Green Berets in Vietnam 1957-73
Transkript
STAFF SERGEANT, US ARMY, SPECIAL FORCES, VIETNAM, 1969 Zatímco tropická bojová uniforma (polní oděv do džungle), která byla přijata v roce 1963, byla nošena v táborech, nosili vojáci SF během bojových operací stejné maskované uniformy jako Strikers. Od konce 50. do začátku 60. Let, byly flekaté uniformy „duck-hunter“ americké výroby nakupovány CIA pro používání Strikers nebo z různých asijských zemí pod financováním Mutual Defense Assistance Program (MDAP). Uniformy byly rovněž vyráběny místně vietnamskými krejčími. Vzory duck-hunter, určené do bažin, nebyly efektivní v husté džungli, v které chybělo skvrnité sluneční světlo; nicméně, si dobře vedly v deltě Mekongu. Na těchto uniformách nebyly nošeny žádné hodnosti ani označení jednotek. Vietnamci je nazývaly vzor Beo-Ga´m (leopard). Tiger-stripe „boonie“ klobouk byl nejčastěji viděná pokrývka hlavy, ačkoliv se také používaly polní čepice vzoru duck-hunter. (1) Tento štábní seržant, přidělen k US Army Special Forces ve Vietnamu, v dočasné službě z 1st Special Forces Group nese převážně standardní M1956 LBE s domorodým batohem. Rovněž byly často nošeny výstroje z druhé světové války a éry korejské války. Prvotní tropické bojové boty („jungle boots“) se lišily vzorem, jelikož byly zkušební položky. (2) Puška XM16 ráže 5,56mm byla v roce 1962 přijata SF ale mnoho vojáků SF upřednostňovali karabinu M2 (níže). (3) Vojáci si k nošení často vybírali karabinu M2, aby si tak zajistili kompatibilitu munice s vojsky, kde byli poradci. (4) Samopal M3A1 kalibru 45 (znám také jako „grease gun“) byl téměř všeobecně vybaven tlumičem výšlehu T34. Byla to zbraň, která stejně jako i ty nakreslené na stránce (položky 5 a 6) byly často během prvních dnů americké účasti ve Vietnamu vydávány do Strikers ze skladů CIA. (5) „švédské K“ 9mm m/45b s pouzdrem na 6 zásobníků. (6) Dánský samopal Madsen 9mm M/50. (7) Domorodý ruksak byl okopírován CIA Counterinsurgency Support Office (CISO) podle ukořistěného NVA modelu a vyráběn na Taiwanu, Okinawě i v Jižní Koreji za méně než 3 dolary za kus. Většina vzorků byla vyrobena z šedozeleného voděodolného plátna ale některé byly i z neupraveného OD (olive drab) plátna. (8) Plastová polní lahev stále ještě v plné šíři nenahradila kovové typy. Zobrazeny jsou hrnek k polní lahvi a nosné pouzdro M1910 éry korejské války. (9) Kompas byl často nošen v pouzdru první pomoci M1943 ale rovněž se používala pouzdra M1956. (10) Polní obvaz se nosil v pouzdru první pomoci M1956 OG (olive green). (11) Bojové, individuální anebo C dávky („C rats“), vážily většinou 2 libry a poskytovaly kompletní vysoce kalorické jídlo. To se skládalo z kusu masa, kandovaného ovoce nebo dezertu, B jednotky s krekrem, pomazánky nebo instantního čokoládového pití a sušenek, a doplňkového balíčku se zápalkami, cigaretami, toaletním papírem, instantním kafé, solí, cukrem, krémovými balíčky a žvýkačkou. (12) Sumka samopalu Madsen (13) Ruční granáty éry druhé světové války se v počátku války stále používaly a zahrnovaly tříštivé („ananas“) granáty Mk 2A1 s přepravním obalem stejně tak jako příklady zobrazené na stránce (položky 14 a 15). (14) Bílý fosforový („Willy Pete“) granát M15. (15) Barevné dýmovnice M18 (červené, žluté, zelené, fialové – na vršku označené barvou). M18 se používaly po celou dobu války, ale on mí první barevné značení. OBLEČENÍ A OZNAČENÍ SPECIAL FORCES VE VIETNAMU (1) Zelený baret nebo oficiálně „baret, pánský, vlna, pušková zelená, armádní odstín 297“ byl stejně tak organizačním značením jako uniforma. Bitva o oprávnění nosit baret začala v roce 1954 a trvala až do roku 1961, kdy byl povolen (a to je příběh, který je dobře popsaný v ostatních pramenech). Pouze baret byl povolen armádními předpisy během Vietnamské války, bez ohledu na to, co některé ostatní jednotky nosily. Po dokončení 1. fáze výcviku byl baret udělen v jednoduchém obřadu. Studenti nastoupili s basebalovou čepicí se svým baretem v kapse u kalhot. Po krátkém proslovu vedoucího instruktora zmiňujícím se o cti nošení baretu, a že zkoušky ještě přijdou, byl dán rozkaz „Don, berets,“ s tím, že kohosi ve formaci zamumlal. Kdo je to Don Barays? (2) Fleš 5th Special Forces Group (Airborne) byla nošena nad levým okem. Tu samou fleš původně nosila US Army Special Forces ve Vietnamu od roku 1963 do druhé poloviny roku 1964 kdy přišla 5th SFGA aby nahradila USASF. 5th SFGA původně nosila bíle lemovanou černou fleš. Všechny jednotky SF nosily odznak 1st Special Forces, ačkoliv důstojníci na tomto místě nosili svou hodnost. (3) Jeden z prvních nákupů udělaných vojákem SF po příletu do Vietnamu byl tiger-stripe „boonie hat“ (klobouk s tygřími pruhy) z krejčovství v Da Nangu. Tvary a různorodé vzory i to se mohlo stát milovanou památkou. (4) Mnohem obecněji byla tropická bojová uniforma známa jako „polní oděv do džungle“ a byla hlavní služební uniformou nošenou všemi US jednotkami ve Vietnamu. Vývoj prototypových uniforem měl prostor v počátku 50. letech ale nestalo se tak do října 1962, kdy armáda specifikovala potřebu pro takovouto uniformu. Standardní bavlněný polní oděv OG 107 byl nošen ve Vietnamu před zavedením polního oděvu do džungle. Dizajn tropické uniformy se zakládal na parašutistickém oděvu M1942. Byla to extrémně funkční, lehká, rychleschnoucí a jedna z nejpopulárnějších přijatých uniforem. Vyrobena v odstínu 107 olovově zelené (OG) látky, její barva poskytovala efektivní krytí ve Vietnamu. Uniforma byla standardizována 20. června 1963 a brzo vydána jednotkám ve Vietnamu. Byla vyrobena z větru odolného bavlněného popelínu a charakteristická nárameníky, bočními nastavitelnými poutky na blůze, protiplynovými klopami uvnitř poklopce kalhot a zapínání blůzy, a nekryté knoflíky na kapsách (specifikace ze srpna 1964 měla knoflíky kryté). Nášivky se jménem a „U.S. ARMY“ byly našity buďto horizontálně (jako zde) nebo paralelně s vrškem šikmé kapsy; to rozhodnutí bylo nechané na jednotce nebo dokonce jednotlivcích. Nášivka LLDB byla nošena na levé náprsní kapse, aby ukázala způsobilost poradců uvnitř USSF. Seskoková křídla LLDB byla čestně udělena celému personálu USSF. Horizontální umístění nášivek bylo standardizováno v únoru 1968. Černobílé jmenovky se ve Vietnamu používaly až do roku 1965, kdy byly zavedeny černozelené. Zlatočerné nášivky „U.S. ARMY“ se používaly až do roku 1966, kdy je nahradily černozelené. Plnobarevné značení jednotky a odbornostní odznaky zůstaly v běžném používání, i když v červenci 1966 bylo