telf`yize jai(o histor

ILUMINAC
Roi"ik 17, 20(E
E
(:. ,1 (60)
itanky
TELF'YIZE JAI(O HISTOR IE
lldmechd teleuizni uystltini a letech l93S_1g44
a ddjiny jeh,o reprezentact
William Uricchio
i:
i.
l''
staf s/altera Benjamina ,,Das Kunstwerk im Zeitalter seiner
technischen Reproduzierbarkeit" (Umdleck6 diio ve vdku sv6 technick6 reprodukovatelnosti)
vylla v dasopislzialfursr:hung ndkorik mdsicff pot6,
Reichsrundlunkgeselrschaft
:1:"'!.:.'r:fiir
"o
(RRC; RiSskd rozhlasovd spolednost) ohl6sila
,,prvni pravidelnd televizni vysiliini na
svdtd"''' Je to pozoruhodnai shoda, Ze se tdmii soudasnd
objevuje,ov6 rnasov6 m6dium
a implicitni kritika jeho vpisov:ini do kultury. vzhledem
k obrovsk6 kulturni roli, kterou
televize pozd6ji ziskala, zatimco Benjarnin bvl v podstatd
odsunut mezi mall,okruh intelektudlff, se zdd blit nesmirnd piekvapiv6, ze v kurturnf pamdti
ziskala jeho esej mnohenr
jednoznadndjii pozici nei znain't' rozvoj ndmeck6ho
televizniho vysil:irri
mezi lety- 1935
a 1944.
Benjaminovo pojednrini o kurturnim posunu k vnimdni
ve stavu rozptylenosti a jeho pro_
rock6 postrYehy o masov6 estetice a politice tvoii pouze jednu
drist sprektra diskursfl
obklopujicfch vznik televize. Rozvdtven6 a dasto proti sobd
stojici spr6vni diady; stejnd
jako jednotlivci, kteii byli v Ndmecku zodpovddni
za televizni v-,-.ild,ri, vl,ja{iovali sv6
prYedstavy o tomto m6diu pomdrn6 vymluvnd. Af jiz
to bylo socialistick6 kiidl. Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP), nebo piiznivci
korporadniho kapitalismu na ministerstvu poit, agitarni z6jmy rninisterstva propagandy
nebo v6redn6 zdjm1,
ministerstva letectva, af jii vl6dni ftvary', ii nadnrirodnr
ko.pru". elektronick66o prflmyslu, ti viichni piispivali k vizi tele'ize jejiho ,spoi6i6ni,
programov6 skladb1.,
potencidlniho riiinku roz oclhaluje stejni tak mnoh6
-,
o situaci toiroto-m6dia jako o historickfch piedpokladech, r' nichi byla taio vize ukotvena"
Nelitostny boj rnezi t6mito
zrijrny vedl k detnfm diskusim a politickym stanoviskfirn,
z nichi n6kter6 byl,v veiejn6
podporoviiny tiskern jak v N6mecku, tak i v zahranidf.
ov5em i ples hojn6 debaty a 5i.o_
k6 zapojeni veiejnych i soukromfch instituci se samotnd
eristence n6meck6ho televizniho vysilSni v tomto ran6m obclobi jaksi vytratila z obecn6
pamdti. Jednim z projevfl
t6to situace.ie klid' se kteryrn si Britov6 a Ameridan6 nenapadnutelnd
nrirokuji onu vidv
1)
Ndnreck6 televizni r-ysilSni
hllo prohlJleno
za veiejn6 22. I:iezna 1935; Benjaminfir,
v 1. disle 5. rodniku clandho dasopisu z roku 1936.
dlinek se objevil
,1
a
.
$
s
E
d
&
f,,
s
?
1
iLUMINAC
\t
illim
E
Urnrhio: Teterize jako historic
neJasnou pozici,,prvenstvf..,
kdyZ
s pravidelnym veiejnlirn
televiznim vysiliinim
zadali oni.':)
Tato esej sleduje ndkorik linii diskursu,
ktery v t6to dobd vznikd, a yyui,iv6,jak
histo_
rickri svddectvio ndmeck6 televizi,
tak i'ndkter6 prvky jejih, pokradujiciho
pojimdni ja_
kaito odraz birlich historickych zhjmir.plifrgl
,1;uo1"
tit6 sitd determinant. Pokud je roztridime,nabfdne
i"i"uir" ." ,l-r;. v riimci sple_
." ,rd,, -.2r..,'rterat toto m6dium
jako prostor svdru a kurturniho
paradoxu a z,rovei mfieme
zpdtnd posoudit podobu
neustSle se promdiujicich nrirodnich,
technologicklch
paradigmat' v nichZ bylo i,terpretovd,o.
" "r"r"*;"tfch historickvch
Af jii b6hem u"ti
ffi#[ffi
,"?"
tato hlediska naddle formovala
veiejny piistup k ucldlostem, kt".a
r" okulo televize udd_
ly v letech 79BS ai 1944, a elo vekj
miry vysvdtluji, prod bvly v soudasny.ch
vyzkumech
tak piekvapiv. 0pomenurv. Taro
esej t"d;
his_
torie, jak je vepsdna v kurturni kor.iigr.u";";d,;;;;;;;.;,;"i";",r"u*eck6
a reprezentaci ran6 ndmeck6
terevize v obo_
rovfch dasopisech, popul:irnim tiskrf
vddecklch esejich a dalsfch textech.
Ndmeckri
rix",
televize pryed rokem 1944
fiako ,,o,Irruroru"ia vysilaci m6dium) nespornd
na_
a. tak by.1"i p.og.u- patrnd
poskytovar bezprostiedn6jsi pi,stup k pledstavdm o ndmeck6 histo.ir
.r"z ji.k,,..y okoro ni. Af jii halira
aurou
historick6 udSlosti" tieba, olympijsk6
hrv, .oi, r936, ,"bo oy.irulu cel,vederni,,svdtov6
snimky
a Ku*urfi'lmv s vlTslovnd historicl).mi
svfij poten_
"u,,u,r,
ciril jako hybnd sila vytvdiejici obecnou
p.r"er plendsen6 .p*tour.,i ud,rosti, firmy,
zpravodajstvi' tereviznl,hry.program"
o u"i"jlrl ddni, kter6 i*,
typicky n6mecky
vysilaci den, pravddpodobnd ..ro,rouuly
s nairndnosti t i.tori"t e1,o
oiamziku,
avsak za_
cileni t6to esel'e na cliskursivni praktiki
motivuji clva faktory.
za pw6 se rredochoval_pratticky zadnf
kompletni program z let 1935-l
944. To m.6lo,
co bylo objeveno ndkorik sc6n
a .ilit,nuy"t filmri pro vysirdni _ je
sice
riitedn.
pro zkoumSni specificklich t6mat,
ul. do ,r*d.r6 mi.y ,ryrrduj" .y.re,rrouo,,
anal,t'zu.r,
za druh6: televize sice mdra velkou reklamu
a piijimade byly piisribe ny za ro,,rnn.
ceny, odhadv oviem naznatuji, ie
k crispozici Ly; r. .k",";J;;i'pouze
ndco mezi
dvdma sty ai tisicem terevizorff. piestoze
," ,tet" prodruZoval .,ry.,u"i den, n6meck6
televizi se zdsadnd
k,idala s obrazy historie,
iJ"*; iilffiIiliuonr,
necrostdvaro
iJi:Jljf]"na
2)
Srov.
Ii,illiam
p.blika.
mnohem vice diskursu
Uricchio
_ Brian S,.i
u" ,et:r,.c pri_
^ru-""ir'r.;".rJ#;fiu
j;ffi;;ill.,r,s",o.ti
.
","r",i*,.2
ti,,_
n s t o n, The
r"rr" o*.,u.,,.
,iu'i,r"^vrlkv v roce re3e
illliriil;?i',.t'.,",'t,..|::1':::::1".:':"" i'i;
""
r'*''r""
bvro pozdrzeno
Hlffi::.T:;H:il',?';'j:;il::Ii:'.n"
",,,";:t';:;ff.':;:"'t""'
3) Piestoze dostupnfch mate.iiil& neni mnoho, n6kteii
badaterd
se pokouieri zkoumat terevizni
texi),2 poirledu produkce a piedv:irlEni' Fried'ch
r. x"r"r,rr.r*."piikiad zkournal dochovany
stiiho'r, fi'n uFA
vyrobe.f pto televizi v dLinku vo, deutschem
Heldlntum: Eine Firm-Kompiratio,
Iiir das 1-renschen
aus denr Jahre 1986' Mitt.eiLungen:
Rur.,tfurk ur.rt G"r"rr*t r"';-;:;';0"0"rr,
-stud,ienr;reis
.. 2l_27, pie_
loieno a pietiBt6no iako von deutschen
H.]d"ntu,n, A'1936 corrpirrtion Firm
Fo.T.r"ri"iun. Historicar
Journal qf Film' Ratrio antr re.redsion 10,
1990, u. ,, .. ,ot-,12. Knut Hickethier
na zdkradd sc6nri_
r'& a rozho'or8 zkoumar produkci
tereviznir:h a.u,r..i""'=,r0,,
.,", ,n" Third Reich.
Historir:al Joumal of l-itm, Ratlio
u^d, Teletision 10, 1990,
;;;;#r,ilJi'rl'rl,,
U.
6
,, ..lii_i"a.,.'
I
::
-,,,,.:t*Y#.
rt
il*,ffi
.
",..
Tyto detn6 rozpory provdzejici ndrodni a mezindrodni rozvoj ndmeck6 televize, jakoZ
i zpfisoby historick6ho naklSddni s ni naznaduj i, i,e je moi,n6 o televizi, byf neni texturilni v tradidnim smyslu, uvaZovat jako o metatextu, jako o objektivu snimajicirn iirii
vzorce trdmeck6 historie. Typy ot6zek, kter6 mflZeme vzn6st o ran6 ndmeck6 televizi
a na5ich rnoZnfch piistupech k ni na z6kladd dochovanlich pramenfi, ize pouZit pro
odhaieni piedpokladfl a funkci okolniho instituciondlniho a technologick6ho diskursu.
Krdtkd historie televize pied rokem 1944 a jeji jedinednf instituciondlni starut podporuji tento metatextovf piistup mnohem spiSe neZ kinernatografie, kterd se vyznaduje pomdrnd dlouhodobymi praktikami mezindrodni organizace a zobrazovdni (ty vedou k zaciTeni analfz na jednotliv6 filmy a recepci jakoZto misto specifickich historickfch
koncepci).') O televizi se tehdy ddlila tii ministerstva, praly se o ninfrodnia nadndrod-
nf korporace, iidili ji ideologov6 rfiznfch inklinaci, technologidti viziondii i bvrokrat6,
a tak stSla na kiiZovatce fstieclnich sil vyvoje t6to epoch-r-. Blizkost teievize k piedstavitelflm stdtu a kapitdlu, kteif pcmrihali definovat fri5i, n,irl"d,rd urdovala povflecin6
interpretadni strategie. Tato historickd podoba televize byla velice dasto zasazena do
kontextu specifickl;ch skupin ideologickl;ch diskurs&. Y debatjch o televizi se objevovala kritika RfS" luko vylinut6ho kapitalismu nebo jako deviantniho (totalitdrniho) stdtniho aparStu, a tak se do tohoto procesu zadleiovala a vepisovala postupujicf ndmeckd
historie.
Tato esej se tedy snaZi pojmout diskurs obklopujfci televizi (iak za Tieti rYi5e, iak i pozddji) jakoito specifick6 zobrazeni ndmeck6 historie. Za timto ridelem budeme zkoumar
ristiedni roli, kterou v diskursivni praxi sehr6ly koncepty jako nacionalismus a technologie, coZ poskytne paralelu a protipdl k temaiickych reprezentacim historie ve filmovych
a televiznich obsazich, jimZ se
vdnujijin6
stud-ie tohoto sborniku. Piecleviim nacionalis-
tickd rdtorika sehrSla vfznamnou a dasto zastrYeSujici roli v jinak disparritnich motivech
mnohych zdjemcfr, zdpasicich o kontrolu nad snahami o vysilSni pied rokem 1944. Politick6 zdjmy rffznfch frakci v rrimci NSDAT kari6rni pohnutky jednotlivcff ve vddeckych,
vl6dnich i korpordtnich komunitdch a ekonomick6 z6jmy nadndrodnich koncernfl se
vSechny legitimizovaly
piijetim poviechnych nacionalistickych cilfi. A
prYestoZe se oclstf-
ny nacionalismu b6hem pov6ledn6ho fyzick6ho rozStdpeni zem6 prom{nily, dominantni
role tohoto konceptu v zobrazovdni ran6 televize z&stala nezpochybndnd. Rozdiln6 korfiSurace ndroda na obou stran6ch hranic dokonce pomdhaly vyjddiit ideologickou odliSnost
toho ,,druh6ho" Ndmecka. a to jak ve smyslu Tieti iise, tak
i opadn6 strany zdi.
Bezmila desetileti televizniho vysilSni a iada p&sobivych inovaci s nim spojenych se
piesto v pov6lednych letech vytratily z obecn6 pamdti. Komplikovanf rozvoj televize
za RfSe, dasto protimluvn6 dochovan6 prameny, povriledn6 rozddleni archivri a Sir5i prob16m piijeti divergentnich koncepci ddjin a vjkladovych paradigmat
- to vie piisp6lo
bezmfla ke ztrdtd povddomi o minulosti, kterd dala zdklad m6diu, jei se v pades6tfch
l6tech stalo viudypiitomnfm a byto op6t povaZovdno za,,nov6".
