do týmů • ústní, frontální opakování teorie vztahující se k projektu 2. a 3. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech • příprava tabulek pro zapisování výsledků měření • konzultace se zadavatelem 4. den (škola – 2 vyučovací hodiny) • laboratorní měření • zápisy do připravených tabulek • konzultace se zadavatelem 5. a 6. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech • zpracování získaných hodnot měření • vypracování protokolu 7. den (škola – 1 vyučovací hodina) • odevzdání protokolů • porovnávací test, hodnocení Informační zdroje: • volné – žák si informační materiál zajistí sám Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání protokolu se všemi náležitostmi • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • náročnost práce a zhotovení protokolu – učitel a spolužáci Datum ukončení: Výroba a montáž paralelní svěrky 191 Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům.V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1. Popište posuvku, mikrometr 2. Popište postup měření a vysvětlete jakou přesností měří 3. Vysvětlete co je nahodilá a systematická chyby měření, objasněte příčiny jejich vzniku a napište jak se odstraňují 4. Vypočítejte aritmetický průměr měření a jeho pravděpodobnou odchylku Učební text – co potřebuje znát řešitel Žák musí mít základní znalosti z problematiky spojování součástí a materiálů a montáží rozebíratelných spojů. MĚŘENÍ DÉLEK Druhy měřidel pro měření délek : 1. Přímá – ukazují absolutní hodnotu měřené veličiny ( posuvka, mikrometr, kalibry) 2. Pevná – jsou vyrobena pouze na jednu délku (kalibry, základní měrky) 3. Nepřímá – zjišťovaný rozměr měří přes převod (mechanický, elektrický nebo pneumatický), měří buď absolutní hodnoty nebo jsou komparační CHYBY MĚŘENÍ Výsledek každého měření, i když se měří sebe nákladnějšími a velmi přesnými měřidly, se vždy liší od správné hodnoty. Rozdíl mezi správnou hodnotou a hodnotou naměřenou je chyba. Druhy chyb: Chyby systematické – jsou způsobené měřidlem, použitou metodou nebo samotným pozorovatelem, je vždy stejné hodnoty, je pravidelná, je nebezpečná pokud se včas neodhalí, protože zkresluje měření aniž bychom to poznali, protože se, ale o její existenci ní ví, lze ji lehce eliminovat správnou korekcí měřícího přístroje a pokud to nelze, musíme změnit metodu měření Výroba a montáž paralelní svěrky 192 Chyby nahodilé – jsou způsobené nepravidelnými, náhodnými vlivy, které se mohou různě měnit, proto se výsledky jednotlivých měření navzájem liší a nedovedeme přesně určit přesnou příčinu těchto odchylek, dají se značně potlačit správným zpracováním naměřených výsledků měření, k jejich stanovení je nutné použít metody počtu pravděpodobnosti, protože výskyt nahodilých chyb se řídí Gaussovou křivkou Na vodorovné ose je vynesena velikost chyb, na svislé jejich četnost. Z tvaru křivky vyplývá, že kladné chyby jsou stejně časté jako záporné a naopak. Správné hodnotě se nejvíce blíží aritmetický průměr vypočítaný z jednotlivých měření. Podle Gaussovy teorie chyb se nejpravděpodobněji vyskytne taková chyba ϑ , že polovina chyb bude menší než ϑ , polovina větší. Taková chyba se nazývá pravděpodobná chyba jednotlivého měření. Její velikost je: n ϑ= ± 2 3 Σ ( xi − x ) 2 1 n −1 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru bude menší: n ϑ=± 2 3 Σ ( xi − x ) 2 1 n( n − 1) Jako výsledek měření se tedy uvádí aritmetický průměr hodnot jednotlivých měření a k němu se připojuje pravděpodobná chyba aritmetického průměru ϑ . V uvedeném průměru se ponechá ještě to desetinné místo (nebo řád), na který má chyba vliv (viz. příklad). Výroba a montáž paralelní svěrky 193 Příklad výpočtu pravděpodobné chyby Měření výhřevnosti bylo provedeno celkem pětkrát. Výsledek byl sestaven do tabulky . Číslo měření Naměřená hodnota xi 1 2 3 4 5 n=5 14 851 14 864 14 882 14 870 14 883 Aritmetický průměr x 14 870 Odchylka od průměru xi - x Čtverec odchylky (xi - x )2 - 19 -6 + 12 0 + 13 Součet odchylek 361 36 144 0 169 Součet čtverců odchylek n Σ ( xi − x ) =0 1 n Σ ( xi − x ) 2 =710 1 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru je n ϑ= ± 2 3 Σ ( xi − x ) 2 1 n −1 =± 2 710 2 = ± 5,95 = ± 3,97 =& ± 4 3 5(5 − 1) 3 Výsledek měření hodnoty je tedy: H=14 870 ± 4 kJ kg -1 Vidíme, že výpočtem pravděpodobné chyby se výsledek měření značně zúžil, a i když jednotlivá měření kolísala mezi hodnotami 14 851 a 14 883, tj. v rozmezí 32 kJ kg -1, je pravděpodobná chyba výsledku jen ± 4 kJ kg -1 . Podmínky laboratorní práce Důležitosti kontroly musí odpovídat i uspořádání měřící laboratoře. Na přesnost práce nemá vliv jen vybavení laboratoří měřidly a přístroji, ale i jakost prostoru laboratoře. Rozhodují jak podmínky vnější, tj. umístění laboratoří – nejvhodnější je umístit laboratoř do přízemí nebo sklepních prostor nebo ochránit proti otřesům, ,tak i podmínky vnitřní např. izolací proti změnám teplot, udržováním stálé vlhkosti a čistoty. Další činitelé ovlivňující správné měření rekvalifikace pracovníků a dodržování postupu měření. Zápis o měření O měření se vyhotoví protokol, který má obsahovat tyto hlavní údaje: 1. Stručný popis měření (měřící metoda, schéma zapojení, postup měřená) 2. vnější podmínky měření (místo, datum, laboratoř, teplota, tlak, vlhkost, čas) 3. použitá měřidla (rozsahy, citlivost, výrobní čísla) pro dodatečnou kontrolu 4. výsledky měření a jejich matematické či grafické zpracování 5. rozbor měření a zhodnocení výsledků 6. jména kontrolujících Výroba a montáž paralelní svěrky 194 2.3. Příklad řešení projektu Formulář zprávy o měření PŘEDMĚT: P.Č.: SOŠ TECHNICKÁ NÁZEV PRÁCE: VYPRACOVAL: ČÍSLO ÚKOLU: DATUM ZADÁNÍ: TŘÍDA: POČET LISTŮ: HODNOCENÍ : DATUM ODEVZDNÁNÍ: Výroba a montáž paralelní svěrky 195 ZADÁNÍ: Změřte dva délkové rozměry (jeden z nich je celková délka) a dva průměry na zadané součásti dvěma měřidly (posuvné měřítko, mikrometr). Proveďte opravu nahodilé chyby a určete odchylku měření. Zadaná součást: VYPRACOVÁNÍ: POUŽITÉ METODY MĚŘENÍ: Posuvné měřítko V určitém rozsahu lze měřit vnitřní i vnější délky. Jejich měřící plochy jsou rovinné a rovnoběžné, na hlavním pevném měřítku má hlavní milimetrovou a palcovou stupnici. Na pomocném posuvném měřítku má nonius. Přesnost měření je určen noniovým dělením, je to poměr velikosti jednoho dílku hlavního měřítka, k celkovému počtu dílků noniové stupnice. Při měření se nejprve odečte velikost v celých mm k počátku nuly nonia, dále se zjistí, který dílek nonia se kryje s dílkem na hlavní stupnici, ten pak udává zbývající desetinnou část měřeného rozměru. Výroba a montáž paralelní svěrky 196 Mikrometr Hlavní stupnice je dělena po 0,5mm a obvod matice měřícího bubínku je dělena na 50 dílků, pootočí-li se bubínek o 1 dílek posune se měřící dotyk o 0,01mm. Při měření se měřená součást opře o pevný dotyk a otáčením matice se pohyblivý dotyk posouvá až dosedne na druhou stranu měřené součásti, dotažením nám oznámí řehtačka, měřidlo zajistíme aretací a odečítáme rozměr. MĚŘENÍ: Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření posuvka délka 76,6 mm Naměřená hodnota Aritmetický průměr xi x Odchylka od průměru xi − x Čtverec odchylky (x i −x ) 2 1 76,5 -0,08 0,0064 2 76,6 0,02 0,0004 3 76,55 -0,03 0,0009 4 76,6 0,02 0,0004 5 76,65 0,07 0,0049 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0,013 76,58 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x n 2 ϑ=± 3 1 i −x n(n − 1) ) 2 =± 2 0,013 2 = ± 0,0255 = ±0,017mm 3 5(5 − 1) 3 Výroba a montáž paralelní svěrky 197 Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření posuvka délka 9 mm Naměřená hodnota Aritmetický průměr xi x Odchylka od průměru Čtverec odchylky (x xi − x i −x ) 2 1 9,05 0,05 0,0025 2 9 0 0 3 8,95 -0,05 0,0025 4 9 0 0 5 9 0 0 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0,005 9 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x n ϑ=± 2 3 i −x 2 =± 1 n(n − 1) Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření ) 2 0,005 2 = ± 0,0158 = ±0,0105mm 3 5(5 − 1) 3 posuvka průměr 15,9 mm Naměřená hodnota Aritmetický průměr xi x Odchylka od průměru xi − x Čtverec odchylky (x i −x ) 2 1 15,95 0,06 0,0036 2 15,9 0,01 0,0001 3 15,85 -0,04 0,0016 4 15,9 0,01 0,0001 5 15,85 -0,04 0,0016 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0.007 15,89 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x n 2 ϑ=± 3 i 1 −x n(n − 1) ) 2 =± 2 0,007 2 = ± 0,0187 = ± 0,0124 mm 3 5(5 − 1) 3 Výroba a montáž paralelní svěrky 198 Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření posuvka průměr 12 mm Naměřená hodnota Aritmetický průměr xi x Odchylka od průměru xi − x Čtverec odchylky (x i −x ) 2 1 12 -0,09 0,0081 2 11,95 -0,14 0,0196 3 11,95 -0,14 0,0196 4 12,5 0,41 0,1681 5 12,05 -0,04 0,0016 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0,217 Odchylka od průměru Čtverec odchylky 12,09 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x n 2 ϑ=± 3 i −x ) 2 1 n(n − 1) Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření =± 2 0,217 2 = ± 0,1041 = ±0,0694mm 3 5(5 − 1) 3 mikrometr délka 76,6 mm Naměřená hodnota xi Aritmetický průměr x xi − x (x i −x ) 2 1 76,57 -0,028 0,000784 2 76,62 0,022 0,000484 3 76,59 -0,008 0,000064 4 76,6 0,002 0,000004 5 76,61 0,012 0,000144 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0,00148 76,598 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x − x ) n 2 ϑ=± 3 i 1 n(n − 1) 2 =± 2 0,00148 2 = ± 0,00860 = ± 0,0057 mm 3 5(5 − 1) 3 Výroba a montáž paralelní svěrky 199 Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření mikrometr délka 9 mm Naměřená hodnota Aritmetický průměr xi x Odchylka od průměru Čtverec odchylky xi − x (x i −x ) 2 1 9,04 0,034 0,001156 2 9,02 0,014 0,000196 3 8,96 -0,046 0,002116 4 9,01 0,004 0,000016 5 9 -0,006 0,000036 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0,00352 9,006 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x n ϑ=± 2 3 i −x ) 2 =± 1 n(n − 1) Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření 2 0,00352 2 = ± 0,01327 = ±0,0088mm 3 5(5 − 1) 3 mikrometr průměr 15,9 mm Naměřená hodnota Aritmetický průměr xi x Odchylka od průměru Čtverec odchylky xi − x (x i −x ) 2 1 15,93 0,018 0,000324 2 15,9 -0,012 0,000144 3 15,92 0,008 0,000064 4 15,91 -0,002 0,000004 5 15,9 -0,012 0,000144 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0,00068 15,912 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x n ϑ=± 2 3 1 i −x n(n − 1) ) 2 =± 2 0,00068 2 = ± 0,00583 = ±0,00389mm 3 5(5 − 1) 3 Výroba a montáž paralelní svěrky 200 Měřidlo: Měřená hodnota: Číslo měření mikrometr průměr 12 mm Naměřená hodnota Aritmetický průměr xi x Odchylka od průměru Čtverec odchylky xi − x (x i −x ) 2 1 11,97 0,014 0,000196 2 11,96 0,004 0,000016 3 11,94 -0,016 0,000256 4 11,98 0,024 0,000576 5 11,93 -0,026 0,000676 Součet odchylek Součet čtverců odchylek 0 0,00172 11,956 n=5 Pravděpodobná chyba aritmetického průměru: ∑ (x n ϑ=± 2 3 1 i −x n(n − 1) ) 2 =± 2 0,00172 2 = ± 0,00927 = ±0,00618mm 3 5(5 − 1) 3 ZÁVĚR: Při této laboratorní práci jsem si zopakoval názvosloví částí měřidel, správné postupy měření a správné odčítání hodnot z měřidel. Dále jsem si procvičil a osvojil zápis naměřených hodnot, výpočet aritmetického průměru těchto naměřených hodnot, výpočet odchylky od průměru, výpočet čtverce odchylky a součet těchto odchylek. Dále jsem si osvojil výpočet a stanovení pravděpodobné chyby aritmetického průměru. Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Výroba a montáž paralelní svěrky 201 Slovník použitých slov měření measurement chyba měření measurement error délka length průměr diameter rozměr proportion jednotka unit aritmetický průměr arithmetic mean odchylka měření average deviation posuvka sling keeper mikrometr micrometer Literatura FRISCHNERZ, A., KNOUREK J., SKOP P. Technologie zpracování kovů 1, SNTL 1996, ISBN 80-902110-0-3 JANYŠ B., RAFTL K. Soustružník, SNTL 1974 Šulc J. a kol. Technologická a strojnická měření, SNTL 1980 ŠVAGR J., VOJTÍK J. Technologie ručního zpracování kovů, SNTL 2000, ISBN 80-03-00197-8 Ukázka zprávy o měření je z prací žáků 4. ročníku oboru Mechanik seřizovač pro CNC obráběcí stroje v předmětu Laboratorní cvičení Výroba a montáž paralelní svěrky ÚROVEŇ U3 Projektová výuka odborných předmětů na střední odborné škole s maturitou Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí Lektor: Jan Podškubka 207 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí Autoři: Jan Podškubka (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s maturitou 3. ročník oboru mechanik elektrotechnik – čtyřletý studijní obor Tematický celek – napájecí zdroje (odborný výcvik) • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (8 vyučovacích hodin v průběhu jednoho dne) • podle prostředí: školní (speciální učebna odborného výcviku) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové (vícepředmětové) Sestavit funkční zapojení obvodu zdroje, nastavit a změřit vybrané parametry Z volně dostupných pramenů získat popis funkce obvodu Montáž regulovatelného napájecího zdroje Oživení a nastaveni zdroje Měření vybraných parametrů Z volně dostupných materiálů napsat popis funkce obvodu Sestavit soupisku použitého materiálu s uvedením typu a cenou Kognitivní (poznávací): žák: • montáž a pájení elektronického obvodu • oživení obvodu • měření na zdroji • sběr informací o funkci obvodu Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví mechanický a elektrický obvod Předpokládané činnosti: Organizace: Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) získávání a třídění informací z oblasti spojitých zdrojů napětí čtení a vyhodnocení výkresové dokumentace sestavení fungujícího zařízení, oživení zařízení, měření závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně, při vyhledávání informací – domácí příprava Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 208 individuální práce, práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky Předpokládané výukové metody: v sešitu, učebnice, firemní katalog, internet, odborné časopisy ), brainstorming, diskuse metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů poznámkový sešit, učebnice, výrobní dokumentace – elektrické a Předpokládané montážní schéma pomůcky: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení jednotlivých výrobků Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace a spolupráce žáků. Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 209 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt je zadáván žákům třetího ročníku čtyřletého studijního oboru elektrotechnik se zaměřením na slaboproud, v předmětu odborný výcvik, v rámci tematického celku zaměřeného na napájecí zdroje. Teoretická výuka problematiky napájecích zdrojů je součástí předmětu elektronika s dotací dvě hodiny týdně. V hodinách odborného výcviku se žáci dělí na skupiny s maximálním počtem žáků 10. Praktická výuka probíhá v prostorách dílen. Každá učebna je vybavena potřebnou technikou a materiálem. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Jednotlivé obvody žáci zapojují na nepájivé kontaktní pole. Na jednom poli mohou efektivně pracovat dva, nejlépe jeden žák. Z toho vyplývá volba maximálně dvoučlenného týmu. Při realizaci tohoto projektu je vhodné, aby bylo zapojení realizováno na desku plošných spojů. Při montáži pracuje každý žák samostatně, týmová práce je vhodná při oživování, měření a získávání podkladů pro prezentaci funkce obvodu a návrhu dalších možných konstrukčních řešení . Z hlediska náročnosti je projekt po úpravě zadání použitelný i na odborných učilištích se zaměřením na elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Montáž regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí • Podle zadané technické dokumentace sestavte obvod regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí • Sestavený obvod připojte k napětí, ověřte jeho funkci, změřte vybrané parametry • Naměřené hodnoty zpracujte do tabulek • Z volně dostupných zdrojů vypracujte popis zapojení a funkce obvodu, navrhněte další možná řešení • Sestavený funkční obvod zdroje • Popis zapojení, popis funkcí jednotlivých částí zdroje • Soupiska použitého materiálu s cenou jednotlivých prvků • Zápis měření na zdroji Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 210 Klíčové znalosti a dovednosti: • čtení elektrických a montážních schémat • manuální zručnost při práci • znalost základních montážních prací a technologických postupů • znalost příslušných norem a předpisů • znalost měření voltmetrem, ampérmetrem Časové rozvržení projektu: 1 den ( škola – 8 vyučovacích hodiny ) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, zahájení práce v týmech • porovnávací test, sestavení obvodu a ověření jeho funkce, odevzdání výstupů, hodnocení 2 den ( škola – 8 vyučovacích hodiny ) • prezentace výrobku • popis zapojení.. Informační zdroje: • volné – žák si informační materiál zajistí sám s využitím internetu,školní knihovny.. Datum zadání: Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • sestavení obvodu • funkce obvodu • výsledky měření • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci březen 2010 březen 2010 Datum ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel – žák musí mít základní znalosti funkce a vlastností elektronických prvků, dobrou orientaci v obvodovém řešení zpětnovazebních napájecích zdrojů . Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 211 Příklad řešení projektu Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 212 Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 213 Popis zapojení Uvedené zapojení zdroje stejnosměrného napětí se dá rozdělit do těchto bloků: usměrňovač, regulační obvod pro řízení proudu a napětí a zdroj záporného napětí. Usměrňovací část zdroje je tvořena klasickým integrovaným Graetzovým můstkem, na na jehož vstup je přivedeno střídavé napětí v rozmezí 15–24 V. Pojistka Fu1 je zapojena na vstupu zdroje,chrání zdroj před poškozením při trvalém přetížení. Zelená LED1 indikuje přítomnost střídavého napětí na vstupu a stejnosměrného napětí na výstupu můstku, je zapojená do série s rezistorem R1. Kondenzátor C1 filtruje usměrněné napětí, C2 blokuje parazitní kmitočty. Záporný pól napájení integrovaného obvodu NA2 LM741 je připojen na napětí z násobiče C3, VD2, VZ1 a C4, stabilizované Zenerovou diodou VZ2. Rezistor R7 omezuje proud diodou VZ2. Integrovaný obvod IC2 LM317T je ústředním členem regulačního obvodu, má napěťový rozsah 1,2–37 V. tranzistor VT1 umožňuje výšení výkonu. Výstupní napětí se řídí změnou napětí na regulační elektrodě obvodu NA1 LM317T proměnným napětím z výstupu operačního zesilovače NA2 řízeného potenciometrem RP2 a rezistorem R7. Hodnota rezistoru R7 určuje maximální hodnotu výstupního napětí. Oddělovací dioda VD3 zabraňuje vyřazení z činnosti elektronické pojistky, ke kterému by došlo při nulovém napětí na výstupu NA2. Při činnosti elektronické pojistky je záporné napětí z výstupu NA2 pinu 6 vedeno přes LED diodu LED2, která indikuje omezení proudu. Je-li pojistka v nečinnosti, oddělují diody LED2 a D6 kladné výstupní napětí NA2 od vstupu regulace NA1. Hodnotou rezistoru R3 je určen svit LED2. Rezistory R8,R4 a potenciometrem RP2 se řídí omezení proudu. Rezistory R9 a R8 symetrizují vstupy operačního zesilovače. Úbytek napětí na rezistoru R6 se využívá pro funkci elektronické pojistky. Na výstupu zdroje je zapojen filtrační kondenzátor C8 a paralelně dioda VD4, která slouží k ochraně před připojením napětí opačné polarity na výstup zdroje. Potenciometrem RP1 regulujeme velikost výstupního napětí, potenciometrem RP2 se nastavuje maximální hodnota výstupního proudu. Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 214 Další možná obvodová řešení Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 215 Seznam součástek R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8,R9 R10 R11 rezistor metal 0,6 W C1 C2,C6,C9 C3,C8 C4 C5 C7 kondenzátor VD1 VD2,VD4 VD3 VZ1 VZ2 HL1 HL2 diodový můstek dioda VT1 tranzistor NA1 NA2 integrovaný obvod RP1 RP2 odporový trimr S1.S2 CHL1 Fu1 svorka chladič pojistka 2k2 150R 330k 120k 680R 0R47 27k 12k 47R 220R 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 2 ks 1 ks 1 ks 1mF/35V 100n/50V 47µ/50V 100µ/25V 47pF 1µF 1 ks 3 ks 2 ks 1 ks 1 ks 1 ks KBU8K 1N4007 1N4148 BZX25V12 C8V2 PH 1 ks 2 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks BD244 1 ks int. stabilizátor oper. zesilovač LM317T MC1458 1 ks 1 ks PT15NH 10k7/N 50k/N 1 ks 1 ks 1A/250 2 ks 1 ks 1 ks metal 3 W metal 0,6 W kondenzátor elektrolytický keramický elektrolytický keramický foliový zenerova dioda LED dioda zelená rudá držák pojistky šroub M3x5 podložka 3 mm matice M3 deska plošných spojů drátová propojka Cu cínovaný vodič Ø 0,4 2 ks 2 ks 2 ks 2 ks 1 ks 3 ks Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí 216 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvedou jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Literatura KREJČIŘÍK A. Napájecí zdroje 1 Praha: Ben – technická literatura 2002 ISBN 80-86056-02-3 Stavba regulovatelného zdroje stejnosměrného napětí Nýtovací zařízení Lektoři: Ing. Josef Malinka Ing. Zdeněk Velfl 219 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Nýtovací zařízení Autoři: Ing. Josef Malinka (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s maturitou 3. ročník (obor elektrotechnika) pneumatické mechanismy • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) a nových znalostí • podle informačních zdrojů: kombinovaný (informační materiál je žákovi z části poskytnut a z části si ho žák obstarává sám) • podle délky: krátkodobý (3 a 3 souvislé vyučovací hodiny) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: tříčlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové (vícepředmětové) Navrhnout a sestavit elektropneumatický obvod s bistabilním ventilem Typ projektu: Smysl projektu: nakreslit schéma pneumatického a elektrického obvodu sestavit funkční zapojení dle schématu vytvořit popis funkce obvodu nakreslit stavový diagram Předpokládané kognitivní (poznávací): žák: cíle: • navrhne schémata zapojení • sestaví pneumatický obvod dle schématu • objasní funkci obvodu afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví elektropneumatický obvod sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) Předpokládané vytvoření výkresové dokumentace sestavení fungujícího modelu činnosti: závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně Organizace: práce v týmu Předpokládané metody slovní – rozhovor, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse, vysvětlování výukové metody praktické – nácvik pracovních dovedností metody: metody řešení problémů metody názorně demonstrační – předvádění činností Výstup: Nýtovací zařízení 220 Předpokládané poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výuková stavebnice s pneumatickými prvky pomůcky: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině – praktická ukázka s vysvětlením obvodu, vysvětlení funkce nových prvků obvodu Způsob hodnocení: žáci v týmu – provedou sebehodnocení své činnosti, co nového se naučili učitel – hodnocení kvality výstupů a spolupráce žáků Nýtovací zařízení 221 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku oboru elektrotechnika se zaměřením na programovatelné automaty v rámci předmětu pneumatické mechanismy. Tento předmět je vyučován jako tříhodinový blok jednou týdně. Výuka má převážně charakter praktických cvičení. Žáci jsou děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je patnáct. Výuka probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou a elektropneumatickými stavebnicemi. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Pneumatické prvky se montují na panely. U jednoho panelu mohou efektivně pracovat dva, v krajním případě tři žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Není nutno, aby se projektu zúčastnili všichni žáci. Projekt může být nabídnut dobrovolníkův, kteří vytvoří skupinu – řešitelský tým. Žáci dovedou pracovat s pneumatickou stavebnicí, umí kreslit pneumatické a elektrické obvody a vytvářet podle nich zapojení. Znají princip činnosti dvojčinného válce a jeho řízení 5/2 ventilem, znají způsob vytváření řídících reléových obvodů. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na středních odborných učilištích s odpovídajícím technickým zaměřením. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Nýtovací zařízení (Vyplní zadavatel) • Navrhněte elektropneumatické řízení pro částečně automatizované nýtovací zařízení • Dvě součástky mají být spojeny nýtem, spojované části s nýtem budou vloženy do zařízení ručně a snýtované části budou rovněž ručně se zařízení vytáhnuty. • K nýtování bude použito dvou válců, válec A přidrží obě části a válec B provede nýtování (viz nákres) • Proces nýtování má být spuštěn stiskem tlačítka • Stisk tlačítka musí být blokován, aby nedošlo k úrazu Výstup projektu: • Funkční zapojení dle schématu (Vyplní zadavatel) • Popis činnosti obvodu • Stavový diagram Poznámky žáků k rozboru projektu: Rozbor a (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení plánování požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení projektu: Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) (Vyplní žáci) informačních zdrojů, vytvoření týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Nýtovací zařízení 222 Klíčové znalosti a dovednosti: • princip dvojčinného válce • způsoby řízení válce • princip bistabilního ventilu 5/2 N. O. ovládaného vzduchem • schematické značky pneumatických prvků a čtení pneumatických schémat • manuální zručnost při práci se stavebnicí • stavové diagramy Časové rozvržení projektu: • celkem šest vyučovacích hodin 1. týden (škola – 3 vyučovací hodiny) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, porovnávací test, zahájení práce v týmech 2. týden (škola – 3 vyučovací hodiny) • porovnávací test, sestavení obvodu a ověření jeho funkce, odevzdání výstupů, hodnocení Informační zdroje: • vázané (informační materiál je žákovi poskytnut) – poznámkový sešit, skripta, učebnice • volné (materiál si žák zajišťuje sám) Datum zahájení: Podmínky a způsob hodnocení projektu: • úroveň technické dokumentace - učitel • sestavení pneumatického modelu a správná funkce – učitel • popis činnosti obvodu a možných rizik • praktická ukázka činnosti obvodu s vysvětlením – žáci ve skupině 3. prosince 2009 10. prosince 2009 Datum ukončení: Porovnávací test V tomto případě test může posloužit žákům a učiteli pro porovnání znalostí před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1. Vysvětlete způsoby řízení dvojčinného válce 2. Nakreslete schéma elektrického řízení dvojčinného válce Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel – žák musí mít základní znalosti principů pneumatických prvků, pneumatického ovládání pohybu pístů pneumatických válců a ovládání ventilů, kreslení schémat pneumatického řízení. Musí znát základy elektrického reléového řízení a kreslení elektrotechnických schémat. Nýtovací zařízení 223 Dvojčinný válec Ve dvojčinném pneumatickém válci působí stlačený vzduch střídavě na opačné strany pístu. Pracovní pohyb je možný v obou směrech. Dvojčinné válce jsou řízeny pomocí 4/2 nebo 5/2 ventilů. Bistabilní 5/2 ventil V uvedeném zapojení je použit bistabilní 5/2 ventil ovládaný elektricky v klidu otevřený (N. O., z výrazu Normally Open). Z označení 5/2 vyplývá, že ventil má 5 pracovních přípojů, dvě polohy a dvě ovládací cívky elektromagnetu. 2 Y1 4 Y2 31 5 Označení přípojů a vývodů: Pracovní výstupy 2, 4 Přívod stlačeného vzduchu 1 Odvod vzduchu, výfuk do atmosféry 3, 5 Cívky elektromagnetu Y1, Y2 Elektrický ovládací obvod V ovládacím obvodu bude použito manuálně ovládané tlačítko, koncové spínače a přístrojová relé se spínacími a rozpínacími kontakty. Stavový diagram Stavový diagram je plošný diagram se dvěma souřadnými osami, popisující časový sled stavů (pracovní postup) jedné nebo více pracovních jednotek (nebo jednotek pohonů) a jejich logické souvislosti. Na vodorovnou osu jsou vynášeny po sobě jdoucí kroky nebo čas, na svislou osu je vynášen stav, např. poloha, tlak, úhel natočení. Nýtovací zařízení 224 Příklad řešení projektu Konstrukční nákres a rozbor činnosti nýtovacího zařízení A B Vkládání a vyjímání spojovaných součástí musí být bezpečné. V době vkládání nebo vyjímání součástí nesmí dojít ke spuštění cyklu nýtování. Tomu lze zabránit blokováním stisku startovacího tlačítka. Pracovní prostor můžeme například zabezpečit bezpečnostní závorou s koncovým spínačem. Závora zabraní vstupu do pracovní oblasti během nýtování a koncový spínač neumožní start nýtování, dokud nebude závora zavřena. Schéma pneumatického zapojení a1 a0 A 2 b0 B 4 2 Y1 Y2 b1 4 Y3 Y4 31 5 31 5 Schéma elektrického řízení +24 V S2 1 2 S1 K1 3 K1 4 K1 5 K1 6 K1 a0 b1 K1 Y1 b0 a1 Y2 Y3 Y4 0V S R 2 3 5 4 6 Nýtovací zařízení 225 Popis činnosti obvodu Pneumatický obvod se skládá ze dvou dvojčinných válců. Válce jsou řízeny pomocí elektricky ovládaných 5/2 bistabilních ventilů. Po vložení spojovaných části s nýtem do pracovního prostoru, se uzavře bezpečnostní zábrana a dojde k sepnutí spínače S2. Koncový spínač a0 je sepnut, a1 rozepnut, b0 sepnut a b1 je sepnut. Stisknutím tlačítka S1 dojde ke spuštění cyklu nýtování přes sepnutý a0 a b1 je aktivována cívka relé K1. Spínací kontakty K1 se sepnou a rozpínací kontakty K1 se rozepnou. Cívky elektromagnetů ventilů Y2 a Y4 budou odpojeny, rovněž cívka Y3 zůstane kontaktem a1 odpojena. Cívka Y1 je připojena k napětí a píst válce A se začne vysouvat. Koncový spínač a0 se rozpojí. Píst A dosáhne koncové polohy a kontakt a1 připojí cívku Y3. Píst válce B se začne vysouvat, koncový spínač b0 se rozpojí. Po dosažení koncové polohy pístem B se rozpojí kontakt b1 a odpadne cívka relé K1 a její kontakty se vrátí do výchozích stavů. V tuto chvíli je k napětí připojena pouze cívka elektromagnetu Y4 a ta vrací píst válce B do výchozí polohy. Po zasunutí pístu B dojde k sepnutí kontaktu b0 a začne zasouvání pístu A do výchozí polohy. Obvod ukončil cyklus. Spuštění dalšího cyklu je podmíněno dosažením výchozí polohy pístů (a0) a uzavřením bezpečnostní zábrany (S2). Stavový diagram 1 A + 2 3 4 5 6 a1 a0 + b1 B b0 b0 S1 Ve stavovém diagramu je vyznačena činnost válců. Stisknutí tlačítka S1 způsobí vysouvání pístu B. Sepnutí koncového spínače a1 je podmínkou pro vysunutí pístu B. Dosažení koncové polohy rozepne spínač b1, píst B se zasune a sepnutí b0 je příčinou zasunutí pístu A. Prezentace výstupů projektu Tým sestaví na panelu stavebnice obvod a vysvětlí jeho činnost a funkci jednotlivých prvků obvodu. Odevzdá učiteli písemně zpracovaný postup a stavový diagram. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Nýtovací zařízení 226 Slovník pojmů nýtovací zařízení riveting device nýt rivet dvojčinný válec double acting cylinder 5/2 bistabilní ventil N. O. 5/2 bistable valve N.O. (Normally Open) koncový spínač limit switch cívka coil elektromagnet solenoid píst piston Použitá literatura KOPÁČEK, J. ŽÁČEK, M. Cvičení z řízení pneumatických systémů 1. vydání Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004 ISBN 80-248-0692-4 KOPÁČEK, J. ŽÁČEK, M. Pneumatická zařízení strojů 1. vydání Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2004 ISBN 978-80-248-0442-2 KOLEKTIV AUTORŮ, Stlačený vzduch a jeho využití 2. vydání SMC Industrial Automation cz s.r.o. SCHMID, D. A KOLEKTIV Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku 1. vydání Brno: Sobotáles, 2005 ISBN 80-86706-10-9 Nýtovací zařízení Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky Lektoři: Stanislav Sýkora Ing. Stanislav Velfl 229 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky Autoři: Sýkora Stanislav (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s maturitou 3. ročník (obor strojírenství) Programování CNC strojů (učební praxe) • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (8 vyučovacích hodiny v průběhu dvou týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: tříčlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové (vícepředmětové) Vytvořit NC program pro výrobu ramene otočného mechanismu frézováním Typ projektu: Smysl projektu: Nakreslit výrobní výkres ramene (případně upínacího přípravku) Vytvořit NC program pro výrobu ramene (resp. upínacího přípravku) Předpokládané Kognitivní (poznávací): žák: cíle: • pochopí princip mechanismu a navrhne funkční prvek • vytvoří NC program pro dané součásti Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • seřídí stroj k výrobě součásti Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) Předpokládané získávání a třídění informací vytvoření výkresové dokumentace činnosti: vytvoření funkčního NC programu výroba navržené součásti závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu Organizace: individuální práce, práce ve dvojici Předpokládané metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse výukové metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody: Výstup: Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 230 metody řešení problémů Předpokládané poznámkový sešit, manuály, firemní dokumentace, PC s příslušným softwarem, CNC frézka s nástroji pomůcky: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a vyrobené součásti . Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, modelu, spolupráce žáků. Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 231 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům třetího ročníku oboru strojírenství se zaměřením na počítačovou podporu konstrukce. Tento předmět je vyučován tři hodiny týdně v rámci předmětu Učební praxe. Žáci jsou děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou a CNC stroji. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na těch odborných učilištích se zaměřením na strojírenství, kde se studenti učí programovat CNC stroje. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky • Pneumatická linka třídí dle rozměru výrobky na dobré a špatné. Součástí této linky je otočný stůl a úchopová hlavice. Navrhni rameno, které tyto dva komponenty spojí. • Rozměry ramene jsou dány vzdáleností osy otočného stolu a místa, ve kterém dochází k rozdělení výrobků na dobrý a špatný. • Tvar ramen navrhni dle svého uvážení. • Výrobní výkres ramene (resp. přípravku pro výrobu) • NC program pro výrobu ramene (přípravku). • Výrobek ramene. Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • chápat principy programování CNC strojů • vytvořit NC program a odladit jej • dokázat navrhnout požadovanou součást • nakreslit výrobní výkres součásti • umět seřídit CNC stroj k výrobě Časové rozvržení projektu: • celkem pět pracovních dnů 1. den (škola – 3 vyučovací hodiny) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, porovnávací test, zahájení práce v týmech (1vyučovací hodina) • práce v týmech na návrhu součásti (2 vyučovací hodiny) Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 232 2. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech (výrobní výkresy, obrys součásti s podpůrnými body a jejich souřadnicemi) 3. den (škola – 3 vyučovací hodiny) • tvorba NC programu a jeho odladění (1vyučovací hodina) • příprava a seřízení stroje k výrobě (1 vyučovací hodina) • vlastní výroba součásti (1 vyučovací hodina) 4. den (ve volném čase) • samostatná práce v týmech (příprava prezentace projektu) 5. den ( 2 vyučovací hodiny) • porovnávací test, prezentace projektu, odevzdání výstupů, hodnocení Informační zdroje: • volné – žák si informační materiál zajistí sám Datum zadání: Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • odevzdání vyrobené součásti • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • výroba součásti – učitel a spolužáci Datum 16.února 2010 2. března 2010 ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1. 2. 3. 4. 5. Jak nazýváme počátek souřadného systému CNC stroje Jaký je rozdíl mezi funkcemi G2 a G3. Co jsou to pevné cykly a jakou mají všechny stejnou vlastnost. Proč při programování používáme funkce dráhových korekcí Jaký je rozdíl mezi programem a podprogramem. Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 233 Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel – žák musí mít základní znalosti principů programování CNC strojů, konstrukce součástí mechanismů, seřizování CNC strojů. SOUŘADNÝ SYSTÉM FRÉZKY Souřadný systém XYZ je definován v souladu s normami ISO jako pravoúhlý, pravotočivý. Osa Z je vždy rovnoběžná s osu vřetene, osa X vždy leží v rovině upínacího stolu. Souřadný systém pro svislou i vodorovnou polohu vřetene včetně vyznačení kladných směrů je na následujícím obrázku. G0 RYCHLÉ POLOHOVÁNÍ Adresy: X Y Z A Příklady zápisu: N24 G0 X51 Y5.67 Z48.275 Funkce G0 se používá pro rychlé přestavení nástroje mimo záběr. Funkce G0 vykonává současný pohyb v osách X Y Z tak, že výsledná dráha pohybu je přímková. G1 LINEÁRNÍ INTERPOLACE Adresy: X Y Z F Příklady zápisu: N10 G1 X6.33 Y7.40 Z-76.50 F200 Funkce G1 je základní pohybová funkce určená pro obrábění. Pohyb nástroje se vykonává opět po přímce jako u funkce G0, ale rychlost pohybu je volitelná a zadává se adresou F posuv. G2 KRUHOVÁ INTERPOLACE VE SMĚRU HODINOVÝCH RUČIČEK G3 KRUHOVÁ INTERPOLACE PROTI SMĚRU HODINOVÝCH RUČIČEK Adresy: X Y Z R/(I J K) F Příklady zápisů: N10 G3 X46.7 Y25.89 R31.5 F300 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 234 N50 G2 X15.7 Y56.9 I13.7 J2.6 F140 Funkce G2 a G3 vykonávají současný pohyb ve dvou osách tak, že výsledná dráha pohybu leží na kružnici. Nejčastěji se používá kruhová interpolace mezi osami X a Y, možná je i kombinace XZ YZ. Obdobně jako u předchozích funkcí je možno programovat buď absolutně (v příslušných adresách se potom zapisují souřadnice koncového bodu kruhového oblouku), nebo přírůstkově (zapisuje se délka dráhy v jednotlivých osách). Pro úplný popis kruhové dráhy je možno použít dvou způsobů, které se střídavě používají u řídících systémů: programovat ještě adresu R (poloměr kruhového oblouku), nebo adresy interpolačních parametrů I J K (vždy pouze dvojice parametrů odpovídající rovině kruhového oblouku), které udávají polohu středu kruhového oblouku. Při absolutním programování jsou adresy I J K souřadnice středu vzhledem k počátku souřadnic, při přírůstkovém programování jsou vztaženy k počátečnímu bodu kruhového oblouku. G26 SKOK DO PODPROGRAMU Adresy: L H Příklad zápisu: N60 G25 L200 H3 Podprogramy se nejčastěji používají pro urychlení zápisu programu, ve kterém se některé tvarové prvky vícekrát opakují. Část programu pro obrobení těchto opakujících se prvků se zapíše pouze jednou jako tzv. podprogram a na vhodném místě se funkcí G26 vyvolá. Podprogramy se zapisují za hlavní program, který musí být ukončen funkcí M30. Každý podprogram musí být ukončen funkcí M17. Funkce G26 zapsaná v hlavním programu vyvolá skok v běhu programu na adresu L podprogramu. Po ukončení podprogramu funkcí M17 se řídící systém vrátí do hlavního programu na blok, který následuje za blokem, ze kterého byl skok proveden. Adresa H umožňuje několikanásobné opakování podprogramu. Pokud adresa H není zapsána systém provede podprogram pouze jednou. G40 ZRUŠENÍ KOREKCE Adresy: bez adres Příklad zápisu: N78 G40 Funkcí G40 se ruší dosud nastavené korekce (G41 nebo G42). Funkci je vhodné aplikovat vždy při dokončení kontury s požadovanou korekcí na průměr nástroje před odjetím do výchozího bodu. Při spuštění programu je funkce G40 vždy nastavena automaticky a je vypsána v oknu Programované funkce. G41 KOREKCE ZPRAVA G42 KOREKCE ZLEVA Adresy: bez adres Příklady zápisu: N25 G41 N66 G0 X10 Y12 Z106 G42 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 235 Funkce G41 a G42 umožňují programovat požadovaný tvar obrobku bez ohledu na použitý průměr nástroje. Funkce zabezpečí přesunutí skutečné dráhy nástroje na ekvidistantu k dráze programované. Funkce G41 se používá pokud má obráběná plocha ležet vpravo od dráhy nástroje, funkce G42 pro plochu ležící vlevo od dráhy nástroje. Obě funkce G41 a G42 korigují dráhu zapsanou funkcemi G0, G1, G2, G3, pro jiné funkce jejich použití nemá smysl PEVNÉ CYKLY Skupina funkcí G71 až G85 se souhrnně nazývá pevné cykly. Tyto funkce umožňují výrazně zkrátit pracnost programování často se opakujících tvarů a zkrátit celkovou délku programu. Každý pevný cyklus má určenou sekvenci pohybů, tzv. úseků, kterou by jinak bylo nutno programovat funkcemi G0, G1, G2, G3 a G4.Společnou vlastností všech cyklu je návrat do výchozího bodu (tedy bodu, ve kterém byl cyklus volán) po ukončení cyklu. Všechny cykly je možno zadat jak v absolutních tak přírůstkových souřadnicích. G73 CYKLUS PRO OBDÉLNÍKOVÉ VYBRÁNÍ Adresy: X Y Z U F Příklad zápisu: N16 G73 X25 Y18.7 Z-10 W3 F180 Funkce G73 slouží k vyfrézování obdélníkové dutiny v materiálu postupným frézováním po vrstvách. Rozměry dutiny se zadávají pomocí adres X Y Z. Adresa W udává hloubku materiálu odebraného v jedné vrstvě. Funkce G73 začíná v bodě, který je umístěn nad libovolným teoretickým rohem požadovaného vybrání. Do tohoto bodu musí být nástroj zaveden předcházejícími bloky programu. Pokud je zadán nulový průměr, systém vyhlásí chybu. Pokud by zadaný průměr nástroje byl větší než šířka nebo délka vybrání, vyhlásí systém opět chybu.Velikost překrytí stop nástroje při frézování je dána nastavením v uživatelských konstantách. G75 CYKLUS PRO KRUHOVÉ VYBRÁNÍ Adresy: D Z W F Příklad zápisu: N60 G75 D40 Z-5 W2 F80 Funkce G75 se používá pro výrobu kruhového vybrání o průměru D a hloubce Z (zadané absolutně nebo přírůstkově) postupným frézováním po třískách W. Cyklus začíná a končí nad středem kruhového vybrání. G77 CYKLUS PRO FRÉZOVÁNÍ VNITŘNÍCH ZÁVITŮ Adresy: DZWHF Příklady zápisu: N102 G77 D30 Z10 W2.5 N54 G77 D45 Z-15.4 W3 H1 F120 Funkce G 77 slouží k vyfrézování vnitřního závitu hřebínkovou frézou. Nástroj se při frézování pohybuje po šroubové dráze jednoho závitu plus nutné překrytí. V adrese D se Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 236 zapisuje velký průměr závitu, v adrese W stoupání závitu. Adresa Z určuje konečnou polohu nástroje při výběhu ze závitu. Frézování začíná ve výchozí poloze v ose budoucího závitu ve výšce, která je zhruba o hodnotu stoupání W posunutá od konečné polohy. Pomocí adresy H se určuje smysl stoupání případně další parametry závitu. H0 určuje pravý závit H1 levý závit. (pokud není H zapsáno, platí H0.) Celkový sled pohybů ve funkce G77 je tento: Nájezd v ose Z do výchozí polohy pro frézování, nájezd nástroje šroubovým pohybem obloukem na požadovaný průměr D, frézování šroubovým pohybem v délce jednoho závitu, výjezd šroubovým pohybem ze závitu do osy otvoru, vyjetí z otvoru do výchozí polohy cyklu. G81 VRTACÍ CYKLUS Adresy: Z F Příklad zápisu: N58 G81 Z-15 F70 Funkce G81 se používá pro jednodušší zápis vrtací operace. Nástroj se pohybuje pracovním posuvem v ose Z do zadané hloubky a potom se rychloposuvem vrací do výchozího bodu. G83 VRTACÍ CYKLUS S VÝPLACHEM Adresy: Z W F Příklad zápisu: N80 G83 Z-60 W7 F50 Funkce G83 se používá pro rychlý zápis sledu pohybů pro postupné vrtání hlubokého otvoru, při kterém je třeba několikrát vrtání přerušit a nástroj vysunout pro odstranění třísek. Celková hloubka otvoru se zadává v adrese Z (absolutně nebo přírůstkově), v adrese W se zadává hloubka vrtaná najednou. M3 START VŘETENA DOPRAVA M4 START VŘETENA DOLEVA Adresy: S Příklad zápisu: N4 M3 S2750 Funkce M3 (M4) spouští otáčení vřetena otáčkami zapsanými v adrese S. V případě, že se již vřeteno otáčí, nastavuje funkce otáčky nově zadané. Funkce má trvalou platnost buď do zastavení vřetena funkcí M5 nebo do ukončení programu, popřípadě do ručního zásahu v režimu ruční řízení. M5 ZASTAVENÍ VŘETENA Adresy: bez adres Příklad zápisu: N300 M5 Funkce M5 zastaví otáčení vřetena. Běh programu pokračuje po dosažení nulových otáček. Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 237 M6 VÝMĚNA NÁSTROJE Adresy: T Příklad zápisu: N7 M6 T5 Funkce M6 zastaví běh programu na neomezenou dobu, zastaví otáčení vřetena, vypíše hlášení VYMĚNA NÁSTROJE a umožní tak ruční nebo automatickou výměnu nástroje. Po opětovném spuštění běhu tlačítkem START (nebo po ukončení cyklu automatické výměny) se vřeteno roztočí na původní otáčky a v ose Z se provede posunutí odpovídající rozdílu mezi délkovou korekcí dosud nastavenou a délkovou korekcí nového nástroje. Potom řídící systém přejde na další blok programu M8 SPUŠTĚNÍ CHLAZANÍ M9 VYPNUTÍ CHLAZENÍ Adresy: bez adres Příklad zápisu: N12 M8 M17 KONEC PODPROGRAMU Adresy: bez adres Příklad zápisu: N250 M17 Funkcí M17 se povinně ukončuje každý podprogram. Funkce vrací řídící systém zpět na blok následující za blokem, ze kterého byl skok do podprogramu proveden. Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 238 Seřízení CNC frézky VMC 100 (výrobce Emco Maier, Rakousko) Po spuštění stroje je nutno aktivovat Referenční bod stroje. Aktivace se provádí v Ruční režimu stroje tímto způsobem: 1. 2. 3. 4. Tlačítkem CE smazat chybové hlášení Tlačítkem AUX ON aktivovat ochranné obvody Aktivovat tlačítko REFERENZ Stisknout tlačítko CYCLE START Odměření vzdálenosti rohu svěráku od Nulového bodu stroje (osy X,Y) Provádí se v Ručním režimu pomocí dotykové sondy nebo excentrického dotykového měřidla (EDM) a měřícího systému stroje. Excentrické dotykové měřidlo X´,Y´……hodnoty naměřené pomocí měřícího systému stroje X, Y …..hodnoty skutečné X = X´- poloměr EDM Y = Y´- poloměr EDM Poznámka: maximální otáčky pro měření – 700ot/min Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 239 Odměření nulového bodu obroku od Nulového bodu stroje (osa Z) Provádí se v Ručním režimu pomocí dotykové sondy nebo nulového nástroje a měřícího systému stroje. Nulový nástroj Měření vzdálenosti v ose Z Z……naměřená vzdálenost Poznámka: měření provádíme bez spuštěných otáček najíždíme na tenký papírek položený na povrch obrobku. Zápis naměřených hodnot do tabulky PSO (posunutí nulového bodu) Naměřené hodnoty zapisujeme do tabulky PSO. Tabulka má 5 řádků a každý řádek odpovídá jedné z funkcí, které v programu posunují počátek souřadného systému. Tabulka PSO Číslo řádku 1 2 3 4 5 X 245,621 Y 89,325 Z 51.658 Odpovídající fce G54 G55 G57 G58 G59 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 240 Načte-li řídící systém v NC programu např. G54, posune počátek souřadného systému o hodnoty, které jsou zapsány v tabulce PSO na prvním řádku. Zápis naměřených hodnot do tabulky PSO Zápis se provádí v Režimu EDIT a tabulka se vyvolá stisknutím tlačítek SHIFT+PSO. Příslušný řádek se aktivuje stisknutím klávesy odpovídající řádku (1-5). Odměření délkových korekcí nástrojů Toto měření provádíme v RUČNÍM režimu. Porovnáváme délky jednotlivých nástrojů vůči nulovému nástroji a tyto rozdíly délek se automaticky zapisují do tabulky nástrojových dat na příslušné řádky (např. přiřadíme-li nástroji délkovou korekci 10, zapíše se rozdíl na 10. řádek tabulky korekcí). Postup při měření: Krok první: nulovým nástrojem najedeme na povrch součásti, při dotyku nástroje povrchu zadáváme:tlačítka SHIFT + TO a zapíšeme číslo korekce (pro nulový nástroj vždy 00) a potvrdíme. Krok druhý: nastavíme další nástroj do pracovní polohy, najedeme čelem nástroje na povrch obrobku a zadáváme: SHIFT + TO 05 a potvrdíme Tímto způsobem odměříme postupně všechny nástroje, které bude při obrábění používat. Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 241 Příklad řešení projektu Návrh ramene: Tabulka souřadnic podpůrných bodů: Podpůrné body P1 P2 P2´ P3 P4 P5 P6 P7 X -26.5 -52.5 -121.0 -113.0 -122.0 -122 -116.235 -55.572 Y -27.5 -10.127 -41.493 -21.507 -18.503 -36.497 -42.493 -44.873 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 242 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P0 Ps -49.755 -49.755 -55.572 -116.235 -27.480 -128.5 -128.5 -27.480 -25.0 20.0 -36.676 -13.705 -10.127 -12.507 -2.519 -6.484 -48.516 -52.481 10.0 20.0 Program : /polotovar : 130 x 55 x 20, nulový bod : v pravém horním rohu N10 N20 N30 N40 N50 N60 N70 N80 N90 N100 N110 N120 N130 N140 N150 N160 N170 N180 N190 N200 N210 N220 N230 N240 N250 N260 N270 N280 T01 G0 G26 G0 G26 G0 G26 G0 G26 G0 G26 G0 T02 G0 G81 G0 G81 G0 G81 G0 G81 G0 t03 G0 G83 G0 G83 G0 M3 X-160 L610 X-160 L610 X-160 L610 X-160 L610 X-160 L610 X-160 s1500 X-116 X-112 X-116 X-26.5 Y-40 S400 z-2 Y-40 Z-4 Y-40 Z-6 Y-40 Z-8 Y-40 z-10 Y10 Z10 /čtyřbřitá fréza d32 /středící vrták Y-18.5 Z-8 Z-12 Y-27.5 Z-8 Z-12 Y-36.5 Z-8 Z-12 Y-27.5 Z2 Z-3 Y10 Z5 X-26.5 s800 X-26.5 Y-27.5 Z2 Z-23 W9 X-116 Y-36.5 Z-8 Z-23 W9 X-112 Y-27.5 Z-8 F30 F30 F30 F30 /vrták d5 F60 F60 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 243 N290 N300 N310 N320 N330 N340 N350 N360 N370 N380 N390 N400 N410 N420 N430 N440 N450 N460 N470 N480 N490 N500 N510 N520 N530 G83 G0 G83 G0 t04 G0 G81 G0 G81 G0 G81 G0 G81 G0 T05 G0 G77 G0 G77 G0 G77 G0 G77 G0 M30 N610 N620 N630 N640 N650 N660 N670 N680 N690 G0 G1 G1 G2 G2 G1 G1 G0 m17 X-116 X-116 s400 X-116 X-112 X-116 X-26.5 X-26.5 S100 X-26.5 D6 X-116 D6 X-112 D6 X-116 D6 X-116 Z-23 W9 Y-18.5 Z-8 Z-23 W9 Y10 Z5 F60 F60 /záhlubník Y-18.5 Z-8 Z-12 Y-27.5 Z-8 Z-12 Y-36.5 Z-8 Z-12 Y-27.5 Z2 Z-3 Y10 Z5 F30 F30 F30 F30 /hřebínková fréza M6 Y-27.5 Z2 Z-23 Y-36.5 Z-8 Z-23 Y-27.5 Z-8 Z-23 Y-18.5 Z-8 Z-23 Y10 Z5 X-147 Y-40 X-70 Y-40 X-57.5 Y-27.5 X 4.5 Y-27.5 X-57.5 Y-27.5 X-70 Y-10 X-147 Y-10 X-160 Y-40 W1 F60 W1 F60 W1 F60 W1 F60 F100 F100 R31 F100 R31 F100 F100 F100 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 244 Návrh přípravku pro výrobu ramene: Tabulka souřadnic podpůrných bodů přípravku: Podpůrné body P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 X -147.0 -70.0 -57.5 4.5 -70.0 -147.0 -116.0 -112.0 -116.0 -26.5 -116.0 Y -40.0 -40.0 -27.5 -27.5 -10.0 -10.0 -18.5 -27.5 -36.5 -27.5 10.0 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 245 Program : /polotovar:130x55x12, nulový bod:v pravém horním rohu N10 T01 M3 S2000 /středící vrták N20 G0 X-26.5 Y-27.5 Z2 N30 G81 Z-3 F40 N40 G0 X-25 Y10 Z5 N50 m6 T02 s800 /vrták d5 N60 G0 X-26.5 Y-27.5 Z2 N70 G83 Z-16 W8 F50 N80 G0 X-25 Y10 Z5 N90 M6 T03 s600 /dvoubřitá fréza d16 N100 G0 X-52.5 Y-13.5 Z1 N110 G73 X-120.0 Y-41.5 Z-13 W2 F80 N120 G0 X-26.5 Y-27.5 Z1 N130 G75 D30 Z-13 W2 F80 N140 G0 X-25 Y10 Z1 N150 m6 T04 s1000 /čtyřbřitá fréza d10 N160 G0 X-113 Y-21.5 Z1 N170 G1 X-113 Y-21.5 Z-2 F50 N180 G26 L690 N190 G1 X-113 Y-21.5 Z-4 F50 N200 G26 L690 N210 G1 X-113 Y-21.5 Z-6 F50 N220 G26 L690 N230 G1 X-113 Y-21.5 Z-8 F50 N240 G26 L690 N250 G1 X-113 Y-21.5 Z-10 F50 N260 G26 L690 N270 G1 X-113 Y-21.5 Z-12 F50 N280 G26 L690 N290 G1 X-113 Y-21.5 Z-12 F50 N300 G26 L690 N310 G0 X-113 Y-21.5 Z2 N320 G0 X20 Y20 Z5 N330 m30 n500 N510 N520 N530 n540 N550 N560 G42 G1 G1 G1 G1 G3 G40 X-26.5 X-128.5 X-128.5 X-26.5 X-26.5 Y-2.519 Z-2 Y-6.484 Z-2 Y-48.516 Z-2 Y-52.481 Z-2 Y-2.519 Z-2 A0 A0 A0 A0 R25 F100 F100 F100 F100 F100 Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky 246 N570 N690 n700 N710 N720 N730 N740 N750 N760 N770 N780 N790 N800 N810 G0 G41 G1 G1 G3 G1 G3 G2 G3 G1 G3 G40 G0 M17 X-30 Y15 Z5 X-122 Y-18.503 X-122 Y-36.497 X-116.235 Y-42.493 X-55.572 Y-44.873 X-49.755 Y-36.676 X-49.755 Y-18.324 X-55.572 Y-10.127 X-116.235 Y -12.507 X-122 Y-18.503 X-113 A0 R6 R6 R25 R6 R6 F100 F100 F100 F100 F100 F100 F100 F100 F100 Y-21.507 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. Slovník pojmů souřadnice nulový bod nástroj výrobek svěrák CNC stroj frézka rychloposuv měření obrys, kontura obrábění posuv (strojní) rameno otočného mechanismu coordinate zero point tool product vice CNC machine milling machine rapid measuring contour cutting feed arm of slewing gear Literatura: Manuál řídícího systému Mikroprog [online][cit.12. 12. 2010] dostupné na internetu <http://www.mikronex.cz/page9.html> Návrh a výroba ramene otočného mechanismu pneumatické linky NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola Lektor: Stanislav Sýkora 249 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Autoři: Realizace: Typ projektu: Smysl projektu: NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola Sýkora Stanislav (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s maturitou 4. ročník (obor strojírenství) Programování CNC strojů a CAD/CAM systémy školní rok 2009/2010 • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: konstruktivní, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: vázaný (informační materiál byl žákovi poskytnut) • podle délky: krátkodobý (8 vyučovacích hodin v průběhu dvou týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: více předmětové Navrhnout dutinu zápustky pro výkovek ozubeného kola Nakreslit a zakótovat výkovek ozubeného kola Nakreslit a zakótovat sestavu dutiny zápustky pro tento výkovek Vymodelovat horní a spodní část dutiny zápustky Vytvořit pomocí CAD/CAM systému SURFCAM NC programy pro výrobu dutin zápustky frézováním Předpokládané Kognitivní (poznávací): žák: cíle: • navrhne tvar a velikost výkovku • navrhne tvar dutiny zápustky • vytvoří NC program pro obrobení dutiny zápustky Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) Předpokládané získávání a třídění informací vytvoření výkresové dokumentace činnosti: navržení fungujícího modelu závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu Organizace: individuální práce, práce ve dvojici Předpokládané metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice), brainstorming, diskuse výukové Výstup: NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 250 metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody řešení problémů Předpokládané poznámkový sešit, učebnice, dokumentace pomůcky: metody: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a vytvořeného modelu. Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, modelu, spolupráce žáků. NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 251 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům čtvrtého ročníku oboru strojírenství se zaměřením na počítačovou podporu konstrukce v rámci předmětu Programování CNC strojů A CAD/CAM systémy. Tento předmět je vyučován čtyři hodiny týdně. Žáci jsou děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Vyučování probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou s potřebným softwarem. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. Volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu vyplynula z náročnosti zadání a z požadovaných výstupů. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola • S využitím svých dosavadních znalostí, výkresu ozubeného kola a přiložených materiálů navrhni výkovek ozubeného kola • S využitím svých dosavadních znalostí, výkresu výkovku a přiložených materiálů navrhni dutinu zápustky • Vymodeluj dutiny (spodní a horní) zápustky a vytvoř NC program pro jejich vyfrézování • Výkres výkovku ozubeného kola • Výkres sestavy dutiny zápustky • Modely dutin (spodní a horní) zápustky • NC programy pro frézování dutin zápustky Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: • princip zápustkového kování • postup při návrhu výkovku • postup při návrhu dutiny zápustky • pojem dělící rovina a její umístění • modelování v CAD/CAM systému • tvorba CNC programu v CAD/CAM systému Časové rozvržení projektu: • celkem čtyř pracovních dnů 1. den (škola – 4 vyučovací hodiny) • zadání projektu a jeho plánování (rozbor), rozdělení do týmů, NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 252 Datum zadání: porovnávací test, zahájení práce v týmech (2 vyučovací hodiny) • samostatná práce v týmech, návrh výkovku (2 vyučovací hodiny) 2. den (ve volném čase) • kreslení a kótování výkovku (samostatná práce v týmech) 3. den (ve volném čase) • kreslení a kótování sestavy dutiny zápustky (samostatná práce v týmech) 4. den (4 vyučovací hodiny) • modelování dutin zápustky a tvorba NC programů pro jejich výrobu ( 3 vyučovací hodiny) • porovnávací test, odevzdání výstupů, hodnocení (1 vyučovací hodina) Informační zdroje: Podmínky a způsob hodnocení projektu: • odevzdání předepsané technické dokumentace • správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel • simulace procesu frézování dutin zápustky na PC– učitel a spolužáci Datum 20. dubna 2010 27. dubna 2010 ukončení: Porovnávací test V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: 1. 2. 3. 4. Jaké jsou výhody zápustkového kování? Co je to dělící rovina a kde bývá nejčastěji umístěna? Vysvětli, proč zápustka musí být dělená? Které funkce použiješ při tvorbě NC programu? NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 253 Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel – žák musí mít základní znalosti principů zápustkového kování, umět zpracovat výkres, pracovat s technickou literaturou, ovládat příslušný software. Návrh výkovku vychází z výrobního výkresu Ozubeného kola Potom se postupuje dle přiloženého schématu: Výrobní výkres součásti Výrobní výkres součásti je výchozím dokumentem pro návrh výkovku. Návrh výkovku (zápustkového) 1. Výrobní výkres výkovku se kreslí (pokud možno) v měřítku 1:1 v poloze, v jaké leží v zápustce (ve výrobní poloze). 2. Tvar a umístění dělící plochy (roviny) DR – DR má být pokud možno rovinná a je nutno určit umístění dělící roviny. Tato se pokládá do roviny dvou největších vzájemně kolmých rozměrů nebo do roviny souměrnosti výkovku. Dělící rovina se označuje ležatým křížkem na každé straně výkovku a písmeny DR. Rozdělení výkovku má být symetrické. 3. Přídavky na obrábění po (mm) se určují podle druhu použitého tvářecího stroje (viz.tab.1 – ČSN 429030) 4. Pro snadné vyjímaní výkovků a lepší zabíhání materiálu při tváření má výkovek úkosy (tab.č.2 – ČSN 429030) a závisí zejména na druhu použitého tvářecího stroje (úkosy pro buchar se dělají dvakrát větší než úkosy pro lis). Podle místa kde se nachází lze úkosy dělit na vnitřní (bývají přibližně dvakrát větší než úkosy vnější) a vnější 5. Pokud součást obsahuje otvory, je nutné určit, zda budou předkovány. Vyrobit zápustkovým kováním průchozí díru není možné a proto u těch otvorů, které se předkovávají, zůstává v díře přebytečný materiál, který se nazývá blána. Tato blána se později, v rámci úprav výkovku, proděruje v tzv. děrovací zápustce. Tloušťka blány tbl se určuje podle ČSN 429030 a tab.č.3. 6. Na všech přechodech (mimo přechodů v dělící rovině) je nutno provést zaoblení(tab.č.4) – i toto zaoblení určuje ČSN 429030. Rovněž zaoblení patří mezi technologické přídavky a hodnoty zaoblení mají své mezní výrobní úchylky(tab.č.7). 7. Nyní je možné určit rozměry výkovku, stupně přesnosti a výrobní tolerance i mezní výrobní úchylky. 8. Výrobní výkres výkovku – konečný tvar součásti se kreslí tenkou čerchovanou čarou, obrys výkovku, dělící rovina a její označení potom plnou tlustou čarou. Výkres výkovku musí obsahovat všechny nezbytné rozměry a řezy nutné pro konstrukci dutiny zápustky. Rozměry na výkrese musí obsahovat všechny úchylky rozměrů a tvarů, pokud nejsou uvedeny samostatně jako hodnoty platné pro celý výkovek (tab.č.5) (umístění na výkrese – pravý horní roh pod uvedením drsnosti). NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 254 Zápustka pro výkovek „ozubené kolo“ Vlastnosti tvářeného materiálu Z vlastností tvářeného materiálu je pro další výpočet nejdůležitější smrštění materiálu – výkovek je z oceli 12010 a podle tab. č.6 činí smrštění materiálu pro běžné oceli zvoleno smrštění 1,3 . Použitý tvářecí stroj Viz zadání: buchar Počet operací potřebných ke zhotovení výkovku (kovací postup) Kovací postup bude značně zjednodušen – předpokládá se výroba výkovku pouze na jednu operaci zápustkového kování (vzhledem k tomu, že se jedná o kování na bucharu tak na 3 až 5 rázů). Tvar a rozměry dutiny Tvar zápustkové dutiny je dán tvarem výkovku. Rozměry zápustkové dutiny rovněž vyplývají všechny rozměry dutiny, z rozměrů výkovku, jsou ovšem upraveny o smrštění materiálu dávající výkovku vnější tvar budou o smrštění materiálu větší (s kladnými úchylkami) a rozměry dutiny (předkovací trn), dávající výkovku vnitřní tvar budou o smrštění menší (se zápornými úchylkami). V našem případě jsme pro zjištění základních rozměrů zápustky použili metodu konstrukční a zjištění rozměrů odměřením na výkrese. Dalším krokem je zjištění tvaru rozměrů výronkové drážky Tvar a rozměry výronkové drážky Vzhledem k tomu, že se jedná o kování nepříliš složitého výkovku na bucharu byla zvolena výronková drážka typ I.(obvyklý). Určení výšky výronku hv (mm). hv = (0,015 0,012) x Kde je zvoleno 0,015 pro malé výkovky F….. průmět plochy výkovku v ploše kolmé ke směru rázu (cm2) F= x = 3,14 x F = 69,4 cm2 hv = 0,015 x = 0,015 x hv = 0,125 mm Vypočítaná hodnota hv se potom zaokrouhlí podle tab.č.12 hv = 0,6 mm. NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 255 Přechod tvaru do dělící plochy rm (mm) : rm = + 0,04xHD Kde HD ………hloubka dutiny (mm) : HD = 26mm. rm = 0,04x26 rm = 1,082 mm a takto vypočítaná hodnota se zaokrouhlí na rmmax = 3 mm Z tab.č.12 dále vyplývají ostatní hodnoty nutné pro konstrukci výronkové drážky: nz = 3 mm sm = 6 mm sz = 18 mm Opracování zápustky • • • • dokončovací dutina Ra =0,8 dosedací plochy Ra = 1,6 můstek Ra = 0,8 ostatní vnější plochy Ra = 12,5 Materiál zápustky a jeho tepelné zpracování Zvolena nástrojová ocel legovaná pro práci za tepla 19662. Poněvadž zápustková dutina není hluboká (HD = 26 100 mm) bude základní tepelné zpracování: ZUŠLECHTĚNO 1500 1600 . Příklad řešení projektu Návrh a výrobní výkres výkovku „ozubené kolo“. Výchozí údaje – zejména viz výrobní výkres součásti „ozubené kolo“. Jelikož se jedná o součást z oceli 12010 bude návrh výkovku proveden podle ČSN 429030 Výkovky ocelové zápustkové. Přesnost provedení: ČSN 429030.1 – obvyklé provedení Přídavky na obrábění: přídavky na obrábění p0 = 2 mm (tab.č.1) Dělící plocha: dělící rovina DR je umístěna do průsečíku dvou největších vzájemně kolmých rozměrů (viz. Výrobní výkres výkovku „ozubené kolo). NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 256 Technologické přídavky udává opět ČSN 429030: Úkosy (tab.č.2) • vnější: úvnějb =7° • vnitřní: úvnitb = 10° • blána – nejmenší tloušťka blány tbl = 7 mm (tab.č.3) • zaoblení hran a přechodů (mimo přechodů v dělící rovině) : při stanovení zaoblení hran a přechodů se postupuje podle výkresu a pomocí poměrů (resp. ) a tab.č.4 se určí patřičné zaoblení. = 0,4 = 0,2 = = 0,5 0,15 Kde: h (H)…….hloubka uvažované dutiny, resp. Uvažovaný rozměr (mm) f…………..vnější rozměr přináležící k uvažované dutině (mm) porovnáním takto vypočítaných poměrů s tabulkou č.4 je zřejmé, že poloměry zaoblení přechodů (vnitřní) Rvýk = 6mm a poloměry zaoblení hran (vnější) rvýk = 2mm. Hodnoty zaoblení hran a přechodů mají také mezní úchylky uvedené v tab.č.31 (ČSN 429030), takže: Rvýk = 6 mm rvýk = 2 mm NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 257 Tvar a rozměry dutiny Tvar zápustkové dutiny je dán tvarem výkovku. Rozměry zápustkové dutiny rovněž vyplývají z rozměrů výkovku, jsou ovšem upraveny o smrštění materiálu všechny rozměry dutiny, dávající výkovku vnější tvar budou o smrštění materiálu větší (s kladnými úchylkami) a rozměry dutiny (předkovací trn), dávající výkovku vnitřní tvar budou o smrštění menší (se zápornými úchylkami). Největší průměr dutiny ∅DD (mm) ∅DD = ∅dvýk x 1,013 = 94,6 x 1,013 ∅DD = ∅95,8 +0,3 mm Průměr předkovacího trnu фdpt ∅dpt = ∅Dvýk2 - – x 1, 013 = 35,4 – 0.354 x 1,013 ∅dpt = 35-0,1mm Průměr dutiny v horní části zápustky фD Dd = 60,1+0,2mm Hloubka dutiny v dolní zápustce HDdz = 14,2 + 0,05 mm Hloubka dutiny v horní zápustce celková HDhzc = 26,4 +0,1 mm Hloubka dutiny v horní zápustce menší HDhzm = 14,2 + 0,05mm Tvar a rozměry předkovacích trnů odpovídají svými rozměry tvaru a rozměrům předkovaných dutin ve výkovku, jsou ovšem menší o smrštění materiálu. NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 258 Tvar a rozměry výronkové drážky Vzhledem k tomu, že se jedná o kování nepříliš složitého výkovku na bucharu byla zvolena výronková drážka typ I.