Anglie v raném středověku

Anglie v raném středověku
Učební text
ANGLIE V RANÉM STŘEDOVĚKU
Klíčová slova: britské ostrovy, Keltové a Germáni, christianizace, útoky Vikingů, vítězství Alfrédovo,
normanský vévoda dobyvatelem, pozemková kniha
Rozbor pramene: Anglosaská kronika z 9. století, uč. s. 32
∞∞∞








původní obyvatelé britských ostrovů Kelti
v pol. 6. stol. příchod germánských kmenů Anglů, Sasů a Jutů na východní pobřeží
koncem 6. stol. christianizace Anglosasů římskými misionáři (x Keltové přijali křest
již o století dříve), zřízení arcibiskupství v Canterbury [čti kentrbery]
od 8. stol. útoky Vikingů na anglosaská království (793 jimi vypleněn klášter
v Lindisfarne)
až koncem 9. stol. Vikingové poraženi Alfrédem Velikým (849-899), hlavním městem
zvolen Londýn, vybudováno námořní loďstvo, vydán zákoník
v 11. stol. využívá vnitřních nepokojů v zemi (spory o nástupnictví) normanský vévoda
Vilém Dobyvatel a roku 1066 se po vítězné bitvě u hradu Hastings [čti hestynks]
stává anglickým králem
Vilém nechal kvůli výběru daní sepsat pozemkovou knihu Domesday Book
[čti domsdej buk]
středověký anglický národ vznikl splynutím normanské šlechty s Anglosasy
Vznik středověkého anglického národa je výsledkem střetů i soužití obyvatelstva různého
původu, od Keltů, Římanů, Anglosasů a Vikingů až po Normany. Po bitvě u Hastingsu byla
v království upevněna panovnická moc a Anglie se stala významnou součástí západní Evropy.
VELÍMSKÝ, Tomáš a kol. Zrod středověké Anglie. In: Dějepis 7. Praha: Fraus, 2009, s. 33.
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
Boj o anglický trůn
Na jaře roku 1051 obdržel Vilém důležité poselství od anglického krále Edwarda III. Vyznavače.
Bezdětný Edward určil za svého nástupce na anglickém trůně právě svého normanského příbuzného Viléma
(matka Edwarda Vyznavače byla sestrou Vilémova dědečka). Král Edward tak učinil navzdory velké nelibosti
rodu Godwinsonů, kteří si rovněž činili nárok na trůn. Po smrti Eduarda Vyznavače v lednu 1066 vznesl tedy
Vilém nárok na anglickou korunu. Spolu s ním však vznesl nárok i norský král Harald III. Hardrada. Na trůn
ale nakonec usedl Eduardův švagr Harold II. Godwinson.
V září 1066 se Vilém, ještě jako normanský vévoda, pokusil pouze s několika tisíci muži překročit kanál
La Manche, aby se stal vládcem Anglie. Anglický trůn získal 25. prosince 1066 poté, co 14. října porazil v bitvě
u Hastingsu vojsko posledního anglosaského krále Anglie Harolda II., který v této bitvě padl.
Dobytí Anglie Normany mělo v jejích dějinách zásadní vliv. Došlo tak k nahrazení původně anglosaské
kultury za normanskou (směsice vikingské a francouzské), dalším aspektem bylo zavedení francouzského
způsobu feudalismu a v neposlední řadě tak byl položen základ britské říše, která později ovlivňovala
prostřednictvím svých kolonií značnou část světa.
Mgr. David Mikoláš
Anglie v raném středověku
Učební text
Normané se vyloďují v Anglii
(Výšivka z Bayeux, 11. století)
Bitva u Hastingsu
(Výšivka z Bayeux, 11. století)
IIII. The Land of St. Peter of Westminster
In ‘Ossulstone’ Hundred
In the vill in which St. Peter’s Church is situated [Westminster] the abbot of the same
place holds 13½ hides. There is land for 11 ploughs. To the demesne
belongs 9 hides and 1 virgate, and there are 4 ploughs. The villeins have 6
ploughs, and there could be 1 plough more. There are 9 villeins each on 1 virgate
and 1 villein on 1 hide, and 9 villeins on each half a virgate and 1 cottar
on 5 acres, and 41 cottars who pay 40 shillings a year for their gardens. [There is]
Meadow for 11 ploughs, pasture for the livestock of the vill, woodland for 100 pigs,
and 25 houses of the abbot’s knights and other men who pay
8 shillings a year. In all it is worth £10; when
received, the same; TRE £12. This manor belonged and belongs
to the demesne of St. Peter’s Church, Westminster.
Ukázka z Knihy posledního soudu - Domesday Book
(Catalogue ref: E31/2/1)
Anglický překlad ukázky
Mgr. David Mikoláš