zavedeno utlumené černozelené značení. Díky pokračujícímu nedostatku to takto bylo až do roku 1970, kdy utlumená značení kompletně nahradily ty plnobarevné. Tento seržant má odznaky bojový pěšák a parašutista. Záhadou pro mnoho vojáků byla malá kapsa uvnitř levé úložné kapsy kalhot. Obvykle byla použita k nošení peněženky nebo cigaret v plastikovém sáčku, ale ta byla původně určena pro sadu pro přežití, která nebyla nikdy vydána. (5) Specifikace tropické bojové uniformy třídy 1 z prosince 1966 odstranila nárameníky, boční poutka a protiplynové klopy. Až na některé první verze stále vyráběné z bavlny popelín, bylo toto vydání vyrobeno z nepáravé (rip-stop) bavlny popelín (uniformy třídy 2 byly vyrobeny z tkaniny se čtyřbarevnou kamufláží zalesněné krajiny a USSF je málo používali). Utlumené značení široce nahradilo to plnobarevné, ačkoliv díky dostupnosti mohly být nošeny na stejné uniformě oba typy. Límcové hodnostní značení z černého kovu a s kolíčky bylo ve Vietnamu zavedeno v červenci 1967 a zbytek armády následoval příští rok. V říjnu 1969 bylo nařízeno že nášivky se jménem a U.S. ARMY budou přišity souběžně se šikmými kapsami, aby byly plně viditelné spolu se všemi odbornostními odznaky. Tento seržant 1. třídy nese odznaky bojového medika a MASTER parašutisty. Znak LLDB byl často nošen v čirém plastikovém závěsném obalu. (6) Uniforma „tiger-stripe“ se stala známou jako vietnamský kamuflážní vzor. Od roku 1962 se stala standardní uniformou CIDG. Původ tohoto návrhu je neznámý, ale věří se, že byl vyvinut v Asii – nejpravděpodobnější je Thajsko – a doporučeno US poradci. Kromě využití v CIDG ji široce využívaly průzkumné jednotky US a svobodného světa. Nicméně ho jako první používalo vietnamské námořnictvo, které tento vzor označovalo jako mořské vlny „sea wave-pattern“. Ukázal se jako extrémně efektivní vzor a vybarvení pro většinu oblastí Vietnamu. Některé exempláře byly vyrobeny ve Vietnamu, ale většina z nich byla zakoupena prostřednictvím zakázek v pobřežních vodách z Thajska, Taiwanu, Okinawy a Jižní Koreje. V důsledku toho se barva, vzor, tkanina i střihové rozdíly značně lišily. V mnoha případech neobdržel tábor od výrobce dva stejné sety blůz a kalhot, které by se shodovali. Nebylo neobvyklé, že Strikers kombinovali jednotlivé části uniforem „tigers“, „duck-hunter“ a OG. MDAP opatřil "tiger-stripes" v rozsahu velikostí hodných pro Asiaty i Američany. USSF, stejně jako jejich Strikers, nenosili na „tigers“ v poli žádná značení. Bylo důležité, aby vojáci byli neodlišitelní jak je to jen možné bez ohledu na rozdíl ve velikosti mezi nimi a jejich Strikers. (7) Kromě černé, čtvercové, vpředu otvírací spony s hrotem byl kalhotový pásek nošen s těžší mosaznou verzí stejně tak jako s obdélníkovou vpředu plnou sponou s hrotem, které se nosily se služebními uniformami. (8) Tričko OG 107 a trenýrky OG 109 se začaly vydávat začátkem roku 1966. Před rokem 1966 si někteří jednotlivci před nasazením často obarvili bílé spodní prádlo na zeleno. (9) Ponožky OG 408 se začaly vydávat v roce 1968, kdy nahradily černou verzi 51. (10) Na základě bojových bot 1943 byly v omezeném množství vyrobeny tropické boty M1945 nalezené v depech. V roce 1955 začal vývoj moderních tropických bojových bot