(obvyklý). Určení výšky výronku hv (mm). hv = (0,015 0,012) x Kde je zvoleno 0,015 pro malé výkovky F….. průmět plochy výkovku v ploše kolmé ke směru rázu (cm2) F= x = 3,14 x F = 69,4cm2 hv = 0,015 x = 0,015 x hv = 0,125mm Vypočítaná hodnota hv se potom zaokrouhlí podle tab.č.12 Přechod tvaru do dělící plochy rm (mm) : rm = hv = 0,6mm. + 0,04xHD Kde HD ………hloubka dutiny (mm) : HD = 26mm. rm = 0,04x26 rm = 1,082mm a takto vypočítaná hodnota se zaokrouhlí na rmmax = 3mm Z tab.č.12 dále vyplývají ostatní hodnoty nutné pro konstrukci výronkové drážky: nz = 3mm sm = 6mm sz = 18mm NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 259 Opracování zápustky • dokončovací dutina Ra =0,8 • dosedací plochy Ra = 1,6 • můstek Ra = 0,8 • ostatní vnější plochy Ra = 12,5 Materiál zápustky a jeho tepelné zpracování Zvolena nástrojová ocel legovaná pro práci za tepla 19662. Poněvadž zápustková dutina není hluboká (HD = 26 100mm) bude základní tepelné zpracování: ZUŠLECHTĚNO 1500 1600 . NC programy: Spodní část zápustky NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 260 Horní část zápustky NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 261 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou simulaci svých NC programů. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 262 Slovník pojmů ozubené kolo gear výkovek forging zápustka swage kovat (v zápustce) drop forge otvor hole forma (vstřikolisu) mould (injection) drážka slot, groove přídavek na obrábění machining allowance tepelné zpracování heat-treatment konstrukce (návrh) design dutina (zápustky) die impression Literatura ING, JAN ŠANOVEC,CSC. Technologická cvičení – Návrh technologie zápustkového kování, Praha1987,SNTL ING.MOJMÍR KRÁL, ING.MIROSLAV KUBÍČEK Objemové tváření za tepla, materiály vydané a používané na SŠP Sokolská Brno NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 263 Přílohy : Tabulky: Tab. č. 1: Přídavek na obrábění ploch pro obvyklé provedení výkovků Největší průměr; střední hodnota šířky a délky Výrobku ve směru kolmo k rázu (mm) přes 25 40 63 100 160 250 400 630 Největší výška hotového výrobku (mm) přes do do 25 40 63 100 160 250 400 630 1000 25 1,5 1,5 2,0 2,0 2,0 2,5 2,5 2,5 3,0 25 40 63 100 60 250 400 40 63 100 160 250 400 630 3,5 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 4,5 5,0 5,5 6,0 Přídavek na obrábění p0 (mm) 1,5 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,5 2,5 2,0 2,0 2,5 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 2,5 3,0 2,5 2,5 2,5 3,0 3,5 2,5 2,5 3,0 3,5 3,5 2,5 3,0 3,5 3,5 4,0 3,0 3,5 3,5 4,0 4,5 3,5 3,5 4,0 4,5 5,0 Tab. č. 2: Úkosy zápustkových výkovků Úkosy Druh tvářecího stroje Buchary a lisy bez vyhazovače Lisy s vyhazovačem Vodorovné kovací stroje Tab. č. 3. Nejmenší tloušťka blány Nejmenší rozměr výkovku ve směru přes kolmo k rázu (mm) do přes do 40 40 63 63 100 100 160 160 250 250 400 400 630 630 1000 10 4 5 5 6 8 10 vnější 7 2÷3 0÷5 Největší výška výkovku (mm) 10 25 40 63 100 25 40 63 100 160 Nejmenší tloušťka blány (mm) 5 6 7 9 5 6 7 9 11 6 7 9 11 13 7 9 11 13 15 9 11 13 15 17 13 15 17 20 25 20 25 30 35 25 30 35 40 vnitřní 10 3÷5 0÷5 160 250 250 400 15 17 20 30 40 50 20 25 35 50 60 NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 264 Tab. č. 4: Poloměry zaoblení výkovku Rvýk a rvýk f Hloubka uvažované dutiny (mm) přes 25 40 63 100 160 250 400 Tab. č. 5: do 25 40 63 100 160 250 400 630 Poloměry zaoblení hran rvýk a přechodů Rvýk při poměru hvýk fvýk hvýk fvýk rvýk 2 3 4 5 8 12 20 30 Rvýk 6 8 10 12 20 30 50 80 rvýk 2 3 4 6 8 16 25 40 hvýk fvýk Rvýk 8 10 12 20 25 45 75 120 rvýk 3 4 5 8 16 25 40 65 Popisová tabulka na výkrese výkovku MEZNÍ ÚCHYLKY (mm) PŘÍDAVKY (mm) NEOZNAČENÉ RADIUSY A ÚKOSY (mm) POVRCHOVÉ DEFEKTY (mm) PŘESAZENÍ, OTŘEPY, STOPY PO VYHAZOVAČI (mm) ZATŘÍDĚNÍ PODLE OČ TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ TVRDOST ČIŠTĚNÍ, ROVNÁNÍ, PROHNUTÍ PŘEJÍMÁNÍ Tab. č. : 6 Rvýk 10 12 20 25 40 65 100 150 II Smrštění materiálu Materiál Běžné oceli Oceli na ložiska Austenitické oceli Slitiny mědi Slitiny hliníku Hliníkový bronz Smrštění (%) 1,0÷1,3 1,5 1,5÷2,0 1,0÷1,7 0,6÷1,0 1,0÷1,3 NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 265 Tab.č.7 : bucharu Mezní úchylky rozměrů dokončovací dutiny zápustky pro kování na provedení jmenovitý rozměr (mm) 0 ÷20 21÷80 81÷160 161÷260 261÷360 361÷500 501÷750 751÷1000 1001÷1500 1501÷2000 použité značky: + 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 Tab. č. : 12 P. Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Symbolika obvyklé mezní úchylky (mm) II + 0,05 0,05 0,1 0,1 0,15 0,15 0,2 0,2 0,25 0,25 0,3 0,3 0,35 0,4 0,45 0,5 = kolmo k rázu 0,03 0,05 0,08 0,1 0,13 0,15 + 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 přesné mezní úchylky (mm) II + 0,03 0,03 0,05 0,05 0,08 0,08 0,1 0,1 0,13 0,03 0,03 0,04 0,05 II = ve směru rázu Rozměry výronkové drážky zápustky pro buchar hv (mm) 0,6 0,8 1,0 1,6 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 8,0 10,0 nz Pěchování (mm) sm(mm) sz(mm) 3 6 18 3 6 20 3 7 22 3,5 8 22 4 9 25 5 10 28 6 11 30 7 12 32 8 13 35 10 14 38 12 15 40 nz =hloubka zásobníku(mm) Fvýr(cm2) 0,52 0,69 0,80 1,02 1,36 2,01 2,68 3,43 4,35 6,01 7,68 Fvýr=plocha průřezu výronku(cm2) NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 266 hv = (0,015 ÷ 0,012) x 0,012………………………….pro velké výkovky 0,015…………………………pro malé výkovky F………………….průmět plochy výkovku v ploše kolmé ke směru rázu (cm2) rm = + 0.04xHD HD………………hloubka dutiny (mm) rm se zaokrouhluje na některou z hodnot rmmax= 2;3;4;5 a 6mm v závislosti na hmotnosti beranu Tab. č. 31 : Mezní úchylky přechodů a hran Poloměr zaoblení (mm) přes do 10 10 32 32 100 Zaoblení přechodů Rvýk Zaoblení hran rvýk (mm) (mm) Mezní úchylky (mm) 100 NC program pro frézování dutiny zápustky pro výkovek ozubeného kola 267 Spuštění stroje do časového intervalu Lektoři: Ing. Jana Horáková Ing. Stanislav Velfl 268 269 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Spuštění stroje do časového intervalu Autoři: Ing. Jana Horáková (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s maturitou 4. ročník (obor elektrotechnika) programovatelné automaty (odborný výcvik) Typ projektu: • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (6 vyučovacích hodin) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: vícepředmětové Využít znalosti z předchozích odborných předmětů, použít firemní Smysl manuály a vše použít na programovatelném automatu AMiNi4DS. Dále projektu: možnost volby vhodného pracovního postupu, zvládnout samostatné rozhodování a diskusi v týmu. navrhnout zapojení pro danou úlohu Výstup: vybrat nejvhodnější způsob naprogramování v konkrétním PLC realizovat elektrické zapojení nakreslit schémata zapojení Předpokládané Kognitivní (poznávací): žák: cíle: • naučí se spojit znalosti předchozích předmětů • dokáže provést rozbor úlohy • vyzkouší si propojení elektrického obvodu a programovatelného automatu • ověří a uvědomí si funkci procesů u PLC • realizuje a ověří funkci zapojení Afektivní (postojové): žák: • zvládne si vyhledat nápovědu k programu • nerozlišuje mezi nápovědou v českém a anglickém jazyku • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví schéma zapojení podle zadání • naprogramuje programovatelný automat • přenese program z počítače do PLC různými způsoby • realizuje zapojení • vytvoří dokumentaci Realizace: Spuštění stroje do časového intervalu 270 Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) • komunikuje s firemní technickou podporou Předpokládané získávání a třídění informací řešení logických obvodů činnosti: sestavení schématu zapojení sestavení programu procesu zapojení pneumatického obvodu ovládaného PLC závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu Organizace: individuální práce, práce ve dvojici Předpokládané metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse výukové metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody: metody řešení problémů Předpokládané poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výukový simulační program pomůcky: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení rozboru úlohy, realizace programu a konkrétního zapojení Učitel – hodnocení rozboru úlohy, realizace programu a konkrétního zapojení, spolupráce žáků. Spuštění stroje do časového intervalu 271 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům čtvrtého ročníku oboru elektrotechnika se zaměřením na programovatelné automaty, v rámci předmětu programovatelné automaty. V praktických cvičeních jsou žáci děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou, pneumatickými prvky, programovatelnými automaty, zdroji, kontaktními poli a indikačními zařízeními. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. U počítače je možné, aby byli maximálně dva žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na odborných učilištích se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: Spuštění stroje do časového intervalu (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Motor se spouští dvěma tlačítky současně. Rozdíl mezi stiskem nesmí být větší než 4 s. Navrhněte zapojení pro programovatelný automat. Blokové schéma Logická funkce Schéma zapojení Proměnné, aliasy a procesy pro AMiNi4DS Program pro AMiNi4DS Schéma zapojení s AMiNi4DS Realizace a odzkoušení Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: základní znalosti Boolovy algebry práce s internetem znalosti anglického jazyka schematické značky elektrických prvků a kreslení elektrických schémat znalosti kombinačních a sekvenčních klopných obvodů znalosti základních funkcí programovatelných automatů práce s elektrickými stroji Spuštění stroje do časového intervalu 272 Datum zadání: orientace ve firemní literatuře Časové rozvržení projektu: • autotest – 10 min • vytvoření týmů – 5 min • vyhledávání informací - 20 min • opakování KLO a SLO – 15 min • obsluha AMiNi4DS – 35 min • samostatná práce, řešení úlohy – 170 min • vyhodnocení práce v týmu – 5 min • autotest – 10 min Informační zdroje: učebnice číslicové techniky, odborná učebna, připojení k internetu, technický slovník A/Č, firemní materiály AMiT Podmínky a způsob hodnocení projektu: odevzdání předepsané technické dokumentace schémata zapojení sestavení programu realizace zapojení správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum 7. ledna 2010 7. ledna 2010 ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Příklad testu: Autotest na začátku hodiny: 1. 2. 3. 4. 5. 6. zapojení stejnosměrného motoru typy stejnosměrných motorů, jejich parametry časovač, funkce, využití co je proces typy procesů, jejich priorita přenos vstupních a výstupních proměnných v PLC Spuštění stroje do časového intervalu 273 7. Značení vstupů u PLC 8. Značení výstupů u PLC 9. Vysvětlete pojem funkce AND 10. Vysvětlete pojem funkce OR 11. Co je proměnná, jejich typy 12. Co je alias Autotest na konci hodiny: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Navrhněte způsob zapojení stejnosměrného motoru 24V, 0,35A pro AMiNi4DS Navrhněte způsob zapojení stejnosměrného motoru 12V, 0,15A pro AMiNi4DS Vysvětlete vliv typu procesu a doby jeho trvání na připojené obvody Jakou základní vlastnost má proces Int? Vysvětlete rozdíl v realizaci mezi procesy LA, ST a RS Co je paměť LIFO, její využití Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel se musí orientovat v řešení logických obvodů a matematice, konkrétně logice. Toto vše je součástí výuky předchozích ročníků. Technická dokumentace k PLC AMiNi4DS je k dispozici v učebně a na stránkách firmy. Program pro programování PLC je volně ke stažení na stránkách http://www.amit.cz. Technická podpora i dokumentace je v českém jazyce. Prvky pro realizaci jsou v učebně k dispozici. Zadaná práce se dá řešit mnoha způsoby a tím je pro projektové vyučování vhodná. Týmy žáků dle svých schopností, kreativity a znalostí preferují různé typy řešení. Vzniká diskuze, hledání řešení, žáci jsou vtahováni „bezbolestně“ do učení. Spuštění stroje do časového intervalu 274 Příklad řešení projektu Nejdřív je potřeba rozdělit žáky do týmů. Doporučuji dvojčlenný tým, u trojčlenného dochází k neefektivní činnosti. Oba v týmu po domluvě určí názvy proměnných a aliasů. Současně se domlouvají na jejich počtu a tím si ujasňují úkol. Určení proměnných a aliasů: Vstupy Proměnná Alias Tlačítko1, bit 0 vstup @Tl1 Tlačítko2, bit 1 vstup @Tl2 Vypnutí motoru, bit 2 vstup @vypni Výstupy Proměnná Alias Spusti motor, bit 0 vystup @motor Blokové schéma Je nakresleno úplně nejdříve. Navazuje na předchozí úkol – počty proměnných a aliasů. Logické zadání: U funkčního týmu zde dochází k bouřlivé diskuzi a několika variantám, podle logického myšlení žáků. Nakonec však musí dospět ke stejnému výsledku. Výsledek: Když stisknu jedno nebo druhé tlačítko, při vypnutém motoru, spustí se časovač. Když současně budou zaplá tlačítka i časovač, zapne se motor. Převedeno do Boolovy algebry: Spuštění časovače = (Tl1 OR Tl2) AND NOT motor Spuštění motoru = Tl1 AND Tl2 AND motor Spuštění stroje do časového intervalu 275 Schéma zapojení: Podle domluvy vytvoří jeden z členů týmu, zatímco druhý se věnuje přípravě na zapojení součástek. Nutno se v tomto střídat! režie Řídící program je vykonáván v programovém cyklu. Při návrhu je nutné počítat s dobou režie a znovunačtením vstupů. Čtení vstupů Můžeme uvažovat dvě varianty: motor je spuštěn spínači (s aretací) nebo tlačítky (bez aretace). Provádění programu Pro motor spuštěn spínači s aretací. Tým realizuje programové zapojení úlohy v Det Studiu pro programovatelný automat AMiNi4DS. Jeden člen týmu zapisuje, ostatní jej kontrolují. Vzájemně se radí. Domlouvají se na typu a délce procesu. Proměnné Spuštění stroje do časového intervalu 276 Aliasy Procesy Proces je volen typ Hight – rychlý proces, jazyk RS. Tato kombinace představuje proces, který je rychlý a umožňuje jednoduché a přehledné zapojení. Provedení procesu Zapojení je jednoduché, vychází z toho, že spínače zůstanou zapnuty po dobu chodu motoru. Motor je vypnut vypnutím jednoho z těchto spínačů. Spuštění stroje do časového intervalu 277 Po vytvoření programu, jej přeloží a odešlou na PLC. Zároveň provedou zapojení podle schématu zapojení. Ověří funkci obvodu. Pokud je obvod funkční, vytvoří dokumentaci pomocí programů k tomu určených. Schéma zapojení Schéma zapojení mají žáci nejdříve v sešitě, při vypracování dokumentace jej převedou do elektronické podoby. AMiNi4DS Ethernet RJ45 Ethernet AO RS485 37 36 35 24V zdroj GND A B GND AGND AO0.0 AO0.1 AO0.2 AO0.3 PWR 34 33 +24V GND RS232 RJ45 RS232 DI EGND DI0.0 DI0.1 DI0.2 DI0.3 DI0.4 DI0.5 DI0.6 DI0.7 6 7 8 9 10 11 12 13 14 DO AI 32 31 30 29 28 27 26 25 24 1 2 3 4 5 AI0.7 AI0.6 AI0.5 AI0.4 AI0.3 AI0.2 AI0.1 AI0.0 AGND E+24V DO0.0 DO0.1 DO0.2 DO0.3 DO0.4 DO0.5 DO0.6 DO0.7 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Tl1 Tl2 motor Pro motor spouštěn tlačítky Tým realizuje programové zapojení úlohy v Det Studiu pro programovatelný automat AMiNi4DS. Jeden člen týmu zapisuje, ostatní jej kontrolují. Vzájemně se radí. Domlouvají se na typu a délce procesu. Proměnné Spuštění stroje do časového intervalu 278 Aliasy Procesy Hlavní proces spuštění. Je proces normal, spouštěný každých 100 ms, přerušovaný rychlým procesem Hi 50 ms. V procesu normal probíhá spouštění motoru a jeho udržování v chodu. Spuštění stroje do časového intervalu 279 Rychlý proces, slouží k vypnutí motoru Spuštění stroje do časového intervalu 280 Na terminálu se zobrazuje čas, který chybí do stisku druhého tlačítka. Zobrazení na terminálu Nastavení terminálu Po vytvoření programu, jej přeloží a odešlou na PLC. Zároveň provedou zapojení podle schématu zapojení. Ověří funkci obvodu. Pokud je obvod funkční, vytvoří dokumentaci pomocí programů k tomu určených. Spuštění stroje do časového intervalu 281 Schéma zapojení Schéma zapojení mají žáci nejdříve v sešitě, při