Příručka pro lektory motivačních kurzů a Job clubů
Transkript
Příručka pro lektory motivačních kurzů a Job clubů Příklady interaktivních technik a praktických cvičení Ing. Lenka Orgoníková a kol. Centrum vzdělávání a poradenství Chářovská 54 794 01 Krnov [email protected] www.aklub.org „Tato příručka je podpořena z Evropského sociálního fondu v rámci OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.“ OBSAH Úvod .................................................................................................................................................................................. 3 Motivační kurz - od přípravy k evaluaci ......................................................................................... 4 Komunikace a komunikační techniky ........................................................................................... 10 Komunikace - zpětná vazba .................................................................................................................... 23 Interaktivní techniky ...................................................................................................................................... 26 Techniky zaměřené na motivaci účastníků .............................................................................. 33 Techniky zaměřené na jednání se svízelnými typy účastníků ............................... 40 Seznam doporučené literatury ............................................................................................................ 47 ISBN 978-80-254-8350-3 2 ÚVOD Vážení čtenáři, milí lektoři, vítejte na stránkách příručky, která je určená vám, tj. lektorům motivačních kurzů a Job clubů. Tato příručka obsahuje náměty, techniky a cvičení, která můžete v motivačních kurzech, Job clubech nebo jiných vzdělávacích kurzech využít. Při psaní této příručky jsme se zaměřili především na to, aby cvičení a techniky, které vám předkládáme, byly využitelné ve vzdělávacích kurzech pro uchazeče o zaměstnání. Proč byste měli číst následující řádky? Protože není pro lektora lepší pocit, než když skončí kurz a lidé odchází spokojeni a těší se na další setkání. V této příručce se dozvíte, co všechno můžete udělat proto, abyste byli dobrými lektory a ten skvělý pocit zažívali co nejčastěji. Na základě našich zkušeností, a ve spolupráci se zahraničními odborníky ze Španělska a Slovenska, jsme pro vás vybrali tematické okruhy, které vám pomohou při přípravě motivačního kurzu nebo Job clubu. V každé kapitole najdete soubor konkrétních cvičení, vhodných pro vzdělávání nezaměstnaných osob. Příručku jsme rozdělili do následujících tematických okruhů: • Motivační kurz - od přípravy k evaluaci. • Komunikace a komunikační techniky. • Komunikace - zpětná vazba. • Interaktivní techniky. • Techniky zaměřené na motivaci účastníků. • Techniky zaměřené na jednání se svízelnými typy účastníků. Věříme, že techniky i cvičení, která vám přinášíme, budou pro vás obohacující a zužitkujete je ve své lektorské praxi. Jsme přesvědčeni, že vám příručka přinese mnoho nových informací a praktických nápadů, které využijete při realizaci motivačních kurzů a Job clubů. Za realizační tým Lenka Orgoníková Příručka byla vytvořena v rámci projektu s názvem „Výměna zahraničních zkušeností v oblasti realizace motivačních kurzů a Job clubů pro nezaměstnané a aplikace nových poznatků do praxe“. Na tvorbě tohoto materiálu se podíleli členové realizačního týmu organizace AKLUB Centrum vzdělávání a poradenství společně s odborníky partnerských organizací AECEO a Aktivity Slovakia. 3 MOTIVAČNÍ KURZ - OD PŘÍPRAVY K EVALUACI Samotná realizace motivačního kurzu nebo Job clubu je jen jednou z částí dlouhodobého a souvislého procesu. Tento proces můžeme rozdělit do čtyř fází: 1. Realizaci motivačního kurzu vždy předchází fáze přípravy. Fáze přípravy zahrnuje analýzu potřeb účastníků a přípravu kurzu. V některých případech může v této fázi také proběhnout zkušební tzv. pilotní kurz. 2. Ve druhé fázi jde o samotnou realizaci kurzu. 3. Ve třetí implementační fázi přenáší účastníci poznatky a dovednosti získané v kurzu do praxe. 4. V poslední fázi probíhá proces hodnocení neboli evaluace kurzu. 1. PŘÍPRAVNÁ FÁZE V úvodní fázi je úkolem lektora, obvykle na základě požadavků zadavatele, stanovit výukové cíle, připravit časový plán kurzu, metodiku, obsah a výukové materiály. V přípravné fázi si lektor musí položit několik zásadních otázek: Pro koho je motivační kurz nebo Job club určen? Kdo jsou účastníci kurzu? Na základě této otázky zjišťuje pohlaví, věk, vzdělání eventuálně jiná specifika potencionálních účastníků. V případě motivačních kurzů a Job clubů jsou účastníci kurzu uchazeči o zaměstnání (např. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby nad 50 let, lidé se základním vzděláním, osoby se zdravotním postižením). Jaká je předpokládaná úroveň znalostí a dovedností účastníků? Na jakou úroveň se mají znalosti a dovednosti účastníků posunout? Jak posoudím efektivitu dosaženého pokroku? Přípravná fáze je pro lektora velmi důležitá a lektoři, kteří se specializují na vzdělávání dospělých, musí této etapě věnovat maximální úsilí. Přípravu kurzu můžeme rozdělit do několika následujících kroků, které by měl lektor před samotnou realizací kurzu provést: Definování cílů kurzu. Příprava obsahu kurzu. Příprava metodiky. Příprava výukových materiálů. Stanovení časového harmonogramu kurzu. Výběr lektorského stylu. Příprava místnosti a pomůcek. Příprava lektorského kufříku. Stanovení optimálního počtu účastníků. MOTIVAČNÍ KURZ - OD PŘÍPRAVY K EVALUACI 4 Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé kroky. Definování cílů kurzu. Cíl kurzu musí být co nejvíce konkrétní, aby se očekávání účastníků i představy lektora mohly dobře sladit. Například obecný cíl u motivačních kurzů je: najít si práci. Konkrétním cílem pak bude: osvojení si písemného a telefonického kontaktu se zaměstnavatelem a nácvik pracovního pohovoru. Ideální situace nastává v případě, pokud je cíl lektora totožný s očekáváním účastníků. Příprava obsahu kurzu. Obsah kurzu se odvíjí od jeho cíle. Cíl a obsah se vzájemně podmiňují. Například: Je-li cílem kurzu osvojení si písemného a telefonického kontaktu se zaměstnavatelem a nácvik pracovního pohovoru, pak obsahem kurzu bude sestavení a napsání životopisu, průvodního a motivačního dopisu, efektivní telefonický kontakt se zaměstnavatelem, typy pracovních pohovorů, nácvik jednání se zaměstnavatelem. Při plánování obsahu a programu kurzu je nevyhnutelné zjistit úroveň znalostí a dovedností budoucích účastníků. Dobrý program má jasnou myšlenkovou koncepci, časovou posloupnost a logiku. Příprava metodiky. Obsah kurzu zprostředkovávají metodiky. Tvorba metodik vyplývá z potřeby sestavit určitý repertoár technik, her, cvičení, simulací apod. Techniky, hry, cvičení a simulace by měly být sestavené tak, aby se do nich účastníci zapojili v maximální míře. „Poselství“ metodiky musí být srozumitelné, názorné a jasné pro lektora i pro samotné účastníky. Nejkvalitnější jsou metodiky, které jsou tak vypovídající, že je skoro není nutné podrobně rozebírat a komentovat. Příprava výukových materiálů. Součástí většiny motivačních kurzů a Job clubů jsou písemné texty, tzv. výukové materiály. Mívají podobu manuálů, pracovních listů, sešitů nebo učebních skript. Obsahují dotazníky, testy, úkoly, instrukce, cvičení, které lektor v průběhu kurzu využívá. Písemné materiály souvisí s obsahem kurzu. Poskytují teorii a praktické příklady, ale mohou také obsahovat další související témata, literaturu a odkazy na zdroje informací. Veškeré výukové materiály musí být srozumitelné, jejich grafika přehledně upravená a měly by mít logickou návaznost. Stanovení časového harmonogramu kurzu. Časový plán a průběh kurzu se může plánovat strukturovaně, např. podle jednotlivých bloků (obsah a čas, začátek a konec) nebo méně strukturovaně, např. si naplánujete jen začátek a konec jednoho výukového dne. Je nutné, abyste byli při zveřejňování programu na začátku kurzu připraveni na možnost změn, podle aktuálních potřeb účastníků. Direktivní stanovení časového plánu má své výhody. Je možné jej dopředu důkladně naplánovat a účastníci vědí, co a kdy se od nich očekává. Takový plán však nedává možnost zastavit se a reagovat na potřeby účastníků, např. věnovat se aktuálně vzniklému tématu. Každopádně by časový plán měl respektovat zásady vzdělávání dospělých. V motivačních kurzech se nejvíce osvědčuje systém 45 minutový blok a 10 -15ti minutová přestávka. Výběr lektorského stylu je závislý na cílové skupině, tématu a výukové formě kurzu. Pro všechny vzdělávací kurzy, bez ohledu na používaný styl výuky, však platí, že každý dobrý lektor by měl mít tzv. lektorské kompetence. Mezi základní lektorské kompetence patří: • prezentační schopnosti, • schopnost udržet pozornost, • schopnost porozumět dynamice skupiny, • schopnost znát svoje limity, • schopnost učit se a nebát se experimentovat, • být autentický a schopný vytvářet vztahy a tvořivou atmosféru, • mít smysl pro humor, • flexibilita a schopnost improvizovat, • zvládání náročných tréninkových situací, MOTIVAČNÍ KURZ - OD PŘÍPRAVY K EVALUACI 5 • • • • odbornost, profesionalita, schopnost sebehodnocení, schopnost evaluace kurzu, ovládání velkého repertoáru metodik, schopnost jejich modifikace a tvorba nových postupů. Nejvhodnějším stylem výuky pro motivační kurzy a Job cluby je výcvikový styl výuky. Výcvikový styl výuky představuje pro účastníky kurzu zajímavou a zábavnou formu učení. Klade důraz na praktický nácvik nových dovedností, zážitkové učení, pestrost výuky, kombinaci různorodých typů aktivit, oboustrannou komunikaci mezi lektorem a účastníky kurzu. Cílem tohoto stylu výuky je poskytnout účastníkům praktický zážitek, zkušenost a umožnit jim tuto zkušenost přenést (implementovat) do reálných situací v životě. Výcvikový styl výuky umožňuje účastníkům uvědomit si chyby, najít alternativní fungující řešení a pomáhá jim rozhodnout se pro odlišný typ chování v budoucnosti. V rámci výcvikového stylu výuky můžeme využívat různé interaktivní techniky. Interaktivní techniky představují možnost, jak bez velkých nároků uvést do pohybu proces učení. Techniky nabízí účastníkům sebepoznání svých potřeb a pocitů a přináší zpětnou vazbu od ostatních. Vzájemné sdílení zkušeností účastníků při interaktivních technikách umožňuje jednotlivcům získat více realistických poznatků o svých možnostech, schopnostech a přáních. Interaktivní techniky rozvíjí sebevědomí a sebejistotu, usnadňují účastníkům vyjadřovat jasně a srozumitelně svá přání, umožňují trénovat sociálně přiměřenou pozici ve skupině, prožívat pocity spokojenosti a radosti a uvědomovat si vlastní hodnotu. Příprava místnosti a pomůcek, ve které se bude motivační kurz nebo Job club odehrávat, je stejně důležitá jako stanovení cílů, vypracování obsahu a výukových materiálů. Uspořádání místnosti a usazení účastníků ve velké míře ovlivňuje celkovou atmosféru kurzu a jeho efektivitu. Pro zdárný průběh kurzu je nezbytné, aby si účastníci viděli do očí, aby měli dostatek prostoru pro provádění technik, viděli dobře na lektora a na flipchart, byli chráněni před ostrým sluncem apod. Podstatnou součástí přípravy výukového prostoru je zajištění učebních pomůcek lektora a příprava technického vybavení (flipchart, počítač, televize, dataprojektor, videokamera apod.). Pokud se jedná o kurz, který předpokládá zapojení všech účastníků, pak je vhodné, zvolit uspořádání stolů do písmena U. Lektor může procházet středem, může se přiblížit ke každému účastníkovi, vzájemně všichni na sebe vidí a při interaktivních technikách mají účastníci dostatek místa k volnému pohybu. Přestože máte od zadavatele informaci, že výuková místnost bude předem nachystána, je dobré přijít o několik minut dříve a prohlédnout si uspořádání místnosti. Jako lektoři profesionálové musíte být připraveni na jakoukoli nepříjemnou situaci. Například na vypnutí elektrického proudu, na větší počet účastníků, než bylo původně domluveno, na nedostatek materiálů, na nefungování výpočetní techniky. V tomto případě je dobré mít v zásobě techniky, které nevyžadují žádné pomůcky. Z naší praxe doporučujeme mít s sebou také tzv. lektorský kufřík. Obsah kufříku tvoří: • kancelářské potřeby (papíry A4, tvrdé papíry, barevné papíry), • barevná lepítka, lepicí páska, lepící guma, • 2x nůžky, malý koník i s rezervní náplní, • lektorské fixy na flip, • voskovky, pastelky, „levné“ propisky, několik obyčejných tužek, • guma, strouhátko, kancelářské sponky, • papírové kapesníky, žvýkačky, velký hrnek (na čaj nebo na losování osudí), • motivační potřeby (razítka, bonbóny aj.), • měřidlo času, nástroj pro signál (budík, zvoneček aj.), MOTIVAČNÍ KURZ - OD PŘÍPRAVY K EVALUACI 6 • pexeso (na losování dvojic), kvarteto (na losování čtveřic), hrací kostky, • seznam cvičení a her, • univerzální testy. Stanovení optimálního počtu účastníků. Jaký je optimální počet účastníků v motivačním kurzu nebo Job clubu? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Záleží na mnoha okolnostech: na tématu vyučovacího bloku, na cílech kurzu nebo na cílové skupině. Důležitou roli také hraje forma výuky, tj. jestli si účastníci mají zapamatovat teoretické informace nebo osvojit praktické dovednosti. Za optimální počet je považováno dvanáct osob ve skupině. Tento počet je určitou hranicí pro pozitivní prožitek z výuky. Při větším počtu mohou mít účastníci pocit, že jsou spíše na shromáždění. Ukazuje se, že horní hranice je někde mezi 12 a 15 členy ve skupině. Jak si poradit s větším počtem lidí? Skupinu je možné rozdělit do menších pracovních týmů, např. vytvořit 3 týmy po pěti lidech. Důležité je, aby každý účastník měl dostatečný prostor pro práci a aktivní zapojení do výuky. V některých případech se před realizací samotného kurzu provádí tzv. pilotní kurz. Jde o kurz v plném nebo zkráceném rozsahu, se zkušebním vzorkem účastníků (např. menší počet účastníků cílové skupiny). Úlohou pilotního kurzu je ověřit koncepci vlastního kurzu, doplnit a dotvořit program kurzu a otestovat metodiku kurzu. 