unor-2007
Transkript
1 SBOR CÍRKVE ASD Zlín 2 ÚNOR 07 2 Úvodník Před časem jsem četl vyprávění kazatele Moodyho o tom, jak při své procházce městem pozoroval, před právě dokončovanou budovou velké londýnské katedrály, muže klečícího v prachu cesty. Obklopovaly ho nevzhledné hromady písku, dlažebních kostek a poházené dlaždice. Všude plno prachu a špíny… „Co tu děláš?“ ptá se svátečně oblečený duchovní umouněného muže pracujícího na kolenou v těsné blízkosti rozestavěné budovy. Shrbený muž v otrhaném pracovním oděvu se napřímil a s patrnou jiskrou v oku hrdě prohlásil: „Buduji katedrálu !!!“ V porovnání s architekty, kteří budovu obcházeli v drahých pláštích s plány v rukou, působil velmi prostým dojmem. Jako obyčejný dlaždič nepatřil ani mezi věhlasné umělce, kteří zdobily stěny interiéru chrámu. A na ulici vedle překrásného dómu působil jaksi cizorodě. Ale to evidentně tomuto muži nijak nevadilo. – On se přece podílí na tom, aby krása katedrály vynikla ještě více také díky právě jeho prosté práci. A byl na to patřičně hrdý… Jeví se mi to jako dobrá paralela k pochopení principu naší služby při budování božího království spoluúčastí na práci pro náš sbor. Z pár dnů budeme hledat ty, kdo budou ochotni investovat svůj čas, síly a Bohem svěřené dary do práce v jednotlivých sborových služebnostech. Přál bych si, abychom výzvu ke spolupráci nepochopili jako nepříjemnou povinnost, které je lepší se vyhnout. Zvláště, když jde o práci, která není na výsluní obdivu davů. Přál bych si, aby důvěra členů našeho sboru projevovaná kandidátům na místa vedoucích v jednotlivých odděleních sborové činnosti, či jejich spolupracovníků byla chápána jako Božího pozvání k budovatelské práci a každý, kdo jakoukoliv služebnost bude ochoten přijmout, byl na svou možnost spolupracovat patřičně hrdý. Nejsou „velcí“ a „malí“ dělníci na Boží vinici. Jsou jen Ti, kteří pozvání přijali a ti, kteří je odmítli. Neboť Boží vidění důležitosti práce každého ochotného budovatele Jeho království je stejné u všech a Jím připravená odměna je rovněž pro všechny stejná. (Mat 20,1-16; 1. Kor. 3,9.10) Jaroslav Šlosárek 3 Nebýt pyšní na sebe, ale na svého „Otce“ V čase, kdy čtete tyto řádky u nás „vládne“ zima. Letos možná netradiční a netypická jako kdy bývala, ale podle kalendáře máme skutečně období zvané zima. A vidíte, jsou oblasti země, kde leden, únor, březen je spíše obdobím letním. Nechápete? Jak to léto? A přece neblázním. Na jižní polokouli země je skutečně léto. Nejtypičtější oblastí a zemí na jižní polokouli jsou protinožciAustralané a země Austrálie. Pravda, ne každý se tam kdy dostane, není to za rohem, běžně dostupné. A přece jsme se tam mohli podívat. Sice ne naživo, ale s pomocí úchvatných snímků a erudovaným doprovodem cestovatele – bratra Davida Čančíka. Pro nás na Moravě dost neznámý cestovatel a člověk. Takže mně to nedalo a pro Vás a pro seznámení s milým bratrem jsem jej prostřednictvím mailu vyzpovídal. Nadpis tohoto článku je milým zakončením rozhovoru a já jsem rád, že bratr mně na tyto otázky mile a hlavně rychle odpověděl. - Milý bratře, pro nás Zlíňáky jsi celkem neznámý. Můžeš nám o sobě něco bližšího říci? ( kdy a kde ses narodil, rodina atd ) Dovolím si Vás tedy znovu pozdravit, tentokrát ze stránek Vašeho časopisu. Narodil jsem se v Liberci, kde jsem také vyrostl. Moji rodiče jsou věřící lidé, proto jsem byl do církve dovezen už v kočárku. Zpětně si uvědomuji, že do doby než jsem sám začal uvažovat o poselství