4l
Nerraznadujeme timto, ie se televize objevila bez yztahr k dlouhodobdjiim kulturnim praktikrirn.
Divadlo, kinematografie a pr'edevEim rozhlas poskytovaly explicitni homologie, ke kterjm teievize odkazovala. Ale i pies reprezentaini a organizadni shody je diskurs obklopuj ic:i televizi v uZiim smvslu
pomdrn6 odliSnf.
ILUMINACEhisuie
uIEl tr.,glllt"l":jako
Boi o kontrolu
omen6stup televize v Ndmecku nejen mapuji
Diskursy a modely rozvoje doprovSzejicf
zen6,rozp[li,Sjmflspojer-'fchsvysildnim,aletak6odhalujisoudinnostjednotlivcri,mi.
pii vnimdni a formov6ni nov6ho masonisterstev, ndrodnich u ,rud.r6rodr1ich koncernfi
k'"ry"h se toto nov6 m6dium objevilo"
okolnosti'
v6ho m6dia. Jak naznadil Benjamin'
'u
odzdkladfrzpochybnilyprojekthistoriezam6ienynalidsk6kon6ni-aroliracion6lniho
sledoz oblasti vysilSni prosazovali.skupinov6
diskursu v n6m. Jut .,uiii*", odbornici
vSnftelevizeprSv6proto,abypublikuzabrSnilirfizn€nakl6datsobsahemvysflSni,coZ
'do^i"i
televize
sledovSni podporovalo. Diskursivni rSmovdnf
podle nich atomizovan6
prin-
v_poieti iechnologie. Namisto osvicensk6ho
navic vyhranilo stejnd vymluvny posun
blaha lidstva se technologie projevila
cipu vddy jako prostiejku k dosaZeni obecn6ho
tradice osvicenstvi' kterS zristSvajako nSstroj ve sluibd n6meck6ho n6roda. Diskursivni
lapiisilenehled6nanacionalistick6vfzvylg.apodStku20.stoleti,rozhodn6skondila-afjiZproto,ZetelevizeimplantovalaobrazFiihrera'dosrdcijeholidu,Zedokazovala
syst6m pottiliv6n
protoze byl televizni navdddci
nadiazenost n6meck6 technologie, nebo
pro torp6da a raketov6 stlelY'
1935 prohl6sil:
(ieditel vysil6ni) Eugen Hadamovsky 22. biezna
Reichssend.eleiter
r..6po3t a n6meckim prflmyslem' zai'in6
Dnes, ve spoluprdci s ministerstvem
pravidelnfm
s
svdt6
na
syst6m
vysilaci
uysila'i jako prvni
rodnd socialisticka
televiznimp.ogtu-"*'Jtd"n'neodvSZnEj5ichlidskfchsnrisedoikalreali,a"".t''
Hadamovskyhoprojevpouk6zalnaspolednoumisivlsdyaniirodnihoprrimyslu,atak
pozici v mezi-
posunula n6meck6 vysilSn( na delnou
piesn6 lokalizoval dynamiku, kter6
plynuly n6kter6 skuredn6 vihody, zitoveh
nSrodnim kontextu. lkiy; rtohoto propojeni
elektronick6mu prffmyslu'
zpfisobilo zdsadnip,oblZ*y p;"tl"'litrr'limeck6mu
na olympiSdd
t""ht'ologie' Ziv6ho pienosu obrazri (vyuZit6ho
Rychly rozvoj kabelo'e
vroce1936)atechnologiepiijmubylyhojn6propagov6nyanabizenyjakprodomSvfsiavSch v.novanfch veiejnym vysilacim
ci, tak i pro zahran;"i tll-t ,,l kuZdo'od''ich
m6diim.VSechnyvelk6elektronick6spolednostivyvinulyEirok6spektrumdom6cich
pompou trhu' kte{ byl piipraveny na
piijimadff a uy.tuuorulf je s piislulnot' '"klu*.'i
budoucnost.NavzdorypodStednimuko,ku,e,,d.,imubojimezikorporacemirozSilila
byla ziejm| v novfch politicko-ekonomickfch
vldda svou koordinujici funkci, kterd
yzorcichspoledenskySanovan6monopoln6kapitalistick6produkceiakovplipaddproi natelwizi, a tak vymezila hlavnim elektronicduktfi I/olkszo agen a vol*rr*p1anger,
obchodu prospival'
kfm koncernfim cestu tt p'oti"'liC' Nacionalismus
doze nSkup domScich televiznich piijimadfi
Elektronickf prfimysl pln6 piedpoklsdal,
osnr
pies
u rozhlasu' V roce 1937 Ndmci vlastnili
sShne takov6 frovn6, i'"ft""';t' 'ai;1
kontinentd'
nejvy55i koncentrace na evropsk6m
milion& radiopiijimad&, "oz tyla daleko
,1
*rrr"rrunr"n
d,er
Reichsrurtdfunkgesetlschafi 460'
30 hiezna 1935'
u, u.1,.,y.,1:
L[*,
9,T,.
=.
bvio tepNe uprostied karnpand za ,,rdd,iodo kaZd6
ndmeck6 domdr:nosti,,.ur pryesto se
do roku 1939 prodalo pouze dvd st6 domdcich televizi.
Podle odhad& zaloienych na zku5enostech s rozhlasem
mdl n6meckri elektronickf prfi_
mysl dosiatek dfivodfi vdrYit. ze dojde k masi'nimu prodeji
televizorfi. pryestoze se postupnE striie jasnEji ukazovalo, Ze n6meckd standardizace
ndrodniho pr&rnyslu (negativni dfisledek vl6dni koordinace
omezi
a to
fGleichschaltungl)
marze a kompetitivni rozloi,eni
k31t6lu, vdt5ina velkfch prfimyslor,1,.ch odv6tvi jiZ zakusila
vl,hody stfrni regulace a nii_
sledn6ho omezeni mezikorpordtt.riho konkurendniho
boje za prur.,i su6tove vdlky. pryinejmenSim v elektronir:k6m prflmysiu se navic modely
vlastnictvi
akcif a dlenstvi u" ,p.au-
nich raddch v-vznaiovalv Sirokou integraci vlastnictvi
a kontroll., c.Z us,adiio,alo
mezikorpordtni spoluprdci a financovdni.'' I kdyi vLicla
tento uiuoj podpn.ovala, jeji role
nebyla bez rozporfi.
VlSdni reguJace a koordinace ust'ratliiovall' technologick
brzv za(al,v bft v rozporu s odekdr,dnim prfi-u.lr.
i
rozvoj
a
zav6d1ni norem, ale
ularuto s", ze r.Ekt".6 vrdclni skupin1', prYedevSim pak ty s afiliaci k NSDAE mdly
zcela odliin6 piedstav,v o lbrrnd a spole_
densk6 funkci televize. Nap6tf nrezi dv6ma nejvlivn6jiimi
prcrjekty televize, tedr pldnv
pr&myslu a stl'anv (obc4i zabaren6 v ochr.ann6m pL{Iti
ne.n,tr.i"l., ,ai^t1,se nejvfmruv_
ndji profevilo v ministerskych rozepiich. Vtdda reguJovala
televizi stejnd jako rozhlas
prostiednictvim n6kolika cest, kter6 zahrnovaly rnilisterstvo
polt (Reich.spostministerlzzm fRPil{l), Ri5.ku, rozhtrasovon spolednost (Reichsruntlfunkgesellschafi
[RRGI), mi_
nisterstvo propagandy ovl6dajici fris.ko., rozhlasovou
kn-o., iR ichsrurrdf*nkhammer)
a konedn6 Goebbelsovo trinisterstvo osvdty a propagand,v (Reichsminisreriumfiir
Vrlksurud PropagctndoJ. N{inisterstvo poit, atort,oaoug
propojen6
aufklrirung
s
erektronickfm
prfimvs]em, jednalo v souladu se svlimi protdjikv v Britinii
SO";"rV"l, stdtech a naii_
"
dilo technickou standardizaci televize.
oviem ministerstvo propagandl., kter6 bvro .r,m'ohem uziim
spojeni s NSDAI] prosazo_
valo ridliS.f p15n rozvoje, ktery naznadoval homologie
pubrikao ndco bliz5i firmu (cen_
tralizovan6, verYejn6 promitdni) nei rdcliu (decentralizovanf,
soukromy poslech). Teorie
propagandy, kter6 tehd.v byla m6t{nf a silnd ji p.dporovali
Hadamovsky a Goebbels, dri_
vala piednost ridinn6 skupinov6 recepcijako prostfedku,
kten'zajiBfoval konsistentnfi,terpretaci a rninimalizoval sv6voln6 nakLiddni s vfznamem.
A tak se k ritldsu korprirdtni
komuritv jako primdrni forum recepce nejcriive objeviry
veiejn6 televizni sdr1., do kte_
r;fch se veSlo mezi dtyiiceti a dtylmi stovkami lidi (iodobny
p*u,p se v t6to dobd p.uzi_
rul r Sor6lrkim .razui.
Vivoj
t6tc, konfliktni strategie
- piipravv na silny trh pro 6omdci pryijimade na strand ,rffmyslu oproti vlidnimu tlaku na r,ytvoie.i prostoru pro hromadni
,iedorrri,.i se ukazuje
-
6)
Poiet posluchaifi rozhlasu drarnatickr vzr&stai dikv spoledn6mu
isili vlddv a pr&myslu. N,lezi l. kvdrrem
1932 a l kvdtlem 19i19 se podet posluchad& zvfiil z 4
17? 000 na 12 500 000. Viz Hcide Rieclel.
60 Jahrt: RctcJio: Von der RarittiL zunt lllassr:nnuttlianr. Berlil
: lJeutsches Runclfu.k \,luseum 19Bj]
-.6t
65.
sprrir.i rad,v korporaci se tchdr- stejnd jako clnes opiral,v o shromriiddni
vfitldich osobnosti z bankovnictvi' vlidy a spiizndnich podnikfl. Navic se pravidelnd setkdr.aly.
nefor.rzilni porarJni kruhy sestar.en6
z i6ffl korporaci a vlddnich Liied.ikfl, aby koorcli,oval-v
di..ost. pro pocrrolrnd piikra.y ohojiho
r.fslechv Kurta von Schroedera, Nr{rodni u."hi" NI-Z+2. '
'iz
"l
il#,yl-ry+,!,',""=
v mnoha prom6nlivych faktorech. patii mezi nd vyie zmindn|
teorie propagandy.
rand
,,socialistick6" tendence ndrodniho socialismu (podpora veiejn6ho sreclovani,
doma pri_
jimad nebude cenovE dostupny masdm), prom6na
technickfch standardri (180 iddek b6_
hem roku 1937 a 441 iSdek v roce 1938 a ddl), posun
v roli nadndrodnich korporaci kvfili
politickym opatienim b6hern obdobi nrirodniho socialismu,
ale tak6 iniciadni mise ndmeck6ho televizniho vysildnf. Jako piikrad mfize posrouiit
opdt vyrok Hadamovskyho:
Itryni, v tdto hodin6, povoldvdme televiznf vysildni, abv
naplnilo svou nejvdtBf
misi: abv zasadilo obraz Fiihrera nesmazatelnd do vsech ndmeckych srdci.t')
a nejposvritndjBf
zatimco obchodni komunita evidentnd nemdra vfidi t6t. misi
Zridn6 vfhrad1,, jeji usku_
tedndnf piinSSelo znadn6 probl6my. Jak se technick6
situace koncem tiic6tych let koneind stabilizovala na normd s 441 iddky, pr&mysl spoledn6
s ministerstvem polt pokroiii
s pliny piijimadri pro konzumentskf sektor.
Je paradoxni, ie jakmile byly vyrldny pii_
kazy k masov6 vlirobd televiznfch piijimadfr, piechod
k vdledn6 ekonomice spolu se zdkony z roku 1939 omezujicimi vysildni, ru^"rily masov6
produkci a marketingovfm pli{nflm, jez lze .iednoznadnd vydist z korpor6tnich dokumentfi
a z pojeti televiznich vystar
v Berlind.t'l
jiZ naznadtT, kdyz Hadamovsky v inauguradni iedi poukdzar
na ,,sdilenou misi..
vlSdy a ndrodniho pr&myslu. plesn6 vymezil dynamiku,
kter6 pohdn6la rozvoj n6meck6ho televizniho vysilSni' Piesni povaha t6to mise nicm6nd
,flstdrala nejasnd. proje'r
solidarity', ochrany a vzdjemnl podpory byly vlddnim a korpordinim
zr{jmiim spolednd.
Nicm6nd v tomto obdobi se mezi vlSdnim a soukromyn, ."ktor"Iiii i stejnd zie1m6 napdti, zjevnd v ndrodni spoluprrici nadndrodnich obchodnich
koncernfr, politickych bojich mezi rninisterstvy a odliSnych piedstavdch modelfl
organizace televize a jejich proJak jsem
i
..,::
,i
t;l
sazovdni.
v
dfisledku zdjmu ministerstva post a pieder,Sim Hanse Bredowa
mezi tety 1926-r9JJ
poskytla vl6da vyznamn6 subvence na technicky rozvoj
televize (a zdroveii i na sour-isejicf kabelov6 telegrafnf technologie, telefon, drdtovy a
bezdrdtovy pienos obrazu a vi_
voj zesilovadfi).'o) Tyto subvence ukazovaly dlouhodoby z6jem
artr.*trrrri ruon*, -,
nisterstva do komunikadnich technologii, kter6 bylo ziejm6 jiz
pied koncem 19. stoleti
o, L. o. \- pozn. J.