2. FÁZE REALIZACE KURZU Samotná realizace kurzu je složena ze tří částí: úvod, jádro a závěr. A. Úvod Úvodní fáze kurzu má připravit účastníky na zvládnutí hlavní, nosné části programu. Na to je potřebné účastníky vzájemně seznámit, dobře naladit, koncentrovat je na práci ve skupině, vybudovat důvěru a tvořivou atmosféru. Na začátku kurzu je důležité účastníky informovat o cíli, tématu a obsahu kurzu, časovém harmonogramu a pravidlech (např. dodržování času, používání mobilních telefonů, způsob oslovování). Pokud jsou cíle kurzu dobře nadefinované, mohou si z nich účastníci vybrat jako z menu a formulovat svá očekávání v souladu s nabídkou kurzu. Pro úspěšnost kurzu je nutné, aby lektor navázal s účastníky vzájemný kontakt, prolomil bariéry, vybudoval dobrý vztah mezi sebou a účastníky a také mezi účastníky navzájem. V úvodní fázi realizace kurzu doporučujeme používat techniky, pro které lektoři používají slangové výrazy „icebreakery, rozehřívačky, energizery“. V naší příručce se jedná o techniky orientované na rozvoj komunikace a komunikační techniky (např. Svazek klíčů, Dům, strom pes, Lovci lidí, Výraz obličeje). Dále je vhodné v této fázi zařadit také techniky zaměřené na poznání a rozvoj motivace (např. Indiánská jména, Výhra v loterii, Pyramida mých potřeb). Cílem těchto technik je seznámení účastníků, příprava na učení a sebepoznání. B. Jádro Nejrozsáhlejší část kurzu tvoří jádro. Tato část kurzu je orientována na dosažení zisků pro účastníky, tj. na získání nových informací, zvýšení znalostí a dovedností, zlepšení sebepoznání. Klíčem k učení a pochopení je vlastní prožitek účastníka. Proto je důležité, aby lektor využíval výcvikový styl učení a zařazoval do programu kurzu interaktivní techniky. Aktivita během těchto technik umožňuje účastníkům nejprve určitou situaci „prožít“ a pak následně o prožitku „přemýšlet“. Interaktivní techniky podporují a rozvíjejí komunikační dovednosti účastníků, MOTIVAČNÍ KURZ - OD PŘÍPRAVY K EVALUACI 7 a to prostřednictvím rozhovorů a diskuzí, ve kterých se účastníci vzájemně podělí o své názory, postoje a zkušenosti. Tento proces „výměny zkušeností“ je také základem řešení konfliktů. Účastníci mají možnost uvědomit si, že je přirozené nesouhlasit s ostatními nebo mít odlišný názor. Zpětné vazby, kterými jsou interaktivní techniky většinou zakončovány, pomáhají účastníkům poznat nejen sebe sama, ale i jeden druhého. Interaktivní techniky a hry navozují v účastnících pocit vnitřní aktivity a radosti z učení, probouzejí jejich zvědavost a vytváří v kurzu atmosféru, ve které učení může být produktivní a zábavné. V průběhu této fáze kurzu můžete využít interaktivní techniky, motivační i komunikační techniky. V případě potřeby také techniky určené pro práci se svízelnými typy účastníků (např. Obraz mého já, Argumentace, Klinika fám, Strom pocitů, Sněhové vločky). Cílem technik v rámci střední fáze realizace kurzu je samotné učení a sebepoznávání účastníků. C. Závěr Do závěrečné fáze realizace kurzu patří sumarizace, rekapitulace, upevnění klíčových bodů výuky, ukotvení získaných vědomostí a zpětná vazba. Nevyhnutelnou součástí závěrečného bloku je rozloučení, zdůraznění základní myšlenky a přeladění se na realitu. Končí-li výukový blok v pozitivní, optimistické a uvolněné atmosféře, je to vždy výhoda, nejen pro účastníky, ale i pro lektora. Inspiraci pro výběr technik, vhodných v této části kurzu, naleznete v kapitole komunikace - zpětná vazba. Doporučujeme vám cvičení Barevná škála, Jedním slovem nebo Teploměr. Cílem technik v závěrečné fázi realizace kurzu je potvrzení toho, co se účastník během kurzu naučil a co díky účasti v kurzu získal. 3. IMPLEMENTAČNÍ FÁZE Motivační kurzy a Job cluby jsou prostředkem rozvoje účastníků. Efektivní je takový kurz, ze kterého mohou účastníci informace a dovednosti přenést rovnou do praxe. Např. v rámci motivačního kurzu se účastníci naučí psát strukturovaný životopis. Po ukončení kurzu pak reagují na nabídku zaměstnavatele svým nově připraveným životopisem. Efektivita kurzu je tvořena dvěma aspekty. Jedním z nich jsou zisky účastníka v podobě nových poznatků a osvojených dovedností. Druhým hlediskem je transfer, tzn. přenos nabytých zkušeností do praxe. Například účastník, který je nezaměstnaný, v rámci kurzu získal nové dovednosti práce na počítači s programem MS Word, MS Excel a Internet. V praxi dosud počítač nepoužíval, nyní však může hledat kvalifikovanější práci, ve které uplatní nové dovednosti práce na PC. 4. EVALUAČNÍ FÁZE Posoudit efektivitu motivačního kurzu a Job clubu je hlavním úkolem poslední evaluační fáze. V první řadě je důležité si ujasnit, co se bude hodnotit, tj. splnění cílů kurzu, potřeby definované před kurzem, dosažené vědomosti, osvojené dovednosti, proces výuky, vztahy mezi účastníky, styl lektora nebo implementace v praxi. Existuje celé spektrum metod evaluace. Tradičně se využívají dotazníky, testy, posuzovací škály, pozorování, rozhovory, skupinové diskuze, analýzy dokumentů apod. Pokud lektor vypracovává po ukončení kurzu zprávu pro zadavatele kurzu, je nutné myslet na etickou stránku, tzn. seznámit účastníky kurzu s výstupy pro zadavatele. MOTIVAČNÍ KURZ - OD PŘÍPRAVY K EVALUACI 8 Poznatky z praxe Jakých lektorů si účastníci nejvíce cení? Z evaluačních dotazníků vyplynuly tyto kvality lektorů: • Jsou-li čestní a upřímní. Jsou-li přirození a na nic si nehrají. • Nebojují s účastníky o moc. • Jsou starostliví, zajímají se o účastníky a aktivně jim naslouchají. • Mají úctu k účastníkům. Uznávají jejich zkušenosti, dovednosti a vědomosti. • Jsou otevření i jiným názorům, než jen svým vlastním, dokážou dělat změny v programu, pokud si to situace vyžádá, jsou ochotni říci něco sami o sobě. • Pokud je vidět z jejich chování, že je jejich práce baví, užívají si probírané téma i společnost účastníků. Jaké jsou nároky na lektora z hlediska učení dospělých? Na základě evaluačních dotazníků byla sestavena následující doporučení, která by měl lektor profesionál ve své praxi dodržovat: 1. Musíš si umět získat důvěru. Účastníci v tobě mají vidět vzor. Co říkáš, musí být v souladu s tvým chováním. 2. Měl bys vyučovat zajímavě. Měl bys vše, co uvádíš, opírat o zkušenosti a znalosti účastníků a to vše zaměřovat na jejich praxi. 3. Chraň se toho být nudný. Nepředčítej. Tví posluchači sami dovedou číst. Snaž se střídat způsoby práce s účastníky a vystříhej se toho pracovat jen jedním způsobem. 4. Účastníci tě prohlédnou, i kdyby ses tvářil a choval nepřístupně a povýšeně. Zachovají se k tobě právě tak. 5. Nedávej nikomu přednost. Také se chraň toho, abys někoho znevýhodňoval. 6. Určitě víš a dovedeš víc než účastníci. Proto však nemusíš být neskromný. Neboj se, účastníci to sami poznají, že máš převahu. 7. Čím méně okázale budeš vystupovat, tím více si účastníky získáš. Jsi lektorem - učitelem těch, kteří ti na chvíli byli svěřeni. Lidé nemilují fráze, řečnické efekty, hromady citátů: odpuzoval bys je. 8. Máš před sebou dospělé s několika desítkami let zkušeností a praxe. Nevěřil bys, co je v lidských hlavách moudrosti. Snaž se k nim proniknout a sám mnoho získáš! 9. Lidé od tebe očekávají přátelskou pomoc, nikoli nějaké poučování. Podávej jim pomocnou ruku, ale chraň se mistrovat se zdviženým prstem! 10. Nauč se klopotnému umění naslouchat účastníkům. Je to větší umění než k nim hovořit. MOTIVAČNÍ KURZ - OD PŘÍPRAVY K EVALUACI 9 Komunikace a komunikační techniky Co je cílem komunikační technik a proč je do motivačních kurzů zařadit? Komunikační techniky pomáhají rozvíjet verbální a neverbální komunikativní dovednosti účastníků, umožňují výměnu informací ve skupině, zlepšují kvalitu sdělovaných informací a přispívají k rychlejšímu překonávání adaptačních obtíží účastníků. Na počátku kurzu si každý účastník vytváří představu o tom, co od kurzu očekává. Účastníci přichází na kurz do nového prostředí, jsou nejistí z nových lidí i nových věcí. Neví, jak se mají chovat a co se od nich očekává. Vytváří si představy, očekávání i obavy, a to jak ve vztahu k lektorovi, tak i k ostatním účastníkům. Pomocí úvodních komunikačních technik se uskutečňuje první kontakt účastníka s ostatními účastníky kurzu, překonávají se počáteční obavy a nejistoty. Zkušení lektoři zařazují na začátku motivačních kurzů komunikační hry a cvičení na téma„představování a poznávání“. V této fázi kurzu nejde pouze o to, aby se účastníci naučili znát vzájemně svá jména. Jde také o poznání osobností, postojů a způsobů chování jednotlivých účastníků. Role účastníků jsou na začátku kurzu rovnocenné. Tudíž i méně aktivní účastníci se v procesu seznamování mohou snadněji integrovat do skupiny. Úvodní komunikační techniky dávají prostor pro vlastní spontánnost a tvořivost a často přilákají k „hraní“ i ty, kteří mají menší zájem o skupinové dění. Při volbě technik vždy berte ohled na to, zda se účastníci kurzu již znají, zda jsou zvyklí si hrát, jak jsou celkově naladěni a jaké je věkové složení skupiny. Většinou nemá smysl hned v počátcích provádět po komunikačních technikách dlouhou reflexi, tzn. probírat emoční prožitky a projevy chování účastníků. Reflexe je vhodná až tehdy, když je vzájemná důvěra mezi účastníky dostatečně rozvinutá. Teprve pak jsou účastníci otevřenější, mohou sdělení od ostatních lépe pochopit, promyslet a zpracovat. Současným trendem stylu učení v motivačních kurzech je praktický nácvik dovedností, zážitkové učení, pestrost výuky a kombinace různorodých typů aktivit. Stěžejní roli přitom hraje vzájemná komunikace mezi účastníky, diskuze, sebereflexe a zpětná vazba. Během interaktivních technik si účastníci osvojují a dále rozvíjí své dovednosti. Lektor je pro účastníky svými komunikačními a prezentačními dovednostmi příkladem. Úkolem lektora, tedy i vaším úkolem, je zaujmout, motivovat, chválit, umožnit porozumění učiva a pochopení sdělovaných informací. Vzhled lektora je prvním faktorem, který na účastníky zapůsobí. Lektor by měl působit upraveným a profesionálním dojmem. Důležitý je postoj lektora, tzn. rovná záda. Volně spuštěné paže či vstřícná gesta dlaněmi nahoru jsou známkou jistoty a otevřenosti. Vždy dodržujte dostatečnou vzdálenost, nevstupujte do intimní zóny účastníků (cca kruh o průměru 40 – 60 cm kolem účastníka) a zároveň se nevzdalujte více než 3 m od posluchačů. Stejně důležitá je hlasitost a intonace vašeho projevu. Příliš hlasitý projev může vyvolat averzi, naopak monotónnost posluchače uspává. Ve verbální komunikaci je důležitá struktura toho, co chcete účastníkům sdělit. Její obsah je nutno přesně zaměřit na cílovou skupinu – ať jde o používání cizích slov, zkratek, anekdot aj. Všemu by měli účastníci bez problémů rozumět. Pozor na parazitizmy a „slovní vatu“ např. tak, takže, asi, prostě, vlastně, jako, hmm, ééé… Mnohdy si lektoři vypomáhají poznámkami, aby na něco ze svého projevu KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 10 nezapomněli. Nedoporučujeme si psát celý projev slovo od slova. V takovém textu se snadno ztratíte a velmi během jeho čtení udržíte oční kontakt s účastníky kurzu. Váš projev pak bude působit nejistě a roztržitě a účastníci rychle ztratí koncentraci. Mnohem lepší jsou poznámky ve formě nejdůležitějších bodů, např. ve formě řečnických kartiček. Pomocí nich se můžete plně věnovat posluchačům, máte dobrý oční kontakt, sledujete jejich neverbální komunikaci a tím svůj projev můžete korigovat. Zapamatujte si základní požadavky na slovník a řečnický styl lektora: • spisovná mluva, • minimum cizích slov, • slovník přiměřený možnostem účastníků, • kratší srozumitelné věty, • občasný žert či veselá průpovídka, • maximum pochval a povzbuzení, • mluvte energicky. Úroveň většiny kurzů „stojí a padá“ s osobností lektora. Každý lektor si musí pro úspěch vzdělávací akce získat účastníky. Cesty jsou k tomu různé. Podle zvoleného přístupu k účastníkům, způsobu vedení kurzu a komunikace vznikla typologie lektorů. Zkuste se zamyslet, do které skupiny lektorů patříte vy. Sympaťák / sympaťanda. Lektor dokáže s účastníky mluvit o různých věcech, hodně se ptá. Pryč s formálností a formalitami. Lektor a účastníci jsou přátelé, jsou si blízcí. Takový lektor umí udělat dobrý dojem. Účastníci se s ním opět rádi uvidí. Vědec / vědkyně. Před rozsahem znalostí tohoto lektora klobouk dolů. Poznání je jako magnet a je-li silný, ani tolik nevadí, že nebere v potaz posluchače, kteří se buďto přizpůsobí, nebo jim „ujede vlak“. Pokud se účastník chce dozvědět hodně odborných informací, vyhledává další školení tohoto lektora. Psycholog / psycholožka. Volné, ležérní oblečení a oduševnělý výraz. Z pohledu, gest a postoje takového lektora je patrné, že ví víc, než říká. Přitahuje tajemství a to je důvod, proč jej účastníci chtějí vidět na dalším školení. Doufají totiž, že se dozví o sobě více. Jeden z nás. Lektor hned na začátku kurzu usadí všechny do kruhu, symbolu rovnosti. Obléká se jako účastníci, chová se jako účastníci. Jeho role je spíše naslouchat, než sdělovat. Účastníci oceňují, že se lektor nepovyšuje a mají ho rádi. Bavič. Kurz v podání tohoto lektora bude show. Pokud mají účastníci stejný smysl pro humor jako lektor, budou se bavit a přidají se ke všeobecnému veselí. Důležité je, aby lektor byl ve svém přístupu k zábavě tvořivý, jinak čekají účastníky mnohokrát slyšené vtipy a příběhy se snadno odhadnutelnou pointou. Tato forma kurzu je v oblibě a láká účastníky zúčastnit se podobných kurzů i v budoucnu. Všechno ví a všechny zná. Neexistuje otázka, na kterou by lektor nevěděl odpověď. Zná jména odborníků, mnozí jsou jeho přátelé. Své přednosti a známosti dává jasně najevo. Účastníci jsou frustrováni a udiveni a zároveň, přemýšlí nad otázkami, kterými by lektora nachytali při neznalosti. Někdy bývá tento typ lektora zaměňován s typem „vědec/vědkyně“. Hlavní odlišnost je v tom, že typ lektora „všechno ví“ klade důraz na formu, která může zastírat skutečný rozsah jeho znalostí. Krásný / krásná. Být v přítomnosti krásného lektora nebo lektorky je pro mnohé účastníky podmanivé, a když se navíc jejich oči potkají (viz lektorské pravidlo - průběžně udržovat oční kontakt se všemi účastníky), je téměř jedno, co je tématem kurzu. S tímto lektorem se chtějí účastníci KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 11 znovu a znovu setkávat. Mě už vlastně znáte. Lektor účastníkům asociuje učitelku z mateřské školky, či učitele nebo učitelku ze základní školy. Účastníci musí doufat, že to bude příjemný výlet do minulosti. Zažijí gesta, způsob komunikace, v ideálním případě i styl oblečení, který je přivede o několik desítek