Uložit soubor

PROSINEC
4
Básničky žáků 4.C třídy na téma drak
Byl jednou jeden drak,
ten měl barevný frak.
Jednou kolem něj proletěl mrak
a rozmočil mu frak.
Proto drak
nemá rád mrak.
Proto když jsou mraky,
nepouštíme draky.
Byl jednou jeden dráček,
který se jmenoval Mráček.
A ten dráček
měl malinký práček.
Létal po obloze
ve speciální poloze.
Měl dlouhý ocas,
na kterém byly mašličky a provaz.
Nabyl velkou sílu
a začal milovat Mílu.
Míla byla velmi hodné děvče
a začala mu říkat pěvče.
Letí, letí dráček,
Má barevný fráček.
Letí, letí drak,
vzhůru do oblak.
Dráčku Mráčku,
přileť z mráčku,
povozíš nás na svém fráčku.
Přistaneme na obláčku,
ty náš malý dráčku.
TAKY PŘIDÁM BÁSNIČKY NAŠÍ ŽÁKYNĚ SABINKY
KAŠOVÉ Z 5.B TŘÍDY
Jde o holčičku, která vážně onemocněla. Proto se celá škola rozhodla finančně přispět na její léčbu.
Děkujeme všem, kteří přispěli.
Sabinko, myslíme na tebe!!!
MŮJ ŽIVOT
Jmenuji se Sabina
a mám sestru Katku.
Tak má báseň začíná
pěkně od začátku.
Chodíme spolu do školy,
Děláme si úkoly.
Bavíme se s kamarády,
Chodíme tam obě rády.
Když přijdeme obě domů,
Dáme pusu, hádej komu?
Kdo nám říká miminka,
ano, je to maminka!
Sabina Kašová 5.B
Vánoce za dveřmi
Konec roku už je tady,
těšíme se s kamarády.
Že už zase po roce
blíží se k nám Vánoce.
Schováme míče, kola,
protože už zima volá.
Nachystáme čepice,
bude zima velice.
Až všechno bude sněhem skryté,
co se stane, to snad víte……
Sabina Kašová 5.B
5. PROSINCE
Čert s Mikulášem
jsou už v bytě našem,
hledám rychle skrýš,
trochu jsem zlobil, víš,
mám černé svědomí,
snad mě nedohoní,
a kdyby snad ano,
nastražil jsem lano.
Ve třídě 4.B byl v pátek 5.12.2014 ČERTOVSKÝ DEN.
Všichni si připravili nějakou masku a soutěžili jsme .
Vybrali jsme nejlepší masku a dále se soutěžilo o nejlepší čertovskou dvojici/ čerti plnili
různé úkoly ,testy a vyráběli čertovské ozdoby/.
Zábava byla skvělá. Třída plná čertů byla pekelně
dobrá!!!
Pohádka o jednom pekle
Bylo jedno peklo. V tom pekle žilo 42 čertů a nikdy se tam neodpočívalo.
Jednou jeden čertík byl tak unavený, že zavřel oči a usnul. Lucifer to viděl čertíka spát a
rozzlobil se. Přikázal mu, aby zapisoval všechny hříšníky. Tak čertík zapisoval a zapisoval.
Jenže tato práce ho začala nudit. Napadlo ho, že uteče do světa. Zabalil si věci a utekl.
Bloudil lesem a najednou potkal Mikuláše a Anděla. Čertík se vylekal, protože nevěděl, co
jsou tito dva zač. Mikuláš mu řekl: ,, Nemusíš se nás bát. My jsme Mikuláš a Anděl. Chodíme
po vesnicích a odměňujeme hodné děti, ale nemáme nikoho na ty zlobivé. Nechceš chodit
s námi?“
A tak se čertík rozhodl, že jim bude pomáhat. Od té doby chodí Čert, Anděl a Mikuláš spolu.
A když je těch zlobivých dětí moc, pomáhají mu kamarádi z pekla.
Baruška Dostálová, Eliška Svrčinová 4.B
Nejlepší masky ve 4.B třídě
Vánoce

Vánoce je označení pro zimní období, v němž je podle křesťanské tradice slaveno
narození Ježíše Krista.