Bible, mě ve sborovém shromáždění a tím i v blízkosti Bible udržovaly vztahy s vrstevníky a možnost s nimi trávit smysluplný a zajímavý čas. - Čím jsi chtěl být, když jsi byl malý? Vždycky jsem chtěl něco tvořit, vymýšlet… Studoval jsem SPŠ stavební a nastoupil jsem i na vysokou školu tohoto zaměření. Brzy jsem však tento směr života (i když pro mě velice zajímavý) změnil, protože mě velmi přitahovala možnost se o životě, jeho smyslu a vlastně o Bohu dozvědět co nejvíc. Nedokázal jsem si představit, že bych nevyužil možnost prozkoumat tajemství ukrytá ve slovech „víra v Boha“, že bych sebe investoval do čehokoli, co mi připadalo méně významné než komunikace Stvořitele s člověkem. - Při dopoledním kázání ses přiznal, že jsi ve Zlíně poprvé. Takže jak se ti u nás líbilo a co jsi ze Zlína stihl vidět? Ne že bych byl ve Zlíně poprvé, poprvé jsem byl ve vašem shromáždění. Nicméně vaše město v podstatě neznám. Mile mě zahřála přívětivá atmosféra vašeho sboru. Vždycky velice dobře působí otevření a opravdoví lidé oproti těm strojeným a s odstupem. Mám rád lidi, kteří vědí co říkají a neopakují jen jakési fráze a takové jsem u Vás potkal. - Vím, že jsi kazatelem. Kde jsi doposud působil a kde doposud působíš? Jsem kazatelem od roku 1994. Za tu chvilku jsem působil v České Třebové a Svitavách, Mostě, Litvínově a Chomutově, 4 pak v Táboře a Jindřichově Hradci.V současnosti žádný sbor na starost nemám. Protože jsem po vašem současném kazateli „zdědil“ roli vedoucího oddělení dětí (Klub Pathfinder) v Českém sdružení. jsem se to naučil jako fakta) a tím jak Boha znám (tedy mojí osobní zkušeností s ním) Cítil jsem řadu nezodpovězených otázek, které mě tlačily spíše někam k formálnímu přístupu. Potřeboval jsem se zastavit… Přišlo mi prospěšné najít si k tomu klidný kout, navíc vždycky jsem velice rád poznával nová místa a tak jsem vlastně zabil 2 mouchy jednou ranou. - Kde a co se ti v Austrálii líbilo asi nejvíce? Střední a severní Austrálie (polopouště a tropické pásmo) No a samozřejmě potápění v Tichém Oceánu. - Je cestování po Austrálii „těžké“? Zvládla by to i „nedobrodružná“ osoba? - Jak se stalo, že jsi kazatelem? Co tě k tomu vedlo? Věřím, že Bůh to tak chtěl. Nebylo to v mém plánu, snažil jsem se jen být citlivý na Boží hlas, porozumět souvislostem. Uvědomuji si několik Božích dotyků, které jsou vlastně osobní nepřenositelnou zkušeností, které mě pomalu směrovaly k tomu co nyní dělám. Netuším jestli vždycky budu kazatelem, snažím se být otevřený dalšímu „Jeho“ směrování - Přijel jsi k nám s cestopisem o Austrálii. Jak ses vůbec na tomto vzdáleném kontinentě ocitl? Letadlem // Po třech letech na svém prvním místě jsem si palčivě uvědomoval rozpor mezi tím co o Bohu vím (protože Nevím, co myslíš slovem „nedobrodružná“. Myslím si, že každý kdo má odvahu nebo odhodlání se pustit do čehokoli nového a neznámého, je v podstatě dobrodruh – příznivec skutečného života. V tomto ohledu následování Krista (tedy křesťanství) je čisté dobrodružství. Austrálie není místem nějakých občanských nepokojů, když člověk dodržuje základní pravidla pro pobyt v přírodě, nemá se čeho bát. - Jsi cestovatelem odjakživa? A kde jsi doposud „cestoval“? Cestování, respektive poznávání různých míst mě přitahuje od dětských let. Jako student jsem procestoval Evropu stopem, dnes už bych si netroufal, ale bylo to dobré období. Navštívil jsem Izrael a chodil s Biblí v ruce po cestách, po kterých chodil Ježíš s učedníky. Obecně nejsem