Zpracovatelské vlastnosti textilních vláken 6.
Transkript
(a * Q ) pevnost příze µ 2 * cos ec α = cos α 1 − K * pevnost vláken L TŘENÍ1 Tření – zabývá se interakcí povrchů těles ve vzájemném relativním pohybu. Tribologie, nauka o vzájemném působení dotýkajících se ploch; zahrnuje zejm. tření, opotřebení, mazání, funkční vlastnosti třecích materiálů a podobně. FN FT Obr. Směr pohybu Tření tělesa po podložce Definice: Tření je odpor proti pohybu jednoho tělesa po povrchu druhého tělesa. tření, frikce – ve fyzice: je to mechanický odpor (síla) působící proti pohybu pevného tělesa, které je v dotyku s jiným pevným tělesem nebo s tekutinou; např. tření smykové (smyk pevných rovinných ploch), tření valivé (valení rotačního tělesa po rovinné podložce) a tření viskózní (pohyb pevného tělesa ve viskózním prostředí). V technice : tření při bezprostředním dotyku tuhých těles se označuje jako suché (tření bez maziva), tření kapalinné vzniká u funkčních ploch, které jsou dokonale odděleny souvislou vrstvou maziva nebo jiného média (tření na vzduchovém polštáři ap.). Přechodovou oblastí mezi třením suchým a třením kapalinným je tření polosuché (polokapalinné), kdy z vrstvy maziva vystupují vrcholy nerovností povrchu. Oproti pojmu tření je rozlišován pojem opotřebení, které je definováno jako progresivní ztráta materiálu při pohybu jednoho tělesa po druhém. Při žádoucím opotřebení hovoříme o obrábění. Prostředkem ke snížení třecího odporu je lubrikace, která jednak snižuje koeficient tření a snižuje opotřebení vlivem mazadel (lubrikantů). Lubrikanty mohou zajišťovat tzv. kapalinné tření. 1 Kapitola byla zpracována Prof. Ing. Jiřím Militkým, CSc. TEORIE TŘENÍ Klasická teorie (Leonardo da Vinci, Amontons, Coulomb2): Klasická teorie tření vyslovila dva postuláty: - Síla FT působí proti směru pohybu tělesa po podložce - Síla FT je úměrná normálové síle FN : FT = f * FN ⇒ f = FT FN [1] 0 〈 f 〈1 kde f - je koeficient tření (jinak též značený µ), tj. konstanta pro dané povrchy těles Ze základního vztahu vyplývá, že třecí síla FT nezávisí na zdánlivé ploše kontaktů (geometrii povrchu). Koeficient tření f je počítán v okamžiku, kdy se tělesa dají do vzájemného relativního pohybu. Jedná se tedy o statický koeficient tření. Tato teorie vyhovuje zejména teorii suchého klouzání. U polymerů (vláken) má teorie suchého klouzání svá omezení. ZÁKLADNÍ SLOŽKY TŘENÍ 1. Tření vzniká mezi tělesy ve vzájemném kontaktu vlivem mezimolekulárně – mechanických interakcí 2. Tření ovlivňují faktory, jako : a. povrch b. materiál c. historie vzájemné interakce povrchů 3. Mechanická složka tření se projevuje deformací povrchových nerovností 4. Při deformaci tuhým povrchem se projevuje tvorba rýh 2 Leonardo da Vinci [vinči], * 15. 4. 1452, † 2. 5. 1519, italský malíř, sochař, architekt, inženýr a vědec, hudebník a básník; spolu s Michelangelem nejvýznamnější představitel vrcholné italské renesance. Je považován za vzor renesančního univerzalismu. Byl experimentátorem se snahou po absolutní dokonalosti; dokončil jen málo děl. Některá díla byla zničena či jsou zachována pouze v pozdějších kresbách. Kompozice obrazů je většinou založena na trojúhelníku. Je autorem projektu ideálního města a dómu v Pavii. Jako vědec se soustředil převážně na technické problémy a přírodovědecké studium. Je zachována řada studií a dokonalých technických i výtvarných kreseb; je zakladatelem vědecké a technické ilustrace. Připravoval velké dílo o anatomii člověka (vytvořil na 8 000 kreseb), zkoumal optiku, hydrostatiku a další obory. Vynalezl mnoho strojních částí, strojů a zařízení (tkací stroj, stroj na broušení skla); některé nebylo v možnostech tehdejší úrovně techniky realizovat (např. letadlo, ponorka, padák, opakovací dělo). Teoretik umění (Pojednání o malířství), autor pojednání o kosmologii. Amontons [amonton] Guillaume, * 31. 