S Vánoci souvisí doba adventní, která Vánocům předchází a slouží jako příprava na
slavnost.

Vánoce s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům.

Slaví se od 25. prosince do slavnosti Křtu Páně.

Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum
Kristova narození, první oslava tohoto narození je potvrzena v Římě kolem roku
336.

Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.

V Česku a řadě dalších zemí začíná oslava Vánoc již na Štědrý den, 24. prosince, kdy
je předvečer vánoční slavnosti.

K Vánocům se pojí množství lidových tradic, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky
(betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví.

V 20. a 21. století se z Vánoc v některých zemích stává svátek, který slaví společně
katolíci, protestanti, bezvěrci i jinověrci.
Předpověď počasí do konce roku:
Počasí v následujících čtyřech týdnech bude nadále teplotně průměrné. Pod nulu by se denní
teploty mohly dostat v polovině prosince a mrznout přes den by mohlo i kolem Vánoc, které ale
pravděpodobně budou v nižších polohách bez sněhu. Vyplývá to z měsíční předpovědi počasí,
kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Podle meteorologů je ale předčasné mluvit o
tom, jestli budou Vánoce takzvaně na blátě, nebo na sněhu. "Bude to záviset na konkrétní
meteorologické situaci v době před a během svátků, avšak v nižších polohách se jako
pravděpodobnější jeví Vánoce spíše na blátě," uvedli meteorologové. Srážkově bude podle jejich
předpokladu období od 8. prosince do 4. ledna podprůměrné až průměrné. V příštím týdnu by se
mohly maximální denní teploty vyšplhat k šesti stupňům, ke konci týdne až k osmi. Na horách by
mohlo sněžit, v nižších polohách meteorologové očekávají spíše déšť. V noci by ale rtuť teploměru
mohla spadnout k minus čtyřem stupňům. Postupně by mělo ještě přituhnout a na přelomu roku
by v noci mělo být až kolem minus deseti stupňů Celsia.
Jak popřát k Vánocům v jiných jazycích na jednotlivých místech zeměkoule
Anglicky:
MERRY CHRISTMAS,
MERRY X-MAS
Arabsky:
IDAH SAIDAN WA SANAH JADIDAH
Arménsky:
SHENORAAVOR NOR DARI YEV PARI GAGHAND
Baskicky (SP):
ZORIONAK ETA URTE BERRI ON
Bretaňsky:
NEDELEG LAOUEN NA BLOAVEZH MAT
Bulharsky
CHESTITA KOLEDA
Čínsky:
KUNG HSI HSIN NIEN BING CHU SHEN TAN (Mandarin)
GUN TSO SUN TAN'GUNG HAW SUN (Kanton)
Dánsky:
GLADELIG JUL
Eskymácky:
JUTDLIME PIVDLUARIT UKIORTAME PIVDLUARITLO (Inupik)
Esperanto:
GAJAN KRISTNASKON
Finsky:
HAUSKAA JOULUA HYVAA JOULUA
Francouzsky:
JOYEUX NOËL
Holandsky:
VROLIJK KERSTFEEST EN EEN GELUKKIG NIEUWJAAR ZALIG KERSTFEEST GELUKKIG KERSTFEEST
Chorvatsky:
SRETAN BOZIC
Irsky:
NODLAIG MHAITH CHUGNAT
BEAMACHTAI NA NOLLAG
Italsky:
BUON NATALE BUONE FESTE NATALIZIE
Lotyšsky:
RUUMSAID JUULUPHI
Maďarsky:
KELLEMES KARACSONYT
Německy:
FRÖHLICHE WEIHNACHTEN FROHES FEST
Norsky:
GOD JUL
Polsky:
WESOLYCH SWIAT
Portugalsky:
BOAS FESTAS
Rakousky:
GUADE WEIHNOCHTN
Rumunsky:
SARBATORI FERICITE SARBATORI VESELE
Rusky:
S ROZHDESTWOM KRISTOVYM
Řecky:
HAROUMENA HRISTOUGENA
Švédsky:
GOD JUL
GLAD JUL
Švýcarsky:
E GLÖCKSÄLIGE WIEHNACHT
Srbsky:
CHRISTOS SE RODY
Slovensky:
VESELE VIANOCE
Španělsky:
FELIZ NAVIDAD