vypracování dokumentace jej převedou do elektronické podoby. AMiNi4DS Ethernet RJ45 Ethernet AO RS485 37 36 35 A B GND AGND AO0.0 AO0.1 AO0.2 AO0.3 PWR 34 33 +24V GND RS232 RJ45 RS232 DI EGND DI0.0 DI0.1 DI0.2 DI0.3 DI0.4 DI0.5 DI0.6 DI0.7 6 7 8 9 10 11 12 13 14 DO AI 32 31 30 29 28 27 26 25 24 1 2 3 4 5 AI0.7 AI0.6 AI0.5 AI0.4 AI0.3 AI0.2 AI0.1 AI0.0 AGND E+24V DO0.0 DO0.1 DO0.2 DO0.3 DO0.4 DO0.5 DO0.6 DO0.7 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Nastavení ladění pro zjištění chyb. Spuštění stroje do časového intervalu 282 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. IKT komponenta V rámci tohoto projektu žáci pracují s IKT technikou ve dvou rovinách. První je samotné programování. Přímo v programu Det studio programují úlohu, pomocí počítačové sítě jí přenášejí do automatu. Druhou rovinou je zpracování projektu, kde IKT využívají k tvorbě textů, schémat, vzorců a tabulek. Slovník použitých slov if jestli, když let nechat, způsobit timer časovač load vkládat, zavést program store sklad, uložit on zapnout, v chodu off vypnout, vypnuto size velikost variable proměnný, parametr value hodnota back záda, zadní color barva border okraj, lemování, hranice custom uživatelský, zvyklosti location poloha, umístění Literatura Amit, [on line] dostupné na: http://www.amit.cz DIETMAR SCHMIT A KOLEKTIV, Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku, EuropaSobotáles cz,s.r.o, 2005 Spuštění stroje do časového intervalu Ovládání pohybu válce z terminálu Lektoři: Ing. Jana Horáková Ing. Zdeněk Velfl 285 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Ovládání pohybu válce z terminálu Autoři: Ing. Jana Horáková (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s maturitou 4. ročník (obor elektrotechnika) programovatelné automaty (odborný výcvik) Typ projektu: • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: volný (informační materiál si zajistí žák sám) • podle délky: krátkodobý (6 vyučovacích hodin) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: vícepředmětové Využít znalosti z předchozích odborných předmětů, použít firemní Smysl manuály a vše použít na programovatelném automatu AMiNi4DS. Dále projektu: možnost volby vhodného pracovního postupu, zvládnout samostatné rozhodování a diskusi v týmu. navrhnout zapojení SKO pro danou úlohu Výstup: vytvořit vývojový diagram pro danou úlohu vybrat nejvhodnější způsob naprogramování v konkrétním PLC realizovat zapojení elektrické a pneumatické nakreslit schémata zapojení Předpokládané Kognitivní (poznávací): žák: cíle: • naučí se spojit znalosti předchozích předmětů • dokáže provést rozbor úlohy • zvládne převést pravdivostní tabulky, vývojové diagramy, stavové rovnice a stavové diagramy do konkrétního programu • vyzkouší si propojení pneumatického obvodu a programovatelného automatu • ověří a uvědomí si funkci procesů u PLC • realizuje a ověří funkci zapojení Afektivní (postojové): žák: • zvládne si vyhledat nápovědu k programu • nerozlišuje mezi nápovědou v českém a anglickém jazyku • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • sestaví tabulky a vývojové diagramy • naprogramuje programovatelný automat • přenese program z počítače do PLC různými způsoby Realizace: Ovládání pohybu válce z terminálu 286 • realizuje zapojení • vytvoří dokumentaci Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) • komunikuje s firemní technickou podporou Předpokládané získávání a třídění informací řešení SKO, návrh vývojového diagramu činnosti: sestavení programu procesu zapojení pneumatického obvodu ovládaného PLC závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně, mimo školu Organizace: individuální práce, práce ve dvojici Předpokládané metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse výukové metody praktické – grafické činnosti, praktické činnosti metody: metody řešení problémů Předpokládané poznámkový sešit, učebnice, firemní dokumentace, výukový simulační program pomůcky: Způsob prezentace projektu: prezentace pro žáky ve skupině Způsob hodnocení: V rámci skupiny – společné hodnocení rozboru úlohy, realizace programu a konkrétního zapojení Učitel – hodnocení rozboru úlohy, realizace programu a konkrétního zapojení, spolupráce žáků. Ovládání pohybu válce z terminálu 287 Příklad realizace projektu Popis výchozí situace Projekt byl zadán žákům čtvrtého ročníku oboru elektrotechnika se zaměřením na programovatelné automaty, v rámci předmětu programovatelné automaty. V praktických cvičeních jsou žáci děleni na dvě skupiny. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Cvičení probíhá v prostorách dílen a učebna je vybavena výpočetní technikou, pneumatickými prvky, programovatelnými automaty, zdroji, kontaktními poli a indikačními zařízeními. Osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty – projektovou metodu vyučování. U počítače je možné, aby byli maximálně dva žáci. Z toho vyplývá volba dvoučlenného (maximálně tříčlenného) týmu. Z hlediska náročnosti je projekt použitelný i na odborných učilištích se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku. Seznámení žáků s projektem – plánování projektu Žáci jsou seznámeni nejlépe písemnou formou (pracovní formulář) s přesným názvem a zadáním projektu. Pracovní formulář může vypadat například takto: Název projektu: (Vyplní zadavatel) Zadání projektu: (Vyplní zadavatel) Výstup projektu: (Vyplní zadavatel) Rozbor projektu: (Vyplní žáci) Ovládání pohybu válce z terminálu Pneumatický dvojčinný válec se pohybuje z levé krajní polohy do pravé krajní polohy. Koncové polohy jsou dány koncovými spínači. Spuštění a zastavení pohybu válce je ovládáno z terminálu PLC. Navrhněte dvě varianty realizace. Pomocí sekvenčních klopných obvodů a zároveň pomocí programu. Blokové schéma Pravdivostní tabulky Schéma zapojení s SKO Vývojový diagram Proměnné, aliasy a procesy pro AMiNi4DS Program pro AMiNi4DS Schéma zapojení s AMiNi4DS Realizace a odzkoušení Poznámky žáků k rozboru projektu: (Rozbor provádí učitel ve spolupráci s žáky – ujasnění zadání, vymezení požadovaných znalostí, zpracování časového rozvržení projektu, doporučení informačních zdrojů, vytvoření dvoučlenných týmů, rozdělení úkolů mezi členy týmu, způsob a podmínky hodnocení) Klíčové znalosti a dovednosti: základní znalosti Boolovy algebry práce s internetem znalosti anglického jazyka schematické značky elektrických prvků a kreslení elektrických Ovládání pohybu válce z terminálu 288 schémat znalosti kombinačních a sekvenčních klopných obvodů znalosti pravidel sestavení vývojových diagramů znalosti základních funkcí programovatelných automatů práce s pneumatickými válci a pneumatickými obvody orientace ve firemní literatuře Časové rozvržení projektu: • autotest – 10 min • vytvoření týmů – 5 min • vyhledávání informací - 20 min • opakování KLO a SLO – 15 min • obsluha AMiNi4DS – 35 min • samostatná práce, řešení úlohy – 170 min • vyhodnocení práce v týmu – 5 min • autotest – 10 min Informační zdroje: učebnice číslicové techniky, odborná učebna, připojení k internetu, technický slovník A/Č, firemní materiály AMiT Datum zadání: Podmínky a způsob hodnocení projektu: odevzdání předepsané technické dokumentace sestavení tabulek a vývojového diagramu sestavení programu realizace zapojení správnost a srozumitelnost vyhotovené dokumentace – učitel provedení a funkce obvodu – učitel a spolužáci Datum 7. ledna 2010 7. ledna 2010 ukončení: Porovnávací test Porovnávací test může být použit k posouzení přínosu projektu v rozvoji jejich odborných znalostí a dovedností. Porovnávací test je vhodné zařadit jako vstupní test, na začátku projektu a jako výstupní test na jeho konci. Porovnávací test není vhodný pro každý typ projektu, jeho zařazení je nutno zvážit, rovněž je dobré se zamyslet, zda výsledky testu zahrnout do výsledného hodnocení, či nikoli. Obava z výsledků testů by mohla ovlivnit přístup žáků k projektům. V tomto případě test může posloužit učiteli pro dobré porovnání znalostí žáků před projektem a po jeho ukončení. Výsledky testů nejsou zahrnuty do hodnocení. Ovládání pohybu válce z terminálu 289 Příklad testu: Autotest na začátku hodiny: 1. schematická značka spínacího tlačítka 2. schematická značka vypínacího tlačítka 3. značka vypínacího tlačítka v ladder diagramu 4. značka spínacího tlačítka v ladder diagramu 5. značka pro přímý výstup v ladder diagramu 6. značka pro negovaný výstup v ladder diagramu 7. Značení vstupů u PLC 8. Značení výstupů u PLC 9. Vysvětlete pojem funkce AND 10. Vysvětlete pojem RS, pravdivostní tabulku 11. Vysvětlete pojem vývojový diagram 12. Vysvětlete zapojení dvojčinného pneumatického válce přes ventil 5/2 Autotest na konci hodiny: 1. 2. 3. 4. 5. Co je proměnná, jejich typy Co je alias Co je proces a vliv typu procesu a doby trvání Způsoby realizace koncových spínačů Jaký vliv má změna tlaku vzduchu na dobu trvání pohybu válce Učební text – co potřebuje znát řešitel Řešitel se musí orientovat v řešení sekvenčních klopných obvodů. Znát obecné rovnice pro RS. Dále musí být schopen sestrojit vývojový diagram. Toto vše je součástí výuky předchozích ročníků. Technická dokumentace k PLC AMiNi4DS je k dispozici v učebně a na stránkách firmy. Program pro programování PLC je volně ke stažení na stránkách http://www.amit.cz. Technická podpora i dokumentace je v českém jazyce. Prvky pro realizaci jsou v učebně k dispozici. Zadaná práce se dá řešit mnoha způsoby a tím je pro projektové vyučování vhodná. Týmy žáků dle svých schopností, kreativity a znalostí preferují různé typy řešení. Vzniká diskuze, hledání řešení, žáci jsou vtahováni „bezbolestně“ do učení. Ovládání pohybu válce z terminálu 290 Příklad řešení projektu Určení proměnných a aliasů: Žáci si v týmu nejdřív ujasní jaké proměnné budou potřebovat, potom pro jednotlivé bity proměnných vytvoří aliasy. Vstupy Proměnná Alias spínač vlevo, bit 0 vstup @SL spínač vpravo, bit 1 vstup @SP zapnutí z terminálu, bit 0 pomocná @ZAP vypnutí z terminálu, bit 1 pomocná @VYP Výstupy Proměnná Alias válec vpravo, bit 0 vystup @VP válec vpravo, bit 1 vystup @VL Pro jednotlivé týmy se další řešení může lišit. Záleží, zda žáci tíhnou k programování, nebo ke klasické číslicové technice. Učitel, který zde působí jako poradce, musí zvládat všechny varianty. Uvádím zde dvě varianty řešení. Samozřejmě možností je mnohem víc, to je právě kouzlo složitějších projektů. 1) ŘEŠENÍ POMOCÍ KLOPNÝCH OBVODŮ. Tuto možnost si vyberou týmy, preferující „čistou“ číslicovou techniku. Řešení hledají pomocí pravdivostních tabulek. U sekvenčních obvodů je nutné do vstupních proměnných zahrnout předchozí stav. Pravdivostní tabulka: Zapnutí a vypnutí pohybu: ZAP VYP P P+1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1 1 0 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 X 1 1 1 X Ovládání pohybu válce z terminálu 291 ZAP,VYP 00 01 11 10 P 0 0 0 0 1 1 1 0 0 1 Tvar rovnice určuje, že se jedná o RS klopný obvod. Pro pohyb vlevo a vpravo budou pravdivostní tabulky: Válec vpravo: SL SP VP VP+1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1 1 0 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 X 1 1 1 X SL,SP VP 00 01 11 10 0 0 0 0 1 1 1 0 0 1 Jedná se o RS klopný obvod. VP je výstup pro pohyb vpravo, VL je negace VP. Pro pohyb válce při zapnutém ZAP se využije prvek AND. Ovládání pohybu válce z terminálu 292 Schéma zapojení Žáci si nejdřív schéma nakreslí do sešitu, až při vypracovávaní dokumentace použijí odpovídající program. Řešení pomocí RS procesu, výpis aplikace Volba typu procesu Pro nakreslené schéma zapojení je nejvýhodnější zvolit proces RS. V podstatě jeho realizace „kopíruje“ předchozí schéma zapojení. Zadání proměnných, typ I – integer. Ovládání pohybu válce z terminálu 293 Zadání aliasů. V RS procesu musíme použít navíc dvě pomocné proměnné @pom0 a @pom1, které umožní použít výstup z RS obvodů. Proces pohyb – řešení úlohy. Je to pouze jedna z možných variant řešení. RS obvody u programovatelných automatů mají v oproti teoretickým tento rozdíl: • zakázaný stav R=1, S=1 je řešen typem RS s prioritou R nebo s prioritou S. To znamená, že pro RS s prioritou R při R=1, S=1 je na výstupu Q=0. Obdobně pro RS s prioritou S, je pro R=1, S=1, výstup Q=1. • RS nemá negovaný výstup. Ovládání pohybu válce z terminálu 294 2) ŘEŠENÍ POMOCÍ PROGRAMU Tento postup použijí týmy, které tíhnou k programování. Pro sekvenční úlohy se tento způsob jeví rychlejší. Vývojový diagram navrhují společně, nejdříve do sešitu, potom jej zpracovávají programem. Příklad vývojového diagramu. Řešení pomocí ST procesu, výpis aplikace Volba typu procesu Pro program je vhodný proces ST, který umožní plně využít výhod programu. Pozor, proces ST je pomalý. Nutno zvažovat účel použití. Ovládání pohybu válce z terminálu 295 Proměnné a aliasy mohou zůstat stejné jako u předchozího. Proces Proc00 – řešení úlohy. Je to pouze jedna z možných variant řešení. Pro oba případy je stejné ovládání terminálu a výsledné schéma zapojení. Oba případy se liší pouze přístupem programování. Příklad zadání obrazovky terminálu. Je použitá volba Menu. Ovládání pohybu válce z terminálu 296 Výpis skriptu obrazovky. Po vytvoření programu, jej přeloží a odešlou na PLC. Zároveň provedou zapojení podle schématu zapojení. Ověří funkci obvodu. Pokud je obvod funkční, vytvoří dokumentaci pomocí programů k tomu určených. Schéma zapojení obvodu AMiNi4DS Ethernet RJ45 Ethernet AO RS485 37 36 35 A B GND AGND AO0.0 AO0.1 AO0.2 AO0.3 PWR 34 33 +24V GND RS232 RJ45 RS232 DI EGND DI0.0 DI0.1 DI0.2 DI0.3 DI0.4 DI0.5 DI0.6 DI0.7 6 7 8 9 10 11 12 13 14 DO AI 32 31 30 29 28 27 26 25 24 1 2 3 4 5 AI0.7 AI0.6 AI0.5 AI0.4 AI0.3 AI0.2 AI0.1 AI0.0 AGND E+24V DO0.0 DO0.1 DO0.2 DO0.3 DO0.4 DO0.5 DO0.6 DO0.7 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Ovládání pohybu válce z terminálu 297 Prezentace výstupů projektu Každý tým odevzdá předepsané výstupy ke kontrole. Dokumentace je přístupná k nahlédnutí i ostatním týmům. Jednotlivé skupiny provedou montáž svého obvodu a předvede jeho funkčnost. Hodnocení projektu Je provedeno podle předem dohodnutých pravidel. Při vyhodnocení si žáci rovněž srovnají výsledky vstupního a výstupního testu. IKT komponenta V rámci tohoto projektu žáci pracují s IKT technikou ve dvou rovinách. První je samotné programování. Přímo v programu Det studio programují úlohu, pomocí počítačové sítě jí přenášejí do automatu. Druhou rovinou je zpracování projektu, kde IKT využívají k tvorbě textů, schémat, vzorců a tabulek. Slovník použitých slov else jinak true pravda false nepravda menu nabídka, nabídkový seznam end konec event událost, eventualita screen obrazovka firs první control ovládat, kontrola item položka, bod press stlačit, tlačit enter zadat, vstoupit or nebo, logický součet and a, logický součin digital digitální, číslicový Literatura Amit, [on line] dostupné na: http://www.amit.cz DIETMAR SCHMIT A KOLEKTIV, Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku, EuropaSobotáles cz,s.r.o, 2005 Ovládání pohybu válce z terminálu Integrovaný stabilizátor LM317 - PCB Lektor: Bc. Antonín Pálka 301 Návrh projektu (příprava učitele - zadávajícího) Název: Integrovaný stabilizátor LM317 - PCB Autoři: Antonín Pálka (vyučující odborného předmětu) Realizace: Střední odborná škola s maturitou 1. ročník (obor elektrotechnika) učební praxe • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: vázaný (informační materiál zajistí učitel) • podle délky: dlouhodobý (13 vyučovacích hodin v průběhu šesti týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) nebo individuální • podle organizace: jednopředmětové Navrhnout a vyrobit desku plošného spoje (PCB) pro stabilizátor a seznámit studenty se základní prací v Multisimu a Ultiboardu Ověření dostupné technologie výroby PCB Ověření práce s Multisimem Ověření práce s editorem PCB - Ultiboard Procvičení pájení transformátorovou páječkou Umět realizovat výrobek podle schématu Kognitivní (poznávací): žák: • ověří si pochopení základů návrhového systému Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • vyrobí el. obvod na PCB Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině pokud byla vytvořena • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) získávání a třídění informací vytvoření výkresové dokumentace vytvoření PCB pájení součástek do PCB závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně individuální práce, práce ve dvojici metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – stříhání, leptání, vrtání, pájení, oživování Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Předpokládané činnosti: Organizace: Předpokládané výukové metody: Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 302 Předpokládané pomůcky: Způsob prezentace: Způsob hodnocení: metody řešení problémů poznámkový sešit, firemní manuál Ultiboardu, National Instruments, Toronto učebnice – Antonín Juránek, Multisim – Elektronická laboratoř na PC prezentace pro žáky ve skupině V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a vyrobené PCB. Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, umístění součástek, pájení, funkce zařízení a spolupráce žáků. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 303 Příklad realizace projektu Projekt je zadán žákům prvního ročníku oboru elektrotechnika v rámci předmětu učební praxe. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Učební osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty. Součástí projektu je i nastudování základní práce s editorem schématickým (Multisim10) a editorem PCB (Ultiboard10). Časové rozvržení: Úvod 10 minut Zadání – schéma, tabulka, 15 minut požadavky na desku Úvod do Multisimu 45 minut Samostatná práce S Multisimem Sestavení obvodu 45 minut Ověření funkce 15 minut 5 minut Seznam součástek Úvod do Ultiboardu 45 minut Samostatná práce s Ultiboardem nakreslení obrysu desky 15 minut Rozmístění součástek 45 minut Nastavení autorouteru 35 minut autorouter 35 minut Rozlévání Cu 5 minut výstupy 15 minut Výroba PCB – dostupnou technologií, metoda 270 minut dělících čar celkem 585 minut tj. 13 vyučovacích hodin Zadání (Zadání je velmi krátké a jednoduché. Proto je možné ho nadiktovat žákům do sešitů) Vyrobte desku plošného spoje podle zadaného schématu a podle požadavků zákazníka tj. metodou dělících čar. Desku osaďte součástkami a odzkoušejte. Velikost desky je 60 x 50 mm a obsahuje zvláštní otvory. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 304 Rozbor: 1. Seznámení se s Multisimem. Schéma Tabulka – patice jak SMT, tak THT 2. Po transferu jsou všechny reálné součástky 'nasypány' v editoru PCB nad obrys desky. Součástky přetahujeme na desku a umísťujeme je tak, aby se 'gumové vodiče' co nejméně křížily. 3. Seznámení se s Ultiboardem 4. Autorouter – jen pro ukázku – metoda spojových čar 5. Doplníme vodivé plochy – metoda dělících čar 6. Doplníme text 7. Rozlijeme Cu 8. Vytiskneme výkresy 9. Předloha pro výrobu PCB 10. Vyleptáme 11. Vyvrtáme 12. Osadíme součástkami 13. Odzkoušíme Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 305 1. SEZNÁMENÍ S MULTISIMEM Úvod Existuje velké množství programů pro simulaci. Většinou mají společný základ a tím je neoficiální standard SPICE ( Simulation Program with Integrated Circuit Emphasis) a je tedy možné přes univerzální textový popis (netlist) převádět schémata mezi různými simulačními programy (Multisim, Micro-Cap, Tina, PSpice). Algoritmus SPICE vychází z metody uzlových napětí. Multisim má podtitul laboratoř v PC a to přesně vystihuje práci s tímto programem.Má podpořit osvojení teoreticky získaných znalostí.Praktické procvičování úloh však podstatně zkracuje čas k pochopení a zapamatování si obvodů, úloh a zákonů. My ho použijeme jako editor schématický, ve kterém můžeme, před jeho transferem do Ultiboardu, spustit simulaci a ověřit tak správnost zapojení. Multisim – při kreslení schémat je nutné připojit značku země. Program vyžaduje, aby každý uzel měl definovanou stejnosměrnou cestu ke společné zemi. Proto se při sériovém spojení kondenzátorů připojují paralelně k nim velké svodové odpory, uzemňují se obě strany trafa, popřípadě se obě vinutí trafa spojují velkým odporem atd. Obsluha programu Roletové menu Simulace-start/stop Popis obrazovky – pracovní prostředí Součástky reálné Lišta nástrojů Design toolbar Součástky virtuální Pracovní plocha Měřící přístroje Spreadsheet view Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 306 Roletové menu 1. File Klasika , nepotřebující komentář Kam se soubory ukládají a s jakými koncovkami je uvedeno pod obrázkem Nabídka správy projektu Tisk Poslední návrh nebo projekt Soubory se ukládají do 'My Documents' a cesta je následující: C:\........\ My Documents \ National Instruments \ Circuit Design Suite10.1 \ BCD_7segment Jméno návrhu Koncovky souborů jsou: − Multisim 10 Files ( * . ms10) − Multisim 10 Project ( * . mp10) − Multisim 10 Netlist ( * . EWNET) Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 307 2. Edit Pozice rohového razítka na výkrese Pokud je rohové razítko umístěno na výkrese a je označeno, lze je editovat.Pokud je označen symbol je spuštěn editor symbolu. Pokud je označena součástka, zobrazí se její vlastnosti, pokud není označeno nic, zobrazí se Sheet Properties. Nabídku Properties (Ctrl + M) lze vyvolat také pravým tlačítkem myši (PTM). Dialog Sheet Propertis (Vlastnosti Výkresu) a v ní záložku Circuit si podrobněji ukážeme a popíšeme na následující straně. Pomocí ní si nastavujeme zobrazení popisů, barvy objektů a pracovní plochy. Na našich PC máme již některé vlastnosti přednastaveny. Pokud chcete některé změnit jen pro váš návrh, pak nezafajfkujte Save as default !! Pokud zafajfkujete, pak platí globálně. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 308 Ostatní záložky jsou: Workspace – nastavení parametrů výkresu Wiring – nastavení šířky spoje a sběrnice Font – nastavení stylu a velikosti popisů PCB – nastavení jednotek a počtu vrstev Cu plošného spoje Visibility- nastavení viditelnosti popisů Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 309 3. View Zobrazení na celou obrazovku Zobrazí tabulku s informacemi o návrhu Komentář k obvodu Editace komentáře k obvodu ?! Toolbars/Destripcion Edit Bar Tlačítka F8 pro zvětšení, F9 pro zmenšení, F10 pro výběr oknem a hlavně F7 zobrazí vše co bylo nakresleno velmi urychlují práci. Právě tak i Ctrl + D pro zobrazení omentáře k obvodu. Pokud chceme vytvořit komentář k obvodu musíme do menu Tools / Description Box Editor. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 310 4. Place Umístění součástky z knihovny Umístění uzlu obvodu Nová stránka projektu Nabídka slouží k umístění objektů (component) z knihovny.Dále vodičů, sběrnic, uzlů, konektorů, bloků, podobvodů, stránek, a grafických tvarů. Komponenty jsou dvojího typu. Virtuální jsou v modrých čtverečcích a volíme je pokud navrhujeme obvod a nechceme přejít na výrobu PCB. Součástky nemají rozměr a mají jednodušší možnost měnit jejich hodnotu. Na černém pozadí se zobrazují bíle. Reálné – mají rozměr, jinak se však neliší. Volíme je pokud chceme pokračovat ve výrobě PCB. Na černém pozadí se zobrazují žlutě. Pokud však nebyla přiřazena velikost (No Footprint) zobrazují se bíle. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 311 5. MCU – mikrokontrolerová jednotka 6. Simulace Dialogové okno měřících přístrojů Instruments je zásadní. Výběrem přístoje je vybrán i typ analýzy. Výběr možných typů analýz je zobrazen vpravo. Jejich použití je závislé na stupni znalosti, je nutná znalost podstaty chování součástek v elektrických obvodech a chování elektronických obvodů za určitých podmínek. Přístroje jsou typu virtuální a jejich vzhled je blízký reálným přístrojům v laboratoři. Překlad typů analýz je v knize A. Juránek – Multisim str.24 a v knize je také popis jednotlivých přístrojů od str. 47. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 312 7. Transfer Výstup do ULTIBOARDU Dopředná a zpětná komunikace s Ultiboardem Převedení do textové podoby 8. Tools Průvodce-vytváření součástek Úpravy databáze součástek Návrh obvodu s časovačem Kontrola návrhových pravidel Vymazání označených chyb Vytvoření symbolu Vytvoření popisu Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 313 9. Reports Seznam součástek – kusovník Informace o vybrané součástce 10. Options V této nabídce můžeme nastavovat pracovní prostředí programu. Cesty ukládání, ..., DIN/ANSI Vlastnosti výkresu Zjednodušená verze Doporučujeme studentům nastavit používání schématických značek podle normy DIN. Panely součástek - popsáno též v roletovém menu. 1. Reálné Mají rozměr tz., že jim můžeme přidělit pouzdro. Pokud je pozadí černé, jsou zobrazovány žlutě. Volíme je pokud chceme přejít na výrobu PCB. Jejich hodnotu lze přepsat pouze v tolerancích,ve kterých se součástka vyrábí. Jednodušší je tedy vyměnit celou součástku za jinou a nebo vybírat hodnotu z roletové nabídky. 2. Virtuální Volíme je, pokud chceme provádět jen simulaci. U virtuálních součástek můžeme libovolně nastavovat hodnotu. Součástky nemají rozměr, a proto je nelze použít pro transfer do Ultiboardu. Pokud je pozadí černé, jsou zobrazovány bíle. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 314 Další popis Multisimu si vyzkoušíme na konkrétním příkladě. Budeme vyrábět PCB pro usměrňovač se stabilizátorem do zdroje, I.ročník. Schéma – zadané Tabulka – zadaná Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 315 Vkládání symbolů Vkládání součástek provádíme výběrem z databáze a to buď přes nástrojové lišty a nebo přes dvojtlačítko Ctrl + W. Protože budeme vyrábět PCB, musíme všem součástkám přiřadit pouzdro. Pokud to neuděláme teď, musíme to udělat před tím, než provedeme transfer. Obr. Výběr součástek z databáze Multisimu Při pokládání součástek na pracovní plochu můžeme součástky rotovat nebo zrcadlit. Rotace nejlépe pomocí Ctrl + R, nebo Ctrl + Shift + R. Zrcadlení v ose X pomocí tlačítek Alt + X, v ose Y pomocí Alt + Y. Pokud je součástka již umístěna je třeba ji nejprve označit a pak lze opět rotovat, zrcadlit a přetahovat. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 316 Obr. Nakreslené schéma podle předlohy do Multisimu Rezistory R1 a R2 musíme vypočítat podle toho, jaké chceme výstupní napětí. Proud cca I0 = 40µA byl změřen Multisimem. Podle vzorce: U2 = 1,2 + 1,2 R2 / R1 + I0 . R2 Pro 24 V R1 = 100 Ω , R2 = 1k8 Pro 12 V R1 = 200 Ω , R2 = 1k8 Pro 9 V R1 = 220 Ω , R2 = 1k5 Pro 5 V R1 = 220 Ω , R2 = 750 Ω Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 317 2 NÁVRH DESKY PLOŠNÉHO SPOJE + TRANSFER Pro návrh PCB je použit návrhový systém Ultiboard. Deska je navržena jako jednostranná a to z důvodu technologie výroby. Velikost desky je 60 x 50 mm. Rozmístění součástek je provedeno tak, aby bylo možné na stabilizátor přišroubovat chladič. Součástky, jak již bylo zmíněno, jsou jak THT, tak SMT. Z důvodu zatížení spojů, provedeme návrh metodou dělících čar. Menu Transfer Stlačíme v Mmenu tlačítko Transfer a z otevřené nabídky vybereme Transfer to Ultiboard10.....Počítač nabídne okno Save As, ve kterém můžeme zvolit jméno práce, které bude mít práce v editoru Ultiboard10 (* . ewnet). Pro náš příklad použijeme jméno PN_usmer6 tj. stejné jméno jako v Multisimu. Program nás bude informovat, kolik komponent nebude exportováno.Potvrdíme tl. OK. Bude tedy v následujícím kroku otevřen Ultiboard10 a nabídnuta tabulka pro volbu jednotek. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 318 Vybereme podle obrázku, nebo podle rady učitele. Na následujícím obrázku můžeme nahlédnout do souboru Netlist. Transfer ukončen (je nasypáno) Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 319 3 SEZNÁMENÍ S ULTIBOARDEM Nyní máme otevřen editor PCB s přednastavenou velikostí desky a s 'nasypanými' součástkami nad obrysem desky.Velikost PCB bude 60x50mm. Upravíme tedy přednastavenou velikost na požadovanou. To můžeme vykonat třemi způsoby. 1. Board Wizard – příkaz je umístěn v menu Tools a nebo ikona na nástrojové liště. Příkaz i ikona jsou podbarvené pokud se na pracovní ploše již nachází obrys desky – board outline 2. Označit již existující board outline (1x klik) – layers board outline musí být aktivní. Stávající obrys desky se orámuje vybíracím rámečkem a uchopením myší lze upravit velikost desky. 3. Přes vlastnosti obdélníka – Rectangle Properties – máme dvě možnosti: a) PTM klik na board outline a z otevřené nabídky vybereme Properties b) LTM (2x klik) V obou případech se dostaneme do tabulky ve které můžeme nastavit Width.. a Height.. v milimetrech. Následující obrázek ukazuje, jak vypadá obrazovka před přetahováním součástek. Obr. Návrhový systém Ultiboard Pokud bychom z nějakého důvodu potřebovali změnit Reference Point, tak se nachází v menu Design – set reference point. Máme tedy nakreslen obrys desky a nasypány součástky na pracovní ploše. Zkontrolujeme velikost patic – Foot Print. Pokud potřebujeme změnit velikosti patic můžeme to ve verzi 11 udělat přímo v Ultiboardu a to v tabulkovém procesoru Spreadsheet View ve sloupci Shape. Lepší je se vrátit do Multisimu. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 320 Vypneme: Force Vectors – silové vektory, které ukazují na nejvíce účinné místo, kam položit součástku. Fajka musí pryč – 2x klik (ne dvojklik). Design- Part showing – automatické oddalování součástek Select and place component Budeme se zásadně učit vybírat a umísťovat součástky pomocí Spreadsheet View. Protože máme širokoúhlé monitory budeme ho umísťovat na pravou stranu obrazovky. Tento tabulkový procesor je pro naši práci velmi důležitý. Spreadsheet View Obr. Tabulkový procesor Nejprve vybereme záložku Parts. A necháme si zapnutý Show Preview. Vybíráme součástky podle RefDes. V náhledu se nám součástka zobrazí a v pracovní ploše se orámuje. Ve verzi 10 stačí najet kurzorem kamkoli do pracovní plochy a zmáčknout šipku vlevo na klávesnici. Poté se součástka sama zavěsí na kurzor a možno ji posouvat, rotovat (Ctrl+R) a překlápět (Alt+S). Součástky umísťujeme na PCB tak, aby se 'gumové vodiče' co nejméně křížily. Můžeme samozřejmě použít označování a přetahování myší, ale na součástky pak potřebujeme vidět a tím se zmenšuj pracovní plocha. Poznámka: Protože používáme i součástky typu SMD umístěné na horní vodivé vrstvě – Copper Bottom, je třeba součástky THT všechny překlopit – jsou montovány zespodu. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 321 Obr. Rozmístění součástek Poznámka: Před spuštěním autorouteru rozmístíme díry pro uchycení chladiče a pro uchycení PCB na montážní desku. 4 AUTOROUTER Spouštíme ho z menu Autoroute / Srart a nebo z nástrojové lišty touto ikonou: Nastavení autorouteru: Šířka vodičů: Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 322 Nastavení Vias: Nastavení THT Pads: průměr + vrtání Nastavení PCB Layers: Vyhodnocení práce autorouteru: Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 323 5 VLOŽENÍ TEXTU A POPISŮ DESKY nebo pomocí ikony na nástrojové liště. 6 ROZLÉVÁNÍ CU nebo pomocí ikony na nástrojové liště. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 324 Hotová PCB metoda spojových čar – jen na zkoušku 7 DOPLNÍME VODIVÉ PLOCHY Hotová PCB metoda dělících čar Obr. Metoda dělících čar Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 325 8 TISK PŘEDLOH – VÝSTUPY Pokud chceme přenést soubor na jiný PC. Tento je uložen v dokumentech a má koncovku ewprj. Cesta: C:\Document and Setings\Student\Dokumenty\National Insruments\Circuit Design Suite 10.1\PN\ ….........složka – příjmení a jméno studenta\název práce 1. výkres ROZSOU – Barevný tisk→ □No Color – co chceme, aby bylo šedé v odstínech šedi, je dobré, aby to bylo šedé i v barvě – na pořadí vkládání vrstev záleží Příklad nastavení pro ROZSOU, které jsou na Horní vrstvě. Náhled příkladu nastavení pro ROZSOU, horní vrstva. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 326 Příklad nastavení pro ROZSOU, které jsou na Dolní vrstvě. Náhled příkladu nastavení pro ROZSOU, dolní vrstva. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 327 2. výkres KLIŠÉ – Černobílý tisk→ □No Color (faječka) Příklad nastavení pro KLIŠÉ – horní vodivá (copper Top) Náhled příkladu nastavení pro KLIŠÉ – metoda spojových čar Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 328 9 PŘEDLOHA PRO VÝROBU Náhled příkladu nastavení pro KLIŠÉ – metoda dělících čar Ukázka ve 3D – Horní vodivá + SMD součástky Ukázka ve 3D – Dolní vodivá + THT součástky Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 329 10 LEPTÁNÍ Buď chloridem železitým a nebo ředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Budeme leptat kyselinou chlorovodíkovou, kterou budeme ředit: 1. 5 dílů vody 2. 3 díly kyseliny 3. 2 díly peroxidu vodíku POZOR – kyselinu lijeme do vody. Nikdy naopak!! Obr. Vyleptaná deska 11 VRTÁNÍ Všechny otvory předvrtáváme vrtákem o průměru 0,7 mm. Zvláštní otvory pro uchycení chladiče musíme odvrtat a propilovat. Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 330 12 OSAZOVÁNÍ SOUČÁSTKAMI 13 CHLADIČ 14 ODZKOUŠENÍ Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 331 Kontrolní otázky 1. Pokud použijeme Circuit Design Suite pro návrh PCB, ve kterém editoru se musíme vážně zabývat velikostmi součástek? 2. Velkostmi součástak se musíme vážně zabývat již v editoru schématickém (Multisim) a to volbou reálných součástek a volbou typu pouzdra. 3. Jaký je rozdíl mezi součástkami reálnýmí a virtuálními? Které vyvoláme kombinací kláves Ctrl + W ? 4. Co je to Netlist? 5. Popište nejvhodnější způsob přemísťování součástek z prostotu mimo Board Outline do prostoru uvnitř Board Outline. 6. Jak se zapíná a k čemu používáme Spreadsheet view ? 7. Co se zkrývá pod označěním DRC? 8. Proč jsme volili metodu dělících čar? 9. Jaký příkaz se vykoná stlačením kláves Alt+S ? Slovník pojmů shield solid DRC align Pop-up solder merge arrow filled above over below sub group bright shortest daisy chain thickness ways through spacing course toggle ochrana pevný, trojrozměrný kontrola návrhových pravidel seřadit, zarovnat vysunování pájka, pájet sloučit šipka plný, vyplněný nahoře přes dole, pod podskupina jasný nejkratší uzavřený cyklus tloušťka, síla cesty,způsoby skrz rozestup běh, chod knoflík, tlačítko Integrovaný stabilizátor LM317-PCB 332 Seznam použitých symbolů R PCB PC ANSI DIN THT SMT PTM LTM SPICE Rezistor Deska plošného spoje Osobní počítač American Nation Standards Institute Německá průmyslová norma Technologie vrtaných děr Technologie povrchové montáže Pravé tlačítko myši Levé tlačítko myši Simulation Program with Integrated Circuit Emphasis Seznam použité literatury ANTONÍN JURÁNEK, MultiSim, BEN, Praha 03/2008. Manuál NI Circuit Design Suite, [on line] dostupné na: http// www.ni.com/multisim Další informace Katalogový list Shotkzho diody: typ MBRS320 je dostupný z: www.datasheetcatalog.com Katalogový list integrovaného stabilizátoru: typ LM 317T je na: www.datasheetcatalog.com Integrovaný stabilizátor LM317-PCB Nápojový automat LKO Lektor: Bc. Antonín Pálka 335 Návrh projektu (příprava učitele – zadávajícího) Název: Nápojový automat – LKO Autoři: Realizace: Antonín Pálka (vyučující odborného předmětu) Střední odborná škola s maturitou 3. ročník (obor elektrotechnika) učební praxe • podle navrhovatele: uměle připravený • podle účelu: problémový, směřující k získání dovedností (i sociálních) • podle informačních zdrojů: vázaný (informační materiál zajistí učitel) • podle délky: krátkodobý (4 vyučovací hodiny v průběhu dvou týdnů) • podle prostředí: školní (speciální učebna) • podle počtu zúčastněných: dvoučlenná skupina (tým) • podle organizace: jednopředmětové Sestavit funkční Logický Klopný Obvod – LKO pro nápojový automat Typ projektu: Smysl projektu: Výstup: Předpokládané cíle: Předpokládané činnosti: Organizace: • Umět sestavit LKO pomocí členů NAND • Umět minimalizovat pomocí Karnaugových map • Umět realizovat LKO • Umět pracovat s Multisimem10 Kognitivní (poznávací): žák: • ověří si znalostí Booleovy algebry • vytvoří a minimalizuje logickou funkci Afektivní (postojové): žák: • provede hodnocení výsledků své práce Psychomotorické (výcvikové): žák: • ověří funkci LKO na multisimu Sociální (komunikační): žák: • spolupracuje při práci ve skupině • komunikuje s konzultantem (většinou zadavatel projektu) získávání a třídění informací vytvoření výkresové dokumentace vytvoření LKO sestavení fungujícího LKO – Multisim závěrečné zhodnocení práce práce ve škole ve speciální učebně individuální práce, práce ve dvojici 336 Předpokládané výukové metody: Předpokládané pomůcky: Způsob prezentace projektu: Způsob hodnocení: metody slovní – rozhovor, přednáška, práce s textem (poznámky v sešitu, učebnice, firemní katalog), brainstorming, diskuse metody praktické – Prezentace-Multisim metody řešení problémů poznámkový sešit, firemní manuál Multisimu, National Instruments,Toronto Skriptum – Logické obvody, VŠB Technická universita Ostrava, Zdeněk Diviš prezentace pro žáky ve skupině V rámci skupiny – společné hodnocení vytvořené dokumentace a vytvořeného LKO. Učitel – hodnocení vytvořené dokumentace, modelu LKO, spolupráce žáků. 337 Příklad realizace projektu Projekt je zadán žákům třetího ročníku oboru elektrotechnika v rámci předmětu učební praxe. Maximální počet žáků ve skupině je 15. Učební osnova předmětu umožňuje zařazovat do výuky projekty. Projekt nápojového automatu je rozdělen na dvě části. První část řeší návrh logického obvodu a druhá část se zabývá výrobou desky plošného spoje. Před samotou realizací je nutná domácí příprava (minimalizace pomocí Karnaughovy mapy). Časové rozvržení: Úvod 10 minut Zadání 20 minut Rozbor 30 minut Tabulka 15 minut Samostatná práce S Multisimem Logický konvertor 10 minut Minimalizace 20 minut Sestavení obvodu 60 minut Ověření funkce 15 minut celkem 180 minut tj. 4 vyučovací hodiny Zadání (nejlépe písemnou formou + prezentace) Sestavte řídící logický kombinační obvod z logických členů NAND pro řízení Nápojového automatu. V automatu jsou umístěny tři nádoby. První nádoba s pramenitou vodou a elektromagnetickým ventilem ELV. Druhá nádoba obsahuje malinový sirup a elektromagnetický ventil ELM. Třetí nádoba s citrónovým sirupem je otevírána elektromagnetickým ventilem ELC. Zákazník si vybírá pomocí tlačítek TLV pramenitou vodu, TLM malinovku a TLC citronádu. Vodu vydá automat zdarma, malinovku a citronádu musí zákazník zaplatit. Reference zaplacení je označena P. Stisknutím kteréhokoliv z tlačítek a vhozením mince, se zahájí časově omezená operace. Jestliže je tato operace ukončena dříve než zákazník učinil platnou volbu, je mince vrácena. Též při nesprávné obsluze je mince vrácena. 338 Postup 1. Rozbor Máme napsat výrazy pro činnost automatu a funkci návratu mince. (kontrola domácí přípravy) Nebrat v úvahu zpoždění rozhodovacího procesu. 2. Minimalizace 3. Nakreslíme schéma zapojení LKO 4. Ověříme funkci automatu 1) Rozbor Zavádíme: 4 vstupní proměnné: TLV – tlačítko pro vodu TLM – tlačítko pro malinovku TLC – tlačítko pro citronádu P – vyhodnocení placení 4 výstupní proměnné: ELV ELM ELC ELP Výstupní funkce ELV = f1 (TLV,TLM,TLC,P) ELM = f2(TLV,TLM,TLC,P) ELC = f3 (TLV,TLM,TLC,P) ELP = f4 (TLV,TLM,TLC,P) jsou závislé jen na vstupních hodnotách, jedná se tedy o LKO (logický kombinační obvod). Všechny funkce a proměnné jsou dvoustavové. Konvence: ELV=ELM=ELC = 0 TLV=TLM=TLC = 0 ELP = 0 ELP = 1 P=0 P=1 ventily jsou zavřeny tlačítka nejsou stlačena mince je přijata mince je vrácena mince nebyla vhozena je placeno, mince byla vhozena Následuje sestavení tabulky pravdivosti. Protože máme 4 stupní proměnné, bude mít tabulka 24 = 16 řádků. Poznámka: Studenti obdrží tabulku a za domácí úkol sestaví výstupní funkce a zminimalizují je pomocí Karnaughových map. Příští hodinu si mohou porovnat výsledky s minimalizací pomocí Multisimu. 339 Program Multisim10 používá pro označení vstupních proměnných počáteční velká písmena abecedy tedy: A = TLV B = TLM C = TLC D=P Pravdivostní tabulka Tabulku předáme žákům v tištěné formě, aby si mohli za domácí úkol sestavit logické funkce a pomocí Karnaugových map provedli minimalizaci těchto funkcí. n TLV TLM TLC P ELV ELM ELC ELP 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 1 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 Žádná činnost Vhozená mince – počítá se čas Žádná činnost Citronáda OK Žádná činnost Malinovka OK Žádná činnost Vrátit minci – špatná volba Voda OK – je zdarma Voda Ok – vrátit minci Žádná činnost Citronáda OK Žádná činnost Malinovka OK Žádná činnost Vrátit minci – špatná volba Zápis funkcí: ELV = TLV ⋅ TLM ⋅ TLC ⋅ P + TLV ⋅ TLM ⋅ TLC ⋅ P + TLV ⋅ TLM ⋅ TLC ⋅ P + TLV ⋅ TLM ⋅ TLC ⋅ P + + TLV ⋅ TLM ⋅ TLC ⋅ P + TLV ⋅ TLM ⋅ TLC ⋅ P podle Multisimu: ELV = ABCD + ABCD + ABC D + ABCD + ABCD + ABCD ELM = ABCD + ABCD ELC = ABCD + ABCD ELP = ABCD + ABCD + ABCD + ABCD 340 2) minimalizace Minimalizace funkcí je provedena pomocí přístroje Logic converter . Pro naše 4 výstupní funkce dostáváme následující rovnice: Voda ELV = A BC + BCD + BC D Malinovka ELM = BC D Citronáda ELC = BCD Placení ELP = BCD + BCD Vidíme, že nádoba s vodou se otevře ve třech případech: 1. volba samotné vody 2. volba malinovky 3. volba citronády Poznámka: Máme zde možnost porovnat minimalizované rovnice studentů. Zhodnocení metody Metoda je systematická, nenechává žádné volné případy, což je její hlavní výhoda. Na příkladu dále vidíme,že v některých případech, je výhodné odvodit závislost některých funkcí na jiných funkcích. 341 Kreslení schématu zapojení Pro kreslení schématu využijeme velmi dobře Multisimu a tlačítek na přístroji Logic converter. Minimalizovaná rovnice Tlačítko pro převod schéma z NANDů Na dalším obrázku vidíme výsledek zmáčknutí tlačítka A|B → NAND. Minimalizovaná funkce pro sepnutí elektromagnetu pouštějícího vodu nese označení ELV. Minimalizované funkce pro malinovku (ELM) a pro citronádu (ELC) jsou již ve funkci ELV obsaženy. Obr. Minimalizovaná funkce vydávání vody ELV 342 Zbývá tedy vyřešit placení (ELP). Opět použijeme Multisim a přístroj Logic converter. Obr. Minimalizovaná funkce vracení mincí ELP 343 Funkční schéma Obr. Kompletní LKO pro Nápojový automat sestavený z 2vst. NANDů Na sestrojení tohoto LKO bychom potřebovali 25 ks 2 vst. NANDů , tedy 7 ks integrovaných obvodů 74LSOO. Schéma zapojení máme ověřeno a můžeme přistoupit k realizaci LKO pomocí IO. Zapojení si opět sestavíme v prostředí Multisim10. Ověříme funkci a můžeme přejít k výrobě PCB. Pokud použijeme vícevstupové (3vst.) NANDy 74LS10, budeme potřebovat pouze 4 ks IO. 344 Z minimalizovaných funkcí tedy sestavíme LKO za použití vícevstupových NANDů. Obvod nakreslíme do sešitů a následně překreslíme do simulačního programu Multisim. Obr. LKO sestavený z vícevstupových NANDů Poznámka: Pokud budeme chtít postoupit k výrobě PCB, musíme pro sestavení LKO použít v Multisimu reálné součástky. Pokud chceme použít THT vybíráme pouzdra označená písmenem N např. 7400N. Pro SMT vybíráme pouzdra označená D např. 7400D. Navržený a odzkoušený obvod pro výrobu desky plošného spoje (PCB) je uveden na následující straně. Tímto obvodem je ukončena práce v Multisimu na LKO. Další, navazující práce jsou: 1. 2. 3. 4. Transfer do Ultiboardu a výroba PCB pro LKO Ošetření vstupů, výstupů a časování Napsat program pro PLC automat Vizualizace v CW Nebo je možné práci realizovat jako celek a studenty rozdělit do pracovních týmů. 345 Použití integrovaných obvodů LKO je odzkoušen se dvěma typy int. obvodů a to 2ks 74LSOO a se 2ks 74LS10. Závěr Podle zadání byl sestaven a odzkoušen LKO. Pracovali jsme pouze na řešení LKO bez ošetření vstupů, výstupů a časování. Obvod je funkční a lze ho použít pro další práce. 346 KARNAUGHOVY MAPY Následně vypracované minimalizace pomocí Karnaughovy mapy slouží jen pro kontrolu domácí práce studentů. Zjednodušení pro ELM Elektromagnetický ventil ELM otevře nádobu s malinovým sirupem, jestliže zákazník stiskl tlačítko TLM , nestiskl tlačítko TLC a zaplatil. Zjednodušení pro ELC Elektromagnetický ventil ELC otevře nádobu s citronovým sirupem, jestliže zákazník stiskl tlačítko TLC , nestiskl tlačítko TLM a zaplatil. 347 Zjednodušení pro ELV Řádky v pravdivostní tabulce 5 a 13 je vlastně funkce ELM a řádky 3 a 11 je vlastně funkce ELC. Provedeme minimalizaci pouze pro řádky 8 a 9 a využijeme závislosti na Elektromagnetický ventil ELV otevře nádobu s vodou, když zákazník stlačí tlačítko TLV a nestlačí TLM a TLC, nebo bude platit některá z předcházejících funkcí. Zjednodušení pro ELP Automat vrátí minci, jestliže byla mince vložena a současně byla nesprávně použita tlačítka. 348 Kontrolní otázky 1. Realizujte negaci, součin a součet pomocí NAND. 2. Doplňte tabulku pro NAND. A 0 0 I I B 0 I 0 I Y I I I 0 3. Napište De Morganovy zákony. A⋅B = A + B A + B = A⋅ B 4. Jaký zápis funkce je vhodné použít při návrhu LKO realizovaného pomocí dvouvstupových NAND. Upravte funkci a nakreslete schéma. F = C⋅ A+C⋅B⋅ A Postup: • • • • vycházíme z minimálního součtového tvaru výraz 2x znegujeme a pomocí De Morganových zákonů upravíme tak, aby obsahoval jen operaci logický součin pak musíme dílčí součiny obsahující více než dva členy upravit dvojitou negací Obvod nakreslený ze dvouvstupových NAND vypadá takto: 5. Čím se liší logický kombinační obvod od logického sekvenčního obvodu. 349 Seznam použitých symbolů LKO NAND ELV ELM ELC ELP TLV TLM TLC P PCB LSD ANSI CW PLC Logický kombinační obvod Negovaný logický součin Elektromagnetický ventil pro vodu Elektromagnetický ventil pro malinový sirup Elektromagnetický ventil pro citronový sirup Elektromagnet vrácení peněz Tlačítko pro volbu voda Tlačítko pro volbu malinovka Tlačítko pro volbu citronáda Proměnná vyhodnocující placení Deska plošného spoje Layout SimbolicDesign American Nation Standards Institute Control Web Programovatelný automat Slovník pojmů shield solid DRC align Pop-up solder merge arrow filled above over below sub group bright shortest daisy chain thickness ways through spacing course toggle ochrana pevný,trojrozměrný kontrola návrhových pravidel seřadit,zarovnat vysunování pájka,pájet sloučit šipka plný,vyplněný nahoře přes dole,pod podskupina jasný nejkratší uzavřený cyklus tloušťka,síla cesty,způsoby skrz rozestup běh,chod knoflík,tlačítko 350 Seznam použité literatury DIVIŠ ZDENĚK, Logické obvody, VŠB Technická universita Ostrava. Manuál NI Circuit Design Suite, [on line] dostupné na: http// www.ni.com/multisim Další informace Katalogový list integrovaného obvodu: typ 74LS00 Je dostupný z: http://www.oup.com/us/pdf/microcircuits/students/logic/74LS00-motorola.pdf Katalogový list integrovaného obvodu: typ 74LS10 Je dostupný z: http://www.datasheetcatalog.org/datasheets/37/487962_DS.pdf 351 Vydala SŠPHZ Uherské Hradiště 2011 Tisk JOKER, Uherské Hradiště Náklad 50 výtisků Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Za věcnou, odbornou úroveň a jazykovou úpravu odpovídají autoři.
Podobné dokumenty
ŠVP Strojní mechanik - Střední škola strojní, stavební a dopravní
Složení pedagogického sboru upravovat podle nové skladby vyučovaných oborů vzdělávání a přijímat perspektivní, plně aprobované
pedagogické pracovníky. Zajistit pozitivní klima školy, rozvíjet v žác...
Přečtěte si celé číslo - Školská fyzika
Jedná se o radioaktivní rozpad beta, −-10 β − je částice beta – elektron s velkou energií, 00 ν e je elektronové antineutrino.
Je jasné, že při výrobě jednoho gramu zlata na jedno třísknutí vyprodu...
zk. otázky zima 2009/2010
Obrázek nebude moc kvalitní. Spíš popíšu co by mělo být vyznačeno. Časová konstanta τ je dána 10ms. Z
teorie víme, že za jednu časovou konstantu bude dosaženo asi 63% maxima. Z teorie také víme, že...
ŠVP oboru 26-41/M-01 Elektrotechnika
základy, elektrotechnické součástky, stroje a zařízení, jejich navrhování, instalaci až po měření a
provozování řídících obvodů a systémů používaných v různých technických zařízeních. Získají
schop...