let zpět. Praktik. Jak využít získané poznatky ze školení v praxi? Pro tohoto lektora to není žádný problém, ukazuje, vysvětluje, uvádí příklady, vždyť je to tak snadné. K lektorovi se účastníci rádi vracejí pro radu. Vítejte u nás doma. S tímto lektorem se účastníci dokážou snadno identifikovat. Vypráví příběhy a příklady z rodinného prostředí, a účastníci díky tomu mají pocit, že jsou na návštěvě v rodině, jež je podobná té jejich. Vždyť mnohé problémy jsou ve všech rodinách stejné. Díky své otevřenosti získává lektor u účastníků plusové body. Vhodně zvolené komunikační techniky, podpořené vlastním příkladem lektora, navozují pozitivní a tvůrčí klima ve skupině, usnadňují vzájemné poznávání a seznamování účastníků a vytváří dobré podmínky pro společnou práci. To jsou přesvědčivé důvody, proč zařadit komunikační techniky do motivačních kurzů a Job clubů. Příklady interaktivních technik a praktických cvičení, které zlepšují verbální a neverbální komunikativní dovednosti účastníků. Komunikační cvičení: SVAZEK KLÍČŮ Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Toto cvičení patří mezi seznamovací hry a hry zaměřené na rozvoj komunikace. Cvičení můžete zařadit na začátku kurzu s cílem překonat adaptační obtíže účastníků kurzu na nové prostředí nebo nezvyklou situaci. Hra překonává komunikační bariéry a odbourává zábrany (účastník vlastně nehovoří o sobě samém, ale o klíčích), urychluje proces seznamování a vytváří dobré předpoklady pro společnou práci. Účastníci se díky vzájemnému dialogu dozvědí spoustu informací a nasměrují se ke kolegiálnímu pocitu. Toto cvičení lze použít u účastníků, kteří se vidí poprvé, ale i v případě, že se účastníci již znají. Je vhodné jej zařadit buď na začátek dne, nebo na začátek nového výukového bloku. Díky tomuto cvičení se mohou účastníci o druhém dozvědět něco nového. Cíl: seznámení účastníků, překonání komunikačních bariér Délka: 10 - 15 minut Počet účastníků: neomezený, sudý počet Organizační a technické nároky: nejsou Popis cvičení: Před zahájením je vhodné zjistit, zda všichni účastníci mají u sebe klíče. Pokud někdo z účastníků klíče nemá, je nutné zvolit jinou seznamovací techniku. Účastníci kurzu vytvoří dvojice. Lektor požádá všechny účastníky, aby si vytáhli na stůl své klíče, které mají u sebe. Každá dvojice se navzájem představí na základě svazku klíčů, které má dotyčný s sebou. Lektor může uvést příklad představování: „Tohle je můj klíč od branky. Sice už nejde použít, ale líbí se mi KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 12 a nosím ho pro štěstí. „Tohle je klíč od domu.“ Je důležité přenechat plně na účastnících, co o sobě budou chtít sdělit ostatním. Každý účastník přitom smí a měl by mluvit tak dlouho, jak sám chce. Toto cvičení je možné opakovat a hrát několik kol po sobě. V jednotlivých kolech se dvojice navzájem střídají tak, aby se seznámil co největší počet účastníků. Střídání může být např. omezeno časově, každý má ve dvojici minutu na povídání o klíčích. Po uplynutí minuty (lektor dá hlasový nebo zvukový pokyn) se dvojice vystřídají a po další minutě si vyhledají nového partnera. Časovým omezením získá hra na dynamice a nedochází ke zbytečným prostojům, které mohou být některými účastníky vnímány jako nepříjemné. Další variantou cvičení je hledání partnerů podle podobnosti klíčů, podle počtu, tvaru, způsobu použití apod. Zhodnocení cvičení: Po ukončení rozhovorů mezi účastníky následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: V čem bylo jiné toto představování oproti běžnému klasickému představování? Jak těžké/ lehké bylo představit „své klíče“? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o ostatních? Rušilo vás něco během představování? Komunikační cvičení: DŮM, STROM, PES Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Toto cvičení patří mezi seznamovací hry a hry zaměřené na rozvoj komunikace. Cvičení můžete zařadit na začátku kurzu s cílem překonat adaptační obtíže účastníků kurzu na nové prostředí nebo nezvyklou situaci. Vede nejen k seznámení účastníků, ale prostřednictvím tohoto cvičení si mohou účastníci procvičit schopnost porozumění a otestovat si své chování (dominantní nebo submisivní). Cíl: překonání komunikačních bariér, ověření dominantního nebo submisivního chování Délka: 5 - 10 minut Počet účastníků: neomezený, sudý počet Organizační a technické nároky: papíry formátu A4, tužky Popis cvičení: Účastníci se rozdělí do dvojic. Každá dvojice si sedne naproti sobě k jednomu stolu, na kterém je list papíru a jedna tužka. Lektor dá dvojici následující instrukce: „Uchopte společně dohromady tužku a nakreslete na prázdný list papíru dům, strom a psa, a to tak, aniž byste spolu ve dvojici promluvili. Potom, pořád mlčky, společně obrázek podepište nějakým uměleckým jménem.“ „Namalovaný obrázek oba oznámkujte, a to tak, aniž byste opět promluvili nebo se předem domluvili. Známky napište na dolní okraj stránky. Nyní už spolu můžete mluvit. Proberte nejdříve spolu ve dvojicích a poté také v celé skupině, jak se vám obrázek kreslil“. Zhodnocení cvičení: Po ukončení cvičení může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Bylo pro vás ve dvojici lehké nebo těžké vést společně tužku? KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 13 Došlo během malování k nějaké situaci, při níž vzniklo mezi vámi napětí? Vedl tužku pouze jeden z vás nebo jste se během malování střídali? Nebo neproběhla ani jedna z těchto variant? Komunikační cvičení: LOVCI LIDÍ Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Tato technika patří mezi hry zaměřené na rozvoj komunikace. Tuto techniku můžete zařadit na začátku kurzu nebo v jeho průběhu. Cílem techniky je rozvoj komunikačních dovedností účastníků, trénink schopností navázat kontakt s druhým účastníkem a trénink dovedností klást otázky a prezentovat získané informace. Cíl: rozvoj komunikačních dovedností – schopnost klást otázky Délka: cca 20 – 30 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: pracovní listy pro každého účastníka Pomůcky, materiál: Lektor na papír formátu A4 vytvoří tabulku, která má počet okének dle počtu účastníků ve skupině. Minimální počet okének je 12 (přestože je účastníků ve skupině méně). Maximum okének je 20 (přestože je účastníků ve skupině více). Každé okénko obsahuje nějakou charakteristiku, schopnost nebo dovednost člověka. Technika se stává zajímavější, pokud si lektor připraví pro každého účastníka jiné charakteristiky vlastností. Charakteristiky musí být formulovány pozitivně, bez diskriminačních, rasistických či jiných podtextů. Ukázka pracovního listu. Lektor dá účastníkům následující instrukce: „Najděte ve skupině člověka, který:“ je vegetarián: věří v UFO: hraje na nějaký hudební má zelené oči: nástroj: umí vyšívat: hraje šachy: má rád zimu: neumí zpívat: má barevné sny: jezdí rychle autem: se někdy ztratil: má rád pavouky: Popis cvičení: Lektor rozdá všem účastníkům pracovní listy a vysvětlí zadání úkolu. Úkolem každého účastníka je najít mezi ostatními účastníky osobu, která splňuje některou z charakteristik, uvedených na pracovním listě. Pokud takovou osobu najde, zapíše si její jméno do příslušného okénka. Cílem hry je získat jména do všech okének, jméno jedné osoby se může objevit maximálně ve dvou okénkách. Technika může skončit v okamžiku, kdy se třem účastníkům podaří vyplnit celou tabulku nebo po předem stanoveném časovém limitu (např. po 15 minutách). Po této části cvičení se všichni účastníci posadí do kruhu a postupně prezentují, co se o ostatních KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 14 účastnících dozvěděli. Pokud má každý účastník jiný pracovní list, provádí se prezentace získaných informací tak, že jeden účastník sdělí informace k jedné osobě a všichni ostatní sdělí, co se o dané osobě ještě dozvěděli. Postupně se tak odhalí velká suma informací o jednotlivých účastnících. Zhodnocení cvičení: Po ukončení cvičení následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak se vám získávaly informace? Bylo těžké/ lehké informace získat? Rušilo vás něco během tohoto cvičení? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o ostatních účastnících kurzu? Komunikační cvičení: VÝRAZ OBLIČEJE Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Cílem cvičení je rozvoj komunikačních dovedností účastníků a také ověření, jak vzhled člověka, konkrétně výraz obličeje, může ovlivnit mezilidskou komunikaci. Cíl: ukázat, jak díky našemu výrazu v obličeji působíme na ostatní jedince Délka: cca 20 – 35 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: obrázky s různými výrazy ve tváři, seznam vlastností Pomůcky, materiál: Obrázky s různými výrazy ve tváři (viz ukázka níže). Možné je také vystřihnout typy obličejů z novin a časopisů. Seznam vlastností, které pomáhají účastníkům definovat obrázky: extrovertní – introvertní, stydlivý – smělý, inteligentní – hloupý, veselý – smutný, sympatický – nesympatický, dobrý – špatný, energický – mírný, dominantní – submisivní, upřímný – rezervovaný, důvěřivý – nedůvěřivý, namyšlený – skromný, sebejistý – nejistý, sobecký – štědrý, pozorný – roztržitý, morální – nemorální, společenský – nespolečenský. Popis cvičení: Účastníci se rozdělí na malé skupinky po 3 - 4. Lektor ukáže všem skupinám obrázky osob s různými výrazy v obličeji. Každá skupina ohodnotí obličeje, které jim lektor předložil. Ke každému obličeji přiřadí KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 15 charakteristiku podle jeho výrazu (jako pomůcka je do každé skupiny dán seznam vlastností, kterých je třeba si u obrázků všímat). Skupina se společně rozhodne, jaký je třeba zaujmout postoj pro navázání komunikace s každým z předložených obličejů. Poté si každý účastník ve skupině zvolí obličej, který je mu nejpodobnější a v diskuzi se skupinou zjistí, zda se jeho názor shoduje nebo neshoduje s hodnocením ostatních. Každá skupina prezentuje své závěry ostatním skupinám. Následuje společná diskuze všech skupin. Zhodnocení cvičení: Po ukončení cvičení následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Proč stejné obličeje vnímaly různé skupiny odlišně? Proč se chováme k lidem podle toho, jak vypadají a jak vnímáme jejich výrazy ve tváři? Doporučení a závěry, které může lektor prezentovat účastníkům. Mezilidská komunikace je velmi ovlivněna tím, jak vnímáme fyzický obraz člověka, se kterým mluvíme. Výraz obličeje může být vnímán různými lidmi odlišným způsobem. To, jak každý z nás vnímá toho druhého, je ovlivněno naším osobním životem, našimi zkušenosti a prostředím, ve kterém žijeme. Výraz obličeje nám naznačuje nejen náladu, ale i charakter osoby, se kterou mluvíme, a to prostřednictvím určitých neverbálních signálů, které jsme zvyklí vnímat. Obrázky obličejů: KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 16 Komunikační cvičení: OBRAZ MÉHO JÁ Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Smyslem této techniky je natrénovat umění správně pojmenovat a vyjádřit pocity, které účastník prožívá. Účastníci kurzu se během tohoto cvičení zamyslí nad svými pocity, jak sami sebe vidí, jaké jsou jejich představy, přání a zároveň, jak je vidí ostatní lidé. Vlastní zamyšlení účastníků a zpětná vazba ostatních mohou účastníkům poskytnout důležité informace o vnitřním prožívání, které bezprostředně ovlivňuje jejich jednání, chování i komunikaci. Cvičení můžete zařadit v průběhu kurzu, kdy se již účastníci dobře znají a mají k sobě vzájemnou důvěru. Cíl: uvědomit si, jak představa, kterou mám sám o sobě a to, jak mě vidí ostatní, ovlivňuje způsob mého jednání, chování a komunikace Délka: cca 20 – 30 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: obrázky s postavičkami, dotazník s otázkami Pomůcky, materiál: Obrázky s namalovanými postavičkami (viz níže). Dotazník pro účastníky s doporučenými otázkami: 1. Jako který panáček (číslo) se obvykle chovám a proč? 2. Jako který panáček (číslo) si myslím, že mě vidí ostatní (např. moji spolupracovníci, kolegové, moje rodina) a proč? 3. Jako který panáček by se mi líbilo, kdyby mě ostatní viděli? Proč? 4. Jako který panáček by se mi nelíbilo, kdyby mě ostatní viděli? Proč? 5. Jako který panáček si myslím, že se obvykle chová většina lidí? Např. učitelé, lidé určitého věku, pohlaví, sociální třídy a proč? 6. Jako kterého panáčka vidím účastníka, který sedí po mé pravici a proč? Popis cvičení: Každému účastníkovi rozdejte obrázkový materiál s 20 postavičkami a dotazník s otázkami. Každý účastník si prohlédne očíslované postavičky a sám za sebe zodpoví otázky z dotazníku. Účastníci se rozdělí do malých skupinek, ve kterých představí ostatním své odpovědi a porovnají je s názory kolegů ve skupině. Zhodnocení cvičení: Po ukončení cvičení následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Nabízíme vám náměty vhodné k diskuzi s účastníky. Obyčejně se stává, že představa, kterou máme sami o sobě, se nutně nemusí shodovat s názorem, který na nás mají lidé v našem okolí. To ztěžuje komunikaci mezi námi a naším okolím. Představa, kterou si vytváříme sami o sobě, je tvořena působením následujících činitelů: Tím, čím si myslíme, že jsme. To je samotné uvědomění si sebe sama, které o sobě získáváme prostřednictvím našich zkušeností. Tím, čím si přejeme být. Obrázek, se kterým se porovnáváme prostřednictvím porovnávacích vzorů. Ty většinou zahrnují kulturní, sociální, rodinné a jiné hodnoty. Je to idealizovaný obrázek, který má vliv na naše chování a způsob komunikace. KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 17 Tím, jak nás vidí ostatní. To, jak působíme na lidi ve svém okolí, ovlivňuje jejich chování a postoje vůči nám a zároveň také jejich způsob komunikace s námi a způsob, jak interpretují naše sdělení. Obrázek, kterým jsme srovnáváni s okolím. Tento případ nastává, když jsme srovnávání se skupinou podobně orientovaných osob (např. lidé určitých věkových skupin, určitého pohlaví, lidé vykonávající stejnou profesi nebo lidé se stejným stupněm vzdělání). 