FELIZ NADAL (Katalonien)
Vánoční kvíz
Na Vánoce se všichni těšíme celý rok. Jsou totiž děsně prima. Ale jak to vlastně přijde, že slavíme
Vánoce? Proč? A jak? To zjistíte v kvízu.
1. Vánoce jsou:
a) dobrý důvod proč mít vánoční prázdniny
b) vesnička na Bílém potoce v jihovýchodních Čechách
c) svátky připomínající Ježíšovo narození
2. Vánoce začínají:
a) když Ježíšek zacinká
b) půlnoční bohoslužbou
c) jakmile začnou vánoční prázdniny
3. Na Vánoce zdobíme:
a) palmičku, nejlépe kokosovou
b) hlízu rostliny solanum tuberosum
c) košatý jehličnan, nejčastěji jedličku
4. Advent je:
a) nevýznamný druh členovců
b) období čtyřnedělního očekávání narození Vykupitele
c) bojový pokřik kmene Puri - puri
5. Tři králové jsou:
a) vůdci úspěšného povstání bezzemků z počátku 13. století
b) Kašpar, Melichar a Baltazar, mudrci od východu
c) rocková kapela s původním názvem Tři Karlové
6. Svátek Tří králů připadá na:
a) 6. ledna
b) Popeleční středu
c) letnice
7. Hvězda betlémská je:
a) kometa, která se správně jmenuje Halleyova
b) neznámá hvězda, která dovedla tři krále z východu až do Betléma
c) ta divná lampička, co poblikává v okně u sousedů
8. Betlém je:
a) zvláštní, velmi odolný druh bavlny pěstovaný v jihovýchodní Asii
b) slané pečivo oblíbené v severních částech Indie a na Žižkově
c) vesnice ležící 8 km od Jeruzaléma, místo, kde se narodil Ježíš
9. Koleda je:
a) zpěv zpívaný ve vánočním čase
b) lidový léčebný prostředek proti bolesti kloubů
c) jméno prvního astronauta, který přistál na Měsíci
10. Píseň Tichá noc je:
a) heavy metalový song zvaný „Velkej vodvaz“
b) koleda
c) hip hopová písnička pro pokročilé
11. Kašpar je:
a) neodborný název komika
b) jeden ze Tří králů
c) firma vyrábějící rolničky
12. Půlnoční mše svatá se koná:
a) obvykle mezi čtvrtou a půl pátou odpoledne den před Štědrým dnem
b) o půl dvanácté na Štěpána
c) o půlnoci 24. Prosince
13. Adventní věnec zdobí:
a) především pampelišky, někdy také kopretiny a sedmikrásky
b) čtyři svíčky na větvičkách obvykle z jehličnanů
c) čokoládová šlehačka a oříšek
14. Mezi vánoční pečivo patří:
a) bábovka
b) zemlebába
c) vánočka
15. O Štědrovečerní večeři jíme obvykle:
a) smažené štíří ocásky s langustovou omáčkou
b) palačinky se šlehačkou
c) smaženého kapra
16. O Vánocích myslíme především na to:
a) jak potěšit své blízké a lidi, kteří nás potřebují
b) jak z Ježíška vymámit co největší počet dárků
c) abychom v televizi viděli co nejvíc filmů
Vánoční pohádkový kvíz
1. Co trápí královnu Ivu Janžurovou v hudební pohádce O princezně, která ráčkovala?
a) hypochondrie
b) obezita
c)
kleptomanie
2. Kdo zpívá písničku Kujme pikle v pohádce Šíleně smutná princezna?
a) Josef Kemr a Darek Vostřel
b) Václav Neckář a Helena Vondráčková
c) Josef Kemr a Miroslav Horníček
3. Zlý král, kterého v pohádce Princezna se zlatou hvězdou hrál Martin Růžek, se jmenoval:
a) Azarach
b) Kazisvět
c) Mrakomor
4. Kdo režíroval pohádku Nesmrtelná teta?
a) Jiří Strach
b) Zdeněk Troška
c) Zdeněk Zelenka
5. Jak se jmenoval Nastěnčin pes v pohádce Mrazík?
a) Alík
b) Ťapka
c) Kolja
Řešení: 1c, 2b, 3c, 4b, 5b, 6a, 7b, 8c, 9a, 10b, 11b, 12c, 13b, 14c, 15c, 16a
Řešení: 1a, 2a, 3b, 4c, 5b
Štědrý den