9) RPM rozddlilo svou pnni objedndvku na komerdni vrirobu l0 tisic
piijfmadri mezi p6t nejv6tiich spolei_
nosti vvrribdjfcich televize: 'relefunken. Fernseh, Lo.".r, Lo"r"e
a Tedake. Nlinisterstvo pclt poskytl,:,
dotaci ve vfii 25 % (archivni fond RMP, 9. l:iezna 1939). Vyhldieni
vflky fakticky zasravilo vllrobu.
I0)
Zdznamy zpravodajsk6 sluzbv ihned po v6lce naznaduji, ie z
t6to pflvodni objednrivky bylo ve skutedno:ti vyrobeno pouze ndco mezi 600 a 1 000 piijimadri (British Intelligence
objectives Subcommittee, zprJva d. 867). Je pozoruhodn6, Ze tyto uddiosti korespondoyaly s vlivojem
ve Spojenl;ch stritech. FCC za_
vedlo svflj vysilaci standard VHF s 525 iriclky v roce 1941, coZ
koneind dovolilo masovou vlirobu
piijimadfl. Nicrn6n6 vstup Ameriky do v51ky ten samli rok okamiit|
komerdni yilrobu ukondil. Viz Briar_
Wi n s t o n, Misunderstanding Media. Cambridge : Harvard Up 19g6,
s. 13.
viz korespondence RPM v Bundesarchivu (R48/4343, 4344). Do roku
]934 rodni vfdaje poiry na televizniv;izkum a viivoj dosdhly okolo pfil milionu RM a daliich 400
tisic RM v dodatkovfch vfdajich poskytnutfch piimo na zdokonaleni televize (korespondence RpNI
a RFM,
R2l4903).
10
-,,,
:,ll:,),: j.il *,:.u,.,,
=
a iasio bvio spojov:ino s .jejich ntoZnrim vtrjenskrirn i.y.uiitim. Patentv jako eiektronickri
dalekohle,i Paula Nipkor,r'a z toi<u 1884 a Diecknrann&v prYistroj pro r:dcliovii prtenos faksirnr'le z roku 1906 - oba piirno spojen6 s ranrimi televizninri svst6mv
- piedstavolalr.
vtiztramnou dimenzi teleuizuiilrii komunikace odpovfdajici svr.cholanrim n6rodnim z6-
jniflrrr'" Osvicenecki projekt vddl a technologie vvuiir.an6 pro obercn6 Lrlaho tecl padi
za ohdi ttrnoiretn cliive, nei se z{onnovala strana, kterd nakonec ztdlesrrila jeho prid.
Na zdklad6 korespondence rrinister-str a lroit s nlinislerstvem financi (Ileichsfinonnrtinisterium) v dobd Yrimarsk6 repul-riikv lze usuzov:rl. ie rnotivadnin: {akt.or-ern prg r-ldrJrri
vfdaje na vdvoj pociobnich technologii byla niirodni bezpeinost. Olrjevu;'e se zde n6kci-
lik iezi" z niclii dvd dorninuji nisiedndmu diskursu. Za prv6. v-iznam t6r:hto iechnologii,
jejich potenciSl pro ndrodni bezpeinost a jejich ndslecinou podobu" icoortlinaci a kontlolu prostiednictvirn -,'l6dnich agentur (na!<onec RPivX) bvl z6sndnd urJor,iin a sjedr-rocovi1
piec'lpokiadem" ie buclou slouiit pienosu tvrdrich clar. la druh6 vlriclni podpora rozs:ihl6ho vrizkumu a fitratrr:ovhtri vl.voje t6chto technologii v dorldcich {lrmdch a nrisletln:i privatizace v{siedkfi tdsn6 pr'eri jejich kornerdtfrn vvuZitirn naznaduji zvl,iitni poyahu vzt:rhu vld.dv k soui<romt'rrl kolporacfirr.'' Tenlo ti,ir poclpflrn6 integrace vzdjemn6 piinosn6
pro prfirn,vsl i strit uriil ternpo ndsledr.r6ho rrli-oje, vc:etnd pokradujici vli1lni podpon-. reg,rlace a koneind sladdni s agendou NSIIAP
Yliv ministerstva po5t tra vlbratr6 sekce dorndciho eiektronick6ho pr&mvslu zkomplikol'al vstui.r nikoiil<a ekonoririckl' ponEkucl :rutonomnFjiich hridfi. Otl roku 1921 aZ do poidtku tlicdtr'-'r:h let irr6lv v(ztratrrnoLl {lohu v n6meck6 ekonomir:e nadn:irodni kor.polacr:
'ce sidlen: r-e Spojeriich sldtecir fiejich obzvldst'irektickou ahtivitu zpfrso|ila si.ai1;ilizar:e
maikr, b6henr Dai'r'esova ol5nu v roce 1924). Ndnrecki podnikr,rndiv ve Spojen{ch stritech rrespiacerr6 ohligace za vice nei 826 nrilionfi doiarii a rnnohg arnerickrich firerl
cln ndmeckrich podnik& irojnd invesl.cyl:plo. y5lupLrl-alo do spolednlich firern neho zaklidalo sest-ersk6 sitoleinosii, coi platilo i pro Dolr, Chemical. Fbrd, Geleral Motors. I. E.
LluPont a (]eneral Elecilic.rs' Nacindrodni patentovl. zdklad mnoht'ch technologii tak6
podporoval roziiieni sinhiv o sclileni licenci a patenifi, coi je zr'ejmd u le[eyizni technclogie fireli Bairr.l, RCA. Farnsu,orth. lniernational Teie!.hone a'l'elegraPh.,r, Jedna zr.
dvoir nejvdllich r.rdrneckfch leleviznicir spoleinosti Fem-"eh A.G" hyla z (6str zaioiela
k,-rrporaci B:rirtl h'rterirational Televisiorr (z,r .spoiuiliasti firern Rolrert lJosc|. Zeiss Ikon
1l)Prodeb;rtuonadudlttrilitntechnologickinralllrceptudlnirnpfivocluar,rirojovichstruktur6clir.an6teler.iznilt:t,hrrologievizB. S'insion" llisrnder.stttnll.ing.l,le,diu: a(lerir:u.t.l Goel:el. l)ar l.elr,.cheir
jrr
l)eutschiarrtl bis zum Jaiur: )9,75.1rttt.i.t,.liit'dus PosL- ind Fanmrckit:u,esr:n 5. l9J.J. s" 2i9-il9.l.
J2; \'irida ohlrkJc prxlprx'ola-la rlizliunr a subi,enlor,ala piihladr 1a rtroj. ne ztlokolaleni lechlologii
ltak
dorolovaia ziiasLn6rinr prittnvslolririr poduikfim honir:olor.al r,isierln6 pateirlr. Taiiorlto rirorr:-ir inte*
grat'e idslerilirE lr,.vr:tluje rr:imoiiclnou spoluprdci jak mezi prirni.,,"lor,'nri
ocLrtlirimi, iali mezi prfirl.,s-
lcnrirsiiitt'trt.Prcobiirnijiistudii ltitoiniegrat,erizN{trnlred 11 errip1er"!)erbraLLrtcKctntLl.Leiltzig:
i{arl tr{aru finilersitiit 1969: ti L. Dic Entstehung urtl }rliwir.klung tler Telelision in l)euLsc]r]antl [is
zur ZersciritLguu.q tics Flitlerregltes. l'IitteihLngen de.s PostmuseLirn-s ilerlin;J i1" 1970. s. ijil i5.
1"1J Pro lrir:liled itlirlrto ir.,.esiii: z poliledu zast:irrlt'prirrn-rsiu r,iz Roheri S o h e i. ITtIT:
The l\1tuttL6lenit:nt of
{)pprtrtuni.tr. Nel \'ork : Tirnes lJooks 19[]2.
l 1) \'iz rrrpi. -sobelora korpor:itni hisLorie lT&T. iiorporStrri vazbl pokrfr,aiv ce16 ideolo;1it:k6 spcktrulr.
\eu; l'r:rk Tinus ;t. krdtna 19.J7 ozn5ntil.,," ie rnoskerskd telerize uzar-iela dohorlu ohledni z.ai.izeni
il(1,\ v i6 ,.am6 dobi. krlv triCA srlilela paicntl s iinnoLr Telelinkerr.
tl
,,,,
*1,
y.
tiil
*,s.,E
",,,, "
a D. S. Loewe) a sdilela patenty s korporaci Farnsworth."' Mezi dalSimi televiznimi spolednostmi bvlv podobnd komplikovan6 vztahy: Lorenz (a jeji spiizn6n6 konsorcium
Standard Elektrizitdts Gesellschaft tSEG]) byla dcer'innd spolednost plnd vlastn6nd
a Telefunken (stejnd jako jeji mateisk6 spolednosti Siemer.rs a AEG) b,vl,v napojeny na licendni syst6m RCA.
Navzdory tdmto mezindrodnin.r propojenim se zahdjeni pravideln6ho veiejn6ho vysildni
v bieznu 1935 ukazovalo v nacionalistick6m sv6tle. I kdyZ piijimade zflstdvaly obecnE
nedostupn6 a vvsilSni zaial.o v jii zastaral6m standardu (180 iSdek), vldda jej zahfijila
piedev5im proto, abv porazila Britl', a to jak v ndrodnim zijmu, tak i v zrijmu ndmeck6ho
vjvozu.'or Komerdni potenciSl nov6 technoiogie piinesl moZnost rych16 erpanze, kterd
v tradidnich sektorech chybdla, a vytvoien6 zdjnovi skupina touZebn6 iekala na piileZitost, aby ji vyuiila. Jak naznaduje recepce v mezin6rodnim obchodnim a populSrninl
tisku, nejen Ndmecko, ale tak6 dal3i zemd se snaZily nadndrodni technologii a tedy i zisky z ni pln6 nacionalizovat. AIe tento nacionalisticky diskurs tak6 zakryval majetkov6
a licendni svazky nadnrirodnich korporaci jako IT&T a RCA, kter6 dokSzaiv prolitovat
na rriznfch trzich nehledd na stupiiujici se mezindrodni kon{likty-.
Zjevnd napdti mezi nadndrodnim vyvojem (nutnost sdilet patentl-. pokusy integrovat
nov6 trhv atd.) a ndrodnimi z6jmv se projevilo v n6kolika podobdch. Sv6tovd ekonomick6 krize na konci dvac6tych let jistd podpoiila mezindrodni investice, stejnd jako i.ddomi mezindrodni povahy technologii typu telefonu a telegrafu."r Navfc se objevuje stiile
vice dokladfi pro to, Ze rand ndrodn6 socialistickd hospoddisk6 politika byla vfidi tomuto v.vvoji otevienS, Ze ji urdovaly spiSe snah,v znovu ziskat obchodni dfivdru piislibem
modernizace a finandni jistotv neZ pohrfiZkv vSlkou s jinyrni zem6mi. Stejn6 jako budovini drilnic a vlilslru automobilff poslouZil rozvoj televize vlSdd jako propagandistick(
reklamni tah a zdrovei upevnil dfiv6ru dom6ci obchodni komunity (pieder,Sim v elektronice)."' Stft chdpal vfvoz jako ziisadni podrriinku ekonomick6ho prYeZiti, a tak strukturn6 podporoval ndrodni pojeti (a prodej) nov6 technologie subvencemi a daiovrimi iiler.ami, piestoZe bvla zdvislS na cizicb patentech.le)
IT&T
,'i
3
t:
i,
$t
5a
&
kx
ifi
.
$
ffi
ffi
H
ffi
p
s
EK
G
F
i:
{
$
fi'
I
t,
t
$
$
:
t,
l
*
s
I
ffi
$
ffi
ffi
$
g
H
s
Lr
#
p
1,1.
{+
ii
ltil
i,
5) Baird vypadl po n6kolika letech a Loerve ho ndsledovala v polovind 30. lei. Bvla to doba vysokfch kapitrilovfch ndrokfi. odhad korpor6tnich vfdajfr do roku 1939 pieclstar,uje 20 ruilionfi R['l (piidemi zisk
z exportu a n6meck6 po5tv dosahuje asi B rnilion&). Naproti tomu ridaje Telefunken jsou odhaclov6nv na
l5 nrilionfi RNl. u ostatnich firern to hr'lo dohromady B nrilionir (Coebel citor,anj in Fritjo{ R u tl e r t.
Fiftv Years of Fernseh. 1929 1979. Bosch Technische Bt:richte 6 ,1979, d. 5i6 (kv6ten). s. 28 58, cit.
s. 29). Do roku 1938, prriv6 kd,vZ to zaialo vvpadat, ie se vjnosnost r,raci, vvpadl tak6 Zeiss-Ikon, takie
clodavatelem Bosche ztistal Fernseh, a z&sti,ivrl jirn dodnes.
16) Koresponclence RPNI/RRG a RFA, Bundesarchiv R2/490j-1. 1934-:l,5. Britor,6 ozndnriii svflj riunysl spusLit vysilinina podzim roku 1935, dim Lidajn6 pobirlli N6rnecko, abv zadalo najar.e.
17) lnvestidni cholrini IT&T je pourlnci. \'- roce J 930 jiZ IT&T vlastnilo nebo kontrolovalo piidruZen6 firmr
na kaZd6nr kontinentd. \iiz Anthon,v Samps on.The Solereign Stale of IT&7'. Nerv York : Stein ald
Da1' 1973.
1B) Podrobnri analfza jednotl iviich prriml'slorrich odvdtr,i zadala m6nit nSzoty , i,e n6rodn6 socialis tickii hospodriiskri poliLika byla ues,vst6tnor6 a reaktivni, le se opirala piederiirn o veiejnou priici. zbrojeni a vril-
ku.Viznapi.R.J. Overv,TransporlandReannanrentintheThirdReich.HistnricalJournal16,
1973.
