Systémy WILKOP

Systémy WILKOP
pro vzduchotechniku v bytových domech
ING. PAVEL KOCIÁN, WILKOP, SPOL. S R.O.
Vysoká variabilita řídicích systémů firmy
WILKOP umožňuje jejich využití i v aplikacích,
pro které nebyly původně vyvíjeny. Praktickým
příkladem je společná aplikace řídicích systémů
MS 820 PALMTOP a MS 300 při zajištění větrání
jednotlivých bytů v objektu polyfunkčního domu
na ulici Soukenická v Brně.
Vzduchotechnika polyfunkčního domu
Nový polyfunkční dům v ulici Soukenická v Brně, jehož výstavbu v rámci developerského projektu
zajišťovala firma Kaláb z Brna, je kromě komerčních objektů v přízemních patrech vybaven celkem
23 nadstandardními byty různých velikostí. Každý
z těchto bytů je kromě jiných technických zařízení
vybaven i vzduchotechnickou soustavou pro zajištění
nuceného větrání.
Obr. 1
34
Technologické schéma celé vzduchotechnické
soustavy v objektu polyfunkčního domu je znázorněno na obr. 1.
Vzduchotechnická soustava v objektu je rozdělena do dvou samostatných okruhů. Okruh A zajišťuje
nucené větrání pro 11 bytů, okruh B zajišťuje nucené
větrání pro 12 bytů.
Výměnu vzduchu v každém okruhu zajišťuje primárně vzduchotechnická jednotka s přívodním a odtahovým ventilátorem, přičemž otáčky obou motorů
ventilátorů jsou řízeny frekvenčním měničem. Obě
hlavní vzduchotechnické jednotky nejsou vybaveny
žádným ohřívačem vzduchu. Předehřev přívodního
vzduchu zajišťují pouze deskové rekuperátory s obtokovou klapkou. Přívodní i odtahové potrubí je přivedeno do každého bytu v daném okruhu.
klimatizace 139
Koncepce řídicího systému
Ústředním prvkem celého systému je centrální řídicí systém MS 820 PALMTOP – viz obr. 2. Tento systém je prostřednictvím datové sběrnice s přenosem RS 485 propojen jak
s řídicími podstanicemi rozvaděčů RV-A a RV-B, které zajišťují provoz obou hlavních vzduchotechnických jednotek, tak
i s řídicími podstanicemi všech bytových terminálů BT.
Centrální řídicí systém umožňuje výchozí parametrizaci
celé soustavy a zároveň provádí sběr všech provozních dat
včetně údajů o celkové době větrání v jednotlivých bytech.
Řídicí podstanice v rozvaděčích RV-A a RV-B zpracovává
prostřednictvím bytových terminálů BT požadavky na větrání z jednotlivých bytů a podle těchto požadavků řídí změnou otáček ventilátorů průtok vzduchu v celé soustavě.
Bytový terminál
Rovnotlaké větrání v jednotlivých bytech zajišťuje tzv.
bytový terminál – viz obr. 3. Jádrem bytového terminálu je
osvědčený řídicí systém MS 300.
Obr. 2
Každý byt je vybaven vstupní i výstupní uzavírací klapkou se servopohonem a elektrickým ohřívačem vzduchu.
Vzduchotechnické potrubí je v každém bytě instalováno tak,
aby byla zajištěna výměna vzduchu v libovolné místnosti.
Požadavky na řídicí systém
Hlavním požadavkem na řídicí systém bylo zajištění
kvalitního větrání v libovolném bytě s ohledem na ekonomiku provozu celé vzduchotechnické soustavy.
Proto řídicí systém musí zajišťovat:
■ centrální regulaci celé soustavy se sběrem a archivací
veškerých dat;
■ spojité řízení průtoku vzduchu podle aktuální potřeby
na větrání bytů;
■ spojité řízení výkonu obou rekuperátorů jak v režimu
ohřevu, tak i chlazení;
■ plynulé řízení výkonu ohřívačů v daných bytech;
■ větrání bytů a to jak v ručním režimu,
tak i časovém režimu;
■ dálkový přenos poruchové signalizace
prostřednictvím GSM brány;
■ možnost rozúčtování provozních nákladů
na jednotlivé byty.
Obr. 3
35
Tento terminál v případě požadavků na větrání
bytu vyšle tuto informaci do rozvaděče RV-A (RV-B)
a zároveň prostřednictvím servopohonů zajistí otevření obou klapek. V případě, že je zajištěn průtok
vzduchu z hlavní vzduchotechnické jednotky VZT-A
(VZT-B) zajistí tento terminál modulaci výkonu elektrického ohřívače tak, aby teplota přiváděného vzduchu byla shodná s teplotou nastavenou uživatelem
na ovladači. Pokud hlavní vzduchotechnická jednotka není schopna zajistit průtok vzduchu v přívodním
potrubí, je blokován provoz elektrického ohřívače.
Požadavek na větrání lze uživatelem zadat z libovolných ovládacích tlačítek Sa až Se, které jsou instalovány v jednotlivých místnostech bytu, přičemž každému
tlačítku je přiřazen jiný časový interval pro provětrání
(podle velikosti místnosti, kde se dané tlačítko nachází).
Prodloužit daný časový interval lze krátkodobým opakovaným stlačením ovládacího tlačítka.
Kromě tohoto ručního řízení větrání pomocí tlačítek Sa až Se lze řídit větrání bytu i pomocí časových
režimů a to prostřednictvím ovladače MST 300-M.
Ovladač bytového terminálu
Ke každému bytovému terminálu
je kromě tlačítek Sa až Se připojen
i multifunkční ovladač – viz Obr. 4.
Ovladač je vybaven dvěma přepínači, dále otočným prvkem pro nastavení požadované teploty přívodního
vzduchu a nezbytnou optickou signalizací pro hlášení provozních a poruchových stavů.
Funkce jednotlivých přepínačů:
36
■
levým přepínačem se vzduchotechnika v bytě uvádí do pohotovostního režimu (v poloze I) nebo
úplně vypíná (v poloze 0);
■
pravý přepínač má tři polohy
a slouží k volbě provozního režimu větrání:
− v poloze I je nastaven ruční
režim, kdy je větrání aktivováno
tlačítky Sa až Se,
Obr. 4
− v poloze II je nastaven tzv. režim nočního větrání, kdy výměna vzduchu probíhá v předem zvolených intervalech,
− v poloze III je nastaven tzv. režim nepřítomnosti
osob v bytě, kdy výměna vzduchu probíhá v předem zvolených intervalech.
Intervaly větrání v režimu nočního větrání nebo
v režimu nepřítomnosti osob v bytě lze pro každý byt
zvlášť nastavit podle požadavků uživatele bytu v centrálním řídicím systému MS 820 PALMTOP.
Rozúčtování nákladů na provoz VZT
Nespornou výhodou zvoleného řídicího systému
je možnost rozúčtování nákladů za provoz vzduchotechniky. Centrální řídicí systém totiž průběžně eviduje a archivuje jak požadavky z jednotlivých bytů,
tak i časové intervaly větrání jednotlivých bytů. Tato
data uložená na SD kartu lze exportovat a následně
i vyhodnocovat pro potřebu rozúčtování poměrných
nákladů za provoz vzduchotechniky na jednotlivé
byty (kontakt na str. 37).