artist: Floex album: Pocustone (reedice 2013) label: Quazi Delict

artist:
album:
label:
release date:
format:
Floex
Pocustone (reedice 2013)
Quazi Delict Records
červen 2013
vinyl
cat. nr.: QDRLP013
cd
cat. nr.: QDRCD013
digital cat. nr.: QDRDD013
SIDE A
01.
02.
03.
04.
05.
06.
made of wood
phi_log
waterfalls
pay no mind (barber mix)
pinky pong
labccr
(0:51)
(6:37)
(1:09)
(6:45)
(4:33)
(6:03)
SIDE B
01.
02.
03.
04.
05.
06.
07.
still life with rag and bolts
sandálek
mush room cut No9
com
mush room cut No13 <object square>
below
pointilice
(1:32)
(6:30)
(1:10)
(3:39)
(1:22)
(4:41)
(5:49)
00.
candy ski (multimedia track)
floex – phi_log rmxd ep (digital bonus tracks):
I. phi_log (touchwood´s drumbient rmx)
II. pointilice (mimoň rmx)
III. pointilice (ema tomatucha rmx)
(12:08)
(07:34)
(07:20)
FLOEX - „Pocustone“
Bylo to vcelku jasné před dvanácti lety a je to evidentní i nyní při reedici alba:
tohle je nadčasové hudební dílo, které nikdy neutone v oceánu zapomnění s dalším
novým hypem.
Ano, trvalo to dlouho, ale trpělivost přináší růže. A občas taky pozoruhodnou
hudbu. Po více než dvou letech práce na oficiálním dlouhohrajícím debutu si Tomáš
Dvořák aka Floex mohl orazit - album Pocustone bylo na světě. Na světě, ve kterém je
tak často na výběr hudba buď „vhodně hodná“ nebo „hodně vhodná“. Pocustone už
svým názvem manifestuje třetí cestu - hudební hledání.
Floexovi se na albu daří úspěšně přemostit vcelku izolované „ostrovy“, jakými
jsou taneční elektronika, jazz a soudobá vážná hudba. Na první pohled trochu odvážné,
že? Zajímavé ale je, že tahle pro někoho možná divoká kombinace funguje a dokáže
komunikovat. Výrazně se na tom podílí citlivá instrumentace - album kombinuje digitální
technologie s akustickými nástroji, což je pro Floexe něco naprosto přirozeného:
„Elektronika pro mě neznamená jenom instrumentální, zvukovou stránku, ale především
přístup k věci. Způsob práce s akustickými nástroji a pohlížení na ně je v elektronickém
duchu - ať už jde o klarinet, na který hraju odmalička a celkem přirozeně jsem se k němu
vrátil, anebo o různé dětské nástroje jako zvonkohra, harmonika nebo ozvučná dřívka,
které jsem našel loni o prázdninách na půdě.“ Zvuk desky rovněž obohatilo několik hostů
- vokalistka Ridina Ahmed, kontrabasista Petr Tichý, flétnistka Pavla Palánová a Radek
Bureš na bicí. Skladby vznikaly v průběhu tří let ve Floexově domácím studiu Mush
Room. Sám je také autorem „pseudokubistického“ výtvarného návrhu obalu.
Floexův způsob hudebního vyjadřování může někomu připadat komplikovaný.
Sám autor přiznává, že hudba toho o tvůrci prozrazuje víc než si sám myslí: „Lidi o mně
říkají, že nedokážu věci řešit jednoduše a rozhodně, což zároveň je a není ústřední
problém mojí tvorby. Snažím se jít do hloubky, fascinuje mě mnohoznačnost docílená co
nejjednoduššími nástroji. Zajímá mě vývoj cestou minimalistických prostředků, moje
hudba je taková skládanka, ve které teprve celek dává smysl. Nejsem žádný jezdec, spíš
věci proměňuju, vyvíjím, rád lidi zaskakuju. Pocitově se toulám řekněme v oblasti
melancholické radosti.“
Pocustone zaujme soustředěného posluchače také svým strukturálním a
koncepčním pojetím - jako šev látku album protkává série krátkých, experimentálních,
zvukových koláží - sám autor je nazval. Mush Room Cuts. Závěrečný, audiovizuální track
zase dokládá Tomášův zájem o multimediální kreativní možnosti: „Hodně mě láká
příležitost propojit vizuální, biologické a interaktivní prvky, fungující na intermediální bázi
- to vše ve vztahu k hudbě nebo zvuku. Interaktivní audiovizuální skladba ¨Candy Ski¨ je
v tomhle ohledu taková moje první vlaštovka“.
Pocustone se dá přirovnat ke kaleidoskopu prožitků. Některé skladby vznikaly za
lehce bizarních okolností: „Beat k ´Pay No Mind´ mě napadl kousek od Staromáku za
jednoho parného odpoledne. Měl jsem zrovna s někým schůzku, což pro mě v tu chvíli
bylo dost nebezpečný, jelikož jsem se za každou cenu ten nápad snažil nezapomenout.
Můj způsob komunikace ten den byl asi poněkud podivný, nezasvěcenýmu člověku jsem
prostě musel připadat totálně mimo. Na desce je taky jeden hodně divnej sampl. Někdo
nebo něco jednou volalo mojí tehdejší přítelkyni a na záznamníku to zanechalo místo
vzkazu nějakou podivnou hudbu. Snad tři minuty bez jedinýho slova. A pak zavěšení.
Zvláštní. Usoudil jsem, že na tom asi něco bude…“
Ve svých třiadvaceti nebyl Floex už v roce 2001 na naší scéně rozhodně žádným
novicem. Byl zastoupen na kompilacích Inform (QDR), The Future Sound Of Prague 2 a 3
(obě Intellygent rec.), album si našlo distribuční cestu do země vycházejícího slunce a
skladbu „Phi_log“ licencovalo několik vydavatelství z Kanady, USA a Japonska. Remixy si
Tomáš střihl třeba pro Ivana Krale, ZKA4T nebo Monkey Business. Prostřednictvím vlastní
internetové stránky distribuoval neoficiální album „Hub“ zájemcům po celém světě.
V
projektu Ema Tomatucha se Tomáš sešel se svým kamarádem a hudebním
souputníkem Matoušem Godíkem, tvořícím pod již zmíněným pseudonymem ZKA4T. Po
vydání alba Floex také zformoval vlastní band, se kterým odehrál dlouhou řadu
vystoupení na festivalech i v klubech u nás i v Evropě. Decentní groove se dotkl i
tanečních parketů díky „Phi-log ep“ (Stoika ST1202). Nyní jsou remixy, kterých se ujali
Stonedhigh (aka DJ Touchwood), Mimoň (Dušan Lipert, ex Sebastians a Ohm Square) a
Ema Tomatucha.
A to není samozřejmě všechno. Po více než dekádě od původního vydání albového
debutu, který se po totálním vyprodání nyní dočkal reedice, vyšla druhá Floexova deska
– „Zorya“. Příběh pokračuje.
Stanislav Zima
Quazi Delict Records
http://www.quazidelict.cz
+420 604209546
[email protected]
skype: doiing
icq: 380553576
youtube.com/quazidelictrecords
soundcloud.com/quazidelict
facebook: quazi delict records