389*409: tii,"The Nazi Eutnonic Recotr,ry: 1932-1938. Lorrtlon : X,{acnrillan. 1982.
19) Emil Ledeler upozoriiuje, ie clo z|ii 1939 bvio 73 % n6meck6ho ohchoclu vedeno s prffmysiovinr
svdterrr. Yiz jeho ilinek Ccgen Autarkie und Natiorralisrnus. In: Jiirgen K o c k a led.). KcLpitalismus.
s.
1]
l2
l
i
iI
r
c
j
r
a
{
t:
c
*
*
I
i
:
o,,,,*.,u#,"I*.qL=
Nlinisterstvo post podporovalo tvorbu promvilenych rnalketingoi.fch
pfileZitosti ,a kazdorodnich vfstavdch vl,silaci technik-v a velmi propagovalo
,"t"uir,ri pienos,v olyrnpij_
skfch her v roce 1936.t"' Zahranidtrimu tisku
=" dortui,, zvlditni p6de a br.la zcle velpri
snaha poskytnout mu nejmoderndjli komur.rikadni zaiizeni.
J" u.i .j"StO dflieZitdjii, Ze
ministerstvo poit podporovalo soupeieni nejrflzn6jlich
elektronickfch podnikri a naclndrodnich licendnich prYichuZenych organizaci, kclvZ jirn
vychvtrale rrahidlo hlavni odmdnu - celostdtni piecl.rod na technickf standard ulitlr". proto
olynryidda poslouiila
jako bitevni pole pro Fernseh/Farns,rn.th u T"l"f,r,.,ke,rl/RtA;;;"ri
pr"d""dlu ,,,rd_
tneckou" televizi sv6tu.21'\'- ostr6m kontrastu k politice utajovdni,
kter:i halila soubdini
britskf a n6kd,v i americky pokrok, se zddlo, ze Ndmeck, piejirnri i,,i"r.tir.,r,
p.r;;.
stav6lo tak, aby mohlo vtrhnout na rnezindrodni trh.
Za('6tek vdlkv v roce 1939 teuto olrraz poclstatnd zkornplikoval
a zesilil ochran.r6 zbarveni nadndrodtrich firem. Strukturni omezeni jako britsk6,
ndmeck6 a arnerick6 1.1inosv
o obchodovdni s nepiitelem, americk6 anrazujici nalizenia
role, kterou hrdly r&zn6 fiady sprdvcii nepi6telsk6ho majetku, veclry- k piekvapujicirn rozporflm.r,,
Licend,i dohodv
a paietrtov6 vrimdny mezi n6mecki:mi elektlonickylri podliky
a americkfmi fi.,na_j
jako IT&T pokraiovalv i po roce 7911 a IT&T
si udrleia kontrolu ,ad svfri.ri piidruien1'mi spolednostmi (vdetnd 28,37c podfiu v tovdrnd na
vdlednii letaclla Focke-Wuli) a clokonce sv6 pflsobeni v Ndmecku za v6lky roziirrila"r,,,
Knsse'nstruktur untl Prolieme d,er L)em,kratie
i.rL Drtttschktnd. 1g10-1g.10. ciittirrgen
: \iandenhoeck
& Ruprecht 1979. s Tgc)-209. I krivi ekonomiku potlpor.r,alv Schaclrtrw
p.ogrulrr,, veiejnlich praci
a vfdajfi (zmapo'an6 st.asserenr ror:e 1932). rist v(rozniho
sektoru b1,r z6sad.i. \, o,;b,-,;i; i;;;
ozna,'il Hiller zd,,rt\l.
'
r.Zil,ad porl|oiil;,r.irmr.lsrr.r(,2\oj
dii\errerrrzrin:lr.rn,r-,,.,,; -r;;,r;;,rr",'
zminil cl&sleclkr' p.o nFmeckou eko,on:iku (r'iz Peter Krtiger,
Zu }{itler's,,natio,alsozialistische,
\Irirtsr:hnftserkenntnissen" ce;chir:hte untr ceselrsc:rrufi z.
roso. .. 2t,.r-21j2. ,.i,. .. ,z+r. Expanze
rlo no'fch ollasti bvla jednou z klido'fch strategii (viz
Loilc zttnytc. welt*,irtschaltslage uncl fasclristist-'lre Aulltriruirtscha{lsreg,1i,ung. Juhrbucltfii, llirtschaftsgr:sr:hiclie
4" lg7B.s. 20]-207".ir.
.. 2U3rrr. a t.ler ize b\ lr \ tunrtu ,,lrl"rlrr i,l, rilrri.
20) \r;sta'y vlsilaci techniky hLisilv pies 300 tisic ndr'5t6;.nikri
roirr6. oll,rnpijskri tclerjze se olrjer.ila zr.ejt.6 aZ 25 televiz.iclr sdlech, viet.d jed,oho v PosiuPirni a dvou
r Lip.k,,
j"droho
'e
kju
z nich br.lo rnolusatiit tcimdi 400 lidi). Program bll rozliie, z .brvklfch tr.i
hodi, ,i"rn6 ,,u
,r", ,.,,, ir"il;;;;
det nrivJtdvnikff bv1 idajnd ).62 228.
"a"
21) I kd.-u olympijsk6 hr1 v roce 1936 slouiill jako r.ei'ejn6 testoracipole jak
pro svsr6m RCA, tak i l-arrswollir' lti,isterst\'o post jasnd
svst6m RCA
kvalirrijir-u
'6
pn.]1rn,.ounlo niirodni kurrerzi
.jako
'ninralo
k standardu RCA jeit6 piecl r,lastnirrr
pr:tnoserl her..
22) Liniled i(ingdonr Trading uith the Enernv Act (rv-nos Spojen6ho
kr:dlovstr.i o ohchodovj.i s nepiitele.)
z roku 1939, Linited States Tratlirg l.ith the Enrmy Ar:t (Vr:rms
Spojenlir,h st6t& o obchoclovdni s nc1;ii_
telem) z r:oku I917. pozrnEndnri r roce 19,tr0" 19:11 aid.: vfkonnl:
piikaz ti. Bll8g
z 10. dubna 19.10; \,Iar-
tin DoLnke,TradingrcirhtheEnent.t'inwltJdwrLril.Newyork:centrarBoohco.
lg4i].
2ii) Pies legislatir.u zakazujici obchodovrini s nepryitelenr mdlv nadrr6rodni
spoledlo-qti jerlilec:pou pozir:i. a|r
si udrltlv sr'6 in'estice IT&T-piedstar uje ncohvvkle dobie zdokume.tol.anj
pliklari. J.ho !6fsosthencs
Belrn udr.zoi'al blizk6 vzrahv s Rili , u'&-T Ltlu jednou z prvnich
zahraniinic,h spoleirnosti. kterti bl la prohldiena za ',tldmeckou", a tah wriata , Rii.k6 sprdvr zalrranir-:niho
majetku. piestoze spolupr6ci IT&T.
s ndmet:k1irn stiitern zaialo proletioval mirristerstvo spravedlnosti
ttSA i FBI. zaddtkem studen6 r,{lk'
I'il;rj.ji:poll\rlra pieli,1111xla1 1no. podle r,rlr,,1e pii.tulru irerrrila -l,,lei,r,,,.t
ll.d.Tia,, , r,, .r,r1,",
kazclodennirni n6meckrimi operacetni. Nicm6nd vipor.6di
I6mer:kr:cL iedirelfi IT&T \\restricka a Sclrroedera se -' povdlerinrim sr'6declvirn hoqro.ace v t6ro r'6ci neshod,ji.
viz,apr'. Schroeclenr'v v{slechr..
13
i
*,',,-lt*Y"#-'"t*,S*',"*"
MriZe se zddt, i,ejednoznadnli posun k vojensk6mu
vyuiiti televizni technologie po roce
1939 utlumil nadniirodni korpordtni aktivity. Ov5em vzhledem k vfse zmindnym dlouhodoblim a izkfm vztahfim elektronick6ho a telekomunikadniho prfimyslu k z6jmrim
ndrodnf bezpednosti nebyl tento vfvoj pro nadndrodni firmy vfibec plekvapivy. Rozpon.
kter6 se v t6to dob6 objevily, piedstavuji skrytou kapitolu v historli nadn6rodnich-spolednosti a pomdhaji pochopit sloZitost a citlivost situace v povdledn6m obdobi.rr)
Zdjemndmeck6 vlddy na televizi se po roce 1933 projevil v cel6m souboru konfliktnich
jurisdikdnich nrirokfr a debat. Napiiklad ministerstvo poSt se s televizi potykalo
ve vlastnim syst6mu vnitrorezortnich agentur vdetnd Deutsche Reichspost. Reichspostzentralamt
(RPZ), Forschungsanstalt d,er DRP a prostiednictvim sv6 role u frixsk6 rozhlasov6
spolednosti. Mezirezortni vztahy d6valy piileZitost k vdZndj5im konfliktfim. Ministerstvo
propagandy se hned po sv6m zaloi,eni v roce 1933 dostalo do vlekl6ho sporu
s ministerstvem poSt kv&li podflu ze zisku z rozhlasovych licenci a nakonec kvrili kontrol"
friX.ke
rozhlasov6 spolednosti (tento boj nakonec zapiidinil kolaps fri5sk6 rozhlasov6 komory).r'
Ministerstvo polt a NSDAP se hddaly dokonce i o takov6 maliche*osti, jako byly
nd-
jmy za televizni sdly, protoZe strana odmitala platit za tlch pdr
sdlfl, kter6 ovlidala.
K extr6mnimu, i kdyi vlimluvn6mu vfbuchu nepi5telstvi meri ,r6kolika ministerstvy
do5lo, kdyZ Hitler v dervenci 1935 piiikl celkovou kontrolu nad televizi Iiisk6mu
minist*r
letectvi Gciringovi (tento piesun moci hyl beCliv6 tajen pied tiskem).20) Ministerstva poit
i propagandy energicky protestovala2tr a pies Goebbelsovy pokusy se pokoutnd dohodnout s ministrem vdlky BlombergemjiZ v prosinci nov6 direktiva rozd6lila zodpovddnost
mezi vSechny zridastndn6.'o) Ministerstvo po5t zodpovidalo za technicky rozvoj a
vysil6ni.
ministerstvo propagandy za program a ministerstvo letectvf za vyuiiti v obrand.t,) Dal5f
soubdZn6 a dasto si odporujici jurisdikce zavedla nacistickd strana prostl ednictvim
Gau
syst6rnu (iupni syst6m) a rozddleni moci d6le komplikovala organiza1nipiisluinost
rriznfch pracovnich skupin.
V t6to spleti kolidujfcich pravomoci a zijmfi, asi nejziejmdjSi rozpory vyvoldvaly
televizni
vfstavy, v souvislosti s nimiz se stietla ministerstva post a propagandy. Hddala se
sice
Ntirodni archiv NI-234, 15. listopadu 1945 a NI-235, 16. listopadu 1945. Co se tfkri patento'fch
sm6n.
ndmeck6 oborov6 6asopisy pravidelnd zpravovaly o v1;voji patentfi a licendnich r:lohoddch
se svlimi ame_
ricky'mi spojenci jako RCA, dokud totrilni vdlka nezastavila jejich vydriv6nf. Velkri podobnosr
mezi patentovym vfvojem americkfch a ndmeckjch zbrani wuiivajicich teievizni techniky
po tomto pieruxeru
naznaduje, ie informadni tok pokraioval.
24) Aiespofi na povrchu najdeme ziejm6 paralely mezi vfvojem televiznich nonitorovacfch letadel,
stiel na-
vdd6nfch televizi a infradewenfm svdtlem atd. v Telefunken a RCA. Tyto shody jsou naddle
piedmdtem
vfzkumu. Podii IT&T na v6iednlich technologiich a odvdtvich je dokumentov6n podrobndji.
25) Dokumentor,6no ve sloZkdch RFM v Bundesarchivu, RZ/4g03.
26) ReichsgesetzblattT.l, d. BB, i2. denna 1935, s. 1059.
27) Dokumenty iiEsk6ho kancl6istvi, Bundesarchiv, R4ZII|267 a.
28) ReichsgesetzblattT.l, d. 136, II. prosince 1935, s. I42g_:il}.
29) vzhledem k moZnostem vojensk6ho ryuiiti tuien6h, ke konci 20. Iet dokonce i
ve fuovlich pienosecri.
neni toto pozd6j5i zaiazeni piekvapiv6. JiZ v ranfch 40. ietech rozvoj televizi navrid6nfch
stiel, torp6d.
bezpilotnich monitorovacich letadel a piibuznjch technoiogiijako radarri a stiel nav:iddn,ich
in-azi,ienim podl6hal vojenskfm direktivrim. Yiz zprdta Combined Intelligence Objecrives
(CIOS) d. 28-11,
i,.31-1,
Subcommittee
d.
3J-8; zprriva British Intelligence Objectires Subcommitree (BIOS)
Public Records Office (Londy'n), AIR N{IN, sloikv 40/1656. 4Ol2t)OO.