8. 1663, † 11. 10. 1705, francouzský fyzik a konstruktér; od roku 1697 člen Francouzské akademie věd. Vynalezl různé typy barometrů a vlhkoměrů, rotační čerpadlo, objevil zákon o nezávislosti třecí síly na velikosti vzájemné stykové plochy. Coulomb [kulom] Charles Augustin de, * 17. 6. 1736, † 23. 8. 1806, francouzský fyzik. Zabýval se elektřinou a magnetismem. Objevil Coulombův zákon. 5. Jestliže se uvádějí do pohybu dva hladké povrchy (sklo, leštěný kov), porušují se adhezní síly mezi povrchy 6. Princip klouzání (lubrikace) spočívá v oddělení třecích povrchů (kapalinné tření). Klasická teorie tření je založena na empirických poznatcích: Leonardo da Vinci (1485): Zavádí postulát, že statické tření roste s růstem času, po který jsou tělesa v kontaktu před jejich uvedením do pohybu. Postupem doby se vlivem empirických poznatků došlo k závěrům, že: - při porušení ideálního stavu nastává odchylka, kdy menší tělesa mají poněkud menší tření. To znamená, že koeficient tření f závisí na reálné ploše kontaktů. - S růstem normálové síly FN dochází k poklesu f Coulomb (1788): Tření rozeznává jako - statické (okamžik uvedení tělesa na podložce do pohybu), charakterizované statickým koeficientem tření fS , µS - dynamické (udržování tělesa v pohybu), charakterizované dynamickým koeficientem tření fD , µD Do teorie zavádí idealizaci, že dynamické tření nezávisí na rychlosti. f µ D1 D2 D3 Průměr vláken D1 < D2 < D3 FN Obr. Závislost koeficientu tření na jemnosti a normálové síle Na základě měření byly formulovány empirické vztahy: FT = f 0 * FN + a * A FT = a * FN − b * FN * ln FN FT = a * FN + b * FNc kde a, b, c - jsou konstanty - je koeficient ření f0 A - je plocha Nejpoužívanějším vztahem je FT = a * FN n 2/3 < n < 1 Vztahy byly nalezeny na základě regresních modelů. Koeficient a není bezrozměrný (!). Je závislý na A a FN . Exponent n není závislé na geometrii (pro některá vlákna roste s růstem titru. Tabulka: Velikosti exponentu n n triacetát polyamid vlna triacetát 0,94 0,86 0,88 polyamid 0,89 0,81 0,86 Pro řadu vláken byla mezi a a n nalezena lineární korelace a =α − β * n Pro a≈3, pro n = 0,6 a ≈ 0,5, pro n = 0,9 jsou α = 8 a β = 8,333 vlna 0,92 0,9 ANALÝZA VLIVU VELIKOSTI PLOCHY KONTAKTU FN FNi FN A1 A1 FT1 = a * Obr. A2 = x*A1 x FTi FNn FT2 = ∑ FTi i=1 Velikost plochy Z obrázku vyplývá: FNi = FN x F FT i = a * N x n n n FT 2 F FT 2 = x * a * N ⇒ FT 1 x F x * a * N x A = = x 1 − n = 2 n a * FN A1 Pro konstantní plochu platí: FT = a * FNn a pro konstantní zatížení: FT = b * A (n − 1) TŘENÍ NA VODIČI Pro tření na vodiči platí Eulerův vztah T2 = T1 * exp ( f * Θ) (1 − n ) Θ T2 T1 r Obr. Tření na vodiči Původní vztah je modifikován na T2(1 − n ) = T1(1 − n ) + (1 − n) * a * Θ * r (1 − n ) Pro n → 1 platí v limitě T2 = T1 * exp [a * Θ * (r / T1 ) (1− n ) ] Acetátová vlákna T2 T2 n = 0,8 a = 1,18 n = 0,8 a = 1,15 T1 Obr. Vliv parametrů a, n na tření u acetátových vláken r Vliv rychlosti tření T2 T2 0,3 T2 = f (v) Triacetát f = f(v) PTFE 0,02 v [m/min] Obr. v [m/min] Vliv vlhkosti tření Vliv vlhkosti vláken Z uvedeného obrázku vyplývá, že f tření roste s růstem vlhkosti Polyamid vlna relativní vlhkost [%] Obr. Vliv vlhkosti vláken na tření u vlny a polyesteru Vliv stavu povrchu Z empirických zkušeností je odpozorováno, že příliš hladký povrch znamená růst koeficientu tření. Typické hodnoty koeficientu tření f: U většiny vláken (polymerní materiály) a plastů se pohybuje koeficient tření od f = 0,1 do f = 0,9 0,1〈 f 〈 0,9 U polytetrafluoretylenu (PTFE) dosahuje koeficient tření hodnoty f = 0,02, což se blíží hodnotě kapalinného tření. To však platí pouze pro malou rychlost, velkou teplotu a velké