neboli „jungle boot“ s mnoha testovacími modely vydaných pro USSF a poradce ve Vietnamu začátkem 60. let. Kdyby nebyly vydány tyto zkušební boty, nosili by standardní černé celokožené bojové boty. (11) nejčastěji testované boty měly vršky z bavlněného plátna nebo nylonu a s Vibram podrážkou. U ostatních komponentů bylo použito mnoho odlišných materiálů. (12) Standardní bota do džungle byla přijata až v lednu 1965. Zvolený model měl vložku do bot odolnou proti nášlapné pasti (punji stake). Od května 1966 byla bota do džungle vylepšena vložením dvoudílné ochranné ocelové špičky. Byla rovněž vyrobena z lepších materiálů, s nylonovým zesilujícím popruhem na bocích a „Panama podrážkou“, která byla více efektivní v bahně (lépe z ní odpadávalo). Nicméně byly boty s Vibram podrážkou vydány do roku 1967. (13) Rukávové znaky US Special Forces, barevný a utlumený. (14) LLDB znak. SERGEANT FIRST CLASS, 5TH SPECIAL FORCES GROUP (AIRBORNE), 1970 Od počátku 60. let bylo mnoho zařízení vyvinuto pro použití ve Vietnamu. Vybavení mělo být odolné, aby odolalo střídajícímu se vlhkému i suchému, horkému tropickému klimatu. Prakticky se všechno změnilo, od návrhu zbraní až k tomu jak byly baleny dodávky munice a první pomoci. Speciální oděv byl vyvinut a nylon, dnes již univerzální materiál nosné výstroje, přešel do používání. Uniformy s kamufláží tygřích pruhů byly stále standardně dodávány speciálním jednotkám, ale kvalita jejich tkaniny se poněkud zlepšila. Vnější vzhled vojáka SF (1) se změnil jen trochu, ale byl lépe vyzbrojen a vystrojen. (2) U SF nebylo standardní uspořádání nosné výstroje, dokonce ani v rámci daného A-týmu. Její konfigurace záležela na dostupnosti, požadavku mise, povinnostech, zbraních, stavu terénu, ale nejvíce na osobních prioritách. Někteří používali nosnou výstroj druhé světové války, éry korejské války a nylonové vybavení, ale M1956 LBE se používala nejvíce. Tento příklad použitý vojákem SF, poradcem CIDG Camp Strike Force, použitý později ve válce by sestaven z: kšandy M1956; nylonový pásek s rychloupínací přezkou pro individuální vybavení; tři nylonové sumky M16, každá nesoucí čtyři 20-rané zásobníky M16A1; univerzální sumku M1956 pro označovací prostředky (vzduch/země); vystřelující Gyro Jet M186 „tužková světlice“ se sedmi světlicemi (3); signální zrcátko (4); mini dýmovnice (5); označovací plachta SV-17 (odrážející denní světlo v oranžové a růžové barvě) (6); dva nylonové obaly na lahve LC-1 (s kapsičkou pro tablety na čištění vody) s jednolitrovými plastovými lahvemi, provozní paket tropické soupravy pro přežití (s přizpůsobeným obsahem), dvě nylonová pouzdra (jedno pro polní obvaz, druhé pro kompas). Rozmanité prostředky pro signalizování vzduch-země byly důležité pro přežití. Ze vzduchu se džungle jevila jako valící se zelené moře s málo terénními rysy pro orientaci. Malou skupinu maskovaných mužů bylo extrémně těžké najít. Různé prostředky byly použity k upoutání pozornosti. Jedním z nejvíce efektivních, denních nebo nočních, byl stroboskop SDU-5/E (7) obvykle nošen v nylonovém pouzdru na ramenní části kšand. Byl vybaven modrým filtrem, aby zabránil vzdušným posádkám splést si jeho blikání ve zlomkách vteřin za záblesk střelby. Mohl být vidět až do deseti mil a neničil