14
d. 867:
-".,tLY,L'.L*3'*.,.neustSle o v}'nosv a rozd6lenl piijmfl, jejich Sarvdtky ovSem zakrr;valy
hlubii spor. V po5tovni sprdv6 pracovalo mnoho odbornikff z praxe, kterYi mdli dlouhodob6
kor.tukty s p.flrnyslovym sektorem, prYidemi poitovnf riiady koordinovalv technickf yyvoj
a do rok,
1933 jim patiiii, poplatky za vysilfini. Naproti tomu ministe.stuo p.opngandy
ovlddali
dlenov6 stran); kteii se ned6vno dostali k moci a omezili sf6ru a ,larory
ministerstva po5t
skrze svou stranickou agendu. Goebbeis a Hadamovskv byli typiil,mi
pierlstaviteii clru_
h6 skupr'ny.'"' Jako piedni ndmedti teoreiici propagandv se navic shodovali.
ze masovd
recepce propaganriyje neiirdinn6jSi, a Hadarnovsky n6slednd prosazoval
veiejnou podobu televizniho piijmu. Elektronicky prfimysl a s nim ministerstvo poit (stdle
zrivisl6 na
vfnosecl.r z licendnich poptatkfi) prosazovalv hromadn6 roz5iieni jecinotlivfch
domdcich
i,
,.ill
rft
4':
piijimadfl. coZ odpor,idalo vyvoji rddia.
V'elkf nesoulad z6jm& a strategii rffznych vnitro-ministerskfch i mezirezortnich
skupin
a komplikace zpflsoben6 r&znfmi frakcemi NSDAP ukazuji, ze jednotnf
ndrodni zrijer:r
jako vysv6tlujici paradigma historick6ho vyvoje televiz. ,repostadrje.
,,Fiihrer,, a ,,vater_
ffi
land" byli samoziejnr6 vz't'vdnt pii kaZd6 piileZitosti, ale zdznamy naznaduji,
Ze politici
a prfimvslnici byli motivovdni spi5e osobnimi zdjmy nei ndjakou
oddanosti ndrodu nebo
spoledn6mu blah,. Nacionaiistickf diskurs o ielevizi se odklonil
od osviceneckfch prin_
cipfl obecn6ho blaha, kdyz poskytt kamuflfz pro omezen6 zdjmv hyrokratickfch
riIadfl
jednotlivcff.
!-e vztahu k faktick6mu vyvoji m6dia naznadujf rnnoh6 z tdchto faktor&
- ndroclni a nadn6rodni prflmvslov6 zdjmy, vl6d,ni agentun,
rychle se mdnici technicl<6 standardy a tlak
svdtov6 ekonomiky - ndkolik moZnlich kauzriinich dinitel&. y.iin6 rozepie
na kter6koliv
z t6chto irovni molily zbrzdit standardizaci a rozsfieni televize.
Naopak vhodnf ndtlak
a
z toho di onoho sektor-u mohl pomdry konsolidovat.
Nakonec vyvoj dospdl k rozieSeni: byl zaveclen technickf standard a doilo
ke konvergenci hlavrrfch elektronickfch spolednosti. Stejndjako v Britdnii, kde
soupeiily syst6my
Baird a EMl/Marconi, stietly se v Ndmecku zpoddtku syst6my Fernseh (patenty
Farns_
wortlr/Baird) a Telefunken (RCA), coZ byly technick6 dflvody zpoidlni vliroby
piijima_
d&. Situaci komplikovala nacionalistickd fixovanost na mechanick6
syst6my pracujici na
principu Nipkowova disku, jeZ v.vplyvala jednak z v,vsok6 frovn6 jeho zdokonaleni,
kte16 bylo dosaieno ndroinrim technologickrim procesem vfroby (vysokovakuor,f
technologie), jeclnak z jeho statusu ,,dist6 n6meck6ho" vyndlezu.,,, piesto se jako
clokonaiejli
technologie ukSzal Zworvkinflv ikonoskop a v roce 1937 se nEmeckym standardem
ofi_
cidlnd stalo 441 i6dek."' Diky koordinadni funkci RPZ a RRG v5icl-rni soupeiici
vfrobci elektroniky na tetrto standard piistoupili, nehledd na jejich cliivdjii a stiile platn6
korporritni a licenini d.hody', a tak uvolnili cestu kooperativni masov6 vlirob6 piijimaiff.
30) Sror'. napi. Eugen Hadarnovsky, Der Rurur,funrt int Dienste d,er vorks;fiihrurtg.
Leipzig: R. Noske
1934; Tii,,Propagandaundnatiorutle Maclrr. Oldenburg:C. Stalling tO3A: anglicky
pieklacl: propaganda and National. Pouer. lriew York : Arno 1972.
31) Tato mechanicki te.hnologie byla obdas Britv hodnocenar jako kvalitn6jii
nei jejich elektronickti syst6mv, pokud ilo o distotu obrazu. a N6rnci r, ni Lryli schopni piesi:ihnout .lal"ko
,o odek6van6 lirnit,v ai
kobrazutrT2giridkrich,vizErnestH. Traub,Teler,isionattheBerlinRaclioErhibition"lg3T.Jour-
nal of the Telexision Society 2, 7937,
32) Dne 15. 7.1937.
{.
I 1 (prosinec). s. 289_297
t5
.
iLUNIINAC
E
\\ ilr ,n I .i . | ,,.: L t.r./F rJt, ,,'- ..ie
schvtileni ndvrhfi na levnti Fe,tseh-volksempfringer (lidovf
televizni plijirnad) bvio pozdrieno aZ na konec roku 1938, coZ bylo patrn6 zpoicldni,
za kter6 eiektronicky prfi_
mysl draze zaplatil. Jak jii bylo ieieno, brzy pot6, co
RpM zadaro svou prvni verkou
objednrivku, zadala vdlka a vyroba spotiebitelskych
piijimadri se tak zpomarira, ai t6_
m6i ustala. Pies zd6nlivou stagnaci se vlizkum, pl6nor.dni
a program naddle rychle roz_
r'ijely. Pokradovalv prdce na n6roclnim kabelov6m svst6mu
a r.,vsilaci den, kterf mdl al
clo roku 1938 (s v1'jimkou olyrnpiddy) v prflmdru
tli hodin,v, crosrihr na poddtku dtyiic6tfch let Sest a pril hodiny (z toho byro jeden a pffr hocriny );uetro
"y.fld;ii.; i'l"l,;;
bylv nicm6nd vyhrazeny piedevlim pro funkciondrye, piidemz
mnoh6 z dostupnlich soukromych aparritfi byly pieddny do v6ledn,ich nemocnic
a
stietlisek. Veiejn6 televizni srily zflstrivaly hlavnirn mistem pro sledovdni 'ekreadnich
vysiLini a pokradujici vyzkunt
se v6noval oblasti velkfch videoprojektorfi a svst6mfl
vysok6ho.orlis"r.,i o 1029 a do_
konce 2 000 iddcich."*,
vfvoj po roce 1935 piiznadnd kladl clflraz na oteviend vojensk6
uplatn6ni.
Rekognoskadni technologie (ocltud zdjem o vrsokou ostrost
obrazu), televizf nav6ddn6
stiel,r', bornbv, torp6da, ale. i vedlejli proilukty vfzkurnu jako
napi. strreJy navdd6n6 infra_
dervenym zdlenim a podobn6 technologie prolry rlchly*
.oruoi",r, soubdZnfrn s vrivo_
jem ve Spojenfch stdtech. Jak tiroveii r.yroby.,
tak i rozpdti ,isk, ," zapojer.tindmeck6ho
elektronick6ho prflmyslu do vojenstvi porile pr.edbd ini
anal{ry uu.o"" pievl,Boval,v jeho
snahv (a moini i potencidl) v ci.r.ilnim sektoru.
V,i'.zkum a
*,
t:
:
i
t
n.
$
1
l{,
:1i
I
Televize jako historie
Dokonce
i
povrchni piehJed vfvoje televize v Ndmecku oclhaluje
strukturu rozporfr.
kter6 komplikuji role a vztahy technologick6ho vyzkumu,
ndroiniho a nadndroclniho prflmyslov6ho vyvoje a stdtni hospod6isl<6 koo.iiru"".
Televize je v jist6m smvslu
33) Program se skl6dal z Kulturfilmfl a zkr'dcenfch cllouhornetrdznich
filnrir, spor.tov,ich relaci. piedpor.6dr
poiasi atd. Napiiklad prograrn na pritek 28. 7. lg:l9 b.vl
sloien takto:
l2:05
,.Blitzlichter,,
13:00-13:30 (Pause)
1j:]:30
14:00
15:00
l5:,1,5
16:50
17:45
18:ll5
,,Musikalisches Zwischtrrspiel,,
,.Das Deutsche Rote Kreuz,,
,,Das schiine Deutschland,,
.,Altliener Bilder.,
Ei,frihnrng in die vera,staitu,gsreihe .,sport uncl r\'rikrofon,,
.,Aus der Werkstalt des Rundfurrks..
,"Ein Traum im pupl;enlarJen.,
19:15-20:00
(Pause)
20:00
20:15
20:25
2 t:00
h-achlichien, Wetrcr
,,lnter.essantes aus aller Welt.,
Zeitdienst
,"Altrviener Bilder,.
22:00-22:20 Nachrichten, s,retter. Sport
ll4) Pro iirEi dehatu
o nd,rer:k6n:
tech.i.k6m pokrok.
I6
tiz
zytrfit.,v
tsIos, cIoS a FIAT.
{x
{
l
f
a
a
u,u,.,lly,,Ll,,_1il,i9,r!,_,,
doklacjem pozoruhodnd
r&znorodVch a dr
ill ffi ;I:ff l:l;, ffi ;,fif l:H ;i:;:;: :X.
nych v rreti ris;
" g,1,;"
me,dvd a zhmotriuje
srozitost histo.i"k;;u
okamziku. Ndmecktrs.
komparati vni rn odel vz
hled
;,r,
f.,",'
O
"",
*
i
:Ti;1ilffi ::T:'"?ff l ji;u'
i+.,
i', ;
*i
""
"i,
" " ",
u,
_;;1ffi ;:T;*,f $;:#,
;;; ;:'iliirorn
n
6v
r i ri
i,r
s
ch6
Ndrneckri televize
diurnpror".,,j,;i*;111',JJry;xr,l;_,;*:;i#ffiT#,r,3povr:idnouttoiom6_
tak pro otevien6 snahv
o ko*,1;".";:;;ro,r6ho
a u.iejneho
a propagaci televize (prostiednictvim
minjster"tu, poStl. MUr" ."
produkce ndmeck6^.televize
,"0, zcl6t,Lesocidlni
a telerize.lako vfrohni
p.o.tr"d"ku
-dileji zr.ela spct.ilickl.a
iomto soci,rnfm r.drnr:i
;;"-, *[r:itil?];
ndr,dno
,,ir").11 ."r'OJr;.;:;;,r. ;
ii!rl;i:iJJ'ffi
; ;,.; 0.. :l;:ffj:,;*k'1epieh.dn.c;;;:i:il:J*l[#i:
c,,
ffi i:li, # ii:;
:
argi
m
hf: f
n ar i z a
n
"
"j,l
Nicrndnd navzdory t6mto
stanovisk&m do
s
tru
k t urn
ic h p,"'k fi , sp oj uj
f c ic
h, e-
rodnich rrzich (napi' ve
spojenvch
iich
technologicko_ekonomi"t1r"t,
a v1'voje, rnodely
#i f *j,::"r.*
",'l
r.o,,i.i
Ji
[l
""
;fl'fi ::Ti j, **
.,rr""i
i'",tn i".-:iffi
u.,*r]i-)ll1,;
-: objevilv obrvsv iir;r.,'u*" Xri"r."i",.J"#J"ri","rizniho
vyzk,rn,
znlostldkiv*t
(sdire.f ,","r*r"i
jejich misto ve st*rkturdch
a ri"e,.,d,ri.,r, sr.rur,),
""rr""i"*ri
ekononricknio
,r2r,
,r" o"juiir-ro. .,r,",r,
nym prErnlst,lr,ilx zapojenim
sportr s ore'rye_
RC\. tTgT" ,u(j o .",";:.";;j::je
iadu
"
ii:i:,',1."j:",H:;Hi*:ru**:;i*;:::::::i.J;,..-*";;;;;';;:
uk
di,
i
v
pos
unu k rn,ohem
ipu|H
ir,iru;ilf
jii ziejml, ie vfvoj
",
Je tedy
uy,, o.,,a,
r'
r',"-?"
s,
.poter111r.,.l1
*.i;fi"Ji#',fi *HIIfl ;;TI ffi J:;i:
i"h ko.po.jt,.,i"
h',,,,",.,r, kter6 s e ryk61 y.
