Ekonomika pěstování technického konopí v ČR

Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
Doktorská vědecká konference
6. února 2012
T
T
THINK TOGETHER
Think Together 2012
Ekonomika pěstování technického konopí v ČR: Případová
studie Rakovnicka
Economics of Hemp production in the Czech Republic: Case study of Rakovnik region
Pavel Kotyza
45
Abstrakt
Mezi lety 2000 – 2007 se produkce konopí v ČR průběžně
zvyšovala. Ovšem po ukončení pravidelné činnosti tírenských
provozů se celkové produkční plochy postupně snižují. Jedním
z mála míst, kde se konopí stále pěstuje, zůstává Rakovnicko.
Z tohoto důvodu je právě pro tento region zpracována
ekonomika pěstování, která vychází z nejčastěji pěstované
polské odrůdy Bialobzreskie. Současná situace, která přímo
vychází z charakteristiky této odrůdy, není vhodná pro další
rozšíření konopí v ČR. Řešením by mohlo být spalování
konopné slámy společně s prodejem semene, které je neustále
poptáváno. Ovšem změna koncového užití slámy by musela
vést ke změně stylu produkce. Tomuto by více vyhovoval
kanadský model, který maximalizuje výnos semene a snižuje
produkci stonku. Jako optimální odrůda byla navržena finská
Finola.
Klíčová slova
Ekonomika
Rakovnicko
pěstování
konopí,
Bialobrzeskie,
Finola,
Abstract
Between 2000 – 2007, total production area has increased in
the Czech Republic. Unfortunately all local hemp processing
plants stopped its regular activities and total production areas
started to decrease subsequently. Rakovnik region is one
of few places where hemp production sustained. Because of
sustained production, economics of hemp production is related
to the mentioned region. Polish Bialobrzeskie variety is mostly
cultivated. Current situation, which is directly connected to the
variety, is not particularly suitable for further increase of hemp
Think Together 2012
production. Production of demanded seed and use of straw
for energy purposed might be a solution. The change of straw
use needs further change of production approach. Canadian
approach was identified as appropriate; it maximizes yield
of seed and limits yield of stalks. Finola, the Finish variety, is
considered to be optimal solution.
Key Words
Economics of Hemp production, Bialobrzeskie, Finola,
Rakovnik region.
Úvod
Technické konopí je rostlina, která byla vyšlechtěna tak, aby
obsahovala minimální zákonem stanovené množství omamné
látky (Tetrahydrocannabinol, THC), které jinak konopí
obsahuje. Z tohoto důvodu může být po splnění zákonem
daných podmínek pěstována i na území ČR. Mezi lety 2000
– 2007 docházelo v ČR k růstu pěstebních ploch a zdálo se,
že celý konopný průmysl má stále potenciál k dalšímu růstu.
Ovšem po uzavření místních tíren schází zemědělcům odbyt
pro vypěstovanou slámu a pěstební plochy se od roku 2008
začínají snižovat.
Hlavním výzkumným cílem práce je navržení řešení, které by
umožnilo rozšíření produkce konopí bez vysokých investic do
tírenských provozů. Za tímto účelem bude vytvořen hrubý
současný přehled hektarových nákladů a výnosů pěstované
odrůdy konopí a to pro území Rakovnicka, kde se produkce
konopí udržela. Navržené alternativní řešení, které vychází
z kanadského modelu, bude porovnáno se současnými
reálnými výnosy. Zhodnocení obou přístupů následuje. Před
zahájením práce bylo předpokládáno, že současný stav je
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
možné vylepšil zavedením jiného přístupu v pěstování a tím
přispět k lepší rentabilitě plodiny.
Metodika
Na základě studované literatury je v první části práce
provedeno představení rostliny nezbytné pro pochopení
základních historických, legislativních a produkčních
souvislostí. Dále je za podpory existujících zdrojů (viz. Sladký
et. al. 2004, Abranám et. al. 2009) vytvořen seznam úkonů,
které jsou dle agrotechnických přístupů vhodné. Náklady na
tyto úkony, stejně jako na potřebný materiál jsou určeny dle
aktuálních tržních cen, reálných cen služeb ve sledovaném
regionu, nebo na základě expertní databáze Výzkumného
ústavu zemědělské techniky (VÚZT), zpracované autorským
kolektivem v čele s Z. Abrahámem. Databáze VÚZT mapují
náklady na jednotlivé operace v kukuřičné a řepařské výrobní
oblasti. Jelikož je sledována oblast Rakovníka a jeho těsného
okolí (ne celé území Rakovnického okresu) které převážně
spadá do řepařské výrobní oblasti, jsou data z VÚZT brána
jako relevantní. Ceny služeb byly diskutovány přímo
s poskytovateli těchto služeb, platné pro rok 2011. Vytvořená
hrubá kalkulace je dále konfrontována s možnými hektarovými
výnosy, tržními cenami komodit i jednotlivými odbytišti.