noční vidění. Plastová ochrana blesku byla umístěna tak, že se dala posunout přes celé světlo, aby se zabránilo zjištění ze země. Světlo mohlo být zastíněno blikáním skrze hlaveň otevřeného granátometu M79. Ruksak „indig“ (zkratka pro domorodý) byl široce používán vojáky SF, ale na konci roku 1968 někteří získali armádní nylonový tropický ruksak (8). Jeho návrh byl ovlivněn „indig“ ruksakem, ale byl vyroben z nylonu OG 106, měl pružný ocelový rám a mnoho moderních zlepšení. Ruksak vojáka SF obsahoval pouze minimum potřeb: US vložka do ponča (9); „indig“ pončo (10) změněno na závěsnou houpací síť (přidáno 18 palcové rozšíření, kapuce odstraněna a přelepena); „indig“ houpací síť (přidáno 18 palcové rozšíření) (11); dochucovací sáček (12); Provizorní vařič C-dávky a C4 plastická trhavina jako palivo na vaření (13); lahvičky s pilulkami (14); náhradní ponožky (15); Air Force nůž pro přežití (16); repelent proti hmyzu (17); prvotní typ dvoulitrového vaku balený na vrchu (18) a jednolitrové lahve v postranních kapsách (tyto nejsou zobrazeny). Populární menu balíčku domácí dávky (PIR) (19) je #5, krevetyhouby. Ostatní jídla byla „pilinami plněná“ klobása, hovězí (který po delším varu zanechalo ropnou skvrnu), „podpatek boty“ skopové maso a sušená ryba-chobotnice; bylo to jako celý den žvýkat sousto gumiček. PIR obsahují sáček instantní rýže a malé pytlíčky sušené zeleniny, kousky kandovaného ovoce, sušené feferonky, čaj, sůl a vitamínové pilulky. Konzervovaná makrela byla běžná příloha smíchaná s PIR rýží. (20) Puška M16A1 ráže 5,56mm byla začátkem roku 1969 vydána jednotkám MIKE Forces a na jaře jednotkám Camp Strike Forces. MIKE Forces a průzkumné projekty používaly samopal XM177E2 ráže 5,56mm (21). 20-rané zásobníky byly stále běžné ale 30-rané se objevovali také. Prioritu pro vzácné 30-rané zásobníky dostaly průzkumné projekty. Někdy se dva 20-rané zásobníky spojily páskou, aby umožnily rychlou výměnu. Ruční granáty byly také vylepšeny. Tříštivý granát M26A1 neboli „citrón“ (22) byl nejrozsáhleji používán. Podobný M61 měl dodatečný pojistný klip k zajištění páky. Tříštivý granát M67 neboli „baseball“ (23) poskytoval ještě efektivnější a jednotnější fragmentaci. Útočný granát Mk3A2 neboli „nárazový“ (24) spoléhal na svou půllibru TNT pro výbušný efekt k neutralizování bunkrů.
Podobné dokumenty
Vietnam Airborne.
oprávněny nosit namíchaně plnobarevné a utlumené značení. Nášivky se jménem a US ARMY jsou
nd
správně zarovnány s vršky náprsních kapes. Nášivka 82 Recondo je nesena na kapse. Tropické
polní boty (...
Výstroj Us army za 2. sv
Řemeny pro karabinu byly výhradně látkové a byly vyráběny ve dvou barevných
odstínech - olive drab nebo khaki. V pažbě se řemen provlékal okolo olejničky, sklopková
verze měla pro olejničku prolis ...
pro digestivní chirurgii
bezproblémové rozvinutí síťky
> záložce umožňující přesné umístění
pomocí speciálních atraumatických
nástrojů
Síťka SURGIMESH M.O.P.P. je stejně jako
naše ostatní implantáty:
> nepáravá
> transp...
96 příslušenství airsoft typ Maruzen puška
Magistr Turek - výsadkář tělem i duší, sběratel vojenských realií.
Hlavně pak armády ČR. Nosí současnou českou výstroj. Jeho zbraní je
mimo mnoha jiných Hekler CA.
Easy - americký voják, kterého kd...