""'i'ul.a,
ndmeck6 teievizr
iffiT"11"Hi::*irlil:j; jf ,1*ffi.J;filTli jfl :i:,#f:lin j:xl
cio promdnri vu n,. i.,
rJ,
a proces selekce,
ffiJ
;ffiffil,'
" m en tar i t u pouar"r,.e'l;i:l
kte4;m historick6 otdrky
a ,n"tor,r,v rdmuji.o""rrr"*u
:ili: ;1ffi[il1i:i:';;"".t'
*' "u", -,', u*,l,",1
J,ffi
Sledovat proces konkr6tni
historick6 reprezentace n6meck6
n6me.,L; r^r
televize
^_._._..
rriznych i.c,jeu8. pfit"r,.z
.ie
zadit
mfliem" ,uo]tu""
jm.rych ,r.rpi,.,,'i",'"r'n
." oclliiuji
kter6 zaujinral domtici
a
ilf]'}.T:[:,ffi:,:l
r
"n.u,"
moin|z mn.ha
,rr,_,."iHTi;T::,;:;fHrl:j"i:Li
zahratliini o.o"irlrrt tisk,
a .o,iiiova',,,,in',1,,*"n
Ji:li i: *f:: nl;
I opomiji.t,*rri";u,
v n ej e p i im u,0., u
o
",
rokou veiejnost a nevl,hnutern6
ffi?;lTf
1inie tdchto dokuj ako kur ")'",
:,
17
oborovy,,Jl .u,n prflmysl ve
,,,"r;"a".,'ai],",,; z^r<racrnich
.il., :
i.*i;*r: ::*:U
:rui
spektrurn spoledenskych
sir a z nich
-
ILUMINACE
\1
-I
illim Urjccljo: Televize
iako
hisrori"
vyplfvajicf pluralitu diskursfi
(mnoho z nich jiibylo
zmfndno).r,) Tfm, ie popisuje
nou prezentaci m6dia, ovsem
veiej_
tento piistup ,kurrj" alespoi
fr*frJ ri.r., ieho recepce
a zdroveil zprostiedkov
6v6.tajov6 pia*""i i" ,.,"o-;iz
,a.r"ar;;";;;r".""" historikri
mdly snadnr piistup' Nastinim
,"ay por,t"a',ra terevrzi, ktery
byl p*rJriouurry iirok6 ve_
fejn3sli v novindch, elektronick6
b*rrii u oJ;;
jejich
j
v ej ich zpr
zprdvdch,;;;;
6v 6ch, abych tak nrrhoril i^.r^- ,nrkrilv.jejilh dasopisech a korporacim
"
:,:l t#l"l?:?1:
:Ilij lHr;# ;:iH::??:#
"dh"r#;;,ffi
.
1"" epci b6hem .ok., i s3
"** "r.,,
s, abych zmapovar
r ndmeckou
I kdyi
se televizi na zad,71ku
vysiliniv roce 1935 nedostdvaro
.veiejn6ho
velikou publicitu a rozs6hr6,r",""rt"rt
divdkfi, mdla
rrJi"rl
k .rpu.r; 0u".,;;r;;;;;ary masov6
pub_
,
."i-irir,
iri.,rp,i
kdy
""iu
Ndmecko
terevizni.r"zrr", p"rr"rzfjako
uzrovf rr"Jr" ,y*;i jejf repre_
likum' v popurdmim tisku se
objevila
piedstavilo svou veiejnou
ur.ur.
trar ovanou
ilf#-,"m:is.ka.:,hr?.r,;:;;;;+,]'i:,Ii;"rr;:r#::;::rlI_;#
i2,:* "r.r:" u,, ;,,,.,0, ive_ * r." ;,; ;;
;: _ffi
tiskovouagenturuuft
o
c en
komentdiich vyzveddvala.ti",r"liiu
v prrimyslov6m, tak i spotiebitelska*
a prfimyslovf ch z6jmit.
iz
,roJ"rr]'"rr"ou;"r." a,it", ,"ul]ro
.*erou 6ni jak
."t to* u ;.t o aoktua plodn6
soudinnosti stdtnich
,r.nl"
V domdcfm
Un
zprdvy o televizi jako dokladu
nadiazenostr'
n ad iazenos r i, Nx-^-r-^ -techui, 0.i,,",*, . .fi7y ;ilL," :
T"I:.
tateln6m dfikazu rispdchri
Ris". Nuarri..i"i
o"*u*i""ro"""ran6 v oborovfch
,j*::l*,:i*:riea,piestoieobdasvdnovarypozornostnd_
vltdvrim americkfch a britsklch
nologick6
no
I ogick 6
fi."J,;:l#';:f
"ua"ari"
to oblasti' veiejnd povaha.pledruau"tiri.
;#
'r*r,
[,"#i"r_Hrr#:r;
J,iffiffi:," *,#:y^1,;:.ffi1;I
u..to zmifiovdna jako
politiky, diky nii, byra bezplatne
t"t"uir,rr.iuzll porkytoud,ru ux"*,
;ffi ?#:,1r':T:::r:i
y
l;l-
c,rokrad
ioiu,
*;t' ii" ol'o'"*rnr budoucnosti
1,'
)
rovnostdfsk6
""ru
piijima_
i;:ffi ::::,:#:?,Ti#**::;:_;E::r:h:?:"-;iiJj,:HTtlevizipr.jev.
opakovanEzmiiovalyndmeck6
piiblizit se
." americklim
u*".i.iv-- srandardrim
erqhr--r.o.-
;"T*|;:H
*
- ,, r",-'esi.,,fi#ffJ.T,;J'#l::?::[]sna
*ru"
i"*
Ii,
it 6ni.pie o e tu,,.ni n,
:
"r,,,
t"t.,aos;l;;;;il.;:
ill:::ffifilJl"?
s::tr 13; ;.'-":"T":, ::::: : il F;?#. ffi;; ;;,:fi :ffi ** bri,s 6,.
".i,1 "
mu americkfch ::
1"*:: :"
patentfl
a j.eJ.ich
u
vy
s
st
s
+;,
k
semluvilo,reporr6ru".k,t"d,o.r,ur*'"Jr;.iijH"?ffi:::H"""fl"I:Hrt;
:f *}I*,:,*T,",J"1,;,'::'-':';;;i;#;T";T#illl#::1,'"1#:':-;,:l
popsdny jako rozmanitl
a z6rovehdostupne; ;i
35) Omezenf prostor mi nedoloi,uie
vdnovat se ,d.
viz Monika E r s n e r .rhomas
il":'."{ilT'.J:Tfl:"J:1f11*:::*:$l=*vize
M. S p u, g b
, u,," ]
", ",,*, 3.: a*r, n,=,*- "i *.#:f6,Jl*j:rt l :ffi ,"Hil:,y
#j
aio,' J)'i),li^^ ,0,,ee0, d 2,
s te3-220
#:i:lX.J:'::':'!:::",!:!':'Peter
,,
;
*...S,1;lllJ::-';L#30?"11."".,,",0,
il:.",f-:?:ii;":#:::f ;*U*:mf
,",rrrri;#,;lll;*' u typick6' Yiz Neu York
2. rtnora
"
Times,3o.
37) Zprivy o zahdjeni ndme"Oni"
*,
tgss; zz . arbr"
lsss.
dervna
i::,i:#ff;;": ffi ;?i:, fl1#::,;,,"#TI'
lec E. O. Srr."",
s
l
e zaobirara z ao st 6v dnimrozvoj
e terevize v LS
Objevila se tu zprdva, ze z,,
rrC u.it S.ittu ;.o;;;;;.;":#'"upovatpozitivnd.
r americk6ho
pnimyslu: ,,pokud tam u vds
zainer
18
., *.1
!y-
y,r.il,t g'l^*"
V debatricl-r se projevovalo tak6 vddomi konkurendniho boje a jeho
rizik. iasto byl zmiriovdn vlznam a rlchl6 roziiieni rozhiasu v N6rnecku a na jeho
zrikladE Lrvl plerivicldn
rozvoj televize."'' Ndrneckf vfvoj b},'l tiasto nastindn zpfisoirem,
kterf lze nazr.at moti_
vadnim. jako v drirazn6m titulku v Neu york ftm.es,
pospichd
,.N6mec[<o
s praci na te_
leviznim s1'st6mu: Be.iin se ve vdci televize,echce nechat prejbdhnout
Lonrhi,em,o.,,,,
r1
J' Ro.val, viceprezident Nrirodni spolednosti pro vvsiirini (National Broacicasting
Co,rpany), zveliioYal dopad m6dra y Ndmeckrl ve vztahu k americk6mu
trhu v riimci sirii snahy podpoiit feder:{lni licendni smlouv1., ktlvZ prohldsil, Ze
.,televize se rychle stiivf nd_
meckou ndrodni zdbavou".r,,
V protikladu k tcrnuto nacionalizovan6rnu a kompetitii,nirnu diskursu
o historick6nr
vrivoji televize v N6rnecku inforrnoval jak n6mecki,, tak i rnezindrodni
profesni o6bornltisk - tedY alespori do vvhl6Seni vrilky svddtirnit6 o technickych
novilk6ch jak z hlediska srr luv o sdile,i pat.entfi a licenci, tak i novi ch vfroh,ich
postupfi. Napiiklad ,/oarnal of the Ro,val Tbletision Societ,t v6noval porndmd hodn6 prc,storu
pu,1.obn1.,rr popisfirn
a debatdm o kaidorodnich ndnieckym vristavdch vl,,silaci technikl.
pedliv6 porour.1dual
dostupn6 rnodell' prYijirnadfi a studiovo, techniku a dasto ,aiikal
,rui L,.i,.krrrn sklonen
k tajnfistkaieni. Delegace hostujicich inienirff informor. aly o svlich
r.vndlezech a oLro_
rovl tisk se zpravidla vvjadi'oval s respektem o n6rneck6 strojirensk6
a tecl-rnologick6
zrudnosti, ale bvl zneklidn6nl jejich (podftedninr) zatajovdnirn
rnechanick,r,.crh
svst6rnfi
a proglaniu."'
Ndrneckli oborovf tisk - piedevSirn technick6 iasopisv firern T'elef,.ke,
a Fernseh
A. G. - iiltil podrobu6 zprrivl. o nejnovdji ziskanfch patentech
ocl arnericklich a brjt_
sky'ch sesterskych spolednosti a zdroveri se v1.jatlior.al k
domiicimu pokrokg. N6mecl<6
oboror'6 dascpisv jsou aZ do sv6ho zdnihu se zaddtkern tot6lni
vdlky v r.oce 1941 vli''luvnrinr zdrojein informaci a izk6 spoluprdci rnezi nadndrocinirni
finnami a poskytuji bohatou plamenno,tbizi. NEmeck6 oborov6 tishovin_v se liiilv od
svfch britskfch a arneric_
kich protdjikfi pouze obdas piiznadn6 nacio.alizovanrirn criskursem,
kterf je obzvl65r
patrni; v hist0rick6rn ukotr,eni ot6zek vyr.rije. proto se napiiklacl
diskuse o vyznamn6m
podilu Paula Nipkorva a Ma,fi'eda von ,{rderneho pii v{voji televize jejich
a
pokraduji-
ci roii v rrizvoji toJroto m6dia objevovalv pouze v nEmeck6m koniextu.
I{rirpordtni diskurs odril,i zdjmv nadndrot{iriho elel<tronick6lro a
telekomu.i]rad.ih.
prfimvslu, ale piin6ii vrizkumu vdZn6 probl6mr, kv&ii obecnE
privritni poclstat6 jeSo
v.l-stup&' \'vbran6 ddsti tdchto materirils nicrn6nd najcienie
ve vlddr.rich alrhivpic6 fo.dech, parndtech vedoucich piedstavitelfi firem, ozn:irnenich akcio,riiffm
a dokumentech
stelerizidiiYrrr:zrn1 tad,y,porikiinrca'vd6]:inrelaviisichcrrvbich."
\euyoriiTinte.;"(rt.cr.) 193tr,in
N. E. Kt:rsla papers. sioiha 2a, Irennsvlvania StaLe Univ.
i39) Pro iYto zpr:rilY je lvpick-i Lvrzt:ni z ,t-en 1'ork Times z ls,dtna
l9lJ5: ,.Aviak vfznarnnd role. kir:r,u hraje
rozhlas r. ndner:k6nr polit:ick6m
|Jdntr. povede k akcel,.raL.i tclcrize.".
rl0) Nea, YorkTintes.26. des.ence 1931.
4J 1 ,\tzu )'1rk Tinrcs.25. srpna 19.3S.
42) \'iz napiiklad Er.est lI. 1'rnub.'relevision at the Berlin
Radio Erhjbitio,. lou,rn.L cf th.e.l-eleui,siort
Stttietv2-19:J5.d'3(prosinec).s.5ll 6l.Traubor.podrobn6zpravodajstr.iseoirjerc,valojakokaiclo-
rodni 1;ravidelnd rubrika tohoto dasopisu.
L9
",,,'ty#,'.*,*rq"T",,"
"
z povdleinfch soudnich sporff.") Z&staneme-li ve zvolen6m roce 1935/36, americkf
prfimysl se vesmds soustiedil na n6meck6 technick6 fspdchy. Britsk6 snahy
ziskaly drisledndj5i pozornost diky rozvoji televizniho programu a strategiim prodeje
piijrmad&.
kter6 spiSe odpovidaly americkfm pldnfim."r Ndmecky p.ogru- t"l. virnrhovysil6ni
br.l
znevfhodn6n nejen odliSnostmi vyplyvaj icimi z jehct zjevn6 politick6 funkce,
ale tak6 ja-
zykovou bari6rou.
David Sarnoff ve sv6 zpr6vd The Future of the Raclio z roku 1936 pro Fe6errilni
komisi
pro hromadn6 sddlovaci prostiedky uvdd6l, ze
,,ostatni njrody piijrmaji standardy a me-
tody inZenyrri z RCA a aplikuji je pii iebeni svfch probl6mfi s televizi"..r.) Nicmd,i
Sarnoffova oznlmeni akciondi&m RCA byla jeltd vymluvndjii, konstatoval
v nich, ie
rodni vynos z patentff dosShl v roce 1934 20166545,06 dolani (minus patentnirezenr
11503 333,79 nebo B 663277,27).'6) Piinejmenlim ve spojenych stiitech se
dflsledh
konkurendniho vztahu televize k rddiu zaobirala v{znamn|, drist materidhi
dochovanrich
z roku 19i15.