Výsledky jednotlivých přístupů jsou analyzovány nákladovou
rentabilitou, která je dána vztahem: (zisk / náklady) x 100.
Úvod do problematiky
Konopí patří do čeledi Konopovité, společně s chmelem
točivým. Pěstuje se hlavně na stonek a semeno. Stonek obsahuje
vlákna patřící mezi nejpevnější přírodní vlákna. Semínko má
vysoký podíl olejných látek bohatých na nenasycené mastné
kyseliny. Rostlina je jako zemědělská plodina využívána již
ISBN: 978-80-213-2275-2
po mnoho století, jeho užití je datováno až do doby kamenné
(Stafford 1993). Vzhledem k vysoké manuální náročnosti
sklizně a následného zpracování byl význam konopí nejenom
v textilním průmyslu snižován. Po 2. světové válce byly
v Evropě postupně snižovány pěstební plochy. Jednou
z hlavních příčin byla protidrogová legislativní opatření, které
prakticky zakazovalo pěstování konopí i pro technické účely.
V roce 1989 bylo v celé Evropské Unii (EU) oseto pouze 2 762
ha konopného porostu. (Ranali 1999) Sledování pěstebních
ploch v EU je dnes nejpřesněji monitorováno Komisí EU pro
len a konopí (údaje jsou dostupné v Situační a výhledové
zprávě MZe – len a konopí). Data publikována Eurostatem
i Faostatem jsou u jednotlivých zemí EU značně nepřesná.
Mezi lety 2005 – 2010 se plocha s technickým konopím v EU
pohybovala rozmezí 10 – 15 tis. ha. Francie je stabilně největším
producentem. Její celková osevní plocha v sezóně 2009/2010
tvořila 78% pěstebních ploch celé EU. Mezi další významné
pěstitele patří Německo, Velká Británie, Holandsko a Polsko.
U dalších historicky významných pěstitelů (Maďarsko,
Rumunsko) byla produkce postupně zcela ukončena. (Komise
pro len a konopí, MZe 2010)
Konopí historicky patřilo k významným plodinám pěstovaných
i na území České republiky (ČR). V době středověku byla
konopná lana využívána mimo jiné pro těžební účely v Kutné
Hoře, Jihlavě. V polovině 18. století bylo v některých regionech
až 3 více profesionálních tkalců konopí než lnu. (Obršlík 2002)
I přes přetrvávající náročnost bylo konopí v ČR pěstováno až
do druhé poloviny 20. Století, od kdy pokračovala produkce
pouze na Slovensku. (Široká 2007) V ČR začala být zase
věnována pozornost problematice konopný mezi lety 1996 až
1999, kdy byl zahájen, pod hlavičkou MZe, výzkum a opětovné
47
pěstování na zkušebních polích. Od roku 1999 je pěstování
konopí znovu zákonně povoleno v několika odrůdách. (Široká
2007)
Za podpory státních podpůrných fondů byly zprovozněny
4 certifikované zpracovatelské provozy, které si sami
nesmlouvávaly produkční plochy a následný odbyt. Díky
těmto tírnám se v letech 2006 a 2007 výrazně zvýšila česká
produkce, osevní plochy vystoupaly až k 1 538 hektarům.
Dle Konopářského svazu České republiky ( KSČR) byl
přes přetrvávající problémy technického rázu a finanční
nerentabilitu provozů provoz v těchto tírnách ukončen a
od poloviny roku 2011 již v ČR není jediný aktivní provoz.
(KSČR 2011) Tato situace se reálně podílela na poklesu celkové
produkce v ČR, která klesla pod hranici 200 ha v roce 2010
(MZe 2010).
České reálie jsou zčásti podobné Kanadě. Nedostatečně
vyvinuté technologie na zpracování stonku vedlo v Kanadě
k situaci, kdy se semínko stalo hlavní sklízenou komoditou
(Hermann, 2010) a to na ploše srovnatelné s produkcí
konopí v celé EU. (Government of Alberta 2011) Kvůli
nedostatku technologií se kanadští zemědělci zaměřili na
konkurenceschopnou produkci semene (před levným
dovozem z Číny), při snížené produkci stonku. V Kanadě jsou
hlavními pěstovanými odrůdami Finola a Crag (Pallesen 2010).