1 2 5 4 6 9 8 7 11 10 13 17 3 14 18 KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 15 19 12 16 20 18 Název cvičení: ZÁHADNÉ POVOLÁNÍ Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Tato cvičení patří mezi hry zaměřené na rozvoj neverbální komunikace. Lektor může cvičení zařadit na začátku kurzu nebo v jeho průběhu. Pomocí tohoto cvičení se účastníci učí, porozumět neverbálním projevům a vyjadřovat se pomocí řeči těla. Cíl: nácvik neverbální komunikace Délka: cca 10 - 15 minut Počet účastníků: 15 – 20 Organizační a technické nároky: nejsou Popis cvičení: Úkolem každého účastníka je vyjádřit své vysněné povolání nebo nějaké jiné povolání neverbálně, tzn. pouze pomocí mimiky a gest. Ostatní účastníci se snaží toto povolání uhádnout. Zhodnocení cvičení: Po ukončení cvičení následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak pro vás bylo těžké/ lehké vyjádřit neverbálně nějaké povolání? Kdo se dokázal vyjádřit nejpřesněji? Které povolání by nešlo neverbálně vyjádřit? Jaký je význam neverbální komunikace v běžném životě? Název techniky: ARGUMENTACE Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi hry zaměřené na rozvoj komunikace. Lektor může tuto techniku zařadit v průběhu kurzu. Technika je tréninkem argumentace a pohotovosti. Účastníci se učí verbálně komunikovat, být pohotoví a hledat přiměřené argumenty v diskuzi. Cíl: trénink verbální komunikace a argumentace Délka: cca 25 - 30 minut Počet účastníků: 8 – 20, sudý počet Organizační a technické nároky: kartičky s tématy, kartičky s čísly 1 a 2 Popis techniky: Lektor na začátku seznámí účastníky s cílem techniky, to znamená, že se jedná o trénink argumentace a pohotovosti v diskuzi. Účastníci se rozdělí do dvojic. První dvojice si vylosuje kartičku s tématem k diskuzi. Dále si účastníci vylosují pozici, kterou zaujmou při argumentaci, tzn., že účastník s číslem jedna s tvrzením daného tématu souhlasí, účastník s číslem 2 s tvrzením nesouhlasí. Tuto pozici si účastníci vylosují a je zcela nezávislá na jejich skutečném postoji a názorech. Účastníci ve dvojici vylosují, kdo během diskuze hovoří jako první a kdo jako druhý. Na pokyn lektora první argumentující hovoří jednu minutu. Po něm má prostor proti argumentující osoba (také jednu minutu). KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 19 Po skončení diskuze určí lektor s pomocí hlasování publika, které tvoří ostatní účastníci, kdo z argumentujících působil přesvědčivěji a byl tedy úspěšnější. Úspěšnost může být posuzována z hlediska schopnosti mluvčího upoutat pozornost, srozumitelně vyjadřovat své myšlenky a argumenty a působit důvěryhodně a přesvědčivě. Postupně se vystřídají všechny dvojice ve skupině. Pokud je účastníků lichý počet, losuje si lichý účastník svého spoluhráče. Pokud technika neztratila na své dynamice a atraktivnosti pro účastníky, mohou se losovat další dvojice, aby se spoluhráči prostřídali. Účastníci tak mají možnost zažít si různé typy argumentujících stran. Náměty na témata k řečnickému klání: • Ženy by neměly mít nižší platy než muži. • Muži by neměli zůstávat s dítětem doma. • Důchodci zabírají na trhu práce místo mladým lidem. • Každý zaměstnavatel se vás snaží vyždímat. • Kuřáci jsou na pracovišti diskriminováni nekuřáky. • Každý se má starat hlavně sám o sebe. Zhodnocení techniky: Po ukončení cvičení následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak bylo pro vás těžké/ lehké hledat argumenty? Co bylo nejtěžší na vašem řečnickém klání? Považujete za výhodné, že ten druhý začínal? Byl někdo v pozici souhlasícího/ nesouhlasícího s tvrzením, přestože váš skutečný postoj je jiný? Kdo se dokázal vyjadřovat nejpřesvědčivěji? Jak můžete využít tyto dovednosti v běžném životě? Komunikační cvičení: CESTA KOMUNIKACE Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Cílem tohoto cvičení je zlepšit komunikační dovednosti účastníků. Účastníci se učí srozumitelně vyjadřovat a jasně formulovat věty a myšlenky. Důležité také je, aby účastníci během tohoto cvičení pochopili, že není důležité, to co říká mluvčí, nýbrž to, co vnímal a pochopil posluchač. Cíl: otestovat, jak může být původní zpráva zkreslena nebo změněna, pokud se šíří od jedné osoby ke druhé Délka: cca 10 - 15 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: jakýkoliv jednoduchý obrázek, fixy, flipchart Popis cvičení: Tři dobrovolníci odejdou ze třídy. Jednomu účastníkovi, kterého vyberete, dejte následující pokyny: „Na 45 vteřin Vám ukážu obrázek. Dobře si ho zapamatujte, abyste ho později mohl popsat dalšímu účastníkovi.“ Ukažte mu obrázek, který si může prohlédnout po dobu 45 vteřin. Požádejte prvního z dobrovolníků, kteří čekají před třídou, aby vstoupil a vysvětlete mu: „Váš kolega si prohlédl obrázek a teď Vám ho popíše. KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 20 Dávejte dobrý pozor, abyste ho potom mohl popsat dalšímu kolegovi.“ První účastník popíše obrázek a potom ho požádejte, aby se posadil (není dovoleno, aby druhý účastník kladl jakékoliv otázky). Požádejte dalšího z dobrovolníků, kteří čekají před třídou, aby vstoupil a postupujte stejným způsobem, dokud nevstoupí poslední dobrovolník. Když poslední účastník vyslechne popis, požádejte ho, aby na flipchart nebo na tabuli nakreslil obrázek tak, jak mu byl popsán (není důležité, zda bude obrázek dokonalý nebo ne). Zhodnocení cvičení: Po ukončení cvičení následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Nabízíme vám vhodné náměty k diskuzi. Porovnejte obrázek, který nakreslil poslední účastník s původním obrázkem, který byl účastníkům předložen na začátku. Analyzujte rozdíly a okomentujte průběh cvičení, který potvrdil některá pravidla komunikace (např. důležité není to, co říká mluvčí, nýbrž to, co chápe posluchač; odpovědnost za správnou komunikaci má jak mluvčí, tak posluchač). Pokud máte k dispozici video, můžete průběh cvičení nahrát na video a poté si nahrávku pustit a sledovat, jak jednotliví účastníci postupovali ve svém výkladu. Komunikační cvičení: KLINIKA FÁM Proč toto cvičení použít a kdy jej můžete zařadit? Cílem tohoto cvičení je zlepšit komunikační dovednosti účastníků, především jejich schopnost vyjadřovat se srozumitelně, stručně a přesně. Účastníci si procvičují komunikační dovednosti, konkrétně efektivní předávání informací. Dalším cílem cvičení je uvědomění si, jaké šumy vstupují do komunikačního procesu díky různým interpretačním dovednostem jednotlivých účastníků. Cíl: ověřit si, jak se mohou zkreslit fakta, která jsou ústně předávána z osoby na osobu Délka: cca 10 - 15 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: jakýkoliv krátký text nebo novinový článek Popis cvičení: Tři dobrovolníci ze skupiny odejdou ven ze třídy, zbytek účastníků obdrží příběh, který naleznete níže. Tento příběh se přečte nahlas. Do třídy vstoupí první dobrovolník a jeden z účastníků, kteří příběh vyslechli, mu ho převypráví a řekne mu, že musí příběh vyprávět druhému dobrovolníkovi, který je za dveřmi. Tyto kroky se opakují až do okamžiku, kdy příběh vyslechnou všichni dobrovolníci, kteří odešli ven ze třídy. Účastníkovi, který poslouchá příběh, není dovoleno klást žádné otázky. Poslední dobrovolník je požádán, aby vyprávěl příběh, který vyslechl. Informace, které obdržel, se v závěru porovnají s původním příběhem. Toto cvičení lze provádět s příběhem, který je uveden níže, ale také se může provádět s jakýmkoliv jiným příběhem nebo textem, který najdete v novinách, časopisech nebo knihách. Ukázka příběhu Místní deník Na stránce černé kroniky jednoho místního deníku se objevila následující zpráva: Kamiónu pražského cirkusu, který vezl pět afrických lvů, se porouchaly brzdy. Kvůli této poruše nejdříve na přechodu KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 21 srazil paní se dvěma dětmi a pak vrazil do domu číslo 17 na ulici Dr. Nového, kde se nachází obchodní centrum „Nábytek.“ Následkem této srážky se šelmy dostaly na svobodu, což vyvolalo paniku mezi zákazníky uvedeného obchodního centra a kolemjdoucími, kteří v daném okamžiku procházeli kolem. To způsobilo zranění mnoha lidem, kteří se stali oběťmi strachu a bezhlavého útěku. Rychlý zásah policie a odvaha krotitele zabránily vážnějším následkům. Dva lvi byli zastřeleni. Další dva lvi, které chytili živé, byli provizorně umístěni do městského zvěřince. Pátý lev, kterého policisté pronásledovali, našel útočiště v blízkých horách, kde po něm policie pátrá za použití všech dostupných prostředků. Oběti nehody byly identifikovány jako paní Borůvková a její dvě dcery ve věku 7 a 5 let. Město je otřesené touto tragickou událostí. Zhodnocení cvičení: Po ukončení cvičení následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Nabízíme vám vhodné náměty k diskuzi. Diskutujte s účastníky o tom, jak se dozvídáme o různých událostech, které se staly, jakým způsobem jsou nám oznamovány a jakým způsobem jsou zprávy podávány. Překroucení zprávy vznikne většinou tím, že jsme ji přesně nepochopili, čili obecně vzato, nám v paměti uvízne to, co nás nejvíce zaujme nebo to, o čem si myslíme, že je důležité. Doporučení lektora účastníkům. Ke zkreslení v komunikaci často dochází díky těmto nedostatkům: Ze strany mluvčího: nedostatečná hlasitost, špatná výslovnost, rychlé mluvení. Ze strany posluchačů: nedostatek pozornosti, egocentrismus, netolerance poslouchat mluvčího, subjektivita vnímání. Z okolního prostředí: hluk v okolí, velká vzdálenost mezi komunikujícími osobami. KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY 22 Komunikace - zpětná vazba Co je cílem zpětné vazby a proč je vhodné techniky zaměřené na zpětnou vazbu do motivačních kurzů zařadit? Cílená zpětná vazba neboli feedback, pomáhá účastníkům nahlédnout do sebe samého a lépe porozumět chování lidí, se kterými přichází do kontaktu. Prostřednictvím zpětné vazby může lektor získat informace o tom, jak účastníci reagují na výuku, jaká je jejich aktuální nálada, zda se cítí dobře nebo jsou unaveni. V motivačních kurzech a Job clubech je zpětná vazba důležitá pro vývoj vztahů ve skupině. Umožňuje podporovat a stimulovat pozitivní chování a usměrňovat negativní chování, které není pro skupinu dobré. Aby skupina v kurzu mohla dosáhnout společného cíle a naučila se to, co potřebuje, je nutné, aby se stmelila. Skutečně dobrý lektor by měl umět poskytnout adekvátní zpětnou vazbu tak, aby si jedinci tvořící skupinu zachovali svou nezávislou individualitu a přitom se skupina vyvíjela. Každý výukový blok by měl být ukončen krátkou zpětnou vazbou, při které lektor dostává od účastníků odezvu na průběh a jednotlivé techniky daného výukového bloku. Zpětná vazba spočívá v tom, že lektor pokládá cílené otázky, které pomáhají účastníkům zpracovat zážitky ze cvičení. Otázky by neměly být manipulativní, neměly by účastníky hodnotit a měly by poskytnout všem účastníkům stejný prostor k vyjádření. Jako příklad vám předkládáme jednoduchou techniku kladení otázek, která se nazývá „FFFF –Facts – Feelings – Findings – Futures“. Do češtiny ji můžeme přeložit jako technika „PPPP – Průběh – Pocity – Poznatky - Příležitosti“. Průběh. Otázky, které účastníkům pokládáte, jsou cílené na konkrétní události a slouží k formulování toho, co se skutečně stalo. Uvádíme příklady otázek: Popište, jak aktivita probíhala. Stalo se během cvičení něco neočekávaného? Co bylo na tomto cvičení nejzajímavějšího? Jaké byly klíčové (kritické) okamžiky? Čeho jste se obávali? V co jste doufali, že se stane a nestalo se? Pocity. Otázky jsou zaměřené na emoce, na prožitek a na dojmy. Příklady otázek: Vyjmenujte pocity, které jste při tomto cvičení zažívali. Jaké bylo vaše osobní očekávání a obavy? Ve kterém momentu jste se cítili nejvíce (nejméně) zapojeni? Poznatky. Účastníci se pomocí těchto otázek snaží hledat souvislosti mezi jednotlivými prožitky. Příklady otázek: Proč jsi zastával/a zrovna tu roli, kterou jsi zastával/a? Jak se změnily tvoje pocity, když jsi něco řekl/a nebo udělal/a? Co jsi během tohoto cvičení zjistil/a o sobě? KOMUNIKACE - ZPĚTNÁ VAZBA 23 Co bys rád/a udělal/a jinak? Co oceňujete na ostatních? Co jste v tomto cvičení nalezli pro sebe? Příležitosti. Účastníci se zaměřují na hledání souvislostí, do kterých se mohou v budoucnu dostat a soustředí se na využití získaných zkušeností. Příklady otázek: Co si odnášíte z tohoto zážitku? Jaké možnosti a šance vidíte pro sebe? Jaké nové poznatky by mohl přinést zážitek do budoucna? Jaké možnosti a šance vidíte? Mimo techniku „PPPP“ můžete na konci každého výukového bloku využít techniky rychlého shrnutí. Tyto techniky jsou poměrně oblíbené. Nejdou příliš do hloubky, ale jejich výhodou je efektivita a také to, že během krátké doby můžete získat jasnou a srozumitelnou zpětnou vazbu od každého účastníka. Pro vyjádření zpětné vazby využívejte následující pravidla: • Nechte účastníka, aby se v rozhovoru zcela vyjádřil. Nepřerušujte ho a neskákejte mu do řeči. Věnujte mu pozornost a naslouchejte. • Nebraňte se kritice vlastní osoby. Buďte si vědomi toho, že jiná osoba nikdy nemůže přesně charakterizovat, jací jste, ale vychází z toho, jak na ni působíte. Ze zpětné vazby se můžete poučit pouze tehdy, pokud sami opravdu chcete. • Za zpětnou vazbu vždy poděkujte. • I vy, jako lektor, poskytujte zpětnou vazbu všem účastníkům. Můžete pomoci odstranit komunikační šumy a podpořit komunikaci. Pozor, zpětná vazba však nesmí zraňovat a ubližovat. • Zpětnou vazbu poskytujte vždy bezprostředně u konkrétního problému. Přímá souvislost s konkrétní situací je velmi důležitá. Příklady technik rychlého shrnutí: Název techniky: BAREVNÁ ŠKÁLA Pomůcky: barevné kartičky Popis techniky: Lektor rozdá barevné kartičky (např. podobné jako jsou barvy na semaforu, tj. zelená, červená, oranžová). Po skončení aktivity vyzve účastníky, aby zvednutím karty zhodnotili svůj zážitek. Zelená barva znamená, že se cítí dobře a aktivita se jim líbila, oranžová, že se cítí tak napůl a červená znamená, že se cítí špatně. Název techniky: PALEC VZHŮRU Pomůcky: žádné Popis techniky: Lektor představí účastníkům tři polohy palce na ruce, které vyjadřují stupeň spokojenosti. Palec vzhůru znamená, že se účastník cítí výborně a práce ve skupině se podařila. Palec dolů znamená, že se cítí špatně a téměř nic se nepodařilo. Palec vodorovně vypovídá o uspokojivém (neutrálním) pocitu práce ve skupině. KOMUNIKACE - ZPĚTNÁ VAZBA 24 Název techniky: VÝRAZ OBLIČEJE (smajlíci) Pomůcky: kartičky se symboly obličejů Popis techniky: Každý účastník ve skupině dostane tři kartičky s obličeji vyjadřujícími svým výrazem různé stupně spokojenosti. Účastníci se vyjadřují k jednotlivým momentům aktivity pomocí ukazování odpovídajících obrázků. Usmívající se obličej (smajlík) znamená: byl jsem s aktivitou spokojen. Zamračený obličej (smajlík) představuje, že se účastníkovi aktivita ve skupině nelíbila a neutrální smajlík je nestranný. Název techniky: JEDNÍM SLOVEM Pomůcky: žádné Popis techniky: Po společné aktivitě se každý účastník pokusí vyjádřit svůj prožitek jedním slovem nebo jednou větou. Například: „Toto cvičení ve mně vyvolalo zmatek. Cítila jsem se jako na kolotoči. Mám z toho obrovskou radost“. Název techniky: TEPLOMĚR Pomůcky: flipchart, fixy Popis techniky: Lektor nakreslí na flipchart teploměr, na kterém jsou vyznačeny minusové i plusové hodnoty. Účastníci udělají na teploměru značku, podle toho, jak se jim daná aktivita líbila nebo jak se při ní cítili. KOMUNIKACE - ZPĚTNÁ VAZBA 25 Interaktivní techniky Co je cílem interaktivních technik a proč je do motivačních kurzů zařazujeme? Interaktivní techniky snáze překonávají adaptační obtíže účastníků, podporují vzájemné seznámení, zvyšují kreativitu, respektují různé učební styly účastníků, obnovují fyzické i duševní síly a podporují sjednocení skupiny. Trendem moderních motivačních kurzů jsou praktické nácviky dovedností, zážitkové učení a pestrost výuky. To všechno můžete účastníkům motivačního kurzu poskytnout prostřednictvím interaktivních technik. Interaktivní techniky pomáhají účastníkům lépe vnímat informace, vedou k samostatnému myšlení a umožňují účastníkům jednodušeji si osvojit nové vědomosti a dovednosti. Výhodou interaktivních technik je stmelení skupiny. Hry a interaktivní techniky přináší společné zážitky, čímž se vytváří ve skupině pocit sounáležitosti a vznikají tak podmínky pro dobrou spolupráci a učení se novým dovednostem. Motivační kurzy, ve kterých jsou používány interaktivní techniky, jsou účastníky hodnoceny jako zajímavé, efektivní, přínosné a zábavné. V motivačních kurzech a Job clubech můžete využít následující interaktivní techniky: 1. Rozehřívací techniky (tzv. icebreakery). Tyto techniky můžete použít především k odstranění počátečních bariér u účastníků, jako je např. nové prostředí, neznámí lidé, nedůvěra k lektorovi nebo nové situace. Obecně říkáme, že rozehřívací techniky slouží především k „prolomení ledů“ a umožňují navázat rychlý kontakt mezi lektorem a účastníkem a mezi účastníky navzájem. 2. Aktivizační techniky. Aktivizační techniky dodávají účastníkům novou energii a obnovují jejich psychickou i fyzickou kondici. Jednoduše řečeno uvádí skupinu do pohybu a aktivizují myšlení účastníků. Aktivizační techniky můžete zařadit po ukončení výukového bloku, ve kterém účastníci delší dobu jen pasivně poslouchali a nyní potřebujete nastartovat myšlení účastníků a zapojit je do výuky vlastní činností. 3. Techniky na podporu kreativity. Tyto techniky rozproudí stagnující myšlení účastníků a připraví je na osvojení nových dovedností. Kreativní hry můžete do výuky zařadit, pokud potřebujete účastníky mentálně povzbudit. Podporují myšlení, motivují účastníky k flexibilitě a dodávají odvahu k novým směrům myšlení, případně ke změně. 4. Relaxační techniky. Techniky zaměřené na relaxaci a uvolnění atmosféry můžete zařadit po skončení intenzivní práce, před novým tematickým blokem nebo jako příjemnou tečku na závěr výukového dne. Relaxační techniky slouží k odbourávání stresu, uvolnění napětí a přináší fyzické i psychické uvolnění účastníků. Na co si dát při používání interaktivních technik pozor? Při používání interaktivních technik ve výuce existují určitá úskalí, např. v podobě účastníků, kteří si neradi hrají, nebo jim připadá, že hry jsou vhodné jen pro děti. Jako dobří lektoři byste neměli žádného z účastníků nutit, aby se interaktivních her účastnil, pokud sám nebude chtít. Jestliže se některý účastník odmítá interaktivních her zúčastnit, může se nejdříve jen dívat, být pozorovatelem a postupně se do her zapojit. INTERAKTIVNÍ TECHNIKY 26 Příklady interaktivních technik a praktických cvičení, které pomáhají překonat adaptační obtíže, uvolnit atmosféru, aktivizovat účastníky, stmelit skupinu a ventilovat emoce. Název techniky: ŽIDLIČKOVANÁ Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tuto techniku můžete zařadit na začátku kurzu nebo v jeho průběhu. Cílem techniky je vzájemné poznání členů skupiny, rozvoj komunikace, uvolnění účastníků a podpora týmového ducha. Tato technika patří mezi osvědčené způsoby jak prolomit ledy a vzájemně seznámit účastníky. Cíl: vzájemné poznání členů skupiny, uvolnění Délka: 10 – 15 minut, dle zaujetí skupiny možno i déle Počet účastníků: 12 - 30 Organizační a technické nároky: žádné Popis techniky: Účastníci sedí v kruhu na židlích tak, aby žádná židle nezůstala volná. Lektor vyzve účastníky, aby si na jeho výzvu vyměnili místo všichni ti, jichž se výzva bude týkat. Nesmí si přitom sednout na stejnou židli, nebo na židli sousední. Poté lektor pronáší výzvy: „Místo si vymění všichni ti, kteří mají rádi zvířata .../rádi spí .../ jsou manuálně zruční .../ umí řídit auto…“. V průběhu této hry může lektor předat slovo účastníkům, aby sami říkali výzvy k výměně. Když se hra rozběhne, je možné vyndat z kruhu jednu židli a účastník, který si po výměně nemá kam sednout, dává další instrukci k výměně. Hra se může také tematicky omezit např. na pracovní dovednosti, vlastnosti, motivaci. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Bylo těžké/ lehké vymýšlet výzvy k výměně? Vyměnili jste si místa vždy, když se vás výzva týkala nebo jste zůstali sedět? Co bylo příčinou? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o ostatních? Rušilo vás něco v průběhu této techniky? Název techniky: MÍSTO PO MÉ PRAVICI JE VOLNÉ Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tuto techniku můžete zařadit v průběhu nebo v závěru kurzu, kdy se již účastníci dobře znají. Cílem techniky je zvýšení schopnosti formulovat a vyjádřit pozitivní nebo negativní emoce a zpětnou vazbu druhému člověku. Účastníci, kteří říkají zpětnou vazbu, se učí srozumitelně vyjadřovat a formulovat sdělení (např. co se jim na druhém líbí nebo nelíbí, jaké z něj mají pocity). Zároveň účastníci, kteří jsou příjemci zpětné vazby, se učí přijímat zpětnou vazbu. Toto cvičení je náročné, jelikož nelze dopředu odhadnout reakci účastníků na pozitivní nebo negativní ohodnocení. INTERAKTIVNÍ TECHNIKY 27 Cíl: vzájemné poznání členů skupiny Délka: cca 10 – 15 minut, tak, aby všichni účastníci obdrželi minimálně jednou pozitivní zpětnou vazbu Počet účastníků: 8 – 20, je důležité, aby se zúčastnili všichni Organizační a technické nároky: žádné Popis techniky: Účastníci sedí v kruhu na židlích. Jedno místo zůstává volné. Je vhodné, aby se této techniky účastnil i lektor, který může případně průběh techniky do jisté míry regulovat. Lektor si sedne tak, aby napravo od něj byla volná židle. Technika začíná slovy lektora: „Místo po mé pravici je volné, chci, aby tam seděl Pepa“. Technika vyžaduje svižné tempo. Každý hráč, vedle kterého se uvolnila prázdná židle, vyzývá některého z účastníků k sednutí vedle sebe. Účastník, který je vyzván, si přesedne a za zpětnou vazbu pouze poděkuje, nereaguje na obsahovou stránku výzvy. Pokud je skupina zvyklá na interaktivní hry a běží-li technika hladce, je možné zařadit ještě zdůvodnění, proč chci, aby tam seděla právě ta osoba: „Místo po mé pravici je volné, chci, aby tam seděl Pepa, protože umíš vyprávět dobré vtipy.“ Důležité je dodržovat pravidlo, že vyzývající účastník hovoří přímo k pozvané osobě a udržuje oční kontakt. Je-li atmosféra ve skupině příznivá, je možné ovlivnit průběh techniky tím, že lektor vyzývá účastníky, aby si dovolili i negativní zpětnou vazbu a případně dávali pozvaným doporučení ke změně: „Místo po mé pravici je volné, chci, aby tam seděla Jana. Vypadáš často naštvaně, měla by ses více usmívat.“ Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Bylo pro vás těžké/ lehké vymyslet, koho si pozvete na židli vedle sebe a z jakého důvodu? Jaký jste měl/a pocit, když jste byl/a pozván/a k přisednutí? Jak jste spokojeni/nespokojeni s důvody, pro které vás někdo pozval k přisednutí? Kolikrát jste byli pozváni k přisednutí? Kolikrát jste pozývali k přisednutí? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého během této techniky? Bylo něco rušivého/ nepříjemného v průběhu techniky? Co byste ještě chtěli dodat k průběhu této techniky? Název techniky: PAMĚŤ NA JMÉNA Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Lektor může tuto techniku zařadit na začátku kurzu. Cílem techniky je vzájemné seznámení účastníků, zjištění jmen ostatních členů ve skupině a navození příjemné atmosféry. Tato technika patří mezi osvědčené způsoby jak prolomit ledy a uvolnit atmosféru ve skupině. Cíl: naučení se jmen ostatních členů ve skupině, seznámení Délka: cca 10 – 15 minut Počet účastníků: 10 - 15 Organizační a technické nároky: žádné INTERAKTIVNÍ TECHNIKY 28 Popis techniky: Účastníci sedí v kruhu na židlích. Jeden účastník řekne své jméno a jeho soused po pravici pokračuje tím, že jeho jméno zopakuje a přidá své jméno, např.: „To je Aleš, já jsem Katka.“ Další účastník pokračuje: „To je Aleš, Katka a já jsem Honza.“ Při menším počtu účastníků (do 10) lze pokračovat tak, že se opakují všechna jména od začátku, jinak jen poslední čtyři. Technika končí v okamžiku, kdy se představí všichni účastníci, včetně lektora. Úskalím této techniky může být paměť, která u účastníků se špatnou pamětí povede k trapným zážitkům. Lektor v případě potřeby může účastníkům napovídat. Další obměnou techniky je, kromě sdělení svého jména, přidání zvířete, které vyjadřuje, jak se v danou chvíli účastník cítí: „Jsem Aleš - medvěd.“ Další účastník pokračuje: „To je Aleš - medvěd, já jsem Katka ryba.“ Dalším rozšířením techniky je, ve skupině paměťově zdatných účastníků, rozšíření zvířete o zdůvodnění, proč si účastník vybral právě toto zvíře: „Jsem Aleš a cítím se ospalý, jako medvěd v zimě.“ Další účastník pokračuje: „To je Aleš, cítí se ospalý, jako medvěd v zimě, já jsem Katka, cítím se nejistě, jako malá myška.“ Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak bylo těžké/ lehké zapamatovat si jména účastníků? Jak vám slouží paměť ve vašem běžném životě? Jaké máte pomůcky pro zapamatování si informací (např. když jdete na nákup)? Co děláte proto, aby vaše paměť nezakrněla? Jak bylo těžké/ lehké přirovnat své pocity ke zvířeti? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o ostatních? Bylo pro vás něco rušivého v průběhu této techniky? Název techniky: REPORTÉR A VIP OSOBNOST Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tuto techniku můžete zařadit na začátku kurzu nebo také v jeho průběhu. Cílem techniky je naučit se hovořit s ostatními lidmi, klást otázky, naslouchat a umět prezentovat. Zároveň tato technika pomáhá vyjádřit očekávání účastníků od kurzu nebo vyslovit obavy spojené s nástupem do kurzu a jeho průběhem. Nenásilným způsobem vzájemně seznamuje účastníky, vytváří pohodovou atmosféru a prolamuje ledy. Cíl: vzájemné poznání členů skupiny, vyslovení očekávání a obav Délka: cca 45 minut Počet účastníků: 8 - 20 Organizační a technické nároky: tužky, papíry Popis techniky: Účastníci se podle vlastní volby (nebo dle pokynů lektora metodou losování, rozpočítání) rozdělí do dvojic. Ve dvojících se vzájemně představí a domluví se na rolích. Jeden účastník je reportér a druhý VIP osobnost. Úkolem reportéra je vyzpovídat VIP osobnost a zjistit, jaká jsou jeho „očekávání a obavy“ z kurzu. Po ukončení rozhovoru se role vymění. INTERAKTIVNÍ TECHNIKY 29 Lektor může účastníkům nabídnout také další tematické okruhy, na které se reportér může VIP osobnosti zeptat (např. místo narození, první zaměstnání, koníčky, zájmy, zajímavé místo dovolené, neobyčejné setkání, domácí mazlíčci). Po ukončení práce ve dvojicích, si všichni účastníci sednou do kruhu. Oba partneři se navzájem představí celé skupině a sdělí ostatním účastníkům, co se o VIP osobnosti dozvěděli. Všechna prezentovaná očekávání a obavy lektor postupně zapisuje na tabuli (flipchart). Informace o očekáváních a obavách účastníků jsou pro každého lektora na začátku kurzu důležité a může s nimi dále pracovat v průběhu kurzu i při závěrečném hodnocení kurzu. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Co bylo těžší/ lehčí. Role reportéra nebo role VIP osobnosti? Jak se vám jako reportérovi vymýšlely otázky pro VIP osobnost? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o druhém? Při prezentaci ostatním ve skupině. Bylo pro vás těžké/ lehké prezentovat před ostatním informace o vaší VIP osobnosti? Jak přesná byla prezentace informací? Vynechal při prezentaci reportér něco důležitého nebo si naopak přidal informace? Bylo pro vás něco rušivého průběhu této techniky? Název techniky: KDO JSEM? Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tuto techniku můžete zařadit na začátku kurzu nebo také kdykoliv v jeho průběhu. Cílem techniky je rozvíjení tvořivého myšlení, schopnost klást otázky a naslouchat. Cíl: rozvoj tvořivého myšlení a komunikačních dovedností Délka: cca 30 – 45 minut Počet účastníků: 8 - 20 Organizační a technické nároky: tabulky s „postavami“, spínací špendlík Popis techniky: Lektor si připraví obrázky (kartičky) s „postavami“, které budou jednotliví účastníci představovat. Počet tabulek je shodný s počtem účastníků. Vhodné tematické okruhy obrázků jsou profese, žijící populární osobnosti, pohádkové bytosti apod. Postava na kartičce představuje určitou profesi, např.: kominík, kuchař, pilot, ředitel, uklízečka, kadeřnice, listonoš. Lektor připne na záda každému účastníkovi kartičku s „postavou určité profese“. Účastníci však nevědí, co je na jejich kartičce napsáno. Ví pouze z jakého tematického okruhu postava je. Úkolem účastníka je pokládat otázky spoluhráči, které mohou být pouze uzavřené (odpovědí je ano – ne – nevím). Technika končí v okamžiku, kdy oba účastníci správně pojmenují profesi, kterou představují. Možné otázky při tematickém okruhu profese jsou: „Pracuji rukama? Vyrábím nějaké výrobky? Pracuji v kanceláři?“ Tuto techniku je možné provádět v různých variantách. Jednou z možností je, že dva hráči mají na zádech tabulku s „postavou“ a ostatní účastníci jsou publikum. Při této variantě mohou ostatní účastníci a lektor lépe sledovat, jak probíhá proces zjišťování „Kdo jsem?