Zatfm prfimyslovi bosov6 a technici pozornd dokumentovali vyvoj v Anglii,
Ndmecku
Japonsku, Argentind a Sov6tsk6m svazu, hledali diry na trhu a plni drzeli krok s promE_
nami a novymi aplikacemi technologie. Postoj americk6ho prfimyslu byl
ovlivn6n vydkiivacim postojem komisaie Feder6lni komise pro hromadn6 sd6lovaci prostryedky
Sykerseale nejspiSe monitoroval N6mecko, a stejnd tak Anglii, jako testovaci pole
pro ran6 z.i_
poleni technologii firem Farnsworth a RCA.
I z tohoto strudn6ho nddrtu televizni recepce ve veiejn6m, oborov6m a prfimyslov6m_,seltoru bdhem roku 1935 se vyjevuje kulturni konfigurace televize, komplikwana
Jutri.-l
protinajicich se strukturnich dfivodfl naznadenych v1i5e, dasto v protichfldnfch
proj
vech. Diskuse o ndmeck6m rozvoji televize are piinejmenufm pronikla ke skupindm
p
pulace, na kter6 byly rfizn6 dasopisy zamdieny. Uvdzime-li tuto veiejnou piitomnost, jai
mriZeme vysvdtlit povdlednou marginalizaci rozvoje ndmeck6 televize
pled rokem 1945i
K jak6 5k6le interpretaci byly tyto zdroje vyuzity (spolu s mnohem
iirli pramenn or b6zi
a do jak6 miry isou v nich zachyceny koncepce ndmeck6 historie? zhdi;n!
pohled na p,i
vSlednou rekonfiguraci diskursu naznaduje sirSi obrysy mozn6 odpovddi. proces
kult
ni rekonfigurace televize implicitnd problematizuje vztahy mezi technologif, prflmysl
a politikou a zdrovei odhaluje jeden smdr pokradujici konstrukce historie.
Povdlednd reprezentace ndmeck6 televize odrilii ladrmateridlnich omezeni,jako je
Zenli piistup do archivfi a asi je5td vliznamn6ji ideologick6 piedpoklady,
na kterych
nr-{e soudasn6 interpretace. Spektrum dominantnich historickfch reprezentaci
t
to t6matu ilustrujf tyto tii linie: I. zpr|vy tajnfch sluzeb bezprostiedn6 po
okupac
2. vfzktm, ktery vyuzival archivy ministerstva propagandy v NSR; 3. vfzkum
zaloier
43) Recepce n6meck6 televize v pr&myslu je piedm6tem m6ho pokradujiciho vlizkurnu
na jako hypot6za. Srov. mfij dlinek Rituals of Reception, Patterns
a
je proto piedloz
of Neglect: Nazi Television and
Postwar Representation. Wide Angle lI, lg89, d. 1 (Linor), s. 48_66.
44) od oficidlniho zahdje,i vysilSni v roce 1936 byl britskf clenni program podstatnd
propracovan6j5i
jeho ndmeckl'protdjiek. Navic zde prodeje televizorff dosrihly
az 10 tisic piijimadfi v tom sanr6m obd
kdy se v N6mecku prodalo mezi 200 ai 1000 kusy. Brit6nie proto piedstavovala
lepiirnodel.
45) David S a r n o ff, The Future of Rudio: A Report to the FCC. Nerv york, 15.
denna 1936.
46) N. E. Kersta papers, slojka Ib, Pennsylvania State Univ.
20
j
.
*,,.,,,r,,:
)llt,*,s.,u_
na archivech rninisterstva
post v NIIR. R.
.dkter6pr".rpukruiyr,,;:::.;";,,.;,,,.:irrffi
uiiti
.. ,.
:11i}il:Iil;:ffi "#llJil
hisiorie, kter6 piedpokrdriri
.t,,,a,rr-rejr,;;;";;,;'n,li,"*o
k hr"zirerrru ..rr.uhdmu". rerr
[^ r rrej,,asre.1i i-rir",a,,;rl;,;l;:J;.1,
d j ej i
r.a*
_,;! " * : :;' ff ffi ]ffJl :f: i::
ligence Agerrcl', Technicar
ff
britsk6 stuzbl,
ctoi
hi
e
a r, ;. m.;
Diui.in,
iJ,t
v1,,r,i,j
v opozici
mirrrrrusr. are jerro
oblaz dasto rezonoval . ,b.ur"rr,
,,r.i., arlfru,ro,, Ndmecka.
Jeden zdroj inforrnaci ke .tuur r.g,r""tai"i,
,ff;
i;;:il,,;H_
.i"rl*, rechnick6 clir.ize),
britsk6 BIOS (B'itisrr Intelligeiic" oi,;".ur-". Subccr,mittee _ I3ritskf
zpra'odajskou di,nost) a sp,ledn6
Poc{r,ribor pro
an.rerick6 a
ge'trce objectr'r,es suhcom,ri*ee
zprar.odajskd
lcomt inecl Interi-
il;il;; ;;; r?.J..I";r*"u dinnost). Tyto
-
spolerinr
u
pu.ri"rt r-,.,,rr"r.i"#,;;, ; ,;"ikalv
ana\21' bvh u.denv,r'o p,rr'elru
u,a*r"rrlnijiz
ce' di podklacrS pro
pi".
j;ko ri."; o"",""ruirk,riisten1:.h
ve viir_
loudlich
z rozsdhilicil
a vi'ietiov6ni,
kter6 bvr1. ,r""uaJrr.
moitt.1nejcriive po konkr6tr.rf
koniiskaci majetku
viirecin6
.r:o
Jako zam6st.anci britsk6h" ."r,,.
'eprYitele'
obchodu' bvri tazatel6
mi'isrerstva
FIArTBIos/croJ
"*l.rck6ho
odbornici-;i;i;.iJ,
aotuure uvor,d,i
z l,rem iako RCA a IT&T'
"r-,r''r.r"
v mnorra ,.t*J""r
z_5.zyam1,ukazuji, ie tazarel6,dmeck6
ienfrl a technikv, kter6 rl,siyclruti.
in_
auU" znali diky pry"a"Ui"U"rr"
kontakt&rn. Jejjch
vlisjechy potvrzuji zam6iye.,f
tecrrnick6 dinnosti, r*;"n j.l"'o'r""rl'lr-0,
televiznlm Irrfinrr"sru. vzhteriern
v ,6rneck6rn
k ,6,rjk;;-;',ohu ,.u,,.""kr"i, li"..rr",r
publikaci mti
trito svddectvi zdsadri
Napiikruol ,f.,ira BIoSu l. gcrl.Jdlnuolu,
,v,!'z,anr.
trtrnseh v ol,erra,nr'r.arrru
Ze
'fslech&
zam6sr,i*i, isd-ii,rr-";;"r;;;*",r"[,*r,o"n 'irobrv
rrikoleriirlFlrri'errriirrer*rFsr'inF"rir;-,r,,..,
i6srec_yr.rd
t.,,,r,r-:;:::;,::,:',".ike.1iel;in1...,,7
;:ilT::ilJ;5;f,f+ Ti;Xl",1",.,1;:,'* :o"j ""6 s t eie,'i z r r."- 1o,." i,,ark,
BIoS je r".,"
ri. a cioS
,r*"",;r" ;-"*j::[,::]'1'f
,,i;
n;;;;;,d
koordinacj,i
piistLrp k tornu, co ra drutra
ddtd.
prYi
'vietiur-6,i. v ziiz,a,recir
r,,,,,k";-;";lri::j]lrj;Jez
1e
Britov6 prozk"uma-
\r,tril;;; iil";:,;il;J,i:l::,,",1:"i|.;il|:
kterlim FIAT
tenze rnriZe
s,upeieni
i BIos siouzil'; u pot",,";arrri,,* ,;.t,
," ,ui,u""r-,r:.h t".,l,,,.ologii, se rato
sotva zd6t piekvapivi. I k,jrj,
," ;
v1'jevuji.t,,rl,n.It,ri
zakryti nacionalistickl:m niitdrem,
vjechnr,
protdjlky rozehrrr.,rlv
;;#j;;;;;;
,,r,
rairr,r:
':t'-"'tech
^:;;;;?;J'j:1Ti';?fi;,1J?i;Ji
a poslali na \'',:chod cerou
tovdrnu fin.v Eraufunj<t, kter:i
se podirela
nich prYijinradfi' are tai<6.tam
,desrali .rrne
,'ii""rrry
i:l:: :;ili:l;
,a vfrob6
tereviz_
zarndst,ance.r;,
zprdy'"' l<ter6 takto vznikah;
""a"lur"ir-.rut",r.rtic,t,, pojmrut otdzhr- or,eanizace ,ehrr
srnl,"' o narindrod,im
*ti*1 patentri. ;rr;;;;;- se zaardicvarv pr.e,ler,xim ,a
oidzkl:
"'
v soular.l, s jejich
rideie.m
,r,,
iechnick6
lecirnorogii
jak
o6
politikv. tak
",r"rr,r.,"'"dddrovarr,.
uu,-.
i,,,;lilti ;:[l;I ;xfJ];t:.,Lt,jT,r;,,i.,-"r.-r.--: . itt]1'ff'll1
slal-r'sr'6.,tu*,u,rrlr,r,rikr.rtasr^
Nt:rrre.ko. I(,r.1r,,.,*.,,,-t:k:"liguraci
:'ilJ;;i:::']::::::1[] o'"'' "'1''"i'";' :llil;;';i"Jf::."i.ffi')ff:i:"jf:f'?:';:,:i"
*
p,,2, , ._,,
)o,k, .,11, ;,1;;;l;il_":.;11;Il:;il;ll;l;
IT&1') a ,sobel 11r.iznir.ec IT&T),
l.rter:i... ,ru tu,,,
,
21
rU.,",iU_
.nrnrrr.
i,"I,[J; ,lli,iil;:,lil;il;;:
ILUNIINAC
E
\\ illim Llri*lrio: Tele.ize j"ko ]i$ilie-
i vfvoje pr&m,vslu. Ale ui samotn6 povaha tdchto zkoumr{ni, jejich izky vztah k prflm-v.lov6 SpiondZi a ndboru novych zamdstnancfr, se jasird vyjadiuje k z6kladnimu problernu. I kdyZ tedy zprdvy FIAT/BIOS/CIOS jednoznadn6 poskytuji cennou dokurnentat
k jinak ztracen6rnu technologick6mu vfvoji, implicitnd dosvddduji pokradujici syn'rbirizu toho, co Eisenhower nazyval ,,vojensko-prfimyslovy komplex". Pojeti ,,druh6ho"
kter6 se z t6chto zprdv vljevuje, je spojen6 se snadnosti, se kterou se tazatel6 distar:covali od svfch soub6Znych (a dasto korpordtnd propojenych) aktivit. Y tornto proce:se s piekvapivou jasnosti ukazuje pievaZujici vize historie jako v z6sad6 slouZici ziinym z6jmfim.
Povdledn6 n6meck6 vlizkumy ratr6 televize odrdl,eji ideoiogick6 a fyzick6 rozdEleni l{Sr
a NDR. I kdyZ publikovan6 v1-zkum--v veimi dasto v,vchdzely z v6dom6 ndrodni perspei'
tivl; pfisobi pozoruhodnd oproitdnd od vlastnich ziim&,jejichZ preferovdni b.t.lo chara.teristick6 pro dokumenty z dob,v pied rokern I944 i protokoiv BIOS/FIAT/CIOS. A pie.
se pravd6podobn6 projekt konstrukce nrirodnich d6jin, selektivni valorizace
ii kriti,'
vfvoje v krritk6 historii televize nefprosn6 propl6t6 s Sir5imi otiizkami kontinuity a pr m6ny ndrodni identity. Takie omezeny piistup k archivnim zdznamitm v kornbina
(a dasto v souladu) s Sir6irni ideologickymi modely chdpdni neddvn6 minulosti odhalL,
uriit6 tendence. \b svdtle zdvainfch zm6n, kter6 se nvni v n6meck6 identitd odehrdra
v kontertu rozpadu strukturnich bari6r; kter6 c,nrezovaly vddce z obon n6meckfch rep
blik, se t,vto rnodely zdajihvt r..5padndj5i neZ kdy jindl-. Struktumi omezeni iiistednE t
plftiz n6sledn6ho rozddleni n6rneckych archivii, protoZe sloZky ministerstva propagar .
dv byl,v z piev|i,nd ddsti umistdn6 v NSR a archivy minislerstva poSt v NDR. Yzl'rled.
k vfSe rozebiranrln divergentnfm z6jm&m a sloupencrim obou ministe.t1s1. jsou dfisl. ky tohoto rozd6leni z6yain6. NSsledujici analyza se pokou5i pro heulistick6 riiely zacl. '
tit nejSir5i ob4.s.v, v,r-zkunr&. kter6 ztdlesiiovaiy piistupy r.ychodniho a zdpadniho bI,,,.
k n6meck6 ielevizi aZ do zaditku devades6t,r,-ch let. Porovn6me-li piistupv r&zn1'ch r.
c& k ndmeck6mu selh6ni prYi pliplavd trhu s teieviznfrni prtijimadi pro spotrYebitel.,
,
sektor; mflZeme rychle odli5it je.jich hlediska. Zdiraznisre-li spolein6 tendence r'&zni
badateifi, nutn6 opomeneme vriznamn6 nuance a odliSr-rosti, ale zdroveii naznaditne st,
Iein6 reakce na omezenou dokumentainf z6kladnu a vstirpujici ideologick6 konte:.'
a tak odhalirne Sirii historick6 modeir'.