Finola je plně certifikována pro pěstování v EU. Z důvodu
úspěšného využití v Kanadě byla tato odrůda navrhnuta jako
alternativa k široce rozšířené polské odrůdě. Podle oficiálních
materiálů udržovatele odrůdy dosahuje její výnos, při
optimálních podmínkách (mezi 40 – 60° s. š.) až 2 t/ha semene
(Callaway 2011). V porovnání s polskou odrůdou je Finola
náročnější na množství výživných látek ovšem při vyšší ceně
ISBN: 978-80-213-2275-2
osiva. Výnosnost stonkové slámy je udáván v rozmezí 5 – 7 t/
ha. (Callaway 2011)
Konopí vyžaduje velké množství živin, půda by měla být dobře
připravena a vyhnojena jak průmyslovým, tak statkovým
hnojivem. Čím je větší náročnost na výnos, tím je i větší potřeba
výživných látek. Pro pěstování konopí na vlákno je důležitý
přísun jak dusíkatých, tak i draselných hnojiv, která mají vliv na
kvalitu vláken. Je-li konopí pěstováno i na semeno, je důležitým
prvkem fosfor, kterého se přihnojuje 30 – 60 kg/ha. Není-li
půda dostatečně neutrální (zásaditá) je vhodné dodat vápenné
hnojivo. (Sladký 2004) Technika sklizně konopí je závislá od
druhu produkce. Sklizeň kombinované produkce je náročná,
hlavně s ohledem na techniku a načasování. Semínka dozrávají
postupně, dozrálá začínají opadávat a lákat ptactvo. Z důvodu
značné náročnosti sklizně je všeobecně doporučováno využívat
služeb zemědělců, kteří již mají dostatečné zkušenosti,
případně vlastní upravené stroje. I když sklizeň službou
nemusí být zrovna levnou záležitostí (může přesáhnout i
4 000 – 4 500 Kč/ha + doprava stroje), mnohdy pomůže zabránit
značným škodám na vlastní technice. (Říha 2010)
Právo a dotační politika
Základním dokumentem pro celý vnitřní trh EU je nařízení
komise č. 1673/2000 platným od marketingového roku
2001/2002. Toto nařízení upravuje celkovou produkční kvótu
EU pro len i konopí a to do výše 125 136 ha. (Tošovská 2002)
Konopí obsahuje určité množství psychoaktivních látek. Tento
fakt je specifikován nařízením komise č. 1592/2000, které snižuje
limit obsahu THC v rostlině na 0.2% z původních 0.3%. Toto
nařízení, stejně jako 1673/2000, je platné od marketingového
roku 2001/2002. Pouze odrůdy, které splňují toto nařízení,
48
mohou být registrovány a povoleny k pěstování pro území
EU. Od všech členských států je vyžadována kontrola porostů
a jejich testování na průměrné hodnoty THC. (nařízení komise
č. 1529/2000)
Původní české odrůdy byly zakázány zákonem 92/1996 Sb.,
která též zpřísňovala zacházení se semeny, jako s produkčním
materiálem. Zákon 92/1996 Sb. vedl k situaci, kdy bylo konopí
pěstováno pouze na pár hektarech a to v rámci MZe. (Široká
2007) V roce 1998 byl přijat nový zákon, který vymezoval nová
pravidla pro pěstování konopí a máku. Zákon č. 167/1998
Sb. upřesňoval, jaké odrůdy mohou být pěstovány. Jejich
schválení bylo podrobeno testování, kdy obsah THC nesměl
přesáhnout hranici 0.3%. Prvními schválenými odrůdami byly
polské Beniko a ukrajinské Juso-11. Tyto již byly ze seznamu
odebrány (na žádost udržovatele odrůdy). (MZe 2010) Zmíněný
zákon též ustavuje ohlašovací povinnost pro pěstitele, kteří
zasejí více než 100 m2, a to příslušnému celnímu úřadu. Zákon
167/1998 Sb. je dodnes platný, včetně limitu 0.3% THC. I přes
nižší normu danou EU nebyl tento zákon novelizován a to z
důvodu, že všechny odrůdy schválené pro pěstování v ČR jsou
i tak schvalovány EU a musí proto splňovat normu 1673/2000
upravující obsah THC na 0.2%.
Pěstování konopí je v ČR klasicky podpořeno přímou platbou
na plochu (SAPS), státní doplňkovou platbou (TOP-UP) a
Programem na podporu ozdravování polních a speciálních
plodin (PPOPSP). SAPS a TOP-UP jsou zemědělcům vypláceny
ve standardní výši. Pro rok 2010 bylo alokováno 4 060 Kč v rámci
SAPS a 514 Kč pro TOP-UP. PPOPSP finančně podporuje
nákup uznaného a mořeného osiva konopí registrovaných
odrůd a to do výše 60 000 Kč/t osiva, při maximálním užití
90 kg/ha. Tento dotační titul může pěstitelům vrátit až 70% z
celkových nákladů na osivo.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Ekonomika pěstování konopí – případová studie
Rakovnicka
Odrůda Bialobrzeskie
Odrůda Bialobrzeskie, jedna z nejvyužívanějších odrůd v ČR,
je pěstována v systému kombinované produkce. Tento přístup
zabezpečuje zemědělcům příjmy z prodeje stonku i semínka.