příznivcem cestovních kanceláří, 5 nemám rád „umělé“ poznávání cizích zemí. Vždy se snažím o místě a lidech kam přijedu dozvědět co nejvíce a tomu velmi napomáhá to, že si vše musím zajistit a najít sám. - Děláš tedy v oblasti dětí a Pathfinderu. Co u vás v Čechách v současnosti v této oblasti děláte? To by bylo na dlouhé povídání. Stručně snažíme se různými formami napomáhat dětem ve vyváženém růstu v oblasti těla, duše i ducha. Jsme přáteli dětí, věnujeme jim svůj čas a zájem. Neskrýváme před nimi svoji osobní víru a světonázor. Mimochodem, můžete se podívat na náš web www.pathfinder.cz - Kolik asi oddílů v Českém sdružení Pathfinderu evidujete? Budu-li počítat ty fungující (živé) – tak 38 - Co se ti na práci s dětmi nejvíc líbí a proč? Jejich otevřenost a přímost, touha po dobrodružství… Jsou mi inspirací, abych v tomto jako člověk sám neusnul a nezlenivěl. - Slovo na závěr. Co bys přál nám a i sobě do budoucna, kdybys měl tu možnost? A teď ji máš, takže co? Abychom nikdy neztratili to pozitivní co děti v sobě mají. Touhu po životě, otevřenost v poznávání světa a Boha, odvahu důvěřovat, schopnost odpouštět a nebýt pyšní na sebe, ale na svého „Otce“ Otázky kladl T&P ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- SPRÁVNÉ ODPOVĚDI HUMORNÉHO KVÍZU 1. Seno 2. Ovoce 3. Povlak 4. Děravý hrnek 5. Malé dítě, zubař 6. Sedí ve třídě sám 7. Most 8. Ke zvěrolékaři 9. Ano, volské 10. Na polštářku od úředního razítka 11. Díra 6 Slavnostní sobota Každá sobota by měla být slavnostní. Jde přece o slavnost s Bohem . Ale přece jen sobota 27. ledna byla o něco slavnostnější – zvláštní. Byla to sobota, kdy jsme spolu s našimi přáteli mohli odpoledne sledovat novoroční program dětí, mládeže a rodičů. Téma čtyř svíček – míru, lásky, víry a naděje bylo znázorněno známými příběhy Bible a doplněno motivem svíček. V čase a době, kdy první tři světýlka zhasínají, světýlko naděje stále svítí a je tedy stále proč žít, pracovat a radovat se. V další části našeho večera jsme mohli v horních prostorách našeho sboru společně oslavit životní jubileum naší kazatelské rodiny – manželů Šlosárkových. Gratulantů se sešlo mnoho, dokonce někteří se s manželi viděli po dlouhých letech a věřte, bylo na co vzpomínat. Mnoho veselých historek o Jarkových neřestech, zážitky z jeho dlouholeté kazatelské práce, vzpomínky na vandry a toulky přírodou, prostě vzpomínek bylo mnoho. Zlatým hřebem na jinak veselém podvečeru byla písnička složená speciálně k této slavnostní chvíli. Věřte, byla to absolutní premiéra a sám autor a interpret Franta Tomanec měl často problém s interpretaci této naskrz pravdivé písničky. Byla natolik pravdivá, že sám Jerry – Jarek Šlosárek se dotazoval, kdo ty všechny „pravdivé“ zvěsti „práskl“. K tomu všemu bylo bohatě prostřeno. Dobrůtky na stole dotvářely již tak skvělou a příjemnou atmosféru lednového večera. Až se nikomu nechtělo končit a odcházet. 7 Soutěž Soutěžící mně stále překvapují svou kvalitou a nechybujícími odpověďmi. I když v minulém kole jste celkem chybovali a tak jste naši soutěž udělali zajímavější. Bude o co soutěžit. Ale co. Soutěžící sami říkají, že soutěž je motivuje k hlubšímu studiu a čtení Bible a myslím, že to je jen dobře. Ale dost úvodů a vzhůru do kola čtvrtého! 