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční
svátky.

Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost
Narození Páně 25. prosince.

Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a
pověr.
Štědrovečerní obyčeje:
 Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány
ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.
 Oběd má stále ještě postní charakter (krajově hubník, kuba či muzika).
 Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách
začal prosazovat až ve 40. letech 19. století.
 Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem
především jablky.
 Skleněné ozdoby se začaly vyrábět až později a mohli si je dovolit pouze bohaté
rodiny.
 Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky.
 Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou svatého Mikuláše,
avšak postupně se tento zvyk téměř úplně přesunul na Vánoce.
 Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje
víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.
 K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši
předkové snažili odhadnout průběh nového roku.
 Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček,
rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití
olova apod.
 V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně,
která připadá na 25. Prosince.
 Proto den tradičně končí půlnoční mše, kterou začíná samotná církevní oslava
narození Ježíše Krista.
 Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci
otevírají poklady a probouzejí mrtví.
Štědrovečerní hostina:

Večeře v Česku tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle
kapr nebo (pro ty, co ryby nejedí) vinná klobása.

I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry
přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem
celého roku.

Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici.

Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl postní; za maso se
ovšem nepokládalo maso rybí.

To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností
musela dávat přednost levnějším alternativám.

Nejedl se pouze kapr, ale např. i lín, sumec a jiné sladkovodní ryby; obvykle byly
připravovány na sladko.

Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť
jej cenová regulace učinila dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva.

Klasickým způsobem přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 – je kapr
načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku,
povidel, ořechů a sladkého piva.

Podával se se šiškami, později s knedlíky.

Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel.

Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přišel kapr smažený, na něhož
nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku
1895.

Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který ovšem taktéž nemá v
české kuchyni dlouhou tradici.

Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří brambory, petržel,
celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky spojené majonézou, avšak mohou se do
něj přidávat též např. vejce, salám, šunka či sýr.