Stejný přístup je aplikován i na sledovaném území Rakovnicka.
Obecně se hektarové náklady na konopí pohybují mezi 16 – 21
tis. Kč. (Říha 2010) Ovšem jelikož se mohou jednotlivé přístupy
produkce lišit, musejí být brány dané údaje jako orientační.
Při daných operacích a cenách (viz. tabulka č. 1) se celkové
náklady na hektar odrůdy Bialobrzeskie dostaly pod 24 000
Kč. Mezi nejnákladnější pokožky patří lisování stonku (5 400
Kč), osivo (4 500 Kč) a hnojiva (4 750 Kč). Tyto tři pokožky
tvoří dohromady přes 60% celkových nákladů. Významnou
položku zaujímají též operace v nájmu + pronájem půdy. Jejich
celkový podíl na nákladech dosahuje 46,5%. Zabezpečení
těchto operací vlastními silami by mohlo přispět ke snížení
nákladů a to až k vyššímu průměru ČR. Na druhou stranu by
vlastní zabezpečení některých operací znamenalo nezbytné
investice. Konopí totiž obecně vyžaduje speciálně upravené
stroje.
49
Operace
Pronájem půdy + daň 6
Osivo (45 kg)
Orba
1
2
Smykování a vláčení
Setí
2
2
1 000
100 Kč/kg
4 500
platbou (TOP-UP). V roce 2010 bylo z fondů SAPS a TOP-UP
vyplaceno zemědělci celkem 4 574 Kč. Další finance mohl čerpat
z PPOSP. Při daném výsevu 45 kg/ha se jednalo o celkem 2 700
Kč. V roce 2010 tedy celkový příjem z dotací činil 7 274 Kč.
1 750
Stonek
345
395
695
Dusík (80 kg) 3
9 000 Kč/t
2 700
Draslík (45 kg) 4
12 000 Kč/t
900
Fosfor (45 kg) 5
5 000 Kč/t
1 150
Aplikace hnojiv 2
350
Sklízení semene
2 500
500
500
200 Kč/balík (á 300 kg)
5 400
2000 Kč/t
1 200
23 885
6
6
Obracení/hrabání
6
Lisování (8 t)
Čištění + sušení semene
6
(0,6 t)
Celkem
6
2
Cena (Kč/ha)
Příprava půdy 2
Sečení stonku
1
Jednotková cena
KSČR 2011
4
Draselná sůl 60%, 75kg
Abrahám et. al 2009
5
Superfosfát 19%, 230 kg
reálná cena operace ve službě /nájmu půdy
platná pro daný region
3
LAV 27, 300 kg
6
Tabulka č. 1: Náklady produkce konopí na Rakovnicku (Kč/ha),
odrůda Bialobrzeskie
Dotační politika pro konopí je z velké míry srovnatelná
s jakoukoliv jinou plodinou. Pěstování je podporováno
jednotnou platbou na hektar (SAPS) a dodatkovou národní
ISBN: 978-80-213-2275-2
V ČR se sklizené množství stonku drží na celkem stabilní
hranici 8 – 9 t/ha. (MZe 2010) Ovšem z nedostatku domácích
zpracovávacích kapacit je nutné stonek buď skladovat, nebo
prodávat do zahraničí. Dle Evropské asociace technického
konopí (EIHA - European Industrial Hemp Association;
Carus, Piotrowski 2010), funguje v Evropě několik tírenských
provozů.
Přehled v tabulce č. 2 mapuje všechny aktivní zpracovatele
slámy a zároveň předkládá návrh situace, kdy by byl
zprovozněn provoz spalovny v ČR. Pro kalkulaci byla použita
jednotná výkupní cena pro rok 2010, která se průměrně
pohybovala okolo 3500 Kč/ha. (Říha 2010) Pro vypočítání
výnosů z konopné slámy, je nutné počítat s dopravou do tíren.
Ovšem při současné situaci a vzdálenosti provozů se doprava
stává dalším významným nákladem. Je-li stonek lisován do
velkých hranatých balíků o rozměrech 80 x 120 x 250 cm, je
možné naložit min. 10 t materiálu na klasický valník (rozměry
2,48 x 2,65 x 13,6 m). Nejbližším provozem je německý podnik
v Malschi, kde výnos stonku po započtení dopravy přesáhne
2 000 Kč/t. Při prodeji do obou holandských tíren by výnos
z tuny stonku přesáhl 1 600 Kč/t. Další zahraniční provozy již
nejsou pro českého rolníka tolik zajímavé. Výnos po započtení
dopravy nepřesáhne 500 Kč/t.