4. KOLO – KDE TO BYLO? 1. Kde poprvé postavil Aram svůj stan? a: U Betsaidy b: U Betelu c: U Betléma 2. Kde je pochována milovaná Jákobova žena Ráchel? a: V Cesareji b: V Betánii c: V Betlémě 3. Přes který potok přecházel Ježíš, když šel do Getsemanské zahrady před svým zatčením? a: Cedron b: Cenerot c: Siloe 4. Kde bydlel Filip a jeho čtyři dcery? a: V Damašku b: V Nazaretě c: V Cesareji 5. Filištínci ukořistili truhlu smlouvy. Kde? a: V Eben Ezeru b: V Azotu c: U Kádese 6. Kde bydleli Nábal s Abigail? a: Na Karmelu b: V Cyréně c: Na hoře Hor 7. Kde padl Saul a jeho synové? a: U Cyrény b: V Judských horách c: Na hoře Gelboa 8. Kde byla pochována Mojžíšova sestra Marie? a: V Kádes b: V Eben Ezer c: U Jericha 9. Kde naopak zemřel Mojžíšův bratr Áron? a: Na hoře Hor b: Na Karmelu c: Na hoře Tábor 10. Kde se ptali mudrci z východu na narozeného Spasitele? a: V Jerichu b: V Jeruzalémě c: V Jeruzalémské synagoze Čtvrté kolo naší soutěže je za námi, a vy máte možnost opět se začíst do Bible a objevovat možná dávno zapomenuté pravdy a fakta. Správné odpovědi 3. kola 1. 2. 3. 4. 5. b c a a c 8 6. a, c 7. c 8. b 9. a 10. a Stav soutěžících po 3. kole 30 – FIL ( 10 ) 29 – Froz ( 9 ) 28 – H. Medřická ( 9 ) KOFR ( 8 ) T&P Koutek pro děti V minulém čísle jsme otiskli otázky humorného kvízu pro děti a mládež a žel zklamala nás technika, když odpovědi někam „ zmizely“. Takže odpovědi vám teď přinášíme. 1. Ramena 2. Křídlo 3. Pojízdné 4. Houba 5. Prsten, náprstek 6. Ten jenom dveře otvírá 7. Oboje se překládá 8. Na odjezd 9. Kopřivy 10. Ucho 11. Když už nejsou velké Dnes pro vás mám další otázky tohoto humorného kvízu. 1. Jak se napíše suchá tráva čtyřmi písmeny? 2. Nemá vlasy a přece se češe? 3. Který vlak člověka zahřeje? 4. Teče, ale není to tekuté? 5. Kdo dává stále ruku do úst? 6. Jak zjistí učitel, že jsou prázdniny? 7. Kdo přejde řeku a zůstane suchý? 8. Ke kterému lékaři nechodí nemocný? 9. Lze si dát k večeři oko? 10. Na kterém polštářku by se špatně usínalo? 11. Když to mám v kapse, nemám nic. Majka Doupovcová Priority Není to kuriosní, jak velká je pětistovka když ji máme darovat církvi? Ale jak je malá, když jdeme nakupovat? Není to kuriosní, jak namáhavé je číst Každý den jednu kapitolu z bible? Jak Lehké je číst každý den noviny? Není to kuriosní věnovat jednu hodinu denně Bohu? Ale s jakou lehkostí se díváme jednu hodinu denně na televizi? Není to kuriosní, jak je jednoduché diskutovat s přáteli o různých názorech? Ale jak těžké je mluvit o víře v Ježíše. Není to kuriosní, jak je těžké najít si čas na pobožnost? Ale jak je jednoduché udělat si čas na večírek. Není to kuriosní, jak je lehké naučit děti hrát fotbal a jiné hry? Jak je těžké naučit je modlit nebo žít podle Boží vůle? Není to kuriosní, jak lehké je strávit půl hodiny u telefonu? Ale jak je těžké se dvě minuty modlit. Nezrcadlí se v těch větách náš všední křesťanský život? F. Krajíček st. 9 Sborová oznámení - Uplynul již skoro rok od našich sborových voleb a protože jsme si na nich odhlasovali jednoleté funkční období, tak nás čekají volby nové. Zahájení voleb s volbou navrhovacího a jmenovacího výboru proběhne v sobotu 24. února po skončení dopolední bohoslužby. Zároveň budou předneseny zprávy činovníků sboru a další body k projednání. 