“. Nevýhodou je pasivita ostatních INTERAKTIVNÍ TECHNIKY 30 účastníků. V mnoha případech je však průběh velmi rychlý. Další možností, jak provádět tuto techniku je, že lektor připne najednou všem účastníkům na záda kartičky a technika probíhá v celé skupině najednou. Tato varianta je dynamičtější a všichni účastníci jsou aktivní. Je vhodné omezit počet otázek kladených druhému např. jen na dvě a pak se musí účastník zeptat zase někoho jiného. Tato technika je závislá na úrovni vzdělání a sečtělosti jednotlivých účastníků. Lektor musí zvážit, zda zvolený tematický okruh zvládnou všichni účastníci. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak bylo pro vás těžké/ lehké zjistit, jakou postavu představujete? Jaké otázky jste kladli? Je možné vymyslet nějakou strategii, jak rychle zjistit „Kdo jsem“? Název techniky: INZERÁT Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi interaktivní hry a můžete jí zařadit v průběhu kurzu, kdy se již všichni účastníci znají. Cílem techniky je rozvoj tvořivého myšlení, sebepoznání a schopnost výstižně charakterizovat sebe sama. Technika napomáhá vzájemnému poznávání účastníků. Cíl: rozvoj tvořivosti, výstižná charakteristika sebe sama Délka: cca 15 – 20 minut Počet účastníků: 10 - 120 Organizační a technické nároky: tužky, papíry Popis techniky: Každý účastník si připraví svůj inzerát a snaží se co nejlépe vystihnout své vlastnosti, schopnosti a dovednosti. Účastníci inzerát napíší na papír. Pak lektor papíry posbírá, promíchá a inzeráty jsou postupně předčítány. Skupina hádá, kdo je autorem daného inzerátu a zda se dobře popsal. Varianty této techniky: inzerát může být zaměřen na „hledání práce“ nebo osobněji např. seznamovací inzerát. Příklad inzerátu hledám práci:„Jsem pracovitá, spolehlivá, manuálně zručná, baví mě ruční práce (háčkování, vyšívání), umím základy práce na PC, mohu pracovat jen na ranní směny“. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak bylo pro vás těžké/ lehké vymyslet inzerát? Kdo se dokázal nejlépe popsat? Pokud se někdo dobře nevystihl, co byste v inzerátu změnili? INTERAKTIVNÍ TECHNIKY 31 Název techniky: VÝBĚR POVOLÁNÍ Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika rozvíjí tvořivé myšlení, podporuje sebepoznání a sebereflexi. Technika vede účastníky k tomu, aby se zamysleli nad činnosti, které umí a zvládají, nad svými schopnostmi a dovednostmi. Cíl: trénink sebepoznání a sebehodnocení Délka: 10 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: nejsou Popis techniky: Rozdělte skupinu na podskupiny. Každý člen skupiny si pro sebe vybere povolání, o kterém si myslí, že je pro něj nejvhodnější, a to tak, aniž by to sdělil ostatním. Každý účastník vybere pro všechny ostatní členy své podskupiny povolání, o kterém si myslí, že by dané osobě nejlépe vyhovovalo. Členové podskupin společně debatují o vybraném povolání a nakonec vyberou každému účastníkovi povolání, které se pro něj nejvíce hodí. Každý účastník může o povolání, které mu bylo přiděleno hovořit a zdůvodnit tuto volbu. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky následuje krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Shodli jste se společně se svou podskupinou na povolání, které vám nejlépe vyhovuje? Jak hodnotíte povolání, které vám skupina vybrala? Líbí se vám toto povolání nebo byste raději vykonával/a něco jiného? Povedlo se vám vybrat pro jiného člena podskupiny povolání, které si sám vytipoval/a? Podle čeho jste vybíral/a povolání pro ostatní členy skupiny? INTERAKTIVNÍ TECHNIKY 32 Techniky zaměřené na motivaci účastníků Co je cílem technik zaměřených na motivaci a proč je vhodné tyto techniky do motivačních kurzů zařadit? Motivační cvičení a hry poskytují účastníkům lepší sebepoznání, mají pozitivní vliv na růst sebedůvěry a zvyšují ochotu účastníků překonávat překážky. Techniky zaměřené na motivaci učí účastníky efektivněji stanovovat cíle, nacházet nové a účinnější strategie hledání práce a zvyšují zájem o učení se nových dovedností. Slovo motivace pochází z latinského slova moveo (movere), které znamená pohybovat, měnit. Motivaci tedy můžeme nazvat jakýmsi „pohonem“, „motorem“ nebo také „akcelerátorem“ našeho chování. Motivace je významný faktor, který působí na každého člověka a jeho vliv je zřejmý nejen v našem běžném životě, ale také během profesní kariéry. Lidé přichází o optimismus, životní smysl nebo motivaci na základě různých životních událostí, např. ztrátou někoho blízkého, změnou zdravotního stavu nebo ztrátou zaměstnání. Pokud nezaměstnaný člověk není při hledání zaměstnání úspěšný, dochází u něj po určité době ke zklamání. Většina nezaměstnaných osob po delším časovém období upouští od aktivního hledání práce, adaptují se na roli nezaměstnaného a stávají se pasivními příjemci podpory nebo sociálních dávek. Motivace účastníků se tak stává důležitou součástí všech motivačních kurzů a Job clubů. Pokud účastník kurzu nemá správnou motivaci nebo je dokonce demotivován, je tím poznamenán jeho celkový přístup k hledání práce, učení nebo vzdělávaní. Uvědomění si, co pro člověka práce znamená a čím je motivován, vede ke změnám ve strategiích hledání práce, případně k dalšímu vzdělávání. Techniky a cvičení zaměřené na odstranění demotivace a zvýšení motivace účastníků vychází ze základních biologických i společenských potřeb, zájmové a hodnotové orientace, ideálů, zvyků, cílů a vlastností člověka. Motivační hry a cvičení donutí účastníka „zastavit se“, popřemýšlet o důvodech svého chování a zároveň mu naznačují nové možnosti. Tyto techniky přináší účastníkům zkušenosti ostatních lidí, se kterými by jinak neměli možnost se setkat. Techniky v krátké době poskytují množství nových informací a nastavují účastníkům zrcadlo pro jejich zaběhnuté systémy v jednání, chování a myšlení. Téma motivace provází účastníky při všech krocích, které musí udělat, než dojdou k vytyčenému cíli. V prvé řadě je důležité, aby si každý účastník motivačního kurzu definoval své potřeby a stanovil konkrétní cíl, na kterém chce pracovat. To znamená, aby si ujasnil, o jakou práci usiluje, jaké zisky mu práce přinese a jaké překážky bude muset při jejím hledání překonat. Hlavní konkrétní cíl je možné si rozdělit na několik malých dílčích cílů tak, aby případný neúspěch člověka neodradil od dalších kroků. Motivace a plánování cílů úzce souvisí s tématem odměn za dosažení cíle. Z našich několikaletých zkušeností i na základě zkušeností zahraničních expertů jsme vytipovali hlavní potřeby, které skupina dlouhodobě nezaměstnaných osob má. Jedná se o tyto potřeby: • Najít dobré zaměstnání a získat vyšší příjem. • Zvýšit svou životní úroveň. • Vyřešit rodinné a vztahové problémy. TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA MOTIVACI ÚČASTNÍKŮ 33 • • • • Zbavit se statusu nezaměstnaného. Zlepšit svůj zdravotní stav. Vymanit se z celodenního stereotypního pobytu doma, být více mezi lidmi. Získat větší respekt a úctu rodiny a okolí. Nezaměstnaní lidé touží po uspokojení těchto potřeb a mají velkou motivaci usilovat o jejich naplnění. Pokud je jako lektoři přesvědčíte, že jsou schopni s vynaložením přiměřeného úsilí těchto potřeb dosáhnout, stávají se aktivními a dělají potřebné kroky pro jejich naplnění. Motivace hrou je seriózní, systematický proces, který vyžaduje promyšlené kroky. Důležitým pravidlem je postupovat od demotivace k motivaci, a teprve poté zahájit radostnější cestu k tvořivému jednání. Příklady motivačních technik a cvičení, napomáhající účastníkům kurzů lépe poznat potřeby a motivy, které je aktivují k činnosti. Název techniky: INDIÁNSKÁ JMÉNA Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi seznamovací a komunikační hry a zároveň je to cvičení, zaměřené na motivaci účastníků kurzu. Technika rozvíjí tvořivé myšlení, podporuje sebepoznání a sebereflexi. Tuto techniku můžete zařadit na začátku kurzu nebo i v průběhu jeho trvání. Technika pomáhá uvolnit atmosféru a rozptýlit obavy, zejména ve skupinách, kde účastníci nejsou zvyklí na týmové aktivity. Jednotlivci se musí zamyslet nad svou osobností a povahou a použít tvořivé myšlení. Zároveň si při dotazech ostatních účastníků procvičí schopnost argumentace. Všichni účastníci si během techniky procvičí schopnosti klást otázky a naslouchat. Technika „Indiánská jména“ umožňuje v průběhu celého kurzu odlehčit zátěžové situace a nezvyklým způsobem hodnotit výkony účastníků. Lze ji použít jak u účastníků, kteří se vidí poprvé, tak u účastníků, kteří se již znají. Cíl: sebereflexe, sebepoznání, tvořivé myšlení Délka: cca 10 – 15 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: nejsou Popis techniky: Lektor na začátku kurzu dá účastníkům dvě nebo tři minuty na to, aby se zamysleli nad svojí osobnostní, povahou, schopnostmi a dovednostmi. Zjištěné osobní kvality by měly vést jednotlivé účastníky k vymyšlení co nejpřiléhavějšího indiánského jména. Lektor upozorní účastníky, že své jméno budou muset obhájit před ostatními, a to tak, že uvedou příklady ze svého života, které potvrdí, že mohou vybrané indiánské jméno nosit. Ukázka vytvoření indiánského jména: „Mé jméno je Honza, ten, který umí všechno spravit.“ Honza na otázky účastníků odpovídá, že dokáže spravit žehličku, pračku, sekačku, rozumí i elektrice apod. Jiný příklad: „Mé jméno je Jana, ta, která umí dobře vařit a péct.“ Jana na otázky účastníků odpovídá, že už od dětství pomáhala v kuchyni, vždycky ji bavilo vaření, má ráda italskou kuchyni, v poslední době hodně peče, koláče, dorty, cukroví. TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA MOTIVACI ÚČASTNÍKŮ 34 Každý účastník se ve skupině představí svým novým indiánským jménem. Ostatní účastníci se mohou vyptávat, jak jeho jméno souvisí s jeho skutky v životě. Úkolem účastníka je obhájit své jméno doložením příkladů ze svého života. Své indiánské jméno si účastníci mohou zapsat na vizitku. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak bylo pro vás lehké/ těžké vymyslet své indiánské jméno? V čem bylo jiné toto představování oproti běžnému představení? Čí indiánské jméno bylo velmi výstižné? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o ostatních? Název techniky: VÝHRA V LOTERII Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi cvičení, zaměřené na motivační faktory jednotlivých účastníků. Technika umožňuje účastníkům přemýšlet o činnostech, které zvládají a o schopnostech a dovednostech, které mají. Dále si účastníci během této techniky mohou uvědomit reálné možnosti vykonávat určitou profesi. U těch účastníků, kde se obsah jejich zaměstnání dobře shoduje s portfoliem činností, které opravdu chtějí vykonávat, se zvyšuje pravděpodobnost jejich motivace vybranou práci získat a udržet si ji. Tuto techniku můžete zařadit v průběhu kurzu, kdy jsou již účastníci zvyklí spolu komunikovat a mají důvěru ve skupinu. Technika také podporuje komunikaci, tvořivé myšlení a sebereflexi. Cíl: motivační faktory, sebepoznání, sebereflexe Délka: cca 30 – 45 minut Počet účastníků: 12 - 15 Organizační a technické nároky: papíry, tužky Popis techniky: Lektor rozdá účastníkům tužky a papíry a požádá je, aby si představili, že vyhráli v loterii a už nikdy nebudou muset pracovat pro peníze. Na papír do jednoho sloupce napíší seznam činností, které v současné době dělají (ať už doma nebo v předchozích zaměstnáních). Do druhého sloupce přepíší pouze ty činnosti, které by si nechali i po výhře. A do třetího sloupce zapíšou účastníci ty činnosti, se kterými by začali. Tak si každý účastník vytvoří své portfolio aktivit (činností). Potom dají účastníci seznam činností na stranu, vezmou si další papír a zamyslí se nad svými schopnostmi a nadáním. V čem jsou dobří a v čem by mohli být dobří, pokud by se jim dostalo patřičného tréninku. Účastníci vytvoří seznam schopností a použijí tento seznam jako filtr pro portfolio aktivit, tj. druhý a třetí sloupec. Vytříbené portfolio pak srovnávají s pracovními náplněmi profesí, o které mají zájem. Nejvyšší motivace účastník dosáhne, pokud se pracovní náplň co nejvíce shoduje s tím, co opravdu chce účastník dělat. Výsledek svého porovnávání pak každý účastník prezentuje před skupinou. Ostatní účastníci mohou dávat prezentujícímu zpětnou vazbu v podobě různých postřehů, komentářů a nápadů. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA MOTIVACI ÚČASTNÍKŮ 35 můžete použít následující otázky: Jak se vám snilo o výhře v loterii? Jak bylo lehké/ těžké zamýšlet se nad svými činnostmi? Jak se vám hledaly činnosti, které byste rádi dělali, případně se naučili? Jak bylo lehké/ těžké zamyslet se nad svými schopnostmi a vlohami? Jak jste spokojeni s vytříbeným portfoliem? Našli jste shodnou pracovní náplň? Co jste se o sobě dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého? Název techniky: PYRAMIDA MÝCH POTŘEB Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika se zaměřuje na motivační faktory každého účastníka. Technika poskytuje účastníkům dostatečný prostor zamyslet se nad vlastními potřebami a motivy. Poznání motivačních faktorů účastníkům umožňuje reálněji stanovovat cíle a volit efektivnější strategii při hledání práce. Technika účastníkům poskytuje nový úhel pohledu na sebe sama, prohlubuje sebepoznání a sebereflexi. Techniku můžete zařadit v průběhu kurzu, kdy se již účastníci dobře znají a komunikují spolu. Cíl: poznání motivačních faktorů Délka: cca 30 – 45 minut Počet účastníků: 12 - 15 Organizační a technické nároky: připravené papíry s pyramidou, tužky Popis techniky: Lektor si před začátkem techniky připraví papíry s pyramidou. Obrázek pyramidy vychází hierarchie potřeb Abrahama Maslowa. Na papír, velikosti A4, nakreslí lektor přes celou plochu papíru na výšku trojúhelník, který rozdělí na 5 poschodí. Dolní patro (u základny) nazve „Fyziologické potřeby“, další patro „Potřeba bezpečí a jistoty“, další patro „Společenské potřeby, potřeba lásky a přijetí“, další patro „Potřeba uznání a hierarchie“ a ve špičce pyramidy se objeví „Potřeba seberealizace, využití vlastního potenciálu“. Lektor rozdá každému účastníkovi jeden list papíru s pyramidou a dá jim instrukce, aby se zamysleli nad tím, jak získání práce naplní jednotlivá poschodí jejich pyramidy. Čas potřebný k samostatné práci je 15 – 20 minut. Poté následuje prezentace pyramid a diskuse o shodách či rozdílnostech v jednotlivých pyramidách. Variantou této techniky je, že si každý účastník vytvoří pyramidu naplněných potřeb u konkrétních profesí, o které usiluje. Výsledky tohoto cvičení mohou účastníkům ukázat, která z profesí je pro ně žádoucí, protože naplňuje více potřeb nebo potřeby nacházející se blíže vrcholku pyramidy. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak bylo pro vás lehké/ těžké zamyslet se nad potřebami? Co byste ještě doplnili do pyramidy? V čem jste se shodli s ostatními účastníky a v čem ne? K čemu vede rozdílnost v pyramidách na trhu práce? TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA MOTIVACI ÚČASTNÍKŮ 36 Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o sobě? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o ostatních? Název techniky: VESMÍRNÁ LOĎ Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi motivační a komunikační hry a zároveň je to cvičení, zaměřené na sebepoznání, určování potřeb, zájmů a hodnot každého účastníka. Účastníci se během techniky musí zamyslet nad tím, co opravdu potřebují a co pouze chtějí. Tím, že se účastníci naučí se rozlišovat potřeby a zájmy, mohou dělat zralejší a efektivnější rozhodnutí. Tuto techniku můžete zařadit do druhé poloviny kurzu, kdy již ve skupině funguje skupinová dynamika. Technika rozvíjí tvořivé myšlení, poskytuje nové úhly pohledu a rozvíjí komunikaci. Cíl: rozlišení potřeb a zájmů, sebepoznání Délka: cca 30 – 45 minut Počet účastníků: 10 - 12 Organizační a technické nároky: pracovní listy „Vesmírná loď“, tužky Popis techniky: Lektor si před zahájením techniky připraví pro každého účastníka pracovní list s textem „Vesmírná loď“. Text: „Píše se rok 2100. Pracovní část dne skončila, vracíš se unavená/ý domů. Chceš si chvíli odpočinout, leháš si do postele. Zapínáš rádio a posloucháš hudbu. Uspávající tóny kytary a pomalý rytmus způsobují, že se tvá víčka pomalu zavírají. Již téměř spíš. Najednou hudba přestane. Slyšíš někoho v rádiu křičet. Sedáš si a posloucháš. Hlas v rádiu říká: „Během patnácti minut se naše Země srazí s obrovským meteoritem. Srážka bude tragická. Nikdo nepřežije. Všichni musí opustit své domovy a letět na Měsíc. Rychle, rychle! Pospěšte si!“ Tvůj partner (partnerka) přibíhá do pokoje. Je velmi nervózní, protože chce, aby se celá vaše rodina zachránila. Říká, že je připravena vesmírná loď, která vás všechny odveze do bezpečí na Měsíc. S sebou si můžeš vzít jen pět věcí (členové rodiny se nepočítají). Nezáleží na tom, jak jsou velké, všechno ostatní bude zničeno. Kterých pět věcí by sis vzal/a sebou na vesmírnou loď?“ Lektor nejprve přečte účastníkům připravený text „Vesmírná loď“ a pak každý účastník dostane jeden pracovní list s textem. Každý má chvíli na promyšlení a napsání pěti věcí, které si s sebou chce vzít na vesmírnou loď. Čas na napsání je maximálně 5 minut. Poté, co účastníci napíšou svých pět věcí, jim lektor sdělí pokračování příběhu: Váš partner (partnerka) přibíhá zpátky do pokoje. Říká, že vesmírná loď je menší, než se předpokládalo. Je tam místo jen na jednu věc z vašich věcí. Úkolem účastníků je vybrat pouze jednu z pěti věcí, které si zapsali na pracovní list a zakroužkovat ji. Čas k výběru je cca 2 minuty. Po ukončení výběru je prostor pro diskusi, co si kdo vybral a proč. Lektor pokládá následující otázky: „Podle čeho jste se rozhodovali, kterých pět věcí si vezmete? Jak jste se cítili a co jste si mysleli, když jste slyšeli, že si s sebou můžete vzít jen jednu věc? Na základě čeho jste se rozhodli pro jednu věc?“ Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA MOTIVACI ÚČASTNÍKŮ 37 můžete použít následující otázky: Je pro vás těžké provádět v běžném životě klíčová rozhodnutí? Podle čeho se rozhodujete, když si chcete zodpovědět otázku: Čeho si v životě nejvíc vážím? Jak souvisí tento příběh s vaším životem? Co jste se dozvěděli zajímavého/ nového/ překvapivého o ostatních? Byla tato technika pro vás těžká nebo lehká? Název techniky: VÝSTUP NA HORU Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi cvičení zaměřené na motivaci účastníků. Lektor může tuto techniku zařadit na začátku kurzu tak, aby v průběhu kurzu mohli účastníci tuto techniku dále využívat a rozpracovávat. Cílem techniky je stanovení cílů v souladu s metodou SMART (specifické, měřitelné, akceptovatelné, reálné, termínované cíle). Tato technika je osvědčeným způsobem, jak efektivně plánovat cíle v souladu s individuálními potřebami jednotlivých účastníků. Cíl: stanovení cíle, efektivní plánování Délka: cca 35– 45 minut Počet účastníků: 12 - 15 Organizační a technické nároky: pracovní listy s nakreslenou horou, tužky Poznámka pro lektora, jak účastníkům zprostředkovat metodu SMART SMART je označení správně stanovených cílů v procesu plánování. „Smart“ znamená anglicky „chytrý“. SMART cíle jsou tedy chytré, nebo spíše chytře stanovené cíle. Jednotlivá písmena tvoří pět slov, která překládáme do češtiny takto: S = specifický cíl, tj. navrhovaný cíl by měl být přesně popsán a konkrétně vyjádřen. Například: „Získám práci truhláře.“ nebo „Domluvím se anglicky v cizí zemi.“ nebo „Zvýším si kvalifikaci – získám maturitní zkoušku.“ M = měřitelný cíl, tj. jak poznáme, že cíl byl dosažen. Například: „Podepsání pracovní smlouvy na pracovní pozici truhlář“. A = akceptovatelný nebo atraktivní cíl, tj. cíl musí odpovídat potřebám účastníka. Například: „Baví mě práce se dřevem, již jsem si tuto práci vyzkoušel, jsem manuálně šikovný.“ R = reálný cíl, tj. při stanovení cíle je nutné brát v úvahu reálné možnosti účastníka (jeho schopnosti, dovednosti, zdravotní stav apod.) a také požadavky na trhu práce v dané oblasti. T = termínovaný cíl, tj. účastník si stanoví konkrétní termín, kdy daného cíle dosáhne. Popis techniky: Lektor rozdá všem účastníkům pracovní listy a tužky a vysvětlí účastníkům význam výstupu na horu při stanovování cíle podle metody SMART. Instrukce pro zadání techniky: 1. Každý účastník si stanoví svůj specifický cíl a kritéria zhodnocení úspěšnosti. Cíl musí být pro účastníka dostatečně atraktivní, na jeho dosažení mu záleží a účastník je dostatečně motivován. Zároveň si musí účastník uvědomit, jak reálné je dosažení stanoveného cíle. To znamená, zda má vůbec předpoklady pro vysněnou profesi, zda neexistují překážky dosažení vybrané profese z hlediska jeho zdravotního stavu, případně je-li šance vybrané konkrétní pracovní místo TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA MOTIVACI ÚČASTNÍKŮ 38 v daném regionu získat. Cíl a kritéria konzultuje s lektorem a pak ho zapíše do vlajky na vrcholku hory. Příklad: Cílem účastníka je získat řidičský průkaz. Kritériem plnění je: „Mám řidičák v kapse a můžu žádat o práci, kde vyžadují vlastnit řidičský průkaz.“ 2. Dále pracují účastníci samostatně, případné nejasnosti konzultují s lektorem. Na každý stupeň hory si účastník napíše, jaký malý krok musí udělat na cestě ke stanovenému cíli. Jednotlivé stupně si může účastník dokreslit podle potřeby nebo zůstanou prázdné. Na jednotlivé stupně si účastník zapíše své cíle. Cíle musí být stanoveny jako výrok, který není formou otázky, ale příkazu! „Zjistím, co všechno budu potřebovat pro přihlášení do autoškoly a jaká je výše školného! Vydělám si na brigádě finance na školné! Podám přihlášku do autoškoly OASA na ul. Opavské! Absolvuji teoretickou přípravu! Absolvuji jízdy! Úspěšně zvládnu testy a zkoušky!“ 3. Účastník sám sebe zakreslí jako malou postavičku na ten stupeň hory, na kterém se aktuálně nachází. Příklad: Účastník se již informoval na požadavky přijetí do autoškoly, takže se může zakreslit na první stupeň. 4. Na stěnu hory si účastník napíše všechno to, co mu na cestě k cíli pomáhá nebo kdo jej podporuje. Příklad: K tomuto cíli mi pomůže moje rodina, kamarádi, moje tvrdohlavost a vytrvalost. 5. Posledním krokem účastníka v průběhu této techniky je stanovení termínu, kdy bude cíl naplněn. V souladu s jednotlivými kroky, které účastníka na cestě k cíli čekají, si napíše do pravého horního rohu pracovního listu termín splnění cíle. Příklad: Účastník si stanovil cíl v květnu 2010. Naplánoval si, že finance na školné získá z brigády v příštích třech měsících (červen – srpen). Autoškola trvá cca 3 měsíce, takže termín naplnění cíle si stanovil na „1. prosinec 2010“. Po dokončení samostatné práce účastníci prezentují své „výstupy na hory“. Ostatní účastníci mohou pokládat otázky, vzájemně se inspirovat a případné chyby lektor koriguje. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Co bylo nejtěžší na „výstupu na horu“? Co bylo nejlehčí na „výstupu na horu“? Co byste ještě doplnili? Překvapilo vás něco při sepisování informací? Jak vám může tato technika pomoci ve vašem životě? Bylo pro vás toto cvičení těžké/ lehké? TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA MOTIVACI ÚČASTNÍKŮ 39 Techniky zaměřené na jednání se svízelnými typy účastníků Co je cílem technik zaměřených na svízelné typy účastníků a proč je do motivačních kurzů zařadit? Tyto techniky odstraňují komunikační bariéry mezi účastníky, předchází konfliktům, bezpečně pracují s emocemi a pomáhají lektorovi přijatelným způsobem zvládat agresi účastníků. V motivačních kurzech musí lektor často překonávat komunikační obtíže vyplývající ze somatického, smyslového či jiného postižení účastníků. V každém kurzu se však může objevit osoba, která nemá žádné postižení, a přesto její charakterové vlastnosti a svérázné chování působí jako překážka v komunikaci nebo jako spouštěč konfliktů. Takový člověk je většinou emočně labilní, kritický a oponující nejen ostatním účastníkům, ale i lektorovi. Někdy se jedná o osobu úzkostnou, mlčící, depresivní, negativistickou či plačtivou. Taková osoba narušuje výuku a svým chováním vnáší do skupiny napětí. Aby se nenarušil plynulý chod kurzu, je dobré problematické účastníky co nejdříve identifikovat a zvolit k nim vhodný přístup. Problematické účastníky můžeme rozdělit do následujících skupin: 1. Indiáni. Tito lidé jsou mlčenliví, nezapojují se do skupinové diskuse. Vypadají jako duchem nepřítomni, nevyjadřují svůj názor a ani na otázky položené celé skupině nereagují. Problém může být v tom, že nevědí, co se od nich očekává, a potřebují od lektora jasné instrukce, co mají dělat. Tito účastníci také často bývají znechuceni tím, že se mají zaobírat něčím, co již v minulosti dělali a téma výuky jim nepřipadá dost zajímavé. 2. Řečníci. Tito lidé jsou opakem Indiánů. Mluví příliš, jsou zaujati vlastními myšlenkami a často jejich řeč sklouzne mimo diskutované téma. Jejich výhodou je, že se dobrovolně hlásí do diskuze a berou si vždy hlavní slovo. Tito lidé se většinou chovají dominantně a bývá těžké jejich monolog přerušit. 3. Vyrušovači. Jsou to účastníci, kteří ve dvojicích během skupinové práce spolu komunikují a tím ruší práci ostatních. Někdy si spolu šeptají a nesledují činnost skupiny. Pro celou skupinu je také náročné, když se vyrušovači během výuky nahlas vybavují nebo se smějí. 4. Agresoři. Tito lidé jsou verbálně útoční vůči jiným účastníkům. Jsou přehnaně kritičtí, argumentují nekonstruktivně, napadají druhé a kritizují věci, které nesouvisí s probíraným tématem. Hovoří příliš nahlas a často skáčou do řeči. U ostatních účastníků vyvolávají strach ozvat se nebo naopak hněv a protesty. 5. Kritici. Pokud se objeví ve skupině člověk, který na všechno reaguje negativisticky, začíná to brzdit celou skupinu a odvahu lidí projevovat své názory. Takový člověk sice nemusí být agresivní, ale jeho negativní postoj může ovlivnit celou skupinu. Kritici jsou většinou lidé pesimističtí, vše vidí černě, z jejich pohledu se nedá nic řešit a všechno je špatně. 6. Opozdilci. Opozdilci jsou ti, kteří chodí pozdě. Opozdilci vyrušují skupinu vícenásobně. Poprvé ji vyruší, když přijdou pozdě. Podruhé, když se vítají s ostatními účastníky a potřetí, když se vyptávají sousedů co se dělo, když tam nebyli. 7. Utečenci. Utečenci naopak odchází před ukončením kurzu. Pokud tito lidé neohlásí svůj odchod předem, nemůžete přizpůsobit program kurzu, případně je přesvědčit, aby zůstali. 8. Nesoustředěnci. Jsou to lidé, kteří během výuky zívají, usínají, čtou si noviny nebo píší esemesky. TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA JEDNÁNÍ SE SVÍZELNÝMI TYPY ÚČASTNÍKŮ 40 Většinou hlasitě nevyrušují, ale svou činností dávají najevo nudu a nezájem. 9. Pomlouvači. Tyto účastníky neodhalíte hned na začátku kurzu, ale až po delší době. Mají ve zvyku pomlouvat osoby, které zrovna nejsou přítomny a nemohou se bránit. Také do diskuzí přináší informace, které jsou neověřené, pochybné a bez důkazů. Techniky zaměřené na práci se svízelnými typy účastníků mají především preventivní charakter. Poskytují účastníkům bezpečnou možnost projevit své emoční rozpoložení. Na základě získaných poznatků pak můžete jako lektoři předcházet krizovým situacím, citlivěji pracovat s obsahovou náplní kurzu, případně výuku přizpůsobit. Pokud se v kurzu vyskytne člověk, se kterým se obtížně komunikuje nebo který vyvolává konflikty, je vaším úkolem zabránit narušení skupinové práce a nabídnout účastníkovi individuální prostor ke komunikaci, např. o přestávce nebo po ukončení kurzu. Účastníci se pomocí interaktivních technik učí komunikovat s různými typy osob, brát konflikt jako přirozenou součást života, která má pozitivní význam pro hledání nových cest a směrů. V rámci technik, zaměřených na jednání s problematickými osobami, účastníci přehrávají vybrané konfliktní situace, které mohou v některých situacích nastat nebo zkouší vystupovat v různých rolích. V průběhu těchto technik je dán prostor k diskusím a hledání nových, cest pro řešení konfliktů. Účastníci zároveň dostávají řadu zpětných vazeb, které jim umožní naučit se novým sociálním rolím. Neméně důležitým cílem těchto technik je naučit se pracovat s různými pocity a diskutovat o těch, které vyvolávají konflikty. Příklady interaktivních technik a praktických cvičení, které jsou zaměřené na práci se svízelnými účastníky. Společně s komunikačními technikami pomáhají předcházet konfliktům nebo konflikty řešit a umožňují bezpečně pracovat s emocemi účastníků. Název techniky: JÁ JSEM OK – JÁ NEJSEM OK Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi cvičení zaměřené na odreagování emocí účastníků a jejich bezpečné pojmenování. Technika dává účastníkům příležitost rychle a diferencovaně vyjádřit vlastní pocity a myšlenky. Informace má pak k dispozici jak lektor, tak i všichni účastníci. Tato technika zároveň pečuje o dobrou atmosféru skupiny. Je vhodné mít na tuto techniku časovou rezervu, aby případně účastníci mohli více hovořit o svých pocitech a názorech. Lektor může tuto techniku zařadit kdykoliv v průběhu celého kurzu. Cíl: bezpečné pojmenování emocí, péče o klima skupiny Délka: cca 5 – 10 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: nejsou Popis techniky: Lektor před zahájením techniky podá účastníkům následující vysvětlení: „Naučíme se dnes rychle ukázat, jak se komu z nás daří, jak se cítí, co si myslí. Zvednutí palce pravé ruky znamená „ano“. Čím výše držíte palec pravé ruky, tím silněji vyjadřujete souhlas, tím výstižnější je vaše ano. Vyzkoušíme si to ihned. Je srozumitelné, že palec vaší pravé ruky vyjadřuje souhlas. Výborně, všichni signalizují ano, takže můžeme pokračovat.“ TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA JEDNÁNÍ SE SVÍZELNÝMI TYPY ÚČASTNÍKŮ 41 „Když dáte palec levé ruky dolů, znamená to „ne“. Čím níže dáte levou ruku, tím silnější je vaše ne. Opět si to vyzkoušíme. Výborně, všichni signalizují ne. Ještě je důležité říci, že se může stát, že budete pociťovat v daný okamžik, že ve vašem okamžitém rozpoložení je obsaženo zároveň ano i ne. V takovém případě můžete užít zároveň obou palců. Takže vyzkoušíme si teď oba vaše palce: Jste dnes spokojeni? Měli jste včera dobrý den? Líbilo se vám dnešní cvičení? Dotklo se vás něco nepříjemně? Jste spokojeni sami se sebou? Chtěl by někdo z vás něco říci?“ Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Je pro vás jednoduché/ těžké vyjádřit své pocity palci? Je pro vás snazší/ těžší vyjádřit své pocity slovy? Jaký je rozdíl mezi slovním a neverbálním vyjádřením emocí? Název techniky: STROM POCITŮ Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi cvičení zaměřené na rychlé vyjádření emocí a jejich pojmenování. Lektor může techniku zařadit na začátku i na konci kurzu. Na začátku kurzu technika umožní rychle zjistit aktuální atmosféru ve skupině. Na konci kurzu technika přináší lektorovi informaci o tom, jak účastníci prožili den a v jaké náladě odcházejí. V případě emočně vypjatých situací může tato technika pomoci k uvolnění atmosféry. Cíl: vyjádření a pojmenování techniky Délka: cca 10 – 45 minut Počet účastníků: 10 – 15 Organizační a technické nároky: připravený flipchart s nakresleným stromem a obličeji Popis techniky: Lektor nakreslí na celou plochu flipchartu strom, který vyrůstá ze země. Strom má do prostoru pnoucí se větve, dutiny apod. Na různých částech stromu, i pod stromem, lektor nakreslí obličeje (např. smajlíky), kteří vyjadřují různé emoce (radost, smutek, zlost, údiv, strach). Flipchart je vhodné umístit na místo, na kterém bude pro všechny účastníky dobře viditelný. Pokud chce lektor tuto techniku použít opakovaně, pak je dobré mít nakresleno více stromů. Lektor uvede techniku slovy: „Rád bych věděl, jak se vám dnes daří. Namaloval jsem strom a na něm obličeje, které vyjadřují různé emoce. Podívejte se pozorně na jednotlivé obličeje a vybarvěte si ten obličej, který nejvýstižněji vyjadřuje, jak se zrovna teď cítíte nebo jakou máte náladu.“ Následně lektor nechá prostor účastníkům, aby si našli „svůj obličej“ a vybarvili si jej. Tím může technika skončit. Pokud máte dostatek časového prostoru, může lektor vyzvat účastníka, který si vybarvil „svůj obličej“, aby ostatním sdělil, co ovlivnilo jeho náladu, případně co by mu pomohlo jeho náladu zlepšit. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Je pro vás snadné/ těžké vyjádřit své pocity prostřednictvím obrázku? Je pro vás snadné/ těžké vyjádřit své pocity slovy? Jaký je rozdíl mezi slovním a neverbálním vyjádřením emocí? TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA JEDNÁNÍ SE SVÍZELNÝMI TYPY ÚČASTNÍKŮ 42 Název techniky: NA TOBĚ MĚ ZLOBÍ, NA TOBĚ SE MI LÍBÍ Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika pracuje s nácvikem formulace zpětné vazby. Umožňuje účastníkům trénovat dovednost říct druhému přijatelnou pozitivní nebo negativní zpětnou vazbu. Účastníci se učí během techniky sdělit pochvalu nebo konstruktivní kritiku. Je výhodnější, pokud zařadíte tuto techniku ve druhé polovině kurzu nebo v jeho závěru, kdy se již účastníci dobře znají a jsou zvyklí vyjadřovat se před ostatními. Cíl: nácvik vyjádření pozitivní a negativní zpětné vazby Délka: cca 20 – 30 minut Počet účastníků: 10 - 12 Organizační a technické nároky: nejsou Popis techniky: Účastníci se posadí do kruhu a lektor uvede techniku slovy: „Budeme trénovat dovednost říct druhému to, co nás na něm zlobí. A budeme se to učit říkat takovou formou, která není urážlivá. Slušná forma kritiky má daleko větší šanci na úspěch než hněv a urážky“. První účastník vstane, přistoupí ke druhému účastníkovi (oba účastníci mohou stát nebo sedět) a sdělí mu:„Nic proti tobě nemám, ale zlobí mě na tobě, když chodíš všude pozdě.“ Účastník, kterému bylo toto sdělení určeno, si kritiku vyslechne a bez obhajování odpoví: „Jsem rád/a, že jsi mi to řekl a zamyslím se nad tím.“ Potom pokračuje další účastník a celý děj se opakuje. Poté, co se všichni vystřídají a nikdo z účastníků již nemá potřebu sdělovat negativní zpětnou vazbu, zařadí lektor techniku s pozitivní zpětnou vazbou. Opět jeden z účastníků přistoupí k druhému a říká:„Na tobě se mi líbí, Hanko, že jsi ochotná každému pomoci.“ Účastník, kterému bylo sdělení určeno, si jej vyslechne a pouze odpoví:„Děkuji.“ Potom pokračuje další účastník a celý děj se opakuje. Tato technika je nebezpečná, pokud jsou ve skupině lidé, kteří kritiku neunesou. Naopak je výborná, pokud potřebujete účastníky povzbudit a pochválit. V takovém případě použijte jen variantu pozitivního sdělování. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak se vám říkala negativní zpětná vazba? Jak se vám poslouchala negativní zpětná vazba? Slyšeli jste už někdy dříve od někoho, že by mu vadilo něco na vašem chování? Je důležité se zamyslet nad tím, co druhým na nás vadí? Jak se vám říkala pozitivní zpětná vazba? Jak se vám poslouchala pozitivní zpětná vazba? Je důležité říkat druhým, co se mi na nich líbí? TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA JEDNÁNÍ SE SVÍZELNÝMI TYPY ÚČASTNÍKŮ 43 Název techniky: SNĚHOVÉ VLOČKY Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika pomáhá předcházet konfliktům. Ukazuje na rozdílnost pohledů jiných lidí na stejné věci. Účastníci na základě výsledků a následné diskuse mohou dojít k poznání, že každý člověk je odlišný a jedinečný. Zároveň tato technika prakticky ukazuje, jak je snadné vyvolat konflikt vlivem rozdílných očekávání výsledků. Technika Sněhové vločky klade důraz především na to, že pokud existují rozdílné pohledy na věc, neznamená to, že pouze jeden pohled je ten správný. V mnoha situacích neexistuje jenom jedna správná odpověď. Pohled každého jedince na věc může být z jeho hlediska správný. Cíl: uznání rozdílnosti Délka: cca 10 – 15 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: dostatek papírů formátu A4 Popis techniky: Lektor požádá účastníky, aby si vzali jeden list papíru. V další instrukci požádá účastníky, aby se při plnění úkolu neotáčeli, nedívali se k nikomu jinému, v tichosti plnili instrukce, které bude lektor říkat, a na nic se neptali. Lektor pracuje zároveň s účastníky tak, aby na něj nikdo neviděl. Instrukce, které lektor postupně sděluje účastníkům: 1. Vezměte papír do ruky. 2. Přeložte jej na půlku. 3. Utrhněte pravý horní roh papíru. 4. Opět přeložte papír v polovině. 5. Znovu utrhněte pravý horní roh. 6. Opět přeložte papír v polovině. 7. Znovu utrhněte pravý horní roh. 8. Pokud zjistíte, že už to nejde, nemusí to dělat. 9. Rozložte papír a podívejte se, jak jsou papíry ostatních odlišné. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Kdo má správně roztrhaný papír? Je něčí papír roztrhaný nesprávně? Proč ne? Jaká je příčina toho, že každý má jinou vločku? Když to má někdo jinak roztržené než lektor, je špatný? Jste spokojeni s výsledkem? Jak by se daly změnit zadávané instrukce, aby se výsledky co nejvíce podobaly? Název techniky: PAPÍROVÁ BITVA Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika patří mezi techniky zaměřené na odreagování emocí a uvolnění atmosféry ve skupině. TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA JEDNÁNÍ SE SVÍZELNÝMI TYPY ÚČASTNÍKŮ 44 Tuto techniku můžete zařadit v průběhu kurzu, když dochází k nárůstu negativních emocí, účastníci jsou unavení, podrážděni nebo potřebují změnu. Technika bezpečným způsobem umožňuje ventilovat negativní emoce a obnovit fyzické a psychické síly účastníků. Každý z účastníků se může do hry zapojit dle svých fyzických možností. Cíl: uvolnění, ventilace emocí Délka: cca 10 – 15 minut Počet účastníků: neomezený Organizační a technické nároky: dostatek novinového papíru Popis techniky: Účastníci se rozdělí na dvě stejně velké skupiny. Všichni společně vytvoří z novinového papíru dostatečný počet papírových koulí. Každá skupina zaujme postavení na opačném konci místnosti. Mezi skupiny se natáhne provaz (nakreslí čára, vyznačí hranice). Na povel lektora se skupiny začnou zbavovat svých koulí tak, že je hází na stranu soupeře. Vítězí družstvo, které má po skončení vymezeného času ve svém prostoru co nejméně papírových koulí. Čas vymezený k házení koulí je obvykle 5 minut. Lze opakovat, případně chvíli hrát na zkoušku a pak naostro. Jednou z variant této hry je, že se účastníci k sobě otočí zády a papírové koule házejí přes hlavu. Po ukončení papírové bitvy se všichni účastníci podílí na úklidu a vytvoří jednu velkou hromadu z papírových koulí. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak bitva probíhala? Jste spokojeni s výsledkem? Jakou jste volili strategii? Co vás během bitvy napadalo? Jak jste se cítili? Jak se cítíte teď? Název techniky: PŘEDSUDKY MUŽŮ A ŽEN Proč tuto techniku použít a kdy ji můžete zařadit? Tato technika je zaměřená na předcházení konfliktním situacím. V průběhu techniky se účastníci učí přesně a výstižně formulovat své názory, přijímat odlišné názory, argumentovat a zároveň se snaží uvědomit si předsudky, kterými se řídí jejich chování. Lektor může tuto techniku zařadit v průběhu kurzu, kdy se již účastníci znají nebo také v případech, kdy dochází ke konfliktům, např. mezi muži a ženami. Cíl: uvědomění si vlastních předsudků, schopnost argumentovat Délka: cca 45 minut Počet účastníků: 10 – 20 (z toho alespoň 3 muži) Organizační a technické nároky: tužky a papíry Popis techniky: Muži a ženy vytvoří vlastní skupiny. V obou skupinách probíhá asi 20 minut debata o vlastnostech opačného pohlaví. TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA JEDNÁNÍ SE SVÍZELNÝMI TYPY ÚČASTNÍKŮ 45 Ve skupině žen položí lektor otázku: „Co je typické pro muže?“ Ve skupině mužů navrhne otázku: „Co je typické pro ženy?“ V obou skupinách je pořízen písemný zápis a je zvolen jeden člen, který o výsledku debaty ve skupině referuje ostatním účastníkům. Muži a ženy se následně mohou vyjádřit k prezentovaným informacím, případně žádat další informace nebo předložit své názory. Lektor je v roli moderátora, řídí diskuzi tak, aby byla zachována všechna pravidla komunikace, nedocházelo k urážení, vulgarismům nebo jiným nepřípustným formám komunikace. V průběhu diskuze může lektor nastolit následující otázky: „Jaké jsou příčiny a formy předsudků?“ Po ukončení této techniky je žádoucí, aby si všichni účastníci sami ujasnili, jak předsudky ovlivňují nebo omezují jejich chování a mohou vést ke konfliktům. Na závěr je vhodné, aby se všichni účastníci společně (muži i ženy) dohodli na „typických“ charakteristikách mužů a žen. Zhodnocení techniky: Po ukončení techniky může následovat krátká zpětná vazba vedená lektorem. Pro zpětnou vazbu můžete použít následující otázky: Jak se vám diskutovalo v ženské (mužské) skupině? Jak byly mluvčím prezentovány vaše názory? Jak bylo těžké/lehké přemýšlet o typických vlastnostech druhého pohlaví? Co jste se dozvěděli zajímavého/nového/překvapivého o opačném pohlaví? TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA JEDNÁNÍ SE SVÍZELNÝMI TYPY ÚČASTNÍKŮ 46 Seznam doporučené literatury: ANTONS, K. Práctica de la dinámica de grupos (Praktická cvičení - dynamika skupin). Barcelona: Herder, 1990. JIMÉNEZE HERNANDÉZ PINZÓNA, F. La comunicación interpersonal, ejercicios educativos (Mezilidská komunikace, vzdělávací cvičení). Madrid: ICE, 1991. CARMEN TORRES MEDINA, MaJOSÉ PERÉZ DE VILLAR RUIZ. Dinámica de grupos en formación de formadores: casos prácticos (Dynamika skupin v rámci vzdělávání lektorů: praktická cvičení). Barcelona: Herder, 1999. REITMAYEROVÁ, E., BROUMOVÁ, V. Cílená zpětná vazba. Praha: Portál, 2007. BEDNAŘÍK, A. Facilitace. Kladno: Aisis, 2007. ONDRUŠEK, D., LABÁTH, V. Tréning? Učenie zážitkom. Bratislava: PDCS, o. z., 2007. KOMÁRKOVÁ, R., SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. Aplikovaná sociální psychologie III. Praha: Grada Publishing s.r.o., 2001. PLESNÍK, V. Vzdělávací kurzy pro nezaměstnané osoby nad 50 let. Krnov: Retis, 2006. HERMOCHOVÁ, S., Hry pro dospělé. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. PLAMÍNEK, J., Tajemství motivace. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. EVANGELU, J., 111 her pro motivaci a rozvoj týmů. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. ŠOFEROVÁ, J., Lektorské finty. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 47
Podobné dokumenty
Karel Makoň - Pohádka na dobrou noc
Byli dva bratři, kteří žili v malé chaloupce se svými rodiči.
Jeden z bratří byl dobrý, druhý zlý.
Co se s tím zlým rodiče natrápili! Chtěl vše jen pro sebe a
přál si, aby se všichni točili kolem ...
Stáhnout PDF
Evropě není tak výhodné zázemí a
tak velký potenciál pro spojení dvou
velkých a různorodých univerzit,
jakými bezesporu univerzity Báňská
a Ostravská jsou. Spojení by mělo
mimo jiné zvýšit konkuren...
Sada vzdělávacích programů a příkladů dobré praxe
• umět včas a přesně rozpoznat důležité problémy a z nich vyplývající úkoly;
• umět pružně reagovat na momentální potřeby;
• umět pořádat schůze tehdy, kdy je to účelné, s personálním obsazením a ...
zde - hospodářská komora Přerov
Oproti dnešku se celkový počet obyvatel EU27 do roku 2060 nijak dramaticky nezvýší (ze
současných 502 milionů má vzrůst pouze o 15 milionů), populace však bude mnohem starší
– 30 % Evropanů bude pa...