Současné evropské tírny zpracovávají hlavně krátké vlákno.
To je vhodné pro široké spektrum technického využití. Jelikož
se cena krátkého konopného vlákna skoro nemění, mezi lety
50
2003 - 2010 vzrostla o méně než 10% (Carus, Piotrowski 2010), musí být do budoucna počítáno se zvyšujícími se vstupními náklady tíren,
zvyšujícími se náklady na transport surovin i dalšími měnovými riziky. Nedojde-li tedy ke změně vývoje ceny krátkého konopného
vlákna, je možné očekávat snižování výkupní ceny a s tím spojené nižší zisky pro jednotlivé zemědělské výrobce.
Město / Země
Vzdálenost1
Cena za
dopravu 2
Výkup
stonku
(Kč\ha)
Zisk ze
stonku
(Kč\t) 6
Zisk ze stonku
(Kč\ha) 7
Halesworth / UK
1 278
31 950
35 003
305
2 440
Malsch / DE
529
13 225
35 003
2 178
17 420
CAZĚRES / FR
1 230
30 750
35 003
425
3 400
HempFlax
Oude Pekela / NL
759
18 975
35 003
1 603
12 820
Hennepverwerkingsbedrijf Dunagro
Oude Pekela / NL
759
18 975
35 003
1 603
12 820
CZ
max. 1508
3 750
10 005
min. 6258
min. 5 0008
Zpracovatel
Hemp Technology
Badische
Naturfaseraufbereitung
AGROFIBRE
Spalovna - Teplárna
1
vzdálenost dle Google Maps z Rakovníka do cílové destinace
2
při ceně 25 Kč\Km
3
Říha, 2010 - za podmínky jednotné ceny výkupu ve všech destinacích
4
požadovaná výkupné cena, která by stále byla pro zemědělce zajímavá
5
KSČR 2011
6
valník 248 x 265 x 1360 cm, přeprava min 10 t materiálu, při balících 80 x 120 x 250 (á 300 kg)
7
při výnosu 8 t\ha
8
závislost na přesné poloze
Tabulka č. 2: Výnosy z produkce stonku, porovnání různých možností
Na druhou stranu jsou zpracovatelské provozy v DE/NL limitovány svojí kapacitou. Proto jsou včasné (existující) dohody mezi pěstitelem
a zpracovatelem významnou konkurenční výhodou oproti začínajícím zemědělcům. U konopí totiž platí, že nezajištění budoucího odbytu
slámy může vést k nutnému prodeji do vzdálenějších provozů a s tím spojenou i nižší rentabilitu, nebo dokonce ztrátu. V takovýchto
ISBN: 978-80-213-2275-2
51
případech by mohl být pro české zemědělce zajímavou
alternativou prodej slámy za účelem výroby energie.
I když existují mnohé studie, které počítají s konopím jako
energetickou plodinou, využitelnou i pro dekontaminaci
zamořených oblastí (Baraniecki, Maňkowski 1995), není toto
použití v ČR nijak významně rozšířeno. S výhřevností přes
17,5 MJ/kg (Grabowska, Strybe, Rezselska 2007) je konopná
biomasa srovnatelná s méně kvalitním uhlím a i proto je
možné očekávat zvyšování současné realizační ceny. Při
aktuální energetické situaci je očekáván zvyšující se zájem
o zbytkovou biomasu, které je již pomalu na českém trhu
nedostatek. Z tohoto důvodu by mohlo být celkem jednoduše
dosaženo základní realizační ceny 1000 Kč/t. V minulosti byl
připravován projekt využití konopí pro energetické účely,
který byl plánován do vzdálenosti 150 km od Rakovníka a měl
se stát významným odběratelem konopného stonku. (KSČR
2011) V případě realizace tohoto projektu by mohl producent
získat minimálně 625 Kč za tunu slámy. I když by tato možnost
znamenala výhodnější pozici než při prodeji do Francie nebo
Velké Británie, stále by se celkový příjem z hektaru pohyboval
okolo 5 000 Kč.
