Lze rozpoznat rakovinu z jedné kapky krve Lze

PhDr. Jiřina Veselá
tel.: +420 725 716 569
[email protected]
www.taktrochujinaveda.cz
Lze rozpoznat rakovinu z jedné kapky krve
Lze rozpoznat rakovinu z jedné kapky krve, a to navíc rychle, spolehlivě a levně? Vědci z
Centra SIX Vysokého učení technického v Brně soudí, že ano. K tomu, aby o své metodě
stoprocentně přesvědčili rovněž lékaře, jim nyní mají dopomoci i prasata.
Včasná diagnóza. To je podle onkologů jeden ze základních pilířů v boji se zhoubnými
nádory. Rozpoznat však už v počátku, že v lidském těle ochranné a obranné systémy
přestávají dobře fungovat a zdravé buňky se mění v nádorové, není tak snadné. Lékaři sice
mají dnes k dispozici řadu špičkových technologií, ty ale zase vyžadují značné finanční
náklady a jejich rozpoznávací možnosti jsou stále nedostatečné. „Naše doplňující metoda
zjednoduší a zpřístupní rozpoznání nádorových buněk v lidském organismu relativně
jednoduchou analýzou krevního vzorku. Jinými slovy, dokážeme predikovat, že je potřeba
hloubkovou analýzou a již mnohem nákladnějšími i náročnějšími vyšetřeními lokalizovat
místo, kde rakovina skutečně udeřila,“ popisuje profesor Radimír Vrba z Centra SIX
podstatu jednoho z výstupů výzkumu tzv. pátého programu, který je zaměřen na senzorické
systémy.
Podstata samotné metody je přitom známa více než osmdesát let. Jejím autorem je asistent
profesora Jaroslava Heyrovského (zatím jediného českého nositele Nobelovy ceny za
chemii) Rudolf Brdička. Ten zcela náhodou, jak už to u mnohých významných objevů
bývá, zjistil, že bílkoviny jsou schopny ve speciální prostředí vyvolávat zvláštní signály.
V řadě dalších experimentů bylo objeveno, že při srážení bílkovin v krevním séru se jeden
ze signálu na polarogramu u zdravých lidí zvyšuje, zatímco u nemocných klesá. Na
tehdejší dobu revoluční objev dokonce zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature,
především vypuknutí druhé světové války pak Brdičkovu metodu přece jen odsunulo do
pozadí. „My jsme se k ní ale vrátili, i když pochopitelně sofistikovanějším způsobem,“
upřesňuje Vojtěch Adam. Podle brněnských expertů by na přítomnost zhoubného bujení v
těle mohlo ukazovat chování malého proteinu se složitým názvem – metalothioneinu.
„Jeho hlavní úkol v těle spočívá v tom, že váže těžké kovy a tak kontroluje jejich
množství,“ zjednodušeně popisuje vedoucí výzkumné laboratoře René Kizek. A nejnovější
výzkumy naznačují, že existuje možná souvislost mezi množstvím metalothioneinu a
rychlostí rozvoje nádoru. „Sledování tohoto ukazatele by rovněž pomohlo ve zvýšení i
účinnosti zvolené protinádorové léčby. Součástí některých protinárodových léčiv bývá
totiž také platina, pokud by ji ale část na sebe navázal metalothionein, léky by nezabíraly v
plné síle,“ dokládá Adam.
Pro lékaře by takové vyšetření neznamenalo ani žádnou práci navíc, jen by na unikátní
senzory, které v Centru SIX již připravili, umístil onu „kapku krve“. „Na čtyřech druzích
nádoru, v oblasti hlavy a krku, prsu, prostaty a vzácnějších nádorech mozku, jsme si
potvrdili, že tato diagnostická metoda spolehlivě funguje. Problém je v tom, že úplně
Popularizace výsledků VaV VUT v Brně a podpora systematické práce se studenty
přesně nevíme proč, a proto se jí onkologové zatím trochu brání,“ dodává Adam. Skupina
expertů Centra SIX se ale prokazatelných výsledků ze zhruba desetileté práce nechce lehce
vzdát. „Potřebujeme teorii potvrdit. Naší snahou nyní je vyvinout řekněme „krabičku“
obsahující senzory, která sbírá potřebná data, vyhodnocuje je a umí je bezdrátově přenášet
po internetu. Tu zapůjčíme lékařům ve FN Motol, s nimiž pracujeme, a budeme ověřovat,
jak se námi sledovaný marker pohybuje při léčbě, což bude rovněž velmi podstatné sdělení
i pro lékaře,“ nastiňuje Adam další postup. Podobně hodlají vědci ověřovat chování
metalothioneinu také na zvířecích modelech a navázali spolupráci s Ústavem živočišné
fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově a laboratoří biologie nádorů, jejíž odborníci se
pod vedením Vratislava Horáka věnují zkoumání melanomu (nejzhoubnější typ kožního
nádoru) na selatech. „Nemocná prasata jsou pro nás unikátním biologickým materiálem.
Proto doufáme, že nakonec dokážeme potvrdit naše poznatky a diagnostikovat rakovinu
snadno a rychle přestane být problém,“ věří badatelé Centra SIX VUT v Brně. „Senzory a
biosenzory jsou důkazem, že elektrochemie má stále i pro budoucnost velký význam,“
míní Kizek.
Popularizace výsledků VaV VUT v Brně a podpora systematické práce se studenty