Prisoners of World War II

1. číslo
Říjen 2012
Prisoners of World
War II
V Á L E Č N Í
Z A J A T C I
P ř í b ě h
DOSTÁVÁ
SE VÁM
DO RUKOU
PRVNÍ
ČÍSLO DOKUMENTU
O VÁLEČNÝCH ZAJATCÍCH
ZA DRUHÉ
SVĚTOVÉ
VÁLKY NA
JESENICKU.
N A
a n g l i c k é h o
J E S E N I C K U
v á l e č n é h o
z a j a t c e
Horace „Jim“ Greasley
Na obrázku vlevo stojí Horace Joseph Greasley za plotem tábora v Eichwaldau (nyní Zawada v Polsku). Někdy
na jaře 1941 navštívil tábor samotný Himmler a Karl Wolf.
Horace Joseph Greasley
25. prosinec 1918—Ibstock, Leicestershire
4. únor 2010 - L'Alfàs del Pi , Alicante , Španělsko - Costa Blanca
S t r á n ka
2
Č e s k á
H o r a c e
J o s e p h
V e s
G r e a s l e y
Horace Joseph Greasley se narodil 25. prosince 1918. Vyrůstal na rodinné farmě
v Ibstocku. Když Hitler obsadil Československo, bylo Jimovi (jak se mu přezdívalo)
dvacet let. Těsně předtím než se přihlásil do války pracoval jako holič. Po sedmi
týdnech vojenského výcviku se zapojil do největšího válečného konfliktu
v dějinách v oblasti severní Francie. Bohužel byl 25. května 1940 zajat. Následoval strastiplný pochod přes Franci a Belgii do Lucemburska. Odtud cestoval přeplněným vlakem až do svého prvního tábora Stalag XXI D. Mnoho jeho krajanů tuto
cestu nepřežila. O nic lepší podmínky nebyly ani v samotném táboře. Vězni byli
krmeni zelnou polévkou, zatímco jejich strážci si dopřávali vejce, šunku a horkou
kávu. Špatná strava, ale i nemoci se podepsaly na zdravotním stavu zajatců. Do
toho musíme připomenout bezohlednost stráží SS. Jednoho dne zde byl Jim málem ubit k smrti pro neuposlechnutí rozkazu. Téměř dva dny ležel v bezvědomí a
několik dalších se z toho vzpamatovával.
V táboře se objevila delegace z Ženevy. Jeden statečný voják jménem Charlie
Cavendish řekl inspektorům o hrůzách, které vězni zažívají v tomto táboře. Charlie
Cavendish si byl vědom, že bude za to přísně potrestán, ale chtěl pomoci svým
kamarádům. Na dalším apelu ho už nikdo neviděl. Všem se však navždy vryl do
paměti pro své laskavé srdce.
Saubsdorf E 166—pracující v lomě
Téměř dva
dny ležel
v bezvědomí a
několik dalších
se z toho
vzpamatovával
Saubsdorf E 166—odpočinek před budovou tábora
Jim byl odvezen pryč do dalšího tábora ve Slezsku, zde už byly daleko lepší
podmínky než v předešlém táboře. I když museli dřít okolo deseti hodin denně
v mramorovém lomu, alespoň neměli za zády stráže SS s jejich pověstnou
brutalitou. Na patnáct měsíců se pro Jima stál tábor E 166 Saubsdorf (dnes
Supíkovice na Jesenicku) domovem.
1 .
č í s l o
S t r á n ka
V táboře E-166 se poprvé setkává s Rosou Rauchbach, dcerou ředitele tábora Heinricha Rauchbacha. Mezi Jimem a sedmnáctiletou dívkou vzniká vzájemné pouto, které vydrží až do konce
války. Jim znovu „oprášil“ své povolání před válkou a začal v táboře stříhat. Rosa vypomáhala
jako tlumočnice.
Na přelomu června a července byl přesunut do pracovního tábora E 250 v Adolfovicích. Tábor
se nacházel u cesty pár kilometrů od Jeseníku. I zde probíhal jeho románek s Rosou. Ve své
knize Do The Birds Still Sing in Hell?, popisuje na 200 „útěků“ mimo tábor. Ve většině případů
dokázal zpět do tábora propašovat jídlo, občas i součástky do rádia. Díky tomu byly vězni schopni dozvídat se o zprávách z fronty. Kniha vyšla v roce 2008. V roce 2009 o příběh projevil zájem
i Steven Spielberg. Snad se mu podaří oslovit i nahrávací společnosti, aby byl příběh Jima zfilmován.
...popisuje
na 200
„útěků“
mimo
tábor
E 250—plánek Adolfovického tábora
Spolu z Rose mnohokrát riskovali život zastřelením. Navíc se zjistilo, že Rose tajila
židovské předky. Na konci války se Jim za Rose zaručil a tak mohla pracovat
v Německu na americké letecké základně jako tlumočnice. Jim byl zajatcem 4 roky
a 364 dni. S Rose si psali i poté, co se vrátil do rodné Anglie. V prosinci 1945 však
dopisy ustaly. Láska Jima a Rose nedošla naplnění. Až v prosinci roku 1946 přišel
z Německa dopis od Margit Rosch, který osvětlil události konce roku 1945. Rosa
Rauchbach zemřela v prosinci 1945 asi dvě hodiny po porodu svého syna, kterému
dala jméno Jakub (v knize je u jména vysvětlivka: Slezské jméno Jakub znamená
Jacob, James-Jim). Bohužel nepřežil ani chlapeček. Horace se nikdy nedozvěděl
jestli dítě bylo opravdu jeho.
Horace měl se svou první ženou Cathleen syna Stephena a dceru Lesley. V roce
1975 se znovu oženil a vzal si Brendu. Spolu se později odstěhovali do Španělska,
kde v roce 2010 i zemřel.
Stalag XXI D Posen (dnes Poznaň), Fort VIII
3
HTTPS://WWW.FACEBOOK.COM/
PAGES/PRISONERS-OF-WORLD-WAR-
II/458855577487565
Před půl rokem jsem měl možnost se
seznámit s paní Brendou Greasley a
jejim synem Stevem. Moc si vážím
jejich přátelství. Je to pro mě obrovské zadostiučinění v několikaletém
pátrání po lidech, kteří nedobrovolně
strávili na Jesenicku část svého života. Za veškeré informace vč. obrazových materiálů vděčím právě jim. Děkuji.
R O M A N
J A N A S
Česká Ves
Telefon: 739 306 506
E-mail: [email protected]
Přibližně rok 1944
...na památku Horace „Jima“ Greasleyho