Semeno
Po zvážení reálných příjmů ze stonku (viz tabulka č 3) je
dnes na Rakovnicku nereálné pěstovat konopí bez vedlejší
produkce semínka. Současná hektarová výnosnost semene
se pohybuje okolo 0,6 — 0,8 t/ha (MZe 2010) a jeho cena,
na rozdíl od ceny krátkého konopného vlákna, se neustále
zvyšuje.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Výnos semene
v ČR (t/ha)1
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
0,6
0,6
0,6
0,7
0,6
0,62
0,62
Výkupní cena
180003 200003 165003 250003 200003 230004 240002
Ex Farm (Kč/t)
Tržby (Kč/ha)
10800
12000
9900
17500
12000
13800
1
MZe 2010
3
KSČR 2011 - střední hodnota
2
Odhad autora
4
Říha 2010 - střední hodnota
14400
Tabulka č. 3: Tržby z produkce semene 2005 - 2011
V roce 2010 dosáhla průměrná realizační cena (ex farm) 23 Kč/
kg. (Říha 2010) Při dodržení potřebné kvality může tato cena
pro zemědělce velice zajímavá. Při počítání s nižší průměrnou
hodnotou výnosu (tj. 0,6 t/ha) se celkové příjmy za semeno
vyrovnají příjmům za stonek. V případě prodeje stonku do
Holandska, Francie nebo Velké Británie jsou tržby za semeno
dokonce znatelně vyšší.
Jak je ukázáno v tabulce č. 4, konopí přináší zajímavý hektarový
zisk při vhodném prodeji stonku i semínka. V případě že by
se zemědělci podařila sláma prodat do Německa i Holandska,
bylo by pěstování rentabilní i bez podpor a dotací. Po jejich
započtení se celková rentabilita ještě zvýší a za ideálních
podmínek může zisk z hektaru přesáhnout 14 000 Kč. S tímto
číslem by korespondovala nákladová rentabilita přesahující
60%.
52
Prodej do
tírna DE
tírna NL
spalovna ČR
Náklad na produkci
23 685
23 685
23 685
Tržby za semeno (0,6 t/ha)
13 800
13 800
13 800
Tržby za stonek (8 t/ha)
17 440
12 820
5 000
Podpory a dotace
7 274
7 274
7 274
Zisk celkem
14 829
10 209
2 389
63%
43%
10%
Nákladová rentabilita
Tabulka 4 : Celkové náklady a tržby (Kč/ha), Bialbrzeskie, 2010
Místní zemědělci jsou ovšem limitováni kapacitou provozů
v NL a DE, které již mají své dodavatele ve větší míře
nesmlouvané. Proto nebude-li v ČR zprovozněn alespoň jeden
provoz, který by umožnil výkup materiálu ve srovnatelných
podmínkách jako v zahraničí (cca ok. 2000 Kč), nebude pro
české pěstitele zajímavé pěstovat konopí v takové formě, jaká
je upřednostňována dnes, tj. pěstovat Bialobzeskie s relativně
nízkým výnosem semene a vyšším výnosu stonku. Zprovoznění
spalovny by v tomto případě nepomohlo. Při prodej stonku do
spalovny by se nedalo počítat s vyšší nákladovou rentabilitou
než 10%, produkce by byla zcela závislá na získaných dotacích.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Alternativní odrůda Finola
Kanadský přístup by mohl být za současných podmínek
zajímavý i pro české zemědělství. Výkupní cena semene se
nesnižuje, neustále jsou na český trh zaváděny nové produkty,
které konopné semeno obsahují, případně jeho výtažky nebo
olej. Dle KSČR a vlastních odhadů by mohla být každoročně
domácí poptávka po konopném semenu až několik stovek
tun. (KSČR 2011; ČSÚ 2011) Avšak současná česká produkce
zdaleka nenaplňuje množstevní požadavky trhu.
V případě pěstování finoly je nutné počítat s vyššími
hektarovými náklady (tj. více jak 26 000 Kč). Vyšší náklady jsou
způsobeny hlavně dražším osivem (cena za 1 kg je minimálně
2x dražší), množstvím aplikovaného hnojiva (užití skoro
2x více draslíku) a dražším čištěním a sušením semene. Na
druhou stranu je nižší výnos slámy spojen s nižšími náklady na
lisování. Podobně jako u Bialobzeskieho jsou nejnákladnějšími
pokožkami osivo (6 750 Kč), hnojiva (5 470Kč) a lisování
stonku (4 000 Kč). Tyto tři pokožky tvoří dohromady přes 60%
celkových nákladů.
53
Operace Jednotková cena
Cena (Kč/ha)
1 000
(9 EUR - 225 Kč/kg)
6 750
1 750
Pronájem půdy + daň 6
Osivo (30 kg)
Orba
1
2
Smykování a vláčení
345
Setí 2
395
Příprava půdy 2
695
Dusík (80 kg) 3
9 000 Kč/t
2 700
Draslík (80 kg) 4
12 000 Kč/t
1620
Fosfor (45 kg)
2
5 000 Kč/t
1150
Aplikace hnojiv
2
350
Sklízení semene
6
2 500
500
200 Kč/balík (á
300kg)
2000 Kč/t
500
4 000
26 655
Sečení stonku
5
6
Obracení/hrabání
6
Lisování (6 t)
Čištění + sušení semene 6
(1,2 t)
Celkem
6
dle oficiálního poskytovatele
semene
2
Abrahám et. al 2009
1
3
LAV 27, 300 kg
4
2 400
Draselná sůl 60%, 135 kg
Možné dosažené zemědělské dotace by pro Finolu byly nižší
kvůli nižšímu příjmu z PPOPSP. Důvodem je nižší hektarový
výsev. Celkově obdržené dotace pro Finolu dosahují 6 374 Kč/
ha (4 574 Kč z SAPS a TOP-UP + 1 800 Kč z PPOPSP).