zatížení. f f 0,2 0,2 PTFE PTFE 0,02 0,02 - 100 Obr. + 100 T [°C] Fn Závislosti koeficientu tření na teplotě a normálové síle u polytetrafluóretylénu Klasická teorie tření BOWDENOVA Teorie vychází z předpokladu, že na počátku je mezi povrchy málo kontaktů. Na površích jsou nerovnosti, u nichž přítlačná síla FN vyvolá na malých plochách kontaktů vysoký tlak. Vysoký tlak vyvolává vzrůst teploty. Stlačením míst kontaktů roste plocha kontaktu AR. Vlivem vzrůstu teploty pak dochází k „natavení“ míst kontaktů. Kontakty Obr. Kontakty na površích třecích ploch Pro oddělení povrchů je pak třeba třecí síla TT = τ S * AR kde τS AR - je smyková pevnost slabšího méně pevného materiálu - je reálná plocha kontaktů U kovů dochází vlivem lokálního tlaku p k deformaci – růstu plochy – až do okamžiku, kdy poklesne tlak na py , tj. do okamžiku tlaku na mezi kluzu. Zatížení se tak udrží bez další deformace. Pro případ rovnováhy platí: py = FN F ⇒ AR = N AR py Z toho Napětí p Deformace Zatížení - deformace py A Pokles napětí na úroveň meze kluzu Elastická deformace – HERTZOVA TEORIE Případ dvou koulí - bodový kontakt AR ≈ FN 2/3 Případ dvou válců - bodový kontakt a lineární kontakt AR = FN 3/4 Obr. τS p y * FN = f = koeficient tření To platí pouze pro případ plastické deformace! AR Obr. τ FT = τ S * AR = S p y FT ≈ τ * AR Hertzovy elastické deformace AR = FN 1/2 Pro případ vláken platí viskoelastická deformace p = K * ARα p α =1 p α =0 K1 K2 AR p AR p K1 K2 0< α < 1 α >1 AR Obr. Viskoelastická deformace ploch reálných kontaktů u vláken p pi FNi Ai Obr. AR Obecný tlak a reálná plocha kontaktu pro i-tý kontakt AR
Podobné dokumenty
POUZDRA S KLUZNOU VRSTVOU PTFE (TEFLON)
TŘENÍ
Tření je závislé na drsnosti povrchu kluzných ploch, měrného zatížení, kluzné rychlosti a teploty
pouzdra. Nízký koeficient tření se dosáhne, když je měrné zatížení p (MPA) velké a kluzná
ryc...
Adheze pneumatik a její měření - k622
protéza drží na horní čelisti díky přilnavosti. Dále pojem adheze najdeme
v hydrobiologii. Zde úzce souvisí s kohezí, českým ekvivalentem soudržnost. Tyto
dva pojmy výrazně ovlivňují život vodních ...
ZDE - k622 - analýza dopravních nehod
a vyruší se síla reakce podložky R s tíhou tělesa G. Nastane-li tento jev, jsou vyrušeny
i síly působící kolmo na nakloněnou rovinu (kolmá složka tíhy Fn a kolmá reakce
podložky N), jak je ukázáno ...
I. PARNÍ MOTORY
a rozpráší palivo přiváděné do trysky. Po zapálení směsi paliva se vzduchem zvýšený tlak spalin přitlačí
žaluzie na opěrnou mříž. Spaliny unikají tryskou a uvádějí motor do pohybu. Při poklesu tlak...
(Microsoft PowerPoint - JIZDA_02_Technologie pohonu [Re\236im
již klasické automobilové ovládání – tedy volant a pedály. V každém ze zadních kol se usídlil elektromotor s výkonem 3 koně (2,2
kW). Třetí prototyp má podle některých historiků být jedním z prvníc...
CHLAZENÍ A MAZÁNÍ MOTOCYKLOVÝCH MOTORŮ
Aby byl chladicí účinek co největší jsou součásti motoru opatřeny
žebrováním, které zvětšuje styčnou plochu pro odvod tepla. Hlava
válců a blok válců jsou tak samostatné pro každý válec motoru
a op...
3. Zákony ideálního plynu
Pozn.1 : Nesmírnou výhodou ideálního plynu je jeho jednoduchý matematický popis.
Vlastnosti reálných plynů jsou ovšem poněkud odlišné – skutečný plyn vždy zkapalní a mezi
jeho molekulami často exi...
Nestability stenového kapalinného filmu Úvod do problému
více typů nestabilit a geometrických konfigurací
neexistuje univerzální řešení
matematicky náročné řešení modelů
stěžejní úkol - kvantifikace tlakových a smykových sil
MASARYKOVA UNIVERZITA
Newtonových pohybových zákonů a jejich aplikací. Každý příklad matematické
aplikace do vybraných fyzikálních zákonů je opět komentován příklady a přirovnáními.
V práci jsem vycházela z předpokladu ...