Za prvd studie Gerharda Goebela ,,Das Fernsehen in Deutschland bis zum Jahre 19+'
z roku 1953 se ukazuje jako r,ziicn6 ranri a respektovand z6padon6rneckf pokus s"-vr.rt..
zovat arcirir.ni pramenn6 bdze obou ministerstev. PiestoZe se v referenirri kostle prYek:"
vd s mnohfm z vfchodon6meckfch 1,1izkumfi, Goebel nicm6nd pouZiv:i tento mate]piedev5irn k toniu, ab-v posbiral technologickri data, spi5e irei b,v r'",v,rzoval organiza
dfisledkv poclobninr zpr.isobem, jako to dinilo mr.roho jin.lch zripatlnich badatehi toh
obdobi. Na zrikladd podrobn6ho zkoumdni patentovych ziznat*fr., oborovich tlasolt:.
technickfch z1:rdv a rozhovorff Goebel sleduje vfvoj ndmeck6 televizni techuolor
tr kd.vZ jeho piehiecl zalirnuje i programov6 pldnor,Sni a analfzu a traznainje ekonomi,
obrysl. televizniho prfirnyslu, jel'ro zarn6ieni vdt(inou odpovidri technickl'n zrijrnfim :
risterstva poit (ve kier6rn pracoval) bez moinosti r,,vuZit jeho archii, r'rebo interni ti.,
a proto z&sllvd ukotr,en ve veiejn6 recepci. Jako rnEiftko legitirnni z'6jmor6. sf6r-v mir
terstva po5t naznaduje Goebelovo v1ivn6 dilo Gstiedni vfznam technologick6ho vir
22
'l
I
\
ILU MINAC
E
tr'illlam Urir,chio: Teltvize jako historie
(ted,v vynal6zdni, piizpffsobovSnf a zdokonalovdni) jako fakioru, kte{ prim6rn6 zpfisobil
ndmeck6 zpoidlni v masov6 r,frobd piijfmadff.
Studie Fleinze Pohleho z roku 1956 t anal'fza W'infrieda Lerga z roku 1967 se stejn6 jako
Goebelova prdce pievdind opiraji o dasopisy a veiejn6 dokun'renty a minimSlnd odkazuji
k archivnim pramenfim."'r Tak napiiklad: protoZe se opiraji o oborov6 publikace a periodika, oba vysvdtluji uddlosti okolo jurisdikdnich sporfr v roce 1935, kter6 skodily piechodnou kontrolou ministerstva letectvi nad televizi, z perspektirl, pievSZnd odpovidajici piistupu ministerstva propagandy-. A moZn6 je5t6 piiznadnEji, protoZe se opiraji
o ndmeckd periodika, dokonce perspektivu ministerstva propagandy kopfruji. Spojenim
zvelidujiciho t6nu ministerstva propagandy se skutednym technickym rozvojem televize
v podstat6 argumentuj(, Ze ke zpoZd6ni ve vfrob6 domScich piijimadff do51o kvflli undhlen6mu zahSjeni jejich prfimyslov6 vfrob,v v roce 1935. Prflmysl se zadal rozvijet piiliS
brzy na piikaz ministerstva propagandy, a tak s6m sebe zbrzdil, aby se uZ nikdy nevzpamatoval. Oba autoii naznaduji, Ze ministerstvo propagandy defacto zmalilo kapitalistick6 zdjm,v, ale ani jeden pro to neuvddf konkr6tni doklady.
Archivnf dokumenty, kter6 jsou nyni k dispozici v SRN, tento piistup povdt5inou potvrzuji. Dokumenty ministerstva propagandy se konkr6tn6 televizi v6nuji, ale vzhledem
k rozddleni zodpovddnosti a ziejm6mu konfliktu zdjmfi. zaiinajicimt jii pied rokem 1935
ukazuje tento pohled pouze jednu iSst sloZit6 tratrice zdjm&. V souladu s piistupy ndkterych zdpadnich historikfi zdznamy ministerstva propagandy naznai.rji zdjem agitovat
prograrnem, coi podporuje ideu pievzeti moci. PlestoZe v zdpadnich archivech jsou jistd dostupn6 prameny, kter6 jdou proti t6to pozici (napiikiad kopie vybran6 korespondence ministerstva poit s ministerstvem financi nebo kancl6istvim), korpordtni perspekiiva
a pohled ministerstva po5t jsou zde naddle jen okrajovd zastoupen6.
Naproti tomu badatelskd snahy privodem z NDR, napiiklad prdce Manfreda Hempela
zaloi,end na archivech ministerstva po5t, vyznamnd a kriticky dopliiuji zdpadni vfzkum.
Prostiednictvim ministerstva po5t m6l Hempel piistup ke kaZdodennimu chodu stdtnich
a korpor6tnich vztahfi, coZ mu dovolilo se zamdiit na historii nadndrodnich investic,
stiety mezi pr&m-vslovymi odv6tvimi a proces koordinace prfimyslu a stdtu. Hempel
objasiiuje neschopnost ran6 televize plilSkat publikunr, kclyZ doktimentuje neiitostn6
soupeieni mezi firmami Tele{unken a Fernseh (a jejich plislulnfmi nadndrodnimi spojenci), kter6 u obou firem souviselo s rychlym odklonem od vfvoje levnfch televizorff
a pifklonem k mnohem vfnosn6jSi vojensk6 produkci. Tak se zachovini vfzkumu a vyvoje televize v pln6 Siii (i pies ztrdtu zdkaznick6ho trhu) spolu s rychlou techntilogickou
expanzi
k plibuznfm technologiim jevi z pohledu korpordtniho zisku. Hempelovi - umoZnil jeho omezenf piistup k archivni bdzi po-
obdobn6 jako jeho protdjBkflm v NSR
tvrdit vfchodon6meck6 marxistick6 piedstavy v tomto piipadd tezi o propojeni faiismu
a n.ronopolniho kapitalismu. To sam6 tvrzenf by bylo tdZk6 vystav6t pouze s piistupem
k archivu ministerstva propagandy.
48) Heinz Pohle, Wollen und Wirklichkeit des deutschen Fernsehens bis 194j1. Rundfunk und Fernsehen 1,1956, s. 59-75; Winfried L e r g, Zur Entstehung des Fernsehens in Deutsc,hland. Rundfunk
und Fernsehen 4,1967,,". 349 :175.
.)?
i
*,,,,:l.y",Y ].t *,s"T,",,,.,"
Jak opaclalo nap6ti po studen6 vdlce a uklidiiovaly se reaktivni postoje pro i proti korpordtnimu spojeni s ndrodnd socialistickou minulosti, historie televize tyto zmdny i naddie odrdZela. Od pozdnich sedmdesdtych let toto rozddleni ddstedn6 rozruSily posun\'
v zamdleni, pi(siupu i metoddch. Prdce Er-wina Reisse Siroce zpopularizovala ndkterd
Hempelovy mySlenky nazilpadd."" A diky snahSm v6dcfl jako je Friedrich Kahlenberg.
Angsar Diller, Knut Hickethieq Manfred Hempel, Winfried Lerg, Siegfried Zielinski
a skupin jako Studienkreis Rundfunk und Geschichte a skupina pro mediSlni studia
v Siegenu, byla iomuto obdobi vdnovdna vdtSi pozornost zam6iend napiiklad na ot6zkr
recepce, programovou skladbu, vztahy mezi teTevizi a filmem, televizni i,6nry a podrobn6 texturilnf anal,fzy v t6ch ndkolika mdlo piipadech, kdy jsou texty k dispozici.'o)
ZdvEr
Strukturovand priice s podklady z obdobi mezi lety 1933 a 1944 z&stdvl velmi komplikovanou zSle1itosti. Soupeiici sfly v rdmci jednotlivfch ministerstev, spory mezi ministerstvy, to v5e piekryt6 dasto protichfidnymi zdimy strany a jednotlivfch n6rodnic.i
a nadn6rodnich spolednosti, zdrovei vyprodukovaly siln6 diversifikovanou a sloZito.
r
!-gl'
;ti
#i
ffi:
pramennou bdzi.
N6kolik faktorfi ddle archivni doklady nepiiznivd zkresluje. Za prv6 nadnSrodni ridasi
dasto maskovand z ochrannych dfivodri jako n:irodni (piedevSim po vyhlSSeni v6lky, a
obeila legislativu o obchodovdni s nepiitelem), dokumentadni zdkladnu zamlZila. Mat
riSl posbiranj spojeneckymi vyzkumniky v obdobi okamZitd po vdlce v podstatd slou7
korpordtnim z5jmflm: konsolidovSni trhfl , aktualizaci patentovfch sdruZeni, pitrdni
novfch oclbornicich. Obraz ddle komplikuje rychly nristup studen6 vdlky, nd
obnoveni korpor6tnich vztah& star6 spojeneck6 osy a rychl6 rehabilitace mnoha naci
tickfch kolaborantfi naZdpadi- a tak6 omezenf piistup k informacim di archivnim p
menfim v byval6 NDR. Ale ziejm6 nejvice charakter vfzkumnich snah ovlivnilo
leni archivff poclle ministerstev, piedevSim vzhledem ke zp&sobu, jakym se v Ndmec
vyvijela televize. Toto rozd6leni se samoziejmd ndkomu zd5lo 5fastn6, vzhledem k i
logickym piistupffm na obou strandch hranic, protoZe na ZSpadE potvrzovalo c
niirodn6 socialistick6ho obdobijako antikapitalistick6, plYehnan6 regulovan6? propa
dou pohdn6n6 diktatury a na Vfchodd jako naopak monopolistick6ho, s krizi z:ipasici
kapitalismu.
Role, kterou hrdl nadndrodni korporStni kapitalismus jak pied vdlkou, tak i za ni (vzt
kterl; pietrv6v6 dodnes), je v piipad6 rozvoje ran6 ndmeck6 televize nadSle zakS't
iadou nacionalistickych diskursfl. Jak tento piipad ukazuje, investice, vlastnictvf,
tentov6 a licendni smlouvl,, ale napiiklad i povaha telekomunikadni technologie, zajiSf'
valy trvalou technologickou smdnu, af jii produktivni, nebo destruktivni. Pfesto,
Envin R e i s s, ,,Wir senden Frohsinn": Fernsehen unterm Faschismrzs. Berlin : Elephanten 1979.
50) K tomuto se vztahuje specirilni dislo dasopisu Historical Journal of Film, Radio and Te.Lexision IO,1
i. 2. zam6ien6 na historii ran6 n6meck6 televize, kter6 obsahuje iadu esejfl piedstavujicich nov6 pr
,tr9)
na Lomto t6matu.
ffi
ffi
ffi
ffi
ffi
m'
ii
|,.
i
l
24
",,"l,tH,}.1Lt;{!.,t*..
moind prdvd proto, se badatel6 pov6tiinou rozhocili pracovat s kulturnimi
konfiguracemi
nrirodnich dimenzi. Soustavn6jSi pozornost k nadndrodnirn probl6mfim piitahuji
pouze
tv nejevidentndjii piipady pronikdni ndrodn6 zaloZen6ho televizniho prograrnu jin,r,,ni
k
n6rotlfim. Ale ekonornicko-technologick6 poclloZi televize
a
jeji plnd ,.adr.6.odrri
a rnono-
polnd-kapitalistickl; rdmec vyZaduje mnohem opatrn6jSi piistup.
Diskurs obklopujici vivoj ran6 n6meck6 televize a jeji nrisletlnd reprezentace
odhaluji
mnoh6 o vzuiku technologie, stejn6 jako o konstrukci historickl-ch postoj&.
Historie vpisovdni ndrodnd socialistick6 televize do souboru nacionalisticklich, technologicki.ch
a ekonomickych diskursfl, piedeviin.r r.ezrneme-li v fn,ahu ridinn6 vvrnazdni
tohoto k,ll.nrlriho okamZiku z abecnl pamdti. klade ziisadni otdzky o nali schopnosti
vvr.oynat se
s
Tieti ii5i
a s osudem Ndmecka v tdchto letech.
Prrelo i.i
Ia Petra
H
an6kovd
Pieloieno z anglick6ho origin:ilu:
i c c h i o, Television as Historv: Representations of Gernran
Television Broadcasting. I g:]5_1944.
In: Bruce A. NIurra,v - ChristopherJ. W i ckh am (eds.),
I i]liarn
Ll
l
Framing tlLe Past: The Historiography o-f Cerman Cine,mu and Telet-ision.
- Edwardsville: Sourhern Illinois University press 1992. s. 167_196.
Carbondale
Pozn6mka o autorovi:
William Uricchio je americkri historik kinematografie
a
rn6dif zablivajici se ot6zkami vzniku no-
vich mecliSlnich {brem, zvld5td procesem piechodu ocl technologickych moinosti ke kulturni
praxi, kulturnin'ri ddjinami ran6ho filmu, ran6 televize, archeologii simultaneity v metli6lni
komuni-
kaci a iutermedialitou. Pfisobijako profesor kornparativnich medidlnfch stuclii
na Nlassachusetts
Institute of rechnology. z kfiL,nich praci: ReJi"arning culture: The case o;f the
vitagraph Quality
l-ilms (1993, s Robertou Pearsonovou); Xletlia, SimtLhaneity, Conuergence, Culure
antl. Technology in an Age of Intenneclialitl' (.1997); jako editor: Die, Anfange des deu,tschen
Fernsehens:
Kritische Annaherungen an die Ennr,icklung bis 1945 (1991); The fulany Lbes
of the Batrnan:
Critical Approaches to ct Super"hero and His Mettia (.1991,s R. Pearsonovou); z piiprav.vanlich
autrrrsklich projektfi: Teleui.sic,n in th,e Third Reich: Culrural ldentitl,. Muhinati,onal
Deuektprnent,
and Media Historv; "The NickeL Madnes,s": The Struggle to Control Neu York
City,s Nickelodeon.s
in 1907-191,3 (s R. Pearsonovou).
25