V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci
se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během 2. světové války a že
jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.
Štědrý den u jiných národů
 Podle tradice nosí dárky v Německu, Rakousku a v německy mluvících částech
Švýcarska podobně jako v Česku Ježíšek (Christkind, Jesulein).
 Podobná zvyklost panuje i v Horním Slezsku, kulturně původně německém, kde
dárky přináší Děťátko (Dzieciątko).
 V různých polských regionech dárky přináší vždy někdo jiný. Kromě Děťátka
(Slezsko) je to Gwiazdka (Hvězdička, zřejmě první hvězda na obloze), sv. Mikuláš
(św. Mikołaj, Mazovsko), Andílek (Aniołek, Malopolsko), Gwiazdor (stařec s holí,
Velkopolsko).
 Ve Spojených státech amerických vozí dárky Santa Claus. Létá vzduchem na saních,
které jsou tažené kouzelnými soby. Tato tradice pomalu zasahuje i do některých
zemí Evropy. Tradice se prosadila i ve Velké Británii nebo Austrálii, ale je rozšířená i
v Západní Evropě.
 Ve Francii nosí dárky Père Noël (česky Otec Vánoc).
 Ve Španělsku nosí dárky Tři králové (Los Reyes Magos).
 V Rusku se nenaděluje na Štědrý den, ale na Nový rok přináší dárky Děda Mráz,
který přijíždí za doprovodu Sněhurky na saních.
 Ve Finsku navštěvuje děti Joulupukki, což je postava oděná do kozlí kůže bydlící v
Laponsku. Tato tradice připomíná českého Mikuláše.
 Zvláštností je tradice na Apeninském poloostrově - zde naděluje dárky žena, hodná
čarodějnice Befana. Ta ale dárky rozdává až 6. ledna, a proto se i zde stále víc
projevuje vliv Santy Clause, stejně jako v ostatních evropských zemích.
 V Dánsku nosí dárky skřítci, kterým zde říkají nisser.
 V Belgii a Nizozemsku dárky naděluje Sinterklaas nebo Saint Nikolas
 V Itálii jsou dárky spojené s osobou obdobnéé Santa Clause - Babbo Natale
 Ve Švédsku nosí dárky přihrblý dědeček Jultomten (Vánoční muž) za pomoci
vánočních skřítků Julnissarů.
Santa Claus
Befana
Joulupukki
Vánoční pokrmy a nápoje – Česko
Kapr:
Vánoční kapr je tradičním zdrojem masa pro přípravu štědrovečerních pokrmů v České
republice i v některých dalších zemích střední Evropy (Slovensko, Rakousko, Alsasko). V
Česku se kapr připravuje jako obalovaný a osmažený s bramborovým salátem. Z některých
částí (hlava, vajíčka, sperma, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutná
tradiční polévka. S kaprem je spojeno také několik českých vánočních tradic.
Vinná klobása:
Vinná klobása je tradiční česká uzenina. Vyrábí se z vepřového, někdy i telecího masa.
Klobásy nejsou tepelně opracované, proto se musejí co nejdříve zkonzumovat. Nejčastěji
se klobásy při přípravě stočí do spirály, která se zajistí špejlí a opečou se na rozpáleném
tuku. Vznikne červené kolo připomínající Slunce, proto bývá vinná klobása tradičním
vánočním jídlem jako oslava slunovratu.
Houbový kuba:
Kuba je tradiční české jídlo, jehož základem jsou kroupy a houby (zejména stroček
trubkovitý). Podává se především jako polední jídlo na Štědrý den, protože se podle zvyku
nemá jíst do štědrovečerní večeře maso.
Štóla:
Štóla je druh pečeného vánočního moučníku, tradičního i v ČR. Uvnitř je zapečené
například sušené ovoce a ořechy a z vrchu je štóla posypaná moučkovým cukrem. Má tvar
bochníku a pochází z Německa.
Vánočka:
Vánočka je druh sladkého pečiva z kynutého těsta, které je v Česku obvykle o Vánocích
připravováno jako sváteční jídlo. Často se vánočka konzumuje v kombinaci s máslem,
medem, marmeládou, džemem či povidly, nebo lámaná a namáčená v kávě, meltě, mléce
atd.
Vánoční cukroví:
Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina z
vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a
různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta,
které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou
vanilka a rum, typickým kořením skořice.
Svařené víno:
Během vánočního období je ve stáncích na vánočních trzích prodávána široká paleta
alkoholických nápojů. Mimo grog mezi oblíbené teplé nápoje patří svařené víno neboli
svařák. Nápoj bývá připravován z nejlevnějšího výrobku označovaného za víno, obvykle
červené barvy (ačkoliv barva zde není důležitá). Tekutina je doslazena množstvím cukru,
vařena s kořením a plátky citrónu a podávána horká.
Vaječný koňak:
Vaječný koňak je vánoční míchaný alkoholický nápoj podomácku vyráběný v Česku z
výrobků Tatra mléko, Salko, řepný cukr, cukr s ethylvanilinem, vajec a výrobku
prodávaného pod názvem „Tuzemský rum“ nebo podobným.
Řešení: delfín, housenka, výr, bobr, krtek, netopýr
VÁNOČNÍ VAŘENÍ
HOUBOVÝ KUBA:
Ingredience:
 400 g velkých krup č. 10
 100 g sádla
 2 velké cibule
 70 g sušených hub (700 g čerstvých hub)
 4–6 stroužků česneku
 dlaň majoránky
 kmín
 sůl
 pepř
Postup:
1. kroupy omyjeme a přes noc namočíme, stejně tak
sušené houby
2. kroupy uvaříme ve slané vodě doměkka cca 20
minut, scedíme a necháme okapat
4. houby scedíme a vymačkáme
5. na sádle dozlatova opečeme nadrobno
pokrájenou cibuli, přidáme kmín, houby a krátce
podusíme; přimícháme česnek utřený se solí a
čerstvě nadrcený pepř, dochutíme solí a majoránkou
6. vložíme do sádlem vymazaného pekáčku a v
troubě zapečeme cca 20 minut.
MĚKKÉ VÁNOČNÍ PERNÍČKY:
Ingredience:
Postup:
 1 lžička soda
 325 g hladké mouky
 25 g másla
 1 lžíce kakaa
 125 g cukru moučky
 2 ks vajec
 1 lžička perníkového koření
 50 g medu
Poleva:
 100 g cukru moučky
 1 lžička citronové šťávy
 1 ks bílku
1. Sypké suroviny smícháme na vále, přidáme
vše ostatní a vypracujeme těsto. Můžeme ho
hned vyválet a vykrajovat tvary.
2. Perníčky pečeme ve vyhřáté troubě.
3. Hned po vytažení z trouby potřeme perníčky
rozšlehaným vejcem a necháme vychladnout.
4. Na polevu přesejeme moučkový cukr, který
vyšleháme s bílkem a lžičkou citronové šťávy.
5. Měkké perníčky ozdobíme podle fantazie a
necháme zaschnout.
VÁNOČNÍ ŠTOLA:
Ingredience:
o 500 g hladké mouky
o 1 prášek do pečiva
o 1 vanilkový cukr
o 200 g krupicového cukru
o 2 vejce
o 180 g másla
o 250 g tvarohu
o 3 lžíce rumu
o 100 g rozinek
o 100 g sekaných ořechů
o 100 g kandovaného ovoce
o 50 g másla na potření
o 100 g moučkového cukru
o 1 vanilkový cukr na obalení
Postup:
Z uvedených surovin zpracujeme na vále těsto, ze
kterého vytvoříme dva válečky, vložíme je na plech
vyložený pečicím papírem a pečeme ve vyhřáté
troubě při 180 °C asi 40 minut. Ihned po upečení
potřeme štolu rozpuštěným máslem a obalíme
v moučkovém cukru smíchaném s vanilkovým
cukrem. Vychladlé štoly zabalíme natěsno do
alobalu a necháme 2−4 týdny uležet.
VYRÁBĚNÍ
MIKULÁŠSKÉ MYŠI
Připravíme si: lízátka berličky, barevný filc nebo barevný papír, lepidlo Herkules, malé černé
korálky na očička nebo černou bavlnku na vyšití, nůžky
Postup:
1. Vytiskneme si střih a zvětšíme dle velikosti lízátka. Většinou je potřeba zvětšit na 150-200%.
2. Vystřihneme dle střihu jednotlivé díly myšek. Tělo a vnější ouška v jedné barvě, vnitřní ouško v
jiné.
3. Dle šrafovaných čar nastřihneme.
4. Nalepíme vnitřní části oušek.
5. Oči a čumáček můžeme nalepit z mini koleček filcu nebo místo očiček našít černé korálky,
popř. vyšít bavlnkou.
6. Ouška provlečeme skrze tělo.
7. Nasuneme lízátko a je hotovo.
Šablona: http://www.keliwood.cz/userfiles/file/vanoce/mysi_strih.pdf
STROMEČEK Z KORKOVÝCH ZÁTEK
Připravíme si: 7 korkových zátek, stuhy, nůž, tavnou pistoli
Postup:

Zkontrolujeme, zda zátky na sobě dobře "sedí".

Pomocí tavné pistole slepíme 3 zátky jako základnu.

A pokračujeme v lepení dál.

Stromeček omotáme stuhou. Konce stuh přilepíme lepidlem na spodní části stromu.

Uřízneme cca 1/3 zátky.
 Nalepíme ji jako kmen.
Sandra Tomicová, VII. A
VYROB SI OZDOBU NA VÁNOČNÍ STŮL:
Materiál a pomůcky:

dvě čtvrtky A3 o gramáži 220g

sešívačka

zelený krepový papír

nůžky

herkules

vločky z plsti

různé přízdoby s vánoční tématikou
Pevnější čtvrtku smotáme do kornoutku. Aby se kužel nerozmotal,
zajistíme spoj sešívačkou. Naše stromečky jsou vysoké cca 30 cm.
Ze zeleného krepového papíru nastříháme proužky 5 - 7 cm široké, které
po celé délce ještě prostřihneme na jednotlivé "jehličky". Čím užší jehličky
jsou, tím je stromeček hezčí :-)
Nalepíme je ve vrstvách na kužel ze čtvrtky, vrstvy se překrývají asi tak z
poloviny. Lepíme od spodu kužele ke špičce. Delší pruh můžete motat
kolem kuželu ve spirále.
Nakonec ozdobíme stromeček velkými vločkami z plsti či jinými
dekoracemi a přízdobami.
EKO OKÉNKO
Čím ptáčky v zimě potěšit?______
Přikrmování ptákům nejvíce pomůže v době, kdy panují silné mrazy a
krajinu pokrývá sníh. Ten jim totiž schová většinu možných zdrojů potravy – semena
uschlých trav a plevelů apod.
CO NA KRMÍTKO?
Asi nejoblíbenějším ptačím krmením jsou slunečnicová semínka. Milují je všichni pěvci,
zvláště sýkorky a zvonci, hrdličky i šplhavci - brhlíci, strakapoudi. Pokud máte celé zralé
květy slunečnic, ptáci je do posledního zrnka vyzobou. Pěnkavy a dlasky zase přilákáte na
ovesné vločky, ale i na různá semena plevelů a obilovin. Dále můžete na krmítko sypat
proso, len, mák, dýňová semínka, jáhly, vlašské ořechy, rozinky, různé bobuloviny
(hložinky, bezinky, jeřabiny, ptačí zob). Kosi a drozdi nepohrdnou celým jablkem. Najdou
si ho na trávníku nebo ho můžete nabodnout na bodec z prkýnka a velkého hřebíku. Pokud
seženeme syrový nevařený lůj, zavěsíme ho na drát nebo pevný provázek a nabídneme
sýkorkám a strakapoudům. Zavěšujeme ho do stínu, aby neroztával a nežluknul.
NIKDY NEDÁVÁME solený špek, čerstvé ani tvrdé pečivo (ostré drobky chleba mohou
poranit ptákům jícen), dále na krmítko nepatří zbytky solených, kořeněných a uzených jídel.
Stejně tak ptáky nekrmíme zbytky vánočního cukroví (zejména s krémem a čokoládou) ani
plesnivými či zkaženými zbytky potravin.