17. března 2007 bude členské shromáždění s volbou navržených činovníků. - Památka Večeře Páně původně plánovaná na 17. března se přesouvá na sobotu 24. března 2007. - V dubnu tohoto roku proběhne konference Moravskoslezského sdružení naší církve. Na konferenční jednání byli za náš sbor pověřeni s. J. Bijoková, I. Slováčková a br. P. Matula. Náhradníkem byl zvolen sborem br. R. Medřický. - Slavnostní bohoslužba konference sdružení proběhne v sobotu 21. dubna 2007 v ČEZ Aréně v Ostravě. Pro tuto událost bude náš sbor vypravovat autobus pro všechny zájemce. Prosím, ty , kteří mají zájem o cestu autobusem, aby se napsali na evidenční list, který je pověšen na nástěnce ve sboru. Prosím, učiňte tak co nejdříve, abychom věděli kolik nás bude a zda budeme moci doplnit kapacitu i zájemci z okolních sborů. Cena zatím není určena, bude známa až později. - 4. května až 8. května 2007 se uskuteční sborový víkend pro všechny, kteří budou chtít. Opět se vypravíme do Velkých Karlovic na chatu Miloňov. Zájemci se hlaste u sestry Matulové a to opět co nejdříve. - Výbor sboru se v únoru sejde v úterý 13. února 2007 od 17.30 hod. Své náměty a dotazy můžete sdělit bratru kazateli do soboty 10. února 2007. - 3. března v sobotu od 16.00 hod. si udělejte určitě čas, a přijďte na další z cestovatelských podvečerů. Tentokrát nás do exotické asijské země – Thajska zavede mladý cestovatel z Ostravy René Hellebrand. O Thajsku jsme dosud slyšeli jen jako o exotické zemi, často zmítané různými katastrofami, a tak třeba s milým hostem objevíme něco víc a jiného, než dosud o této zemi víme. Takže určitě přijďte a vezměte i své známé a kamarády. - V minulém čísle časopisu jsme slíbili, že vám v nejbližší možné době představíme novou členku našeho sboru sestru Boženu Navrátilovou. 10 Sestra se narodila 16. února 1917 v katolické rodině v Podolí u Přerova. První manžel zahynul v době druhé světové války . Zvěst o Pánu Ježíši přijala a členkou naší církve se stala v roce 1954. Podruhé se provdala za našeho bratra v roce 1959. Teď již je 20 let vdovou a sem do Zlína se přistěhovala a opět se zde mohla sejít a bydlet se svou rodnou sestrou – Drahomírou Danišovou. Na otázku, jak se mezi námi v novém prostředí cítí, odpověděla: „Kde je Pán Bůh, tam je dobře“. Sestře do dalších dní mezi námi přejeme vše dobré a aby se tu cítila jako doma. Smutné události kolem nás se stávají, a loučení je vždy těžké. Když se však loučíte s vyhlídkou na brzké shledání , je loučení příjemnější. V úterý 30. ledna jsme se v naší modlitebně dočasně rozloučili se sestrou Jarmilou Pernicovou. Sestra byla k dočasnému odpočinku povolána 24. 1. 2007 ve věku nedožitých 83 let. Sestra Jarmila byla členkou církve od roku 1944 a byla tedy jednou z nejdéle žijících členek zlínského sboru. Po boku svého manžela Františka vychovala 2 děti a byla určitě nepřehlédnutelnou členkou sboru. Mnoho pamětníků na ni vzpomíná a bude vzpomínat. V poslední době ji sužovaly zdravotní obtíže a proto již do sborového společenství nechodila, přesto mnozí na ni mysleli a navštěvovali ji. Koncert na podzim známení vlastně zjistíte, že zpívajícími jsou kamarádi ze Zlína, Uh. Hradiště a Uh. Brodu. Uplynul již nějaký čas, rok změnil své datum v kalendáři, ale vzpomínky na podzimní koncert moderních křesťanských písní zůstávají. Navíc když jednou ze zpívajících je nám dobře známá Petra Fialová. Pro mnohé je seskupení zpěváků v kapele KONTRASTY neznámé, ale při bližším se- Ale jelikož nám skupina Kontrasty nic samo o sobě neříká, položil jsem několik otázek frontmanovi kapely Honzovi Trundovi. Otázky a odpovědi se nějak nesynchronizovaly a tak odpovědi na tyto otázky čtete až nyní. Avšak to ničemu nevadí, protože písně a seznámení s touto skupinou je tak trochu nadčasové. 