Vyšší náklady, nižší dotace a celkově nižší příjmy ze stonku by
mohly být jednoduše kompenzovány z vysoké sklizně semene.
Maximální výnos (tj. 2 t/ha) není příliš reálný. Proto byla pro
propočty brána v potaz sklizeň 1,2 kg semínka z hektaru, která
byla lehce dosáhnuta ve Švýcarsku a dokonce překročena ve
Francii. (Gage 2002) Tabulka č. 6 znázorňuje jednotlivé náklady
a tržby u odrůdy Finola.
Po posouzení různých možností prodeje slámy a semínka
je zřejmé, že při dodržení kvality semena by bylo konopí
vždy rentabilní i bez zemědělských dotací. Reálně by 1,2 t
semene dokázalo plně pokrýt veškeré náklady na produkci
a to i v případě prodeje slámy do spalovny v ČR. Při prodeji
obou surovin by samozřejmě nejlépe vyšla možnost prodeje
do Německa. Ovšem i tak je zisk z konopí při prodeji slámy
pro energetické účely daleko zajímavější než v případě
doposud pěstované odrůdy. Nejvýraznějšího zlepšení dosáhla
nákladová rentabilita u varianty prodeje do místní spalovny.
Oproti Bialobrzeskiemu se u Fionly zvýšila o více jak 30%. U
dalších alternativ již nebylo zvýšení tak vysoké.
Superfosfát 19%, 230 kg
reálná cena operace ve službě / nájmu
půdy platná pro daný region
5
6
Tabulka č. 5: Náklady produkce konopí na Rakovnicku (Kč/
ha), Finola 2010
ISBN: 978-80-213-2275-2
54
Prodej do
tírna DE
tírna NL
spalovna ČR
Náklad na produkci
26 655
26 655
26 655
Tržby za semeno (1,2 t/ha)
27 600
27 600
27 600
Tržby za stonek (8 t/ha)
13 065
9 612
3 750
Podpory a dotace
6 374
6 374
6 374
Zisk celkem
20 384
16 931
11 069
76%
64%
42%
Nákladová rentabilita
Tabulka 6 : Celkové náklady a tržby (Kč/ha), Finola, 2010
Ovšem po zhodnocení druhé varianty, tzv. kanadského
modelu s odrůdou Finola, se jasně prokázalo, že tento model
by mohl být pro zemědělce zajímavý i při prodeji slámy do
plánované spalovny. Samostatný prodej semene by zaručil
návratnost nákladů vložených do produkce i bez udělovaných
dotací. Následný prodej stonku by spolu s přijatými dotacemi
pouze zlepšil ekonomiku pěstování, při míře rentability
přesahující 40%. Případný prodej stonku do tírny v Německu
a Holandsku by znamenat pouze další zlepšení ekonomického
výsledku a další zvýšení míry rentability a to až na 73% v
případě německé varianty.
ZÁVĚR
ZDROJE
V práci bylo zpracováváno téma nákladovosti výroby
technického konopí a případně jeho rentability. Z
údajů, které byly zpracovány, vyšlo, že náklady
na hektar odrůdy Bialobrzeskie převyšují částku
23 000 Kč na území Rakovnicka. V případě odrůdy Finola
je pak tato částka ještě vyšší. Jelikož v ČR v současné době
nemají zemědělci možnost prodat konopnou slámu do české
fungující tírny, stávají se náklady na dopravu významným
nákladem ovlivňujícím rentabilitu komodity. Na druhou
stranu kdyby bylo v ČR dokončeno zprovoznění spalovny,
která by dlouhodobě spalovala konopnou slámu, mohlo by být
vytvořena stabilní poptávka po této surovině. Za současných
podmínek a předpokládané výkupní ceně spalované suroviny
by se současném řešení, tj. pěstování odrůdy Bialobrzeskie,
výrazněji nevyplácelo. Nákladová rentabilita by byla o více
jak 50% nebo 40% nižší než v případě prodeje do Německa,
respektive Holandska.
Abrahám Z.,et. al. (2009): Technologie a ekonomika plodin [online]. VÚZT, Praha. [cit. 2011-05-21] Dostupné z http://svt.
pi.gin.cz/vuzt/code.htm?menuid=589
Baraniecki P., Maňkowski J. (1995): Hemp fibre as a raw
material for paper production in the aspect of natural
environment protection. Zemědělská technika, vol. 3, p. 85 – 88.
ISSN: 0044-3883.
Carus M., Piotrowski S. (2010): Increasing demand for European
hemp fibres:A sustainable raw material for bio-based composites.
[on-line] Report on Industrial Hemp. Nova-Institut, Hürth,
p. 43 – 65. ISSN: 1868–1217. [cit. 2011-04-30] Dostupné z http://
www.nova-institut.de/pdf/bwr_april_2010.pdf
Clarke R. (1999): Botany of Genus Cannabis. Advances in Hemp
research. Ranalli P. (ed.). Food Products Press, New York, p. 1 –
18. ISBN: 1-56022-872-5.
ISBN: 978-80-213-2275-2
55
Callaway J. C. (2011): Some things you should know about
FINOLA [on-line]. [cit. 2011-05-21]. Dostupné z http://finola.
com/Finola_basic_info_280211.pdf.
Český statistický úřad (ČSÚ) (2011): Databáze zahraničního
obchodu. [on-line]. [cit 2011-05-21] Dostupné z http://apl.czso.
cz/pll/stazo/STAZO.STAZO.
Gabrielová, H. Analýza sektoru konopí. [online]. Konopa, 2010
[cit. 2011-05-21]. Dostupné z: http://www.konopa.cz/soubory/
o0000000871.pdf
Gage H. (2002): Finola Progress 2000 – 2001. Journal of Industrial
Hemp, vol. 7, p. 143 – 144. ISSN: 1537-7881
Government of Alberta (2011): Industrial Hemp Production in
Canada [on-line]. [cit 2011-05-18]. Dostupné z http://www1.
agric.gov.ab.ca/$department/deptdocs.nsf/all/econ9631
Grabowska L., Strybe M., Rezselska M. (2007): Hemp Application
in Poland. [on-line] International Conference in Hürth/Köln,
19-20th November. [cit. 2011-05-15] Dostupné z
http://jarmilka.s.cz/EIHA/2007%20EIHA/19-11_12-15_Strybe.
pdf
Hermann A. (2010): Agronomie konopí, konopné semínko jako zdroj
lidské výživy. Přednáška ČZU v Praze, 28. Května.
Konopářský svaz České republiky (2011): Rozhovor s předsedkyní
M. Širokou. Praha, 10.5.2011.
Ministerstvo Zemědělství ČR (2010): Len, konopí - situační a
výhledová zpráva. Praha. ISBN 978-80-7084-900-7
Obršlík J.(2002): Z historie pěstování konopí v Čechách a na
Moravě. Tématická příloha – Konopí. Úroda, vol. 7. Profi Press,
Praha; ISSN 0139-6013.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Pallesen B. (2010): Hemp as organic protein source for pigs and
poultry. [on-line] Eco Amino Conference, Aarhus, 4th November.
[cit. 2011-30-4]. Dostupné z http://www.landbrugsinfo.
dk/Oekologi/Proteinforsyning-til-husdyr/Filer/101115_
EcoAminoConf_BodilPallesen.pdf.
Ranalli P. (1999): Advances in Hemp Research. Food Products
Press, New York. ISBN: 1-56022-872-5.
Roulac J. (1997): Hemp Horizons. Chelsea Green Publishing
Company, Vermont. ISBN: 0-930031-93-8.
Ruman М., Klvaňová L. (2008): Konopí : Staronový přítel člověka.
Konopa, Chraštice. ISBN: 978-80-254-1825-3
Říha V. (2010): Technické konopí a jeho využití v praxi.
AgroBASE, vol. 4. Agrární komora ČR, Olomouc.
Sladký V. , et. al. (2004): Konopí, šance pro zemědělství a průmysl.
Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. ISBN
80-7271-145-8.
Sumach A. (1995): Canada grows North American’s first
modern hemp crop. Journal of the International Hemp Association.
International Hemp Association, Postbus, vol. 2, p. 96 – 97.
ISSN 1381-091X.
Stafford P. (1993) Psychedelics Encyclopedia. Berkeley, California.
ISBN: 0 914171-51-8.
Široká
M.
(2007)
Konopí
jako
alternativa
pro
zemědělství
i
průmysl
České
republiky.
AGRO.
Vol. 3 - 5. Awecomm, České Budějovice. ISSN: 1211-362X
Tošovská M. (2002). Legislativa a podpory pěstování konopí v
EU a ČR. Tématická příloha – Konopí. Úroda. vol. 7. Profi Press,
Praha; ISSN 0139-6013.
56