11 Odpovědi byly rozsáhlé a proto je otiskujeme ve dvou pokračováních. Dnes tedy díl 1 1. Jaké složení má Vaše skupina? Skupina KONTRASTY má toto složení: Kamil Dědeček - zpěv, klávesy, programování Petra Fialová - zpěv Jan Trunda - zpěv, klavír, klávesy, mix 2. Jak vznikla myšlenka založit vaši skupinu? Osobně si myslím, že k založení skupiny dojít muselo. S Kamilem jsme propadli tvorbě hudby pomocí elektronických nástrojů, hrajeme a tvoříme opravdu dlouho a i přes různé okolnosti se náš vztah k ní nemění. Forma tvorby a vyjádření samozřejmě ano, to je vývoj. Všichni kolem nás to již dávno vzdali a tak jsme zůstali v okolí de facto sami s prvotním zápalem. Každý z nás vydával vlastní CD, až jednou jsme spolu seděli nad mixážním pultem u Pavla Nováka ve studiu Mamut při míchání Kamilova instrumentálního CD „Fantastická cesta“ a pak i v mém studiu při míchání jeho sólového CD „Nikdy nejsi sám“ a při dlouhých hodinách, jež finální mix provázejí, jsme také naťukli myšlenku společné spolupráce. Díky za to! A pak jsme dostali nápad oživit KONTRASTY něčím, co nám dosud v naší společné tvorbě chybělo - oživením v podobě ženského hlasu a pozvali jsme mezi sebe Petru Fialovou. Vlastně to byla dalo by se říct náhoda, která nás svedla dohromady. Nezávazné společné vystoupení na muzikálu "Máří Magdaléna" se stalo prvním krokem k naší vzájemné spolupráci. A tak se z KONTRASTŮ staly KONTRASTY plus. 3. Název KONTRASTY je trochu neobvyklý. Jak vznikl a proč vlastně? Rozhodně nám nešlo jen o nějaký originální název naší křesťanské skupiny, ale myslím si, že naprosto přesně vystihuje spoustu momentů z našeho života. Rozdílnost nás lidí je velký dar, neboť uniformita a dnes i globalizace všechny nuance ničí. Beze spojení, které může vzniknout jen díky Ježíši Kristu, který je jedinou jednotící veličinou, bez které bychom se nedokázali milovat, tolerovat a odpouštět si, by naše hudba opěvovala lidskou lásku, výkřiky proti době a možná ještě pár plytkých témat, toť vše. Proto i přes naši rozdílnost a kontrastnost můžeme společně chválit Boha a zpívat o této nadpozemské síle lásky. O té, kterou jsme naplněni až po samou hranici bytí. Jen díky Ježíši nejdeme do minusových hodnot - ne našich bankovních kont, ale duševního naplnění a odevzdání. Možná proto to plus. A přestože je plus jakoby mimo hlavní název, poutá pozornost. Tak i v nás díky Bohu narůstá přetlak, který se díky daru hudby může ventilovat těm druhým a tak sloužíme jako nástroj v Božích rukou. Pro ty, kteří neradi hloubají, zůstává to jediné, lidským očím viditelné. Kamil a Honza = kontrasty a Petra jako plus krášlící nejenom svou ženskostí, ale obohacující i svým hlasem naše mužské vokály. 4. Jak dlouho fungujete, a kde všude jste koncertovali ? Náš vznik se zhruba datuje na jaře léta Páně 2002. 12 Čili v porovnání s některými adventními „veterány“ je naše hudební těleso ještě v „pubertě“ Některé z našich koncertů: * Unijní kongres mládeže (Protivanov) 19.7.2003 * Rozloučení s létem (Uherský Brod ) 23.8.2003 * Třinec (Oldřichovice) - 29.10.2005 * Břeclav ( židovská synagoga) - Výstava obrazů břeclavských vězňů - 20.11.2006 * Krylofest (Sedlnice ) - 18.8.2006 * Zlín Malenovice - 25.11.2006 Některé z hudebních festivalů: * Havířovská nota - 5.4.2003 * Konference MSS - 3 .5.2003 * Havířovská nota - 3.4.2004 * Křesťanský hudební festival Vysočina 27.11.2004 * Havířovská nota - 2.4.2005 * Havířovská nota - 8.4.2006 * Cantate Domino - 23.4.2006 5. K jakému muzikantskému stylu se vy sami řadíte ? Nebo to není definované ? Muzikant se nerad někam zařazuje, ale doba samotná i nástroje, s nimiž pracuje, určují celkový zvuk. Stejnou skladbu můžeš udělat se smyčci a píšťalovými varhanami a jenom tam přidáš moderní bicí smyčku a celá skladba se „posouvá“ někam jinam. Nad tím nikdo z nás nepřemýšlí, neboť zvuky se hledají na základě toho, co slyšíme uvnitř, v nás samotných. To, že je nám blízký moderní zvuk s nádechem lidově řečeno „popíčku“, je v podstatě jasné, nebojíme se však ani vážných témat, viz. instrumentální píseň „Jidáš“, ani kombinací s akustickými nástroji, především koncertními křídly, dávat hudbě jiný prostor ( písně - Ten den, Rosa). Musím se přiznat, že mám strach se osobně naplno vyjádřit, neboť jsem byl vychovávaný a vedený v tom, co je krásné a co ne. Co je Boží a co ne. Jak mám vypadat, jak myslet, jak mluvit a jak hrát, abych byl přijatelný jako křesťan. Nějak se nám ale vytratilo to podstatné, upřímná radost z Boží lásky k nám. A tak nás lidé znají jako ty, kteří smí, nebo nesmí to či ono, ale ne jako ty, co patří ke šťastným a vyrovnaným lidem. Odsuzujeme lidi, kteří si tvoří určitá vizuální znamení ke skupině, kam patří. Uvedu tetování, barvu vlasů, piercing, celkové oblékání, poslech hudby atd. Takové dokážeme odsoudit a ukázat na ně prstem, ale sami jsme úplně stejní. Díky Bohu, že zná naše pohnutky, jen On nás může soudit a také soudit bude. A nebude to dělat ani podle toho jak se oblékáme, kolik rýsováčků máme v obočí, jakou barvu máme na hlavě, ale jen a jen bude posuzovat můj vztah k němu, založený na víře v jeho ospravedlňující moc. 6. Jak a odkud čerpáte nápady na muziku a text ? Jsem rád, že tahle otázka padla teď, protože lze plynule pokračovat v předešlém. Člověk, ať žije jakýkoli život v jakémkoli prostředí, vnímá vše kolem sebe. Nějakým způsobem každý reaguje. Někdo používá slovních komentářů, jiný psanou formu, někdo namaluje obraz a někdo spojí text s hudbou. V podstatě jde o to, předat pocit, názor, myšlenku, víru, lásku. Hudbou jde samozřejmě člověka i manipulovat, když se 13 zahraje valčík, tak se tančí, pokud zazní pochod, tak se pochoduje, hudbou lze člověka rozplakat, vyprovokovat, je to zvláštní způsob, jak se dostat do skladatelovy, ale i vaší mysli. Hudba má být, a myslím si, že naše je, výpovědí na to, co cítíme a prožíváme v našem vztahu s Bohem.To je největší inspirace. Každý z nás má ale samozřejmě i své hudební vzory a styly, jež rád poslouchá a jež jej oslovují a obohacují. Pokračování v příštím čísle Programy sobot Datum Zlín Napajedla V. Klobouky 3.2. Šlosárek Horák P. ml. Herman 10.2 Medřický R. Pimek- Šl. Koláček 17.2 Kolář Šlosárek A. Šlosárek 24.2 Šlosárek Vyčánek Lukšík
Podobné dokumenty
brezen-2008
proč od ní odchází do práce, i kdyţ je důchodcem. Jak říká – aby mohlo být vítání, musí
být loučení, a proto jsem vítací typ. Myslíte ţe jste také vítacími typy? Budete tam mít
někoho koho budete v...
červen 2014
Jedno přísloví praví: “Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.”
Jestliže si dáváš předsevzetí, která nesplníš, připravuješ si peklo už teď a
tvůj život se promění v oheň výčitek a sebeo...
kampaně na podporu udržitelné mobility
Podle této definice tedy existuje velký počet nejrůznějších typů kampaní a najít tu
nejvhodnější, která naplní vaše očekávání, je jedna z klíčových podmínek úspěchu. Kampaň
má dosáhnout určitých cí...
Vážení, představujeme Vám vodu Fromin
Proto jsme přesvědčeni, že voda FROMIN je svojí nízkou mineralizací, mikrobiologickou čistotou a především vysokou vibrací
ideální vodou pro lidský organizmus, takovou vo-